CZ277792A3 - Method of inserting weft thread into shed on air-jet loom and apparatus for making the same - Google Patents

Description

Způsob zanášení útkové niti do prošlupu na vzduchovém tryskovém tkácím stroji a zařízení k provádění způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu zanášení útkové niti do prošlupu na vzduchovém tryskovém tkacím stroji, u něhož se k hlavnímu proudu vzduchu přiváděnému na začátek přímého prohozního kanálu v kývavém tkacím paprsku přidávají v pravidelných délkových úsecích po celé délce přímého prohozního kanálu pomocné proudy vzduchu, směřující šikmo ve směru zanášeni útkové niti do otevřené strany přímého prohozního kanálu, kterým unášejí útkovou nit.

Dále se vynález týká zařízení k provádění výše uvedeného způsobu zanášení útkové niti do prošlupu na tkacím stroji, obsahujícím výkyvné kolem osy kývání uložený tkací papi— sek s přímým prohozním kanálem, jemuž je na jedné boční straně přiřazena hlavní prohozní tryska, přičemž po jeho délce je rovnoměrně rozmístěno množství přiíukovacích trysek, jejichž výtokové otvory směřují šikmo do otevřené strany přímého prohozního kanálu tkacího paprsku.

Dosavadní Btav techniky

Známé způsoby zanášení útkové niti do prošlupu na vzduchovém tkacím stroji, například podle US 3.911.968, GB 1.333.948, využívají k ovládání útkové niti během tkaciho procesu profilový kývavý tkací paprsek s přímým prohozním kanálem a pneumatický systém, tvořený hlavní prohozní tryskou a řadou geometricky uspořádaných přiíukovacích trysek.

Zlepšováni jejích účinnosti sleduje zejména cíl zvýěení jistoty prohozu útkové niti vrhané do prošlupu osnovních niti, sníženi spotřeby vzduchu popřípadě energie a zvýéení rychlosti prohozu útkové niti. Obecné je tedy prvořadou snahou dosahovat na tkacích strojích co nejkvalitnějéího prohozu útkové niti, proto βθ kvalita prohozu- při současných trendech stává dominantním kritériem, které rozhodné ovlivňuje ekonomii a kvalitu procesu tkaní,

Známé zařízení k zanášeni útkové niti do prošlupu na vzduchovém tkaclm stroji, které je schematicky znázorněno na obr, 1, obsahuje profilový tkací paprsek E, v němž je přibližně uprostřed mezi horní a spodní vazbou soustavy plochých profilových třtin PT vytvořen prostor pro prohoz útkové niti, který se nazývá prohoznl kanál K· Otevřená strana prohozního kanálu K je situována ve směru tečny k periodickému kývavému pohybu bidla fi, na němž je tkacl paprsek E upevněn. Při pohybu tkacího paprsku E vpřed směrem ke tkanině unáší zadní uzavřená strana prohozního kanálu K útkovou nit a v tečném směru pohybu bidla fi přiráží útkovou nit k Selu tkaniny.

Prostřednictvím působení pneumatického systému tkacího stroje je v prohozním kanálu profilového tkacího paprsku vytvářen proud nosného média, který předává svou hybnost prohazované útkové niti. Předání hybnosti se děje pouze v jistém časovém intervalu pracovního cyklu tkacího etroje v době, kdy prostor prohozního kanálu není zakryt osnovními nitěmi, jinak řečeno prošlup je otevřený. Tento časový interval se často označuje jako prohoznl úhel, pokud je jeho rozměr vyjádřen ve stupních pootočeni hlavního hřídele tkaclho stroje. Výkon tkacího stroje je potom přímo úměrný velikosti prohozního úhlu a velikosti rychlosti prohozu útkové niti.

Rychlost prohozu útkové niti je závislá na kvalitě rychlostního pole nosného média respektive vzduchu v prohozním kanálu £, které vytvářejí přilukovací trysky I, rozmístěné v jisté rozteči podél tkacího paprsku £ ve směru Šíře tkacího stroje. Kvalitu rychlostního pole nosného média ovlivňuje, jak vlastní provedení přifukovaei trysky I, výtokový součinitel, rozptyl a podobně, ale také poloha umístění výtokového otvoru jí přilukovací trysky I respektive osy výtokových otvorů, která odpovídá ose vytékajícího proudu noeněho média, vůči ose QK prohozniho kanálu ]£ tkacího paprsku £. 2a těchto podmínek jsou přiíukovací trysky I uloženy pod osou proělupu a upevněny na bidle fi tkacího stroje tak, aby při periodickém kývavém pohybu bidla β nesoucího tkací papi— sek £ nezabrařiovaly přírazu prohozené útkové niti k čelu tkaniny a jejímu převázání osnovními nitěmi.

Pro objasnění vlivu tohoto uspořádání používaných vzduchových tryskových tkacích strojů s profilovými tkacimi paprsky jsou známé následující souvislosti působení, proudu nosného média respektive vzduchového proudu na útkovou nit za podmínek prohozu,

Ze vztahů popisujících působení vzduchového proudu na útkovou nit, která Je v něm ponořena a jim obtékána, vyplývá, že velikost výslednice vektorového součtu vnějších sil působících v určitém směru na element délky útkové niti je funkcí průtokové hybnosti, která je rozdílem mezi hybností nosného média opouštějícího povrchovou plochu obtékané útkové niti a hybností nosného média vstupujícího do kontaktu s povrchovou plochou útkové niti.

Vnějšími silami jsou tlaková síla, která je stejná v celé oblasti okolního prostředí a. proto je její účinek nulový, dále síla, respektive průtoková hybnost přenášená zvenčí působením pneumatického systému tkacího stroje na obtékanou útkovou nit, přičemž je nutno přihlížet i ke gravitační sile působící na útkovou nit a konečně tíhová síla nosného média, kterou lze zanedbat pro její nepatrnost.

Při skutečném prohozu je působení vzduchového proudu velmi složitým dějem, protože proudéní není stacionární ani laminární. Proto není poloha předevéim Špičky útkové niti tažené proudem vzduchu v prohozním kanálu stálá a navíc se paprsek v dobé prohozu pohybuje spolu s bidlem tkacího stroje.

U známých přiíukovacich tryBek I vzduchových tryskových tkacich strojích s kanálem v profilovém tkacím paprsku £ jsou osy OV výtokových otvorů Y přiíukovacich trysek I v úhlovém sklonu k osám OP vnéjSich ploch zmíněných výtokových otvorů Y. Tento parametr je vlastní každé přiíukovací trysce I a je označován jako elevační úhel £. Natáčením přiíukovací trysky I kolem její podélné osy lze nastavovat úhel rf příklonu proudu vzduchu ke tkacimu paprsku £.VýSkové seřízení polohy výtokového otvoru přiíukovací trysky I ve směru její podélné osy se provádí vůči obrysu prohozního kanálu & tkacího paprsku £.

používaných na přímým prohozním

Zjednodušeně lze potom konstatovat, že vzduchový proud vytékající z výtokového otvoru Y přiíukovací trysky X působí ve směru, který obecně s osou OK prohozního kanálu K profilového tkacího paprsku £ svírá jistý prostorový úhel u- Sílu vzduchového proudu působícího v tomto směru lze rozložit na složky uspořádané do trojdimensionálního pravoúhlého souřadného systému, z nichž jedna složka působí v ose útkové niti, jejíž směr je u používaného provedení vzduchových tkacich strojů obecně shodný s osou OK prohozního kanálu & v profilovém tkacím paprsku £. Druhá složka naproti tomu působí mimo osu útkové niti a snaží se útkovou nit přitlačit k třtinám v zadní části profilového tkacího paprsku £. Proti této složce souhrně působí reakční sila, snažící se útkovou nit od paprskových třtin odtlačit. Takovou reakční silu budí například proudění vzduchu mezi třtinami tkacího paprsku, které je způsobeno pohybem tkacího paprsku P nebo účinkem odrazu vzduchových částic proudu nosného média, od třtin tkačího paprsku a podobně. Třetí složka, zde působící ve svislém směru, je závislá na zmíněném parametru elevačniho úhlu £ výtokového otvoru přiiukovaci trysky I. Proti této složce působí gravitační síla vyvolaná hmotností útkové niti a reakční sila způsobená odrazem částic proudu nosného média od horního nosovitého výstupku profilových třtin, kterými je tvořen prohozni kanál ]£ tkaciho paprsku £.

Snahou konstrukce je umístit přiiukovaci trysku I vůči prohoznimu kanálu ϋ tak, aby složka sily pŮBobící v ose útkové niti byla maximální, přičemž tvarování proíilu prohozního kanálu svými nosovitými výstupky dále nepříznivě ovlivňuje vytváření rychlostního pole uvnitř prohozního kanálu.

Nevýhody současně používaného uspořádání u vzduchového tryskového tkaciho stroje s profilovým tkacim paprskem, kdy rovina osy proSlupu je přibližně vodorovná, příraz Je na tuto rovinu kolmý a přiiukovaci trysky jsou uloženy pod osou profilupu vyplývají z toho, že proud vzduchu z přiiukovaci trysky vchází do prohozního kanálu pod jistým prostorovým úhlem a plně působí v horní části prohozního kanálu, zatímco v prostoru spodní části prohozního kanálu je jeho působeni méně intenzivní. Rozdílné rozložení rychostniho pole v příčném řezu prohozního kanálu je důsledkem rozdílu intenzity působení prohozního média v horní a dolní části kanálu.

Útková nit má tendenci, podporovanou vlivem gravitační sily, přemístit se během prohozu do spodní části prohozního kanálu, v níž má nosné médium nižSÍ rychlost. Tím se může snížit okamžitá i střední prohozni rychlost útkové niti, snížit výkon tkaciho stroje a v nejnepříznivějéím případě může útková nit i opustit prohozni kanál a tkaci proces je potom znehodnocen chybami, neboť útková nit, jejíž Část v jistém časovém okamžiku není vystavena účinkům nosného média, se zatká ve íormě smyčky.

Rozdílné rozložení rychlostního pole podél osy prohozniho kanálu, představující nestacionární rychlostní pole, vy-tvářené nosným médiem v prohozním kanálu tkacího paprsku, je charakterizováno i hodnotami rychlosti proudu nosného média podél osy prohozního kanálu. Tyto hodnoty však se změnou délkové souřadnice silné kolísají. Maximálních hodnot rychlost proudu nabývá v místě vstupu volného proudu nosného tlakového média z přiíukovací trysky do prostoru prohozního kanálu a s přibývající hodnotou délkové souřadnice potom rychlost ve BmSru osy kanálu klesá až do místa, kde je rychlostní pole ovlivněno vstupem proudu nosného média z následující přiíukovací trysky. Přední Část respektive špička útkové niti, které je především potřeba předávat hybnost, se při prohozu pohybuje úseky prohozního kanálu, v nichž je rychlost nosného média rozdílná. Tato skutečnost má vliv na to, Se útková nit při prohozu není ideálně napnutá a proto, v důsledku kolísajícího tahového napětí, se na ní, opět v nejnepřlznivějším případě, mohou vytvořit smyčky. U používaného uspořádání přifukovacich trysek a prohozního kanálu tkacího paprsku je kolísání r-ychlosti ve směru podélné osy kanálu důsledkem kompromisu při výběru elevačniho úhlu přiíukovací trysky, velikosti výtokového otvoru přiíukovací trysky a rozteče mezi přiíukovacimí tryskami, přičemž nasměrování proudu nosného média je determinované konstrukční dispozicí polohy přiíukovací trysky na bidle tkacího stroje a případné změny zvětšující rozteč mezi přiíukovacimí tryskami anebo velikost výtokových otvorů přiíukovacích trysek nelze úspěšně aplikovat bez enormního nárůstu spotřeby energie. Jiné prostředky ke snižování rozdílů v rozložení rychlostního pole podél osy prohozního kanálu, jako například přiíukovací trysku s několika výtokovými otvory, jejichž osy spolu Bvlrají geometricky definovaný úhel, nelze použít. Lze tedy konstatovat, že v případě jediného výtokového otvoru v přiíukovací trysce nebo v případě více výtokových otvorů, jejichž osy jsou rovnoběžné, působí nosné médium na útkovou nit v úseku mezi dvěma přiíukovacími tryskami místně, neboť oři uspořádání přií ukovAi_icÍi trysek vňci pronoznimu kanálu nelze nasměrovat proud nosného média jinak, než popsaným způsobem.

Pokosem o odstranění alespoň části výše uvedených nevýhod je například řešení podle GB 2 060 720, jehož úkolem je zrovnoměrnění vzduchového proudu po délce prohozního kanálu tkacího paprsku. K tomuto účelu jsou alespoň některé přiíukovaci trysky uloženy otočně kolem své osy. Otáčením přiíukovaclch trysek se vytváří ke směru prohozu útkové niti více či méně šikmá složka proudu vzduchu dopravujícího útkovou nit.

Ani tímto, ani ostatními známými řešeními nebyly odstraněny základní nevýhody, dané tím, že proud vzduchu z přilukovaci trysky vstupuje do prohozního kanálu pod jistým prostorovým úhlem a nerovnoměrné rozložení rychlostního pole v příčném řezu prohozního kanálu tkacího paprsku.

Další nevýhodou je, že uvedená stávající zařízeni k zanášení útkové niti do prošlupu na vzduchovém tryskovém tkacím stroji s profilovým paprskem, vykazují relativně velký moment setrvačnosti daný přibližně součtem součinů hmot jejich součástí se čtverci vzdálenosti jejich těžišť od osy kývání bidla. Vzhledem k tomu, že velikost silových účinků působících na bidle tkacího stroje je součinem momentu seti— vačnosti a úhlového zrychlení, je nutno pro jejich zvládnutí volit obvykle kompromis na úkor velikosti prohozního úhlu, což má za následek sníženi výkonu tkacího stroje.

Cílem vynálezu je v co největší míře odstranit nedostatky známého způsobu zanášení útkové niti do prošlupu na vzduchových tryskových tkacích strojích s přímým prohozním kanálem ve tkacím paprsku a vytvořit zařízeni k provádění tohoto způsobu, které by umožňovalo zvýšení provozních parametrů tkacího stroje.

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle je dosaženo způsobem zanáSenl útkové niti do proělupu na vzduchovém tryskovém tkacím stroji, υ něhož se hlavnímu proudu vzduchu, přiváděnému na začátek přímého prohozního kanálu v kývavém tkacím paprsku, přidávají v pravidelných délkových ÚBecích po celé délce přímého prohozního kanálu pomocné proudy vzduchu, směřující Šikmo do otevřené strany přímého prohozního kanálu, kterým unášejí útkovou nit podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že pomocné proudy vzduchu obsahují svislou složku působící na útkovou nit shodně se směrem gravitační síly, čímž se stabilizuje účinek proudu vzduchu na útkovou nit, která je tak unášena stále u dna prohozního kanálu tkacího paprsku.

Je výhodné, když jsou jednotlivé pomocné proudy vzduchu tvořeny alespoň dvěma rozdělenými pomocnými proudy vzduchu a působí na útkovou nit v délkovém úseku přímého prohozního kanálu mezi dvěma sousedními pomocnými proudy vzduchu ve směru prohozu útkové niti rozloženě, čímž se v tomto směru zrovnoměrní proud vzduchu unášející útkovou nit.

Dále je pro způsob podle vynálezu výhodné, mají-li rozdělené pomocné proudy vzduchu různé průtokové množství vzduchu, přičemž druhý rozdělený pomocný proud, směřující do větší vzdálenosti, má průtokové množství vzduchu větší.

Přímý prohozní kanál se u způsobu podle vynálezu může alespoň v určitém časovém úseku prohozu útkové niti pohybovat vzhledem k výtokovým místům pomocných proudů vzduchu.

Zařízení k prováděni způsobu zanášení útkové niti do prošlupu podle vynálezu obsahuje výkyvně kolem osy kývání uložený tkací paprsek s přímým prohozním kanálem, jemuž je na jedné boční straně přiřazena hlavni prohozní tryska, přičemž po jeho délce je rovnoměrně rozmístěno množství přiíuh“ « k .« J — L.

. v 1.1 J

L, yatík, jejivjiiý výtokové otvory směruji šikmo do otevřené strany přímého prohczniho kanálu a podstata zařízeni spočívá v tem, že libovolným výtokovým otvorem libovolné přiíukovací trysky a osou kývání proložená rovina prochází při prohozu útkové niti otevřenou stranou přímého prohozního kanálu tkaciho paprsku.

Přiíukovací trysky zařízení mohou být opatřeny alespoň dvěma výtokovými otvory, jejichž osy mají různý elevační úhel. Je výhodné, když výtokové otvory přiíukovací trysky mají různý průřez.

Nejlepéích výsledků lze dosáhnout, majl-li výtokové otvory přiíukovací trysky, jejichž osa má menSÍ elevační úhel, větSí průřez než výtokové otvory, jejichž osa má větSí elevační úhel.

Podstata zařízení k prováděni způsobu podle vynálezu spočívá také v tom, že přímý prohozní kanál tkaciho paprsku je otevřen ve směru normály pohybu tkaciho paprsku kolem osy kývání .

Na zařizení k provádění způsobu je řeSeno a dosaženo výhodného plnění prostoru přímého prohozního kanálu tkaciho paprsku proudem nosného média z přiíukovací trysky, a proto rychlostní pole v příčném řezu přímého prohozního kanálu, v případě, kdy osa proudnic nosného média z výtokových otvorů směřuje do středu otevřené strany přímého prohozního kanálu, je symetricky rozloženo podél osy otevřené strany profilu přímého prohozního kanálu.

Vzniklé rychlostní pole podél osy prohozního kanálu snižuje kolísání tahového napětí v útkové niti.

Daléi výhodou zařízení podle vynálezu je výrazné sníženi momentu setrvačnosti bidlenu, které umožňuje snadnější zvládnutí silových účinků, působících na přírazóvý mechanismus tkaciho stroje. Spolu s docíleným zvětšením prohozní rychlosti, dosaženým zlepšením podmínek pro předání hybnosti mezi nosným médiem a útkovou niti v prohoznim kanálu tkaclho paprsku a se zvětšením prohozního úhlu, přispívá ke zvýšení výkonu tkacího stroje.

Na obr. 1 je schematicky znázorněn známý způsob prohozu útkové niti tak, jak je dosud využíván na vzduchových tkáčích strojích s profilovými paprsky. Tento známý způsob je popsán v předešlé části popisu dosavadního stavu techniky.

Příklady provedení zařízení k provádění způsobu podle vynálezu jsou schematicky znázorněny na dalších obrázcích, kde značí obr. 2 axonometrický pohled na čáBt tkacího paprsku se znázorněnou polohou přifukovaci trysky vzhledem k přímému prohoznímu kanálu, obr. 3 boční pohled na tkací paprsek se znázorněnou polohou přifukovaci trysky s jedním výtokovým otvorem, obr. 4 boční pohled na tkací paprsek se znázorněnou polohou přifukovaci trysky s více výtokovými otvory, obr. 5 axonometrický pohled na schematicky znázorněný přímý prohozní kanál tkacího paprsku se zakresleným směrem výtoku nosného média z přifukovaci trysky s jedním výtokovým otvorem, obr. 6 axonometrický pohled na schematicky znázorněný přímý prohozní kanál tkacího paprsku se zakresleným směrem výtoku nosného média z přifukovaci trysky se dvěma výtokovými otvory, obr. 7 pohled na výtokovou část přifukovaci trysky se dvěma výtokovými otvory, obr. 8 boční pohled na přiíukovací trysku podle obr. 7, pohled na výtokovou část přiíukovací trysky se třemi výtokovými otvory, obr. 10 boční pohled na přifukovaci trysku podle obr. 9, obr. 11 boční pohled na uspořádání zařízeni se stacionárním paprskem a obr. 12 axonometrický pohled na alternativu provedeni zařízení s tkacím paprskem, jehož přirazová hrana vystupuje nad horní osnovni nitě otevřeného prcšlupu.

Příklady provedeni wnálezu

Tkací paprsek 1 vzduchového tryskového tkacího stroje obsahuje lamely 2, které jsou známým způsobem vzájemné spojeny, přičemž mezi lamelami 2 tkacího paprsku 1 jsou vytvořeny mezery pro průchod horních osnovních nití 31 a dolních osnovních niti 22. Tkací paprsek JL je vratné otočné uložen kolem osy kývání 4 v rámu 5 tkacího stroje a spřažen se známým ne2názornéným ústrojím pro vyvozování kývavého pohybu.

Osnovní niti 2JL, 22 jsou z neznázornéného osnovního válu známým způsobem vedeny alespoři ke dvěma brdovým listům 61. 62. jak je schematicky znázorněno na obr. 11 a 12. Osnovní niti 31, 32 jsou známým způsobem navlečeny do nitěnek Zlí 72, které jsou součástí brdových listů 61, £2· Zmíněné brdové listy £1, 62 jsou spřaženy s neznázorněným zvedacím zařízením, jež vyvolává jejich střídavý vratný pohyb, čímž střídavě vytváří z osnovních nití 21* 32 proSlup, na jehož konci je poslední zatkaný útek, představující čelo 2 tkaniny 2.

V lamelách 2 tkacího paprsku 1 je vytvořeno vybrání, tvořící přímý prohozní kanál 10 pro zanáSení neznázornéného útku pomocí proudu vzduchu do proělupu. Otevřená strana 11 prohozního kanálu 10 na pomyslné kružnici 12 otevřené strany prohozniho kanálu je orientována ve směru normály vratného rotačního pohybu tkacího paprsku 1,

Prohoznímu kanálu 10 tkacího paprsku 1 je známým způsobem přiřazena známá hlavní prohozní tryska 13, jak je schematicky znázorněno na obr. 12, V prohozní poloze tkacího paprsku 1 se nad otevřenou stranou 11 prohozního kanálu IQ nachází známé přiíukovací trysky 14 uspořádané v pravidelných rozestupech podél prohozního kanálu 10 a spojené s neznázorněným zdrojem tlakového vzduchu, přičemž výtokové otvory 15 zmíněných při iukovacich trysek 14 jsou vytvořeny přibližně uprostřed otevřené strany 11 prohozniho kanálu 10 tkacího paprsku 1.

Přiíukovacl trysky 14 mohou být například upevněny na rámu 5 tkaclho stroje nebo na mechanismu, který jim udílí posuvný pohyb nebo kývavý pohyb, popřípadě jiný pohyb. U přikladu provedeni znázorněného na obr.12 jsou přiíukovaci trysky 14 upevněny v držácích 16 pevně uložených na dutém hřídeli 12, který je otočně uložen v rámu 5 tkaclho stroje, přičemž je spřažen se známým neznázorněným zařízením pro vyvození jeho vratného otočného pohybu, synchronizovaného s pohybem tkaclho paprsku 1 a dalších mechanismů tkacího stroje.

Dutina 18 dutého hřídele 17 je u zmíněného příkladu provedení známým způsobem spojena se zdrojem tlakového vzduchu. Tlakový vzduch je z dutiny 18 dutého hřídele 17 známým způsobem přiváděn do přiíukovaclch trysek 14, Přívod tlakového vzduchu do přiíukovacich trysek 14 může být proveden i jiným způsobem.

U příkladu provedení podle obr. 11 se přírázová hrana 12 lamel 2 tkacího paprsku 1 v prošlupní poloze nachází pod horními osnovními nitěmi 21· Proto je mezi tkaclm paprskem i a nitěnkami 21, 72 uložen stacionární paprsek 20, pevně spojený s rámem 5 tkaclho stroje, sloužící k rozřadění osnovních nití 31 a 32, zejména horních osnovních nití 21 v době, kdy se přlrazová hrana 19 tkacího paprsku 1 nachází pod rovinou horních osnovních nití 31.

U příkladu provedení podle obr. 12 jsou části lamel 2 tkacího paprsku 1 s přírazovou hranou 19 protaženy do tvaru palce 21, přičemž vrchol palce 21 vystupuje i v prohozni poloze tkacího paprsku 1 nad rovinu horních osnovních nití 21- Použití stacionárního paprsku 20 se jeví v tomto případě zbytečné, neboť osnovní niti 31 . 32 se v průběhu celého pracovního cyklu tkacího stroje neustále nacházejí mezi lamelami 2 tkaclho paprsku 1 a jsou jimi rozřazovány.

Funkce příkladu provedení nařízeni pro provádění způsobu zanáěení útková niti do proSlupu podle vynálezu znázorněného v příkladu provedeni podle obr. 12 je následující

Na počátku pracovního cyklu se pomocí neznázorněného zvedacího zařízení uvedou brdové listy fil, 62 do protismSí— ného pohybu, čímž se rozevřou horní a dolní osnovní niti 31, 32 navlečená v nitěnkách Zlí 72 a vytvoří se proSlup. Zároveň se tkacl paprsek A spolu s ostatními spolupracujícími mechanismy přemístí do prohozní polohy, kdy je tkaci stroj připraven k vrhnutí útku do otevřeného proělupu. Potom se uvede do činnosti hlavní prohozní tryska 12, která pomocí tlakového média vrhne útkovou nit do prohozního kanálu IQ v proSlupu a následně se uvedou do Činnosti s ní známým způsobem spolupracující přiíukovací trysky 14. Pomocné proudy 22 vzduchu z přiíukovacích trysek 14 vstupují do prohozního kanálu IQ a výtokové otvory 15 přiíukovacích trysek 14 směřují v době prohozu útku přibližně do středu otevřené strany 11 prohozního kanálu 10 tkacího paprsku.

Po ukončení prohozu útkové niti se přívod vzduchu do při 1ukovacích trysek 14 zastaví a tkací paprsek i vykývne do přírazové polohy, přičemž přírazové hrany 19 jeho lamel 2 se pohybuji směrem k čelu g tkaniny 2 a unáSejí útkovou nit. Zároveň se otáčí dutý hřídel 17 a spolu s nim se pohybují přiíukovací trysky 14, které ustupují před palci 21 lamel pohybujícího se tkacího paprsku 1 a vysouvají se z proSlupu. Brdové listy 61. 62 se pohybuji a útková nit je uzavírána v prohozním kanálu 10 osnovními nitěmi 21, 22· Při dosažení přírazové polohy tkacího paprsku 1 je útková nit prostřednictvím přírazových hran 19 lamel 2 tkacího paprsku 1 přiražena k čelu S tkaniny 2· Brdové listy 61, 62 potom pokračují v pohybu, čímž osnovní niti 21, 32 vytvoří za přiraženou útkovou niti vazbu a rozevřou se do dalSího proSlupu. Tkacl paprsek 1 se spolu s ostatními mechanismy vrací do prohozní polohy.

Funkce '3.říz?ril v provedení podle obr. 11 je stejná., pouze přiíukovací trysky 14 mohou být stacionární, neboť dráha vrcholu lamel 2 tkacího paprsku 1, znázorněná pomyslnou kružnicí 25 vrcholu lamel 2 leží pod dolním koncem přiíukovacích trysek 14. Ό tohoto provedení je pro rozřazeni osnovnlch nití 31, 32 použit stacionární paprsek 20

Prohozní poloha tkacího paprBku 1 a přiíukovací trysky 14 ίθ znázorněna na obr. 2 až 6. V prohozní poloze prochází rovina χ, proložená osou 4 kývání tkacího paprsku 1 a výtokovým otvorem 15 přiíukovací trysky 14 otevřenou stranou 11 prohozního kanálu 10 tkacího paprsku 1, jak je znázorněno na obr. 2 a 3,

Otevřená strana £ prohozního kanálu 2 je ta jeho žást, která by pomyslně uzavírala jeho prolil válcovou plochou s maximálním poloměrem, přitfemž osa válcové plochy je totožná s osou 4 kývání tkacího paprsku 1, což je na obr. 3 znázorněno v bokorysném pohledu pomyslnou kružnici 12 otevřeně strany prohozního kanálu.

Při prohozu útkové niti prohoznim kanálem 10 tkacího paprsku 1 působí na útkovou nit pomocný proud 22 vzduchu směřující z přiíukovací trysky 14 ve směru prohozu útku Šikmo do otevřené strany 11 prohozního kanálu 15, čímž osa pomocného proudu 22 vzduchu leží v rovině, a při rozkladu sil v pravoúhlých souřadnicích je patrná svislá složka 23 síly pomocného proudu 22 vzduchu působící na útkovou nit ve stejném směru jako gravitatfní sila.

Velikost svislé složky 23 sily pomocného proudu 22 vzduchu je závislá na parametru přiíukovací trysky 14 nazývaném elevačni úhel £. Elevatfní úhel £ je úhel mezi osou 2£ výtokového otvoru 15 přiíukovací trysky 14 a kolmicí 27 na podélnou osu 28 Přiíukovací trysky 14- Pomocné proudy 22 vzduchu z přiíukovacích trysek 14 působí na útkovou nit svislou složkou 23 síly, která společně s gravitační silou způsobenou hmotnosti útkové niti přitlačuje útkovou nit ke dnu prohozního kanálu IQ tkaciho paprsku i a zabraňuje útkové niti v opuštění prohozního kanálu IQ. Ve směru prohozu útkové niti působí podélná složka 24 sily pomocného proudu 22 vzduchu z přiíukovací trysky 14, která vyvolává dopředný pohyb útkové niti.

U příkladu provedení podle obr. 4 je ústí přiíukovací trysky 14 opatřeno více výtokovými otvory 151. 152A, 152B. přičemž platí, Že každá rovina n,I2»D proložená osou 4 kýváni tkaciho paprsku 1 a libovolným výtokovým otvorem 151. 152A, 152B přiíukovací t-ryBky 14 prochází při prohozu útkové niti otevřenou stranou 11 prohozního kanálu 10 tkaciho paprsku 1.

U příkladu provedení podle obr. 6 je řešení modiíikováno za účelem dosažení menších rozdílů v rozložení rychlostního pole ve směru prohozu útkové niti prohozním kanálem 10 tkaciho paprsku X použitím přiíukovací trysky 14 se dvěma výtokovými otvory 151, 152, jejichž osy 261, 262 spolu svírají geometricky deíinovaný úhel J3, nebo-li přiíukovací tryska 14 je charakterizována více než jedním elevačním úhlem £i , £2. Pomocné proudy 22 vzduchu z výtokových otvorů 151. 152 takové přiíukovací trysky 14 eíektivnSji zaplňují nosným médiem příslušný délkový úsek přímého prohozního kanálu 10 tkaciho paprsku χ.

Přitom je výhodné, když druhý rozdělený pomocný proud 222 vzduchu z druhého výtokového otvoru 152 přiíukovací trysky 14, jehož osa 262 má nejmenší elevační úhel £2 a směřuje tedy do vzdálenějšího místa příslušného délkového úseku prohozního kanálu 10, má větší průtokové množství Qz než první rozdělený pomocný proud 221 vzduchu z prvního výtokového otvoru 151 přiíukovací trysky 14, jehož osa 261 má největší elevační úhel £1 , který má menši průtokové množství Qi . Tím se dosahuje velmi rovnoměrného rozložení rychlostní16 ho pole nosného média ve směru prohozu útkové niti prohozním kanálem 10 tkacího paprsku 1.

U pflkladu provedení podle obr. 7 a 8 se zvětěeni průtokového množství Qj druhého rozděleného pomocného proudu 2Z2 vzduchu směřujícího do vzdálenějšího místa přlsluSného úseku prohoznlho kanálu 10 tkacího paprsku 1 dosahuje zvětšením průřezu druhého výtokového otvoru 152 jehož osa 262 má nejmenSí elevační úhel £2.

U příkladu provedeni podle obr. 9 a 10 se zvětSení průtokového množství Gz druhého rozděleného pomocného proudu 222 vzduchu směřujícího do vzdálenějšího místa přísluSného úseku prohozního kanáleu 10 dosahuje zvětšením počtu výtokových otvorů 152A, 152B s osami 262 o stejném elevačnlm úhlu £z

V určitém Časovém úseku prohozu útkové niti může u zařízení k provádění způsobu podle vynálezu docházet ke vzájemnému relativními pohybu přímého prohozního kanálu JJJ tkacího paprsku 1 vzhledem k přiíukovacím tryskám 14 s výtokovými otvory 15, 151. 152. 152A. 152B. Tento vzájemný relativní pohyb může být způsoben pohybem buď prohozního kanálu 10 nebo přiíukovacích trysek 14 nebo pohybem obou těchto členů, a to většinou na začátku Časového intervalu zanáSení útkové niti do proSlupu nebo na konci tohoto Časového i ntervalu.

Ing. Dobroslav MUSIL pitenlovi kt ocelit

Claims (9)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Zpfisob zanášení útkové niti do prošlupu na vzduchovém tryskovém stroji, u něhož se k hlavnímu proudu vzduchu, přiváděnému na začátek přímého prohozního kanálu v kývavém tkacím paprsku v pravidelných délkových intervalech přidávají po celé délce přímého prohozního kanálu pomocné proudy vzduchu směřující Šikmo ve směru zanášení útkové niti do otevřené strany přímého prohozního kanálu, vyznačující se tim, že pomocné proudy (22) vzduchu směřují k ose (4) kývání tkaciho paprsku (1) a obsahují svislou složku (23) síly působící na útkovou nit shodně se směrem gravitační síly, čímž se stabilizuje účinek proudu vzduchu na útkovou nit, která je tak unášena stále u dna přímého prohozního kanálu (10).

2. Způsob podle nároku 1 vyznačující se tím, že jednotlivé pomocné proudy (22) vzduchu jsou tvořeny alespoň dvěma rozdělenými pomocnými proudy (221, 222) a působí na útkovou nit v délkovém úseku přímého prohozního kanálu (10) mezi dvěma sousedními pomocnými proudy ve Bměru prohozu útkové nití rozloženě, Čímž se v tomto směru zrovnoměrní proud vzduchu unášející útkovou nit.

3. Způsob zanášení útku do prošlupu na vzduchovém tkaclm stroji podle nároku 2, vyznačující se tím, že rozdělené pomocné proudy (221, 222) vzduchu mají různé průtokové množství vzduchu (Qi,Qž), přičemž druhý rozdělený pomocný proud (222) směřující do větší vzdálenosti má průtokové množství (02) vzduchu větší.

4. Způsob zanášení útkové niti do prošlupu na vzduchovém tkacím stroji podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím. Že přímý prohozní kanál (10) se alespoň v určitém časovém úseku prohozu útkové niti pohybuje vzhledem k výtokovým místům pomocných proudů (22) vzduchu.

Ing. Dobroslav MUSIL patentoví Icinceliř

5. Zařízení k provádění způsobu zanášení útkové niti do prošlupu podle nároku 1 až 4 na vzduchovém tryskovém tkacím stroji, obsahujícím výkyvné kolem osy kývání uložený tkaci paprsek s přímým prohozním kanálem, jemuž je na jedné boční straně přiřazena hlavni prohozní tryska, přičemž po jeho délce je rovnoměrně rozmístěno množství přiíukovacich trysek, jejichž výtokové otvory směřují šikmo do otevřené strany přímého prohozního kanálu tkacího paprsku, vyznačující se tím, že libovolným výtokovým otvorem (15, 151, 152, 152A,

152B) libovolné přilukovaci trysky (14) a osou kývání (4) tkacího paprsku (1) proložená rovina (t) prochází při prohozu útkové niti otevřenou stranou (11) přímého prohozního kanálu (10) tkacího paprsku (1).

6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že při1ukovaci trysky (14) jsou opatřeny alespoň dvěma výtokovými otvory (151, 152), jejichž osy (262, 262) mají různý elevační úhel (€i,€2 ) .

7. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že výtokové otvory (151, 152, 152A, 152B) přilukovaci trysky (14) mají různý průměr.

8. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že výtokové otvory (152, 152A, 152B) přilukovaci trysky (14), jejichž osa (262) má menší elevační úhel (Ez), mají větší průřez (Qz) než výtokové otvory (151), jejichž osa (261) má větší elevační úhel (€1 ) .

9. Zařízení k provádění způsobu zanášení útkové niti do prošlupu podle nároku 1 až 4 na vzduchovém tkacím stroji, obsahujícím výkyvné kolem osy kývání uložený tkaci paprsek s přímým prohozním kanálem, jemuž je na jedné boční straně přiřazena hlavní prohozní tryska, přičemž po jeho délce je rovnoměrně rozmístěno množství přiíukovacich tryeek, jejichž výtokové otvory směřují šikmo do otevřené strany přímého prohozního kanálu tkacího paprsku, vyznačující se tím, že ing, wtoq&ffáfVSYL ^iiknio^ťtnceltf pMmý prohozní kanál (10) tkacího paprsku (1) je otevřen ve etněru normály pohybu tkacího paprsku (1) kolem osy (4) kývání .