CZ2004974A3

CZ2004974A3 - Způsob zpracování polotovarů, zejména karosérií vozidel a zařízení k provádění tohoto způsobu

Info

Publication number: CZ2004974A3
Application number: CZ2004974A
Authority: CZ
Inventors: Bernd Kreuzer; Manfred Föttinger
Original assignee: Dürr Systems GmbH
Priority date: 2002-02-20
Filing date: 2002-02-20
Publication date: 2004-12-15
Also published as: JP4566564B2; CN100349773C; EP1657144B1; US20050139451A1; DE50209845D1; CA2475925C; ATE358042T1; JP2005517616A; MXPA04007917A; ATE419171T1; DK1478564T3; EP1657144A1; AU2002308291A1; ES2283656T3; BR0215608B1; CA2475925A1; EP1478564B1; BR0215608A; KR20040099276A; WO2003070545A1

Description

Oblast techniky .ZZZ Z4Vynález se týká zařízení jakož i způsobu zpracování polotovarů, zejména karosérií vozidel.

Dosavadní stav techniky

Takové zařízení zahrnuje zpracovatelskou linku s více na sebe navazujícími zpracovatelskými oblastmi, do kterých se polotovary umísťují za účelem povrchového zpracování.

Zpracovatelskou oblastí může být například ponořovací nádrž s pracovní kapalinou, avšak pod pojmem zpracovatelská oblast je třeba rozumět každý jiný druh kabiny nebo nádrže, jestliže se v nich polotovary zpracovávají. Takové zpracování může například zahrnovat i mytí. Jinými příklady pro zpracování jsou ponorné fosfátování, předzpracování pro ponorné lakování, nanášení prášku, nanášení mokrého laku a obdobné pracovní postupy.

Dosud známá zařízení pro povrchové zpracování polotovarů, jako jsou karosérie vozidel, v ponořovacích lázních nebo zpracovatelských kabinách, se rozdělují na kontinuálně přepravující zařízení a přerušovaně přepravující zařízení.

U plynule přepravujících zařízení se karosérie upevňují v závěsu a pomocí řetězového pohonu přepravují podél zpracovatelské linky, spouštějí do ponořovacích lázní, přepravují ponořovacími lázněmi a opět z ponořovacích lázní vyzvedávají. Plynule přepravující zařízení pro povrchové zpracování karosérií vozidel je popsáno ve spisu DE 196 41 048 A1. U tohoto zařízení se karosérie • · • ·

vozidel přidržují otočnými rámy, které se v pevném odstupu vůči sobě neměnnou rychlostí posouvají pomocí společného dopravního zařízení nad více zpracovatelskými nádržemi. Přísun a odsun karosérií vozidel do ponořovacích lázní, popřípadě z nich, probíhá pomocí cíleného otáčivého pohybu, který může být pomocí vodicích kolejnic pevně spřažen s translačním pohybem otočného rámu. Otočné rámy jsou vedeny obíhajícím řetězovým systémem, a tedy jak v oblasti zpracovatelské linky nad ponořovacími lázněmi, tak i při zpětné přepravě, nepohyblivě vůči sobě a plynulou rychlostí.

V technice jsou také známa přerušovaně přepravující zařízení, která se označují jako taktovaná zařízení. U taktovaných zařízení se karosérie vozidel vedou na nosičích objektu nad ponořovací nádrž, tam se zastaví a pomocí zvedacích zařízení, jako například pomocí otočných zařízení, se ponořují do zpracovatelské lázně a podle časového postupu se opět vyzvedávají, popřípadě otáčejí nahoru.

Příkladem pro zařízení takového druhu je spis DE 43 04 145 C1 nebo také spis DE-U-200 22 634.7.

Volba mezi plynule přepravujícím zařízením a přerušovaně přepravujícím zařízením se musí zohlednit na základě specifických předností a nevýhod obou základních konceptů. Tak plynule přepravující zařízení jsou spolehlivější, protože toto zařízení běží s malým počtem hnacích motorů, zatímco individuálně taktovaný nosič objektu taktovaných zařízení má vlivem jednotlivě řízených motorů zvýšenou pravděpodobnost výpadku. Také je maximální propustnost polotovarů na jednotku času u plynulých zařízení vyšší než u taktovaných zařízení. Výhoda taktovaných zařízení spočívá naproti tomu ve vysoké flexibilitě zpracovávání polotovarů vlivem možnosti jednotlivého řízení jednotlivých nosičů objektu.

• ·

V automobilovém sektoru se usiluje o to, aby byla provozována zařízení s vysokou průchodností. Současně je ale také žádoucí vysoká flexibilita procesu, protože zařízení, jednou v automobilce zkonstruované, bude v budoucnosti možná muset vykonávat různé úkoly zpracování polotovarů.

Úkolem vynálezu je proto vyvinout zařízení a způsob zpracování polotovarů, zejména karosérií vozidel, které sjednocují výhody vysoké průchodnosti s výhodou velké flexibility.

Podstata vynálezu

Tento úkol se řeší zařízením se znaky nároku 1, jakož i způsobem se znaky nároku 22. Výhodné příklady provedení zařízení podle vynálezu, jakož i způsobu podle vynálezu, se nacházejí ve zbývajících nárocích.

Základem vynálezu je myšlenka vytvoření zařízení pro zpracování polotovarů, zejména karosérií vozidel, modulovým konstrukčním způsobem. První modul zahrnuje zpracovatelskou linku s jednou nebo více zpracovatelskými oblastmi, jako jsou například ponořovací lázně, za účelem povrchového zpracování polotovarů, a vodicí zařízení podél zpracovatelské linky. Druhý modul zahrnuje více pojezdových ústrojí, na kterých jsou polotovary upevnitelné a které jsou pohyblivé podél vodícího zařízení, to znamená podél zpracovatelské linky.

Jádro vynálezu spočívá v tom, že různé typy druhých modulů jsou vždy kombinovatelné s prvním modulem. Tak se mohou v zařízení použít pojezdová ústrojí, která sama o sobě nemají žádné hnací motory a v podstatě jsou ve tvaru výše popsaných plynulých zařízení nucené vedeny skrz zařízení. Na druhé straně se ale také mohou v zařízení použít pojezdová ústrojí, která mají vlastní pojezdový pohon, a pro pohyb polotovarů do ponořovacích lázní, uvnitř ponořovacích lázní a • · • · · • · ·

z ponořovacích lázní ven, i zvláštní otočné pohony. Tato pojezdová ústrojí v kombinaci s neměnným prvním modulem zajišťují vlastnosti taktovaných zařízení. Vedle obou uvedených pojezdových ústrojí, totiž přídržného rámu u plynule přepravujících zařízení a nosičů objektů taktovaných zařízení, jsou ale také myslitelná pomocná řešení, která se v následujícím textu označují jako hybridní řešení. Tak je například myslitelné použít v zařízení podle vynálezu pojezdová ústrojí, která nemají vlastní pojezdový pohon a proto jsou podél zpracovatelské linky vedena nucené, kdežto tato pojezdová ústrojí mají zvláštní otočný pohon a proto je možné individuální řízení otočného pohybu až k přeskakování jednotlivých zpracovatelských oblastí. Obráceným způsobem může být zařízení podle vynálezu osazeno také pojezdovými ústrojími, která vždy mají vlastní pojezdový pohon, u kterých je ale otočný pohyb tak jako u výše popsaného plynule přepravujícího zařízení podle spisu DE 196 41 048 A1 nucené spřažen s translačním pohybem pojezdových ústrojí. Takováto hybridní řešení leží tedy mezi výše popsanými základními koncepty plynule přepravujícího zařízení a taktovaného zařízení.

Pro provozovatele zařízení podle vynálezu existuje tedy možnost celé zařízení s malými náklady přestavovat mezi plynule přepravujícím zařízením, taktovaným zařízením a výše uvedeným hybridním řešením. Tak se může například při použití zařízení pro lakování karosérií vozidel provozovat zařízení plynule přepravující, pokud je žádoucí maximální průchodnost při vysokém počtu kusů, zatímco při snížení množství produkce nebo při vybíhání příslušného modelu může být zařízení přestavěno na taktované zařízení, tím že se s prvním, neměnným základním modulem kombinuje pouze různý druhý modul.

Další přednost zařízení podle vynálezu spočívá v tom, že se v rámci výroby malých sérií dají vlivem širokého používání společných konstrukčních dílů mezi různě konfigurovanými zařízeními snížit výrobní náklady.

• · ·

Aby se mohlo výše popisované, flexibilní řešení zrealizovat, nemohou být pojezdová ústrojí vedena v celém zařízení na obíhajícím řetězu, protože to by odporovalo základnímu konceptu taktovaného zařízení, jakož i hybridnímu řešení s vlastním pojezdovým pohonem. Z tohoto důvodu musejí být pojezdová ústrojí vedena tak, že jsou pouze podle potřeby v oblasti zpracovatelské linky vedena vůči sobě takřka jako pevná jednotka. Způsob zpracování polotovarů podle vynálezu, zejména karosérií vozidel, se tedy vyznačuje tím, že se polotovary nejdříve odsunou pomocí prvního dopravního zařízení do první předávací stanice, ve které se polotovary spojí s pojezdovými ústrojími. K tomu účelu se pojezdové ústrojí pootočí kolem osy otáčení do výšky, až pojezdové ústrojí polotovar přidrží. Následně projíždí polotovar, přidržovaný na pojezdovém ústrojí, zpracovatelskou linku až ke druhé předávací stanici na konci zpracovatelské linky, přičemž probíhá doplňkový, v úsecích prováděný otočný pohyb za účelem zavádění, popřípadě vyjímání polotovarů do, popřípadě z jedné nebo více zpracovatelských oblastí. Potom co polotovar dosáhl druhé předávací stanice, otočí se pojezdové ústrojí kolem osy otáčení dolů a současně proběhne odsunutí polotovaru druhým dopravním zařízením. Pojezdová ústrojí, pootočená o přibližně 90° z vodorovné polohy, se přepraví zpět k první předávací stanici.

Podle jednoho výhodného příkladu provedení je vodicí zařízení uspořádáno jen na jedné straně zpracovatelské linky. Vlivem tohoto opatření se část zařízeni, zpřístupněná pro možnou údržbu, sdruží, a navíc ušetří místo. Při konfigurování celého zařízení na plynule přepravující zařízení se dají ostatně otočné hřídele k přemísťování polotovarů při otáčení vytvořit kratší, protože tyto musejí být uspořádány jen ještě na jedné straně pojezdových ústrojí.

Výhodně zahrnuje vodicí zařízení alespoň jednu kolejnici. To představuje nejjednodušší konstrukci vodicího zařízení.

• · • · • · · • «

U tohoto příkladu provedení mají pojezdová ústrojí výhodně válečky, které se odvalují po alespoň jedné kolejnici vodícího zařízení, a současně přesně stanovují polohu pojezdových ústrojí relativně vůči kolejnicím.

Podle jednoho výhodného příkladu provedení vynálezu zahrnuje dále první modul zařízení pro zpětné vedení, výhodně ve formě pásového dopravníku nebo řetězového dopravníku, pro přepravu pojezdových ústrojí z druhé předávací stanice k první předávací stanici. Použití pásového dopravníku představuje jednoduchý koncept s uchycením pojezdových ústrojí za třecího styku. Pásové dopravníky nebo řetězové dopravníky umožňují zpětné vedení pojezdových ústrojí v libovolné poloze a rychlostí, nezávislou na průměrné rychlosti pojezdových ústrojí v oblasti zpracovatelské linky. Tím, že je uspořádáno zařízení pro zpětné vedení, dá se dále zvýšit flexibilita celého zařízení, a zařízení pro zpětné vedení se dá použít pro pojezdová ústrojí jako vyrovnávač.

Jestliže je zařízení pro zpětné vedení sladěno tak, že se pojezdová ústrojí z druhé předávací stanice k první předávací stanici přepravují v kratším čase než pojezdová ústrojí z první předávací stanice k druhé předávací stanici, musí být pro celé zařízení použito méně pojezdových ústrojí. V případě pojezdových ústrojí, která mají vlastní pojezdový pohon, není v oblasti zpětného vedení zapotřebí žádného dopravního zařízení, protože tato pojezdová ústrojí jezdí samočinně. Vlivem rychlého zpětného vedení musí být při neměnné průchodnosti zpracovávaných polotovarů použito v zařízení méně pojezdových ústrojí, protože doba prodlení v oblasti zpětné přepravy je menší.

Jak již bylo výše popsáno v souvislosti se způsobem podle vynálezu, je zařízení výhodně provedeno tak, že se v druhé předávací stanici pojezdová ústrojí pootočí v oblasti vodícího zařízení kolem osy otáčení o úhel přibližně 90°, a v první • 0

• 0

0 · · · • 0 0 0 « ·

předávací stanici se pojezdová ústrojí pootočí v opačném směru otáčení o tutéž velikost úhlu zpět. Toto řešení má tu přednost, že pojezdová ústrojí zaberou v celém zařízení v rámci zpětné přepravy jen málo místa. A to proto, protože pojezdová ústrojí mohou být vedle zpracovatelských lázní přepravována zpět na výšku.

Podle konfigurace zařízení může být ovšem také prováděna zpětná přeprava pojezdových ústrojí na výšku nad zpracovatelskou linkou. O to je třeba usilovat tehdy, jestliže zpracovávané polotovary, které se přepravují prvním dopravním zařízením k první předávací stanici, mají být pojezdovými ústrojími uchopeny ze shora. Potom se doporučuje pojezdová ústrojí v oblasti druhé předávací stanice pootočit od zpracovávaných polotovarů směrem nahoru a adekvátně oblast první předávací stanice zase přivést dolů na zpracovávané polotovary. Podle výhodného příkladu provedení vynálezu probíhá ovšem pohyb v přesně obráceném směru. Pojezdová ústrojí se v oblasti druhé předávací stanice téměř pod polotovary odklopí, o přibližně 90° v oblasti vodícího zařízení kolem osy otáčení pootočí, zvýšenou rychlostí přepraví zpět do první předávací stanice, a tam se zase zespodu pootočí na zpracovávané polotovary, až se tyto otáčecím zařízením přidrží.

Výhodně je osa otáčení v podstatě rovnoběžná s vodicím zařízením a uspořádaná na oné straně vodícího zařízení, jakož i pojezdových ústrojí, která je odvrácena od jedné nebo více zpracovatelských oblastí. Příslušným uspořádáním osy otáčení se pojezdová ústrojí pootočí do polohy zpětného vedení tak, že tato se během zpětného vedení nedostanou s vodicím zařízením nebo pojezdovými ústrojími na zpracovatelské lince do kolize.

Výhodně jsou pojezdová ústrojí a vodicí zařízení konstruovány tak, že všechna uložení a klouby jsou při zpracování polotovarů uspořádány vždy mimo jednu • ·

Φ φφ • · • · φ φ φφφφ nebo více zpracovatelských oblastí. U množiny úvodem zmíněných ponořovacích lázní se musejí provést buď speciální utěsňovací opatření, aby pracovní kapaliny nevnikly do uložení, nebo aby se životnost uložení a kloubů adekvátně nezkrátila. Proto je příslušné uspořádání uložení a kloubů mimo zpracovatelské oblasti obzvláště výhodné.

Výhodně zahrnují pojezdová ústrojí vnější rám, jakož i vnitřní rám, který je kolem osy otáčení otočně pohyblivý relativně vůči vnějšímu rámu, přičemž jsou polotovary upevnitelné na vnitřním rámu. Vlivem tohoto provedení se mohou pojezdová ústrojí s vnějším rámem pohybovat podél vodícího zařízení v oblasti zpracovatelské linky, zatímco komplexní otočné pohyby, sladěné s příslušnou zpracovatelskou oblastí, se provádějí jen pomocí vnitřního rámu s na něm upevněnými polotovary. Toto provedení má zejména tu přednost, že při použití pojezdových ústrojí, která tvoří plynule přepravující zařízení, mohou být spolu jednotlivá pojezdová ústrojí snadno propojena, protože vnější rámy se do komplexních otočných pohybů polotovarů nezapojují.

Podle jednoho výhodného příkladu provedení je osa otáčení uspořádána v podstatě vodorovně, jakož i kolmo ke směru pohybu pojezdových ústrojí podél zpracovatelské linky.

Plynule přepravující zařízení se dá vytvořit volbou speciálních pojezdových ústrojí, která jsou v oblasti první předávací stanice připojitelná k sobě a v oblasti druhé předávací stanice jsou od sebe odpojitelná. V oblasti zpracovatelské linky se tedy umožňuje přeprava pojezdových ústrojí v předem daném odstupu vůči sobě, a pojezdová ústrojí mohou být, stejně jako železniční vlak, tažena nebo posunována skrz zpracovatelskou linku. Současně se ale také odpojením pojezdových ústrojí od sebe v oblasti druhé předávací stanice umožní výše zmíněná rychlá přeprava pojezdových ústrojí zpět, a dá se zredukovat počet celkově použitelných pojezdových ústrojí i u plynule přepravujícího zařízení.

U tohoto příkladu provedení vynálezu se ukázalo jako obzvláště výhodné vytvořit vnější rámy pojezdových ústrojí s předními připojovacími prvky a zadními připojovacími prvky, které jsou vytvořeny tak, že zadní připojovací prvek každého pojezdového ústrojí může s předním připojovacím prvkem následujícího pojezdového ústrojí vytvářet odpojitelné spojení s tvarovým stykem. Na základě tohoto provedení nemusí být prováděno napínání řetězů, a při otáčecím procesu pojezdových ústrojí v oblasti první předávací stanice a druhé předávací stanice se dají spolu pojezdová ústrojí jednoduchým způsobem spojovat a zase od sebe odpojovat tím, že se vytvoří účinné spojení s tvarovým stykem jen ve vodorovné rovině, a při pootočení pojezdových ústrojí o 90° směrem dolů nebo nahoru se mohou připojovací prvky zasunout do komplementárně tvarovaných připojovacích prvků sousedního pojezdového ústrojí.

Dále mají pojezdová ústrojí podle jednoho výhodného příkladu provedení v oblasti vnějšího rámu uspořádané spojovací zařízení, výhodně hákovitý nástavec, se kterým se může tažné ústrojí dostat do účinného spojení. Takové tažné zařízení nebo hnací zařízení je výhodně uspořádáno v oblasti druhé předávací stanice a provedeno tak, aby vytvořilo odpojitelné spojení se spojovacím zařízením onoho pojezdového ústrojí, které se nachází nejblíže druhé předávací stanice v oblasti zpracovatelské linky, přičemž toto pojezdové ústrojí je tažným zařízením nucené přepravitelné ke druhé předávací stanici. Obdobně jako u železnice se pojezdová ústrojí, uspořádaná nejblíže druhé předávací stanice v oblasti zpracovatelské zóny, napojí, a tažným zařízením nucené přepraví ke druhé předávací stanici, kde se polotovar převezme a druhým dopravním zařízením odsune, a pojezdové ústrojí se současně od polotovaru odpojí. Odpojením pojezdového ústrojí od polotovaru se současně uvolní jak spojení s tažným zařízením, tak i vazební spojení k následujícím pojezdovým ústrojím v oblasti zpracovatelské linky. Proto musí tažné zařízení potom opět znovu vytvořit spojení k onomu pojezdovému ústrojí, které se nachází v oblasti zpracovatelské linky nejblíže druhé předávací stanice. Toto řešení je velmi jednoduché a umožňuje plynulou přepravu popsanou technologií Pull. Alternativně může být ale také použito posuvné zařízení, které je uspořádáno v oblasti první předávací stanice a posouvá spolu spřažená pojezdová ústrojí ve směru ke druhé předávací stanici.

Výhodně dále druhý modul zahrnuje v oblasti vodícího zařízení řídicí jednotku, která spolupůsobí s pojezdovými ústrojími tak, aby řídila relativní otočný pohyb kolem osy otáčení mezi vnějším rámem a vnitřním rámem. U tohoto příkladu provedení se jedná o plynule přepravující variantu nebo také o jednu z obou možných hybridních variant, u které nemají pojezdová ústrojí žádný vlastní otočný pohon. Translačním pohybem pojezdových ústrojí se tedy pomocí vodícího zařízení řídí relativní otočný pohyb mezi vnějším rámem a vnitřním rámem, a vyvolává ponořování polotovarů do zpracovatelských lázní.

Řídicí jednotka podle tohoto příkladu provedení zahrnuje výhodně vodicí kolejnici se skloněnými vodícími úseky, která spolupůsobí s neotočně s vnitřním rámem spojeným pákovým uspořádáním. Tento typ řídicí jednotky je snadno realizovatelný a téměř vůbec nevyžaduje žádnou údržbu, zatímco může být prováděn kontrolovaný a v každém okamžiku řízený otočný pohyb.

V rámci modulového způsobu konstrukce podle vynálezu mohou mít pojezdová ústrojí otočný pohon na každém pojezdovém ústrojí, které je z výstupní strany neotočně spojeno s vnitřním rámem pojezdových ústrojí.

Nadto mohou mít pojezdová ústrojí jak pojezdový pohon pro translační pohyb pojezdových ústrojí podél zpracovatelské linky, tak i otočný pohon pro otočný • φ · φφ • ΦΦ • φ · • · ·♦· • · • φ · φ φφφ φ 19111 φ Φ ·

ΦΦ · pohyb vnitřního rámu relativně vůči vnějšímu rámu, přičemž translační pohyb je na otočném pohybu nezávislý. Takováto pojezdová ústrojí jako části druhého modulu předělávají zařízení na taktované zařízení.

Konečně mohou mít pojezdová ústrojí zařízení pro zvedání nebo spouštění osy otáčení za účelem otáčení vnitřního rámu relativně vůči vnějšímu rámu. To se může provádět libovolným, odborníkovi známým způsobem, například pomocí vedení se zalomenou pákou. Také je možné pootáčet osu otáčení tím, že se tato alternativně nebo doplňkově nastaví pro zvedání nebo spouštění šikmo.

Při použití pojezdových ústrojí s vlastním pojezdovým pohonem a/nebo otočným pohonem probíhá přenos informace a/nebo přenos energie z prvního modulu na pojezdová ústrojí výhodně bezdotykově, zejména indukčně. Toto řešení je oproti alternativnímu řešení za použití kluzných kontaktů méně náchylné na poruchy.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je dále podrobněji popsán a objasněn na příkladech jeho provedení podle připojených výkresů, které znázorňují na obr. 1 přehledný pohled na zařízení podle vynálezu v oblasti druhé předávací stanice, na obr. 2 řez zařízením v oblasti zpracovatelské lázně, přičemž řez je uspořádán kolmo k translačnímu pohybu, na obr. 3 příklad provedení pro pojezdové ústrojí bez vlastního pohonu, na obr. 4 pojezdové ústrojí s vlastním otočným pohonem, avšak bez pojezdového pohonu, na obr. 5 pojezdové ústrojí, které má jak vlastní otočný pohon, tak i pojezdový pohon, na obr. 6 schematicky část zařízení podle vynálezu v oblasti druhé předávací stanice, s pojezdovými ústrojími adekvátně příkladu provedení podle obr. 3, na obr. 7 schematicky pohyb karosérií vozidel za použití pojezdového ústrojí podle obr. 3, na obr. 8 pohled obdobný jako na obr. 7, a sice schematicky zařízení podle vynálezu s pojezdovými ústrojími adekvátně příkladu provedení ·· ·· « ·

9 9 ··*· • ♦ « · • ·

• · ·· podle obr. 3 v oblasti zpracovatelských lázní a druhé předávací stanice, na obr. 9 v řezu kolmo ke směru translačního pohybu pootočení pojezdových ústrojí v oblasti první, jakož i druhé předávací stanice, na obr. 10 průřez tunelem celého zařízení v oblasti zpracovatelské stanice, přičemž se používají opět pojezdová ústrojí adekvátně příkladu provedení podle obr. 3, na obr. 11 schematicky připojovací zařízení pro vzájemné připojení jednotlivých pojezdových ústrojí podle obr. 3, na obr. 12 další příklad provedení vynálezu s pojezdovými ústrojími podle obr. 5, která mají jak vlastní pojezdový pohon, tak i vlastní otočný pohon, na obr. 13 půdorysný pohled na pojezdový pohon takového druhu s vlastními pohonnými jednotkami, a na obr. 14 v detailu uspořádání pojezdových pohonů u příkladu provedení podle obr. 12 uvnitř zařízení.

Příklady provedení vynálezu

U následujících příkladů provedení vynálezu se vždy stejné konstrukční díly označují stejnými vztahovými značkami.

Obr. 1 znázorňuje schematický pohled na zařízení podle vynálezu, které slouží lakování karosérií automobilů. Základní principy zařízení jsou ale stejným způsobem použitelné i na jiná zařízení s různými zpracovatelskými stanicemi pro zpracovávání polotovarů. Celé zařízení 10, z něhož je na obr. 1 znázorněna jen část ze strany výstupu, zahrnuje tunel 12 a množinu nádrží 14, v nichž se nachází pracovní kapalina a do kterých jsou ponořovány zpracovávané polotovary. Vedle vedení 16 je na obr. 1 znázorněna druhá předávací stanice 18, ve které polotovary, přidržované vlastními, zde neznázorněnými pojezdovými ústrojími, procházejí zařízením, podle obr. 1 v nákresně zleva doprava.

Hlavní komponenty zařízení, znázorněné na obr. 1, jako je tunel, nádrž a vedení s předávací stanicí, jsou částmi modulárně konstruovaného zařízení, které se ·· • · · ·· ·· ·· · • · · · · · · • · · · · · · 9 • · ····· ···· společně vyskytují u všech následně diskutovaných různých konfigurací celkového zařízení. Jedná se tedy téměř o základní komponenty následně podrobněji popisovaného stavebnicového systému.

Obr. 2 znázorňuje schematicky řez kolmo ke směru translačního pohybu zařízením a rovněž ve schematickém vyznačení tunel 12, zpracovatelskou nádrž 14 a první předávací stanici 18. Znázornění podle obr. 2 má jen objasňujícím způsobem znázorňovat ponořování karosérie 22 vozidla do nádrže 14, zatímco je současně druhá předávací stanice znázorněna v adekvátně přesazeném řezu, který jednak ukazuje předávací stanici 18 a jednak také prochází nádrží 14. V oblasti předávací stanice je znázorněno pojezdové ústrojí 20a, které odpovídá později vysvětlovanému příkladu provedení podle obr. 3 bez vlastního pohonného prostředku, a které je pootočeno do polohy pro zpětné vedení směrem dolů. Současně je také na obr. 2 znázorněno pojezdové ústrojí 20b, které v oblasti zpracovatelské linky přidržuje karosérii 22 vozidla. V oblasti předávací stanice se, jak se později bude ještě vysvětlovat na základě přesnějších znázornění, překlopí pojezdové ústrojí z polohy adekvátní pojezdovému ústrojí 20b o 90° kolem osy otáčení směrem dolů do polohy adekvátní pojezdovému ústrojí 20a, přičemž se současně zpracovávaná karosérie vozidla odpojí a může být pomocí dopravního zařízení odsunuta. Uspořádání pojezdových ústrojí se nachází pod mřížkovým roštem, po kterém se pohybuje personál, jak je později ještě přesněji patrné z obr. 14.

První modul, znázorněný na obr. 1, může být v rámci systémové konstrukce zařízení podle vynálezu zkombinován z různých modulů s druhým modulem, který zahrnuje různě provedená pojezdová ústrojí.

Na obr. 3 je znázorněno pojezdové ústrojí 20, jak již bylo schematicky znázorněno na obr. 2. Pojezdové ústrojí 20 má vnější rám 26, jakož i vnitřní rám 28, který je

vytvořen pro přidržování zpracovávaných karosérií vozidel. Označení vnější rám a vnitřní rám nemají být přitom interpretována natolik přesně, že se vnitřní rám nachází uvnitř obklopujícího vnějšího rámu. Spíše bylo toto označení zvoleno s ohledem na zařízení, znázorněné na obr. 1, proto, že vnější rám jezdí mimo oblast zpracovatelských zařízení, zatímco vnitřní rám přidržuje zpracovávané karosérie vozidel v oblasti zpracovatelské nádrže. Vnější rám 26 je opatřen válečky 30, které se odvalují na vodicím zařízení, a vnější rám podél vodícího zařízení udržují v definované poloze vůči vodícímu zařízení.

Vnitřní rám 28 je vytvořen otočně pohyblivý vůči vnějšímu rámu 26, přičemž vnitřní rám je pohyblivý vůči vnějšímu rámu kolem osy 32 otáčení. Vnitřní rám 28 má navíc přídržné nástavce 34, které jsou na obr. 3 znázorněny jen schematicky a slouží pro přidržování zpracovávaných polotovarů, u daného příkladu provedení karosérií vozidel. Nadto je vnější rám 26 opatřen propojovacími nástavci (50a. 50b). Konečně má vnější rám spojovací zařízení, zde neznázorněné, které slouží pro připojení tažného zařízení nebo hnacího zařízení pro táhnutí více spolu spojených vnějších rámů, obdobně jako u železničního vlaku s více vagóny.

Pojezdové ústrojí bez vlastního pojezdového pohonu nebo otočného pohonu podle obr. 3 má pákové uspořádání 38 s více pákovými rameny, a na koncích pákových ramen uspořádané válečky 40, které spolupůsobí s vodicí kolejnicí se skloněnými vodícími úseky, aby se vytvořilo řízené a v každém okamžiku kontrolované otáčení vnitřního rámu 28 relativně vůči vnějšímu rámu 26. Za tímto účelem se válečky 40 odvalují po pákách pákového uspořádání 38 ve vodicí kolejnici 48, znázorněné na obr. 9. Při směrem nahoru, popřípadě směrem dolů skloněných úsecích vodicí kolejnice se přitom vnitřní rám 28 pootáčí kolem osy 32 otáčení relativně vůči vnějšímu rámu 26. Tvarováním vodicích úseků vodicí kolejnice, popřípadě řídicí vodicí kolejnice, se tedy dají realizovat požadované úplné a částečné otáčky v jen jednom nebo střídajících se směrech otáčení.

• ·

Vodicí kolejnice 48 tvoří spolu s pojezdovým ústrojím 20, znázorněným na obr. 3, jakož i propojovacími zařízeními 50a, 50b, mezi jednotlivými pojezdovými ústrojími a tažným zařízením v oblasti druhé předávací stanice pro táhnutí spolu spojených vnějších rámů druhý modul celkového zařízení, který může být kombinován se základním systémem zařízení jako systémový modul. Při použití pojezdového ústrojí podle obr. 3 se dá celkové zařízení vytvořit jako plynule přepravující zařízení.

U příkladu provedení podle obr. 4 se používá pojezdové ústrojí 40, které se od pojezdového ústrojí 20 liší jen v oblasti jediné komponenty. Rozdíl spočívá v tom, že místo pákového uspořádání 38 je otáčení kolem osy 32 otáčení vyvoláváno otočným pohonem 42. Ostatní prvky odpovídají prvkům podle obr. 3, takže může být odkazováno na výše uvedená provedení. Pojezdové ústrojí podle obr. 4 se v celkovém zařízení 10 používá se stejnými konstrukčními díly druhého modulu, jak bylo výše popsáno v souvislosti s pojezdovým ústrojím 20. Ovšem u pojezdového ústrojí 40 podle obr. 4 není třeba opatřit vodicí kolejnici žádnými skloněnými vodícími úseky, které spolupůsobí u příkladu provedení podle obr. 3 s pákovým uspořádáním.

Obr. 5 znázorňuje třetí alternativní příklad provedení pojezdového ústrojí, u kterého vnitřní rám 28 opět odpovídá vnitřnímu rámu podle příkladu provedení podle obr. 2 a obr. 4. Vnější rám je však zřetelně dimenzován menší než u příkladu provedení podle obr. 3 a obr. 4 a má opět pojezdové válečky 30 pro spolupůsobení s vodicím zařízením, zde neznázorněným. Podstatný rozdíl mezi pojezdovým ústrojím 60 podle obr. 5 a pojezdovým ústrojím 40 podle obr. 4 spočívá v tom, že je uspořádán nejen otočný pohon 42, nýbrž ještě doplňkový pojezdový pohon 62, který je řízen, tak jako otočný pohon 42, pomocí spolu se pohybujícího řízení 64.

Při použití pojezdového ústrojí podle obr. 5 nejsou uspořádány ani vodicí kolejnice pro řízení otočného pohybu, ani propojovací zařízení mezi vnějšími rámy 26, ani spojovací zařízení nebo dopravník pro zpětnou přepravu, ani vodicí zařízení pro táhnutí řady za sebou spojených pojezdových ústrojí, protože pojezdová ústrojí jsou jak ve vztahu k prováděným otočným pohybům nezávislá na translačním pohybu, tak i nezávislá ve vztahu k translačním pohybům jiných pojezdových ústrojí. Pokud tedy různá, zpracovatelskou oblastí za sebou procházející pojezdová ústrojí, spolu nekolidují, jsou u pojezdového ústrojí 60 podle obr. 4 možné libovolné translační a otočné pohyby, zatímco u pojezdového ústrojí 40 podle obr. 4 je translační pohyb jednotlivých pojezdových ústrojí na sebe navázán, a jen otočný pohyb může být prováděn nezávisle na tom. U pojezdového ústrojí 20 podle obr. 3 jsou konečně translační pohyby za sebou zpracovatelskou linku procházejících pojezdových ústrojí na sebe napevno navázány, a navíc je otočný pohyb každého pojezdového ústrojí navázán na translační pohyb.

Obr. 6 znázorňuje schematicky druhou předávací stanici 18 při použití pojezdových ústrojí 20 podle obr. 3. Karosérie 22 vozidel, přepravované v nákresně zprava doleva, jsou přidržovány na úchytných ústrojích vnitřního rámu 28, a vnější rámy 26 probíhají válečky 30 podél vodicích kolejnic 44, zatímco pákové uspořádání 38 řídí otočný pohyb vnitřního rámu. Tak je k vidění na horním pravém okraji obrázku vnitřní rám 28a, který je právě pootočen a ponořuje karosérii vozidla do zpracovatelské lázně.

V oblasti předávací stanice 18 se, jak je znázorněno na základě pojezdového ústrojí 20c, odklopí pojezdové ústrojí směrem dolů a uvolní přitom karosérii 22c vozidla, přidržovanou pojezdovým ústrojím. Současně se karosérie vozidla pomocí druhého dopravního zařízení odsune.

< · · · · ·· ··· • · · ···· ··» • · · · · · · · ₉ · « « •9 999 9 999 · 9 99999

9 9 9 9 9 9 9 9

99999 9 9 9 9 9 9 9

Pootočení pojezdových ústrojí se ještě zřetelněji znázorňuje podle obr. 9 a obr. 10.

Obr. 7 znázorňuje pohyb pojezdových ústrojí s karosérií vozidla, přidržovanou pojezdovým ústrojím, a skrz nádrž 14. Přitom se v pohybovém směru A pohybují pojezdová ústrojí 20 translačně a pomocí pákových uspořádání, vysvětlovaných v souvislosti s obr. 3, která spolupůsobí s vodicí kolejnicí, vnitřní rám se pohybuje relativně vůči vnějšímu rámu. Karosérie vozidla se u příkladu, znázorněného na obr. 7, ponořují přes hlavu, to znamená kapotou motoru vozidla napřed, do nádrže 14. a nádrží se přepravují v obrácené poloze. Přeprava karosérií vozidel v obrácené poloze nádrží 14 má tu výhodu, že nedojde k sedimentaci na viditelných plochách a navíc dojde k dobrému zatopení dutin.

Obr. 8 schematicky znázorňuje sled různých zpracovatelských stanic zařízení s pojezdovými ústrojími 20 podle příkladu provedení podle obr. 2, obr. 3, obr. 6 a obr. 7. Jednotlivé karosérie 22 vozidel se přidržují na pojezdovém ústrojí 20, přičemž v oblasti nádrže 14 probíhá pomocí pákového uspořádání 38 a spolupůsobení s vodicí kolejnicí 48 se skloněnými vodicími úseky 48a otočný pohyb. Nadto je znázorněna předávací stanice 18, která má otáčecí zařízení, aby se ve směru B pootočila pojezdová ústrojí 20 o 90° směrem dolů, jak je na základě pojezdového ústrojí 20d znázorněno na levé straně nákresny. V oblasti předávací stanice 18 se při pootočení pojezdového ústrojí 20 dolů musí přirozeně zajistit, aby byla zpracovávaná karosérie 22c vozidla uchycena dopravním zařízením 26, které je schematicky znázorněno na obr. 8. Dopravní zařízení může být tedy vytvořeno tak, aby se nacházelo mezi jednotlivými rameny vnitřního rámu, a při pootočení pojezdového ústrojí dolů se karosérie vozidla na dopravním zařízení 48 jakoby odsadí, a ve směru C šipky se odsune ze zařízení.

U příkladu provedení, znázorněného na obr. 8, nemají jednotlivá pojezdová ústrojí žádný vlastní otočný pohon nebo pojezdový pohon, takže se tato popotahují skrz • ·

celé zařízení za použití techniky Pull. Přitom jsou jednotlivá pojezdová ústrojí 20 opatřena propojovacími nástavci, přičemž každé pojezdové ústrojí 20 má jeden propojovací nástavec 50a a jeden propojovací nástavec 50b na protilehlé straně. Jednotlivá pojezdová ústrojí se vedou zařízením tak, že vůči sobě tvarované propojovací nástavce 50a a 50b zabírají za tvarového styku do sebe, a tedy jednotlivá pojezdová ústrojí 20 mohou být tažena podobně tak jako ve vlaku oním pojezdovým ústrojím 20c, které se nachází k předávacímu zařízení 19 nejblíže, dříve než se tam pojezdové ústrojí vlivem otáčivého pohybu B směrem dolů dostane z tvarového záběru se za ním ve směru pohybu uspořádaným pojezdovým ústrojím 20b. Propojovací zařízení mohou mít také hákovitý tvar, znázorněný na obr. 3. Po pootočení pojezdového ústrojí v předávací stanici 18 se toto uchopí pásovým dopravníkem a vede ve směru D pohybu zpět. Na obr. 8 je během zpětného vedení znázorněno pojezdové ústrojí 20e.

Jestliže bylo pojezdové ústrojí v předávací stanici 18 sklopeno směrem dolů, musejí se pomocí pohonu 52 nebo pomocí jiného tažného zařízení pojezdové ústrojí 20b, uspořádané nyní nejblíže předávací stanici 18, a ostatní pojezdová ústrojí, připojená k tomuto pojezdovému ústrojí, přepravit ve směru C translačního pohybu k předávací stanici 18, dříve než se v následujícím kroku sklopí pojezdové ústrojí 20b dolů, a bezprostředně následující pojezdové ústrojí, které je v tomto časovém okamžiku uspořádáno v oblasti pohonu 52, přepraví opět na způsob lokomotivy ostatní k němu připojená pojezdová ústrojí ve směru C šipky dále. Stejným způsobem se na předávací stanici na začátku zpracovatelské linky opět zahákne pomocí otáčecího pohybu směrem dolů nové pojezdové ústrojí do řetězu pojezdových ústrojí, uspořádaných ve zpracovatelské lince.

Oblast s pojezdovým ústrojím 20d, uspořádaná na obr. 8 ve směru pohybu před předávací stanicí 18, je servisní místo, které umožňuje pro provozní personál

φ φ φ φ φ · φ φ φ φφφ φ φφφφφφ · φφφφ • · φφφφ ·· φφ φφ φ jednoduchý přístup k pojezdovým ústrojím za účelem údržbářských a opravářských prací.

Na obr. 9 je znázorněno sklopení pojezdového ústrojí dolů. Pod již výše popisovaným mřížkovým roštem 24, který současně slouží jako přístup pro údržbu, je pojezdové ústrojí 20 vedeno pomocí pákového uspořádání 38 na vodicích kolejnicích 44. Na straně, přivrácené ke zpracovatelským stanicím, je uspořádána průchozí přepážka 66. V předávací stanici 18 se celé pojezdové ústrojí 20. jak již bylo znázorněno na obr. 8, pootočí kolem osy 68 otáčení o cca 90° směrem dolů, jak je vyznačeno poloměry B otáčení. Osa otáčení probíhá rovnoběžně s translačním směrem C pojezdových ústrojí a je uspořádána na straně pojezdových ústrojí, odvrácené od zpracovatelských zařízení, takže se směrem dolů sklopená pojezdová ústrojí nemohou dostat do kolize s pojezdovými ústrojími v oblasti zpracovatelské linky. Při sklápění směrem dolů se nejen pojezdové ústrojí samotné, nýbrž i vodicí kolejnice v oblasti předávací stanice 18 pootočí s ním směrem dolů, takže pojezdové ústrojí je i během pootáčení směrem dolů exaktně vedeno. Po pootočení směrem dolů se pojezdové ústrojí pomocí pásového dopravníku 70 rychle přepraví k další předávací stanici, uspořádané na začátku zařízení, ve které dojde k obrácenému průběhu B pohybu, a pojezdové ústrojí se pootočí směrem nahoru. Obr. 9 by mohl tedy stejným způsobem představovat předávací zařízení na začátku zpracovatelské linky, protože s ohledem na průběhy pohybů není žádný rozdíl mezi oběma předávacími stanicemi, kromě toho, že se v prvním předávacím zařízení vytvoří pevné spojení ke zpracovávané karosérii vozidla, a ve druhém předávacím zařízení se zase musí adekvátním způsobem odpojit.

Obr. 10 znázorňuje tu samou situaci ještě jednou, přičemž je zde znázorněna zpracovatelská stanice 72, která zpracovává pomocí ostřiku, a samozřejmě alternativně k ponořovacím lázním, použitým doposud v podrobném popisu

+ · 00 ·· 0 • · · 0 · 0 0 • ·· 0 « 000 • · · 00000 0000 výhodných příkladů provedení, může být rovněž uspořádána v tunelu 12 zařízení. Ze znázornění podle obr. 10 je patrné, že sklopením pojezdových ústrojí dolů do polohy 20e se existující prostor využije co nejlepším způsobem, protože pojezdová ústrojí se při zpětné přepravě mohou vést podél eventuální nádrže 14. a tedy existující prostor se využije co možná nejlépe.

Obr. 12 znázorňuje alternativní příklad provedení vynálezu za použití pojezdového ústrojí 60. Znázornění odpovídá v podstatě znázornění podle obr. 8, avšak nemusí být na základě použití pojezdových ústrojí 60 s vlastním pojezdovým pohonem, jakož i vlastním otočným pohonem, uspořádána žádná vodicí kolejnice se skloněnými úseky 48a. Nadto jsou pojezdová ústrojí 60 vytvořena menší a nemají také žádné propojovací nástavce 50. Konečně může odpadnout pohon pro tažení pojezdového ústrojí, uspořádaného nejblíže předávací stanici 18. V souladu s označením podle obr. 8 se označuje vztahovou značkou 60c ono pojezdové ústrojí, které se nachází v oblasti předávací stanice, a vztahovou značkou 60b pojezdové ústrojí, které se nachází ve směru C translačního pohybu za pojezdovým ústrojím 60c. Pojezdové ústrojí 60d se nachází na servisním místě, zatímco pojezdové ústrojí 60e se ve směru D šipky přepravuje rychle zpět. Na základě nezávislých pojezdových a otočných pohonů se dá směr pojezdu v určitých oblastech také obrátit, jak je vyznačeno na základě šipky E. Může se tedy uvnitř zpracovatelské oblasti a zejména v oblasti nádrže t4 provádět libovolný pohyb pojezdových ústrojí. Předávání v předávacích stanicích probíhá výše popisovaným způsobem za použití pojezdových ústrojí 20.

Přenos informací, jakož i energie, mezi vodicím zařízením jako částí prvního modulu a pojezdovými ústrojími 60, probíhá výhodně pomocí indukčního přenosu 80 proudu, jak je patrné z obr. 14. Tím se zdůrazňuje, že se zařízení podle příkladu provedení podle obr. 8 dá opravdu jednoduchým způsobem přestavět na • a · · ·

·· *♦ ·· • · · · • · · · • · · · · zařízení podle obr. 12, tím že se hlavně použijí různé pojezdové pohony a provedou se výše popsaná, doplňková přizpůsobovací opatření.

Stejným způsobem je přirozeně také myslitelné jedno z výše v detailu popisovaných hybridních řešení, u kterých mají pojezdová ústrojí jen jediný pohon, jak je jako příklad ukázáno na obr. 4. Válečková dráha 46 pro odsun zpracovávaných karosérií vozidel, otáčecí zařízení pro pojezdová ústrojí a rychlý zpětný běh za použití pásových dopravníků odpovídá u hybridního řešení onomu řešení již výše popisovaných příkladů provedení.

Obr. 13 znázorňuje ještě jednou půdorysný pohled na pojezdové ústrojí 60, které má jak pojezdový pohon 62, tak i otočný pohon 42 a spolu se pohybující řízení 64. Vnitřní rám 28 již není u příkladu provedení podle obr. 13 znázorněn; vyobrazení končí osou 32 otáčení.

Výhody zařízení podle vynálezu spočívají ve vyměnitelnosti systémových modulů (prvního modulu a druhého modulu), při zachování základního systému jako prvního modulu se základními komponentami tunel, nádrže a vedení s předávacími stanicemi. Zařízení má nepatrnou potřebu místa, protože k žádné ztrátě místa pod zařízením nedochází, a na základě menších rozměrů se dají realizovat i úspory u ocelové konstrukce. Doplňkově se dají uspořádat ložiska a klouby mimo namáčecí média a pomocí s nimi vedených těsnění realizovat optimální utěsnění hřídelů. Zařízení může být s nízkými přestavovacími pracemi vybaveno ve formě elektronické varianty, znázorněné na obr. 12, jednotlivým řízením pojezdových ústrojí, zvláštním pojezdovým a otočným pohonem a maximální flexibilitou pohybu jednotlivých pojezdových ústrojí. Alternativně může být realizován i příklad provedení podle obr. 8 s napevno spolu zřetězenými pojezdovými ústrojími, přičemž jsou dosažitelné maximální spolehlivost a nejvyšší výkonnost. Oproti obvyklým řešením s po obvodě zřetězenými pojezdovými * · · · · · · ··· • · * ···· · · · • ··· · · · · · · · · • · · · · · ···«· ···· • · · · · · ··· • · · · · · · ·· · · · ústrojími se dá však rychlým zpětným vedením dosáhnout rovněž již výhoda menšího nasazení pojezdových ústrojí. Také odpadá napínání řetězů. Mezi oběma uvedenými řešeními jsou však také myslitelná hybridní řešení, u kterých jsou například pojezdová ústrojí spolu zřetězena, a jen otočné motory jsou aktivovány jednotlivě. Takovéto hybridní řešení může realizovat vysokou výkonnost při současně vysoké flexibilitě. Zejména řešení se zvláštním otočným pohonem mají tu přednost, že se karosérie v nádrži snadno pootáčejí sem a tam, a ve volně volitelném úhlu mohou nad nádrží odkapávat. Řešení s doplňkově použitým vlastním pojezdovým pohonem mají doplňkovou výhodu, že karosérie mohou být k ponořovací nádrži přepravovány vysokou rychlostí, zatímco doba zpracování v ponořovací nádrži nebo v jiném zpracovatelském zařízení může být při neměnné době setrvání karosérií v celé zpracovatelské lince snížena. Hlavní výhoda ale spočívá ve vysoké flexibilitě zařízení, které se dá levně zhotovovat pomocí společných konstrukčních dílů pro různé, zákaznicky specifické koncepty, a navíc poskytuje prostor pro budoucí produkční změny nebo nové konfigurace zařízení. Speciální zpětné vedení pojezdových ústrojí minimalizuje navíc potřebu místa pro celé zařízení.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY yxyícwtí ·· ·* ·'· ·· · • ···· · · · ··· · ·· · · · · Φ • ·♦· · ··· · · 0··· ···· · · · φ ·· ·· ΦΦ ΦΦ φ

1. Zařízení pro zpracování polotovarů (22), zejména karosérií (22) vozidel, v modulové konstrukci, s

- prvním modulem, zahrnujícím

- zpracovatelskou linku (12) s jednou nebo více zpracovatelskými oblastmi (14) pro povrchové zpracování polotovarů (22); a

- vodicí zařízení (44) podél zpracovatelské linky (12);

-as druhým modulem, zahrnujícím jedno nebo více pojezdových ústrojí (20; 40; 60), na kterých jsou upevnitelné polotovary (22) a která jsou pohyblivá podél vodícího zařízení (44); přičemž

- jsou různé typy druhých modulů kombinovatelné s prvním modulem.
2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že vodicí zařízení (44) je uspořádáno jen na jedné straně zpracovatelské linky (12).
3. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že vodicí zařízení zahrnuje alespoň jednu kolejnici (44).
4. Zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že pojezdová ústrojí (20; 40; 60) mají válečky (30), které se odvalují po alespoň jedné kolejnici (44) vodícího zařízení.
5. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že první modul dále zahrnuje:

- první předávací stanici (18), která spolupůsobí s prvním dopravním zařízením pro přísun zpracovávaných polotovarů (22); a

- druhou předávací stanici (18), která spolupůsobí s druhým dopravním zařízením (46) pro odsun zpracovávaných polotovarů (22).

ΦΦ • φ φ

φφφ φφ φφ φφ φ φ φ φ φ φφφ • φφφφ φφφ φφ φ
6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že první modul dále zahrnuje:

- zařízení pro zpětné vedení, výhodně ve formě pásového dopravníku (70) nebo řetězového dopravníku, pro přepravu pojezdových ústrojí z druhé předávací stanice (18) k první předávací stanici (18).
7. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že zařízení (70) pro zpětné vedení má výhybkové ústrojí pro přísun nebo odsun pojezdových ústrojí do nebo z oblasti údržby.
8. Zařízení podle některého z nároků 5 až 7, vyznačující se tím, že ve druhé předávací stanici (18) se pojezdová ústrojí (20; 40; 60) pootočí kolem osy (68) otáčení v oblasti vodícího zařízení (44) o úhel přibližně 90°, a v první předávací stanici (18) se pojezdová ústrojí v opačném směru otáčení pootočí o tutéž velikost úhlu zpět.
9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že osa (68) otáčení je uspořádána v podstatě rovnoběžně S vodicím zařízením (44) a na té straně vodícího zařízení (44), která je odvrácená od jedné nebo více zpracovatelských oblastí (14).
10. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že pojezdová ústrojí (20; 40; 60) a vodicí zařízení (44) jsou zkonstruovány tak, že všechna uložení jsou při zpracovávání polotovarů (22) uspořádána v každém okamžiku mimo jednu nebo více zpracovatelských oblastí (14).
11. Zařízení podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že pojezdová ústrojí (20; 40; 60) zahrnují:

- vnější rám (26); a ·· 9 ·♦ ·· • · · · · · · • · · · · · · · • · ··· · · · ···· • · · · · · ·· ·· ·· *

- vnitřní rám (28), který je relativně vůči vnějšímu rámu kolem osy (32) otáčení otočně pohyblivý, přičemž polotovary (22) jsou upevnitelné na vnitřním rámu (28); přičemž

- osa (32) otáčení každého pojezdového ústrojí je uspořádána v podstatě vodorovně, jakož i kolmo vůči směru pohybu pojezdových ústrojí (20; 40; 60) podél zpracovatelské linky (12).
12. Zařízení podle nároku 11, dále zahrnující:

- zařízení pro nadzvednutí a/nebo šikmé nastavení osy (32) otáčení relativně vůči vnějšímu rámu.
13. Zařízení podle nároku 11 nebo 12, pokud se tyto odkazují na nárok 5, vyznačující se tím, že pojezdová ústrojí (20; 40) jsou v oblasti první předávací stanice (18) k sobě připojitelná a v oblasti druhé předávací stanice (18) od sebe odpojitelná.
14. Zařízení podle nároku 13, vyznačující se tím, že vnější rámy (26) mají přední připojovací prvky (50a) a zadní připojovací prvky (50b), které jsou vytvořeny tak, že zadní připojovací prvek (50b) každého pojezdového ústrojí (20; 40) může s předním připojovacím prvkem (50a) následujícího pojezdového ústrojí (20; 40) vytvořit odpojitelné spojení s tvarovým stykem.
15. Zařízení podle nároku 13 nebo nároku 14, vyznačující se tím, že pojezdová ústrojí (20; 40) jsou pro tažné zařízení (52) opatřeny spojovacím zařízením, s výhodou hákovitým nástavcem, uspořádaným v oblasti vnějšího rámu.
16. Zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím, že tažné zařízení (52) je uspořádáno v oblasti druhé předávací stanice (18) nebo posuvné zařízení je uspořádáno v oblasti první předávací stanice a je vytvořeno tak, aby vytvořilo ··

444 4 ·· · · «··

4 4 · 4 4 444 44 4 4444

4 4 44 · ··· • ·4 44 44 ·· ₉ odpojitelné spojení se spojovacím zařízením (36) pojezdového ústrojí (20; 40), které se nachází nejblíže druhé předávací stanice (18) v oblasti zpracovatelské linky (12), přičemž toto pojezdové ústrojí je tažným zařízením (52) nucené přepravitelné ke druhé předávací stanici (18), nebo řada spolu spojených pojezdových ústrojí je posuvným zařízením nucené přepravitelná ve směru ke druhé předávací stanici.
17. Zařízení podle některého z nároků 11 až 16, vyznačující se tím, že druhý modul dále zahrnuje:

- řídicí jednotku (48; 48a; 48b) v oblasti vodícího zařízení (44), která spolupůsobí s pojezdovými ústrojími (20) tak, aby řídila relativní otočný pohyb mezi vnějším rámem (26) a vnitřním rámem (28) kolem osy (32) otáčení.
18. Zařízení podle nároku 17, vyznačující se tím, že řídicí jednotka zahrnuje vodicí kolejnici (48) se skloněnými vodícími úseky (48a, 48b), která spolupůsobí s pákovým uspořádáním (38), spojeným neotočně s vnitřním rámem (28).
19. Zařízení podle některého z nároků 11 až 16, dále zahrnující otočný pohon (42) na každém pojezdovém ústrojí, který je z výstupní strany neotočně spojen s vnitřním rámem (28) pojezdových ústrojí (40; 60).
20. Zařízení podle nároku 11 nebo 12, vyznačující se tím, že pojezdová ústrojí (60) zahrnují:

- pojezdový pohon (64) pro translační pohyb pojezdových ústrojí (60) podél zpracovatelské linky (12); a

- otočný pohon (42) pro otočný pohyb vnitřního rámu (28) relativně vůči vnějšímu rámu (26); přičemž

- translační pohyb je nezávislý na otočném pohybu.

• · • · • · · · · • ·· · · ··· • · · 9 99999 9999

9 9 9 9 · 9 · ·· ·· ·· ·
21. Zařízení podle nároku 19 nebo nároku 20, vyznačující se tím, že přenos informace a/nebo přenos energie z prvního modulu na pojezdová ústrojí probíhá bezdotykově, zejména indukčně.
22. Způsob zpracování polotovarů, zejména karosérií vozidel, v zařízení se zpracovatelskou linkou s jednou nebo více zpracovatelskými oblastmi pro povrchové zpracování polotovarů, přičemž jsou polotovary upevněny na pojezdových ústrojích, která se pohybují podél zpracovatelské linky, zahrnující kroky;

- přísun polotovaru pomocí prvního dopravního zařízení k první předávací stanici;

- pootočení pojezdového ústrojí kolem osy otáčení do výšky, až pojezdové ústrojí uchytí polotovar;

- projíždění zpracovatelské linky až ke druhé předávací stanici za doplňkového, v určitých úsecích prováděného otočného pohybu pro přísun, popřípadě odsun polotovaru do nebo z jedné nebo více zpracovatelských oblastí;

- pootočení pojezdového ústrojí kolem osy otáčení v oblasti druhé předávací stanice dolů; a současně

- odsun polotovaru pomocí druhého dopravního zařízení;

- zpětnou přepravu pojezdových ústrojí, pootočených o přibližně 90° z vodorovné polohy, k první předávací stanici.
23. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že se ve druhé předávací stanici pojezdová ústrojí pootočí kolem osy otáčení v oblasti vodícího zařízení o úhel přibližně 90°, a v první předávací stanici se pojezdová ústrojí v opačném směru otáčení pootočí o tutéž velikost úhlu zpět.
24. Způsob podle nároku 23, vyznačující se tím, že osa otáčení je uspořádána v podstatě rovnoběžně s vodicím zařízením a na té straně vodícího zařízení, která je odvrácená od jedné nebo více zpracovatelských oblastí.

• 4 • 4 4

4 4 44

44 4 4

44 4

4 4 4

4 4 4 ·

4 4 44 4

4 4 4
25. Způsob podle některého z nároků 22 až 24, vyznačující se tím, že polotovary jsou karosérie vozidel, které se ponořují do zpracovatelských lázní, přičemž se karosérie vozidel při ponoření do zpracovatelské lázně otočí o 180° kolem osy otáčení, uspořádané v podstatě vodorovně a kolmo ke směru pohybu podél zpracovatelské linky, v této poloze projdou zpracovatelskou lázní a při opouštění zpracovatelské lázně se opět otočí kolem osy otáčení o 180°.
26. Způsob podle nároku 25, vyznačující se tím, že karosérie vozidel při procházení zpracovatelskými lázněmi provádějí doplňkově kývavý pohyb.
27. Způsob podle nároku 25 až 26, vyznačující se tím, že pojezdová ústrojí se spolu v oblasti zpracovatelské linky propojí, tím že se v oblasti první předávací stanice do výšky pootočené pojezdové ústrojí za tvarového styku spojí se sousedním, v oblasti zpracovatelské linky se nacházejícím pojezdovým ústrojím, a tvarové spojení se opět uvolní, jestliže se sousední pojezdové ústrojí v oblasti druhé předávací stanice pootočí dolů.
28. Způsob podle některého z nároků 22 až 27, vyznačující se tím, že přepravní rychlost pojezdových ústrojí je při zpětné přepravě vyšší než je průměrná rychlost pojezdových ústrojí v oblasti zpracovatelské linky.
29. Zařízení podle některého z nároků 22 až 28, vyznačující se tím, že otočný pohyb pojezdových ústrojí je spřažen s transíačním pohybem pojezdových ústrojí.
30. Způsob podle některého z nároků 22 až 28, vyznačující se tím, že otočný pohyb pojezdových ústrojí je nezávislý na transíačním pohybu pojezdových ústrojí.

φφ

ΦΦί» • · • Φ • · ·

ΦΦ φφ • Φ · φ • Φ Φ * • · · ··· Φ

Φ Φ · ·< ΦΦ

ΦΦ ·

Φ Φ Φ

Φ ΦΦΦ « · ΦΦΦ

ΦΦΦ

Φ« ·
31. Způsob podle nároku 30, vyznačující se tím, že pojezdová ústrojí se v oblasti zpracovatelské linky v translačním směru pohybují nezávisle na sobě.
32. Způsob podle některého z nároků 22 až 29, dále zahrnující vytvoření uvolnitelného spojení mezi tažným zařízením nebo hnacím zařízením a spojovacím zařízením toho pojezdového ústrojí, které se nachází nejblíže druhé předávací stanice v oblasti zpracovatelské linky, přičemž toto pojezdové ústrojí je taženo tažným zařízením nebo hnacím zařízením ke druhé předávací stanici.
33. Způsob podle některého z nároků 22 až 29, dále zahrnující vytvoření spojení mezi posuvným zařízením a řadou spolu spojených pojezdových ústrojí, a posouvání spolu spojených pojezdových ústrojí ve směru ke druhé předávací stanici.