CZ2004539A3 - Sestava pro upevnování dvou těles - Google Patents

Description

Sestava pro upevňování dvou těles

Oblast techniky

Vynález se týká tvarovky vhodné pro spojení prvního tělesa a druhého tělesa. I když je vynález navržen při uvažování spojů trubek, je třeba poznamenat, že tělesa mohou být jiná než trubky a mohou být různých typů a tvarů a mohou být z různých materiálů.

Dosavadní stav techniky

Známé prostředky pro spojování dvou těles, například trubek, jsou typicky složité, například vyžadují složité obrábění, zahrnují velký počet částí, a části se dají obtížně sestavovat v oblasti, kde je tvarovka požadována. Známé tvarovky jsou dále složité, když se jedná o vysoké tlaky, například jako u určitých hydraulických oblastí použití, a/nebo kde se jedná o tělesa s malou světlostí.

Vynález si klade za úkol vytvořit spojovací systém pro vzájemné spojení těles, v němž by uvedené problémy byly překonány nebo zmenšeny.

Podstata vynálezu

Podle vynálezu je navržena sestava pro upevňování dvou těles, která obsahuje první těleso s ústím pro vsunutí druhého tělesa, a upevňovací prostředky pro upevňování prvního tělesa k druhému tělesu, prostředky pro těsnění prvního tělesa vůči druhému tělesu, přičemž upevňovací prostředky obsahují první upevňovací člen pro záběr s druhým tělesem, který je uzpůsoben pro alespoň částečné uložení uvnitř ústí a má prostředky pro záběr s prvním tělesem pro bránění vyjímání druhého tě• · • ·

-2lesa z ústí prvního tělesa.

Vynález v mnoha dalších provedeních s výhodou obsahuje druhý upevňovací člen pro držení prvního upevňovacího členu v záběru s uvedeným prvním tělesem a tím i v poloze v záběru s druhým tělesem. Ještě výhodněji je druhý upevňovací člen alespoň zčásti umístěn uvnitř ústí mezi druhým tělesem a prvním upevňovacím členem.

První těleso může být provozní jednotka nebo mezilehlá jednotka pro připojení k takové provozní jednotce nebo jinému systému. První těleso může být například provozní jednotka jako ty, které se nachází v motorových vozidlech, například bloky brzdových válců. Druhé těleso může být například trubka. První těleso může být například adaptér pro připojování plynové trubky k plynovému zařízení, jako plynovému sporáku nebo kamnům.

Alternativně může být první těleso spojka pro připojení druhého tělesa k ještě dalšímu tělesu, kdy první těleso může mít jednu nebo více přídavných ústí, do každého z nichž se zasouvá jiné těleso. Například může být první těleso spojka pro dvě trubky. Prostředky pro připojení k dalším tělesům mohou také obsahovat sestavu s tvarovkou podle vynálezu.

S výhodou je druhé těleso opatřeno na svém vnějším povrchu vystupující částí. S výhodou je vystupující část uspořádána obvodově. Vystupující část vytvořená na vnějším povrchu druhého tělesa má výhodu v tom, že jestliže má druhé těleso průchod, například kde je jím trubka, není průchod • · • · ovlivňován. S výhodou je první upevňovací člen v záběru s vystupující částí. Ještě výhodněji je pro záběr s vystupující částí uzpůsoben konec prvního upevňovacího členu. Vystupující část může kromě toho omezovat rozsah dopředného posunu druhého tělesa do prvního tělesa. Alternativně má druhé těleso na svém vnějším povrchu drážku pro vzájemný záběr s prvním upevňovacím členem.

S výhodou je první upevňovací člen ve tvaru prstence nebo válce uzpůsoben pro umístění okolo druhého tělesa. Konec prvního upevňovacího členu odlehlý od konce, který je určen pro záběr s druhým tělesem, je s výhodou deformovatelný, přednostně radiálně deformovatelný. Prstenec nebo válec může být obvodově nespojitý po alespoň části své délky a například může obsahovat ve svém tělese podélnou štěrbinu. S výhodou má válec více podélných štěrbin, jako například čtyři. První upevňovací člen může být ve formě jedné součástky, a to i když má druhé těleso malý průměr.

S výhodou je v prvním tělese vytvořeno vybrání, například drážka, a to tak, že první upevňovací člen je zasunutelný do tohoto vybrání. S výhodou je vybrání obvodově uspořádané. Ještě výhodněji je vybrání ve stěně ústí prvního tělesa. Dále má s výhodou první upevňovací člen na vnějším povrchu více výstupků pro zasunutí do uvedeného vybrání. První upevňovací člen může mít obvodově uspořádaný výstupek. Jeden nebo více výstupků mohou zapadat při vsouvání uvedeného prvního upevňovacího členu do vybrání z uvedeném prvním tělese.

V jednom provedení je s výhodou první upevňovací člen • ·

-4uzpůsoben pro záběr s druhým tělesem pomocí radiálně směrem dovnitř orientované části pro zabírání s druhým tělesem a jeho vystupující částí. Výhodněji obsahuje první upevňovací člen radiálně směrem dovnitř orientovanou část. Zbytek prvního upevňovacího členu je tak v odstupu od druhého tělesa a může umožnit uložení druhého upevňovacího členu v prostoru .

S výhodou je první upevňovací^-člen^-přidrž o vatě Iný—nevystupující části na druhém tělese. První upevňovací čleň může mít prostředky pro přidržování upevňovacího členu na druhém tělese. S výhodou jsou prostředky osazovatelné přes vystupující část na druhém tělese. Prostředky pro přidržování prvního upevňovacího členu na druhém tělese mohou být f umístěny na konci nebo při konci prvního upevňovacího členu,

F který je v záběru s vystupující částí na druhém tělese.

I Prostředek pro přidržování prvního upevňovacího členu na

I druhém tělese obsahuje prstencovou část pro uložení přes vystupující část na druhém tělese a radiálně dovnitř orientované části pro uložení na obou stranách vystupující části,

I čímž je první upevňovací člen přidržován na vystupující části druhého tělesa.

[ i· ' ' .

S výhodou vystupuje přední z radiálně směrem dovnitř _ft. orientovaných částí, t.j. ta, která je při použití nejdále dovnitř ústí prvního tělesa, v menší míře než druhá radiálně směrem- dovnitř orientovaná část. Druhá z radiálně směrem dovnitř vystupujících částí, t.j. ta, která je blíže vstupu do ústí prvního tělesa, může být radiálně směrem dovnitř orientovaná část, popsaná výše, která je určena pro záběr s vystupující částí na druhém tělese pro zabraňování odnímá-5• · · · • ···· · · ní druhého tělesa z prvního tělesa.

S výhodou je prstencová část pružná tak, že se alespoň před vsunutím do prvního tělesa může deformovat pro umožňování, aby přední z radiálně směrem dovnitř orientovaných částí zapadly přes vystupující část a po té se znovu tvarovaly zpět pro zachycení prstencové části přes vystupující část. Je tak patrné, že první upevňovací člen může být účinně zachycován á~uWIňován~vzhledem—k—vystupuj ící čás_ti_ na druhém tělese.

Termín prstencový ve smyslu prstencové části zahrnuje jak obvodově souvislý, tak i obvodově nesouvislý. Provedení, kde je prstencová část po alespoň části své délky obvodově nesouvislá, například kde obsahuje jednu nebo více štěrbin, může s výhodou zajistit požadované pružné vlastnosti. Prstencová část může například zajistit více pružných prstů, například tři nebo čtyři prsty, uložené okolo vystupující části na druhém tělese. Prstencová část je s výhodou v těsné blízkosti, nebo se dotýká, povrchu vystupující částina druhém tělese. S výhodou je vnější průměr prstencové části v těsné blízkosti vnitřního průměru ústí prvního tělesa.

S výhodou je první upevňovací člen přidržován na druhém tělese tak, že se nemůže ztratit. Dále je s výhodou možné, aby bylo prováděno sestavení jednoduchým zatlačením druhého tělesa do ústí prvního tělesa s na ním přidržovaným upevňovacím členem. Když první upevňovací člen začíná vstupovat do ústí, přičemž vnější průměr prstencové přídržné části zapadá těsně do průchodu ústí, nemůže tak být první upevňovací člen vyjímán z druhého tělesa, t.j. je zachycen

-6na druhém tělese a jakákoli síla, která je potřebná pro plné i vsunutí upevňovacího členu, může být vyvinuta tlačením druí hého tělesa.

S výhodou je druhý upevňovací člen ve tvaru prstence nebo válce pro uložení okolo druhého tělesa. Výhodněji je druhý upevňovací člen pro umístění v prostoru mezi druhým tělesem a prvním upevňovacím členem. Druhé těleso tak může být menší prstencový člen pro umístění okolo druhého tělesa, ale uvnitř prvního upevňovacího členu.

Těsnicí prostředek obsahuje nejméně jeden těsnicí člen mezi prvním a druhým tělesem.

Typicky může být těsnicí prostředek tvořen O-kroužkem, neboř. O-kroužky jsou vhodné, jednoduché a snadno < dostupné v širokém rozmezí velikostí a vhodné pro těsnicí použití například proti vodě a plynu. Může však být použit jakýkoli vhodný typ těsnicích prostředků v závislosti na

Γ použití a/nebo prostředí, v němž může být použita tvarovka spojky. Těsnění tak mohou být vytvořena například z elastoí merů, plastů, kovů a kompozitních materiálů podle potřeby.

Podle potřeby mohou být těsnicí prostředky tvořeny například složenými vícedílovými těsnění, je-li to požadováno v daném použití.

. , . S výhodou je těsnicí prostředek umístěn v odstupu od vystupující část druhého tělesa. S výhodou je těsnicí prostředek umístěn v oblasti užšího průměru ústí prvního tělesa pro těsnicí dosedání na povrch druhého tělesa- Tam, kde se použijí tvarovky malého průměru, například kde druhé těleso má malý průměr, je těsnicí prostředek přednostně a vhodně určen pro umístění bezprostředně pod vystupující částí, t.j. mezi vystupující částí druhého tělesa a prvním tělesem. Mohou být použity jiné těsnicí členy, jako podložka. V některých provedeních mohou být těsnicí prostředky umístěny na druhém tělese.

Tělesa a upevňovací členy mohou být vytvořeny z různých materiálů, například kovu, plastů atd. S výhodou jsou upevňovací členy vytvořeny z plastů.

Vynález přináší jednoduchou, avšak spolehlivou konstrukci tvarovky. Bude zřejmé, že počet součástek je malý. Tvarovka je způsobilá snadného osazování a může být natlačena, takže nevyžaduje složitou a časově náročnou operaci například na výrobní lince. Některé ze všech dalších součástí, zahrnujících těsnicí prostředky, první upevňovací člen a druhý upevňovací člen, mohou být osazeny na druhém tělese před osazováním tvarovky. Například první a druhý upevňovací člen mohou být osazený na druhém tělese přeď tím, než se na druhém tělese vytvoří vystupující část. Osazování tvarovky je tak zvlášt jednoduché a je menší prostor pro chybné ukládání součástek. První upevňovací člen může zabírat jak do prvního tělesa a druhého tělesa a druhý upevňovací člen může zabírat do prvního upevňovacího členu a prvního tělesa, pro přidání pevnosti tvarovce. Kromě toho je tvarovka způsobilá odolávat vysokým tlakům, například při použití v hydraulice, ale tvarovkou může být vymezována jakákoli vysokotlaká tekutina. Kromě toho může být tvarovka použita pro vytvoření mechanického spoje, bez jakéhokoli vnitřního tlaku v tvarovce, v níž může spoj odolávat velmi vysokým vytahovacím si-8lám. Mimo to mohou být upevňovací členy a těsnicí prostředky [umístěny alespoň částečně, s výhodou hlavně, v ústí prvního tělesa, čímž se těsnění stane velmi kompaktní, esteticky lepší a méně náchylné k poškození vnějšími nárazy.

i

Může být vytvořeno další provedení tvarovky, v němž „ součástky, těsnicí prostředek, první upevňovací člen a druhý upevňovací člen, nejsou nutně osazeny na druhém tělese před vytvářením vystupující části na tomto tělese, a nevyžadují přístup z druhého konce druhého tělesa. V takovém provedení je první upevňovací člen dělený, t.j. na dvě nebo více částí, takže může být osazen okolo druhého tělesa, nebo je alternativně deformovatelný na svém vnitřním konci, takže zapadne přes vystupující část. Toto provedení může také vyžadovát přídavnou objímku, která je podobně dělená nebo deformovatelná a která je určená pro uložení okolo druhého tělesa . mezi vystupující částí druhého tělesa a prvním upevňovacím t členem. Druhý upevňovací člen může být podobně dělený nebo deformovatelný.

V ještě dalším provedení nemusí být druhý upevňovací člen zapotřebí. První upevňovací člen je s výhodou vytvořen z plastů, pružinové oceli nebo jiného deformovatelného nebo pružného materiálu. První upevňovací člen může být relativně těsně vsazen do ústí mezi první těleso a druhé těleso. První upevňovací člen může v podstatě vyplňovat prostor mezi prvním a druhým tělesem. Výstupek nebo podobná vystupující část na prvním upevňovacím členu může být uspořádána pro zapadání do vybrání ve vstupu nebo ústí prvního upevňovacího členu při vkládání prvního upevňovacího členu, takže dojde k zachycení upevňovacího členu v prvním tělese. Hlava nebo • · · · · ·

-9příruba na prvním upevňovacím členu může být usazena vně prvního tělesa a může být použita pro páčení nebo tažení upevňovacího členu z ústí prvního tělesa, když je požadováno rozpojení.

Vynález má řadu výhod vůči spojkám podle stavu techniky, přičemž tyto výhody zahrnují: nejsou použity žádné závitové členy; jednoduché osazení natlačením, součástky nemohou být nadměrně utaženy; nemohou se uvolnit; nemohou být nesprávně sestaveny, jelikož zajišťovací prstenec může být vložen pouze tehdy, když je přídržný prstenec plně usazen v jeho požadované poloze; a těsnicí schopnost je určena rozměry částí tvarovky a nikoliv kvalitou nebo jinými znaky montážního procesu prováděného jednotlivci.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na neomezujících příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l axiální řez tvarovkou podle vynálezu, obr.2axiální řez prvním upevňovacím členem podle vynálezu, obr.3 půdorysný pohled na člen znázorněný na obr.2, obr.4 řez tvarovkou podle vynálezu ve formě spojky, obr.5 schematický axiální řez jako na obr.l, ale opatřený prostředky pro napomáhání přidržování druhého tělesa v tvarovce podle vynálezu, obr.6 schematický řezový detail části prostředků pro napomáhání přidržování druhého tělesa, obr.7 schematický řezový detail části dalšího provedení prostředků pro napomáhání přidržování druhého tělesa, obr.8 další schematický axiální řez tvarovkou podle vynálezu, s alternativním uložením těsnicího prostředku, obr.9 schematický řez, s pohledem z boku, částí dalšího provedení tvarovky podle • · • ·

-10vynálezu, obr.10 schematický řez, s pohledem z boku, dalším provedením tvarovky podle vynálezu, obr.11 schematický řez, s pohledem z boku, ještě dalším provedením tvarovky podle vynálezu, obr.12 schematický řez dalším provedením tvarovky podle vynálezu, obr.13 schematický řez alternativním provedením prostředků pro přidržování trubicového členu v tvarovce podle vynálezu, a obr.14 řez ještě dalším alternativním provedením tvarovky podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr.l je znázorněna tvarovka 2 podle vynálezu. Tvarovka obsahuje první těleso 4, mající vstup ve formě ústí 8.. První těleso 4 tvoří část pracovní jednotky jako válce brzdy na motorovém vozidle. V ústí 8 prvního tělesa 4 je uložen dutý trubicový člen 6, jak je znázorněno, pro spojení tekutiny s vnitřkem tělesa 4. .

Ústí 8 obsahuje dvě stupňové části 7, 9 v blízkosti jeho vstupu, vedoucí k vnitřní , stěně 23 ústí 8. První stupňová část 7tvoří uložení části přírubového konce zajištovacího prstence 26, jak je podrobněji popsáno níže. Druhá stupňová část 9 zajištuje přístup okolo konce přídržného prstence 16 pro umožňování stlačení prstence 16 pro usnadnění odnímání. Konec 6' trubicového členu 6 je zakončen uvnitř užší průchodové části 25 ústí 8, jak je znázorněno. Trubicový člen 6 by však mohl sahat dále, jak je vyznačeno čárkovaně 6, do tělesa 4_.

Trubicový člen 6 je opatřen zesílenou vystupující částí 10, která vystupuje obvodově okolo povrchu trubicového Členu 6 vsazeného uvnitř vnitřní stěny 23 ústí 8. Prostorový ·· ····

-11·* · ·· · ··· · · · • · · · · · · · · · • · · · · ···· · · · ···· • 9 9 9 9 9 9 9

99999 99 9 99 9 přesah mezi velikostí vystupující části 10 a radiální dosedací plochou 12 v základně ústí 8 omezuje délku zasouvání

I trubicového členu 6 v tělese 4. Ve vybrání 27 v průchodu 25

I ústí je uložen O-kroužek pro zajišťování vysokotlakého těs| nění mezi tělesem 4 a trubicovým členem 6.

I

Trubicový člen 6 je upevněn v tělese 4 prostřednictvím prvního upevňovacího členu ve formě přídržného prstence ; 16YHPřídřzny přšteňěč 16 obsahuje podélněuspořádanóu prstencovitou stěnu 18 a radiálně směrem dovnitř orientovanou koncovou stěnu 20, mající otvor 19 ve svém středu pro uložení trubicového členu 6. Konec 20 přídržného prstence 16 zabírá do vystupující části 10 trubicového členu 6. Přídržný

I prstenec 16 má dále směrem ven vystupující obvodový výstupek

22, uložený v podélném směru v odstupu od konce 20, který

1' zasahuje do vybrání 24 ve stěně 23 ústí 8.

I.

Přídržný prstenec 16 je opatřen čtyřmi podélně uspořádanými štěrbinami 17 v jeho podélné stěně 18, které jsou umístěny ve stejných vzdálenostech okolo prstence 16, a dělí tak podélně uspořádanou stěnu 18 na čtyři části. Stěna 18 prstence 16 je tak radiálně deformovatelná.

Prstenec 16 je držen v záběru s výstupkem 10 trubicového členu 6 a v zasunutí ve vybrání 24 tělesa 4 pomocí zajišťovacího prstence 26. Zajišťovací prstenec 26 obsahuje podélně uspořádanou prstencovou část 28 a radiálně směrem ven vystupující přírubovou část :30. Zajištovací prstenec 26 je uložen v tvarovce s podélně uspořádanou částí 28 ležící mezi trubicovým členem 6 a vnitřním povrchem přídržného prstence 16, takže zaujímá prostor mezi nimi a brání tak vyjí{• · • ·

-12• · · · · · · • ······· · · • · · · · mání výstupku 22 z vybrání 24. Přídržnému prstenci 16 je tak bráněno v podélném pohybu a tím je podobně bráněno trubicovému členu v podélném pohybu. Radiální prstencová část 30 zajišťovacího prstence 26 je opatřena obvodovým vybráním 32. v jejím postranním okraji 34.. Účelem obvodového vybrání 32 je umožnit, aby se do něj mohl vsunout odnímací nástroj pro páčení zajištovacího prstence 26 z tvarovky pro demontáž.

Pri-použítí^se^-trubicový-ě-l-en—6 vsune do^vstupu tělesa 4, takže vystupující část 10 dosedá proti ploše 12. Přídržný prstenec 16 se potom vsune do vstupu tělesa 4 tak, že zabere do trubicového členu 6. Aby se to umožnilo, je deformovatelná prstencovitá stěna 18 prstence 16 deformována dovnitř pro umožňování, aby obvodový výstupek 22 na vnější straně prstence 16 prošel uvnitř vnitřních stěn ústí 8, až konec 20 prstence 16 dosedne na vystupující část 10 na trubičovém členu 6. V této poloze výstupek 22 leží vedle vybráí ní 24, kde může být prstenci 16 umožněno znovu se tvarovat radiálně směrem ven, takže výstupek 22 se usadí ve vybrání _ř 24. Nakonec se zajišf.ovaci prstenec 26 vsune pro vyplnění íL [ oblasti mezi trubicovým členem 6 a prstencem 16, takže se [zabrání jakékoli následné deformaci prstence 16 radiálně dovnitř a udrží se tím výstupek 22 pevně usazený ve vybrání I 24. S výběžkem 22 pevně usazeným je přídržnému prstenci 16 bráněno v podélném pohybu. Trubicovému členů 6 je tak vzhledem k záběru vystupující části 10 s koncovou stěnou 20 prs, tence 16 bráněno v podélném pohybu.

Pro uvolnění trubicového členu 6 z tělesa 4 se sestava 2 demontuje v podstatě obrácením výše uvedeného postupu. Neznázorněné páčidlo se vsune do vybrání 32 zajištovacího ·· ····

-13·· · • · prstence 26 a prstenec 26 se táhne a/nebo páčí směrem od tvarovky. Jakmile byl prstenec 26 vyjmut, vyjme se přídržný prstenec 16 radiálním deformováním konců stěnových částí 18, odvrácených od konce 20., čímž se uvolní jeho výstupek 22 z vybrání 24 v ústí tělesa 4. Prstenec 16 může potom být axiálně vytažen z ústí 8 tělesa 4. Trubicový člen 6 je potom volný pro to, aby mohl být vyjmut z tělesa 4,

Zatímco obr.1 znázorňuje těleso 4 jako část pracovní jednotky nebo bloku 4, těleso 4 může být rovněž spojka, jak je znázorněno například na obr. 4. Těleso 4. má v tomto případě dvě ústí, uložená na každém konci, do každého z nichž se vsune trubicový člen 6. Bude zřejmé, že těleso 4. spojky může být jiné než přímá spojka, jak je znázorněno na obr.4 a může mít jiné tvary, například tvarovky ve tvaru T pro spojování tří trubek. Kromě toho může být jedno nebo více dalších ústí opatřeno jinými tvarovkami než tvarovkami podle vynálezu.

Na obr.5 je znázorněno další provedení tvarovky podle vynálezu, v podstatě odpovídající provedeni znázorněnému na obr.l až na to, že přídržný prstenec 16 je opatřen na vzdáleném konci, t.j. konci odvráceném od konce 20., radiálně směrem ven orientovaným obvodovým výstupkem 40. pro účely uložení nástroje pro přídržný prstenec 16, aby se prstenec vsazoval nebo vyjímal. Přídavně nebo alternativně může být prstenec 16 také opatřen obvodovým vybráním 42 ve vnitřním povrchu stěny 18 v blízkosti jejího vzdáleného konce. Účelem vybrání 42 je, aby do něj zapadl obvodový výstupek 44 na povrchu zajištovacího prstence 26, čímž se vytvoří účinnější přidržování zajištovacího prstence 26 v tvarovce, které může přídavně nebo alternativně k výše uvedeným prostředkům obsa*· ····

-14·· · • · ·*«· hovat příchytkový prostředek, jehož poloha je obecně označena 54. Příchytkový prostředek 54 je uložen buď v obvodovém vybrání ve straně příruby 30 prstence 26 a uzpůsobený pro zapadání, například pružinovým působením, do přilehlého obvodového vybrání ve stěně ústí 8 nebo naopak. Příchytkové prostředky 54 mohou zaujímat různé formy, jejichž přednostní příklady jsou znázorněny na obr.6 a 7.

Na obr. 6 je znázorněna část příruby 30 zajištovacího prstence 26. mající obvodovou drážku 52., vytvořenou ve své straně 34. Odpovídající obvodové vybrání 56 ve stěně ústí 8 tělesa 4 je uzpůsobeno pro uložení, při použitím vedle drážky 52. V drážce 56 je uložen příchytkový prostředek 54 ve formě směrem dovnitř předpjatého pojistného kroužku 58, takže po vsunutí prstence 26 je pojistný kroužek zpočátku deformován směrem ven, až přední část 36 strany 34 příruby 30 přejde přes pojištovací kroužek a pojistný kroužek 58 se po té znovu tvaruje dovnitř pro zapadnutí ve vybrání 52 v přírubě prstence 26.

Na obr.7 je znázorněno podobné uspořádání pro příchytkový prostředek 54, až na to, že příchytkový prostředek 54 obsahuje plastové těleso 62 ve tvaru prstence pro uložení do drážky 56 v tělese 4, a má směrem dolů vystupující a dolů zahnutý hákový člen 64, který ž něj vystupuje v podstatě směrem dolů. Při vsouvání prstence 26 je hákový člen 64 zpočátku deformován směrem ven, až zaskočí do*drážky 52 v prstenci 26, jak je znázorněno, takže bude přidržovat prstenec 26.

Na obr.8 je znázorněno alternativní uložení pro ····

-15• · · • · '» · • · ···· · »« · « · · • · · · • · · ···· • · · ·· · • r * • d · • · · ·

9 ·9999

9 9

9

O-kroužkové těsnění 14, které je zejména vhodné pro tvarovky malého průměru. Místo uložení O-kroužku do průchodu 25, je O-kroužek 14 uložen mezi vystupující částí 10 a dosedací plochou 12 pro zajišťování vysokotlakého těsnění mezi tělesem 4 a trubicovým členem 6.

K·

Při použití se O-kroužek 14 vsouvá do spodní části ústí 8 ve vstupu tělesa A tak, že O-kroužek spočívá na ploše 12. Trubicový člen 6 se potom vsune do vstupu tělesa 4 tak, že vystupující část 10 těsně dosedne na O-kroužek 14, Alternativně může být O-kroužek uložen na trubicovém členu 6 právě před vystupující částí 10 tak, že se vsouváním trubicového členu 6 automaticky uvádí O-kroužkem do znázorněné polohy.

Na obr. 9 je znázorněno provedení tvarovky, v němž přídržný prstenec 16 a neznázorněného zajištovacího prstence 26 mohou být osazeny na druhém tělese 6 po vytvoření vystupující části 10 na tomto tělese a nevyžadují přístup z druhého konče druhéhotělesa 6. Přídržný prstenec 16 je dělený, t.j, na dvě části nebo poloviny, takže poloviny mohou být osazeny okolo druhého tělesa 6. Alternativně je přídržný prstenec 16 na svém vnitřním konci 20 deformovatelný, takže še osadí přes vystupující část. Provedení také může mít přídavnou objímku 76. která může být podobně dělena na dvě poloviny, nebo může mít jediné dělení a být deformovatelný — a je určený pro uložení okolo druhého tělesa 6 mezi vystupující částí 10 druhého tělesa 6 a přídržným prstencem 16. Objímka 76 vytváří část rozšířeného průměru pro záběr prstence 16. Otvor v konci 20 prstence 16 může přejít přes vystupující část 10 na tělese 6 a místo prstence 16 brání pohybu tě-16lesa 6 vzájemným záběrem s objímkou 76.

Na obr.10 je znázorněna další sestava podle vynálezu. Sestava obsahuje první těleso 4, mající vstup pro uložení plynové trubky 6, jak je znázorněno. První těleso 4 tvoří část adaptéru, jaký se používá na plynových kamnech pro připojení trubky 6 k neznázorněnému přívodu plynu. Trubka 6 může vést od adaptéru k hořáku na plynových kamnech nebo sporáku .

Vstup má válcový průchod s v podstatě rovnoběžnými

I stěnami. Rozšiřující se konec 86 trubicového členu 6 je za.končen uvnitř průchodu, jak je znázorněno. Rozšiřující se

E konec 86 umožňuje 0-kroužku 14, aby byl vsunut mezi rozšiřující se konec a obvodový výstupek 10 na trubce. O-kroužek 14 zajišťuje vysokotlaké těsnění mezi trubkou 6 a vstupem tělesa 4. Alternativně by mohl být v tělese 4 umístěn ' O-kroužek, jak je znázorněno v provedeních z obr.1-9.

P Trubka 6 je upevněna v tělese 4 prostřednictvím upev| ňovacího členu ve formě přídržného prstence 96., který je

S vytvořen z plastu. Přídržný prstenec 96 obsahuje podélně uspořádanou prstencovou objímku pro trubku 6, mající obvodovou radiálně směrem ven vystupující koncovou část 92.. Přídržný prstenec 96 je těsně nasazen v prostoru mezi trubkou 6 a stěnou vstupu do tělesa 4., který omezuje pohyb trubky t,·™ 6. Konec 93 přídržného prstence 96 je zasunut do vystupující části 10 trubky 6. Směrem ven vystupující část 92 zapadá do obvodového vybrání 24 ve stěně vstupu pro přidržování prstence 96 ve vstupu.

-17Druhý konec přídržného prstence 96 je opatřen radiálně směrem ven vystupující prstencovou částí 94, která leží vně vstupu tělesa 4. Přírubová část 94 může být použita pro vyjímání prstence 96 páčením nebo vytahováním prstencovité části 94 ven ze vstupu.

Při použití je konec trubky 6, s O-kroužkem 14 na ní nasazeným, jak je znázorněno, vsunut do vstupu tělesa 4 znázorněným způsobem. Přídržný prstenec 96, který je již na trubce 6, je potom zatlačen do vstupu pro vyplňování prostoru okolo trubky. Vystupující část 92 je během počátečního _s vkládání tlačena proti stěně vstupu. Prstenec 96 je zatlačot ván, až vystupující část 92 na prstenci 96 leží při vybrání ϊ, 24 ve vstupu, kde se vystupující část 92 uvolňuje radiálně ' směrem ven tak, že zapadne do vybraní 24. S výstupujici cas'· tí 92 pevně usazenou je přídržnému prstenci 96 bráněno v po< dělném pohybu ve vstupu. V tomto uspořádání je trubce 6 bráněno v tom, aby se dala vyjmout ze vstupu, záběrem vystupující části 10 s koncem 93 přídržného prstence 96.

r ........ ..................................................” ”...................................... .....................................

y Pro uvolňováni trubky 6. z telesa 4 muže být použita f pod koncem 94 přídržného prstence 96 opatřeným přírubou páka, pro tažení vystupující části 92 z vybrání 24 a tím i umožňování vytahování prstence 96 ze vstupu. Jakmile byl prstenec 96 vyjmut, může být trubka 6 axiálně vytahována ze vstupu. Bude zřejmé, že v provedení znázorněném na obr.10 je . zapotřebí pouze jednoho upevňovacího prstence pro držení trubky 6 ve vstupu, čímž se tak uspořádání zjednoduší.

Na obr.ll je znázorněna tvarovka podle jiného provedení vynálezu. Tvarovka obsahuje první těleso 4, mající • · · ·

-18vstup ve tvaru ústí 8. V ústí 8 prvního tělesa 4 je umístěn, jak je znázorněno, dutý trubicový člen 6, například pro tekutinové spojení s vnitřkem tělesa 4.

Ústí 8 má tvar v podstatě kruhového válce. Konec 6' trubicového členu 6. je zakončen uvnitř užší průchodové části 25 ústí 8, jak je znázorněno. V obvodovém vybrání 27 v užším průchodu 25 ústí je umístěn O-kroužek 14 pro zajišťování vysokotlakého těsnění mezi tělesem 4 a trubicovým členem 6.

í

Trubicový člen 6 je opatřen vystupující částí 10, vyIbíhájící obvodově okolo povrchu trubicového členu 6, který se zasazuje dovnitř ústí 8.

Trubicový člen 6 je upevněn v tělese 4 prostřednictvím prvního upevňovacího členu ve formě přídržného prstence £ 16. Přídržný prstenec 16 obsahuje podélně uspořádanou prstencoví tou stěnu 18 a radiálně směrem dovnitř vybíhající část 20 s otvorem 19 v jejím středu pro uložení trubicového členů 6. Radiálně směrem dovnitř vybíhající část 20 přídržného prstence 16 zabírá do vystupující části 10 trubicového členu 6. Přídržný prstenec 16 je přidržovatelný na trubicovém členu 6 zajišťováním na vystupující části 10 na trubicovém členu. Pro to, aby se přidržovací prstenec 16 zajišťoval na vystupující části 10, přídržný prostředek obsahuje prstencovou část 106 pro ukládání přes vystupující část 10, a další radiálně směrem dovnitř vystupující část 10 8 pro umístění na druhé straně od vystupující části 10 než na které leží radiálně vystupující část 20, čímž se přidržuje přídržný prstenec 16 na vystupující části 10. Směrem dovnitř vystupující část 108 také překrývá vystupující část 10 tru-19bicového členu 6, ale může vyčnívat radiálně směrem dovnitř v menším rozsahu než radiálně směrem dovnitř vystupující část 20.

Prstencová část 106 je pruživá, takže před vsunutím do ústí 8 prvního tělesa 4 se může deformovat radiálně směrem ven tak, že umožní radiálně směrem dovnitř vystupující části 108 se nasadit přes vystupující část 10 trubicového členu a po té se znovu tvarovat pro zachycení prstencové části přes vystupující část 10 trubicového členu, jak je znázorněno. Prstencová část 106 je v těsné blízkosti k povrchu vystupující části 10 a vnitřnímu průměru ústí prvního tělesa 4, když je vsunuta do ústí pro zabraňování snímání ί prstence 16 z vystupující části 10 trubicového členu 6, jakř mile je jednou v ústí.

;·

I Přídržný prstenec 16 má dále směrem ven orientovanou

I obvodovou vystupující část 22, ležící v podélném směru v odstupu od konce s prstencovou částí 106, která zapadá do vy1' brání 24 ve stěně ústí 8 za účelem přidržování přídržného prstence 16 v prvním tělese 4.

Prstenec 16 může být držen tak, že jeho vystupující část 22 zůstává v záběru s vybráním 24 tělesa 4 prostřednictvím neznázorněného zajištovacího prstence, který může být vsunut mezi trubicový člen 6 a přídržný prostředek 16, na příklad podobný zajištovacímu prstenci 26, jaký je znázorněi, ný na obr.l. Přídržnému prstenci 16 tak může být bráněno ; v podélném pohybu a tím je i trubicovému členu 6 podobné bráněno v podélném pohybu v ústí 8 prstencového tělesa 4,

-20Při použití může být přídržný prstenec 16 zachycen, pomocí pružné prstencové části 106 a radiálně směrem dovnitř vystupujících částí 20 a 108, přes vystupující část 10 na trubicovém členu 6 před vsunutím do ústí 8 prvního tělesa 4. Po té může být trubicový člen 6 zatlačen do ústí prvního tělesa 4 s na něm již přichyceným přídržným prstencem 16. Vnější průměr přídržného prstence, včetně prstencové části 106. je těsně zasazen do průchodu ústí 8. Když přídržný prstenec 16 začíná vstupovat do ústí, nemůže být přídržný prstenec 16 sejmut z trubicového členu 6, t.j. je zachycen na f vystupující části 10 trubicového členu 6 a požadovaná síla,

I potřebná pro plné vsunutí přídržného prstence 16, může být vyvinuta tlačením trubicového členu 6.

Prstencovitá stěna 18 prstence 16 je deformovatelná tak, že může být deformována směrem dovnitř pro umožňování ( obvodové vystupující části 22 na vnějšku prstence 16 projít

Γ uvnitř vnitřních stěn ústí 8, až vystupující část 22 leží vedle vybrání 24., kde se prstenec 16 může radiálně znovu Uvarovat ták, že vystupující část 22 zapadne do vybrání 24. Popřípadě může být prstenec 16, jak je uvedeno výše, držen tak, že jeho vystupující část 22 zůstává zasunutá do vybrání 24 tělesa 4 pomocí ňeznázorněrrého zaj išfovacího prstence, který může být vsunut mezi prstenec 16 a trubicový člen 6. S vystupující částí 22 pevně zachycenou je přídržnému prstenci 16 bráněno v podélném pohybu. Také trubicovému členu · / 6 je tak bráněno, vzhledem k záběru s vystupující částí 10 s radiálně směrem dovnitř vystupující částí 20 prstence 16, ve vytažení z ústí 8 prvního tělesa.

Obr.12 znázorňuje tvarovku 200, u níž je vystupující • » část 10 z předchozích provedení nahrazena vybráním nebo drážkou 202, uspořádanou okolo obvodu druhého tělesa 6. První těleso 4 má ústí 8 pro zasunutí tělesa 6, přičemž ústí má první průměr, který se zmenšuje do druhé části 204 menšího průměru. Přídržný prstenec 206, mající část prvního průměru, je ve formě podélně uspořádané stěny 210, která spolupůsobí s průchodem 212 části prvního průměru. Na směrem dovnitř obráceném konci přídržného prstence 206 je část 214 zmenšeného průměru, která má radiálně směrem dovnitřořientovanývýstupek 216, zapadající do drážky 202 v druhém tělese 6. Průchod 218 části 204 zmenšeného průměru na tělese 4. je těsně nasazen okolo části 214 zmenšeného průměru na přídržném prstenci 206, takže je bráněno uvolňování výstupku 216 z drážky 202.

Přídržný prstenec 206 může mít neznázorněné podélné dělení (rozštěp) a může být ohebný tak, že může být otvírán směrem ven v radiálním směru, takže do něj může být vsunuto druhé těleso 6. (v tomto případě potrubí na tekutinu). Alternativně může být přídržný prstenec rozdělen na dvě nebo více v podstatě diametrálně oddělené poloviny, takže je osazova-------------telný okolo druhého tělesa 6 a může být vytvořen například z relativně tuhého materiálu. Přídržný prstenec a druhé těleso jsou drženy v prvním tělese 4 záběrem obvodové vystupující části 220 na vnějším průměru přídržného prstence 206 se spolupůsobícím obvodovým vybráním 222 v průchodu části ústí 8, mající první průměr. Vystupující části 220 je bráněno v uvolňování z vybrání 222 zajištovacím prstencem 226, který je nasazen okolo druhého tělesa 6 a který při použití leží v prstencové mezeře vytvořené mezi přídržným prstencem 206 a druhým tělesem 6. Zajišřovací prstenec 226 má prstencovou, axiálně uspořádanou tělovou část 228, která leží mezi druhým tělesem 6 a prstencovou částí 210 přídržného prstence, a přírubovou část 230, která umožňuje uživateli vyvíjet tlak pro vsazování v tvarovce, nebo alternativně ji uchopovat a vytahovat, takže tvarovka může být demontována. Druhé těleso 6 je těsně připojeno k prvnímu tělesu 4 prostřednictvím těsnicího členu 232, ležícího v drážce 234 v třetí části 236 prvního tělesa 4 s ještě menším průměrem.

Prstencová telovaHčást—210 přídržného—prstence 206 může být opatřena neznázorněnými axiálně uspořádanými štěrbinami , způsobem vyznačeným na obr.2 a 3 výše, takže vystupující část 220 může být zatažena z vybrání 222 po vyjmutí zajišťovacího prstence 226 pro demontáž tvarovky 200.

Obr.13 znázorňuje provedení 250, kde druhé těleso, tvořené tekutinovým potrubím, je opatřeno nosovou částí 252, která má větší průměr než alespoň přilehlá část 254 druhého tělesa 6. Nosová část má tři obvodově uspořádané vystupující části 256, 258, 260. které mají větší průměr než je průměr části 254. Nosová část může být vytvořena například z potrubí majícího na sobě tlustší stěnovou část a vytvářející v sobě drážky 262 a 264. Alternativně mohou být výstupky například tvořené spěchováním potrubí, majícího v podstatě konstantní tloušťku stěny. Tělo 4. má část 266 s prvním průměrem, přilehlou k ústí 8., a část 268 s menším druhým průměrem, ležící axiálně směrem dovnitř od části i'”-*-—’- 266. Druhé těleso 6 je přidržováno v tělese 4 přidržovacím prstencem 270. který má směrem dovnitř obrácenou přírubovou část 272, zapadající do drážky 262 vymezované mezi vystupujícím částmi 256, 258 nosu 252.

-23I Přídržný prstenec má směrem ven vybíhající obvodový

I výstupek 274 na prstencovité stěnové části 276 přídržného

I prstence a který spolupůsobí s vybráním 278 ve stěně části

I 266 s prvním průměrem. Výstupku 274 je bráněno zajištovacím

I prstencem 280, vloženým mezi přídržný prstenec 270 a druhou tělovou část 254, v tom, aby se uvolnil z vybrání 278, čímž je bráněno stěně 276 přídržného prstence 270, aby se pohybovala radiálně směrem dovnitř. Zajišřovací prstenec 280 má

I ~ axiálně^-uspořádanou prstencovou stěnovou část 282 a příruboi vou část 284 pro účely popsané s odvoláním na předchozí proh vedeni. Přírubová část 284 má však lemovou část 290, orienh tovanou směrem dolů k tělesu 4 a na ní směrem dovnitř oriení tovaný obíhající výstupek 292.

li

Cr.

i Výstupek 292 spolupůsobí se směrem ven orientovaným * výstupkem 270. takže se přídržný prstenec a zajištovací prstenec udržují ve vzájemném záběru a je bráněno neúmyslnému vyjmutí zajišbovacího prstence. Oba výstupky 292 a 294 tvoří pružnou západku, která může být neúmyslně uvolněna vyvinutím

---------------¹ ---------------s í ly na—z a j i šbovac í pr s tenec 2 8 0 ve směru ven. No sová čas t

252 potrubí 6 je těsně připojena k prvnímu tělesu 4 prostřednictvím těsnicího prstence 298, ležícího v drážce 264 vymezované obvodovými výstupky 258 a 260 a těsnícími proti průchodu druhé průměrové části 268 tělesa 4.

Obr.14 znázorňuje další provedení 300 tvarovky podle vynálezu, podobné v některých zde popisovaných principech provedením z obr.11 a 13. V tomto provedení má konec druhého tělesa 6, tvořeného potrubním dílem, část 302 s průměrem zvětšeným ve srovnání s průměrem přilehlé části 304. Koncová část 302 má obvodovou vystupující část 306, která tvoří část

• · • · · • ··· · největšího průměru na druhém tělese 6 a drážku 308 přilehlou ke konci druhého tělesa. Podobně jako na obr.13 může být koncová část 302 část potrubního dílu, která má tlustší stěnovou část na konci a znaky vystupující části 306 a drážky 308 mohou v ní být vytvořeny jakýmikoli prostředky. Alternativně může být vystupující část 306 vytvořena spěchováním stěny v podstatě konstantní tlouštky a drážka 308 může být vytvořena mezi dvěma spěchovanými vystupujícími částmi 310, 312.—-Přídržný prstenec 314, tvarově podobný prstenci 16 z obr.11, má radiálně směrem dovnitř obrácenou přírubovou část 316 a druhou menší, radiálně směrem dovnitř obrácenou přírubovou část ve formě výstupku 318, přičemž příruba 316 a výstupek 318 leží na jedné a druhé straně vystupující části 306, přičemž výstupek 318 je na více vnitřním konci tvarovky. Ná rozdíl od provedení z obr.11 však výstupek 318 tvoří pružný znak, umožňující přídržnému prstenci 314, aby byl snadno pružně zachycen a uvolněn z konce druhého tělesa

- -------6. Funkce a znaky konstrukce zbytku přídržného prstence 3M a zajišůovacího prstence 320 jsou v podstatě stejné jako ty, jaké byly popsány ve vztahu k obr.13, takže nebudou dále popisovány. V drážce 308 je uložen těsnicí prstenec 322, jako v dalších provedeních, pro těsnění druhého tělesa 6 vůči tělesu 4 tvarovky.

I když výše bylo popsáno několik-provedení, mohou být různé znaky každého provedení měněny mezi provedeními podle okolností, jaké určují jednotlivá použití tvarovky podle vynálezu. Tak například znaky zajišťovacího prstence podle obr. 6 nebo 7 mohou být použity pro provedení popsaná na • * · *· · • ·

-25obr.13 a/nebo 14, například vhodnou obměnou tělesa a zajišřovacího a/nebo přídržného prstence. Podobně mohou být použity znaky přídržného prstence 16 z obr.l až 3, týkající se například axiálních štěrbin 17, v jakémkoli jiném provedení, kde je to vhodné, podle potřeby. Znaky týkající se těsnění druhého tělesa 6 u prvního tělesa 4 mohou být zajištěny jakýmikoli vhodnými prostředky včetně O-kroužků, podložek, vstřikovaných tekutých tvrditelných těsnění apod.

Je tak možné, aby odborník s běžnými znalostmi v oboru spojek a spojovacích tvarovek provedl řadu obměn a úprav popsaných provedení, přičemž však rámec vynálezu je omezen pouze připojenými patentovými nároky.

Claims (35)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Sestava (2) pro upevňování dvou těles, která obsahuje první těleso (4) s ústím (8) pro vsunutí druhého tělesa (6), a upevňovací prostředky (16) pro upevňování prvního tělesa k druhému tělesu, prostředky (14) pro těsnění prvního tělesa vůči druhému tělesu, přičemž upevňovací prostředky obsahují první upevňovací člen (16) pro záběr (10, 20) —_s druhým tělesenTý^ktery je uzpůsoben pro alespoň částečné uložení uvnitř ústí a má prostředky pro záběr (22, 24) s prvním tělesem pro bránění vyjímání druhého tělesa z ústí prvního tělesa, druhý upevňovací člen (26) pro držení prvního upevňovacího členu v záběru s uvedeným prvním tělesem, vyznačená tím, že uvedený druhý upevňovací člen je alespoň částečně umístěn uvnitř ústí mezi druhým tělesem a prvním upevňovacím členem.
2. 2. Sestava podle nároku 1, vyznačená tím, že druhý upevňovací člen drží uvedený první upevňovací člen v záběru

   ----------s druhým tělesem. ------------------ -------------------------------------------------------------
3. 3. Sestava podle nároku 1 nebo 2, vyznačená tím, že druhé těleso je trubka (6).
4. 4. Sestava podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačená tím, že druhé těleso, je opatřeno na svém vnějším povrchu vystupující částí (10).
5. 5. Sestava podle nároku 4, vyznačená tím, že vystupující část je uspořádána obvodově.

   -276. Sestava podle nároku 4 nebo 5, vyznačená tím, že první upevňovací člen (20) je v záběru s vystupující částí.
6. 7. Sestava podle nároku 6, vyznačená tím, že s vystupující částí je v záběru konec prvního upevňovacího členu.
7. 8. Sestava podle kteréhokoli z nároků 4 až 7, vyznačená tím, že uvedená vystupující část omezuje rozsah dopřed^jíb~^aeunůtrí ^ř3jhehb~těleša~db prvního^tělesai
8. 9. Sestava podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačená tím, že druhé těleso má na svém vnějším povrchu drážku (202) pro vzájemný záběr s prvním upevňovacím členem.
9. 10. Sestava podle kteréhokoli z nároků 1 až 9, vyznačená tím, že první upevňovací člen je ve tvaru prstence nebo válce (18) pro umístění okolo druhého tělesa.
10. 11. Sestava podle nároku 10, vyznačená tím, že prste-----------------_nec nebo válec je radiálně deformovatelný.
11. 12. Sestava pro upevňování dvou těles podle nároku 10 nebo 11, vyznačená tím, že prstenec nebo válec má více podélných štěrbin (17).
12. 13. Sestava podle kteréhokoli z nároků 10 až 12, vyznačená tím, že prstenec nebo válec je obvodově nespojitý po alespoň části své délky.
13. 14. Sestava podle kteréhokoli z nároků 10 až 13, vyznačená tím, že konec prvního upevňovacího členu odlehlý od • ·

    -28konce uzpůsobeného pro záběr s druhým tělesem je pružně deformovatelný.
14. 15. Sestava podle kteréhokoli z nároků 1 až 14, vyznačená tím, že v prvním tělese je vytvořeno vybrání (24) tak, že první upevňovací člen (22) je zasunutelný do tohoto vybrání.

    -
15. 16~; Sestava podle nároků 15, vyznačená tím, že vybráníje obvodově uspořádané.
16. 17. Sestava pro upevňování dvou těles podle nároku 15 nebo 16, vyznačená tím, že vybrání jeve stěně (22) ústí prvního tělesa.
17. 18. Sestava podle kteréhokoli z nároků 15 až 17, vyznačená tím, že první upevňovací člen má na vnějším povrchu jeden nebo více výstupků (22) pro zasunutí do uvedeného vybrání.
18. 19. Sestava podlé nároku 18, vyznačená tím, že výstupek je obvodově uspořádaný výstupek.
19. 20. Sestava podle nároku 18 nebo 19, vyznačená tím, že uvedený jeden nebo více výstupků zapadají do uvedeného prvního tělesa při vsouvání uvedeného prvního upevňovacího členu.
20. 21. Sestava podle kteréhokoli z nároků l až 20, vyznačená tím, že první upevňovací člen je přidržovatelný na druhém tělese.
21. 22. Sestava podle nároku 21, vyznačená tím, že první upevňovací člen (16; 206) je přidržovatelný na vystupující části (10) nebo v drážce (202) na druhém tělese.
22. 23. Sestava podle nároku 22, vyznačená tím, že prostředky pro přidržování prvního upevňovacího členu na druhém tělese mohou být umístěny na konci nebo při konci prvního upevňovacího členu,—který^-/je v záběru s vystupující částí nebo drážkou na druhém tělese.
23. 24. Sestava podle nároku 23, vyznačená tím, že prostředek pro přidržování prvního upevňovacího členu na druhém tělese obsahuje prstencovou část (106) pro uložení přes vystupující část (10) na druhém tělese a radiálně dovnitř orientované části (20; 108) pro uložení na obou stranách vystupující části, čímž je první upevňovací člen přidržován na vystupující části druhého tělesa.

    ______
24. 25___Sestava—podie-kteréhokoTi~z~”rrároků 1 až 24, vyznačená tím, že první upevňovací člen obsahuje dvě nebo více částí.
25. 26. Sestava podle kteréhokoli z nároků 1 až 25, vyznačená tím, že druhý upevňovací člen je menší prstencovítě tvarovaný člen, zapadající dovnitř uvedeného prvního upevňovacího členu.
26. 27. Sestava podle nároku 25, vyznačená tím, že dále obsahuje objímku (76) uloženou okolo druhého tělesa mezi vystupující částí druhého tělesa a prvním upevňovacím čle• »

    -30nem.

    USIWW-WWI!¹'¹* pro upevňovaní «dvou těles podle kterého29upevňovací členy jsou vytvopodle kteréhokoli z nároků 1 až 30, vy?
27. 28. Sestava podle kteréhokoli z nároků 1 až 27, vyznačená tím, že druhý upevňovací člen obsahuje dvě nebo více částí.
28. 29. Sestava podle kteréhokoli z nároků 1 až 28, vyznačená tím, že hlava nebo příruba (30) na druhém upevňova_ΐ____cím-ěienu—při použitíležívněprvního tělesa a je uzpůsobená pro použití při tažení upevňovacího členu z ústí prvního tělesa, když je požadováno rozpojení.
29. 30. Sestava koli z nároků 1 až řeny z plastů.

    t
30. 31. Sestava ! značena tím, ze druhý upevňovací člen je přidržován v uvedeném prvním tělese pomocí pružně deformovatelného členu (54).

    -- --— —-—^;—- £
31. 32. Sestava podle nároku 31, vyznačená tím, že pružně ; deformovatelný člen je pojistný kroužek, který spolupůsobí ‘ s přilehlými vybráními na prvním tělese a na uvedeném druhém ř upevňovacím členu.
32. 33. Sestava podle kteréhokoli z nároků 1 až 32, vy1' t . značená tím, že první těleso je provozní jednotka v motorovém vozidle.
33. 34. Sestava podle kteréhokoli z nároků 1 až 32, vyznačená tím, že první těleso je adaptér pro připojování ·· ····

    -31• · · · · · • ···· ···· • · .· · ♦··♦··· ···«· • 9 9 9 9 ··· ··· · ·· « 99 » trubky k plynovému zařízení.
34. 35. Sestava podle kteréhokoli z nároků 1 až 32, vyznačená tím, že první těleso je spojka pro připojování druhého tělesa k jinému tělesu.
35. 36. Sestava podle nároku 35, vyznačená tím, že první těleso je spojka pro spojování dvou nebo více trubek.