CZ279206B6 - Měnič energie - Google Patents

Abstract

U měniče energie se dosahuje plynulého průběhu síly v závislosti na dráze pohybu tím, že se upraví jen málo deformačních členů, které vytvářejí plastickou deformaci trubkového tělesa (10) měniče. Jako deformační člen je upravena nejméně jedna kulička (18), která dosedá na nájezdovou plochu (20) pístového elementu (14).ŕ

Description

Vynález se týká měniče energie v bezpečnostním systému pro posádky vozidel, který je opatřen trubkovým tělesem měniče z plasticky deformovatelného materiálu a v něm uloženým deformačním ústrojím, ke kterému je připojen tažný nebo posuvný element a které má nejméně jeden deformační člen, který při posunutí deformačního ústrojí v tělese měniče ve stanoveném směru přichází do záběru se stěnou tělesa měniče a při dalším posunutí stěnu plasticky deformuje.

Dosavadní stav techniky

Úkolem tohoto měniče energie je snížit špičky zatížení systému bezpečnostních pásů v průběhu dopředného pohybu posádky vozidla při čelním nárazu vozidla. Zvláště účinné je nasazení takového měniče energie v kombinaci s napínacím ústrojím bezpečnostního pásu, které odstraňuje volnost pásu před tím, než dochází k dopřednému pohybu cestujících vozidla. V takovém případě je totiž k dispozici pro dopředný pohyb cestujících vozidla a pro současně se uskutečňující přeměnu energie dostatečně dlouhá dráha pohybu.

Takový měnič energie, který je označován také jako ústroji pro omezování síly, je popsán v EP 0 422 410 Al. Je vytvořen válcem z plasticky deformovatelného materiálu ve kterém je uložena tyč, která jedním svým koncem z válce vyčnívá a svým druhým koncem vymezuje volný prostor, ve kterém je uloženo více valivých těles. Vnější průměr valivými tělesy vytvořeného prstencového uspořádání je větší než vnitřní průměr otvoru válce. Při vysokém zatížení tahem mezi válcem a tyčí se zatlačí valivá tělesa do materiálu stěny válce, přičemž vznikne při vytvoření podélných drážek deformační práce, kterou se mění vysoká hodnota energie a tak se sníží špičkové zatížení v systému bezpečnostních pásů.

Omezení v systému bezpečnostních pásů vznikajícího špičkového zatížení, kterého lze takovým měničem energie dosáhnout, podstatně přispívá ke snížení rizika zranění, což lze prokázat na podkladě měření na tak zvaných maketách. Bylo však zjištěno, že prostřednictvím takového měniče energie lze sice špičková zatížení v systému bezpečnostních pásů omezit, avšak nelze jim zabránit .

Podstata vynálezu

Vynález si klade za úkol zdokonalit měnič energie v úvodu popsaného typu tak, aby bylo možno špičková zatížení v systému bezpečnostních pásů dále snížit a téměř odstranit, a to tak, že vzniká téměř konstantní nebo v požadované míře plynule narůstající zatížení v systému bezpečnostních pásů.

Pro řešení tohoto úkolu je měnič energie podle vynálezu vytvořen tak, že deformační ústrojí je deformačními členy opatřeno jen na jedné straně a na své radiálně protilehlé straně je na vnitřní straně tělesa měniče podepřeno kluzně. Toto provedeni

-1CZ 279206 B6 měniče energie podle vynálezu je vytvořeno pro omezení sil na úroveň uvnitř oblasti až do hodnoty zhruba 7.000 N. Síly v této oblasti vznikají na úseku bezpečnostního pásu mezi vychylovacím kováním a navíjecím ústrojím bezpečnostního pásu. Při použití dobře pracujícího napínacího ústrojí bezpečnostního pásu se dokonce dosahují jen maximální hodnoty zhruba 5.000 N. Měnič energie podle vynálezu je proto určen zejména pro nasazení na navíjecích ústrojích bezpečnostního pásu, které má v záběru a navíjecí cívkou upravené napínací ústrojí bezpečnostního pásu.

Vynález spočívá v poznatku, že pro zabránění špičkových zatížení v systému bezpečnostních pásů se musí zajistit, aby se přeměna energie prostřednictvím plastické deformace materiálu tělesa měniče uskutečňovala plynule a bez rázů. Aby se toho dosáhlo, je výhodné, aby deformační členy vnikaly do materiálu tělesa měniče podstatně hlouběji než valivá tělesa u známých měničů energie. Využití tohoto poznatku vede k úpravě jen menšího počtu deformačních členů, které však musí zajistit více deformační práce. Tak se potom zabrání, že se stěna tělesa měniče nejprve pružně poddá a potom se zhruba deformuje ve tvaru mnohoúhelníku, a to před tím, než deformační členy vniknou do materiálu stěny tělesa měniče. Bylo zjištěno, že trhavému kolísání průběhu síly, který je závislý na dráze pohybu, lze do značné míry zabránit, pokud se dosáhne převážně plastické deformace stěny trubkového tělesa měniče a pružné deformace se do značné míry omezí.

U prvního provedení, které se vyznačuje zvláště plynulým průběhem síly v závislosti na dráze posuvu, je jako deformační člen využito nejméně jedno valivé těleso ve tvaru kuličky nebo válečku, které je na své straně, odvrácené od stěny tělesa měniče, podepřeno na nájezdové ploše pístového elementu, se kterým je v záběru tažný nebo posuvný element.

Podle druhého provedení, u kterého je na dráze pohybu závislý průběh síly rovněž plynulý, i když ne již tak zcela plynulý jako u předcházejícího provedení, má deformační ústrojí destičku, která je vykývnutelná mezi proti ose tělesa měniče nakloněnou klidovou polohou a mezi pracovní polohou, ve které přivádí do záběru deformační člen, vytvořený na jejím radiálním vnějším konci, s vnitřní stranou tělesa měniče, a která je svým radiálním protilehlým koncem kluzně opřena na vnitřní straně tělesa měniče. Toto provedení se vyznačuje vysokou konstrukční jednoduchostí a malými výrobními náklady.

Další výhodná vytvoření obou uvedených provedení jsou obsažena v závislých patentových nárocích.

Přehled obrázků na výkresech

Další znaky a výhody vynálezu vyplývají z dále uvedeného popisu více příkladů provedení ve spojení s výkresovou částí.

Na obr. 1 je schematicky znázorněn částečný podélný řez příkladem provedení měniče energie. Na obr. 2 je znázorněn příčný řez měničem energie, který je znázorněn na obr. 1, a to po uskutečněné plastické deformaci trubkového tělesu měniče.

-2CZ 279206 B6

Na obr. 3 je znázorněn axonometrický pohled na druhý příklad provedení, u kterého bylo vypuštěno trubkové těleso měniče. Na obr. 3a je znázorněn axonometrický pohled na vodicí část uspořádání, které je znázorněno na obr. 3. Na obr. 4 je znázorněn příčný řez měničem energie, který je znázorněn na obr. 3, a to po uskutečněné plastické deformací trubkového tělesa měniče.

Na obr. 5 je znázorněn axonometrický pohled na další příklad provedení měniče energie, přičemž je zde vynecháno trubkové těleso měniče. Na obr. 5a je znázorněn axonometrický pohled na pružnou destičku pro provedení podle obr. 5. Na obr. 6 je znázorněn příčný řez měničem energie u příkladu provedení podle obr. 5 po uskutečněné plastické deformaci trubkového tělesa měniče.

Na obr. 7 je znázorněn schematický dílčí podélný řez dalším příkladem provedeni měniče energie. Na obr. 8 je znázorněn příčný řez provedení, které je znázorněno na obr. 7. Na obr. 9 a na obr. 10 jsou znázorněny pohledy, analogické jako na obr. 7 a 8, avšak po uskutečnění plastické deformace trubkového tělesa měniče.

Na obr. 11 je znázorněna varianta příkladu provedení, znázorněného na obr. 7 až 10. Na obr. 12 je znázorněn příčný řez varianty měniče energie, který je znázorněn na obr. 11, a to po uskutečnění plastické deformace trubkového tělesa měniče. Na obr. 13 je znázorněn axonometrický pohled destičkového deformačního ústrojí pro příklad provedení podle obr. 11 a 12. Na obr. 14 je znázorněn axonometrický detailní pohled na pružinový element u příkladu provedení podle obr. 11.

Na obr. 15a až 15c jsou znázorněny tři příklady provedení měniče energie s různým vytvořením trubkového tělesa měniče.

Na obr. 16a až 16c jsou znázorněny diagramy, které zobrazují pro příklady provedení podle obr. 15a až 15c průběh síly v závislosti na dráze pohybu.

Příklady provedení vynálezu

V trubkovém tělese 10 měniče s kruhovým průřezem je na tažném laně 12 uspořádáno deformační ústrojí, které zahrnuje dva na tažném lanu 12 za sebou upevněné pístové elementy 14, 16 a kuličku 18 , která dosedá na kuželovou nájezdovou plochu 20 části pístového elementu 14 a prostřednictvím vodicí části 22 z pružného materiálu je držena v klidové poloze na základně nájezdové plochy 20 a v pružném styku s vnitřní stranou stěny trubkového tělesa 10 měniče. Pístové elementy 14, 16 , které mohou být vytvořeny také jako jednodílný píst, jsou posunutelné v trubkovém tělese 10 měniče. U znázorněného příkladu provedení je vodicí část 22 tvořena 0-kroužkem, který obklopuje kuželovou nájezdovou plochu 20 na jejím konci s nejmenším průměrem a která se opírá o rameno, vytvořené pístovým elementem 16.

Válcové uspořádání, tedy pracovní píst s válcem a pístem, které je znázorněno na obr. 1, může současně vytvářet lineární pohon napínacího ústrojí bezpečnostního pásu, které je v záběru s cívkou bezpečnostního pásu příslušného navijáku. U takového provedení je pístový element ovládán ve válci, tvořeném trubkovým tělesem měniče, tlakem, který je vytvořen plynem z pyrotechnické

-3CZ 279206 B6 ho generátoru plynu, čímž se pístové elementy 14, 16 posouvají podle obr. 1 ve směru šipky F1 uvnitř trubkového tělesa 10 měniče, přičemž tažné lano 12 je tím také unášeno a známým způsobem zabírá na obvodu lanového kotouče, který je spojitelný s cívkou navíjecího ústrojí bezpečnostního pásu. Po uskutečněném napnutí bezpečnostních pásů prostřednictvím zpětného otáčení cívky začíná dopředný pohyb cestujícího vozidla, kteří jsou zajištěni pásovým systémem, přičemž je prostřednictvím tažného lana 12 vykonáván tah ve směru šipky F2 podle obr. 1, který působí na pístové elementy 14., 16.. Kulička 18, která připouští volný pohyb pístových elementů 14., 16 ve směru šipky Fl, je prostřednictvím vodicí části 22 držena pružně v dosednutí na vnitřní stranu stěny trubkovitého tělesa 10 měniče a dostává se nyní s touto stěnou do záběru, pokud se uskutečňuje pohyb ve směru šipky F2, protože je nájezdovou plochou 20 zatlačována radiálně navenek. Kulička 18 vniká stále více do materiálu stěny trubkového tělesa 10 měniče, což vede k plastické deformaci této stěny. Tento stav plastické deformace je znázorněn na obr. 2. Pístové elementy 14 , 16, které mohou být vytvořeny z jednoho kusu, se opírají svojí vzhledem ke kuličce 18 protilehlou stranou kluzně o vnitřní stranu stěny trubkového tělesa 10 měniče. Aby se zvýšila rovnoměrnost posouvání a plynulost procesu, je účelné nanést na vnitřní stranu stěny trubkového tělesa 10 měniče kluzný prostředek, čímž se zmenší kluzné tření mezi pístovými elementy 14, 16 a touto stěnou.

Pokud je síla stěny trubkového tělesa 10 měniče konstantní, jak je to znázorněno na obr. 15a, vzniká v diagramu na obr. 16a znázorněný průběh síly F v závislosti na dráze s pohybu. Síla F je ta, kterou je třeba zachytit při posouvání pístových elementů 14, 16 s kuličkou 18 v trubkovém tělese 10 měniče, a dráha s pohybu je dráha posunutí pístových elementů 14, 16 s kuličkou 18 uvnitř tělesa 10 měniče. Jak je z obr. 16a patrno, narůstá síla F od nulové hodnoty plynule až k maximální hodnotě, které se dosáhne po určité části celé dráhy, která je k dispozici. Zejména je si třeba povšimnout toho, že průběh síly F je do značné míry zbaven špiček a zalomení. V tom se liší měnič energie podle vynálezu zcela podstatně od stavu techniky s větším počtem kuliček, které jen mále vnikají do materiálu tělesa 10 měniče. U příkladu provedení, který je znázorněn na obr. 15a a u kterého je síla stěn tělesa 10 měniče konstantní, zůstává síla F téměř konstantní až ke koncovému dorazu tělesa 10 měniče.

U příkladu provedeni, který je znázorněn na obr. 15b, je síla stěny tělesa 10 měniče zhruba na polovině jeho délky konstantní a potom na úseku 10a trvale narůstá na zhruba dvojnásobnou hodnotu, přičemž v navazujícím úseku 10c zůstává konstantní. Na obr. 16b je znázorněn odpovídající průběh síly F v závislosti na dráze s pohybu. Na rozdíl od provedení a křivky na obr. 16a narůstá síla F po průběhu zhruba poloviční dráhy s pohybu a dosahuje krátce před koncem tělesa 10 měniče své maximální hodnoty.

U příkladu provedení podle obr. 15c narůstá síla stěny tělesa 10 měniče plynule od začátku až ke konci. Na obr. 16c je znázorněn odpovídající průběh síly F v závislosti na dráze s pohybu. Je patrno, že síla F narůstá z počátku relativně strmě a potom progresivně, přičemž své maximální hodnoty dosahuje v oblasti dorazu na konci tělesa 10 měniče.

-4CZ 279206 B6

Prostřednictvím vhodných rozměrů síly stěny tělesa 10 měniče po její délce lze získat téměř každý požadovaný a pro určitý případ použití vhodný průběh síly F v závislosti na dráze s pohybu. U všech provedeni se dosahuje toho, že průběh síly F je zcela oproštěn od špiček a zlomů, čímž se podstatně sníží riziko poranění .

Příklad provedení, který je znázorněn na obr. 3, 3a a 4 se lisí od příkladu provedení podle obr. 1 a 2 tím, že místo jedné kuličky 18 jsou uspořádány vedle sebe čtyři kuličky 18a, 18b, 18c a 18d. Vodicí část 22 je vytvořena jako část válce s vybráním 23, ve kterém jsou uloženy kuličky 18a, 18b, 18c a 18d. Počet kuliček 18a, 18b, 18c a 18d je přitom určen úrovní požadované síly F, viz. obr. 16a až 16c, při přeměně energie. Také u tohoto příkladu provedení platí známá zásada, že se použije pokud možno co nejméně kuliček 18a, 18b, 18c a 18d, aby se zabránilo pružným deformacím tělesa 10 měniče.

U příkladu provedení podle obr. 5, 5a a 6 je místo kuličky použit váleček 19, který dosedá na rovnou nájezdovou plochu 21 pístového elementu 15 a na destičku 25 v nejhlubším místě nájezdové plochy 21, čímž je držen pružně ve styku s vnitřní stranou stěny trubkového tělesa 10 měniče. Nájezdovou plochu 21 tvoří základní plocha drážky, vytvarované v pístovém elementu 15. Bočními stěnami této drážky je váleček 19 držen ve výhodné klidové poloze pro začátek deformační práce. Pro odstranění špiček zatížení je totiž důležité, aby byl váleček 19 udržován rovnoměrně a trvale v záběru na vnitřní straně trubkového tělesa 10 měniče.

Dalšího zdokonalení se dosáhne tím, že se váleček 19 opatří na jeho axiálních čelních koncích zaobleným přechodem do plášťové plochy. Poloměr tohoto zaoblení má podle materiálu a velikosti tělesa 10 měniče hodnotu zhruba 0,7 až 0,9 mm, s výhodou 0,8 mm. Tímto zaoblením se dosáhne toho, že váleček 19 zabírá s vnitřní stranou tělesa 10 měniče na svých koncích měkce, aniž by se zařezával nebo odřezával třísky z materiálu tělesa 10 měniče při svém vnikání do něj.

U příkladů provedení, které jsou znázorněny na obr. 7 až 14, je na tažném lanu 12 mezi pístovými elementy 14., 16, které jsou upevněny ve vzájemném odstupu, uspořádáno deformační ústrojí v podobě destičky £0. Tato destička 30 má centrální vybrání 32 pro průchod tažného lana 12. Pístový element 14 je na své k destičce 30 přivrácené straně vytvořen ve tvaru klínu a má otvor, ve kterém je uložena tlačná pružina 33 , která se opírá o sousedící konec destičky 30. Destička 30 je prostřednictvím pístového elementu 14 a tlačné pružiny 33 držena v klidové poloze, která je vzhledem k ose tělesa 10 měniče skloněna pod úhlem g o hodnotě zhruba 30°, přičemž je svým koncem 31, na kterém je vytvořen výstupek 31a, držena v dosednutí na vnitřní straně stěny tělesa 10 měniče a svým protilehlým koncem se opírá kluzně o vnitřní stranu tělesa 10 měniče. Jak je patrno z obr. 7 a 9, má výstupek 31a zešikmení 31b, které zabezpečuje dobré vnikání do materiálu stěny tělesa 10 měniče, aniž by došlo k vytváření třísek nebo k řezným efektům.

Na obr. 8 je znázorněn stav měniče energie před plastickou deformací trubkového tělesa 10 měniče.

-5CZ 279206 B6

Funkční činnost příkladu provedení s destičkou 30 místo kuliček 18, případně válečku 19 je v principu shodná jako u dříve popsaných příkladů provedení. Při pohybu pistových elementů 14, 16 ve směru šipky F3 na obr. 7 zůstává destička 30 ve své šikmé klidové poloze. Pokud je však prostřednictvím tažného lana 12 vykonáván na pístové elementy 14, 16 tah ve směru šipky F4 podle obr. 7, narovná se destička :30, která je svým výstupkem 31a držena pružně v dosednutí na vnitřní straně stěny tělesa 10 měniče, a vniká tímto výstupkem 31a do materiálu stěny tělesa 10 měniče.

Příklad provedení, který je znázorněn na obr. 9 a 10, se liší od příkladu provedení, znázorněného na obr. 7a 8, jen vytvořením prostředků, prostřednictvím kterých je destička 30 držena ve své klidové poloze. Tyto prostředky jsou zde tvořeny prostřednictvím klínové vodicí části 22 z pružného materiálu. Ta plní stejnou funkci jako klínové vytvoření pístového elementu 14 ve spojení s tlačnou pružinou 33 u příkladu provedení podle obr. 7 a 8. Dále je na obr. 9 a 10 znázorněn stav deformace trubkového tělesa 10 měniče. Analogické deformování se uskutečňuje také u přikladu provedeni podle obr. 7 a 8.

U příkladu provedení podle obr. 11 je destička 30 opatřena dvěma sousedícími výstupky 31a, 31c. Ve své šikmé klidové poloze mezi dvěma pístovými elementy 14a, 16a, je držena prostřednictvím vodicí části 22a. Pístové elementy 14a, 16a jsou upevněny ve vzájemném odstupu na tuhé tyčce 12a. Pístový element 14a má na svém obvodu vytvořenou drážku, do které je vložen těsnicí kroužek

13. Vodicí část 22a, která je samostatně znázorněna v axonometrickém pohledu na obr. 14, je tvořena pružný plechem, který je ohnut zhruba do tvaru písmene U a který je opatřen dvěma otvory pro průchod tyčky 12a. Splňuje stejnou funkci jako vodicí část 22 u příkladu provedení podle obr. 9 a 10. Vytvoření destičky 20 je samostatně znázorněno na obr. 13.

Také u příkladů provedení podle obr. 7 až 14 je vytvořena tloušťka stěn tělesa 10 měniče podle zásad, které byly vysvětleny ve spojení s obr. 15a až 16c.

Claims (16)

1. Měnič energie v bezpečnostním systému pro posádku vozidel, který je opatřen trubkovým tělesem měniče z plasticky deformovatelného materiálu a v něm uloženým deformačním ústrojím, ke kterému je připojen tažný nebo posuvný element a které má nejméně jeden deformační člen, který při posunutí deformačního ústrojí v tělese měniče ve stanoveném směru přichází do záběru se stěnou tělesa měniče a při dalším posunutí stěnu plastiky deformuje, vyznačující se tím, že deformační ústrojí je opatřeno deformačními členy jen na jedné straně a na své radiálně protilehlé straně je na vnitřní straně tělesa (10) měniče podepřeno kluzně.

2. Měnič energie podle nároku 1, vyznačující se tím, že deformační člen je tvořen nejméně jedním valivým tělesem (18,19), které je na své straně odvrácené od stěny tělesa (10) měniče podepřeno na nájezdové ploše (20,21) pístového elementu (14,15), se kterým je v záběru tažný nebo posuvný element (12).

3. Měnič energie podle nároku 2, vyznačující se tím, že valivé těleso je vytvořeno vedle sebe uspořádanými kuličkami (18a, 18b, 18c, 18d).

4. Měnič energie podle nároku 2, vyznačující se tím, že valivé těleso je vytvořeno válečkem (19), jehož osa je uspořádána kolmo k ose trubkového tělesa (10) měniče a který má na svých axiálních koncích zaoblené přechody ze své plášřové plochy na své čelní plochy.

5. Měnič energie podle nároku 4, vyznačující se tím, že poloměr zaoblených přechodů má hodnotu mezi 0,5 až 1 mm, s výhodou 0,7 až 0,9 mm.

6. Měnič energie podle jednoho z nároků 2 až 5, vyznačující se tím, že nejméně jedno valivé těleso (18,19) je drženo na destičce (22,25) z pružného materiálu v klidové poloze na základně nájezdové plochy (20,21) a na svých radiálních koncích v dotyku se stěnou tělesa (10) měniče.

7. Měnič energie podle nároku 6, vyznač*u jící se tím, že nájezdová plocha (21) je vytvořena základní plochou drážky, vytvarované v pístovém elementu (15), přičemž boční plochy drážky jsou v záběru s čelními plochami válečku (19) a vystřeďují jej ve směru napříč k ose tělesa (10) měniče.

8. Měnič energie podle nároku 1, vyznačující se tím, že deformační ústrojí má destičku (30), která je vykývnutelná mezi vůči ose tělesa (10) měniče nakloněnou klidovou polohou a mezi pracovní polohou, ve které přivádí do záběru deformační členy (31a,31c), vytvořené na jejím radiálním vnějším konci, s vnitřní stranou tělesa (10) měniče,

-7CZ 279206 B6 a která je svým radiálním protilehlým koncem kluzně opřena na vnitřní straně tělesa (10) měniče.

9. Měnič energie podle nároku 8, vyznačující se tím, že deformační členy jsou vytvořeny dvěma sousedícími, na svých radiálních koncích zaoblenými výstupky (31a,31c) na radiálním konci destičky (30).

10. Měnič energie podle nároku 9, vyznačující se tím, že deformační členy (31a) jsou na svých se stěnou tělesa (10) měniče zabírajících hranách opatřených zešikmením (31b).

11. Měnič energie podle jednoho z nároků 8 až 10, vyznačující se tím, že destička (30) je v klidové poloze držena pružně deformovatelnou vodicí částí (22), ve které je její rovina nastavena šikmo k ose tělesa (10) měniče.

12. Měnič energie podle jednoho z nároků 8 až 11, vyznačující se tím, že destička (30) je uspořádána vzhledem k ose tělesa (10) měniče v šikmé klidové poloze mezi dvěma ve vzájemném odstupu na tažném nebo posuvném elementu (12) upevněnými pistovými elementy (14,16) a destička (30) je při posunutí ve stanoveném směru z její klidové polohy napřímena a přichází do záběru se stěnou tělesa (10) měniče.

13. Měnič energie podle jednoho z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že trubkové těleso (10) měniče je tvořeno válcem pyrotechnického lineárního pohonu pracovního válce napínacího ústrojí bezpečnostního pásu a deformační ústrojí je uspořádáno na pístu (14,16) tohoto lineárního pohonu, přičemž směr pohybu pístu (14,16) je při aktivování lineárního pohonu protisměrný proti stanovenému směru (F2).

14. Měnič energie podle jednoho z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že síla stěny trubkového tělesa (10) měniče'vzrůstá ve stanoveném směru (F2) o hodnotu, která je stanovena předem definovaným průběhem sil (F), přiváděných prostřednictvím tažného nebo posuvného elementu (12), v závislosti na dráze (s) pohybu deformačního ústrojí uvnitř tělesa (10) měniče.

15. Měnič energie podle jednoho z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že vnitřní plocha stěny trubkového tělesa (10) měniče je povrstvena kluzným prostředkem.

16. Měnič energie podle jednoho z nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že je dimenzován do hodnoty až zhruba 7.000 N pro síly, vznikající při posouvání deformačního ústrojí v trubkovém tělese (10) měniče a je upraven zejména mezi koncovkou bezpečnostního pásu a místem jeho ukotvení na vozidle.