CZ2007525A3 - Vozidlový zámek, zejména zámek operadla zadních sedadel - Google Patents

Abstract

Zámek operadla zadních sedadel má rohatku (1), která je v zajišteném stavu zámku blokována západkou(2). Rohatka (1) v tomto stavu uzavírá svým ramenem (13) záchytnou cást (31) nájezdu (3) v drážce telesa zámku. Rameno (13) je ve smeru zatížení silou (F), která pusobí v podstate rovnobežne s osami (11, 21) otácení rohatky (1) a západky (2), podepreno západkou (2). Toto podeprení spocívá v tom, žezápadka (2) zasahuje svým zalomením (24) pod koncovou oblast ramena (13) rohatky (1), nebo západka (2) zasahuje pod zalomení (14) ramena (13) rohatky(1).

Description

()lilast techniky

Vynález sc týká oblasti zámku, konkrétně jde o vozidlový zámek určeny zejména pro opěradla zadních sedadel.

Dosavadní stav techniky

V souvislosti s přcstavitelnymi, ncjčastéji sklopnými, opěradly zadních sedadel vozidel je důležitá bezpečnost cestujících, Jde o to, že tato opěradla tvoří jedinou přepážku mezi zavazadlovým prostorem a prostorem cestujících, která v případě nárazu vozidla při havárii nebo v případě prudkého brzdění musí zabránit proniknutí předmětů, převážených v zavazadlovém prostoru, clo prostoru cestujících. V těchto případech totiž dochází k tomu, že v důsledku setrvačných sil se tyto předměty' pohybují směrem dopředu. Proto se těmto opěradlům přiřazují zámky, které jc udrží v základní, tj. jízdní, poloze i při výše popsaném vvsokém namáhání.

Zámkv opěradel zadních sedadel proto musí splňovat vysoké pevnostní požadavky a jsou v tomto smyslu podrobovány náročným zkouškám, které jsou stanoveny předpisy. Jde o to, abv zámek odolal předepsanému zatížení bez destrukce, tj. abv nedošlo k jeho uvolnění. Zámky opěradel zadních sedadel bývají ve vozidlech uspořádány tak, že osy otáčeni západky a rohatkv jsou kolmé na podélnou rovinu vozidla. Vzhledem k tomuto uspořádání je nejkniičtčjší složka zatíženi ve směru kolmém k podélné svislé rov ině vozidla. V tomto směru je pevnosr zatnku datla v podstatě pevností ramena rohatkv, které v zajištěném stavu zámku prochází třmenem nájezdu a uzavítá jeho záchytnou část v drážce tělesa zámku.

Pro zvvšení pevnosti zámku opěradel zadních sedadel ve směru kolmém k podélné rovině vozidla bvla navržena řešení, kdy rameno rohatkv je na konci opatřeno ozubem o tloušťce odpovídající přibližně polovině tloušťky rohatkv a západka je opatřena podobným ozubem, který v zajištěném stavu zámku zasahuje pod ozub rohatkv. Přes tyto ozuby se sice přenáší část zatížení z rohatkv na západku, ale v důsledku malé tloušťky těchto ozubů, která je rovna přibližně polovině tloušťky rohatkv či západky, je pevnost tohoto přenosového uzlu poměrné malá. Podobná situace je i u dalšího známého řešení, kdy v obvodové ploše rohatkv je vytvořena drážka, do které v zajištěném stavu zámku zasahuje ozub vytvořený na přilehlé obvodové ploše západky.

Podstata vynálezu hilem vynálezu jc zvýšit pevnost zámku opěradel zadních sedadel vozidel vc směru kolmém k podélné svislé rovině vozidla.

fohoto cíle se dosahuje u vozidlového zámku, zejména zámku opěradla zadních sedadel, jehož roliatka v zajištěném stavu, v němž je blokována západkou, uzavírá srán ramenem záchytnou část třmenu nájezdu v drážce tělesa zámku podle vynalezu, |ehož podstata spočívá v tom, že fe « φ · · • · · · φ · • ·· · φ φ · * • φ φ · φ φ φ • φ φ φ φ · φ rameno rohatky je ve směru zatížení, které působí v podstatě rovnoběžně s osami otáčení rohatky a západky, podepřeno západkou.

Podepření rohatkv může být realizováno zalomením západky, kteréžto zalomení zasahuje pod koncovou oblast ramena rohatky. Západka přechází do zalomení ze své základní části zaoblenými přechodovými plochami a má ve své základní části stejnou tloušťku jako v zalomení.

Podepření rohatky může být realizováno také zalomením ramena rohatky, pod které zasahuje západka. Rohatka přechází do zalomení ze svého ramena zaoblenými přechodovými plochami a má ve svém zalomení stejnou tloušťku jako ve zbývající části.

Zámek podle vynálezu dosahuje zvýšenou pevnost jednoduchou úpravou západky nebo rohatky. Tato úprava je provedena postupovým stříhacím nástrojem v rámci postupového tváření západky nebo rohatky.

Přehled obrázků na výkresech

Příklady provedení zámku opěradla zadních sedadel vozidel podle vynálezu jsou znázorněny na připojených výkresech, kde obr. 1 představuje v čelním pohledu rohatku, západku a třmen nájezdu v zajištěném stavu zámku v prvém příkladu provedení, obr. 2 v bočním pohledu tutéž rohatku, západku a třmen nájezdu, obr. 3 v čelním pohledu rohatku, západku a třmen nájezdu v’ druhém příkladu provedení a obr. 4 v bočním pohledu tutéž rohatku, západku a třmen nájezdu.

Příklady provedení vynálezu

V prvém příkladu provedení (obr. 1 a 2) je ze zámku opěradla zadních sedadel vozidla znázorněna rohatka _[ a západka 2. Zámek jc upevněn na neznázorněném opěradle v jeho boční oblasti v poloze, v níž osy li a 21 otáčení rohatky 1 a západky 2 jsou v podstatě kolmé na podélnou svislou rovinu vozidla. Na rovněž neznázoměné pevné části karoserie, např, na zadním sloupku, je proti zámku upevněn třmen 3 nájezdu, je možné i opačné uspořádání, tj. zámek na pevné části karoserie a třmen 3 nájezdu na opěradle. Samozřejmě, že zámek je uspořádán i na druhé straně vozidla, takže opěradlu zadních sedadel - nedělenému i dělenému - jsou přiřazeny dva zámky.

V zajištěném stavu zámku, kterému odpovídá obr. 1 a 2, je opěradlo fixováno v základní, tj. jízdní, poloze. Záchytná část 3f třmenu 3 nájezdu je ramenem JJ3 rohatky i uzavřena v neznázoměné drážce tělesa zámku. Rohatka i je v této poloze blokována západkou 2, konkrétně záběrem uzamykací plochy 12 rohatky i s uzamykací plochou 22 západky 2. Rameno 13 rohatky 1 prochází třmenem 3 nájezdu. Pod koncovou oblast ramena 13 rohatky i zasahuje zalomení 24 západky 2. Západka 2 přechází do zalomení 24 ze své základní části 23 zaoblenými přechodovými plochami, přičemž tloušťka západky 2 v základní části 23 je stejná jako v zalomení 24.

Při nárazu vozidla nebo při prudkém brzdění dochází vlivem setrvačných sil k pohybu předmětů, uložených v zavazadlovém prostoru, dopředu proti opěradlu zadních sedadel. Opěradlo se mezi

-.3 zajištťrnvmi zámkv prohýbá a zámkv jsou vystaveny vysokému zatížení. Vzhledem k popsanému umístěni zámku je pro zámek nejhorší zatížení silou b, která působí ve směru kolmém na podélnou svislou rovinu vozidla, tedv ve směru v podstatě rovnoběžném s osami JJ. a 21 otáčení rohatkv 1 a západky 2. Tato síla b vzniká působením třmenu 3 nájezdu na rameno JJ rohatkv J., kdvž v důsledků popsaného prohnutí opěradla dochází k vzájemnému pohvbu mezi zámkem a třmenem 3 nájezdu. Zatížení ramena JJ rohatkv 1 v tomto směru je přes zalomení 24 přenášeno také na západku 2. Zámek tudíž v tomto směru přenese větší zatížení.

Druhy příklad provedeni (obr. 3 a 4) se od prvého příkladu provedení (obr. 1 a 2) liší pouze v tom, že západka 2 nemá zalomení, ale zalomením JJ je opatřena koncová oblast ramena JJ rohatkv J. Západka 2 zasahuje pod koncovou oblast ramena JJ rohatkv J_, konkrétně pod její zalomení JJ.

Při nárazu vozidla nebo při prudkém brzdění nastává také v tomto případě v podstatě stejná situace jako je popsána u prvého přikladu provedení. Rozdíl je pouze v tom, že zatížení se ze zalomení JJ ramena JJ rohatkv i přenáší na západku 2. Účinek je i v tomto případě stejný zámek přenese větší zatížení.

Průmyslová využitelnost

Vozidlový z.ámek podle vynálezu je určen především pro opěradla zadních sedadel. ]e ho však možno využít i jako jinv vozidlový zámek, u něhož je požadována vysoká pevnost ve směru rovnoběžném s osami otáčení rohatkv a západky.

Claims (7)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Vozidlový zámek, zejména zámek opěradla zadních sedadel, jehož rohatka v zajištěném stavu, v němž je blokována západkou, uzavírá svým ramenem záchytnou část třmenu nájezdu v drážce tělesa zámku, vyznačující se tím, že rameno (13) rohatky (1) je ve směru zatížení, které působí v podstatě rovnoběžné s osatni (11,21) otáčení rohatkv (1) a západky (2), podepřeno západkou (2).
2. 2. Vozidlový zámek podle nároku 1, vyznačující se tím, že západka (2) zasahuje svým zalomením (24) pod koncovou oblast ramena (13) rohatky (1).
3. 3. Vozidlový zámek podle nároku 2, vyznačující se tím, že západka (2) přechází do zalomení (24) ze své základní části (23) zaoblenými přechodovými plochami.
4. 4. Vozidlový zámek podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že západka (2) má ve své základní části (23) stejnou tloušťku jako v zalomení (24).
5. 5. Vozidlový zámek podle nároku 1, vyznačující se tím, že západka (2) zasahuje pod zalomení (14) ramena (13) rohatky (1).
6. 6. Vozidlový zámek podle nároku 5, vyznačující se tím, že rohatka (1) přechází do zalomení (14) ze svého ramena (13) zaoblenými přechodovými plochami.
7. 7. Vozidlový zámek podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že rohatka (1) má ve svém zalomení (14) stejnou tloušťku jako ve zbývající částí.