CZ211297A3 - Process and apparatus for free centrufugation of mineral fibers - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobů výroby minerálních vláken s vnějším opdstřeďováním neboli volným odstřeďováním a zejména se týká foukání určeného unášet vlákna a přivádět pojivé, které je vzájemně pojí.

Vynález se týká způsobů výroby minerální vlny, určené například k tomu, aby sloužila jako základní hmota tepelně a/nebo zvukově izolačních výrobků. Konkrétněji se vynález vztahuje na zdokonalení postupu zvlákňování hmoty vytahovatelné s vysokou teplotou tání, například typu čedičového skla, vysokopecních strusek nebo jiných ekvivalentních materiálů, při kterém se zvlákňované hmotě, vylévané v roztaveném stavu na obvodový pás otočně poháněných odstřeďovacích kol, uděluje zrychlení, hmota se od nich odděluje, a mění se zčásti na vlákna působením odstředivé síly, přičemž plynný proud, vypouštěný tangenciálně k obvodovému pásu kol odděluje takto vytvářená vlákna a unáší je k místu jejich přijímání .

Dosavadní stav techniky

Postup zvlákňování, které byl výše stručně popsán, je známý například z evropských patentových přihlášek EP 59 152 a EP 192 725, se nazývá výluečně volné odstřeďování, což připomíná současně, že roztavené sklo se nedělí na řadu elementárních praménků (vnitřní odstřeďování), ani se nepodrobuje vytahování plynem pomocí proudu plynu se zvýšenou teplotou a rychlostí. Toto zvlákňování je velmi užitečné, zejména z důvodů, že jako jediné může být použito v podmínkách, které jsou zajímavé z ekonomického hlediska s materiály, jako jsou čedičové strusky, které se vyznačují vyššími teplotami tání, než obvyklá sodnovápenatá skla.

-2Při zvlákňování jsou vlákna dopravována mimo bezprostřední blízkost se zvlákňovacím strojem tangenciálním plynným proudem, vysílaným na obvodě odstřeďovacích kol ve směru, který je v podstatě rovnoběžný s osami kol. Zrychlování odstřeďovacími koly uděluje zvlákněným částicím, stále přítomným mezi vlákny, rychlost dostatečnou k tomu, aby obvodový plynný proud neměl významný účinek na dráhu těchto částic, což vede k třídění s vlákny, která jsou naopak vychylována v důsledku jejich menší hustoty a menší rychlosti.

Vynález se vztahuje na zařízení typu podobného tomu, jaké je popsáno v evropském patentovém spisu EP-B 439 385. Toto zařízení obsahuje řadu odstřeďovacích kol, uložených v sestavě, v níž jsou jejich obvodové plochy uváděny do vzájemné blízkosti a jsou rychle otáčeny motory uloženými vedle nich vně sestavy tvořené řadou odstřeďovacích kol a pohánějícími uvedená kola prostřednictvím mechanických převodových ústrojí, uložených tak, že uvolňují oblast uprostřed řady odstřeďovacích kol. Dvě kola, po sobě následující na dráze zvlákňovaného materiálu, se otáčejí v opačném směru, přičemž přívod roztaveného materiálu je uložen tak, že dochází k vylévání tohoto materiálu na první odstřeďovací kolo, přičemž první foukací ústrojí vyvíjí okolo řady odstřeďovacích kol plynný proud, rovnoběžný s osami otáčení těchto odstřeďovacích kol, a druhé foukací ústrojí vyvíjí pomocný plynný proud, ležící s odstupem od odstřeďovacích kol a v podstatě ve stejném směru, jako hlavní plynný proud.

Zařízení výše uvedeného typu jsou opatřena napájecími systémy kapalného pojivá po sušení a/nebo polymeraci pro mechanické kombinování vláken mezi sebou a pro tvorbu vláknité rohože.

Choulostivým problémem je rozdělování pojivá uvnitř

-3rohože. Pro rozdělování pojivá a jeho rovnoměrný rozptyl mezi vlákny byly navrženy různé postupy. Evropský patentový spis EP-B-59 152 tak navrhuje přivádět do středu odstřeďovacích kol kapalné pojivo, přičemž se nechává vypouštět odstředivou silou z prstencové štěrbiny s určitým odstupem od obvodu kola. Takto vypouštěné kapky se radiálně stýkáj i s vlákny, která jsou vrhána rovnoběžně s osou kola. Tento systém je velmi účinný, ale má své meze. Jednak není výtěžek maximální, t.j. procentuelní podíl skutečně použitého pojivá je podstatně nižší než 100. Vlákna totiž nejsou vytvářena a vytahována na celém obvodě odstřeďovacích kol a zaujímají maximálně pouze tři čtvrtiny obvodu. Na zbylé čtvrtině je vypouštěno pojivo, které má pouze malé vyhlídky setkat se s vlákny. Jinou mezí tohoto postupu je to, že doba, po kterou se kapka pojivá může pravděpodobně setkat s jedním nebo více vlákny, je velmi krátká. Jelikož oba proudy, t.j. proud kapek pojivá a proud vláken, mají plošný tvar a jsou vzájemně kolmé a tenké, zaujímá oblast, v níž se protínají, velmi malý objem. Vynález si klade za úkol zlepšit podstup podle EP-B-59 152.

Evropský patent EP-B-439 385 popisuje volné odstřeďování, v němž se k hlavnímu plynnému proudu, vycházejícímu z kruhových štěrbin, obklopujících alespoň částečně odstřeďovací kola, připojuje pomocný plynný proud, vycházející zejména z věnce trysek. Tento postup se velmi dobře hodí pro přesné řízení podmínek dopravy vláken směrem k přijímacímu ústrojí, což má za následek zlepšení kvality rohože ze získaných izolačních materiálů, a to ze dvou hledisek: pokles podílu nezvlákněných částic a zvýšení tepelného odporu. V tomto spisu však není uveden žádný rozbor pokud jde o rozdělení pojivá odstřeďováním z prstencové štěrbiny na boční přední ploše odstřeďovacího kola. Vynález si klade za úkol zlepšit toto rozdělování.

-4Ve stavu techniky byly navrženy postupy pro ovládání rozdělování pojivá v různých vrstvách tvořících vláknitou rohož. Evropská patentová přihláška EP-A-374 112 navrhuje připojit ke zdroji pojivá uprostřed rotorů kanály, umístěné v určitých konkrétních místech, aby určité oblasti suspendování tvořících se vláken, odpovídající jednotlivým vrstvám rohože, dostávaly určitá množství nebo druhy pojivá, což dovoluje získat různorodé rozdělení pojivá v rohoži, přičemž určité vrstvy, zejména vnější plochy rohože, jsou například opatřeny množstvím pojivá, zatímco ostatní plochy, jako střední část, ho mají méně. Cíl, jehož dosažení si se klade vynález, je opačný, než je cíl EP-A-374 112, protože se zde jedná o co nejrovnoměrnější rozdělování pojivá v celé tlouštce rohože.

Když není rozdělení pojivá v rohoži z minerálních vláken, ve formě horninových vláken nebo skelných vláken, rovnoměrné, vede toto ke zhoršení kvality z obou hledisek, a to vizuelní a mechanické kvality.

Pryskyřice použité jako pojivá jsou obecně barvené, což poskytuje výrobkům každého výrobce určitou barvu a dovoluje kromě toho při výrobě konstatovat, jaké je rozdělení pojivá mezi vlákny.

Když není rozdělení uspokojivé, jsou na hotové rohoži patrné jasnější oblasti, odpovídající nepojeným skupinám vláken. Jedná se o vzhledovou vadu, která by v určitých případech mohla mít technické důsledky: tam, kde je nedostatek pojivá značný, je soudržnost vláken nedostatečná a vzniká riziko, že se bude rohož snadněji delaminovat. Vynález si klade za úkol zlepšit pravidelné rozdělení pojivá v rohoži.

-5Podstata vynálezu

Vynález přináší způsob výroby minerálních vláken, při němž se roztavený materiál vylévá na obvod odstřeďovacích kol se v podstatě vodorovnými osami, kde se vlákna tvoří odstřeďováním a po té vrhají ve směru, který je v podstatě rovnoběžný s osou, hlavním plynným proudem, po alespoň části obvodu kol, při kterém se vytváří pomocný plynný proud se v podstatě stejným směrem, jako hlavní plynný proud, a kapalné pojivo se vrhá na vlákna, přičemž pomocný plynný proud je tvořen jednotlivými proudy, z nichž zejména některé jsou otáčivé proudy.

Otáčivé proudy značně zlepšují rozdělování pojivá, vycházejícího ze stěny odstřeďovacích kol, na rohoži, i v její tlouštce, jakož i strukturu rohože.

S výhodou jsou pomocné otáčivé plynné proudy orientovány sbíhavé vzhledem k osám rotorů.

Pro získání ještě lepšího rozdělování vynález dále navrhuje, že se pojivo zavádí uvnitř zejména některých z pomocných plynných proudů. S výhodou se však větší část kapalného pojivá zavádí ve středu odstřeďovacích kol a rozděluje se odstředivé, zatímco řádově 30% kapalného pojivá se zavádí zevnitř pomocných plynných proudů a zbytek středem odstřeďovacích kol.

Vynález rovněž navrhuje zařízení pro provádění vynálezu, a to zařízení pro výrobu minerálních vláken, obsahující odstřeďovací kola se v podstatě vodorovnou osou, na jejichž obvod se vylévá roztavený materiál, štěrbinu na obvodě kol, která je napájena alespoň místně proudem plynu, a trysky, rovněž napájené zdrojem plynu, uložené okolo štěrbiny, a napájecí systém pojivá uprostřed odstřeďovacích kol pro

-6radiální vrhání pojivá, jehož podstatou je, že zejména určité z trysek, uložených okolo štěrbiny, obsahují přívodní trubky kapalného pojivá.

Je možno uvést tři příklady vodítek, a to šnekové těleso, šroubovicová tyč, anebo otáčivě poháněná pohyblivá lopatka .

Dalším znakem vynálezu je, že do vodítka pro otáčivé vedení je vřazena přívodní trubice pojivá.

Vynález rovněž navrhuje způsob vytváření minerálních vláken, při kterém se roztavený materiál vylévá na odstředovací kola se v podstatě vodorovnými osami, kde vlákna se vytvářej í odstřeďováním a po té vrháj í ve směru v podstatě rovnoběžném s osou, a to hlavním plynným proudem, po alespoň části obvodu kol, přičemž pomocný plynný proud se vytváří se v podstatě stejným směrem, jako hlavní plynný proud, a kapalné pojivo se vrhá na vlákna, přičemž k přívodu pojivá dochází hlavně do pomocného plynného proudu. Přednostně k přívodu pojivá do pomocného plynného proudu dochází hlavně pod zvlákňovacími odstřeďovacími koly. Výhodné však přitom je, je-li větší část pojivá přiváděna ve středu odstřeďovacích kol a je rozdělována odstředivou silou. Zejména je přibližně 30% kapalného pojivá přiváděno uvnitř pomocných plynných proudů a zbytek středem odtřeďovacích kol.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l schéma odstředovacího stroje pro vnější odstřeďování podle vynálezu, obr.2 detail ústrojí pro rozdělování pojivá a obr.3 další detail takového ústrojí, s kombinací s foukacím ústrojím podle vynálezu.

-ΊPříklady provedení vynálezu

Zařízení na výrobu minerálních vláken volným odstřeďováním obecně obsahuje tavící reaktor surovin, který rozděluje jeden nebo více svislých praménků roztavených skelných surovin, a jeden nebo více zvlákňovacích strojů, napájených každý praménkem, přičemž stroje vytvářejí vlákna a zkrápějí je kapalným pojivém. Vlákna jsou přijímána na dopravním pásu a prochgázejí, když je vytvořena rohož, pecí v níž dochází k tuhnutí pojivá.

Tavící reaktor je nejčastěji kuplovna, napájená přírodními horninami nebo průmyslovými produkty, jako jsou vysokopecní strusky. Kuplovna vytváří sklo při teplotě řádově 1500°C. Pramének vytéká na zvlákňovací stroj z obr.l, kde padá na první odstřeďovací kolo 1, odkud je roztavená hmota vedena na kolo 2. První kolo je, stejně jako ostatní kola, obklopeno na stroji 2 štěrbinou, kterou je vypouštěn plyn. Slouží pro chlazení kola 1. Část tavené hmoty, přijímané kolem 2, je odtrhována od jeho povrchu proudem vzduchu, vystupujícím ze štěrbiny 4, a tvoří vlákna, která jsou vrhána ve směru, který je v podstatě rovnoběžný s osou ostřeďovacího kola 2. Zbývající nezvlákněná hmota je vypouštěna směrem k odstředivému kolu 5 a tak dále. Stejně jako kolo 2 je každé z kol 5 a 6 opatřeno odpovídající štěrbinou 2^8, kterou je plyn vyháněn tangenciálně na obvodu kola pro vytahování a odfukování vláken, přičemž rychlost plynu je řádově 100 m/sek. Tyto plyny okolo kol 2, 5 a 6 pro odstřeďování vláken tvoří hlavný plynný proud, který bude dopravovat vlákna směrem k dopravnímu pásu, kde budou shromažďována pro vytváření ukládaného souboru vláken. Tento ukládaný soubor vláken tvoří konečnou rohož nebo alespoň jeden z jejích prvků.

Na obr.l jsou znázorněny trysky 9, jimiž jsou rovněž

-8vyfukovány plyny pro vytváření pomocného plynného proudu. Tyto trysky tvoří věnec, a jak je vysvětleno ve spisu EP-B-439 385, dovoluje pomocný plynný proud dosahovat dobré rozdělování vláken na přijímacím pásu.

Způsobem, který je obvyklý, je pojivo určené pro vzájemné pojení vláken mezi sebou, vypouštěno samotnými odstřeďovacími koly v kruhových štěrbinách 10., 11 a 12.

Zařízení podle vynálezu je realizováno v tryskách 9. Toto zařízení obsahuje dva prvky, které se každý podílejí na výsledku. Jedná se o otáčivá vodítka a o přívody pojivá.

Nejprve budou probírány přívody pojivá. Jedná se o trubice, v podstatě soustředné s některými z trysek 9 přívodního věnce pomocného plynného proudu. Obr.2 znázorňuje takovou trysku, opatřenou přívodní trubicí pojivá. Tryska 13 je osazena jejím koncem 14 na zvlákňovacím stroji, přičemž plyny jsou vypouštěny do trubicového vedení o průměru například 40 mm při rychlostech řádově 70m/sek. Do středu plynného proudu, procházejícího tryskou 13 . dovoluje přivádět pojivo trubice 16, ležící s výhodou ve výstupní ose 15 trysky.

pojivá na ruzna proudu z obr.l.

Byly provedeny pokusy pro přivádění místa přívodního věnce pomocného plynného Bylo konstatováno, že rozdělení pojivá ve vlákenné rohoži je značně zlepšeno, když se provádí přivádění přídavného pojova pod třemi zvlákňovacími rotory 2, 5 a 6 a zejména pod prvním 2 a druhým 5 rotorem. Tyto přívody pojivá, přiřazené k tryskám věnce, neslouží pro přivádění veškerého pojivá. Bylo konstatováno, že nej lepší podmínky jsou ty, v nichž pouze 30% je vydáváno na věnci, a zbytek je, jak je obvyklé, vypouštěn ze středu kol 10 , 11, 12.

-9Na obr.3 je znázorněna tryska, opatřená nejen přívodem pojivá, ale také vodítkem pro otáčeivé vedení. Tato dvě zařízení jsou nezávislá a každé z nich je samotné účinné. Vodítko je určené k vyvolávání otáčení pomocného plynného proudu, vycházejícího z trysek, jako jsou trysky 9 na obr.l. Systém znázorněný na obr.3 je vývrtkovitého typu, t.j. uvnitř trysky je soustředně s touto tryskou uspořádán kovový tyčový člen 17 ve tvaru šroubovice. Když se plyny, vedené tryskou, stýkají se šroubovicovitou tyčí velkou rychlostí (například 70 m/s), jsou roztáčeny okolo osy trysky. Byla vyzkoušena jiná ekvivalentní zařízení, zejména pevný Archimendův šroub (šnekové těleso) s osou shodující se s osou trysky, i soustava lopatky pohyblivé okolo osy trysky, mající lehce šroubovicový tvar, který jí dovoluje se roztáčet, když je zaveden průtok plynu. Všechna tato vodítka pro otočné vedení dovolují roztáčení alespoň některých pomocných plynných proudů.

Pro zlepšení účinnosti výše uvedených prostředků byla provedena řada srovnávacích pokusů. Pro každý prostředek s jednak otočným vodítkem a jednak centrálním přívodem pojivá, a jednak pro jejich kombinaci, se ve shodných podmínkách vytvořila značná množství horninové nebo minerální vlny a porovnaly se rozdíly.

Výrobní parametry, které byly udržovány shodné pro dva pokusy, určené k tomu, aby byly srovnávány, byly následující: tah, objemová hmotnost hotové rohože, podíl pojivá a vlastnosti jednotkových vláken, a to průměr a délka.

Optický vzhled se hodnotí měřením barvy povrchu hotové rohože. Karva se měří v trichromatických souřadnicích L*a*b*. Použije se kolorimetr společnosti Minolta, typ CR

-10100, který měří kruhovou plochu o poloměru 8 mm v odrazu. Na desce lm χ 1 m se zvolí 30 pravidelně rozmístěných měřících bodů. Jelikož pohivo dodává výrobku žlutou barvu, odebírají se pouze souřadnice L (jas) a b (modrá). Měření spočívá ve výpočtu procentuelního podílu měřicích bodů, pro které je L* vyšší než 0,62 a b* je nižší než 0,20. Tyto meze dělí od sebe pásmo, kde chybí pojivo (bílý pramen) a pásmo, kde je pojivo normálně naneseno. Vypočítané procento poskytuje podíl bílých pramenů.

K určování pevnosti hotového výrobku v tahu kolmo na lícní povrchy rohože slouží vytrhávací zkouška, která se provede podle normy CEN/TC 88. Na šířce výrobní linky se β 2 odebere 16 čtvercových vzorku o velikosti 10 x 10 cm . Na každý z lícních povrchů se nalepí prefabrikovaná sádrová destička o tlouštce 10 mm. Po ztuhnutí lepidla se vzorky zavedou jeden po druhém do dynamometru INSTRON a zaznamená se síla v okamžiku přetržení, když se táhne za jeden z lícních povrchů, zatímco druhý zůstává pevný.

o

Pevnost proti vytržená v KN/m σ je:

σ = 10“³ F/S, o

kde F je síla naměřená v Newtonech a S je plocha (0,01 m ).

Měření podílu bílých pramenů bylo provedeno ve třech různých pokusech a na referenčních výrobcích Výrobky o

měly objemovou hmotnost 45,5 kg/m , množství pojivá v hotovém výrobku bylo 3,1% a podíl bílých pramenů byl 22%.

Tři pokusy podle vynálezu byly provedeny v následujících podmínkách:

1.Pouze otáčení

Všechny trysky věnce byly vybaveny vodítkem pro otáčivé ve-11dení, tvořeným šroubovicovou tyčí z obr.3, přičemž pojivo se přivádělo tradičním způsobem středem odstředivých kol 10. 11 a 12.

2. Přívod poj iva do trysek

Žádná z trysek 9 neobsahuje vodítko pro otáčivé vedení. Přívodní trysky pojivá jsou osazeny na všech tryskách mezi osmou a patnáctvou a mezi dvacátou třetí a dvacátou pátou, přičemž očíslování trysek z obr.l je provedeno v kladném smyslu, kde první je nahoře a vlevo na obrázku. 70% pojivá se přivádí do středu odstředivých kol a 30% tryskami.

3. Otáčení a přívod poj iva do trysek

Jedná se o kombinaci dvou výše uvedených prostředků: všechny trysky jsou opatřeny vodítky pro otáčivé vedení a trysky 8 až 15 a 23 až 25 přívodních trubicemi pojivá (se stejným podílem jako výše).

Výsledky jsou shrnuty v tabulce:

	Obj.hmotnost kg/m3	% pojivá	Podíl bílých pramenů
Referenční	45,5	3,1	22%
Pouze otáčení	47,9	2,7	15%
Pouze pojivo	43,4	3,3	13%
Otáčení + pojivo	46,3	3,2	3%
Tyto výsledky tak ukazují,	že každý	z obou navrhova-
ných prostředků,	otáčení a přívod	vnějšího	pojiva, je účin-
ný, když je použit samotný (32%	resp. 41%	zlepšení), a že
jejich kombinace	přináší více (v	podstatě	vymizení bílých
pramenů).

Byly kromě toho ověřeny výborné výsledky, dosažené s kombinací dvou systémů, při měření vytrhování při jiném

-12souboru pokusů, během kterého byly objemová hmotnost dvojnásobná vůči té, jaká je uvedena výše.

Výsledky jsou	rovněž shrnuty v tabulce:	% poj iva	Vytržení kPa
Obj.hmotnost kg/m3	Tlouštka mm
Referenční	84,3	80,1	4,20	6,7
Pokus	82,4	80,2	4,55	7,8

Je konstatováno zlepšení odolnosti proti vytržení o 16%.

Způsobem podle vynálezu jsou tak zlepšeny jak vizuelní vzhled (podíl bílých pramenů), tak i mechanické vlastnosti (odolnost proti vytržení).

Toto lepší rozdělení pojivá, kromě mechanické odolnosti hotové rohože, přináší další výhodu v tom, že poskytuje lepší soudržnost tvořící se rohože. To je obzvláště zajímavé, když jsou rohože vytvářeny ve dvou fázích, když se tvoří první, co možná nejtenčí primární rouno, načež se ukládají další tlouštky primárního rouna ve střídavě měněném směru kolmo na osu definitivní rohože. Vlastnosti hotové rohože jsou tím lepší, čím větší je počet primárních roun, přičemž všechno je jinak stejné, s tím, že je jednotková tlouštka menší.

Pokusy ukázaly, že zatímco při obvyklé výrobě existovalo omezení směrem dolů pro plošnou hmotnost primárního rouna (pod touto minimální hmotností se rouno trhá a objevují se díry), vynález dovoluje jít ve stejných podmínkách výroby k hodnotám nižším o 30%, t.j. primární rouno je tenčí o 30%, což dovoluje podstatně zmenšit kvalitu hotové rohože.

-13MOr. «Ιοί vSETBOKA advoXát tito CO PAAHA 2. Háková i

- za

Claims (10)

1. PATENTOVÉ

   NÁROKY

   O

   Q ox n<

   1. Způsob výroby minerálních vláken, při němž se roztavený materiál vylévá na obvod odstřeďovacích kol se v podstatě vodorovnými osami, kde se vlákna tvoří odstřeďováním a po té vrhají ve směru, který je v podstatě rovnoběžný s osou, hlavním plynným proudem, po alespoň část obvodu kol, přičemž se vytváří pomocný plynný proud se v podstatě stejným směrem, jako hlavní plynný proud, a kapalné pojivo se vrhá na vlákna, vyznačený tím, že pojivo se přivádí do pomocného plynného proudu.
2. 2. Způsob podle nároku 1 vyznačený tím, že k přívodu pojivá do pomocného plynného proudu dochází hlavně pod zvlákňovacími odstřeďovacími koly.
3. 3. Způsob podle nároku 1 nebo 2 vyznačený tím, že hlavní část pojivá se zavádí do středu odstřeďovacích kol a rozděluje se odstředivou silou.
4. 4. Způsob podle nároku 3 vyznačený tím, že přibližně 30% kapalného pojivá se přivádí vnitřkem pomocných plynných proudů a zbytek středem odstřeďovacích kol.
5. 5. Způsob podle nejméně jednoho z nároků 1 až 4 vyznačený tím, že pomocný plynný proud je tvořen jednotlivými proudy, z nichž zejména některé jsou otáčivé.
6. 6. Zařízení pro výrobu minerálních vláken, obsahující odstřeďovací kola se v podstatě vodorovnou osou, na jejichž obvod se vylévá roztavený materiál, štěrbinu na obvodě kol, která je napájena alespoň místně proudem plynu, a trysky, rovněž napájené zdrojem plynu, uložené okolo štěrbiny, a napájecí systém pojivá uprostřed odstřeďovacích kol pro radí-14ální vrhání pojivá, vyznačené tím, že zejména určité z trysek, uložených okolo štěrbiny, obsahují přívodní trubky kapalného pojivá.
7. 7. Zařízení podle nároku 6, vyznačené tím, že zejména určité z trysek obsahují vodítka pro otáčivé vedení jimi přiváděného plynu.
8. 8. Zařízení podle nároku 7, vyznačené tím, že vodítka jsou tvořena šroubovicovou tyčí.
9. 9. Zařízení podle nároku 7, vyznačené tím, že vodítka jsou tvořena vodícími prostředky se šnekovým vodicím tělesem.
10. 10. Zařízení podle nároku 7 vyznačené tím, že vodítka obsahují otáčivě poháněnou pohyblivou lopatku.