CZ22498A3 - Způsob enzymatického zbavování rostlinných olejů slizu aspergilovou fosfolipázou - Google Patents

Description

Způsob enzymatického zbavování rostlinných olejů slizu asper gilovou fosfolipázou

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu zbavování rostlinných potravinových olejů slizu při jejich výrobě, přičemž se rostlinné oleje po odstranění hydrát izovatelných fosfatidů, s výhodou s předřazeným odstraňováním slizu vodou, zpracováním enzymy zbavují nehydratizovate1ných fosfatidů do té míry, že se mohou podrobit fyzikální rafinaci. Způsob je šetrný, nákladově nenáročný a nepoškozuje životní prostředí

Dosavadní stav techniky

Uznávané rafinační postupy při výrobě potravinových olejů nejvyšší kvality zahrnují zpravidla operace zbavování slizu, zbavování kyselosti, bělení a desodoraci. Velké úsilí bylo v poslední době věnováno zvyšování účinnosti a nákladové nenáročnosti operace zbavování slizu. Cílem je zbavit olej slizu do té míry, aby mohl být návazně destilací zbaven kyselosti. Dešti lační postup zbavování kyselosti z poslení doby má oproti odkyselování neutralizací tu přednost, že při něm nevzniká žádný odpad. Předpokladem pro jeho provádění je však velmi nízký obsah fosfatidů, například má být obsah fosforu v oleji nižší než 15 ppm, s výhodou nižší než 10 ppm. Ideální jsou obsahy fosforu nižší než 5 ppm.

Slizová hmota rostlinných olejů sestává hlavně ze směsí fosfatidů, jejichž množství a složení závisí na olejnatém semenu a na způsobu získávání oleje. Do velké míry se dá největší obsah fosfatidů oddělit hydratací z jejich micelárních roztoků v surových olejích. Tento způsob se označuje jako odslizování na mokré cestě. Malá část fosfatidů není hydratizo- 2 vatelná a zůstane v oleji. Chemická povaha těchto nehydratizovatelných fosfátidú (NHP) není beze 2bytku vysvětlena. Podle analýzy sestávají z více než 50 % ze solí vápníku a hořčíku fosfatidových kyselin (Herman Pardun, Die Pflanzenlecithine, Verlag fíir chem. Industie, str. 181, H.Ziolkowski KG, Augsburg 1988).

Cílem běžných technických odslizovacích postupu je odstranit 2 oleje pokud možno nehydratizovatelné fosfatidy. K současným postupům patří 2působ Superdegumming Verfahren a způsob Degumming firmy Unilever, způsob Total Degumming (TOP) firmy Vandermoortele, Alcon-Verfahren firmy Lurgi a UF-Verfahren” firmy Krupp Maschinentechnik GmbH. Často bývá do procesu zařazována klasická metoda zbavování slizu vodou a nebo je zařazována před proces.

Pro všechny tyto způsoby odslizování je typické, že se používá výhradně čistě mechanických nebo fyzikálně-chemických způsobů, které se ne vždycky optimálně hodí pro každý druh oleje. Náklady na strojní zařízení a nároky na energii jsou u těchto způsobů vysoké a při tom není zaručeno, že se dosáhne nízkých obsahů fosforu, které jsou nutné pro následné dešti lační odkyselení.

Při jedné části těchto odslizovacích způsobů se jako účinného řešení používá zpracování kyselinami. Je známo, že silně kyselá činidla se hodí k dodatečnému odstraňování slizu z olejů předběžně odslizených vodou (Herman Pardun, Die Pflanzenlecithine, Verlag fíir chem. Industie, str. 185 až 189, H.Ziolkowski KG, Augsburg 1988 nebo patentový spis číslo USA 4 698185) . Přednostně se při tom používá kyseliny citrónové.

V evropském patentovém spise číslo 0 513 709 je poprvé popsán účinný enzymatický způsob odslizování. Emulguje se vodou předběžně slizu zbavený potravinový olej vodným roztokem fosfolipázy (A2 , Ai, B) a od této vodné fáze se oddělí. Po tomto procesu obsahuje olej méně než 5 ppm fosforu a hodí se pro následující dešti lační odkyselení. Důležitými parametry procesu jsou: emulgování enzym obsahující vodné fáze na kapičky o rozměru < 10 um, přísada citrátu do vodného roztoku, teplota 50 až 70 C a hodnota pH s výhodou 4 až 6. Toto nastavení hodnoty pH v kyselém prostředí je překvapující, neboť optimální hodnota pH všech známých fosfolipáz je 8. Enzymatický způsob zbavování slizu zavedla firma Lurgi do průmyslu potravinových olejů pod označením ”EnzyMaX-Verfahren.

V patentovém spise číslo DE-A 43 39 556 jako další varianta tohoto způsobu je popsáno opětné používání enzymu, přičemž se z použité, sliz obsahující vodné fáze, přísadou tensidů nebo zprostředkovačů rozpouštění sliz oddělí a roztok do značné míry zbavený slizu, obsahující nejméně 10 % nasazeného enzymu, znovu použije.

Při způsobu '* EnzyMaX-Verfahren je možno výhodného působení kyseliny citrónové využít k rozsáhlému odslizení zpracováním kyselinou citrónovou zařazeným před enzymové zpracování nebo za ně. Současné použití citrónové kyseliny a enzymu není možné.

Z japonského patentového spisu číslo JP-A 2- 153997 je známo zpracování předběžně slizu zbaveného oleje enzymem, který vykazuje A-aktivitu fosfolipázy. Ze stavu techniky je známo, že použitím fosfolipázy A se fosfatidy tak 2mění, že se dají snadno odstranit absorpčními činidly, jako je aktivní hlinka nebo bělicí hlinka. Tak je v příkladech 1 a 2 ze tří příkladů provedení kombinováno zpracování enzymem s ošetřením bělicí linkou. Ve třetím příkladu je od použití bělicí hlinky upuštěno. Místo toho je použito neobykle velkého množství enzymu (2000 až 20 000 jednotek) s velkým množstvím vody (hmotnostně 100 až 1000 % vztaženo k oleji). Vytváří se emulze

- 4 oleje ve vodě. Neuvádí se žádný pokyn k rozdělení oleje v enzymatické vodné fázi, k nastavení hodnoty pH, k současnému použití citrátu i k opětnému použití enzymu.

V japonském patentovém spise číslo JP-A-2 49593 je popsáno podobné ošetření oleje enzymy, přičemž není cílem odslizení oleje, nýbrž získání 1ysolecitinu. Při tom je nastavení hodnoty pH zbytečné.

Také při způsobu podle EO-A O 328 789 jde o přeměnu lecitinu sojového oleje na lysolecitin fósfolipázou A k výrobě majonézových výrobků.

Evropský pantový spis EP-A 0 622 446 popisuje enzymatický způsob odslizování oleje a tuku, který sestává z několika operací. Po zpracování fosfolipázou se enzymový roztok odstředí, zbylý olej se promyje vodou s hodnotou pH 3 až 6 a nakonec se zpracuje bělicí hlinkou. Příznačné při tom je, že jak při enzymovém zpracování, tak také při promývací operaci se používá velké množství vody, hmotnostně 30 až 200 % vztaženo k použitému oleji. Také zde vznikají emulze oleje ve vodě. To znamená zvýšené nároky na aparaturu, neboť se musejí dopravovat velké objemy tekutin a spotřebuje se velké množství energie a vrůstají náklady na odrezení. K nastavování hodnoty pH vodného roztoku enzymu není uveden žádný pokyn.

Příprava potřebného množství enzymu k provádění enzymatického způsobu v průmyslovém měřítku je specifický problém v případě fosfolipázy. Dosažitelné množství je omezené. Fosfolipáza Ai není obchodně dostupná, fosfolipáza B jen v laboratorním množství; zdroji jsou extrakty z krysích jater nebo z kultur Streptomyces. Fosfolipáza A2 se vyskytuje v hadím, ve škorpionovém a ve včelím jedu. Žádný tento zdroj se nehodí pro výrobu enzymu v technicky potřebných množstvích. Jediný, v současné době technický způsob výroby fosfolipázy A2 je ex♦ *· · trakce 2 vepřových žláz pankreasu. V celém světě je však orientace na vhodné žlázy Ú2ce omezena a v žádném případě není libovolně ro2Šiřite1ná. Kromě toho je fosfolipá2a při extrakčním 2púsobu jen podřadným vedlejším produktem. Hlavními produkty jsou proteá2y pankreasu, ob2vláště trypsin a vepřový insulin. Odhaduje se, že současný - a sotva použitelný - obchodní objem fosfolipázy As by nestačil ani pro tři závody lisující olej, i kdyby se enzym používal opakovaně, jak je to popsáno v evropském patentovém spise číslo EP-A 0 513 709.

Je proto třeba získat zdroj, který by poskytoval enzym v neomezeném množství. Technické enzymy se získávají podle stavu techniky v neomezeném množství z mikroorganismů, například z hub nebo bakterií. Pro fosfolipázy Ai,A2 a B není v současné době znám žádný mikroorganismus, 2 něhož by se vyplatila produkce tohoto enzymu s dostatečnou výtěžností. Fosfolipáza byla izolována 2 Rhi2opus arrhizus, Escherichia coli a Bacillus megaterium, fosfolipáza B 2 Pěnicillium notatum a 2 kmenů Streptomyces. S překvapením se v literatuře nenachází žádný odkaz, že fosfolipáza Ai,A2 nebo B může být izolována z Asperg i 11 u.

Naproti tomu jsou z patentového spisu číslo EP 0 219 269 známy lysofosfolipázy, získávané z Aspergillus niger. Lysofosfolipázy - zde označované jako fosfolipázy Li a L2 - se liší od jmenovaných fosfolipáz tím, že jsou schopny štěpit monocyklofosfatidy, jako například lysolecthin. Lysofosfolipázy se používají ve cela odlišné oblasti potravinářské technologie, totiž ke zlepšení výtěžnosti při filtraci pšeničného škrobu.

Úkolem vynálezu je vivinout šetrný, nákladově nenáročný způsob nepoškozující životní prostředí, ke zmenšení obsahu příměsí obsahujících fosfor v rostlinných olejích až do úrovně, která umožní další zpracování oleje dešti lačním odkyselením, tedy do obsahu fosforu menšího než 15 ppm, s výhodou men »··

- 6 šího než 10 ppm a v nej lepším případě nižšího než 5 ppm. Tyto požadavky mohou být splněny enzymatickým způsobem.

Existuje při tom potřeba mikrobiálního zdroje, který umožní produkci enzymu fosfolipázy v neomezeném množství. Podle stavu techniky jsou k tomu použitelné výhradně enzymy se specifitou štěpení acylů, totiž fosfolipáza Ai, A2 a B. Je nepodceňovatelnou předností, že se používá mikroorganismu, který je v potravinářské technologii odedávna zaveden a je tudíž nezávadný. Příkladem pro to jsou různé kmeny kvasinek, jako Kluyveromyces cerivisae, bacilové kmený, jako Bači 11us subtilis nebo aspergilové kmeny jako Aspergillus niger nebo oryzae.

Dalším, dosud neřešeným problémem je sloučit v procesu zbavování slizu výhodné působení dvou známých procesů, totiž zpracování kyselinou a zpracování enzymy do jediné operace.

Nakonec je úkolem vystačit s pokud možno malým množstvím enzymu a kyseliny, aby byl způsob co možno nejhospodárnější.

Podstata vynálezu

Způsob snižování fosfor obsahujících podílů v rostlinných olejích enzymatickým odbouráním acyl štěpící fosfolipázou, spočívá podle vynálezu v tom, že se použije enzymů z Asperg i 11us.

Příprava technických enzymů kultivací kmenů Aspergillus je důležitým a vysoce rozvinutým oborem biotechnologie. Vyrábějí se ve velkém měřítku enzymy z Aspergillus niger kromě jiného ve škrobárenském průmyslu (amyloglukosidázy), v průmyslu ovocných šťáv (pektinázy) a v pečivářském průmyslu (xylázy). Enzymy z Aspergillu, obzvláště z Aspergillus niger jsou v potravinářské technologii už dávno zavedeny a uznávány jako nepostradatelné. Fosfolipázy Ai, A2 a B z tohoto zdroje nejsou

známy. Použití fosfolipáz tohoto původu v odslizovacím procesu je důležitým význakem tohoto vynálezu. Při hledání kmenů obsahujících fosfolipázu byla nalezena fosfolipáza A2 s dostatečnou aktivitou v komerčních produktech VERON^r 191 nebo ROHAPECT^r 7104 (přihlkašovate1e tohoto vynálezu). Vyšší aktivitu vykazuje o sobě známý způsob skíningu ke zlepšování kmenů mutací a selekcí se zřetelem na vyšší aktivitu fosfolipáty (W. Gerhartz Enzymes in Industry, nakladatelství VCH mbH, str.35, 1990).

Specifičnost fosfolipázy, zízkané z těchto zdrojů, může být mnohostranná a komplexní. Jinak než u fosfolipázy A2 2 pankreasu, známé ze stavu techniky, která podle definice štěpí jenom acylovou skupinu na C2-atomu fosfolipázové molekuly, obsahují fosfolipázy z Aspergillu současně většinou rozdílné spécificity štěpící acylovou skupinu. Vedle specificity Ai a A2 se zjistila také lysofofolipázová aktivita. Jmenovaným specificitám odpovídají E.C. čísla 3.1.1.32, 3.1.1.4 a 3.1.1.5. Lysofosfolipáza (E.C. číslo 3.1.1.5) se také označuje jako fosfolipáza B; podle poznatku z literatury ((Herman Pardun, Die Pflanzenlecithine, Verlag fiir chem. Industie, str.140, H.Ziolkowski KG, Augsburg 1988) není však jasné, zda se musí rozlišovat mezi lysyofosfolipázou a fosfolipázou B. V každém případě je jim však společné, že jsou schopny dále štěpit lysolecitin až na gylcerofosfory1chlorid. Jelikož fosfolipáza podle vynálezu má obě tyto specifické vlastnosti, totiž jak pro substrát lecitin, tak pro substrát lysolecitin, bylo by možné označovat ji jako fosfolipáza B. Čisté lysofosfolipázy z Aspergillu, které jsou schopné štěpit pouze lysolecitin, jsou v předkládaném odslizovacím procesu, obzvláště za kyselých podmínek reakce, podle dosavadních poznatků neúčinné. To platí i o acyl neštěpících fosfolipázách C a D.

Tak se stává specifičnost pro lecitin, tedy aktivita fosfolipázy Ai a/nebo A2 - je obtížné mezi nimi analyticky rozlišovat - podstatným význakem enzymu podle vynálezu. Současný

- 8 • · • ·

výskyt těchto různých specifických vlastností by mohl být důvodem výhodného působení enzymu podle vynálezu. I když se musí v mnoha případech označovat jako jediný enzym, má působnost komplexu enzymů.

Při používání tohoto enzymu podle vynálezu má velký význam stupeň jeho čistoty. Je možno například aplikovat fermentační tekutinu samotnou, ultrafi 1trací získaný enzymem bohatý produkt, nebo z něho vysrážený enzymový protein.

Vynález zahrnuje používání místo enzymu získaného konvenčním způsobem z produkčního kmene Aspergillu, enzymu z produkčního kmene pozměněného genovou technikou. Genová technika nabízí kromě toho mnoho možností klonování genu z Aspergillu potřebného k vytvoření fosfolipázy a expresování ve vhodném hostujícím kmeni s velkou výtěžností. Jako hostující kmeny přicházejí v úvahu například opět kmeny Aspegillus nebo i jiné kmeny hub a dokonce bakteri í.

Použitá množství enzymu mohou být podle stupně jeho čistoty hmotnostně 0,0001 až 1 % vztaženo k odslizovanému oleji.

Velkou předností a neočekávaným účinkem enzymů používaných podle vynálezu je aktivita potřebná k odstranění slizu. Ta je neobyčejně malá. Zatímco při použití fosfolipázy A2 2 pankreasu podle dosavadního stavu techniky je potřeba aktivity přibližně 1000 lecitázových jednotek (LU) na litr oleje, (příklad 1 evropského patentového spisu číslo EP-AA 0 513 709), postačí při použití enzymů z Aspergillu podle vynálezu za shora popsaných podmínek aktivita jen 5 až 50 LU na litr oleje. Při příslušně prodloužené době reakce je cílem dosáhnout nasazených množství až pod 5 LU na litr oleje. Aktivita lysofosfolipázy, nalezená u vyČištěnýchi Aspergi 11us-fosfolipáz je dokonce 1 až 100-násobně vyšší než aktivita fosfolipázy A2. Z toho vycházejí použitá množství 5 až 5000 1ysolecitázových jednotek • 4 • a <4

4 4 4 • · •· •··· a ·

4 aa a · •· aa a

(LLU) na litr oleje, s výhodou 50 až 1000 LLU.

Tyto údaje o aktivitě platí pro odslizovací násady prováděné po dávkách.

Při opakovaném použití enzymu jsou potřebné násady enzymu, vztažené na litr oleje, dokonce podstatně nižší, například pě ti nové až dešti nové oproti udaným hodnotám.

Tato nepatrná množství umožňují upustit od opětného používání enzymu.

Aspergillovou fosfolipázu podle vynálezu je možno záměrně směšovat i s jinými acyl štěpícími fosfolipázami, například s dalšími fosfolipázami z Aspergillu, nebo s fosfolipázou A2 z pankreasu. V případě fosfolipázoU

A2 z pankreasu je však nutno upravit hodnotu pH, blížící se optimu obou hodnot, tedy přibližně pH 2 až 5.

S překvapením umožňuje použ i t í fosfolipázy z

Asperg i 11u vyřešit i další stanovené úkoly.

Tak je možno použít enzymu v roztoku kyseliny citrónové ke sloučení účinku enzymu a kyseliny citrónově. Použití enzymu v poměrně koncentrovaných roztocích kyseliny citrónové není obvyklé. V enzymologii jsou sotva známy enzymy, které jsou stabilní při tak nízkých hodnotách pH a zde mají dokonce optimum působení. Jedním z nemnoha příkladú takového spektra vlastností je pepsin zažívacího ústrojí. Enzym se rozpustí v až 20% roztoku kyseliny c i tronové.

Přitom se zjistí hodnota pH <4, s výhodou pH <3.

Použ i j e- 1 i se npříklad 5% roztoků kyseliny citrónové, vychází hodnota pH na přibližně 2,3,

Místo citrónové kyseliny je možno použít jiných kyselin, naříklad kyseliny mléčné, octové, mravenčí, fosforečné i ji ných organických a anorganických kyselin. Přednost se dává ov šem chuťovým kyselinám, zejména kyselině citrónové. Připomíná se, že samotnými zředěnými kyselinami bez použití enzymu se nedosáhne dostatečně nízkých obsahu fosforu, obzvláště u olejů předběžně zbavených slizu.

Optimální hodnota pH 2 až 3 pro způsob podle vynálezu, nesouhlasí s optimem zjištěným obvyklými analytickými metodami. Ta je okolo pH 8, při které se bílkovina jako substrát v emul o sním roztoku při teplotě 40 0 emulguje a aktivita se stanoví v závistosti na hodnotě pH. Překvapivě nízkou optimální hodnotu pH by bylo možno vysvětlit zvláštními podmínkami na rozhraní fází, kde se možná nastaví vyšší hodnota pH, než jakou lze naměřit ve vodné fázi (bulk-Phase).

Enzym je v této kyselé vodné fázi s olejem důkladně promísen. Při tom by mělo být snahou udržovat objem vodné fáze v porovnání s olejovou fází co možno nízký, aby se při následném odlučování nemusely dopravovat velké objemy. Zpravidla se vystačí s objemem menším než 10 %, vztaženo k olejové fázi, s výhodou s objemem menším než 5 %. V každém případě vznikne emulse vody v oleji.

Zpracovávanou olejovou fází může být sojový, slunečnicový nebo řepkový olej. Nejduleži tějším produktem je sojový olej. Ostatní rostlinné oleje, jako lněný, kokosový nebo palmový olej, i živočišné oleje obsahující rušivé fosfatidy, lze rovněž zpracovávat způsobem podle vynálezu.

Jelikož by fosfolipáza napadala lecitin, není účelné používat při způsobech podle vynálezu olejů s vysokým obsahem lecitinu, jako je sojový olej. Výchozími surovinami jsou tedy předběžně slizu zbavené oleje, vyznačující se obsahem fosforu 50 až 300 ppm. Jenom výjimečně mají předběžně slizu zbavené oleje větší obsahy fosforu až 500 ppm. Oleje kolísající jakosti lze zpracovávat v téže jednotce. Je také možno zařazovat částečně slizu zbavené oleje, jako jsou lisované nebo extrakční oleje, a to ve směsi s předběžně slizu zbavenými oleji. Výjimečně pak může obsah fosforu být rovněž větší než 500 ppm. Od předběžného vysoušení oleje lze upustit.

··· · · · · · · · · ···· · · · · ··· ·· · · · · · · · · · · · ··«·*· ··· ··«· «· ·· ··· ·· ··

Aby se nechal enzym působit, musejí být obě fáze, olejová a enzym obsahující vodná fáze, navzájem důkladně promíseny. Pouhé zamíchání zdaleka nestačí.

Dobrého rozdělení enzymu v oleji se dosáhne, jestliže je rozpuštěn v malém množství vody 0,5 až 5 % (vztaženo k oleji) a v této formě se emulguje přikapáváním do oleje po kapkách s průměrem menším než než 10 um (hmotnostní průměr). Osvědčilo se turbulentní míšení s radiální složkou rychlosti přes 100 cm/s. Olej může být také uváděn do pohybu v reaktoru externím oběhovým čerpadlem. Také působením ultrazvuku se dá vodná fáze jemně rozptýlit. Obvyklým zařízením je dispergátor jako například Ultraturax.

K enzymatické reakci by mělo docházet na rozhraní mezi vodnou a olejovou fází. Cílem všech těchto opatření k promísení je vytvoření co největšího povrchu enzym obsahující vodné fáze. Přísada tensidu zesiluje jemné rozdělení vodné fáze. Občas se tedy do roztoku enzymů přidávají tensidy s hodmotami HLB většími než 9, jako dodecy1 sulfát sodný (evropský patentový spis číslo EP-A O 513 709). Podobně působící ke zlepšení emulgovate1nosti je přísada 1ysolecitinu. Přidávané množství může dosahovat 0,001 až 1 %, vztaženo k oleji. Ve všech případech se vytvářejí při způsobu podle vynálezu vysoce dispersní emulse vody v oleji.

Teplota není při zpracování enzymu rozhodující. Vhodné o jsou teploty 20 až 80 C, poslední z nich lze však použít jen krátkodobě. Fosfolipáza podle vynálezu se vyznačuje celkem dobrou odolností vůči teplotě. Nízkou použitou hodnotou pH není nepříznivě ovlivňována. Optimální jsou použité teploty 30 až 50 C.

Doba zpracování závisí na teplotě a při rostoucí teplotě může být kratší. Zpravidla postačí doby 0,1 až 10, s výhodou • toto· • · « · • · • · · • to • to až 5 hodin. Reakce probíhá v odslizovcím reaktoru, který může být rozdělen do pater, jak to popisuje DE-A 43 39 556. Tím se umožní vedle zpracování po dávkách také kontinuální provoz. Rekce při tom může probíhat za různých odstupňovaných teplot. Tak se může inkubace provádět, například 3 hodiny při teplotě o a

C, pak 1 hodinu při 60 C. Stupňovitý průběh reakce také umožňuje nastavování různých hodnot pH. Tak může být například v prvním stupni pH hodnota roztoku nastavena na 7, ve druhém stupni přísadou kyseliny citrónové na 2,5. Nejméně v jednom stupni však musí být hodnot pH pod 4, s výhodou pod 3. Při dalším nastavování hodnoty pH pod tuto hodnotu podle vynálezu se pozoruje zhoršení účinnosti. Proto se kyselina citrónová přidává do roztoku enzymu před zamícháním do oleje.

Po ukončení zpracování enzymem se roztok enzymu spolu s odbouranými produkty NHP od olejové fáze oddělí - po dávkách nebo kontinuálně - s výhodou odstředěním. Jelikož se enzymy vyznačují velkou stálostí, a množství přijímaných odbouraných produktů je nepatrné, (vypadávají v podobě kalu), je možno enzymové fáze několikrát znovu použít. Existuje také možnost enzym od kalu oddělit, jak je to popsáno v patentovém spise číslo DE-A 43 39 556, takže lze znovu použít enzymový roztok do značné míry zbavený kalu.

Způsobem oddělování slizu podle vynálezu se získají oleje, které obsahují fosforu méně než 15 ppm. Cílem je vlastně snížení obsahu fosforu pod 10 ppm; v ideálním případě by to mělo být méně než 5 ppm. S obsahem fosforu pod 10 ppm je další zpracování oleje dešti lačním odkyselením bez dalších opatření možné. V průběhu způsobu podle vynálezu se odstraní ve velké míře také celá řada jiných iontů, jako hořčíku, vápníku, zinku a také železa. Díky nízkému dosahovanému obsahu železa, většinou pod 0,1 ppm, má produkt ideální předpoklady pro dobrou odolnost vůči oxidaci při dalším zpracování a skladování.

• · · * · ··

Λ · · · ·· • · · · ·· · ·9 99

- 13 Vynález objasňují, nijak však neomezují následující příklady praktického provedení. Procenta a díly jsou míněny hmotnostně, pokud není uvedeno jinak.

Př í klady proveden í_vynálezu

Příklad 1 o

V baňce s kulatým dnem se zahřeje na teplotu 40 C 500 g za mokra slizu zbaveného oleje se zbytkovým obsahem fosforu 190 ppm. Přidá se 20 g vody, ve které bylo rozpuštěno 5 g citrónové kyseliny a 0,19 g práškového enzymového prostředku. Enzymový prostředek pochází z výrobní šarže fermentace Aspergillus niger a obsahuje 60 jednotek fosfolipázy (= lecitázových jednotek, LU) na 1 gram. Lecitázová jednotka (LU) je takové o

množství enzymu, které při teplotě 40 C a při hodnotě pH 8 uvolní za minutu 1 z vaječného žloutku mikromol mastné kyseliny. Enzymový prostředek je přezkoušen také na aktivitu lysofosfolipázy. Bylo naměřeno 1001 1ysofosfolipázových jednotek (= lysoleci fázových jednotek, LLU) na gram. 1 lysolecifázová o

jednotka je takové množství enzymu, které při teplotě 55 C a při hodnotě pH= 4,5 uvolní z 1ysolecitinové emulse za minutu 1 mikromol mastné kyseliny. Enzymový prostředek, který nebyl zvlášť čištěn z hlediska obsahu fosfolipázy, obsahuje tedy vedle fosfolipázy A2 také pozoruhodně vysokou aktivitu lysofosfolipázy a je ji možno označit jako fosfolipázu B.

Obsah baňky s kulatým dnem se externím oběhovým čerpadlem intenzivně disperguje. Při tom proběhne čerpadlem obsah baňky přibližně jednou za minutu. Vodná fáze má velikost částic pod 1 um. V časových intervalech se odebírají vzorky a podrobí se

zkoušce na	obsah fosforu.	Z í skaj í	se	následuj ící	hodnoty
Čas v	hodinách:	0	2	4	6	20
Obsah	fosforu v ppm=	190	81	27, 9	5,	4 4,2

Nízkého obsahu fosforu pod 10 ppm, protřebného pro následné odstaněnl kyseliny se dosáhne způsobem podle vynálezu za 6 hodi n.

Porovnávací zkouška 1

Postupuje se stejné jako podle příkladu 1, jen s tím rozdílem, že se místo enzymového prostředku přidá odpovídající množství mléčného proteinu, tedy proteinu bez enzymu. Vzorky odebrané stejně jako v prvním případě ukazují, že obsahy fosforu zpracováním bez enzymu nepoklesnou pod 121 ppm. Samotná přísada citrónové kyseliny tedy nestačí. Získaný olej se k dešti lačnímu odkyselení nehodí.

Čas v hodinách:	0	2	4	6	20
Obsah fosforu v ppm·	190	152	128	123	121

Porovnávací zkouška 2

Postupuje se stejně jako podle příkladu

1, jen s tím rozd í1em, že se místo fosfolipázy z Aspergillu přidá čistá · obchodně dostupná 1ysofosfolipáza (G-Zyme společnosti Enzyme Biosystems, Sp. st. a. 11782 LLU na g) . Nemá žádnou aktivitu fosfolipázy A2. Vzorky odebrané při stejných dobách zpracování ukazují, že obsahy fosforu samotnou přísadou 1ysofosfoliplázy za daných podmínek neklesnou pod 85. Získaný olej se k deštilační mu odkyselení nehodí.

Čas v hodinách:

20

Obsah fosforu v ppm:

190 138 124 119 85

Průmyslová využitelnost

Enzymy původu Aspergillus pro účinné zbavování jedlého oleje slizu do té míry, že jsou vhodné k odkyselovací operaci.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob snižování fosfor obsahujících podílů v rostlinných olejích enzymatickým odbouráním acyl štěpící fosfolipá2ou, vyznačující se tím, že se použije enzymu z Asperg i 11us.
2. 2. Způsob podle nároku 1 , vyznačuj ící se t i m, že enzym obsahuje jak fosfolipázovou A2~aktivity EC -č.
3. 3.1.1.4 a/nebo fosfolipázovou Αι-aktivitu (EC-č. 3.1.1.32) tak také lysofosfolipázovou - aktivitu (EC-č.3.1.1.5).

   3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že hodnota pH použitého enzymového roztoku obnáší je nižší než 4, s výhodou nižší než 3.
4. 4.

   Způsob podle nároku 3, vyzná tím, že se hodnota pH nastavuje citrónovou kyselinou enzym působ í za přítomnosti kyseliny citrónové.
5. 5.

   Způsob podle nároku 1 až 4, m, o

   C.
6. 6.

   m, že se provádí při teplotě

   Způsob podle nároku 1 až 5, až 80 a

   o c, výhodou jící

   30 až že vodná fáze obsahující enzym je v oleji emulgována na kapičky o velikosti menší než 10 miktometrů.
7. 7. Způsob podle nároku 1 až 6, vyznačuj ící se tím, že se používá oleje alespoň částečně předběžně zbaveného slizu, zejména za mokra odslizeného oleje.
8. 8. Způsob podle nároku 7, vyznačuj ící se t í m , že obsah fosforu v oleji 50 až 500 ppm se snižuje na méně než 15 ppm, s výhodou na méně než 10 ppm a nejlépe na mé- ně než 5 ppm.
9. 9.

   Způsob podle nároku 8, vyznačuj tím, že se zpracovává sojový olej.
10. 10.

    Způsob podle nároku 8, vyznačuj že se zpracovává řepkový nebo slunečnicový olej.

    Způsob podle nároku 1 až 10, vyznačuj m, že vodný roztok fosfolipázy ze zpracovaného oleje oddělí a znovu se použije.

    12.

    Způsob podle nároku 1 až 11, m, že se provádí po dávkách.

    13.

    Způsob podle nároku 1 až 11, m, že se provádí kontinuálně.

    14.

    Způsob podle nároku 1 až 13, že současně se snižováním obsahu fosfor obsahuj í c í ch podílu se snižuje obsah železa.