CZ2006222A3 - Soucásti komory textilních stroju jakoz i zpusob chlazení textilních stroju - Google Patents

Abstract

Vynález se týká soucásti komory textilního stroje, zejména skríne, víka (12) a adaptéru (17) pro bezvretenové doprádací stroje s alespon jedním zarízením na vedení príze. Soucást komory podle vynálezu se vyznacuje tím, ze zarízení na vedení príze jepripojeno k chladicímu zarízení, pricemz chladicízarízení obsahuje aktivní a/nebo pasivní chladicíprvky.

Description

Součásti komory textilních strojů jakož i způsob chlazení textilních strojů

Oblast techniky

Vynález se týká součástí komory textilních strojů, zejména krytů, vík 5 adaptérů pro bezvřetenové dopřádací stroje s alespoň jedním zařízením na vedení příze. Kromě toho se vynález týká způsobu chlazení textilních strojů, zejména bezvřetenových dopřádacích strojů s množstvím pracovních míst, na nichž je vedena vyráběná příze pomocí zařízení na vedení příze.

Dosavadní stav techniky

U textilních strojů, jako například u bezvřetenových dopřádacích strojů, na kterých se vyrábí příze, je nutné vést vyrobenou přízi při odtahování přes vodící zařízení. Toto je realizováno poměrně velmi vysokými rychlostmi a z důvodu tření dochází přitom k vývinu tepla. Takové vyvíjení tepla je obzvláště dobře pozorovatelné u bezvřetenových dopřádacích strojů.

To je zaprvé způsobeno tím, že příze je tažena odtahovou rychlostí příze cca 240 m/min. přes povrch vodicích zařízení. Současně je při odtahování příze zapotřebí působit proti nezanedbatelné zadržovací síle, která táhne přízi zpět do rotoru. Tím dochází k obzvláště silnému ohřevu odtahových nálevek příze používaných u bezvřetenových dopřádacích strojů, obzvláště v oblastech, v nichž příze prudce mění směr.

Vyráběná příze navíc rotuje velmi velkou rotační rychlostí a otírá se přitom o povrch odtahové nálevky příze i ve směru obvodu. Při běžných otáčkách rotoru, to jest 180.000 otáček/min a více, se vyráběná příze otírá odpovídající rychlostí 220 m/s a více o povrch odtahové nálevky příze. Přitom vzniká další velké množství tepelné energie, která ještě více ohřívá povrch odtahových nálevek příze.

V praxi se ukázalo, že odvod tepla, především na povrchu odtahové nálevky příze, není dostatečný. Na základě vznikajících vysokých teplot u toho času běžných rotačních a podávačích rychlostí tak dochází občas k poškození vypřádaných vláken, resp. vyráběné příze. Tento fakt vede k tomu, že částečně • · z důvodů dopřádacích technologií nelze realizovat možné výrobní rychlosti. Tomu odpovídající nižší účinnost textilního stroje není žádoucí a je zapotřebí vyvarovat se takového stavu.

DE 44 11 972 A1 se pokouší změnit tento neuspokojivý stav. Navrhuje u bezvřetenového dopřádaciho stroje takové chladicí zařízení, které obsahuje kanálovou desku s dvojitou stěnou, která v provozním stavu uzavírá komoru rotoru. Kanálová deska obsahuje přitom chladicí prostor obklopující zařízení na odtahování příze, který lze pomocí sacího nátrubku připojit k oběhu chladicího prostředku. Nevýhodou tohoto definovaného řešení jsou vysoké technické náklady na zařízení. Uživatelé takových textilních strojů jsou si vědomi výše těchto nákladů, a proto toto navržené řešení není příliš využíváno. Kromě toho uspořádání dodatečného separátního chladicího zařízení zvyšuje náklady na údržbu a poruchovost textilního stroje.

JP 62250237 A se rovněž pokouší vylepšit chlazení zařízení na vedení příze. Z tohoto dokumentu je známé začlenit do konstrukční části vodící přízi tepelnou trubici a tím vytvořit odvod tepla. Nevýhodou tohoto řešení je avšak ta skutečnost, že je zapotřebí speciálních součástí na vedení příze, které se musí vytvořit zvláště k použití tepelných trubic. Kromě toho je při výměně součástí vedoucích přízi zapotřebí vyměnit buď tepelnou trubici společně s touto součástí nebo připojit tepelnou trubici k nové součásti pro vedení příze.

Úkolem vynálezu je zaručení dostatečného chlazení součástí vedoucích přízi a současně minimalizace nákladů, zejména pořizovacích nákladů a nákladů na energii za současného udržení obzvlášť jednoduché obsluhy.

Podstata vynálezu

Tento úkol je řešen součástmi komory výše uvedeného druhu, které se vyznačují tím, že zařízení na vedení příze je připojeno k chladicímu zařízení, přičemž chladicí zařízení obsahuje aktivní a/nebo pasivní chladicí zařízení. Současné použití aktivních a pasivních zařízení v kombinaci dovoluje odvádět množství tepla obzvláště účinným způsobem. Současným použitím dvou chladicích zařízení je možné značně zvýšit odvod tepelného výkonu ve srovnání se známými formami provedení. Kromě současného použití aktivních a

•Psfc46&Z· pasivních chladicích zařízení je rovněž možné použít určité a obzvláště vhodné formy provedení takových samostatně situovaných chladicích zařízení, jak je popsáno v následujícím textu.

Pro oblast obsluhy a úspory nákladů na náhradní díly se ukázalo jako velmi výhodné, pokud mezi zařízením na vedení příze a chladicím zařízením je uspořádán výhodným způsobem alespoň jedna další součást, zejména adaptér. Pokud je chladicí zařízení uspořádáno takovým způsobem, aby chladilo další součást, lze potřebná technická opatření omezit na další součást. Pro příklad adaptéru u bezvřetenového dopřádacího stroje toto znamená, že adaptér se uspořádá pouze takovým způsobem, aby mohl působit dohromady s chladicím zařízením. Odtahová nálevka příze nasazená do adaptéru oproti tomu nevyžaduje žádné technické změny zařízení. To v důsledku znamená, že textilní stroj s takto uspořádanou součástí komory lze provozovat s obvyklými odtahovými nálevkami příze, čímž je zachována vysoká flexibilita při volbě dopřádacích prostředků. Odtahové nálevky příze lze totiž při takové formě provedení vyměnit již známým způsobem. Tímto je zachována známá flexibilita a je tak zabráněno vzniku vysokých nákladů spojených s výrobou speciálních odtahových nálevek příze.

Součásti komory jsou výhodným způsobem vybaveny aktivním chladicím zařízením, které obsahuje Peltierův prvek, systém vedení vzduchu nebo systém kapalin. Přitom jsou Peltierovy prvky schopné obzvláště cíleně odvádět teplo ven podobně jako tepelné čerpadlo. Systém vedení vzduchu, především takový, který používá stávající vedení vzduchu u bezvřetenových dopřádacích strojů, má výhodu v tom, že není zapotřebí zvláštních pohonů, nýbrž může vycházet z podtlaku již vytvářeného u daného stroje. Kromě toho je rovněž možné jako aktivní chladicí zařízení využívat kapalinový systém. Výhoda kapalinového systému spočívá ve velmi vysokém tepelném výkonu, který jím lze odvést. Například dříve popsané nevýhodné vysoké náklady na separátní chladicí kanálky odpadají, pokud pasivní chladicí zařízení vedou teplo kjiž stávajícím vzduchovým kanálům. Pokud se totiž vznikající množství tepla vede pomocí pasivního chladicího zařízení ke vhodnému místu, například na vnější straně stroje, nebo k centrálnímu kanálu uvnitř stroje, lze tam dopravené teplo předat stávajícímu vzduchovému systému nebo kapalinovému systému. Na takových :PS046&ZÍ vhodných místech je poté možné vytvořit obzvláště jednoduše vzduchový systém nebo kapalinový systém obzvláště výhodným způsobem, například formou jednoduchého trubkového vedení nebo kanálků.

Obzvláště výhodným se ukázalo, když pasivní chladicí zařízení součásti 5 komory obsahuje alespoň jednu tepelnou trubici. Takovou tepelnou trubicí lze teplo vytvořené uvnitř stroje u zařízení na vedení příze odvádět směrem ven nebo dovnitř k vhodnému místu, kde je odevzdáváno do okolního vzduchu nebo, jak bylo výše popsáno, kapalinovému systému. Navíc lze u tepelné trubice uspořádat výměník tepla, který zlepšuje přechod tepla z tepelné trubice do chladicího vzduchu resp. do chladicí kapaliny.

Za účelem zlepšení tepelného výkonu je výhodné, pokud je okolo zařízení na vedení příze uspořádáno více tepelných trubic. Toto je realizováno především v horní oblasti zařízení na vedení příze, protože se zde podle zkušeností vyskytují obzvláště vysoké teploty. Uspořádání však může být realizováno i ve spodní části, pokud je tam odváděné teplo dostatečně velké. Kromě toho lze uspořádání tepelných trubic okolo zařízení na vedení příze provést libovolně, pokud je zaručeno účinné odvádění tepla.

Pro určité formy provedení součástí komory se ukázalo jako obzvláště výhodné, pokud jsou u součásti komory uspořádány různé druhy tepelných trubic. Vedle podélných tepelných trubic ve tvaru trubky existují další formy provedení, jako například velmi ploché, tenkostěnné tepelné trubice. Zatímco podélné tepelné trubice jsou obzvláště vhodné pro odvod tepla k místu vzdálenému mimo prostor, je s plochými a například prstencovými tepelnými trubicemi možné odvádět teplo vznikající rovněž u prstencovité plochy odtahové nálevky příze cíleně k místu nacházejícím se dále od místa vzniku tepla v radiálním směru. Současné použití různých druhů tepelných trubic tímto nabízí možnost přizpůsobit pasivní chladicí zařízení daným okolnostem.

Možnost použití tepelných trubic lze navíc zlepšit tím, že jejich profil obsahuje co největší styčnou plochu s chlazenou součástí resp. zařízením na vedení příze. Tak mohou mít tepelné trubice kromě kruhového průřezu i pravoúhlý, trojúhelníkový nebo mnohoúhelníkový průřez. Hranaté profily jsou obzvláště výhodné tím, že je lze lehce umístit v plošném styku s chlazenou

• « · · · · • · · • φ φ • φ · • · · φ φ φ · · součástí. Zatímco totiž kruhové průřezy vyžadují přesné vrtání pro vytvoření plošného styku, stačí například u pravoúhlého profilu uspořádat jednoduchou a příslušným způsobem širokou drážku, díky které se plošný styk vytvoří hned na třech plochách pravoúhelníku.

Chladicí výkon chladicího zařízení lze dále zlepšit, když je toto připojeno k dalšímu tepelnému výměníku. S výhodou je tepelný výměník tvořen chladicím žebrem nebo obsahuje přídavný oběh chladicího média. Jak již bylo popsáno dříve, může například konec tepelné trubice odevzdávající teplo obtékat tekutina. Tekutinou může být například vzduch nebo chladicí kapalina, jako například voda. Za účelem zlepšení přechodu tepla je tepelný výměník vybaven chladicími žebry, čímž má ještě více zvětšený povrch.

Obzvláště zřetelnými jsou výhody vynálezu, pokud je zařízením na vedení příze odtahová nálevka příze. U odtahových nálevek příze, které jsou používány u bezvřetenových dopřádacích strojů, dochází k vývinu velkého tepla, což je způsobeno velmi vysokými rychlostmi odtahování příze a rychlou rotací konce příze zasahujícího do rotoru. Efektivním odvodem vznikajícího tepla podle vynálezu lze odtahovou nálevku příze velmi dobře chladit a tím zvýšit produktivitu výroby, nebo lze vůbec poprvé vypřádat vlákna citlivá na teplotu, která dosud nebyla vůbec zpracovávána.

Pro zvláště dobrý efektivní pracovní způsob se ukázalo být výhodným, pokud úsek chladicího zařízení sloužící k pohlcení tepla je umístěn výhodným způsobem pod úsekem odevzdávání tepla. Toto je výhodné pro způsob činnosti tepelných trubic. U jednoduché formy provedení tepelných trubic se v nich nacházející kapalina ohřívá a stoupá potom do horních partií. Tam odevzdává dopravené teplo a teče v ochlazeném stavu opět zpět do spodní oblasti sloužící k pohlcení tepla. Uspořádání úseku k pohlcení tepla pod úsekem odevzdávání tepla tak podporuje fyzikální způsob funkce tepelných trubic.

Další výhodné formy provedení tepelných trubic jsou vybaveny vnitřními pórovitými resp. kapilárními tělesy. Takové tepelné trubice jsou výhodné zejména tehdy, pokud úsek na pohlcení tepla je umístěn nad úsekem odevzdávání tepla. Tepelné trubice vybavené vnitřními pórovitými resp. kapilárními tělesy vedou teplo proti gravitační síle z horního úseku do dolního • · • · · · :psí?463Cz: :

úseku. U některých forem provedení textilních strojů se totiž může stát, že nad úsekem na pohlcení tepla již není dostatečný konstrukční prostor. V tomto případě představují popsané tepelné trubice možnost řešení vedení tepla do jiného úseku s dostatečným konstrukčním prostorem nebo s příznivějšími předpoklady pro další dopravu tepla, jako například prostřednictvím vzduchových kanálů nebo kanálů s chladicí kapalinou .

Pro další zlepšení odvodu tepla je výhodné, pokud mezi zařízením na vedení příze a adaptérem resp. komorou je navíc umístěna dodatečná součást vedoucí teplo s podílem obzvláště tepelně vodivého materiálu. Obzvláště tepelně vodivé materiály jsou například měď a hliník, které v čisté formě nebo jako součást slitiny značně zvyšují tepelnou vodivost daného materiálu. Tepelně vodivá součást může být vytvořen například kruhovitě, podobný podložce, a uspořádán mezi zadní stranou odtahové nálevky příze a komorou, čímž odvádí teplo z odtahové nálevky příze do komory. Tepelně vodivá součást může však být rovněž vytvořena například jako vlisovaná měděná vložka, a to jako součást komory nebo adaptéru a může sloužit jako upínací přípravek pro odtahovou nálevku příze.

Jiná obzvláště výhodná forma provedení tepelně vodivé součásti může být výhodným způsobem vytvořena jako tepelná trubice. Namísto kroužku mohou k pohlcení zde se vyskytujícího tepla a jeho cílenému odvádění sloužit například také jednotlivé tepelné trubice nebo množství kotoučovitých tepelných trubic na zadní straně odtahové nálevky příze..

Textilní stroj výše uvedeného druhu navržený podle vynálezu se vyznačuje tím, že součást komory je vytvořena podle jednoho z předchozích nároků a úseky pasivního nebo aktivního chladicího zařízení jsou u textilního stroje uspořádány mimo komoru. U již zmíněných možných forem provedení je možné, aby určitá funkční zařízení, jako například externí tepelné výměníky nebo přípojná zařízení k větracím nebo chladicím zařízením byla rovněž uspořádána mimo součást komory textilního stroje. Tímto je zlepšena praktická využitelnost vynálezu, přičemž je významně zlepšena flexibilita konstrukčního uspořádání a současně je zlepšen odvod tepla k chladicím a větracím zařízením nacházejícím se mimo komoru.

• ·

Vedle toho způsob navržený vynálezem se vyznačuje tím, že k odvádění tepla vznikajícího v místech ohybů je používán samočinně a/nebo nuceně cirkulující chladicí prostředek. Způsob podle vynálezu rovněž umožňuje efektivní chlazení součásti vedoucí přízi s nízkými technickými náklady.

Přehled obrázků na výkrese

Další výhody vynálezu vyplývají z příslušných závislých nároků a jsou popsány v souvislosti s příklady provedení znázorněnými na výkresech, kde značí obr. 1 bezvřetenový dopřádací stroj podle vynálezu v bočním pohledu, obr. 2 textilní stroj podle vynálezu v podélném pohledu, obr. 3 první možná forma provedení vynálezu v bočním řezu, obr. 4 druhá možná forma provedení vynálezu v čelním pohledu, obr. 5 boční řez adaptérem podle vynálezu, obr. 6 boční řez komorou podle vynálezu, obr. 7 boční řez formou provedení komory podle vynálezu s dvěma různými druhy tepelných trubic, obr. 8 boční řez formou provedení komory podle vynálezu s třemi různými druhy tepelných trubic a obr. 9 boční řez součástí komory podle vynálezu s kombinovaným chlazením.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn textilní stroj podle vynálezu v bočním pohledu.

Jedná se přitom o bezvřetenový dopřádací stroj 1 skládající se z tří skříní 2, mezi nimiž je uspořádáno množství pracovních míst 3. Pod pracovními místy 3 se nacházejí konve 4, z nichž je odebírán pramen vláken, na horní straně pracovních míst 3 se navíjí vypřádaná příze 5 na cívku 6. Přímo nad konvemi 4 se nacházejí vyčesávací zařízení 7, do nichž je z konví 4 vtahován odtahovaný pramen vláken a je vyčesáván do ojednocených vláken. Odtud se dostávají ojednocená vlákna do dopřádaeího prostředku, zde jsou spřádána a následně na to vystupují jako příze 5 k blíže neznázorněnému otvoru pro výstup příze z pracovního místa 3.

Na obr. 2 je znázorněn bezvřetenový dopřádací stroj 1_ v bočním řezu.

Dobře rozpoznatelná jsou přitom vpravo a vlevo v bezvřetenovém dopřádacím stroji 1 uspořádaná pracovní místa 3. Na horní straně pravého pracovního místa • · · · · · : řfcwiiz: :··. • · · · · · · · · ·· ·· • · · • · • · · • « · · se nachází cívka 6, na kterou se navíjí vypřádaná příze 5. Vlákna vyčesávaná ve vyčesávacím zařízení 7 se dostávají do vnitřního prostoru rotoru 8 a zde jsou spřádána v jeho sběrné drážce vláken do příze 5. Vypřádaná příze 5 je potom odtahována pomocí dvojice odtahových válečků 9 odtahovou nálevkou 10 příze.

Přitom lze dosáhnout rychlostí odtahování příze 240 m/min a více. Volný konec příze 5 navíc následuje otáčky rychle se otáčejícího rotoru 8. Protože se rotor velmi rychle otáčí, tzn. jsou zde dosaženy otáčky až 180.000 otáček/min, otírá se vypřádaná příze ve směru obvodu příslušnou rychlostí o povrch odtahové nálevky 10 příze. Jak vysokou rychlostí příze 5, tak i rychlým pohybem příze ve směru obvodu přes povrch odtahové nálevky 10 příze dochází ke vzniku velkého tepla, které je nutné odvést. U druhů vláken citlivých na teplo, jako jsou například umělá vlákna, dochází při spřádání za výše uvedených podmínek k nežádoucím změnám, které negativně ovlivňují kvalitu vypřádané příze. Tak se u určitých umělých vláken mohou vyskytnout u teplot cca. 100 °C změny v molekulové struktuře, které sice ještě nemohou vyvolat změny vnějšího vzhledu příze, které však mohou vést k různým výsledkům u následujícího postupu barvení. Pokud teplota stoupá i nadále, dochází ke snížení chlupatosti vyráběné příze z důvodu prvních natavujících se konců vláken. Kromě toho vede dále stoupající teplota k stále silnějšímu poškozování příze 5.

Obr. 3 ukazuje součást komory podle vynálezu, např. bezvřetenového dopřádacího stroje 1. Součást komory se skládá z pevné části JI a víka 12 uspořádaného na přední straně bezvřetenového dopřádacího stroje i. Víko 12 a pevná část 11 obklopují dopřádací komoru 13, ve které se nachází rychle se otáčející rotor 8. Na přední straně pevné části 11 je těsně umístěno víko 12, přičemž tato těsnost slouží k zamezení nežádoucího proudění okolního vzduchu do dopřádací komory 13, ve které je podtlak. Z tohoto důvodu je výhodným způsobem uspořádáno rovněž těsnění 14, které utěsňuje průchodku 15 pro hřídel 16 rotoru 8 a zamezuje tak vniknutí falešného vzduchu.

Ve víku 12 je umístěna dodatečná součást ve formě adaptéru 17, který je určen k upnutí odtahové nálevky 10 příze. Pokud jsou používány různé druhy rotorů 8 a různé odtahové nálevky 10 příze uzpůsobené těmto rotorům 8, může se stát, že odtahové nálevky 10 příze mají různé vnější průměry. V tomto případě je výhodné použít adaptér 17. Jeden adaptér 17 je schopen upnout více • 9 9 · » 9 • 9 9 * 9 9Γ*Φ€·+9Ο<ζΖ.<

• 9 * 9 99 9 91

9* ·· 9* 9 9* různých odtahových nálevek 10 příze. V tomto případě není zapotřebí výměny adaptéru 17. Pokud se používají odtahové nálevky 10 příze s například podstatně větším nebo menším vnějším průměrem, lze použít jiný adaptér 17, který je vhodný pro tyto odtahové nálevky 10 příze.

Příze 5 vypřádaná v rotoru 8 se otírá o povrch odtahové nálevky 10 příze vysokou rychlostí, a to jak ve směru obvodu tak i ve směru odtahování příze. Přitom dochází k tvorbě velkého množství tepelné energie. Aby kvůli tomuto velkému množství tepla nedocházelo k problémům, především z hlediska technologie dopřádání, je výhodným způsobem uspořádáno dodatečné chladicí zařízení. V následujícím příkladu provedení obsahuje chladicí zařízení tepelnou trubici 18 . Tepelná trubice 18 má průřez podobný trubce a u znázorněného příkladu provedení je ohnuta do tvaru S. Tepelná trubice 18 se v zásadě skládá z uzavřeného tělesa s dutinou rozprostírající se pokud možno po celé délce tepelné trubice 18. Znázorněná tepelná trubice 18 je proto vyrobena z trubky, jejíž konce jsou uzavřeny. V dutině tepelné trubice 18 se nachází chladicí prostředek, který cirkuluje a tím přenáší teplo. Funkce tepelné trubice 18 je v zásadě taková, že tato v úseku 19 na pohlcování tepla, který je přímo nad odtahovou nálevkou 10 příze, pohlcuje odváděnou tepelnou energii. Tímto se chladicí prostředek nacházející se v tepelné trubici 18 ohřívá a stoupá v dutině

18 směrem nahoru. U horního konce tepelné trubice 18 předává chladicí prostředek tepelnou energii, načež se ochlazuje a opět klesá zpět. Tato oblast tepelné trubice 18 je úsekem 20 odevzdávání tepla. Tepelná trubice 18 je výhodným způsobem dimenzována tak, aby se chladicí prostředek vypařoval v oblasti úseku 19 na pohlcování tepla, a to vlivem zde se vyskytujících teplot, a aby v oblasti úseku 20 odevzdávání tepla opět kondenzoval. Aby bylo možné dosáhnout co nejlepší účinnosti tepelné trubice 18, je výhodné uzpůsobit ji příslušným podmínkám nasazení. Toto lze provést například uzpůsobením vnitřního tlaku tepelné trubice 18 nebo vhodnou volbou chladicího prostředku, což ovlivní teplotu varu daného chladicího prostředku.

Tepelná trubice 18 je umístěna v oblasti úseku 19 pohlcení tepla v otvoru

21. Čím větší je plocha styku mezi adaptérem 17 a tepelnou trubicí 18, tím lépe dochází k efektivnímu předávání tepla. U znázorněné formy provedení je tepelná trubice 18 menší než otvor 21. V tomto případě se nabízí možnost φ* ··«· • φ φ φ φφφ φ φ φ φφφ

Φφφφ φ φ · φ · přemostit vzniklou vzduchovou spáru pomocí tepelně vodivého lepidla. Jiná možná forma provedení spočívá vtom, že tepelná trubice 18 je umístěna do otvoru 21 přesně zalícovaná, čímž je zabráněno vzniku vzduchové spáry, která je spíš izolačního charakteru a tím nevýhodná pro předávání tepla.

Obr. 4 znázorňuje adaptér 17 v čelním pohledu. Uprostřed adaptéru 17 se nachází druhý otvor 22 k umístění odtahové nálevky 10 příze. V horní oblasti adaptéru 17 je okolo druhého otvoru 22 uspořádáno množství otvorů 21 k umístění tepelných trubic 18. Teplo se na základě našich zkušeností kumuluje v horní oblasti adaptéru 17, pročež je výhodné umístit připojení a úseky 19 pohlcování tepla pro tepelné trubice 18 především v této oblasti. Tyto zde pohlcují vznikající teplo a vedou je k chladicímu žebru 23. Z chladicího žebra 23 se teplo předává prostřednictvím volné konvekce do okolního vzduchu. Alternativně ke znázorněnému chladicímu žebru 23 je avšak možné odvádět teplo pomocí tepelných trubic 18 k jiným chladicím zařízením. Tak slouží k pohlcování tepla vzduch vyskytující se u chladicího žebra 23 za působení nucené konvekce. Za tímto účelem je žádoucí uspořádat úseky 20 odevzdávání tepla tepelné trubice 18 resp. používaného chladicího žebra 23, například v protékaném vzduchovém kanálu bezvřetenového dopřádacího stroje 1. Kromě použití vzduchu jako chladicího prostředku je však rovněž možné chladit tepelné trubice 18 resp. chladicí žebro 23, nebo jiné tepelné výměníky, pomocí proudící chladicí kapaliny. Za tímto účelem by bylo dostatečné vést například podél stroje otevřený kanál s protékající chladicí vodou, do kterého se ponoří tepelná trubice 18 nebo chladicí žebro 23. U znázorněného příkladu provedení jsou tepelné trubice 18 uspořádány na kružnici okolo druhého otvoru 22 a tím tak rovněž okolo neznázorněné odtahové nálevky 10 příze. Přitom je pro vynález rozhodující, že v blízkosti odtahové nálevky 10 příze je uspořádáno množství tepelných trubic 18. Uspořádání lze provést po kružnici, jak je výše znázorněno. Vedle toho jsou možná i všechna jiná uspořádání tepelných trubic 18 u adaptéru 17, při nichž se teplo předává současně uspořádaným tepelným trubicím 18.

Obr. 5 znázorňuje adaptér 17 se zasunutou odtahovou nálevkou 10 příze a tepelnou trubicí 18. Pro zlepšení odvádění tepla z odtahové nálevky 10 příze je mezi odtahovou nálevkou 10 příze a adaptérem 17 uspořádán prstenec 24.

Prstenec 24 je například z hliníku, jeho slitiny, nebo jiného materiálu s obzvláště »*··«· ·· · ·· ·· :: .: :hsS4S5Úz::·*.

• · · · · · · · · ♦ » • · · · ·· · ·9 ·· vysokou tepelnou vodivostí. Teplo vznikající u odtahové nálevky 10 příze se tak lépe dostává k tepelné trubici 18.

Na obr. 6 je znázorněna součást komory podle vynálezu v bočním řezu, u kterého je tepelná trubice 18 k odvádění tepla připojena k adaptéru 17.

Odtahová nálevka 10 příze je přitom známým způsobem upevněna v adaptéru

17. Zvláštnost tohoto provedení spočívá vtom, že tepelná trubice 18 odvádí teplo směrem dolů. Přitom se jedná o speciálně vytvořenou tepelnou trubici 18, která uvnitř disponuje pórovitým resp. kapilárním tělesem. Tím je možné vést kapalinu ohřívanou v úseku 19 pohlcování tepla uvnitř tepelné trubice 18 proti působení gravitační síly k úseku 20 odevzdávání tepla nacházejícímu se dole. Takto vytvořená tepelná trubice 18 má pouze o něco horší účinnost. Znázorněný druh tepelných trubic 18 je velmi výhodný v určitých případech aplikace, například tehdy, když přímo pod součástí komory probíhá využitelný proud chladicího vzduchu nebo proud chladicí kapaliny, do kterého se může zavést dané množství tepla. Takové tepelné trubice 18 mohou kromě toho být použity i tehdy, když to vyžadují konstrukční podmínky a jiná řešení lze realizovat pouze omezeně nebo vůbec ne.

Na obr. 7 je znázorněna součást komory v bočním řezu, jejíž adaptér 17 je vybaven vložkou 25. Vložka 25 je vyrobena z obzvláště tepelně vodivého materiálu. K tomuto účelu jsou používány například slitiny mědi a hliníku. Vložka 25 může pojmout teplo vznikající v odtahové nálevce 10 příze jak svojí prstencovou stykovou plochou tak i obvodovou plochou dříku odtahové nálevky 10 příze. Teplo je potom vedeno dále přímo k úsekům 19 pohlcování tepla tepelných trubic T8. Zvláštností tohoto provedení je současné uspořádání různých druhů tepelných trubic 18. Zatímco horní tepelná trubice 18 odvádí teplo směrem nahoru, odvádí spodní tepelná trubice 18 teplo směrem dolů. Volba druhu tepelné trubice 18 se provádí podle odváděného tepla a daných konstrukčních podmínek. Obzvláště výhodným u této formy provedení je obzvláště dobré odvádění tepla vznikajícího v odtahové nálevce 10 příze, což je podmíněno velmi vysokou vodivostí vložky 25.

Forma provedení znázorněná na obr. 8 obsahuje opět dva různé druhy tepelných trubic T8, které odvádějí teplo od adaptéru 17 směrem nahoru resp.

• 9 9 9*9

9 ·

9 9

9 9

9 9 9

9 9 9

9*9 99 99 : :FJsS4S5fcz: :··.

9 9 9 9 9 9

9 99 99 dolů. Odtahová nálevka 10 příze je kromě toho zasunuta do množství prstencových tepelných trubic 18. U těchto prstencových tepelných trubic 18 se jedná o zvláště ploché formy provedení tepelných trubic 18. Za účelem zlepšení odvádění tepla lze množství tepelných trubic 18 položit přes sebe. V tomto případě bylo sestaveno množství plochých tepelných trubic 18 do válcovitého celku, do kterého je zasunuta odtahová nálevka 10 příze. Pomocí plochých tepelných trubic 18 je teplo vznikající v odtahové nálevce 10 příze odváděno rovněž obzvláště efektivním způsobem do adaptéru 17 a tím až k podélným tepelným trubicím 18. Touto formou provedení lze rovněž dosáhnout velmi efektivního odvádění tepla.

Na obr. 9 je nakonec znázorněno provedení, u kterého k chlazení odtahové nálevky 10 příze slouží jak aktivní chladicí zařízení tak i pasivní chladicí zařízení. Pasivní chladicí zařízení obsahuje, jak je popsáno již dříve, jednu nebo více tepelných trubic 18. Odtahová nálevka 10 příze je navíc chlazena prouděním vzduchu 26. Za tímto účelem jsou u odtahové nálevky 10 příze uspořádány speciální kanálky 27 a otvory 28. Prostřednictvím podtlakového zařízení, které již je běžně k dispozici u bezvřetenových dopřádacích strojů 1, se vzduch odsává do sacího potrubí 29. Vzduch v dopřádací komoře 13 je nasáván kanály 27 a otvory 28 odtahovou nálevkou

10 příze a zajišťuje dodatečné chlazení. Kromě proudění vzduchu vnitřkem odtahové nálevky 10 příze je samozřejmě možné odsávat vzduch přes povrch nebo zadní stranu odtahové nálevky 10 příze, čímž je dosaženo rovněž dodatečného chladicího účinku.

Vynález se nevztahuje pouze na znázorněné příklady provedení. V rámci patentových nároků jsou možné četné obměny vynálezu, jako například různé formy provedení vytvořené na základě kombinací. Kromě toho lze měnit polohu, druh a počet používaných tepelných trubic, a to podle daných požadavků.

Claims (22)

1. Součásti komory textilního stroje, zejména kryt, víko (12) a adaptér (17) pro bezvřetenové dopřádací stroje s alespoň jedním zařízením na vedení 5 příze, vyznačující se tím, že zařízení na vedení příze je připojeno k chladicímu zařízení, přičemž chladicí zařízení obsahuje aktivní a/nebo pasivní chladicí prvky.

2. Součásti komory podle předcházejícího nároku, vyznačující se tím, že mezi zařízením na vedení příze a chladicím zařízením je uspořádán alespoň

10 jeden další konstrukční díl, zejména adaptér (17).

3. Součásti komory podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že aktivní chladicí zařízení obsahuje Peltierův prvek, systém vedení vzduchu nebo systém kapalin.

4. Součásti komory podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující 15 se tím, že pasivní chladicí zařízení obsahuje alespoň jednu tepelnou trubici (18) .

5. Součásti komory podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že okolo zařízení na vedení příze je uspořádáno více tepelných trubic (18).

20

6. Součásti komory podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že u součásti komory jsou uspořádány různé druhy tepelných trubic (18).

7. Součásti komory podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že profil tepelných trubic (18) má s chlazeným konstrukčním dílem resp. se zařízením vedení příze co největší stykovou plochu.

25

8. Součásti komory podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že chladicí zařízení je připojeno k dodatečnému výměníku tepla.

9. Součásti komory podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že dodatečný výměník tepla je chladicí žebro (23).

·· »·«· • · ·

9 9 ·

9 9 · • · · · *· ··

10. Součásti komory podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že dodatečný výměník tepla obsahuje oběh chladicího prostředku.

11. Součásti komory podle jednoho z předcházejících nároků,

5 vyznačující se tím, že zařízení na vedení příze je odtahová nálevka (10) příze.

12. Součásti komory podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že úsek (19) pohlcování tepla chladicího prvku se nachází výhodným způsobem pod úsekem (20) odevzdávání tepla.

13. Součásti komory podle jednoho z předcházejících nároků,

10 vyznačující se tím, že tepelná trubice (18) je vybavena vnitřními pórovitými resp. kapilárními tělesy.

14. Součásti komory podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že úsek (19) pohlcování tepla je umístěn nad úsekem (20) odevzdávání tepla.

15 15. Součásti komory podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že mezi vodicím zařízením příze a adaptérem (17) popř. skříní je uspořádán navíc tepelně vodivý konstrukční díl s podílem obzvláště tepelně vodivého materiálu.

16. Součásti komory podle jednoho z předcházejících nároků,

20 vyznačující se tím, že tepelně vodivý materiál je měď nebo hliník.

17. Součásti komory podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že tepelně vodivý konstrukční díl je tepelná trubice (18).

18. Textilní stroj, zejména bezvřetenový dopřádací stroj (1), s množstvím pracovních míst (3), která obsahují součást komory a alespoň jedno zařízení na

25 vedení příze, vyznačující se tím, že součást komory je vytvořena podle jednoho z předcházejících nároků a úseky pasivního nebo aktivního chlazení jsou u textilního stroje uspořádány mimo komoru.

19. Způsob chlazení textilních strojů, zejména bezvřetenových dopřádacich strojů s množstvím pracovních míst (3) u kterých je vyrobená příze

30 (5) vedena prostřednictvím zařízení na vedení příze, vyznačující se tím, že :FtSŽ465tZÍ :*·· • · φ » φ · φφφ φ φ • · • · • φ φ φ φ φ φ

ÍFtSŽ465fcZ? ί· k odvádění tepla vznikajícího u zařízení na vedení příze se používá automaticky a/nebo nucené cirkulující chladicí prostředek.

20. Způsob podle předcházejícího nároku, vyznačující se tím, že teplo je u textilního stroje odváděno výhodným způsobem zdola směrem nahoru.

5

21. Způsob podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že je používána tepelná trubice s vnitřními pórovitými resp. kapilárovitými tělesy a že vznikající teplo je odváděno shora směrem dolů.

22. Způsob podle předcházejícího nároku, vyznačující se tím, že teplo vznikající u vyměnitelného zařízení na vedení příze je odváděno pomocí

10 konstrukčního dílu jako součásti stroje, zejména pomocí adaptéru (17).