CZ2004815A3 - Prostředky kordové tkaniny pro pneumatiky a způsoby jejich výroby - Google Patents

Description

Prostředky kordové tkaniny pro pneumatiky a způsoby jejich výroby

Oblast techniky

Oblast techniky jsou prostředky pneumatikového kordu/pryže a konkrétněji spojení povrchově upravených pneumatikových kordů na bázi polymeru, včetně pneumatikových kordů na bázi polyesteru, k pryži a příbuzné prostředky a položky vznikající popsanými způsoby.

Dosavadní stav techniky

Pneumatiky obecné obsahují kompozit pryžového prostředku s vyztužením z vláken. V některých případech jsou vyztužení z vláken na bázi syntetických polymerů, jako je polyester. Polyesterová vlákna jsou široce využívána jako vyztužující materiál pro pryž v pneumatikách. Nicméně, dosažení dobré adheze polyesterového kordu pneumatiky k pryžovým sloučeninám bylo vždy velkou výzvou, zvláště z důvodu vysoké molekulové hmotnosti, vysokého stupně krystalinity a vysokým tažným vlastnostem výsledných polyesterových vláken, u kterých zůstává pouze malé množství volných hydroxylových a karboxylových skupin na povrchu vláken. S omezeným počtem funkčních skupin zůstávajících na povrchu vlákna je reaktivita povrchu polyesterového vlákna s adhezivními činidly velmi omezena.

V průmyslové výrobě pneumatik se pro dosažení dobré vazby mezi kordem pneumatiky a pryžovými sloučeninami široce využívají dva běžné adhezivní systémy: 1) resorcinol formaldehyd latexový (RFL) způsob, při kterém se adhezivum aplikuje na pneumatikový kord a 2) hexamethylentetramin resorcinolový (HR) způsob, při kterém se systém, podporující adhezi zabuduje do pryžové sloučeniny. Pro větší účinnost • · · · · * · · · · • · ·· · ····· ····· ·· ·· ···· •· ··· ·· · · · · · adheze systémy HR často obsahují hydratovaný oxid křemičitý a v tom případě se označují jako HRH systémy. Podrobnou diskusi o běžným RFL a HR způsobech, které se široce využívají v průmyslu, lze nalézt v několika současných přehledných článcích, jako je J.P. Noe a kol., Rubber and Plastic News, 14. května 1978; T.S. solomon, Rubber Chemistry and Technology, svazek 58, 561 (1985); a R. Iyengar. Rubber World, listopad 1987, strany 24 až 29. Velké množství literatury se zabývá dosažením požadované úrovně adheze pro kompozity polyester/pryž; nicméně většina přístupů spočívá v úpravách RFL lázní a/nebo pryžových HR systémů pro zlepšení adheze. Pro pochopení jak každý z těchto způsobů adheze funguje je důležité porozumět základním postupům tvorby pneumatik a kordové tkaniny.

Při běžném zpracování kordové tkaniny pro pneumatiky se příze umístí do konverzního mlýnu, kde se podrobí následujícímu zpracování: a) příze se proplete do režného kordu (nedokončený kord), b) režné kordy se obecně pletou na jednosměrnou tkaninu stabilizovanou s jemným denierem „česaných vláken” ve směru útku, c) režný kord se ponoří do vodného roztoku (obecně známého jako resorcinol - formaldehyd latexový (RFL) adhezivní systém), d) namočený kord se vysuší a e) vysušený kord se podrobí vysokoenergetickému kroku úpravy, často vyžadujícímu relativně vysoké teploty (177 °C až 522 °C) po relativně dlouhou dobu (30 sekund až 120 sekund). Výsledný upravený kord se pak dopraví do výroby pneumatik, kde se vytvaruje (obecně kalandruje nebo válcuje mezi vyhřívanými ocelovými válci) na kordem vyztužený pryžový list, který se nakonec zabuduje do pneumatik. Tyto kroky se obecně provádějí v konverzním mlýnu, který je umístěn jinde než se produkuje příze a než se vyrábějí pneumatiky. Tato oddělená místa výroby jsou nutná, protože jednotky pro úpravu jsou vysokoobjemové několikapatrové jednotky schopné vyrobit tkaninu o šířce přes 127 centimetrů.

• · · · «

Typická pneumatiková „tkanina má přinejmenším 8 až 12 kordů na centimetr, což znamená až 1000 konců kordu, které se zpracovávají najednou. V případech, kdy jsou požadovány kordy s jediným koncem, umístí se obecně 100 až 200 režných kordů do cívečnice, pak se jednotlivé konce kordů umístí přímo do upravovači jednotky a nakonec se upravené kordy spletou do jednotlivých cívek. V porovnání s běžnými operacemi pří úpravě tkaniny jsou tyto jednokoncové upravovači operace velmi neúčinné a proto jsou mnohem nákladnější.

Když se pro úpravu pneumatikových kordů používá RFL způsob, na kordy se nanese vodný roztok sestávající ze směsi resorcinol - formaldehydové pryskyřice a typicky z latexu ze styren - butadien - vinylpyridinového terpolymeru. Po procesu nanášení typicky následuje tepelná úprava za vysoké teploty, kdy se pryskyřice vysuší a zesíťuje do formy silné sítě, což je nezbytné pro dosažení optimální adheze k pryži. Díky nízké polaritě povrchu polyesterového vlákna, která již byla diskutována výše, bylo úspěšně vyvinuto mnoho modifikací RFL způsobu a následně použito v průmyslu pro dosažení dobré adheze mezi polyesterovými vlákny a pryžovými sloučeninami. Ty zahrnují: (1) aplikaci adhezivem aktivované spřádací impregnace na povrch polyesterového vlákna během procesu spřádání vlákna před RFL úpravou; (2) využití dvoustupňového procesu nanášení, kdy se na režné kordy nanese například blokovaná isokyanátová/polyepoxidová směs ještě před nanesení RFL; nebo (3) použití jednostupňového procesu nanášení, při kterém se RFL potah dále aktivuje jinými adhezivními systémy. Typické adhezní aktivní impregnace jsou popsány v U.S. patentech 4 348 517; 4 462 855; 4 557 967 a 5 547 755.

Například U.S. patent 5 075 415 popisuje adhezivní prostředek, který silně váže polyesterová vlákna k pryži, se sníženým znehodnocováním adheziva za zvýšených teplot. Jednostupňové namáčení sestává z přidání ko-kondenzační pryskyřice odvozené z m-kresolu, m-aminofenolu a formaldehydu • · ke standardní RFL směsi. U.S. patent 5 922 797 popisuje RFL adhezívní systém, ve kterém se adheze vylepšuje pomocí přidání čtvrtého monomeru do latexového polymeru. Konkrétněji byla adheze epoxidového povrchu aktivovaných polyesterových vláken k pryži vylepšena RFL potahem obsahujícím latexový polymer odvozený od styrenového, butadienového, vinylpyridinového a vinylaldehydového monomeru. U.S. patent 6 444 322 popisuje adhezívní prostředek pro textilem vyztužený pryžový produkt, ve kterém byla vyztužující polyesterová nebo polyamidová vlákna předem potažena směsí aminové funkční skupiny nesoucích silanů a organosilanů obsahujících nenasycení schopných reakce s pryží, a následovala standardní RFL úprava.

S ohledem na způsob RFL je možno ve výše uvedené literatuře vidět, že nejběžnější roztoky pro vylepšení adheze polyesterových pneumatikových kordů k pryži zahrnují kombinace následujících systémů: (a) povrchovou úpravu polyesterových vláken impregnací na bázi epoxidu, (b) nanesení směsi blokované isokyanátové/epoxidové pryskyřice na vlákno před RFL úpravou a (c) smíchání resorcinol - formaldehyd - latexových nátěrů s jinými látkami podporujícími adhezi. Většina z těchto postupů je následována vysokoenergetickou úpravou, která je nutná pro vysušení latexové lázně, k předreagování složek vysušeného latexu a zesíťování RFL adhezivního potahu. Proto jsou obvykle nutné jak dlouhý čas (> 30 sekund) tak vysoká teplota.

Druhý způsob dosažení adheze mezi pneumatikovými kordy a pryží je HR způsob a zejména jeho vylepšená HRH verze. Jak již bylo uvedeno výše, pojem „HRH označuje tři adhezívní složky, které jsou typicky přidávány do pryže: 1) hexamethylentetramin nebo hexamethylenmelamin (obecně označované jako formaldehydový nebo methylenový donor), 2) resorcinol (nebo jakýkoliv jiný derivát fenolu) a 3) hydratovaný oxid křemičitý. Tento způsob má potenciál jako způsob přímé vazby nebo způsob suché pryže. V tomto případě se pneumatikové kordy umísťují přímo do pryže. Zesíťovaná pryskyřice, která je výsledkem reakce mezi methylenovým donorem a methylenovým akceptorem vzniká in-situ během procesu vulkanizace pryže. Krok nanášení RFL tak lze zcela vynechat. Tento způsob byl původně vyvinut pro kovové dráty, protože je nelze předem upravit RFL systémem. Způsob byl později úspěšně adaptován tak, že funguje s polyamidovými vlákny, díky jejich inherentnímu vysokému stupni polarity. Tento způsob nevedl k dobré adhezi k polyesterovým kordům.

Pro zlepšení adheze k polyesterem upraveným kordům byly použity upravené HR materiály. U.S. patent 3 638 703 popisuje použití různých kyselin pro komplexaci s hexamethylentetraminem v HR upraveném pryžovém systému pro prevenci ztráty pevnosti způsobené degradací polyesterového vlákna během vulkanizace pryže, které je způsobeno amoniakem vznikajícím rozkladem hexamethylentetraminu. Tento patent zmiňuje použití režné PET tkaniny do pryže a zlepšení vazby PET k pryži když je HR přítomen v pryži. Nicméně se v uvedeném dokumentu (a) nezmiňuje důležitost aktivace PET ani (b) neposkytuje jakoukoliv informaci týkající se schopnosti dosáhnout úrovně adheze nezbytné pro použití v pneumatikách. Místo toho pouze říká, že adhezi lze zlepšit použitím běžných adheziv pro kordy. U.S. patent 3 738 948 popisuje použití kovových mýdel jako je stearát vápenatý v HRH upravených pryžových materiálech pro zabránění degradaci polyesterových kordů a následnou adhezi ochráněných vláken do pryže. U.S. patent 3 778 406 popisuje způsob předmíchání jemně rozptýleného oxidu křemičitého s resorcinolem jako způsob pro zlepšení adheze běžných polyesterových vláken k HRH upraveným pryžím. Také bylo zjištěno, že použití oxidu olovnatého dále zlepšuje adhezi. Na základě uvedeného dokumentu je třeba poznamenat, že upravená HRH pryž funguje dobře a poskytuje dobrou adhezi a režnými nylonovými vlákny, ale r.e s režnými („neimpregnovanými) polyesterovými vlákny. U.S. patent ·· · ···· ···· • · · ·· · ····· · · · ·

656 687 a U.S. patent 5 684 082 popisuje zlepšenou adhezi polyamidu, polyesteru a kovových pneumatikových kordů tím, že se navíc k methylenovému donoru použije methylenový akceptor a oxid křemičitý, maleátovaný styren-butylen-styren triblokový polymer. JP 06 294 072 (1994) popisuje vláknitý materiál vyztužující pryž, ve kterém se povrch vláken upravuje reaktivním blokovaným polyuretanem na bázi isokyanátu, který se při teplotě vulkanizace pryže odblokuje tak, že se vytvoří isokyanátové skupiny, které pak mohou následně reagovat s adhezivními složkami v HRH upravené pryži. Nicméně použití blokovaného isokyanátu není bezpečné a není žádoucí z hlediska životního prostředí. Britský patent 1 263 915 popisuje pryžové lepidlo pro použití při produkci vyztužených gumových dílů jako jsou klínové řemeny. Adhezivem předem upravená polyesterová příze (DIOLEN™ 164S) byla potažena pryžovým lepidlem připraveným smícháním neoprenu, plniv, oleje, vulkanizačních činidel, resorcinolu naneseného na oxid křemičitý a hexamethylentetraminu v toluenovém roztoku a následným vysušením.

Ve většině případů se běžné postupy, které zahrnují HR upravené pryžové prostředky potýkají s problémem tvorby výparů souvisejících s použitím čistého resorcinolu. Použití čistého resorcinolu také vede k hydroskopicitě. Bylo vykonáno mnoho pokusů o úpravu resorcinolu, aby se snížilo toto vypařování a hydroskopicita. U.S. patent 4 889 891 popisuje, že resorcinolové pryskyřice získané reakcemi resorcinolu s mono nebo polynenasycenými uhlovodíkovými sloučeninami, jako je piperylen, dipenten, dicyklopentadien nebo divinylbenzen dokáží snížit vypařování související s čistým resorcinolem a zlepšit adhezi pryže. U.S. patent 4 892 908 popisuje benzoylresorcinol jako alternativní náhradu resorcinolu. U.S. patent 5 049 641 nahrazuje resorcinol styrenem upravenou resorcinol formaldehydovou pryskyřicí. U.S. patent 5 963 056 a U.S. patent 5 945 500 nahrazuje resorcinol resorcinolovými nebo fenolovými pryskyřicemi upravenými epoxidovou pryskyřicí, styrenem nebo aromatickými fenolovými sloučeninami. U.S. patent 5 206 289 popisuje nové pryžové prostředky upravené polyhydroxylovými fenolovými pryskyřicemi se zlepšenou mezí pevnosti v tahu u vulkanizované pryže. Ve většině těchto patentů nicméně není žádná zmínka o typu použitého vlákna a v příkladech nejsou uvedeny žádné nebo jen málo údajů o adhezi.

Několik patentů, které se zabývají problémy souvisejícími s použitím čistého resorcinolu, také popisuje určitá vylepšení materiálů z hlediska adheze. Například U.S. patent 5 030 692 popisuje zlepšení adheze a mechanických vlastností měděného drátu s resorcinolovými novolakovými pryskyřicemi upravenými tekutinou z akužuového ořechu nebo allyl a alkyl fenolem. U.S. patent 5 021 522 popisuje použití fenolové novolakové pryskyřice upravené styrenovými sloučeninami tak, aby se snížilo vypařování a hydroskopicita spojená s čistým resorcinolem a zlepšila se adheze měděného drátu. U.S. patent 5 244 725 popisuje použití hydroxyalkyl aryl etherů di- a polyhydroxyfenolů do HR upravené pryže tak, aby se zlepšila adheze měděného drátu. U.S. patent 4 605 696 popisuje použití fenolových etherů jako je resorcinol benzoát a resorcinol rosinát jako náhrady resorcinolu v HR upravených pryžových přípravcích pro zlepšení adheze textilních vláken nebo drátěných kordů k pryži. U.S. patent 5 049 618 popisuje vulkanizovatelné pryžové prostředky obsahující hydroxyarylem substituovaný monomaleimid jako alternativu k resorcinolu, aby se zvýšila adheze nylonu a zlepšila se odolnost proti otěru u výsledných vulkanizovaných pryžových výrobků. řxčkoliv byly v těchto patentech uvedeny údaje o adhezi, týkají se tyto údaje především nylonových kordů a měděných drátů.

V neustávajícím úsilí o zlepšení adhezivních vlastností pryžových prostředků pro průmysl výroby pneumatik bylo popsáno několik patentů využívajících samozesíťovatelná adheziva a • · · ···· ♦··· • · · ·· · ····· ····· další aditiva namísto resorcinolu. Například U.S. patent 5 298 539 popisuje pryžové prostředky se zlepšenými adhezivními vlastnostmi pneumatikového kordu díky novým samozesíťovatelným aditivům. Aditiva zahrnují deriváty melaminu, acetoguanaminu, benzoguanaminu substituované vinylem zakončenými zbytky. U.S. patent 5 891 938 popisuje použití samokondenzačních vyšších iminoalkylovaných triazinových pryskyřic pro zlepšení adheze pneumatikového kordu a vyztužení bez potřeby resorcinolu nebo methylenového akceptoru. U vulkanizovaných výrobků z upravené pryže byly zlepšeny pouze reologické vlastnosti.

S ohledem na HR způsob byl předešlý rozvoj soustředěn na kombinaci methylenového donoru a methylenového akceptoru v pryžové hmotě. Jednou z nevýhod toho mít methylenový donor a methylenový akceptor v pryži je to, že tvoří během vulkanizace pryže vysoce zesíťovanou pryskyřici, která zvyšuje tvrdost výsledné vulkanizované pryže a následně vede u výsledných vyztužených pryžových složek k špatné dynamické adhezi a odolnosti proti únavě.

Proto stále v průmyslu výroby pneumatik existuje potřeba prostředku, který má dobrou dynamickou adhezi a zároveň zajišťuje, že finální vulkanizovaný pryžový prostředek je pružný a má dobrou odolnost proti únavě. Také je důležité zajistit, že postup, meziprodukty a konečné prostředky jsou přátelštější k životnímu prostředí než dříve vyvinuté prostředky a postupy. Navíc stále existuje potřeba poskytnout způsoby pro dosažení zlepšené adheze mezi polyesterovými kordy a pryží oproti běžným postupům, který byly zmíněny výše, a které a) eliminují použití RFL potahu, b) zamezí tepelné úpravě za vysokých teplot nutné pro vulkanizaci RFL adhezivní pryskyřice před vulkanizaci pryže a/nebo c) sníží problém tvrdosti související se zesíťováním vazebných činidel přítomných v HRH upravených pryžových hmotách.

·· ··· ·· ·· ··

Podstata vynálezu

Shrnutí podstaty vynálezu

Podstata předkládaného vynálezu je směrována na vyztužené pryžové prostředky na bázi polyesteru obsahující množství vláken na bázi polyesteru, ve kterých množství vláken na bázi polyesteru obsahuje činidlo upravující povrch, a pryžovou sloučeninu, která obsahuje množství aktivních pryžových skupin, ve které toto množství aktivních pryžových skupin je adhezivně interaktivních s činidlem upravujícím povrch.

Podstata předkládaného vynálezu je dále směrována na způsob produkce vyztuženého pryžového prostředku na bázi polyesteru, který obsahuje množství vláken na bázi polyesteru, poskytuje pryžovou sloučeninu nebo prostředek, který obsahuje množství aktivních pryžových skupin, připojení činidla upravujícího povrch k alespoň některým z množervi vláken na bázi polyesteru, a interagování činidla upravujícího povrch s alespoň některými aktivními pryžovými skupinami v adhezivní interakci, aby vzniklo rozhraní.

centralizovaných Konkrétněji jsou

Podrobný popis

Podstata předkládaného vynálezu poskytuje způsoby eliminující oddělený krok vysokoenergetické úpra\y, který je primárním důvodem existence velkých konverzních mlýnů zpracovávajících kordy, v předkládaném vynálezu poskytnuty prostředky a postupy pro racionalizaci a integraci „namáčení a způsobu úpravy do dalších kroků zpracování a v některých případech i pro eliminaci těchto dvou kroků zpracování. Navíc podstata předkládaného vynálezu zlepšuje adhezi mezi množstvím vláken na bázi polymeru a pryžovým prostředkem nebo sloučeninou pomocí adice adhezivních chemikálií do vláken na bázi polymeru a pryžového prostředku nebo sloučeniny, o čemž se předpokládá, že se podstatně odlišuje od jakéhokoliv výše zmíněného běžného • · adhezivního postupu, při kterém se skupiny podporující adhezi přidávají buď do vláken nebo do pryže. Výsledné produkty a prostředky lze použít pro aplikace v pneumatikách a technických pryžových výrobcích. Tato technologie je zejména vhodná pro nové postupy výroby pneumatik, které vyžadují jednokoncové kordy nebo vyztužené pryžové pruhy.

Podle podstaty předkládaného vynálezu popsané v předkládaném dokumentu, povrch vláken na bázi polymeru jako jsou vlákna na bázi polyesteru lze zpracovat a upravit tak, že se dosáhne zvýšení adheze k pryžovým sloučeninám, dokonce a překvapivě i v případě, že se vynechá krok vysokoenergetické úpravy. V tomto ohledu lze vyrobit pryžové prostředky vyztužené polymerem, které obsahují a) množství vláken na bázi polymeru, přičemž alespoň některé z množství vláken na bázi polymeru obsahují činidlo upravující povrch, a b) pryžovou sloučeninu, přičemž pryžová sloučenina obsahuje množství aktivních pryžových skupin, aktivních pryžových skupin a alespoň některé z množství jsou adhezivně interaktivní s činidlem upravujícím povrch. Adhezivně aktivní chemikálie na povrchu vlákna na bázi polymeru nebo kordu, které vedou k této zvýšené adhezi budou označovány jako „činidlo upravující které mají střední Adhezivně aktivní povrch a jsou v podstatě bez pryží, molekulovou hmotnost vyšší než 20 000, chemikálie v pryži jsou v tomto dokumentu označovány jako „aktivní pryžové skupiny.

Jako výchozí bod lze v předkládaném vynálezu použít množství vláken na bázi polymeru, která se normálně používají pro výrobu kordové tkaniny pro pneumatiky a příbuzných prostředků a materiálů. Vlákna na bázi polymeru obecně obsahují jakýkoliv přirozený nebo syntetický polymer s dlouhým řetězcem, který se skládá alespoň z 80 % hmotnostních z esteru dihydroxyalkoholu a kyseliny tereftalové (PET) nebo naftalendikarboxylové kyseliny (PEN). Například vhodné a uvažované vlákno na bázi polymeru obsahuje polyester, materiál • · · · · · · ··· ·· · · · · · · · * · • · · · · * ··«·· ··*«» • · · · · ·· ·· · · · na bázi polyesteru a/nebo materiály, které z části zahrnují polyesterové sloučeniny.

V tomto bodě je třeba chápat, že pokud není uvedeno jinak, všechna čísla vyjadřující množství složek, komponent, interakčních podmínek a podobně, které budou dále použity v přihlášce a nárocích, je třeba ve všech případech považovat za upravítelné pojmem „kolem. Proto, pokud není uvedeno jinak, číselné údaje uvedené dále v přihlášce a připojených nárocích jsou přibližné hodnoty, které se mohou měnit v závislosti na požadovaných vlastnostech, které by se měly získat u podstaty předkládaného vynálezu. Přinejmenším, a ne jako pokus nějak omezit přihlášku danou rámcem patentových nároků, je třeba každou číselnou hodnotu posuzovat z hlediska platných číslic daného čísla a případně použít běžné způsoby zaokrouhlení. Ačkoliv číselné rozsahy a parametry uvedené v rámci podstaty předkládaného vynálezu jsou přibližné, číselné hodnoty uvedené v konkrétních příkladech jsou uváděny tak přesně jak jen to bylo možné. Každá číselná hodnota nicméně nezbytně zahrnuje určité chyby nezbytně vznikající ze standardních odchylek provázejících jednotlivá testovací měření.

V zamýšlených provedeních lze povrchy množ.-.tví vláken na bázi polymeru modifikovat a/nebo upravit pomocí činidla upravujícího povrch, které obsahuje alespoň jednu adhezivní skupinu. Počítá se s tím, že lze využít množství adhezívních skupin, pokud jsou tyto adhezivní skupiny schopné adhezivně interagovat jedna s druhou. Například první adhezivní skupina případně obsahuje elektrofil zatímco druhá adhezivní skupina případně obsahuje nukleofil. Dále se počítá s tím, že počet adhezívních skupin závisí především na (a) interaktivitě první a druhé adhezivní skupiny, (b) síle adhezivní interakce mezi povrchem vlákna na bázi polymeru a aktivních skupinách v pryžovém prostředku a (c) požadovaném stupni a Ihezivní vazby a/nebo zesíťování na povrchu pryskyřice. Například když jsou první a druhá adhezivní skupina stericky bráněné, pro interakci s povrchem vlákna na bázi polymeru je nutný relativně vysoký počet adhezivních skupin a aktivních skupin v pryžovém prostředku, aby došlo v vazbě v určitém rozsahu. Podobně je potřeba vysoký počet adhezivních skupin, aby se dosáhlo stabilní adhezivní interakce v případě, že mezi adhezivními skupinami vznikají relativně slabé vazby jako je vodíková vazba nebo iontová vazba.

Tak jak se používá v předkládaném vynálezu, pojem „adhezivní skupina označuje jakýkoliv atom, funkční skupinu nebo skupinu, která má dostatečnou adhezivní Ínteraktivitu k tomu, aby vytvořila alespoň jedno rozhraní s další adhezivní skupinou v adhezivní interakci. Tak jak se používá v předkládaném vynálezu, pojem „rozhraní označuje pár nebo vazbu, která vznikne při běžné vazbě mezi dvěma částmi hmoty nebo prostoru, jako je mezi dvěma molekulami, dvěma základními řetězci, základním řetězcem a sítí, dvěma sítěmi atd. Rozhraní případně obsahuje fyzické spojení dvou částí hmoty nebo složek nebo fyzickém přitahování mezi dvěma částmi hmoty nebo složkami, včetně vazebných sil jako je kovalentní a iontová vazba a nevazebnými silami jako jsou Van der Waalsovy, eletrostatické, coulombické, vodíkové vazby a/nebo magnetická přitažlivost. Zamýšlená rozhraní zahrnují taková rozhraní, která jsou tvořena vazebnými silami jako jsou kovalentní vazby, nicméně je třeba chápat, že je preferováno jakékoliv vhodné adhezivní přitahování nebo připojování mezi dvěma částmi hmoty nebo složkami.

Počet adhezivních skupin případně může mít vliv na poměr intermolekulární ku intramolekulární adhezivní nebo chemické interakci. Například relativně vysoká koncentrace adhezivních skupin v prvním a druhém základním řetězci při relativně nízké koncentraci obou základních řetězců favorizuje intramolekulární reakce. Podobně relativně nízká koncentrace adhezivních skupin v prvním a druhém základním řetězci při ·« « ·« ·· ·· » ««·· «··· ··* « « · · · · · · • a a a a · aaaaa » · relativně vysoké koncentraci obou základních řetězců favorizuje intermolekulární reakce. Rovnováhu mezi intramolekulárními a intermolekulárními interakcemi lze také ovlivnit rozdělením nestejných adhezivních skupin mezi základní řetězce. Když je požadována intermolekulární interakce, jeden typ adhezivní skupiny lze umístit na první základní řetězec, zatímco druhý typ adhezivní skupiny lze umístit na druhý základní řetězec. Navíc lze použít jiné třetí a čtvrté adhezivní skupiny v případě, že je požadována postupná interakce nebo zesíťování za různých podmínek (např. při dvou různých teplotách).

Adhezivní skupiny pro zamýšlené adhezivní interakce nicméně v závislosti na chemické povaze alternativních adhezivních skupin případně vedou k mnoha jiným interakcím, včetně nukleofilních a elektrofilních substitucí nebo eliminací, radikálových reakcí atd. Další alternativní interakce případně také zahrnují vznik nekovalontních vazeb, jako jsou elektrostatické vazby, hydrofobní vazby, iontové vazby a vodíkové vazby.

Tak jak se používá v předkládaném vynálezu, pojem „zesíťující označuje způsob, při kterém se alespoň dvě molekuly nebo dvě části dlouhé molekuly spojují dohromady chemickou a/nebo adhezivní interakcí. Takové interakce případně nastávají mnoha různými způsoby včetně tvorby kovalentních vazeb, tvorby vodíkových vazeb, hydrofobních, hydrofilních, iontových nebo elektrostatických interakcí. Navíc molekulové interakce se případně také vyznačují alespoň dočasným fyzickým spojením mezi molekulou a setou sama nebo mezi dvěma nebo více molekulami.

K adhezivní interakci případně dochází mezi dvěma stejnými nebo nestejnými reaktivními skupinami, které jsou případně umístěny na stejném nebo na dvou různých základních řetězcích a/nebo stejných nebo dvou různých sítích. Tak jak se používá v předkládaném vynálezu, pojem „základní řetězec označuje • ·

souvislý řetězec atomů nebo skupin tvořících polymerní vlákno, které jsou kovalentně vázány tak, že odstranění jakýchkoliv atomů nebo skupin případně povede k přerušení řetězce. Tak jak se používá v předkládaném vynálezu, pojem „síť” označuje strukturu, která vznikne z interakce, bez ohledu na to, zda tato interakce je chemická nebo adhezivní, alespoň jednoho základního řetězce tak, že se jedná o strukturu, která vznikne zasíťováním jednoho základního řetězce s druhým řetězcem nebo jednoho základního řetězce se sebou samým.

Pro připojení molekuly, základního řetězce ε/nebo sítí lze také použít exogenní molekuly. Tak jak se používá v předkládaném vynálezu, pojem „exogenní molekuly” označuje takové molekuly, které se přidávají pro vyvolání nebo zlepšení adhezivní nebo chemické reakce mezi molekulami, základními řetězci a/nebo sítěmi, které by jinak mezi sebou tímto způsobem nereagovaly. Ačkoliv reakce bez exogenních molekul přinášejí různé výhody, včetně snížení celkového počtu adhezivních skupin nebo reaktivních skupin v polymeru a snížení počtu požadovaných reakčních kroků, reakce bez exogenních molekul má také některé nevýhody. Na druhou stranu použití exogenních molekul je případně výhodné v případě, že polymerační reakce a/nebo adhezivní reakce jsou chemicky nebo adhezivně nekompatibilní.

Jako činidlo upravující povrch lze použít alespoň jednu z následujících funkčních skupin a/nebo adhezivních skupin: glycidyletherová skupina, fenolová skupina, resorcinolová skupina, disulfidová skupina, tetrasulfidová skupina, alkoxylová skupina, methylolová skupina, nenasycené skupiny a/nebo aromatické hydroxylové sloučeniny a/nebo jakékoliv jiné aromatické hydroxylové sloučeniny. Navíc lze do polyesterového vlákna zabudovat aditivum podporující adhezi, jako je nylon. Vlákna na bázi polymeru s upraveným povrchem adhezivně interagují během vulkanizace pryže s alespoň jednou aktivní pryžovou skupinou v pryžovém prostředku tak, že vzniká • · · β · rozhraní pryž/vlákno. V některých případech rozhraní případně obsahuje pryskyřici. Aktivní pryžové skupiny. které jsou obsaženy v uvažovaných pryžových prostředcích jsou případně methylenové donorové složky, methylenové akceptorové složky a jejich směsi, přičemž se používají v závislosti na povaze vláken na bázi polymeru a činidlech pro povrchovou úpravu. Pokud je v pryži přítomen methylenový donor, pak je na povrchu vlákna na bázi polymeru umístěn methylenový ákceptor a/nebo naopak. Umístění methylenového akceptoru nebo donoru na vlákno nám umožňuje upravit pryžový prostředek tak, aby se dosáhlo lepší kombinace vlastností a nákladů. Methylenový donor a/nebo methylenový ákceptor se případně přidává v množství 0,1 až 10 dílů relativně ku nevulkanizované pryži. Tak··- lze případně přidat oxid křemičitý v množství 0,1 až 20 dílů relativně ku nevulkanizovane pryži.

Činidlo upravující povrch případně také obsahuje jeden nebo více následujících chemických funkčních skupin jako je epoxidová skupina, resorcinolová skupina, fenolová skupina, alkoxylová skupina, sulfidová skupina, aminová skupina, nenasycené dvojné vazby, nylon a/nebo skupiny, které jsou schopné (a) spoluvulkanizace během vulkanizace pryže tak, že vznikne průchozí síť na rozhraní mezi vláknem a pryžovým (b) adhezivní interakce s aktivními v pryžové sloučenině nebo pryžovém

Činidlo upravující povrch se případně přidává ,1 až 10 dílů hmotnostních vztaženo relativně k hmotnosti vlákna.

Sloučeniny s fenolovými nebo resorcinolovými skupinami zahrnují sloučeniny na bázi polyhydroxylových fenolů, polyhydroxylových fenolových novolakových pryskyřic a jejich alkylem nebo arylem substituovaných derivátů. Příklady těchto sloučenin jsou popsány v následujících U.S. patentech: US 4 605 696 (1986), US 4 889 891 (1989), US 4 892 908 (1990), prostředkem a/nebo pryžovými skupinami prostředku v množství dihydroxylových dihydroxylových nebo nebo pryskyřici, j ako j e resorcinol

US 5 021 522 (1991), US 5 030 692 (1991), US 5 049 641 (1991), US 5 049 618 (1991), US 5 206 289 (1993), US 5 244 725 (1993), US 5 945 500 (1999). Konkrétní příklady těchto sloučenin zahrnují resorcinol, resorcinol-formaldehydovou keto nebo monoester resorcinolové deriváty, benzoylresorcinol, resorcinol monobenzoát, monorosinát, alkylem a/nebo arylem substituované fenolové a resorcinolové novolakové pryskyřice, alkanoylové skupiny, aroylové skupiny, halogenem substituované sloučeniny, polyhydroxylové fenoxy pryskyřice, hydroxyarylem substituovaný monomaleimid, hydroxyalkylarylethery di a polyhydroxylových fenolů, styrenem upravená fenolová nebo resorcinolové pryskyřice, bisfenol-A epoxidovou pryskyřic i upravené resorcinolové nebo fenolové pryskyřice, resorcinolové novolakové pryskyřice upravené tekutinou z akužuového ořechu nebo allyl a alkyl fenolem, resorcinolové pryskvřice odvozené od resorcinolu a mono nebo polynenasycených uhlovodíkových sloučenin, jako je piperylen, dipenten, dicyklopentadien, divinylbenzen, síru obsahující fenolové nebo resorcinolové pryskyřicové deriváty nebo směsi derivátů kterékoliv výše uvedené látky.

Příklady sloučenin obsahujících činidla upravující povrch, jako jsou alkoxylové skupiny, které lze případně umístit na povrch vlákna na bázi polymeru zahrnují hexamethoxymethylmelamin, částečně nebo úplně esterifikované nebo etherifikované melamin-formaldehydové pryskyřice nebo jakékoliv N-substituované oxymethylmelaminy, jonomerní nebo oligomerní deriváty melaminu, benzoguanamin, acetoguanamin, cyklohexylguanamin a glykoluril, jakékoliv samokondenzační deriváty triazinových pryskyřic a jejich oligomery nebo směsi nebo deriváty kterékoliv výše uvedené látky.

Příklady sloučenin, které lze použít pro umístění činidel upravujících povrch, jako jsou nenasycené dvojné vazby, na povrch vláken na bázi polymeru zahrnují vinylem substituované • · · · · · f unkc i ona1i zovaných Příklady sloučenin organosilany a/nebo jakékoliv pryže mající střední molekulovou hmotnost nižší než 20 000, s výhodou tekuté pryže pro usnadnění nátěru, včetně tekutého polybutadienu, polyisoprenu, epoxidem nebo anhydridem upraveného polybutadienu, epoxidem upraveného polyisoprenu a styren-butadienových kopolymerů.

poskytujících činidla upravující povrch, jako jsou disulfidové nebo tetrasulfidové spojky, na povrchu vlákna na bázi polymeru případně také obsahují bis(triethoxysilylpropyi'disulfid nebo bis(triethoxysilylpropyi)tetrasulfid.

Tak jak se používá v předkládaném vynálezu, pojem „alkyl označuje nasycenou uhlovodíkovou skupinu nebo substituent rozvětvený nebo s přímým řetězcem sestávající z 1 až 100 atomů uhlíku, jako je methyl, ethyl, propyl, isopropyl, butyl, isobutyl, terc-butyl, oktyl, decyl, tetradecyl, hexadecyl a podobně. V některých provedeních sestávají uvažované alkylové skupiny z 1 až 24 atomů uhlíku. Pojem „cyklický alkyl znamená alkylovou sloučeninu jejíž struktura se vyznačuje jedním nebo více uzavřenými cykly. Cyklický alkyl je případně mono-, bi-, tri- nebo polycyklický v závislosti na počtu cyklů přítomných ve sloučenině.

Tak jak se používá v předkládaném vynálezu, pojem „aryl znamená monocyklické aromatické látky sestávající z 5 až 7 atomů uhlíku a typicky se jedná o fenyl, naftyl, fenanthryl, anthracyl atd. Případně jsou tyto skupiny substituovány jedním až čtyřmi, výhodněji jedním až dvěma alkyly, alkoxyly, hydroxyly a/nebo nitroskupinami. Tak jak se používá v předkládaném vynálezu, pojem „alkenyl označuje uhlovodíkový řetězec sestávající ze 2 až 24 atomů uhlíku a alespoň jedné dvojné vazby, který je rozvětvený nebo s přímým řetězcem. Preferované alkenylové skupiny podle předkládaného vynálezu obsahují 1 až 12 atomů uhlíku. Tak jak se používá v předkládaném vynálezu, pojem „alkoxyl označuje alkylovou skupinu vázanou prostřednictvím jediné koncové etherové ··· · · · · · · · • · · · • · · · · nebo jejich kombinace, sloučeniny vhodné pro spojky, tj . alkoxylovou skupinu lze definovat j.-ko -OR, kde R je alkylová skupina jejíž definice již byla uvedena výše.

Pryžové prostředky nebo sloučeniny používané v předkládaném vynálezu jsou případně nasycené, nenasycené pokud jsou pryžové prostředky a použití do kordové tkaniny pro pneumatiky a podobných materiálů. V uvažovaných provedeních pryžové prostředky nebo sloučeniny obsahují alespoň nějaký stupeň nenasycení. Uvažované pryžové sloučeniny popsané v předkládaném vynálezu jsou složeny ze směsí obsahujících různé přírodní a syntetické pryže včetně, ale tímto výčtem nejsou nijak omezeny, polyisoprenu, akrylonitril-butadienových kopolymerů, polychloroprenu, ethylen-propylen-dienových (EPDM) (který je případně upraven karboxylovými skupinami a/nebo styren-butadienových kopolymerů plněných oxidem křemičitým, sírou, iniciátory vulkanizace pryže, urychlovači, oleji, prostředky proti stárnutí pryže a dalšími ,’yztužuj ícími plnidly.

butylové pryže, terpolymerů, polybutadienu hydroxylovými skupinami, anhydridovými skupinami),

V dalších zamýšlených provedeních se činidla upravující povrch aplikují na množství vláken na bázi polymeru, jako jsou vlákna na bázi polyesteru, která byla upravena přidáním nylonu do polymerní taveniny před nebo během procesu spřádání. Povrchové úpravy epoxidovými skupinami bylo dosaženo pomocí apretace při spřádání nebo dodatečné apretace obsahující běžné epoxidové sloučeniny s glycidyletherovými spojkami.

Způsob výroby vyztuženého pryžového prostředku na bázi polymeru zahrnuje: a) poskytnutí množství vláken na bázi polymeru; b) poskytnutí pryžové sloučeniny nebo prostředku, přičemž tato pryžová sloučenina nebo prostředek obsahuje množství aktivních pryžových skupin; c) připojení činidla upravujícího povrch na povrch alespoň některých z množství vláken na bázi polymeru a d) adhezivní interagování činidla • · • · upravujícího povrch s alespoň některými z množství aktivních pryžových skupin v adhezivní interakci, aby vzniklo dobře spoj ené rozhraní.

Navíc se činidlo upravující povrch a množství aktivních pryžových skupin vybírá tak, že za podmínek výroby, jako je vulkanizace, množství aktivních pryžových skupin adhezivně interaguje s činidlem upravujícím povrch. Jinak řečeno, před krokem spojení mezi činidlem upravujícím povrch a alespoň některými z množství vláken na bázi polymeru je krok výběru nebo rozpoznání, v kterém se vybírá nebo rozpoznává činidlo upravující povrch tak, aby bylo slučitelné s množstvím aktivních pryžových skupin. Dále je třeba chápat, že pojem „slučitelný je relativní z hlediska požadovaného rozhraní. Pokud je požadováno rozhraní, které je silce zesíťované, činidlo upravující povrch se musí vybrat podle toho.

Navíc lze polyesterem vyztužené pryžové prostředky případně vyrobit postupem zahrnujícím: a) množství vláken na bázi polymeru, přičemž toto množství vláken na bázi polymeru zahrnuje činidlo upravující povrch a b) pryžový prostředek, přičemž tento pryžový prostředek obsahuje množství aktivních pryžových skupin, kde toto množství aktivních pryžových skupin adhezivně reaguje s činidlem upravujícím povrch a pryžová sloučenina sestává nezbytně z nekovových skupin.

Množství vláken na bázi polymeru lze získat jakýmkoliv vhodným způsobem včetně a) zakoupení vláken na bázi polymeru od dodavatele nebo textilního závodu; b) připravení nebo výroby vláken na bázi polymeru přímo na místě za použití chemikálií získaných z jiného zdroje a/nebo c) připravení nebo výroby vláken na bázi polymeru přímo na místě za použití chemikálií, které se také vyrábějí nebo získávají na místě. Počítá se s tím, že vlákna na bázi polymeru jsou vyrobena z jakéhokoliv vhodného materiálu, jako jsou materiály, které již byly v předkládaném vynálezu již popsány.

• ·

Povrch vlákna lze upravit impregnacemi nebo nátěry aplikovanými během a) kroku výroby příze (t j . během spřádání a/nebo předpřádání), b) následné manipulaci s přízí (tj . při tvorbě balíků, navíjení, převíjení atd.), c) ohýbání nebo proplétání a/nebo d) operacích natírání kordu před kalandrováním, protlačováním nebo vinutí vláknité výztuže. Impregnace nebo nátěry jsou případně vodné, nevodné na bázi rozpouštědla nebo „čisté - což znamená, že není přítomno žádné rozpouštědlo nebo jiná molekula a/nebo sloučenina, kterou by bylo potřeba odstranit při dalším zpracování. Vodné emulze lze aplikovat kdykoliv během výroby, ale preferována je jejich aplikace během spřádání a předpřádání, kde použité teplo rychle odstraní vodu, nebo před krokem skladování, kde je čas na to, aby se voda odpařila. „Čisté nátěry lze aplikovat na přízi nebo výsledný kord. Preferováno je když tyto čisté nátěry jsou tekuté za zvýšené teploty tak, aby se usnadnilo jednotné potažení, a ztuhnou po ochlazení, aby se usnadnila manipulace a balení.

Zamýšlené nevodné roztoky zahrnují jakékoliv čisté organické molekuly nebo jejich směs, které jsou těkavé při požadované teplotě a/nebo snadno tvoří organickou fázi. Rozpouštědlo také případně obsahuje jakékoliv vhodné čisté nebo smíchané polární a nepolární sloučeniny. Některé z rozpouštědel zahrnují, ale nejsou tímto výčtem nijak omezeny, rozpouštědla na bázi ketonu, jako je aceton, ethylmethylketon a 2-propanol.

Pryžové sloučeniny nebo pryžové prostředky, které obsahují množství aktivních pryžových skupin se případně získávají jakýmkoliv vhodným způsobem včetně a) zakoupení pryžových sloučenin nebo pryžových prostředků od dodavatele, b) připravení nebo výroby pryžových sloučenin nebo pryžových prostředků přímo na místě za použití chemikálií získaných z jiného zdroje a/nebo c) připravení nebo výroby pryžových sloučenin nebo pryžových prostředků přímo na místě za použití • · chemikálií, které se také vyrábějí nebo získávají na místě. Počítá se s tím, že pryžové sloučeniny nebo pryžové prostředky jsou vyrobena z jakéhokoliv vhodného materiálu, jako jsou materiály, které již byly v předkládaném vynálezu již popsány. Dále se počítá s tím, že aktivní pryžové skupiny jsou případně již přítomny v pryžové sloučenině nebo pryžovém prostředku nebo jsou aktivní pryžové skupiny vybrány, upraveny a přidány do pryžové sloučeniny nebo pryžového prostředku po výběru činidla upravujícího povrch. Předpokládá se, že množství aktivních pryžových skupin v nevulkanizované pryži je 0,1 až 10 dílů ze sta relativně k nevulkanizované pryži.

Činidlo upravující povrch, jako jsou ta, která již byla v předkládaném vynálezu popsána, se pak spojí s alespoň některými nebo se všemi z množství vláken na bázi polymeru. V zamýšlených provedeních se sloučeniny nebo prostředky poskytující činidlo upravující povrch míchají nebo solvatují s vhodným rozpouštědlem a pak se nanášejí na alespoň některé nebo všechny z množství vláken na bázi polymeru. Proces nanášení případně zahrnuje namáčení množství vláken na bázi polymeru do solvatované směsi obsahující činidlo upravující povrch, nalití solvatované směsi na alespoň některé z množství vláken na bázi polymeru, nastříkání solvatované směsi na alespoň některé nebo na všechny z množství vláken na bázi polymeru a/nebo jejich kombinaci, sloučeniny a/nebo prostředky, upravující povrch lze odpařit a aplikovat na množství vláken na bázi polymeru procesem naparování srážením par. Nicméně činidlo upravující povrch se připojuje k množství vláken na bázi polymeru a je třeba chápat, že produkt bude za příslušných podmínek schopen adhezivní interakce s aktivními pryžovými skupinami v pryžovém prostředku nebo pryžové sloučenině.

Jak již bylo uvedeno výše činidlo upravující povrch a alespoň některé z množství aktivních pryžových skupin se

Dále se počítá s tím, že které obsahují činidlo ··· · · ····· vybírají upravují a/nebo navrhují, aby se mezi nimi dosáhlo adhezivní interakce za daných podmínek přípravy, jako je vulkanizace. V zamýšlených provedeních adhezivní interakci, ke které dochází bude zesíťující reakce mezi činidlem upravujícím povrch a alespoň některými nebo výhodněji se všemi z množství aktivních pryžových skupin. Je třeba chápat, že ideálně všechny z množství aktivních pryžových skupin budou adhezivně interagovat s činidlem upravujícím povrch tak, aby se zlepšila adheze mezi vlákna na bázi polymeru a pryžovým prostředkem v porovnání s výše uvedenými dokumenty z dosavadního stavu techniky, nicméně je realističtější očekávat, že z důvodu sterického a fyzického bránění spíše jen alespoň některé z množství aktivních pryžových skupin budou adhezivně interagovat s činidlem upravujícím povrch.

Preferováno je když jsou adhezivní složky obsahující methylenový donor a methylenový akceptor odděleny jedna od druhé a podléhají adhezivní interakci pouze během vulkanizace pryže. Konkrétněji pokud je methylenový akceptor umístěn na povrchu vláken na bázi polymeru, pak je methylenový donor umístěn do pryžových sloučenin nebo naopak. Jinak řečeno, činidlo upravující povrch obsahuje buď methylenový donor nebo methylenový akceptor a aktivní pryžové skupiny obsahují buď methylenový donor nebo methylenový akceptor tak, že ani činidlo upravující povrch ani aktivní pryžové skupiny neobsahují najednou methylenový donor a methylenový akceptor. Předpokládá se bez vazby na nějakou konkrétní teorii, že toto oddělení vazebných činidel vede k adhezivní interakci v nebo blízko rozhraní pryž/vlákno a tím finální vulkanizovaná pryž nebude tak tvrdá jako v případě, kdy jsou methylenový donor a methylenový akceptor přítomny ve stejném pryžovém přípravku. Dále se předpokládá, že toto oddělení methylenového donoru a akceptoru minimalizuje množství adhezivních složek potřebných pro dosažení adheze, což je z ekonomického hlediska žádoucí.

• · · • · • · • · · · · • · · · · • · · · · · ··· · · ····· • · · · • · · * ·

Příklady provedení vynálezu

Konstrukce kordu, pryžové prostředky, výběr methylenového donoru nebo methylenového akceptoru a podmínky vulkanizace pryže tak jak jsou popsány v příkladech jsou ur.íena pouze pro účely ilustrace a nelze je žádným způsobem pokládat za omezení rámce předkládaného vynálezu.

Konstrukce kordu

Všechny polyesterové kordy použité v předkládaném vynálezu mají dvojitou konstrukci a byly připraveny z příze 1000 denier kroucené na 9,5 x 9,5 otáček na 2,54 cm.

Testování adheze

Kordy určené pro testování byly nejprve navinuty na navíjecí buben (o průměru 16,51 cm), který byl obalený pruhem testované pryže o tloušťce 0,508 mm tak, že vznikla podložka o šířce 15,24 cm s průměrně 36 až 40 zakončeními na 2,54 cm. Podložka kord/pryž byla sejmuta z bubnu naplocho položena na pracovní stůl tak, že strana s kordem byla umístěna nahoru. Na povrch kordu byl pak umístěn pruh spodní pryže, čímž byla testovací destička dokončena. Z testovací destičky byly vyříznuty dvě části o rozměrech 15,24 cm krát 2% 32 cm a na každý konec této části byl umístěn pruh oddělující tkaniny (2,54 cm široké) . Jedna část byla umístěna na druhou tak, že testované pryžové plochy byly umístěny uprostřed jedna k druhé.

Testované destičky kord/pryž, tak jak byly připraveny, byly pak vulkanizovány při 176, 67 °C po dobu 8 minut v horkém lisu tlakem 2,295 MPa. Všechny vulkanizované testované destičky byly před testováním ponechány ležet minimálně po dobu 16 hodin při teplotě 23,89 °C. Z vulkanizované destičky byly vyříznuty vulkanizované testovací proužky vzorku (2,54 cm krát 10,16 cm) ve směru paralelním ke snášecímu směru kordu a • · testovány na adhezi rozlepení za horka. Test rozlepení za horka byl proveden za použití Instron Tensile testeru při rychlosti protahování 10,16 cm za minutu. Testované proužky byly upravována v sušárně po dobu 30 minut při teplotě 121,11 °C a použity ihned po vyjmutí z pícky.

Maximální síla nutná pro rozlepení testovaného vzorku je uváděna jako síla rozlepení v kilogramech na centimetr. Vizuální hodnocení (stupeň) bylo stanoveno podle procenta pryže, která je pozorovatelná na povrchu kordu po odlepení obou pruhů pryže. Hodnocení 0 odpovídá žádnému pokrytí pryží neboli selhání adheze na rozhraní pryž/kord a hodnocení 5 znamená 100% pokrytí pryží, což ukazuje na kohezivní selhání pryže.

Pryžové prostředky

Prostředky pryžových sloučenin použitých v příkladech jsou uvedeny v tabulkách 1 a 2. Množství každé složky je uvedeno díly. První pryžový prostředek neobsahuj e žádné v tabulce jako hmotnostní (označený v tabulce 1 jako kontrolní pryž) adhezivum nebo aktivní pryžové skupiny, prostředek, který se typicky používá

To je pryžový s běžnými kordy upravovanými v tabulce 1

RFL. Upravené pryžové sloučeniny (označené jako HRH-1 a HRH-2) jsou odvozeny od stejného přípravku jako kontrolní pryž, ale obsahují různá množství methylenového donoru a methylenového akceptoru. V předkládaném vynálezu se pro ilustrativní účely jako methylenový akceptor používá sloučenina dostupná od firmy PolyOne Corporation jako Redimix 401RAP60. Jedná se o směs resorcinolu stearové obsahující 60 procent aktivního

Methylenový donor použitý v předkládaném vynálezu byl získán od firmy Solutia lne. jako Resimene 3520 S72. Jedná se o methylovanou melaminovou pryskyřici nanesenou na křemičitan vápenatý a je aktivní ze 72 procent.

a kyseliny resorcinolu.

• · • · • · • · • · >N

Pryžové prostředky použité jako srovnávací příklady a příklady

• · • ·

Lf)

Tabulka 2 _Pryžové prostředky použité v příkladech 5 až 6_ (Všechny složky jsou uvedeny jako hmotnostní díly) R-l R-2 R-3 R-5 R-!

Přírodní pryž 64,3 64,3 64,3 64,3 64,

Γ0

C

0

^P

ch

0

Ch

CD

OJ

co

co

co

Ch

Λ

Tt* td

I—I OJ

CA

td

r-4

cq

ΓΑ co

r4 r-4

0

0

Cd

0

cd

rd

r4

r~

0

Ch

O

Ch

CD

OJ

co

CD

00

co

V1 id

r—1 OJ

CA

id

i-4

Cd

ca ca

r4 r4

0

0

Cd

0

tr>

1

t

r-

O

’ί'

Ch

O

Ch

co

OJ

co

co

co

co

1

-cP rd

r4 OJ

ca

rd

r4

Cd

co co

r4 1-4

0

0

cd

0

in

V1 rd

1 1

r-

O

Ch

O

£h

co

OJ

co

co

co

co

sP

i

rd

r-4 OJ

ca

» r4

s. r4

Cd

co co

r4 r-4

0

0

Cd

0

Cd

rd

i 1

Γ-

O

cn

O

Ch

co

OJ

co

co

co

Ch

'Φ

V* 1—1

1—1 OJ

ca

I—1

r4

Cd

CO co

1-4 r4

0

0

cd

0

id

td

1

d Ή i—I o

d

-H

X o

i—I

X x

αι o

d *r| o

d

O oi o

d '01 > O d Ή g (0 I—I <D g r—I

X

X o

g td x

o

X x

g x

o

X

5*1 g

d

H

4-1

X

O

X

CO

CÚ

I-1 a

-H

4-1 a:

d • · · · · · · • ·· · · ··· • · · ·· · · ····· • · · · · · • ♦ · · · · ·

N

Ή

-f0

'(0

d

X

-H

>

X

N

0

1

f0

'(0

υ

^P

03

d

X

d

-H

d

Cd

g

(0

(0

a

«.

(0

d

d

N

cd

d

Ή

1

01

0

d

fÚ

Ή

Í>1

U

X

01

d

υ

X

-H

1—1

>υ

-H

Ή

O

>d

d

d

d

'Γ~1

d

CQ

0

01

Π3

03

Až

«—1

1—1

>υ

X

>N

01

O

oi

d

X!

N

0

g

d

•r4

d

(CS

1—1

1—1

0

dt

>N

03

a

•H

0

d

ω

a

I

X

td

O

---

d

Cd

X

X

(0

X

(0

a

X

-

>

O

-H

a

d

d

O

>

i—t

O

N

X

0)

0

•Η

d

'(O

O

Až

d

4-1

υ

d

d

01

ř>

'Σ>ί

d

'>4

Ή

Ol

O

Až

0

'>t

οι

•<“4

0

4-1

(ΰ

d

03

XI

N

fO

X

X

X

X

d

(0

Q1

ns

O

1—1

d

Ή

d

d

01

d

4->

>

>

01

'^Ί

>υ

0

αι

x

•r4

>υ

01

0

O

4-1

Xi

>

>

01

Ή

X

i

d

X

01

N

1—1

d

0

o

0

υ

g

01

g

X

(0

d

(0

-H

X

X!

d

d

d

-H

01

01

X

Ή

d

d

d

1

-H

01

01

>d

>d

X

X

d

d

N

•r4

01

υ

r—f

1—1

1—1

>1 Až

>

Cl

01

X

1—1

P

'(0

O

>1

>1 Až

ο

d

d

Ό

01

d

o

Ή

01

4-1

(0

X

X

01

X

X

-r4

r-4

•H

01

1—1

a

N

01

4J

d

d

X

X

-H

d

01

X

O

X

>1

O

0

(0

1—1

1

O

Ή

01

01

d

X

•Η

X

ω

a

0

Cd

CA

0

fe;

2

CA

2

2

a

O

LŠJ

cd

|jW-cyklohexylthiof talimid -- -- -- -- 0,24 !bís (triethoxysilylpropyl) disulfid -- -- -- -- 0,95 • · • ·

Srovnávací příklady

RFL upravené polyesterové kordy a nylonové kordy

Ve srovnávacím příkladu 1 byl PET režný kord bez žádného činidla upravujícího povrch (nebo s jinak upraveným povrchem) podroben běžnému dvoustupňovému procesu potahování s tím, že nejprve se kord upravil vodném roztokem na ponoření obsahujícím směs blokovaného isokyanátu / epoxidovou pryskyřici, pak byl tepelně upraven a pak byl předem upravený kord následně potažen typickým RFL adhezivním prostředkem na ponořování a nakonec byla provedena tepelná úprava. Adheze výsledného upraveného kordu pak byla stanovena s typickou neupravenou pryžovou sloučeninou jako jsou uvedeny v tabulce 1. (Toto je srovnávací příklad 1 uvedený v tabulce 3).

Ve srovnávacím příkladu 2 byl použitý PET režný kord připraven z polyesterových vláken, která byla upravena apretací při spřádání nebo dodatečnou apretací obsahující epoxidové funkce. Tento síť tvořící epoxidový apretační systém je popsán v U.S. 4 348 517. Tento režný kord označený jako PES-1 byl dále podroben běžné jednostupňové RFL úpravě (bez jakékoliv předchozí úpravy blokovaným isokyanátem / epoxidem). (Toto je srovnávací příklad 2 uvedený v tabulce 3).

Ve srovnávacím příkladu 3 byl polyesterový kord s nylonem a epoxidovými činidly upravujícími povrch (označeno jako TES-1) upraven jednostupňovým RFL ponořením a adheze byla stanovena s neupravenou běžnou pryží. Režný kord byl získán injikováním nylonového aditiva během procesu spřádání polyesterového vlákna a použitím epoxidové apretace při spřádání a dodatečné apretace. Kord použitý v předkládaném vynálezu obsahuje z ilustrativních důvodů určité množství nylonu. (Toto je srovnávací příklad 3 uvedený v tabulce 3).

Ve srovnávacím příkladu 4 byl dvojitý kord z nylonu 6 získán z příze mající 1260 denier a kroucené na : : : ’ ί ί **: * ί '« ··· ·· ·· ·

9,5 krát 9,5 otáček na 2,54 cm. Protože se jedná o nylonový kord, byla ze srovnávacích důvodů stanovena pouze jeho adheze k HRH pryži obsahující aktivní pryžové skupiny, protože o nylonu je známo, že má dobrou adhezi k HRH pryži při použití přímé vazby. (Toto je srovnávací příklad 4 uvedený v tabulce 3).

A · « · * ·

A *

Tabulka

• · s epoxidovými a/nebo up rav eným pryžovým

Příklady 1 až 3

Přímá vazba polyesterových kordů nylonovými upravenými povrchy k HRH sloučeninám

V příkladu 1 byl vyztužený kompozit kord-pryž připraven ze stejného polyesterového kordu, který již byl použit ve srovnávacím příkladu 2. Tento kord označený jako PES-1 má epoxidové činidlo upravující povrch, které bylo zabudováno během procesu spřádání vlákna za použití epoxid obsahující apretace při spřádání a epoxid obsahující dodatečné apretace. V tomto příkladu předkládaného vynálezu nebyl kord podroben RFL úpravě, ale byl přímo konstruován se dvěma různými pryžemi (HRH-1 a HRH-2) obsahujícími různá množství methylenového donoru a methylenového akceptoru. Výsledky adheze jsou uvedeny v tabulce 3. Je jasně vidět, že polyesterový kord podle předkládaného vynálezu s epoxidem upraveným povrchem lze přímo vázat na pryžové sloučeniny obsahující methylenové donorové a methylenové akceptorové aktivní pryžové skupiny bez použití RFL povlaku nebo zvláštní tepelné úpravy. Adhezivní data jsou také příznivější v porovnání s kontrolními vzorky ze srovnávacího příkladu 1 a ze srovnávacího příkladu 2, ve kterých bylo potřebné předchozí natření a RFL úprava, aby se dosáhlo srovnatelné úrovně adheze pryže ke kordu.

V příkladu 2 byl další vyztužený kompozit kord-pryž připraven z polyesterového kordu označeného jako PES-2, který má vyšší množství epoxidového činidla upravujícího povrch, než PES-1. Opět je z tabulky 3 vidět, že dokonce i bez běžné RFL úpravy jsou hodnoty adheze lepší než u kordů s RFL úpravou a jsou plně srovnatelné s nylonovým kordem.

Příklad 3 ukazuje, že polyesterový kord s nylonem a epoxidovým činidlem upravujícím povrch (TES-1) lze také přímo ·· ·· ·’ * « · < « * « β * * · e ····· - » β · · · ·· ·» ·· • » ·· • · · • · · • · * ·· ··· • · navázat na HRH pryž s aktivními pryžovými skupinami bez nutnosti RFL úpravy. Výsledky adheze jsou uvedeny v tabulce 3.

Data v příkladech 1 až 3jasně ukazují, že polyesterové kordy se speciálně upraven epoxidovými a/nebo nylonovými činidly upravujícími povrch podle předkládaného vynálezu, lze přímo navázat k pryži obsahující aktivní pryžové skupiny, bez nutnosti RFL potahování nebo dodatečné tepelné úpravy. Teplo dodané během vulkanizace pryže postačuje k vytvrzení aktivních pryžových skupin v HRH upravených pryžových sloučeninách a poskytuje dobrou adhezi kordu k pryži.

Příklad 4

Přímá vazba polyesterových kordů s epoxidovými činidly upravujícími povrch k HRH upraveným pryžovým sloučeninám

V tomto příkladu byly polyesterové kordy, které byly navrženy tak, aby měly neaktivované a adhezivem aktivované impregnace, hodnoceny z hlediska adheze s pryží obsahující aktivované pryžové skupiny. Povrchová aktivace polyesterových vláken byla provedena pomocí epoxid obsahující apretace při spřádání a/nebo dodatečné apretace (v tabulce 4 označené jako „aktivováno epoxidem) během procesu spřádání vlákna. Povrchově aktivovaná polyesterová vlákna pak byla zkroucena do kordů a přímo navázána na HRH upravenou pryž, aby bylo možno studovat adhezi. Běžná RFL úprava byla vynechána. Výsledky adheze jsou uvedeny v tabulce 4.

CN

Kontrolní pryž Upravená pryž: HRH'rl tí r-d 'id

N

-rl >

Ή ti

Φ

O

O

σ	Ch	LO	o	o
-			·.	*»
η	co	co

Φ

N Φ 43	A U hft	<D r-d	ch o	co	Lf) Lf)	00 σι	LO CO
d	VI v	r4	co	co	(*)	Lf)	LO

Φ

P

O

N >

(ti 34 i—I 3 43 (0 H

Ή β

rd 'Φ

N id >

M ti φ

o o

o

Φ

N	R rt	H	00	co	<D	LO	CO
Φ 43	v řrt	rH	>	>	CO	σ	l>
*d	VI M	rH	o	o	t—1	o	o

Φ

P

O

N >

Ř

E-c

O

tí

Φ

β

ε

β

'(ti

β

ε

β

'(ti

>0 Φ ll

O id

Ti '(ti >N

'(ti >

Φ Ti

'β >

ε <u

> o

'>1 (-1

'(ti >

<u Ti

'(ti >

ε φ

> o

•P

O

Ή

O

Ti

N

Ti '(ti >N

0

•rd

O

Ti

N

+* Rt Tl

Φ

>

X

>

•rd

>.

>

X

>

•rd

P

-H

0

-H

X

rd

-rd

0

Ή

X

rd

v Λ

A

4J

A

n

o

β

4->

A

4-)

o

β

W Ό

id

34

CD

34

A

4-)

34

Φ

34

A

4-)

φ

(ti

Φ

(ti

34

34

Ή (3 cd dd

-p t) dd >P

A A <d w

H >P

A o o

β	β	β	0		0		0
λίΰ	'(ti	'β	β	ε	β	ε	β	ε
>	>	>	'(ti	φ	'(ti	φ	'β	φ
0	0	0	>	Ti	>	Ό	>	τί
>	>	>	0	-Η	0	Η	0	•Η
Ή	•Η	•Η	>	X	>	X	>	X
4->	4-)	4-)	-Η	0	Ή	0	Ή	0
34	34	34	4-)	Α	-U	Α	4-ϊ	Α
(ti	(ti	(ΰ	34	Φ	34	Φ	34	Φ
Φ	Φ	Φ	C
S	£	£

Porovnáním vzorků G, H a I v tabulce 4 je vidět, že adhezi polyesterových kordů k HRH-2 pryži lze zlepšit aktivací povrchu polyesterového vlákna epoxid obsahující dodatečné apretace. Navíc když byla na povrch polyesterových vláken aplikována epoxidem aktivovaná apretace při spřádání spolu s nebo i bez epoxidem aktivované dodatečné apretace, jako v příkladech J, K a L v tabulce 4, lze dosáhnout znatelného zlepšení adheze a hodnoty adheze jsou srovnatelné s hodnotami pro kordy, které byly upraveny pomocí RFL, jak je uvedeno ve srovnávacím příkladu 1 a ve srovnávacím příkladu 2 v tabulce 3. Tato data demonstrují schopnost původců vynálezu navrhnout a upravit povrch polyesterových vláken tak, aby se dosáhlo dobré vazby polyesterových kordů k pryži bez nutnosti procesu RFL úpravy.

Příklad 5

Přímá vazba polyesterových kordů, které mají epoxidová a resorcinolová činidla upravující povrch k upraveným pryžím variace obsahu methylenového akceptoru na povrchu vlákna.

resorcinolová

Tento příklad ilustruje dosažení dobré přímé vazby kordu k pryži pomocí adheze za použití polyesterových kordů, které mají jak epoxidová, tak resorcinolová činidla upravující povrch. Pryž použitá pro zhodnocení adheze kordu k pryži obsahovala pouze sloučeninu s methylenovým donorem. Sloučenina s methylenovým akceptorem byla umístěna na povrchu polyesterových vláken nebo kordů tak, aby vznikla polyesterová vlákna nebo polyesterové kordy s požadovanými epoxidovými a resorcinolovými činidly upravujícími povrch, která jsou popsána v předkládaném vynálezu. Resorcinolem upravený povrch byl získán potažením PES-1 kordu, který byl použit v příkladu 1, roztokem adheziva obsahujícím sloučeninu s methylenovým akceptorem, kterou je v tomto případě, pryskyřice. V tomto příkladu byla zvolena • · resorcinolová pryskyřice Penacolite Resin B19, komerčně dostupná od firmy Indspec lne. Roztok adheziva byl připraven rozpuštěním konkrétního požadovaného množství resorcinolové pryskyřice v acetonu. Například když je potřeba roztok dvou dílů, dva gramy Penacolite Resin B19 se rozpustí ve 100 gramech acetonu. Lze použít jakékoliv nízkovroucí organické rozpouštědlo, které dokáže rozpustit resorcinolovou pryskyřici a poskytnout rychlé usušení během procesu sušení.

Prostředek pryžového přípravku, který byl použit v tomto příkladu pro zhodnocení adheze, je uveden v tabulce 2 jako R-l. Je třeba uvést, že tato pryž obsahuje pouze methylenový donor (kterým je v tomto případě pryskyřice obsahující hexamethoxymethylmelamin (HMMM), dostupná od firmy Solutia lne. pod názvem Resimene 3520S72). PES-1 byl potažen různými roztoky obsahujícími zvyšující se množství resorcinolové pryskyřice. Výsledky adheze jako funkce zvyšující se koncentrace potahovacího roztoku nebo jako funkce zvyšujícího se zachycení povlaku jsou uvedeny v tabulce 5.

Tabulka 5

Hmotnostní díly	Zachycení potahu(3)	Adheze	Vizuální
resorcinolové	(hmotnostní procenta	(kg/cm)	hodnocení
pryskyřice(1)	vztažená na hmotnost
v potahovacím roztoku(2)	kordu)
2	1,9	3,4 8	1,8
4	3,2	4,54	2,2
8	5,3	5,38	3,7
10	6,2	5,88	3,7
12	7,1	5,91	4,0
16	8,8	6,98	4,3
20	10,4	6,54	4,1

(1) Použitá resorcinolová pryskyřice je Penacolite Resin

B19 od firmy Indspec lne.

• · (2) Potahovací roztok byl získán rozpuštěním pryskyřice B19 v acetonu.

Čísla představují hmotnostní díly pryskyřice ve 100 dílech acetonu.

(3) Zachycení potahu bylo vyhodnoceno studií koncentrace potahovacího roztoku oproti zachycení potahu.

Data uvedená v tabulce 5 jasně ukazují, že máme-li epoxidové a resorcinolové činidlo upravující povrch na polyesterových kordech, pak je možné dosáhnout přímé vazby mezi pryží a polyesterovými kordy bez nutnosti RFL úpravy. Navíc nebylo nutné zabudovat do pryže methylenový donor a methylenový akceptor.

Navíc, protože RFL proces není v tomto případě nutný, nebyla potřebná další tepelná úprava. Pouze teplo nutné pro vulkanizaci finálního pryžového výrobku postačovalo pro vytvoření zesilováni methylenového donoru a methylenového akceptoru v kordu k pryžovému rozhraní, a tak dosáhnout dobré adheze mezi polyesterovými kordy a pryží. Z tabulky 5 lze také vidět, že 5 % hmotnostních zachycení potahu poskytne hodnotu adheze 5,88 kg/cm, což je srovnatelné s adhezi 6,07 kg/cm pro odpovídající RFL upravený polyesterový kord, jak je uvedeno ve srovnávacím příkladu 2.

Příklad 6

Přímá vazba polyesterových kordů, které mají epoxidová a resorcinolová činidla upravující povrch k upraveným pryžím variace obsahu methylenového donoru v pryžových materiálech.

Pro studii adheze byl použit polyesterový kord s epoxidovým a resorcinolovým činidlem upravujícím povrch. Povrch upravený resorcinolem byl v tomto případě získán potažením polyesterového kordu, který měl epoxidem upravený povrch, roztokem obsahujícím 8 gramů resorcinolové sloučeniny methylenového akceptoru (tj . Penacolite Resin B19) ve 100 gramech acetonu. Výsledky adheze tohoto kordu k pryžovým sloučeninám obsahujícím různá množství methylenového donoru a oxidu křemičitého, ale žádný methylenový akceptoru, jsou uvedeny v tabulce 6. Prostředky pryžových materiálů použitých v tomto příkladu jsou označeny jako pryže R-2, R-3, R-4 a R-5, jak již bylo uvedeno výše v tabulce 2.

Tabulka 6

Pryžová	Methyléno-	Oxid kře-	Spojující	Adheze	Vizuální
sloučenina	vý donor(1> HMMM (díly)	mičitý(2) (díly)	činidlo(3> (díly)	(kg/cm)	hodnocení
R-2	2,9	14,4		6,91	4,3
R-3	5,6	14,4		5,16	3,3
R-4	5,6			2,96	2,0
R-5	2,9	14,4	0,95	7,68	4,3

(1) Hexamethoxymethylmelamin (nebo HMMM), dostupný od firmy Solutia lne. pod názvem Resimene 3520S72 (2) HiSil 233 od firmy PPG (3) Bis(triethoxysilylpropyl)disulfid

Z tabulky 6 lze vyčíst, že pouze minimální množství methylenového donoru (t j . hexamethoxymethylmelaminu) bylo nutné pro dosažení požadované adheze kordu k pryži. Zdá se, že vyšší množství hexamethoxymethylmelaminu v pryži má spíše nepříznivý vliv na adhezi. V závislosti na povaze upravených povrchů polyesteru, lze dosáhnout požadované adheze kordu k pryži pomocí vhodného návrhu pryžových přípravků. Výsledek s ohledem na pryžovou sloučeninu R-4 opět potvrzuje důležitost oxidu křemičitého v HRH suchém pryžovém vazebném systému. Pryžová sloučenina R-6 obsahuje, kromě methylenového donoru, disulfidový organosilanový derivát jako spojující činidlo.

Vysoká hodnota adheze s pryžovým prostředkem R-6 potvrdila, že při vhodném návrhu upraveného povrchu polyesteru a vhodném přizpůsobení aktivních pryžových skupin v pryžových sloučeninách lze dosáhnout požadované adheze polyesterového kordu k pryži.

Tím byly popsány konkrétní provedení a aplikace výroby kordové tkaniny pro pneumatiky, způsoby a jejich použití. Nicméně odborníkům v dané problematice bude zřejmé, že bez odchýlení od rámce předkládaného vynálezu jsou, vedle popsaných, možné i mnohé jiné modifikace. Podstatu vynálezu proto nelze omezit ničím jiným než přiloženými nároky. Navíc je třeba při interpretaci přihlášky a nároků všechny pojmy interpretovat nej širším možným způsobem vyplývajícím z kontextu. Zejména pojmy „obsahující a „obsahuje by měly být interpretovány jako pojmy týkající se prvků, složek nebo kroků neuzavřeným způsobem, což ukazuje, že uvedené prvky, složky nebo kroky jsou případně přítomny nebo použity nebo kombinovány s jinými prvky, složkami nebo korky, které nejsou výslovně uvedeny.

Claims (28)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Vyztužený pryžový prostředek na bázi polyesteru, vyznačující se tím, že obsahuje:

   množství vláken na bázi polyesteru, ve kterých množství vláken na bázi polyesteru obsahuje činidlo upravující povrch;

   a pryžovou sloučeninu, která obsahuje množctví aktivních

   pryžových skupin, ve které toto množství aktivních pryžových skupin povrch. je adhezivně interaktivních s činidlem upravujícím 2 . Pryžový prostředek podle nároku 1, v y z n a č u j ící se tím, že činidlo upravující

   povrch obsahuje methylenový donor a methylenový akceptor.
2. 3. Pryžový prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že aktivní pryžové skupiny obsahují methylenový donor a methylenový’· akceptor.
3. 4. Pryžový vyznačuj ící povrch obsahuje buď akceptor.

   prostředek podle nároku 1, se tím, že činidlo upravující methylenový donor nebo methylenový
4. 5. Pryžový prostředek podle nároku 4, vyznačující se tím, že aktivní pryžové skupiny obsahují buď methylenový donor nebo methylenový akceptor tak, že ani činidlo upravující povrcl, ani aktivní pryžové skupiny neobsahují najednou methylenový donor a methylenový akceptor.

   * ·
5. 6. Pryžový vyznačuj £ c skládá v podstatě z prostředek í se tím, nekovových skupin podle že pryžová nároku 1, sloučenina se
6. 7. Pryžový prostředek vyznačující se zesíťující interakce.

   podle tím, nároků 1, že adhezivní

   5 nebo 6, interakce je
7. 8. Pryžový prostředek vyznačující se tvoří pryskyřicové rozhraní.
8. 9. Pryžový prostředek vyznačující se nezesíťující interakce.

   podle nároků 1, 5 tím, že adhezivní nebo 6, interakce podle nároků 1, tím, že adhezivní

   5 nebo 6, interakce je
9. 10. Pryžový prostředek podle jednoho z nároků 1, 2, 3, 4, 5 nebo 6, vyznačující se tím, ie upravující činidlo obsahuje epoxidové skupiny.
10. 11. Pryžový prostředek podle nároku 10, vyznačující se tím, že činidlo upravující povrch dále obsahuje aromatickou hydroxylovou sloučeninu.
11. 12. Pryžový prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že vlákna na bázi polyesteru obsahují až 10 % hmotnostních nylonu.
12. 13. Pryžový prostředek podle nároku 10, vyznačující se tím, že vlákna na bázi polyesteru obsahují až 10 % hmotnostních nylonu.
13. 14. Pryžový vyznačuj ící prostředek s e podle nároku

    10, tím, že činidlo upravující • · povrch dále obsahuje fenolové skupiny odvozené od resorcinolu, resorcinol-formaldehydové pryskyřice, fenol-formaldehydové pryskyřice, polyhydroxylového fenolu, fenolové novolakové pryskyřice, resorcinolové novolakové pryskyřice, fenol-resorcinolové novolakové pryskyřice, polyhydroxyl fenolové novolakové pryskyřice, meta-substituovaného alkenyl fenolu nebo jejich směsi.nebo deriváty.
14. 15. Pryžový prostředek podle nároku 10, vyznačující se tím, že činidlo upravující povrch dále obsahuje hexamethoxymethylmelamin, částečně nebo úplně alkoxymethylované monomerní nebo oligomerní deriváty melaminu, melamin-formaldehydovou pryskyřici, benzoguanamin, acetoguanamin, cyklohexylguanamin, glykoluril nebo jejich deriváty nebo směsi.
15. 16. Pryžový prostředek podle nároku 13, vyznačující se tím, že činidlo upravující povrch dále obsahuje fenolové skupiny odvozené od resorcinolu, resorcinol-formaldehydové pryskyřice, fenol-formaldehydové pryskyřice, polyhydroxylového fenolu, fenolové novolakové pryskyřice, resorcinolové novolakové pryskyřice, fenol-resorcinolové novolakové pryskyřice, polyhydroxyl fenolové novolakové pryskyřice, meta-substituc^aného alkenyl fenolu nebo jejich směsi nebo deriváty.
16. 17. Pryžový prostředek podle nároku 13, vyznačující se tím, že činidlo upravující povrch dále obsahuje hexamethoxymethylmelamin, částečně nebo úplně alkoxymethylované monomerní nebo oligomerní deriváty melaminu, melamin-formaldehydovou pryskyřici, benzoguanamin, acetoguanamin, cyklohexylguanamin, glykoluril nebo jejich deriváty nebo směsi.
17. 18. Pryžový vyznačuj ící prostředek se tím, podle nároku 10, že množství aktivních pryžových skupin dále obsahuje fenolové skupiny odvozené od resorcinolu, fenol-formaldehydové pryskyřice, fenolové novolakové pryskyřice, pryskyřice, fenol-resorcinolové polyhydroxyl fenolové resorcinol-formaldehydové prys kyřice, polyhydroxylového fenolu, resorcinolové novolakové novolakové novolakové pryskyřice, pryskyřice, meta-substituovaného alkenyl fenolu nebo jejich směsi nebo deriváty.
18. 19. Pryžový vyznačuj ící pryžových skupin částečně oligomerní dále nebo úplně deriváty prostředek podle nároku 10, se tím, že množství aktivních obsahuj e hexamethoxymethylmelamin, alkoxymethylované monomerní nebo me1aminu, melami n-forma1dehydovou pryskyřici, benzoguanamin, acetoguanamin, cyklenexylguanamin, glykoluril nebo jejich deriváty nebo směsi.
19. 20. Pryžový vyznačuj ící prostředek podle nároku 13, se tím, že množství aktivních pryžových skupin dále obsahuje fenolové skupiny odvozené od resorcinolu, fenol-formaldehydové pryskyřice, fenolové novolakové pryskyřice, pryskyřice, fenol-resorcinolové polyhydroxyl fenolové resorcinol-formaldehydové pryskyřice, polyhydroxylového fenolu, resorcinolové novolakové novolakové novolakové pryskyřice, pryskyřice, meta-substituovaného alkenyl fenolu nebo jejich směsi nebo deriváty.
20. 21. Pryžový prostředek podle nároku 13, vyznačující se tím, že množství aktivních pryžových skupin dále obsahuje hexamethoxymethylmelamin, částečně nebo úplně alkoxymethylované monomerní nebo • · φ · · • » · · t • · · · • · · · · oligomerní deriváty melaminu, melamin-formaldehydovou pryskyřici, benzoguanamin, acetoguanamin, cyklohexylguanamin, glykoluril nebo jejich deriváty nebo směsi.
21. 22. Pryžový prostředek podle jednoho z nároků 1, 2 nebo 4, vyznačující se tím, že činidlo upravující povrch dále obsahuje tekutou pryž, která má střední molekulovou hmotnost nižší než 10 000.
22. 23. Pryžový prostředek podle jednoho z náro<ů 1, 2, 3, 4, 5 nebo 6, vyznačující se tím, že činidlo upravující povrch tvoří 0,1 až 10 hmotnostních dílů relativně ke hmotnosti vlákna.
23. 24. Pryžový prostředek podle jednoho z nároků 1, 2, 3, 4, 5 nebo 6, vyznačující se tím, že množství aktivních pryžových skupin v nevulkanizované pryíi tvoří 0,1 až 10 hmotnostních dílů na sto dílů relativně k nevulkanizované pryži.
24. 25. Způsob výroby vyztuženého pryžového prostředku na bázi polyesteru, vyznačující se tím, že zahrnuje:

    poskytnutí množství vláken na bázi polyesteru; poskytnutí pryžové sloučeniny nebo prostředku, přičemž tato pryžová sloučenina nebo prostředek obsahuje množství aktivních pryžových skupin;

    připojení činidla upravujícího povrch na povrch alespoň některých z množství vláken na bázi polyesteru; a interagování činidla upravujícího povrch s alespoň některými z množství aktivních pryžových skupin v adhezivní interakci, aby vzniklo rozhraní.
25. 26. Způsob podle nároku 25, vyznačující se tím, že dále zahrnuje volbu činidla upravujícího povrch • · • · * · · · ♦ * »·<

    tak, že množství aktivních pryžových skupin je za podmínek přípravy adhezivně interaktivních s činidlem upravujícím povrch.
26. 27. Způsob podle nároku 26, vyznačuj ící tím, že podmínky přípravy zahrnují vulkanizaci.
27. 28. Způsob podle nároku 25, vyznačující se tím, že spojení zahrnuje nanesení činidla upravujícího povrch na alespoň některé z množství vláken na bázi polyesteru.
28. 29. Způsob podle nároku 25, vyznaču-jící se tím, že až 10 % hmotnostních vláken na bázi polyesteru dále obsahuje nylon.