CZ279830B6 - Způsob výroby pyrazolů - Google Patents

Způsob výroby pyrazolů Download PDF

Info

Publication number
CZ279830B6
CZ279830B6 CS902862A CS286290A CZ279830B6 CZ 279830 B6 CZ279830 B6 CZ 279830B6 CS 902862 A CS902862 A CS 902862A CS 286290 A CS286290 A CS 286290A CZ 279830 B6 CZ279830 B6 CZ 279830B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
iodine
iodide
reaction
mol
sulfuric acid
Prior art date
Application number
CS902862A
Other languages
English (en)
Inventor
Hans Rupert Dr. Merkle
Erich Fretschner
Original Assignee
Basf Aktiengesellschaft
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Basf Aktiengesellschaft filed Critical Basf Aktiengesellschaft
Publication of CZ286290A3 publication Critical patent/CZ286290A3/cs
Publication of CZ279830B6 publication Critical patent/CZ279830B6/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07DHETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D231/00Heterocyclic compounds containing 1,2-diazole or hydrogenated 1,2-diazole rings
    • C07D231/02Heterocyclic compounds containing 1,2-diazole or hydrogenated 1,2-diazole rings not condensed with other rings
    • C07D231/10Heterocyclic compounds containing 1,2-diazole or hydrogenated 1,2-diazole rings not condensed with other rings having two or three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D231/12Heterocyclic compounds containing 1,2-diazole or hydrogenated 1,2-diazole rings not condensed with other rings having two or three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with only hydrogen atoms, hydrocarbon or substituted hydrocarbon radicals, directly attached to ring carbon atoms

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Plural Heterocyclic Compounds (AREA)
  • Low-Molecular Organic Synthesis Reactions Using Catalysts (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)
  • Heterocyclic Carbon Compounds Containing A Hetero Ring Having Nitrogen And Oxygen As The Only Ring Hetero Atoms (AREA)
  • Nitrogen Condensed Heterocyclic Rings (AREA)

Abstract

Popisuje se způsob výroby pyrazolů obecného vzorce I, ve kterém R.sup.1.n., R.sup.2.n., R.sup.3.n. a R.sup.4.n. znamenají atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 atomy uhlíku, aralkylovou skupinu a/nebo arylovou skupinu, dehydrogenací pyrazolinů obecného vzorce II, ve kterém R.sup.1.n., R.sup.2.n., R.sup.3.n. a R.sup.4.n. mají uvedený význam výše, který spočívá v tom, že se reakce provádí působením hmotnostně 30 % až 99 % kyseliny sírové v přítomnosti jodu, jodovodíku, jodidu kovu, anorganického jodanu, joditu, jodičnanu nebo jodistanu nebo alkyljodidu v množství od 0,01 do 10 molárních ekvivalentů, vztaženo na pyrazolin, za teploty od 50 do 250 .sup.o.n. C. ŕ

Description

Způsob výroby pyrazolů
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu výroby pyrazolů a jeho derivátů.
Předmětem tohoto vynálezu je nový způsob výroby pyrazolů obecného vzorce
ve kterém
R1, R2, R3 a R4 znamenají atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 atomy uhlíku, aralkylovou skupinu a/nebo arylovou skupinu, z pyrazolinů obecného vzorce
ve kterém
R1, R2, R3 a R4 mají význam uvedený výše.
Dosavadní stav techniky
Je známo, že se 2-pyrazOlin dehydrogenuje chlorem, chlornany alkalických kovu nebo chlornany kovů alkalických zemin (srov. DE-A 30 35 395), sírou nebo selenem (srov. DE-A 30 29 160) nebo vodným roztokem peroxidu vodíku (srov. DE-A 34 15 385) na pyrazol. Dále je známa tepelná dehydrogenace 2-pyrazolinu v plynné fázi na palladiových nebo platinových katalyzátorech (srov. DE-A 32 09 148), jakož i termolýza N-sulfonyl-2-pyrazolinu na pyrazol (srov. DE-A 30 35 394).
Tyto postupy jsou však technicky neuspokojivé, at už proto, že se používá velmi agresivních oxidačních činidel nebo drahých katalyzátorů, nebo proto, že tato výroba je spojena se vznikem jedovatých vedlejších produktů, jako je sirovodík a selenovodík a dále proto, že nejsou vhodné k výrobě N-substitovaných pyrazolů.
-1CZ 279830 B6
Úkolem předloženého vynálezu bylo tudíž učinit pyrazol a jeho deriváty dostupnými technicky jednodušším a hospodárnějším způsobem.
Podstata vynálezu
V souhlase s výše definovaným úkolem byl nalezen způsob výroby pyrazolů (neboli derivátů pyrazolu) obecného vzorce
ve kterém
R1, R2, R3 a R4 znamenají atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 atomy uhlíku, aralkylovou skupinu a/nebo arylovou skupinu, dehydrogenací pyrazolinů obecného vzorce
ve kterém
R1, R2, R3 a R4 maj í význam uvedený výše, .který spočívá v tom, že se reakce provádí působením hmotnostně 30% až 99% kyseliny sírové v přítomnosti jodu, jodovodíku, jodidu kovu, anorganického jodnanu, joditu, jodičnanu nebo jodistanu nebo alkyljodidu v množství od 0,01 teploty v rozmezí od 50 do 250 °C.
Tento postup je pravděpodobně založen na principu, že jod působí jako dehydrogenační činidlo a v průběhu reakce přechází na jodovodík. Jodovodík lze potom oxidovat kyselinou sírovou znovu na jod, čímž se vysvětluje, že se při této reakci vystačí s katalytickými množstvími jodu, popřípadě sloučeniny jodu.
Jod nebo jiná sloučenina jodu, charakterizovaná výše, se při této reakci používá obecně v množství od 0,01 do 10 % molárních, vztaženo na 1 mol pyrazolinů, výhodně v množství od 0,05 až do % molárních a zejména od 0,1 až do 2 % molárních, vztaženo vždy na 1 mol pyrazolinů.
-2CZ 279830 B6
Pokud se při tomto postupu použije sloučeniny jodu, lze předpokládat, že se z této sloučeniny nejprve vytvoří jod a potom pokračuje naznačený cyklus.
Ze shora uvedeného katalytického cyklu vyplývá, že kyselina sírová působí jako oxidační činidlo pro jodovodík a má být přítomna v odpovídající koncentraci, která není menší než 30 % hmotnostních, výhodně v koncentraci od 45 do 95 % hmotnostních. Odpovídající koncentrace kyseliny sírové se může za reakčních podmínek dosáhnout také tím, že se z reakční směsi průběžně odstraňuje nadbytečná voda.
Vedle elementárního jodu se hodí jako katalyzátory také sloučeniny jodu, jako jodovodík, jodidy alkalických kovů a jodidy kovů alkalických zemin, jako jodid lithný, jodid sodný, jodid draselný, jodid česný, jodid hořečnatý a jodid vápenatý, jakož i ostatní jodidy kovů, používat se však mohou také další anorganické sloučeniny jodu, jako jodnany kovů alkalických zemin a jodnany alkalických kovů, jakož i odpovídající jodidy, jodičnany a jodistany nebo organické sloučeniny jodu, jako alkyljodidy, například metyljodid.
Dehydrogenace se provádí obecně při atmosférickém tlaku při teplotách od 50 do 250 °C, výhodně při teplotách od 70 do 200 °C, zejména při teplotách od 90 do 180 “C.
Reakci je také možné provádět za zvýšeného tlaku při nízké koncentraci kyseliny sírové nebo při příslušně zvýšené teplotě, popřípadě za sníženého tlaku ve výše koncentrované kyselině sírové, nebo při příslušně nižší teplotě.
Reakce se obecně provádí tak, že se v reakční nádobě uvedou do styku všechny reakční složky a potom se směs společně zahřívá na reakční teplotu. Je však také možné přivádět reakční složky odděleně nebo ve formě směsi do předem předehřáté reakční nádoby, nebo část reakčních složek předložit při reakční teplotě a přidat další reakční složku, popřípadě další reakční složky.
Oddestilovávaná voda, odebíraná z reakce, obsahuje větší _část použitého jodidu ve formě jodovodíku, který se může znovu vracet nazpět do reakční směsi. Po ochlazení reakční směsi krystaluje derivát pyrazolu ve formě soli s kyselinou sírovou.
Za účelem zpracování se získaná reakční směs neutralizuje, například hydroxidem sodným, amoniakem nebo jinými anorganickými nebo organickými bázemi, a neutrální směs se několikrát extrahuje inertními organickými, s vodou nemísitelnými rozpouštědly. Po vysušení organického extraktu a po odpaření dosucha se získají odpovídající pyrazoly v 85 až 95% čistotě. Takto získané deriváty se za účelem zlepšení čistoty destilují, nebo se mohou čistit překrystalováním.
Postup podle vynálezu je vhodný k výrobě pyrazolu a substituovaných pyrazolů, vymezených výše, z odpovídajících pyrazolinů.
Povaha substituentů hraje podle dosavadních poznatků jen nepatrnou roli.
-3CZ 279830 B6
Výhodně jako zbytky R1 až R4 přicházejí kromě atomu vodíku v úvahu také až tři z těchto skupin:
alkylová skupina s 1 až 8 atomy uhlíku, zejména alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku, jako metylová skupina, etylová skupina, propylová skupina, 1-metyletylová skupina, butylová skupina, 1-metylpropylová skupina, 2-metylpropylová skupina a 1,1-dimetyletylová skupina, cykloalkylová skupina s 3 až 8 atomy uhlíku, jako zejména cyklopentylová skupina, cyklohexylová skupina a cykloheptylová skupina, aralkylová skupina, jako zejména fenylovou skupinou substituovaná alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku, tak jak je definována shora a arylová skupina, jako zejména fenylová skupina.
Pyrazoliny, které slouží jako výchozí látky, jsou známé sloučeniny, nebo se dají získat podle známých metod, přičemž se doporučuje kondenzace sloučeniny se strukturou akroleinu, popřípadě vinylalkylketonu a hydrazinu (srov. Behr a kol., The Chemistry of Heterocyclic Compounds, sv. 22, kapitola 7 a DE-A 34 23 930), jak naznačuje následující schéma:
---► — H2O
(I»)
R1
Tato kondenzace se provádí obvykle v inertním organickém rozpouštědle nebo ve vodném roztoku v přítomnosti bázi nebo kyselin.
S ohledem na tento nový postup je zvláště výhodné provádět již tuto kondenzační reakci v přítomnosti kyseliny sírové, přičemž se přidává jako dehydrogenační katalyzátor jod, popřípadě sloučenina jodu a meziprodukt 2-pyrazolinu se neizoluje.
Reakce se provádí účelně v tomto případě tak, že se nechá reagovat 0,65 až 1,25 molekvivalentu odpovídajícího akrolein/vinylalkylketon-derivátu s 1 molekvivalentem hydrazinu za shora
-4CZ 279830 B6 naznačených podmínek v kyselině sírové v přítomnosti jodu, popřípadě sloučeniny jodu.
Místo vinylalkylketonů se mohou používat také jejich překutzory, například (β-hydroxy)etylalkylketony, jak naznačuje následující reakční schéma:
RS--C/R< NH-NH,
r’-Ah 4 +
1 / -2H2O
OH
Je také možné připravovat (β-hydroxy)etylketony samotné in sítu, například z acetonu a formaldehydu.
Další možnost výroby 2-pyrazolinů spočívá v reakci sloučeniny se strukturou glycerolu a odpovídajícího hydrazinu, jak naznačuje následující reakční schéma:
HO - CR3 ------- CH - R4 | | + NH - NH2
RZ - HC - OH OH |
R1 —->
-h2° ·>
Jak již bylo popsáno pro kondenzaci akrolein/vinylaikylketon-derivátu s deriváty hydrazinu, lze také kondenzaci sloučenin se strukturou glycerolu s deriváty hydrazinu provádět v kyselině sírové v přítomnosti jodu, popřípadě sloučeniny jodu, přičemž se při vhodných reakčních teplotách přímo dehydrogenuje meziprodukt 2-pyrazolinu.
Vynález blíže objasňují, avšak v žádném směru neomezují, následující příklady.
-5CZ 279830 B6
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1
Reakce 2-pyrazolinu a pyrazol
K 270 g 80 % (procenta hmotnostní) kyseliny sírové se během 90 minut přidá při teplotě 155 °C směs 145,8 g 48% (procenta hmotnostní) vodného roztoku pyrazolinu (1 mol) a 2 g jodidu sodného (0,0134 mol). Oďdestilováváním vody se teplota reakční směsi udržuje na 155 °c. Po úplném přidání se směs ponechá dalších 30 minut při teplotě 155 *C a potom se ochladí na 60 °C.
Takto získaná reakční směs se zneutralizuje 20% roztokem hydroxidu sodného. Ryrazol se získá extrakcí reakční směsi inertním, s vodou nemísitelným organickým rozpouštědlem, obvyklým způsobem.
Výtěžek je 69,5 g pevné látky o čistotě 93,1 % (podle plynové chromátografie), což odpovídá 95,2 %, vztaženo na použitý 2-pyrazolin.
Příklad 2
Obecný pracovní předpis pro výrobu pyrazolů z hydrazinů a akroleinů, vinylalkylketonů, popřípadě (β-hydroxyJetylalkylketonů nebo glycerolů.
2.1 K n g c % (procenta hmotnostní) kyseliny sírové se za chlaze- ní současně nebo postupně přidá hydrazinhydrát nebo hydrazin vzorce í^N-NHR1 (A-3), akrolein/vinylalkylketon vzorce R2-CH=CR3-C0-R4 (A-l), popřípadě (β-hydroxy)etylaikylketon vzorce R2-CH(OH)-CR3(H)-CO-R4 (A-l*), popřípadě glycerol
R2-CH(OH)-CR3(OH)CH(OH)-R4 (A-2) a a molárních procent sloučeniny jodu (Kat.), vztaženo nebo použitý hydrazin. Takto získaná směs se potom zahřívá t hodin za destilačního odstraňování vody na teplotu T °C.
Po obvyklém zpracování se získá y % pyrazolů, vztaženo na použitý hydrazin, popřípadě jeho derivát.
2.2 K n g c % (procenta hmotnostní) kyseliny sírové se při teplo- tě T °C současně nebo postupně přidá akrolein/vinylalkylketon (A-l), popřípadě (β-hydroxyJetylalkylketon vzorce
R2-CH(OH)-CR3(H)-CO-R4 (A-l*), popřípadě glycerol (A-2), hydrazinhydrát nebo hydrazin (A-3) a a molárních % sloučeniny jodu (Kat.), vztaženo na použitý hydrazin. Po t hodinách celkové reakční doby (přidávání a dodatečné míchání) se reakční směs zpracuje obvyklým způsobem.
2.3 K n g c % (procenta hmotnostní) kyseliny sírové se za chlazení současně nebo postupně přidá hydrazinhydrát nebo hydrazin (A-3) a a molárních % sloučeniny jodu (Kat.), vztaženo na
-6CZ 279830 B6 použitý hydra z in.. Takto získaná směs se zahřívá na teplotu T C a při této teplotě se přidá akrolein/vinylalkylketon, popřípadě (B-hydroxy)etylalkylketon vzorce R2-CH(OH)-CR3(OH)-CR3(H)-C0-R4 (A-l*), popřípadě glycerol (A-2). Po t hodinách reakční doby (přidávání A-l*, A-l, popřípadě A-2 a po dodatečném míchání) se směs zpracuje obvyklým způsobem.
Podrobnosti o provedených pokusech jsou patrny z následující tabulky.
Tabulka
R2-CH=CR3-CO-R4, popřípadě R2-CH-CR3-C0-R4, popřípadě
OH
A-l
R2-CH“CR3-CH-R4 I I I OH OH OH
A-2
H2N-NHR1
A-3
příklad č. A-l popř. A-2 R2 R3 R4 mol A-3 R3 mol h2so4/h2o n[g]c> c Kat. typ aC) t[h] T[’C] y[*]c) pyrazol R3 R2 R3 R4 varianta postupu
2b) H H H 1,1 H 1,0 449,6 47,9 NaJ 1,34 4,5 145-155 86,6 H 9 9 9 2.1
3b) H H H 1,1 H 1,0 269,6 80,0 NaJ 0,67 2,5 155 91,8 9 9 9 9 2.2
4a) H H H 1,2 H 1,0 410 70,2 NaJ 0,67 3,0 120 76,7 9 9 9 H 2.3
Ja) 9 H H 1,2 H 1,0 392,2 50,0 NaJ 0,67 2,5 155 82,0 9 9 9 9 2.1
6b> H H 9 1,1 H 1,0 431,2 50,0 NaJ03 0,66 4,0 155 80,8 9 9 9 9 2.1
7b> H H H 1,1 H 1,0 431,2 50,0 ch3j 0,7 4,0 155 19,7 9 9 9 H 2.1
8b> H H H 1,1 H 1,0 269,6 80,0 9J 0,66 2,5 155 82,3 9 9 9 H 2.2
gb) H H H 1,1 H 1,0 431,2 50,0 J2 0,17 2,0 155 78,5 9 9 9 H 2.2
10a) H H H 1,2 ch3 1,0 420,2 70,0 NaJ 1,34 2,0 118 57,1 ch3 9 9 9 2.3
na) H ch3 H 2,4 H 2,0 410,0 70,2 NaJ 0,67 3,0 115-130 85,4 9 9 ch3 H 2.3
12a) ch3 H H 1,2 H 1,0 410,0 70,2 NaJ 0,67 3,0 115-130 75,6 9 C93 9 9 2.3
13a) 9 H CH3 1,17 9 1,0 410,0 70,2 NaJ 0,67 2,5 115-130 91,2 9 9 9 ch3 2.3
14a) H ch3 H 1,2 ch3 1,0 410,0 70,2 NaJ 0,67 3,0 130 59,4 C93 9 C93 H 2.3
15a)* H H ch3 1,1 H 1,0 431,2 50,0 NaJ 0,67 3,0 100-155 79,5 9 9 9 C93 2.3
Poznámky: a) Z A-l ; z A -2; a)* Z A- i*; vztaženo na 1 mol A-3
-7CZ 279830 B6
Příklad 15
Výroba 3-metylpyrazolu z 3-ketobutan-l-olu
K 431,2 g 50 % kyseliny sírové se během 15 minut přidá při teplotě místnosti 50 g (1 mol) hydrazinhydrátu a 1 g jodidu sodného. Potom se směs zahřívá na 100 “C a během 60 minut se k ní nechá přikapat roztok 193,6 g (1,1 mol) 50% vodného 3-ketobutan-1-olu. Oddestilováváním vody byla až do konce přidávání udržována reakční teplota na 155 °C, načež se směs míchá 60 minut při uvedené teplotě. Celkem se oddestiluje 350 g vody.
Po ochlazení na teplotu 70 °C se směs neutralizuje 15 % hydroxidem sodným a extrahuje se 1,2-dichloretanem. Spojené organické extrakty se vysuší síranem sodným, zfiltrují se a odpaří se na rotační odparce. .Získá se 90,4 g tmavohnědého oleje, ze kterého se destilací ve vakuu získá 65,2 g 3-metylpyrazolu o teplotě varu 108 °C/4666 Pa. Tento produkt je na základě srovnání analýzy plynovou chromatografii shodný s autentickým materiálem.
Příklad 16
K 431,2 g (2,2 mol) 50 % kyseliny sírové se přikape 50 g (1 mol) hydrazinhydrátu, přičemž se reakční teplota zvýší na 90 °C. Po přidání 1 g jodidu sodného se přikape během 30 minut při teplotě 90 °C roztok 90,4 g (1,1 mol) 36,5% roztoku formaldehydu v 63,8 g (1,1 mol) acetonu. Reakční teplota se zvýší během 60 minut za oddestilovávání vody na 153 ’C a poté se směs míchá dalších 45 minut při uvedené teplotě. Celkem se oddestiluje 330 g vody.
Po neutralizaci 25% roztokem hydroxidu sodného se provede extrakce 1,2-dichloretanem. Spojené 1,2-dichloretanové extrakty se vysuší a odpaří se. Získá se 28 g hnědého oleje, jehož plynový chromatogram vykazuje na 80 % plochy 3-metylpyrazol.
Příklad 17
Výroba 3,5-difenylpyrazolu
K 653,3 g hmotnostně 60 % (4 mol) kyseliny sírové se přidá 50 g (1 mol) hydrazinhydrátu, 1 g (6,7 mmol) jodidu sodného a poté 224 g (1 mol) benzalacetofenonu. Směs se vaří pod zpětným chladičem po dobu 4 hodin (za teploty 110 až 120 ’C) a po ochlazení reakční směsi se za míchání přidá 960 g hmotnostně 25% (6 mol) roztoku hydroxidu sodného. Vzniklá sraženina se odfiltruje a promyje vodou. Po vysušení zbude 215,5 g 3,5-difenylpyrazolu o čistotě 98 %, který má teplotu tání 198 až 200 ’C.
Příklad 18
Výroba 5-fenylpyrazolu
K 143,7 g hmotnostně 60 % (0,88 mol) kyseliny sírové se přidá 20 g (0,4 mol) hydrazinhydrátu a 0,5 g (3,3 mmol) jodidu sod
-8CZ 279830 B6 ného. Poté se tato směs udržuje za teploty 120 °C po dobu 30 minut a nato se do ni vnese 55,4 g (0,42 mol) aldehydu skořicového. Reakční teplota se pozvolna zvýši na 130 ’C a tato teplota se udržuje ještě během 30 minut. Přitom se oddestiluje 65 g vody.
Po ochlazení se reakční směs za mícháni uvede do styku s 1000 ml vody a 134,4 g hmotnostně 25% (0,84 mol) roztoku hydroxidu sodného. Reakční směs se třikrát extrahuje dichlormetanem a spojené dichlormetanové extrakty se vysuší bezvodým síranem sodným. Po odstranění sušicího prostředku, odpařeni rozpouštědla a po rekrystalizaci z cyklohexanu se získá 29,7 g 5-fenylpyrazolu, který má teplotu tání 97 ’C.
PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (1)

  1. Způsob výroby pyrazolů obecného vzorce ve kterém
    R1, R2, R3 a R4 znamenají atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku, cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 atomy uhlíku, aralkylovou skupinu a/nebo arylovou skupinu, dehydrogenací pyrazolinú obecného vzorce ve kterém
    R1, R2, R3 a R4 mají význam uvedený výše, vyznačující se tím, že se reakce provádí působením 30 % až 99 % hmot, kyseliny sirové v přítomnosti jodu, jodovodíku, jodidu kovu, anorganického jodnanu, joditu, jodičnanu nebo jodistanu nebo alkyljodidu v množství od 0,01 do 10 molárních ekvivalentů, vztaženo na pyrazolin, za teploty od 50 do 250 °C.
CS902862A 1989-06-10 1990-06-08 Způsob výroby pyrazolů CZ279830B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE3918979A DE3918979A1 (de) 1989-06-10 1989-06-10 Verfahren zur herstellung von pyrazol und dessen derivaten

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ286290A3 CZ286290A3 (en) 1995-03-15
CZ279830B6 true CZ279830B6 (cs) 1995-07-12

Family

ID=6382485

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS902862A CZ279830B6 (cs) 1989-06-10 1990-06-08 Způsob výroby pyrazolů

Country Status (14)

Country Link
US (1) US4996327A (cs)
EP (1) EP0402722B1 (cs)
JP (1) JP2868588B2 (cs)
KR (2) KR910000653A (cs)
AT (1) ATE100799T1 (cs)
CA (1) CA2018206C (cs)
CZ (1) CZ279830B6 (cs)
DE (2) DE3918979A1 (cs)
DK (1) DK0402722T3 (cs)
ES (1) ES2062181T3 (cs)
HU (1) HU207299B (cs)
IL (1) IL94559A (cs)
SK (1) SK278414B6 (cs)
ZA (1) ZA904430B (cs)

Families Citing this family (19)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE4028393A1 (de) * 1990-09-07 1992-03-12 Basf Ag Verfahren zur herstellung von 3-methylpyrazol
JPH05156545A (ja) * 1991-12-10 1993-06-22 Takata Kk ノンコート織布及びその製造方法
EP0652866B1 (en) * 1992-07-28 1998-11-25 MERCK SHARP &amp; DOHME LTD. Azacyclic compounds
DE4328228A1 (de) * 1993-08-23 1995-03-02 Basf Ag Verfahren zur Herstellung von Pyrazol und dessen Derivaten
DE4415484A1 (de) * 1994-05-03 1995-11-09 Basf Ag Verfahren zur Herstellung von 1-(Het)aryl-3-hydroxy-pyrazolen
US5510361A (en) * 1994-10-20 1996-04-23 The Procter & Gamble Company Di-tert-butylphenol compounds with heterocyclic moiety, useful as anti-inflammatory agents
DE19500838A1 (de) * 1995-01-13 1996-07-18 Basf Ag Verfahren zur Herstellung von 3,5-Diarylpyrazolen
DE19645313A1 (de) 1996-11-04 1998-05-07 Basf Ag Substituierte 3-Benzylpyrazole
ZA985405B (en) * 1997-06-23 2000-01-10 Basf Ag The preparation of substituted pyrazoles.
MX2007013118A (es) 2005-04-21 2008-01-11 Orphan Medical Inc Proceso para la preparacion de 4-metilpirazol ultrapuro.
US8410135B2 (en) * 2007-06-15 2013-04-02 Solvay Pharmaceuticals B.V. 4,5 dihydro-(1H)-pyrazole derivatives as cannabinoid CB1 receptor modulators
US8178696B2 (en) 2008-04-21 2012-05-15 Albemarle Corporation Processes for producing N-alkylpyrazole
KR101005834B1 (ko) * 2008-08-04 2011-01-05 이화여자대학교 산학협력단 피라졸의 제조방법
CN102311388B (zh) * 2011-07-07 2013-05-22 林文斌 一种工业化生产3,4-二甲基吡唑及其磷酸盐的方法
CN102399189B (zh) * 2011-11-29 2014-12-31 上虞盛晖化工股份有限公司 一种3,4-二甲基吡唑磷酸盐的合成方法
CN102558057B (zh) * 2012-01-16 2014-04-02 兰州大学 多取代吡唑制备方法
CN102911119B (zh) * 2012-09-30 2015-06-17 浙江工业大学 3,4-二甲基吡唑和3,4-二甲基吡唑磷酸盐的制备方法
CN106316956A (zh) * 2015-07-02 2017-01-11 胡梓国 吡唑的工业生产方法
CN105153036A (zh) * 2015-09-28 2015-12-16 乐平市康鑫医药化工有限公司 丙烯醛固定床反应制备吡唑的方法

Family Cites Families (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE3029160A1 (de) * 1980-08-01 1982-03-04 Basf Ag, 6700 Ludwigshafen Verfahren zur herstellung von pyrazolen
DE3035395A1 (de) * 1980-09-19 1982-05-06 Bayer Ag, 5090 Leverkusen Verfahren zur herstellung von pyrazol
DE3603376A1 (de) * 1986-02-05 1987-08-06 Basf Ag Verfahren zur herstellung von pyrazolen
DE3716293A1 (de) * 1987-05-15 1988-11-24 Basf Ag Verfahren zur herstellung von pyrazolen

Also Published As

Publication number Publication date
KR0140875B1 (ko) 1998-06-01
IL94559A0 (en) 1991-03-10
US4996327A (en) 1991-02-26
EP0402722B1 (de) 1994-01-26
EP0402722A1 (de) 1990-12-19
IL94559A (en) 1994-02-27
CA2018206A1 (en) 1990-12-10
SK286290A3 (en) 1997-04-09
HU903775D0 (en) 1990-11-28
ZA904430B (en) 1992-02-26
ES2062181T3 (es) 1994-12-16
SK278414B6 (en) 1997-04-09
DK0402722T3 (da) 1994-02-28
KR910000653A (ko) 1991-01-29
DE59004384D1 (de) 1994-03-10
HUT54349A (en) 1991-02-28
HU207299B (en) 1993-03-29
ATE100799T1 (de) 1994-02-15
DE3918979A1 (de) 1990-12-13
JP2868588B2 (ja) 1999-03-10
CA2018206C (en) 2000-02-29
CZ286290A3 (en) 1995-03-15
JPH03115265A (ja) 1991-05-16

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ279830B6 (cs) Způsob výroby pyrazolů
US4182862A (en) Process for the preparation of 1,3-disubstituted-2-azoyl-2-propen-1-ones
JPH0458474B2 (cs)
US5569769A (en) Preparation of pyrazole and its derivatives
US4960911A (en) Process for the preparation of oxiranes
US6229022B1 (en) Method for producing substituted pyrazoles
US4632999A (en) Process for the preparation of oxiranes
US4992565A (en) Preparation of oxiranes
NO165104B (no) Analogifremgangsmaate til fremstilling av terapeutisk aktive 1, 1-disubstituerte cyklopropanderivater.
HU193891B (en) Process for production of new derivatives of 1,2,4-triasole
US5744614A (en) Preparation of 3,5-diarylpyrazoles
US4014896A (en) Catalytic dehydrogenation process for the preparation of 3,4,5-trisubstituted pyrazoles
KR20050013234A (ko) 1,2,4-트리아졸릴메틸-옥시란의 제조 방법
US4550175A (en) Process for the stereospecific preparation of (Z)-1-(2,4-dichlorophenyl)-2-(imidazol-1-yl)-0-(2,4-dichlorobenzyl)-ethanone oxime ether
JP3186416B2 (ja) 1h−1,2,3−トリアゾ−ルの製法
US4973753A (en) Process for the preparation of hydroxybenzaldoxime o-ethers
HU180088B (en) Process for producing n-trityl-imidasole derivatives
KR830000634B1 (ko) N-트리틸 이미다졸 화합물을 제조하는 방법
HU193454B (en) Process for producing 3-phenyl-butyraldehyde derivatives
JPH05387B2 (cs)
JP4828740B2 (ja) 1,2,5−チアジアゾイルメタノン誘導体の製造方法及びジオキシム誘導体
EP0250198A2 (en) Bis-azolyl compounds
JPH05221987A (ja) 置換ピリジン誘導体の製造方法
JPH07138255A (ja) 2−チオレノン類の製造法
JPH0224822B2 (cs)