CZ2003435A3

CZ2003435A3 - Zařízení pro uzávěr pouzdra

Info

Publication number: CZ2003435A3
Application number: CZ2003435A
Authority: CZ
Inventors: Grossárichardáa; Schantzádanielág
Original assignee: Seaquistáclosuresáforeignźáinc
Priority date: 2000-08-17
Filing date: 2001-07-27
Publication date: 2004-05-12
Also published as: EP1363837B1; CA2416838A1; RU2271323C2; PL202194B1; CN1204023C; ES2295188T3; WO2002014169A1; DE60130493T2; MXPA03000839A; CA2416838C; EP1363837A4; US6273307B1; JP2004505863A; AU7727401A; EP1363837A1; CN1447766A; HK1057030A1; DE60130493D1; BR0113220A; PL365571A1

Description

Předložený vynález se týká zařízení, které je těsně připevněno k ohebnému pouzdru. Uvedené zařízení má nový originální tvar, který umožňuje, aby toto zařízení mohlo být odlito z polymerického materiálu, jenž může být těsně připevněn k ohebnému pouzdru, přičemž pro účely odlití uvedeného pouzdra je možné použít jednoduchou dvoudílnou odlévací formu. Tuto formu je přitom možné otevřít pomocí jednoduchých relativních posunů odpovídajících součástí odlévací formy, přičemž tyto posuny mají jednu jedinou společnou osu a jsou prováděny ve směru, jenž je kolmý na rovinu rozhraní mezi odpovídajícími součástmi odlévací formy, aniž by přitom bylo potřeba zajistit realizaci jakýchkoliv jiných sekundárních či dodatečných odlévacích procesů.

Dosavadní stav techniky

Z dosavadního stavu techniky je známo ohebné pouzdro, ve kterém může být uchováván velký počet nejrůznějších produktů v podobě potravin, nápojů, kosmetických produktů, přípravků pro údržbu domácnosti nebo jiných podobných nebo rozdílných produktů, které mají buď kapalné skupenství nebo se vyznačují těstovitým charakterem. Uvedené pouzdro je typicky vyrobeno z tepelně svařené pružné polymerické fólie nebo z pružné fólie na bázi papírové lepenky nebo kovové fólie, přičemž obsahuje • ·· · ·'····· · · · ···&·· · · « · · _ o _ ··· «··» ····

2- ····· ···· ···<

tepelným způsobem vyrobené rýhování a dvě vzájemně protichůdné pružné síťové součásti. Tyto pružné síťové součásti jsou přitom spojeny takovým způsobem, že definují vnitřní oblast, jenž je uzpůsobena k tomu, aby v ní byl uchováván produkt výše uvedeného druhu a zároveň definují uzávěr, pomocí kterého je možné otevřít vnitřní oblast. Uvedený uzávěr je uzpůsoben k tomu, aby do něj mohlo být zasazeno zařízení, které může obsahovat dávkovači záklopku, odstranitelné víko nebo jiné podobné nebo odlišné konstrukční prvky a které je odlito z polymerického materiálu, jenž může být tepelně přivařen k síťovým součástem uvedeného ohebného pouzdra.

Jako příklad podobného zařízení, které obsahuje dávkovači záklopku a odstranitelné víko, je možné uvést zařízení, které je popsáno v U.S. patentu číslo 6,050,451, který byl udělen společnosti AptarGroup, lne. z Crystal Lake ve státě Illinois ve Spojených státech amerických. Jak je uvedeno v tomto dokumentu, obsahuje základní část uvedeného zařízení postranní stěny, které konvergují ke dvěma protilehlým koncům zařízení a které jsou orientovány vertikálním způsobem v situaci, kdy je zařízení orientováno rovněž vertikálním způsobem. Navíc každá postranní stěna obsahuje větší počet prostorově oddělených žeber, která ubíhají od uvedené postranní stěny a ke kterým může být tepelně přivařena odpovídající zvolená síťová součást uvedeného ohebného pouzdra.

Jiný příklad podobného zařízení, jenž obsahuje větší počet prostorově oddělených žeber, které ubíhají od postranních stěn, orientovaných vertikálním způsobem, když je zařízení orientováno rovněž vertikálně, a které mohou být teoelně • ·· ·· ···· ·· ···· *··· ·· · · · · • · ··« · ··· · · ti ··· · · * · ···· ····* ·· ·· tt tt přiváženy k síťovým součástem podobného ohebného pouzdra, je popsán v U.S. patentu číslo 5,823,383, který byl udělen společnosti Georg Menshen GmbH & Co. KG z Finnentropu v Německu.

S ohledem na nutnost vytvoření prostorově oddělených žeber, která vybíhají z postranních stěn, představuje proces odlití takového zařízení, jaké je popsáno v U.S. patentu číslo 6,050,451 nebo jaké je popsáno v U.S. patentu číslo 5,823,383, složitý odlévací úkon, který se skládá z většího počtu vzájemně po sobě následujících fází a který při svém dokončení vyžaduje při otevírání odlévací formy vykonání mnoha složitých posunů, definovaných větším počtem posunových os.

Pro účely výše uvedeného těsného připojení ohebného pouzdra by bylo výhodné, kdyby uvedené zařízení bylo zkonstruováno takovým doposud neznámým způsobem, jenž by umožňoval, aby zařízení mohlo být odlito pomocí jednoduché dvoudílné odlévací formy, přičemž tuto formu by bylo možné otevřít pomocí jednoduchých vzájemných posunů odpovídajících součástí odlévací formy, přičemž tyto posuny by měly jednu jedinou společnou osu a byly by prováděny ve směru, jenž je kolmý na rovinu rozhraní mezi odpovídajícími součástmi odlévací formy, aniž by přitom bylo potřeba zajistit realizaci jakýchkoliv jiných sekundárních či dodatečných odlévacích procesů.

Podstata vynálezu

Předložený vynález se týká zařízení, které se vyznačuje

- 4 ♦♦ ·* ···· ; · · · ««, , • · · · · · · · • ··· · «·· .» · -‘ · * ·· · · · » · ··· ·· ·» ·· · · novým originálním konstrukčním řešením a které je určeno k připevnění k ohebnému pouzdru, jenž obsahuje dvě protilehlé síťové součásti, přičemž tyto dvě síťové součásti jsou vzájemně těsně spojené takovým způsobem, že definují vnitřní oblast a zároveň definují uzávěr, který otevírá vnitřní prostory pouzdra a který je uzpůsoben k tomu, aby do něj bylo umístěno zařízení v situaci, kdy je zařízení zasazeno do ohebného pouzdra.

Uvedené zařízení obsahuje hlavní část, která zahrnuje alespoň jednu postranní stěnu. Tato postranní stěna obsahuje prostorově oddělené schůdky, které definují prostorově oddělená ramena. Hlavní část zařízení obsahuje vnější konec a vnitřní konec, který se nachází přímo proti vnitřnímu prostoru ohebného pouzdra v situaci, kdy je zařízení těsně spojeno s ohebným pouzdrem. Hlavní část zařízení definuje referenční rovinu, která je s výhodou definována vnějším obvodem zvoleného vnitřního či vnějšího konce hlavní části zařízení.

Hlavní část zařízení svým konstrukčním uspořádáním definuje velikosti svých obvodových rozměrů, přičemž každý z nich je měřen podél jednoho prostorově odděleného schůdku nebo podél jednoho prostorově odděleného ramene v rovině, která se nachází na vnitřním a vnějším konci nebo mezi vnitřním a vnějším koncem a která splývá s referenční rovinou nebo je s referenční rovinou rovnoběžná. Obvodové rozměry se postupně - zvyšují od nejmenších rozměrů u jednoho z uvedených konců nebo v jeho blízkosti na střední rozměry ( nachází se mezi vnitřním a vnějším koncem a jejich velikosti se nesnižují, pouze narůstají ) až nakonec nabydou velikosti největších rozměrů u druhého z uvedených konců nebo v jeho'blízkosti.

• · · ·

Jak již bylo řečeno ve výše uvedeném popise, nová originální koncepce konstrukčního uspořádání hlavní části zařízení, která se vyznačuje daným rozsahem obvodových rozměrů, umožňuje, aby byla hlavní část zařízení odlita pomocí jednoduché dvoudílné odlévací formy. Tuto formu je přitom možné otevřít pomocí jednoduchých vzájemných posunů odpovídájících součástí odlévací formy, přičemž tyto posuny mají jednu jedinou společnou osu a jsou prováděny ve směru, jenž je kolmý na rovinu rozhraní mezi odpovídajícími součástmi odlévací formy, aniž by přitom bylo potřeba zajistit realizaci jakýchkoliv jiných sekundárních či dodatečných odlévacích procesů.

Při pohledu buď od vnitřního konce nebo od vnějšího konce má obvod hlavní části zařízení s výhodou tvar v podobě loďky, který je definován dvěma vzájemně protilehlými hranami a dvěma vzájemně protilehlými částmi postranních stěn, přičemž každá z těchto konstrukčních součásti obsahuje uvedené schůdky, které definují uvedená ramena. Hlavní část zařízení navíc s výhodou obsahuje výstupky, které vybíhají z každé ze vzájemně protilehlých hran. V případě, že uvedené zařízení obsahuje uvedené výstupky, nejsou tyto výstupky uvažovány při obvodových měřeních, která byla zmíněna ve výše uvedeném popise.

Každé rameno s výhodou obsahuje takový povrch, pomocí kterého je možné realizovat těsné spojení s jednou z uvedených síťových součástí ohebného pouzdra v situaci, kdy je zařízení zasazeno do uzávěru ohebného pouzdra, přičemž těsnící povrchy se zužují od vnitřního nebo od vnějšího konce zařízení směrem k odpovídajícímu druhému konci zařízení. Pokud se těsnící povrchy • · ··· · • ♦ · · · ·

- β zužují směrem dovnitř od vnitřního konce směrem k vnějšímu konci, je velikost obvodu prvku největší u vnitřního konce nebo v jeho blízkosti. Velikost obvodu je potom nejmenší u vnějšího konce nebo v jeho blízkosti. Pokud se těsnící povrchy zužují směrem od vnějšího konce směrem k vnitřnímu konci, je velikost obvodu největší u vnějšího konce nebo v jeho blízkosti a nejmenší je potom u vnitřního konce nebo v jeho blízkosti.

Velké množství jiných typických charakteristik, výhodných vlastností a konstrukčních detailů předloženého vynálezu bude srozumitelným způsobem uvedeno v jeho následujícím detailním popise, v doprovodných obrázcích a v patentových nárocích.

Přehled obrázků na výkresech

Pro účely detailního popisu příkladů provedení předloženého vynálezu bude v následujícím popise použito doprovodných obrázků, přičemž stejné konstrukční prvky jsou na těchto doprovodných obrázcích označeny vztahovými značkami se stejnými čísly.

Obr. 1 v perspektivě zobrazuje zjednodušený pohled na ohebné pouzdro, které obsahuje zařízení podle prvního příkladu provedení předloženého vynálezu, přičemž pohled - na uvedené pouzdro se zařízením je veden shora, zepředu a směrem zprava.

Obr. 2 zobrazuje zjednodušený bokorysový pohled na pouzdro a zařízení, zobrazené na obr. 1, přičemž pouzdro je částečně otevřeno za účelem zpřístupnění vnitřní oblastí pouzdra.

·* ·· • · · · • · · · « · · · · • · ♦ · • ·♦ ·« ·· · · • ·

Obr. 3 zobrazuje zjednodušený pohled shora na pouzdro a zařízení, zobrazené na obr. 1 a 2.

Obr. 4 v perspektivě zobrazuje detailní pohled na zařízení, zobrazené na obr. 1, 2 a 3, přičemž pohled na uvedené pouzdro se zařízením je veden shora, zepředu a směrem zprava.

Obr. 4A v perspektivě zobrazuje podobný pohled na podobné zařízení, které obsahuje doplňkový odtrhávací uzávěrový prvek.

Obr. 5 zobrazuje nárysový pohled na zařízení, zobrazené na obr. 3 a 4.

Obr. 6 zobrazuje bokorysový pohled na zařízení, zobrazené na obr. 3, 4 a 5.

Obr. 7 v detailu zobrazuje půdorysový pohled na zařízení, zobrazené na obr. 3, 4, 5 a 6.

Obr. 8 v detailu znázorňuje částečný řez, který je veden podél linie z obr. 3 ve směru, jenž je naznačen šipkou. Tento částečný řez zobrazuje konstrukční charakter těsnění mezi pouzdrem a zařízením a také znázorňuje vnitřní dávkovači záklopku, která je určena k proříznutí a která tvoří součást zařízení. Uvedený obrázek je znázorněn ve větším měřítku než jaké bylo použito u obr. 3 až 7.

Obr. 9 v perspektivě zobrazuje detailní pohled na zařízení, které představuje druhý příklad provedení předloženého • · · · ·· ···· — Q— * . · · · · * · ·♦·♦

O ··· ♦· ·· ·· α· vynálezu, přičemž pohled na uvedené zařízení je veden shora, zepředu a směrem zprava.

Obr. 10 zobrazuje nárysový pohled na zařízení, zobrazené na obr. 9.

Obr. 11 zobrazuje bokorysový pohled na zařízení, zobrazené na obr. 9 a 10;

Obr. 12 zobrazuje půdorysový pohled na zařízení, zobrazené na obr. 9, 10 a 11.

Podobně jako obr. 8 znázorňuje obr. 13 detailním způsobem obdobný částečný řez, ovšem s tím rozdílem, že tento řez je veden součástmi ohebného pouzdra a zařízení podle obr. 9, 10, a 12. Uvedený řez zobrazuje konstrukční charakter těsnění mezi pouzdrem a zařízením a také zobrazuje vnitřní záklopku, která je určena k proříznutí a která tvoří součást zařízení. Uvedený obrázek je znázorněn ve větším měřítku než jaké bylo použito u obr. 9, 10, 11 a 12.

Příklady provedení vynálezu

I když je předložený vynález možné realizovat v mnoha různých podobách, následující detailní popis a odpovídající doprovodné obrázky se týkají pouze některých specifických příkladů provedení předloženého vynálezu, které představují ukázky provedení zařízení podle předloženého vynálezu. Nicméně v této souvislosti je potřeba říci, že předložený vynález se ···· neomezuje pouze na příklady svého provedení, uvedené v následujícím popise. Podstata předloženého vynálezu je vymezena v přiložených patentových nárocích.

Za účelem zjednodušení popisu příkladů provedení předloženého vynálezu jsou tyto příklady jeho provedení zobrazeny a popsány s určitými prostorovými orientacemi. Nicméně v této souvislosti je potřeba říci, že zařízení podle předloženého vynálezu může být vyrobeno, skladováno, přepravováno, používáno a prodáváno i s jinými prostorovými orientacemi, než v jakých bude popisováno v následujícím popise.

První příklad provedení předloženého vynálezu představuje zařízení 10, které je určeno ke spojení s ohebným pouzdrem 20 pro účely uložení některého produktu ze široké škály potravinových produktů, nápojových produktů, kosmetických produktů, produktů pro údržbu domácnosti nebo jiných podobných nebo odlišných produktů, které jsou v kapalném skupenství nebo mají podobu gelu, suchého prášku, zrnek nebo mají těstovitý charakter. Toto zařízení 10 je znázorněno na obr. 1, 2 a 3.

Ohebné pouzdro 20, které je samo o sobě známo z dosavadního stavu techniky, je s výhodou vyrobeno z pružné polymerické fólie, kterou je možné tepelně svařovat, nebo je vyrobeno z pružné fólie na bázi papírové lepenky nebo kovové fólie a obsahuje polymerické rýhování, které je možné vyrobit tepelnou cestou. Uvedené polymerické rýhování obsahuje dvě protichůdné pružné síťové součásti 22. Tuto skutečnost je přitom možné --iť.ěť n obr. 2 a 3. Síťové součásti 22 jsou vzájemně spojeny a

···· díky tomu definují vnitřní oblast 24 ( jak je zobrazeno na obr. 2 ) a také definují uzávěr 26, který umožňuje přístup k vnitřní oblasti 24 a který je uzpůsoben pro přijetí zařízení 10 v situaci, kdy je zařízení 10 těsně zasazeno do ohebného pouzdra 20.

Jak je možné vidět na obr. 4, 5, 6 a 7, zařízení 10 je odlito z polymerického materiálu, přičemž upřednostňován je polyetylén s vysokou hustotou. Uvedený polyetylén s vysokou hustotou je běžně označován zkratkou HDPE z anglického High Density Polyethylen. Tento polyetylén je vhodný pro realizaci těsného připevnění síťové součásti 22 ohebného pouzdra 20 pomocí ultrazvukového svařování. Uvedené ultrazvukové svařování je upřednostňovaná technologie, nicméně je možné použít i jiné technologie, například technologie, využívající lepení. Zařízení 10 je odlito takovým způsobem, aby obsahovalo hlavní část 30 v podobě nádobky, otevírající se směrem dolů, a dvě vzájemně protilehlé postranní stěny 32. Tuto skutečnost je přitom možné vidět na obr. 4. Zařízení 10 dále obsahuje vnitřní konec 34 a vnější konec 44, což je pro změnu možné vidět na obr. 5. V situaci, kdy je zařízení 10 spojeno s ohebným pouzdrem 20, nachází se vnitřní konec 34, který se vyznačuje vnějším obvodem 36, přímo proti vnitřní oblasti 24 ohebného pouzdra 20. Vnější konec 44 se vyznačuje vnějším obvodem 46. Vnější obvod 36 vnitřního konce 34 zařízení -10 definuje referenční rovina P_R. Zařízení 10 je odlito takovým způsobem, že obsahuje vnitřní jednolitou obrubu 48, kterou je možné vidět na obr. 8. Poté, co je zařízení 10 prvotně odlito, vybíhá obruba 48. směrem dolů z hlavní část 30, nicméně poté je zdeformována ( v rámci procesu, který bude vysvětlen v níže aby měla zakřivený tvar, ·· · · *· 4444 každá postranní stěna 32

- 11 uvedeném popise ) takovým způsobem, který je možné vidět na obr. 8.

Jak je možné vidět na obr. 6, obsahuje tři prostorově oddělené schůdky 50, 52 a 54, ' který definuji čtyři prostorově oddělená ramena 62, 64, 66, 68.

Rameno 62 se nachází v blízkosti vnějšího obvodu 36 vnitřního konce 34 . Rameno 68 se nachází na vnějším obvodu 46 vnějšího konce 44. Jak je zobrazeno na obr. 8, zahrnuje rameno 62 těsnící povrch 72, přičemž rameno 64 zahrnuje těsnící povrch 74, rameno 66 zahrnuje těsnící povrch 76 a rameno 68 zahrnuje těsnící povrch 78 . Těsnící povrchy 72, 7 4, 76 a 78 se zužují směrem dovnitř a to směrem od vnitřního konce 34 směrem k vnějšímu konci 44.

V situaci, kdy je pouzdro 20 těsně spojeno se zařízením 10 pomocí ultrazvukového svařování ( upřednostňovaná technologie ) nebo pomocí technologie, využívající lepení, nebo pomocí zcela jiné technologie, prostorově oddělené oblastí na vnitřních stěnách síťových součástí 22 jsou těsně spojeny s těsnícími povrchy 72, 74, 76 a 78 na prostorově oddělených ramenech 62,

64, 66, 68 zařízení 10. Z dosavadního stavu techniky je známo, že utěsnění pomocí prostorově oddělených oblastí může být velmi efektivní. Viz například U.S. patent číslo 6,050,451, odstavec 7, řádek 25 až 28.

Při pohledu buď od vnitřního konce 34 nebo od vnějšího konce 44 má hlavní část 30 zařízení 10 loďkovitý tvar, který definuje dvě vzájemně protilehlé hrany 80 a který rovněž definuje vzájemně orotilehlé postranní stěny 32. Tuto •· ·»·· • fc fcfcfc· skutečnost je možné vidět na obr. 3 a 7. Při procesu odlévání je navíc možné na zařízení vyrobit výstupky 82, které vybíhají z každé ze vzájemně protilehlých hran 80. V situaci, kdy je pouzdro 20 těsně připevněno k zařízení 10, se síťové součásti 22 a výstupky 82 vzájemně utěsňují. Zařízení 10 navíc obsahuje jednolitou trubkovitou trysku 90, která vybíhá směrem nahoru z vnějšího konce 44 hlavní části 30 a která definuje dutinu 92 ( viz obr. 7 ) , která se rozprostírá ve vnitřních prostorách trysky 90 a která ústí o pouzdra 20 v situaci, kdy je pouzdro 20 těsně spojeno se zařízením 10. Jak je možné vidět na obr. 4A, tryska 90 může být doplněna jednolitým uzávěrovým prvkem 93, který je určen k odtržení a který zavírá dutinu 92 s výjimkou situací, kdy je odtržen od uvedené trysky 90.

Hlavní část 30 zařízení 10 svým konstrukčním uspořádáním definuje rozsah obvodových rozměrů, přičemž každý z nich je měřen podél jednoho z prostorově oddělených schůdků 50, 52 či 54 nebo podél jednoho z prostorově oddělených ramen 62, 64, 66 či 68. Uvedené měření obvodu je přitom prováděno u vnitřního konce 34 nebo vnějšího konce 44 nebo mezi vnitřním koncem 34 a vnějším koncem 44, přičemž toto měření je vedeno v referenční rovině P_R nebo je s touto rovinou rovnoběžné. Vybíhající výstupky 82 se ovšem při uvedených měřeních obvodových rozměrů neuvažují, to tedy znamená, že obvodová měření jsou realizována takovým způsobem, jako kdyby vybíhající výstupky 82 neexistovaly.

Obvodové rozměry přitom vzrůstají od nejmenšího rozměru u vnějšího konce 44 na střední rozměry, které se nacházejí mezi vnitřním koncem 34 a vnějším koncem 44 ( přičemž pouze postupně

···· ·· ···· • · · • · narůstají bez jakéhokoliv zpětného poklesu ) až dosáhnou největších rozměrů u vnitřního konce 34. Hlavní část 30 zařízení 10 proto může být s výhodou odlita pomocí jednoduché dvoudílné odlévací formy. Tato forma přitom definuje dělící rozhraní a je možné ji otevřít pomocí jednoduchých vzájemných posunů odpovídájících součástí odlévací formy, přičemž tyto posuny mají jednu jedinou společnou osu a jsou prováděny ve směru, jenž je kolmý na rovinu rozhraní mezi odpovídajícími součástmi odlévací formy, aniž by přitom bylo potřeba zajistit realizaci jakýchkoliv jiných sekundárních čí dodatečných odlévacích procesů.

Jak je možné vidět na obr. 8, zařízení 10 s výhodou obsahuje vnitřní záklopku 100, která je určena k proříznutí a která se nachází uvnitř zařízení 10. Záklopka 100 je strukturálně a funkčně podobná záklopkám, které jsou popsány v U.S. patentech číslo 5,439,143 a 6,050,451, na které se tímto předložený vynález v odpovídajícím a konzistentním rozsahu odkazuje. Záklopka 100 je vyrobena z elastomerového materiálu, jakým je například silikonová guma. Záklopka 100 obsahuje vnější okrajovou část 102. Jak již bylo řečeno ve výše uvedeném popise, zařízení 10 obsahuje jednolitou vnitřní obrubu 48, která má trubkovitý tvar a která ubíhá směrem dolů, když se zařízení 10 nachází v prvotně odlitém stavu. Do takto vyrobeného zařízení 10 je poté umístěna záklopka 100. Po tomto úkonu je obruba 48 zahřáta ultrazvukovým způsobem nebo jiným vhodným způsobem a je podhrnuta pod záklopkovou okrajovou část 102, přičemž následně je vyhrnuta zpět tak, aby záklopková okrajová část 102 byla v zařízení 10 sevřena, jakmile zdeformovaná obruba 48 dostatečným způsobem vychladne a získá ·♦ »··· ·· ···· ► · I ► · · 1 ·· ··

- 14 tak odpovídající rozměrovou stabilitu.

Druhý příklad provedení předloženého vynálezu představuje zařízení 110, jenž je těsně spojeno s ohebným pouzdrem 120, které je zobrazeno pouze na obr. 13 a které je podobné pouzdru 20, které obsahuje dvě síťové součásti 122 ( jedna z nich je zobrazena na obr. 13 ), podobné síťové součásti 22, a které obsahuje vnitřní oblast 124. Uvedený druhý příklad provedení předloženého vynálezu je přitom možné vidět na obr. 9, 10, 11, 12 a 13. S výjimkou zobrazených či následně popsaných rozdílů je zařízení 110 podobné zařízení 10. Zařízení 110 je rovněž odlito z obdobného materiálu a je používáno pro podobné účely.

Zařízení 110 je odlito takovým způsobem, aby obsahovalo hlavní část 130 v podobě nádobky, která se otevírá směrem vzhůru a obsahuje dvě vzájemně protilehlé postranní stěny 132, vnitřní konec 134 ( viz obr. 9 ), který obsahuje vnější obvod

136 a který se nachází naproti vnitřní oblasti 124 ohebného pouzdra 120, když je zařízení 110 připevněno k ohebnému pouzdru 120, a vnější konec 144 ( viz obr. 9 ), který se vyznačuje vnějším obvodem 146. Vnější obvod 136 vnitřního konce 134 zařízení 110 definuje referenční rovina P_R, která je označena na obr. 11. Zařízení 110 je odlito takovým způsobem, že obsahuje vnitřní jednolitou obrubu 148, která vybíhá směrem dolů v hlavní části 130, když se zařízení 110 nachází v prvotně odlitém stavu, nicméně tato obruba 48 je následně zdeformována ( v rámci procesu, popsaného v níže uvedeném popise ) do zakřiveného tvaru, který je zobrazen na obr. 13.

Každá postranní stěna 132 obsahuje tři prostorově oddělené »* »·*· ·« ·*»♦

			-	• · » · · • · » · » < i5 -	·. · ^; < • · · « · • · · ·» · *· «· ··
schůdky	150, 152	a 154	, které definují čtyři	prostorově
oddělená	ramena 162	, 164,	166	a 168. Rameno 162 se	nachází v
blízkosti	vnějšího	obvodu	136	vnitřního konce 134.	Rameno 168

se nachází u vnějšího obvodu 146 vnějšího konce 144. Jak je zobrazeno na obr. 11, zahrnuje rameno 162 těsnící povrch 172, přičemž rameno 164 zahrnuje těsnící povrch 17 4, rameno 166 zahrnuje těsnící povrch 176 a rameno 168 zahrnuje těsnící povrch 178. Těsnící povrchy 172, 174, 176 a 178 se zužují směrem dovnitř a to směrem od vnějšího konce 144 směrem k vnitřnímu konci 134.

Je-li pouzdro 120 těsně spojeno se zařízením 110 pomocí ultrazvukového svařování, což je upřednostňovaná technologie, nebo pomocí technologie, využívající lepení, nebo pomocí jiné vhodné technologie, jsou prostorově oddělené oblasti na vnitřní stranách stěn síťových součástí 122 těsně spojeny s těsnícími povrchy 172, 17 4, 17 6 a 178 na prostorově oddělených ramenech

162, 164, 166 a 168 zařízení 110.

Při pohledu buď od vnitřního konce 134 nebo od vnějšího konce 144 má obvod hlavní části 130 zařízení 110 tvar v podobě loďky, který je definován dvěma vzájemně protilehlými hranami 180 a dvěma vzájemně protilehlými postranními stěnami 130. Tuto skutečnost je přitom možné vidět na obr. 12. Zařízení navíc po odlití s výhodou obsahuje výstupky 182, které vybíhají z každé ze vzájemně protilehlých hran 180. V situaci, kdy je pouzdro 120 těsně připevněno k zařízení 110, se síťové součásti 122 a výstupky 182 vzájemně utěsňují. Zařízení 110 má navíc na svém vnějším konci 144 jednolitou trubkovitou trysku 190, která

vybíhá směrem nahoru z vnitřního konce 134 hlavní části 130 a definuje dutinu 192 ( viz obr. 12 ) , která se rozprostírá ve vnitřních prostorách trysky 190 a která ústí o pouzdra 120 v situaci, kdy je pouzdro 120 těsně spojeno se zařízením 110.

Hlavní část 130 zařízení 110 definuje rozsah obvodových rozměrů, přičemž každý z nich je měřen podél jednoho z prostorově oddělených schůdků 150, 152 či 154 nebo podél jednoho z prostorově oddělených ramen 162, 164, 166 či 168. Uvedené měření obvodu je přitom prováděno v rovině u vnitřního konce 134 nebo vnějšího konce 144 nebo mezi vnitřním koncem 134 a vnějším koncem 144, přičemž měření je vedeno v referenční rovině P_R nebo je s touto rovinou rovnoběžné. Vybíhající výstupky 182 se ovšem při uvedených měřeních obvodových rozměrů neuvažují, to tedy znamená, že obvodová měření jsou realizována takovým způsobem, jako kdyby vybíhající výstupky 182 neexistovaly.

Obvodové rozměry přitom vzrůstají od nejmenšího rozměru u vnitřního konce 134 na střední rozměry, které se nacházejí mezi vnitřním koncem 134 a vnějším koncem 144 ( přičemž pouze postupně narůstají bez jakéhokoliv zpětného poklesu ) až dosáhnou největších rozměrů u vnějšího konce 144. Hlavní část 130 zařízení 10 proto může být s výhodou odlita pomocí jednoduché dvoudílné odlévací formy. Tato forma přitom definuje dělící rozhraní a je možné ji otevřít pomocí jednoduchých vzájemných posunů odpovídájících součástí odlévací formy, přičemž tyto posuny mají jednu jedinou společnou osu a jsou prováděny ve směru, jenž je kolmý na rovinu rozhraní mezi odpovídajícími součástmi odlévací formy, aniž by přitom bylo

* · · · · · · A é · • · · · · · ···· •· *· ·· · * · · potřeba zajistit realizaci jakýchkoliv jiných sekundárních či dodatečných odlévacich procesů.

Jak je možné vidět na obr. 13, zařízeni 110 s výhodou obsahuje vnitřní záklopku 200, která je určena k proříznutí a která se nachází uvnitř zařízení 10 a je s ním těsně spojena. Záklopka 200 je strukturálně a funkčně podobná výše uvedeným záklopkám 100 a také výše uvedeným záklopkám, které jsou popsány v U.S. patentech číslo 5,439,143 a 6,050,451. Záklopka 200 obsahuje vnější okrajovou část 202. Jak již bylo řečeno ve výše uvedeném popise, zařízení 110 obsahuje jednolitou vnitřní obrubu 148, která má trubkovitý tvar a která ubíhá směrem dolů, když se zařízení 110 nachází v prvotně odlitém stavu. Do takto vyrobeného zařízení 110 je poté umístěna záklopka 200. Po tomto úkonu je obruba 148 zahřáta ultrazvukovým způsobem nebo jiným vhodným způsobem a je podhrnuta pod záklopkovou okrajovou část 202, přičemž následně je vyhrnuta zpět tak, aby záklopková okrajová část 202 byla v zařízení 110 sevřena, jakmile zdeformovaná obruba 148 dostatečným způsobem vychladne a získá tak odpovídající rozměrovou stabilitu.

Zařízení 110 může být doplňkově odlito takovým způsobem, aby obsahovalo dva jednolité spodní nosné prvky 210 a čtyři jednolité horní nosné prvky 220 na svém vnějším konci 144. Pokud jsou použity podobné nosné prvky 210 a 22Q-, jsou tyto prvky určeny k tomu, aby byly v kontaktu s prostorově oddělenými kolejnicemi ( na obrázcích nezobrazeno ) automatického zpracovatelského stroje ( na obrázcích nezobrazeno ), což je vhodné v případě, když zařízením 110 bude manipulovat stroj podobného typu. V případě, že jsou použity uvedené nosné prvky 210 a 220, jsou tyto prvky navrženy takovým způsobem, aby zařízení 110, které obsahuje hlavní část 130, obrubu 148 a uvedené nosné prvky 210 a 220, bylo možné odlít v jednoduché dvoudílné odlévací formě. Tuto formu by přitom bylo možné otevřít pomocí jednoduchých relativních posunů odpovídajících součástí odlévací formy, přičemž tyto posuny by měly jednu jedinou společnou osu ( tyto skutečnosti již byly popsány ve výše uvedeném popise ). V této souvislosti by mělo být řečeno, že zařízení 110 budou spolehlivě plnit svou zamýšlenou funkci i v případe, kdy uvedené nosné prvky 210 a 220 nebudou na zařízení 110 vyrobeny.

Z výše uvedeného popisu výhodných příkladů provedení předloženého vynálezu a z doprovodných obrázků vyplývá, že předložený vynález je možné modifikovat a upravovat mnoha různými způsoby, aniž by se přitom porušila podstata a duch předloženého vynálezu a jeho nových konceptů nebo principiálních charakteristik.

Claims

• to

- _Λ to······· — _L y — ····· ·· «· žcca - l • » · »· · · P A Τ E N TOVÉ NÁROKY 1. Zařízení pro těsné spojení s ohebným pouzdrem, které obsahuje dvě protilehlé pružné síťové součásti, jenž j sou vzáj emně těsně spojeny a definují vnitřní oblast a také

definují uzávěr, který ústí do vnitřní oblasti a který je uzpůsoben pro přijetí zařízení, když je zařízení těsně spojeno s ohebným pouzdrem, vyznačující se tím, že obsahuje hlavní část, která obsahuje alespoň jednu postranní stěnu, jenž obsahuje prostorově oddělené schůdky, definující prostorově oddělená ramena, přičemž hlavní část obsahuje vnitřní konec, který se nachází proti vnitřnímu prostoru ohebného pouzdra, když je zařízení těsně spojeno s ohebným pouzdrem, a přičemž hlavní část obsahuje vnější konec a definuje referenční rovinu;

hlavní část definuje rozsah obvodových rozměrů, přičemž každý z nich je měřen podél jednoho z prostorově oddělených schůdků nebo podél jednoho z prostorově oddělených ramen v rovině, která se nachází u vnitřního konce nebo vnějšího konce nebo mezi vnitřním koncem a vnějším koncem a která splývá s referenční rovinou nebo je s touto rovinou'rovnoběžná, přičemž obvodové rozměry vzrůstají od nejmenších rozměrů u jednoho uvedeného konce nebo v jeho blízkosti na střední rozměry, které mezi vnitřním a vnějším koncem neklesají poté, co vzrostou, až po největší rozměry u druhého konce nebo v jeho blízkosti.
2. Zařízení podle nároku 1 vyznačující se tím, že při pohledu buď od vnitřního konce nebo od vnějšího konce má hlavní část v podstatě obvod ve tvaru loďky, který definuje dvě protilehlé hrany a dvě protilehlé postranní stěny, přičemž každý z těchto prvků obsahuje uvedené schůdky, které definují uvedená ramena.
3. Zařízení podle nároku 2 vyznačující se tím, že zařízení obsahuje výstupky, které vybíhají z každé z protilehlých hran.
4. Zařízení podle nároku 1 vyznačující se tím, že každé rameno obsahuje těsnící povrch pro těsné spojení s jednou ze síťových součástí ohebného pouzdra, když je zařízení umístěno do uzávěru ohebného pouzdra, přičemž těsnící povrchy se zužují od jednoho uvedeného konce zařízení směrem ke druhému konci zařízení.
5. Zařízení podle nároku 4 vyznačující se tím, že těsnící povrchy se zužují dovnitř od vnitřního konce směrem k vnějšímu konci, přičemž obvodový rozměr je největší u vnitřního konce nebo v jeho blízkosti a přičemž obvodový rozměr je nejmenší u vnějšího konce nebo v jeho blízkosti.
6. Zařízení podle nároku 5 vyznačující se tím, že při pohledu buď od vnitřního konce nebo od vnějšího konce má hlavní část v podstatě obvod ve tvaru loďky, který definuje dvě ··· · · · · ·· protilehlé hrany a dvě postranní stěny, přičemž každý z těchto prvků obsahuje uvedené schůdky, které definují uvedená ramena.
7. Zařízení podle nároku 6 vyznačuj ící se -tím, že zařízení obsahuje výstupky, které vybíhají z každé z protilehlých hran.
8. Zařízení podle nároku 4 vyznačující se tím, že těsnící povrchy se zužují dovnitř od vnějšího konce směrem k vnitřnímu konci, přičemž obvodový rozměr je největší u vnějšího konce nebo v jeho blízkosti a přičemž obvodový rozměr je nejmenší u vnitřního konce v jeho blízkosti.
9. Zařízení podle nároku 8 vyznačující se tím, že při pohledu v jakékoliv rovině, která se nachází mezi vnějším a vnitřním koncem a která splývá referenční rovinou nebo je s referenční rovinou rovnoběžná, má hlavní část v podstatě obvod ve tvaru loďky, který definuje dvě protilehlé hrany a dvě postranní stěny, přičemž každý z těchto prvků obsahuje uvedené schůdky, které definují uvedená ramena.
10. Zařízení podle nároku 9 vyznačující se tím, že zařízení obsahuje výstupky, které vybíhají z každé z protilehlých hran.
11. Zařízení podle nároku 1 vyznačující se tím, že každé z uvedených prostorově oddělených ramen obsahuje 'zužující se těsnící povrch, který je definován mezi sousedním povrchem uvedené postranní stěny a jedním ze sousedních uvedený schůdků a je vůči nim zkosený, přičemž pro měření v rovinách příčného řezu, vedených uvedenou hlavní částí kolmo na uvedenou referenční rovinu, platí, že • · · · ···· · · φ · · · * · · · · « * ······ φ φ · · ·

Φ·· φ φ · φ φφφφ • · · φ φ ·· ·· · · ··

1. uvedený zúžený těsnící povrch má maximální boční rozměr u uvedeného sousedního povrchu a minimální boční rozměr má u uvedeného sousedního schůdku;

2. uvedený sousední povrch má minimální boční rozměr alespoň tak velký jako maximální boční rozměr uvedeného zúženého těsnícího povrchu;

3. uvedený minimální boční rozměr uvedeného zúženého těsnícího povrchu je alespoň tak velký jako maximální boční rozměr uvedeného schůdku;

4. uvedená postranní stěna hlavní části neobsahuje prohlubně, které by znemožnily přímočaré rozevření odlévací formy na konci procesu odlévání uvedeného zařízení do odlévací formy;

a

5. uvedené zúžené těsnící povrchy jsou prostorově odděleny pro vymezení těsného spojení uvedené síťové součásti s uvedenou postranní stěnou hlavní části pouze do prostorově oddělených poloh.