CZ20033164A3

CZ20033164A3 - Střešní taška nebo krytinový prvek a střešní plocha

Info

Publication number: CZ20033164A3
Application number: CZ20033164A
Authority: CZ
Inventors: Mirzáwalter; Quaschningáchristine
Original assignee: Josefámeindlágmbhá@Áco@Ádorfen
Priority date: 2001-05-21
Filing date: 2001-05-21
Publication date: 2004-05-12
Also published as: PL365804A1; WO2002095160A1; DE10196462D2; AT412792B; CZ307914B6; ATA93002001A; PL209137B1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká střešní tašky nebo krytinového prvku se základním tělesem, které má na boční hraně postranní přehyb a na horní straně, která s boční hranou sousedí, horní přehyb s nejméně jedním závěsným nosem. Vynález se dále týká střešní plochy, sestávající z většího počtu střešních tašek nebo krytinových prvků.

Dosavadní stav techniky

Podle dosavadního stavu techniky jsou již známé střešní tašky, zejména střešní tašky z pálené hlíny, které jsou po pokrytí střechy uspořádány stupňovitě nad sebou tak, že se vytváří opticky šupinová střešní plocha. Horní přehyb a postranní přehyb těchto známých střešních tašek jsou přitom přikryté sousedícími taškami tak, že se na povrchu střechy vytváří vedení vody. Vedení vody se zde přitom vytváří hlavně nad střešní plochou. Celkem tak lze získat vzhled střechy, která je uspořádána jako šupiny.

Bylo již navrhováno utvořit střešní tašku tak, aby mohla být díky svým speciálním konstrukčním znakům použita u střešní konstrukce bez zvýšených nákladů a její položení mohlo být provedeno tak, aby vznikla hladká střecha bez šupinového vzhledu. Takové provedení je však nevýhodné v tom, že působením větru má proud vody nepříznivý průběh a může být nekontrolované veden pod povrch střešní tašky.

Úkolem předkládaného vynálezu je utvořit střešní tašku tak, že může být u střešní konstrukce sestavována při pokládání střechy díky speciálním konstrukčním znakům do hladké formy, bez šupin a bez značných nákladů.

P i o 11 i k a j í c í voda,

4- J ..

icuy vudní uu střiky, mrholení, voda z tajícího sněhu a vlhkost mohou tak být obecně cíleně odváděny.

ř i

í.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje střešní taška nebo krytinový prvek se základním tělesem, které má na boční hraně postranní přehyb a na horní straně, která s boční hranou sousedí, horní přehyb s nejméně jedním závěsným nosem, podle vynálezu, jehož podstatou je že, zejména k vedení vody pod povrchem základního tělesa sousední střešní tašky nebo krytinového prvku jsou vytvořeny postranní přehyb a horní přehyb vždy jako žlábky vedoucí vodu, a postranní přehyb má pro zachycování stříkající vody zajišťovací okrajové pásy. Tento úkol splňuje-dále střešní plocha, sestávající z většího počtu střešních tašek nebo krytinových prvků podle předkládaného vynálezu, přičemž střešní tašky-nebo .krytinové prvky jsou vedle sebe a/nebo nad sebou uspořádány tak, že se vytváří hladká střešní plocha a vedení vody nastává žlábky.. každého . postranního, respektive horního přehybu a/nebo zajišťovacím okrajovým pásem pod horní stranou střešní tašky.

Vynález se zakládá na poznatku, že k vedení vody je výhodné vytvořit pod povrchem střešní tašky postranní přehyb a horní přehyb, vždy jako žlábky vedoucí vodu, a postranní přehyb přídavně opatřit zajišťovacími okrajovými pásy, které pojímají stříkající vodu a mohou ji přivádět k sousední střešní tašce.

• ·

Tím lze získat výhodu v tom, že střešní taška už není stupňovitá, a sice ani horizontálně ani vertikálně, takže po položení vzniká celkem opticky hladká střešní plocha. Tašky lze tak skládat do střešní plochy, která již není vytvořena jako šupinová plocha. Díky vynálezu je možné výhodně utvářet povrch střechy tak, že je nezávislý na struktuře střechy a voda je lépe odváděna pod povrchem krytiny.

V postranním přehybu, horním přehybu a v zajišťovacích okrajových pásech jsou vytvořeny žlábky, které slouží jako díly vedoucí vodu. Voda je cíleně vedena pod viditelný povrch střešních tašek, může však také odtékat po jejich povrchu.

Prostřednictvím co možná největšího průřezu žlábků a fluidně dynamicky optimálního tvaru výtoku vody z těchto žlábků, zejména zaoblením na konci žlábků, může být maximalizováno množství vody, kterou lze odvést, takže napadané množství vody může být bezproblémově odv.áděno/také z velkoplošných střech.

Navíc se ukázalo,, že střešní konstrukce může mít sklon menší, než 10°, takže se. zvětšuje oblast použití střešní tašky nebo krytinového prvku/ podle,, vynálezu. V závislosti na způsobu konstrukce a druhu spojovacích přehybů tašek odpovídá vlastní sklon plochy odvádějící vodu téměř sklonu krokví, takže je výhodně velmi malý. Vedení vody se odehrává......pod povrchem tašek a díky'” zajišťovacím okrajovým pásům zachycuje zejména stříkající vodu v oblasti postranního přehybu.

Tím, že stěna žlábků přivrácená k sousedící tašce je v postranním přehybu opatřena zajišťovacím okrajovým pásem, je stříkající voda, která uniká přes stěnu žlábků, výhodným způsobem v tomto zajišťovacím okrajovém pásu zachycována. Pro pojmutí tímto • · způsobem shromážděné stříkající vody je ve střešní tašce v oblasti horního přehybu upraven ve skořepině této tašky průraz, ze kterého se voda dostává do žlábku horního přehybu.

Voda, která se dostává do zajišťovacího okrajového pásu je pak v této skořepině v horní oblasti diagonálně sousedící střešní tašky vedena dále a dostává se odtud do žlábku horního přehybu a dále do žlábku postranního přehybu. Žlábky postranního přehybu se překrývají při pokládání střechy tak, že voda se může dostávat z jednoho žlábku do druhého.

Uspořádání a vytvoření zajišťovacích okrajových pásů a příslušných míst pro shromažďování vody může být samozřejmě zvoleno také tak, že namísto nebo současně s odvodněním zajišťovacích okrajových pásů v jednom nebo obou diagonálně sousedících střešních taškách, může toto odvodnění probíhat také v jedné nebo obou bočně sousedících taškách.

Je také možné“ uspořádat větší počet zajišťovacích okrajových pásů tohoto druhu, přičemž tyto pásy mohou částečně spolupracovat nebo mohou rozdělenou padající vodu přivádět k jedné nebo více sousedních tašek. . .

Střešní taška přitom může být zhotovena z nejrůznějších materiálů,“přičemž v úvahu připadají napříklaď pálená iilíha, plech, * břidlice, cementem spojované díly, kámen, dřevo nebo náhražkové materiály. Je možná také kombinace různých materiálů v jedné tašce.

V další výhodné formě provedení je na spodní straně střešní tašky umístěna těsnicí přepážka tak, že zabírá do postranního přehybu a přednostním způsobem do žlábku postranního přehybu sousední tašky. Těsnicí přepážka přitom může fungovat jako ochrana

proti ostřiku a přispívá k tomu, že stříkající voda se ze žlábku postranního přehybu nedostane do směru k zajišťovacím okrajovým pásům. Velikost a poloha těsnicí přepážky mohou být přitom přizpůsobeny tak, že přepážka se může například po maximální délce a ve vhodné hloubce přitisknout na stěnu žlábku sousedící tašky, na níž je upravena vnější strana zajišťovacího okrajového pásu.

V další formě provedení jsou boční stěny žlábku podélného přehybu výhodně vytvořeny jako přepážka, a mohou zároveň přejímat nosnou nebo stabilizační funkci.

Další· výhody vyplývají ž formy provedení, u které jsou v oblasti horního nebo postranního přehybu upraveny distanční výstupky. Na tyto výstupky může pak být sousedící střešní taška přiložena svým okrajem nebo jinou vhodnou oblastí. Podle utváření a výšky výstupku může voda, která vniká do štěrbiny mezi povrchem dvou sousedících tašek dále odtékat bez zábran mezi distančními výstupky do· žlábků horního, nebo ipostranního přehybu.

Výhodným způsobem jsou' žlábky postranních a horních přehybů vzájemně spojeny pomocí alespoň jednoho výřezu, takže například voda z oblasti . horního . .přehybu .může . být zaváděna do žlábku postranního přehybu. Tím se voda koncentruje na výtoku v postranním přehybu, popřípadě při dodatkovém využití zajišťovácích^okrajdvých pásů. ~

Jedna forma provedení má v oblasti horního přehybu skořepinu, která ústí do žlábku tohoto horního přehybu. Tato skořepina může výhodně sloužit jako nárazník pro padající dešťovou vodu a navíc má přídavnou naváděcí oblast pro vodu ze zajišťovacích okrajových pásů sousední tašky. To může být realizováno vhodným průrazem mezi přepážkami, ohraničujícími skořepinu.

Spojení jednotlivých oblastí tašek za účelem svádění nebo rozdělování tekoucí vody může být v zásadě realizováno také spojeními na způsob tunelu.

Výhodná forma provedení má dále v oblasti horního přehybu na straně střešní tašky, odvrácené od postranního přehybu, zkosení. Tak může být voda, která se štěrbinou v oblasti horního přehybu dostala do oblasti žlábku nebo skořepiny, odváděna také do žlábku postranního přehybu sousední tašky; To může být výhodné také tehdy, pokud jsou žlábky horního přehybu ucpány směrem k postrannímu přehybu nebo ke žlábku postranního přehybu a voda může být touto cestou převáděna do sousedního žlábku.

Pro stabilizaci mohou být střešní tašky v jedné formě provedení opatřeny na své spodní straně také jednou nebo více přepážkami, které mohou probíhat podél nebo napříč. Takové přepážky se také mohou rozprostírat na okraji tašek. Další forma provedení vynálezu upravuje na spodní straně střešní, tašky žebra, kterými je srážková kondenzační voda cíleně zaváděna do horního nebo postranního přehybu tašky. 't , <

Výhodným , způsobem může. být. střešní taška opatřena jedním nebo více závěsnými nosy, které jsou uspořádány například na spodní straně tašky v oblasti podélných žeber nebo také v oblasti horního přehybu. Díky vhodnému uspořádání nosu v okrajové oblasti tašky se tento nos při pokládání střechy stabilizuje svou vlastní hmotností v patřičné poloze.

Střešní tašky mohou mít libovolnou formu, přičemž se však stále vychází z toho, že zejména postranní přehyby a horní přehyby jsou vždy utvářeny jako vodu vedoucí žlábky.

Střešní plocha může být zhotovena z tašek, uspořádaných vedle sebe nebo nad sebou a částečně se překrývajících, které mají v podstatě hladký celkový povrch, kterým se táhnou svislé a vodorovné spáry. Tyto spáry představuji narazova místa ploch sousedních tašek. Vedení vody přitom vzniká v podstatě pod povrchem střechy ve žlábcích postranních a horních přehybů a popřípadě v zajišťovacích okrajových pásech.

Ve výhodné formě provedení se· sousední střešní tašky překrývají v oblasti horních a/nebo postranních přehybů téměř úplně, takže mezi taškami jsou jen malé spáry. Takto vzniklá střešní plocha může být výhodně volně použita popřípadě pro propagační nebo jiná grafická zobrazení.

)

Protože u střešní plochy vytvořené podle vynálezu nevznikají žádné hrany, které by stály za zmínku, je tato plocha také méně náchylná k zašpinění než šupinovitě kladené střechy. Navíc mohou být částice nečistoty nebo .mechové povlaky snadněji opětně omývány deštěm.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude následně blíže popsán na základě příkladu provedení, znázorněného na obrázcích, na kterých znamená obr. 1 pohled shora na střešní tašku podle vynálezu, obr. 2 pohled na střešní tašku podle obr. 1 zespoda, obr. 3 část střešní plochy s použitím tašek podle obr. 1 a obr. 2, obr. 4 řez podle čáry I-I podle obr. 3, obř. 5 řez podle čáry II-II podle obr. 3, obr. 6 perspektivní pohled na čtyři vedle sebe ležící střešní tašky podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněna střešní taška nebo krytinový prvek 1 v pohledu shora. Sestává v podstatě ze základního tělesa 2_, které má na boční hraně postranní přehyb 3 a na horní straně horní přehyb 4 s nejméně jedním závěsným nosem 5_ podle obr. 2. Horní přehyb 4 přitom sousedí s postranním přehybem 3.. ’ >

Z obr. 1 je patrné, že postranní přehyb 3. a horní přehyb 4 jsou vytvořeny jako žlábky 3_'a 4' vedoucí vodu. Tyto žlábky slouží zejména k vedení vody pod povrchem O. základního tělesa 2.

Žlábek 3/ vedoucí vodu je zde oboustranně, ohraničen vnitřní přepážkou 11 a vnější přepážkou 12. Vnější přepážka 12 může probíhat alespoň částečně šikmo k vnitřní -přepážce 11. Vnitřní přepážka 11 může však také probíhat šikmo k vnější přepážce 12. Vnitřní přepážka 11 je., ve.. znázorněném , příkladu provedení uspořádána rovnoběžně s protilehlou boční hranou K základního tělesa 2.

Přepážka 12 se rozprostírá podle obr. 1 v podstatě po, délce tašky a je v horní třetině rozčleněna osazením 21. Na straně přepážky 12, odvrácené od žlábku 3/ je upraven zajišťovací okrajový pás 13, který se rozprostírá v podstatě rovnoběžně se žlábkem 3/.

Dále je patrné, že žlábek 4' vedoucí vodu horního přehybu 4 je uspořádán ve spodní oblasti skořepiny 30. Skořepina je tvořena na • · ·· · fc* · • · · fc fcfc

třech stranách můstky 25, 31 a 32 a na čtvrté straně vyvýšením z povrchu O.

Skořepina 30 je mezi můstky 31 a 32 opatřena průrazem 33, kterým může být voda přiváděna do skořepiny 3 0. Tato voda přichází zejména od zajišťovacích okrajových pásků 13 sousední střešní tašky.

Žlábek 4' vedoucí vodu se rozprostírá ve spodní části skořepiny 30 a je přes výřez 22 spojen se žlábkem 3/ vedoucím vodu. Poklesem 23 v oblasti konce žlábku 4', který je protilehlý vůči výřezu 22, může být voda z oblasti horního přehybu 4 přiváděna také k postrannímu přehybu 3. sousední střešní tašky. ' ·

Z obr. 1 je patrné, že voda může být dopravována přes oblast 23. do žlábku 3.' sousedící střešní tašky nebo krytinového prvku.

Obr. 2 znázorňuje spodní stranu U střešní tašky podle vynálezu, přičemž základní těleso 2. má'alespoň.jedno podélně probíhající žebro 40, respektive 41, a může být ohraničeno uzavíracím žebrem 44 a 45. Podélně probíhající žebra 40 a 41 zde slouží ,jako zesílení. Dále je z obr. 2 patrné, že nad podélně, probíhajícími žebry 40, 41 základního tělesa 2 je uspořádán závěsný .nos 5......., „...g , . ...

Dále je patrná těsnicí přepážka 39, která při pokládání tašek vyčnívá o určitý rozměr'do žlábku '3.' sousední tašky a přitom sé v podstatě přimyká k vnitřní straně přepážky 12. Tak může být zabráněno vyhánění stříkající vody ze žlábku 3/ přes přepážku 12. Má-li být stříkající voda přesto hnána přes přepážku 12 ve směru k zajišťovacímu okrajovému pásu 13, musí být v tomto zajišťovacím okrajovém pásu 13 soustřeďována a cíleně vedena.

• · • · ·· · · • · · ·· · výstupky 6_, na svou hranou K.

a přepážkou 11 zabraň protékat

Na přepážce 11 jsou uspořádány dva distanční nichž může ležet sousední střešní taška v podstatě Výška výstupků 6. j e zvolena tak, že mezi hranou K τ τ r~r » 1z- A o /1 n 4· 'n vzaiiRa uuolujj, tdNóc vvua niuzc napiUĎiu ucz a vstupovat do žlábku 3/.

Z obr. 3 je patrný vzhled většího počtu sestavených střešních tašek. Mezi taškami vznikají přitom podél hran K spáry 9. a k nim ’ v podstatě pravoúhlé spáry 8_. Spárami 8_, 9. může voda, například dešťová voda nebo voda z tajícího sněhu, téci do přehybů 3_, 4_ a být sváděna dolů pod povrch tašek. Jednotlivé střešní tašky lak jsou zde přitom uspořádány tak, že vznikají jen úzké spáry 8_ a 9..

Obr. 4 znázorňuje pokladené střešní tašky ve směru pohledu po délce vzhledem ke spárám 8_ v řezu. Z obr. 5 je patrný pohled v řezu na střešní tašku ve směru po délce vzhledem ke spárám 9. odspoda směrem nahoru. Poloha dělicí roviny E. byla přitom zvolena tak, že při tvarování tašky formovací materiál .^vynuceně protéká oblastí zajišťovacího okrajového pásu 13.

Z obr. ,4 a 5 je patrné, že žlábky 3.' a 4' postranního přehybu 3., popřípadě horního přehybu 4 jsou. vytvořeny, jako nahoru .otevřené kanály, takže voda je řízeným způsobem vedena pod viditelný povrch O. střechy.

Zejména z obr. 6 vyplývá, že střešní taška nebo krytinový prvek 1_, respektive 1/ mohou být sestaveny do střešní plochy, která je buď horizontálně nebo vertikálně odstupňovaná. Vzniká tím zcela hladká střecha s hladkou střešní plochou, která však může mít optickou strukturu nebo vzor.

4 • · 4 · • 4 4

4 4

4 4 •· ·44· • 4 4

4 4

4 4 4

4 44444 «44

Jednotlivé střešní tašky ia 1.' lze známým způsobem zavěšovat závěsnými nosy 5_ na střešní latě 17, přičemž díky zvláštnímu konstrukčnímu utváření vzniká možnost, že sklon střechy může být

Střešní tašky JL, respektive 1_' zde přitom mohou mít libovolné formáty. Mohou být provedeny například také jako velkoplošné nebo s obloukovitými hranami.

Díky bezprostřednímu vzájemnému spojení žlábků 3_' a 4' vedoucích vodu postranního přehybů 3. a horního přehybů 4 a jednotlivých střešních tašek respektive V podle vynálezu a díky zvláštnímu utváření vnějších přepážek 12 se zajišťovacími okrajovými pásy 13 je při zachování dokonalého vzhledu dosaženo dodatkového odvádění vody.

Claims

PATENTOVÉNÁROKY

1. Střešní taška (1) nebo krytinový prvek se základním tělesem (2), které má na boční hraně postranní přehyb (3) a na horní straně, která sousedí s boční hranu, horní přehyb (4) s nejméně jedním závěsným nosem (5), vyznačující se tím, že

a) zejména k vedení vody pod povrchem (O) základního tělesa (2) sousední střešní tašky nebo krytinového prvku jsou vytvořeny postranní přehyb (3) a horní přehyb (4) vždy jako žlábky (3', 4') vedoucí vodu, a

b) postranní přehyb má pro zachycení stříkající vody zajišťovací okrajové pásy (13). . · , _; .
2. Střešní taška nebo krytinový prvek podle nároku 1, vyznačující se tím, že žlábek (4') vedoucí vodu horního přehybu (4) je uspořádán ve spodní oblasti skořepiny (30), alespoň částečně ohraničené můstky (31, 32).
3. Střešní taška nebo krytinový prvek podle nároku 2, vyznačující se tím, že skořepina má průraz (33) pro zachycování vody, odtékající ze zajišťovacího okrajového pásu (13) sousední střešní tašky.
4. Střešní taška nebo krytinový prvek podle jednoho -zpředcházejících nároků; vyznačující se tím, že, na .spodní straně je, · - * upravena těsnicí přepážka (39), která zabírá do postranního přehybu (3) sousední střešní tašky.
5. Střešní taška nebo krytinový prvek podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že žlábek (3') vedoucí vodu postranního přehybu (3) je ohraničen z obou stran vnitřní a vnější přepážkou (11, 12).

• · • · · · · • · • · · ·
6. Střešní taška nebo krytinový prvek podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že žlábek (4') vedoucí vodu horního přehybu (4) je přes výřez (22) spojen se žlábkem (3') vedoucím vodu postranního přehybu (3).
7. Střešní taška nebo krytinový prvek podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že můstek (31), bočně ohraničující skořepinu (30) je opatřen prohlubeninou (23), přes kterou je horní přehyb (4) možné odvodnit do žlábku (3') sousední střešní tašky nebo krytinového prvku (1').
8. Střešní taška nebo krytinový prvek podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že spodní strana (U) základního tělesa (2) má alespoň jedno podélně probíhající žebro (40, ⁴¹).
9. Střešní taška nebo krytinový prvek podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že závěsný nos (5) je. uspořádán nad podélně probíhajícím žebrem (40, 41) základního¹tělesa (2).
10. Střešní taška nebo krytinový prvek podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že postranní přehyb (3) a/nebo horní přehyb (4) má nejméně jeden distanční výstupek (6), “takže ^:ha'něj“může být položena sousední střeš ní 'taška. r ....
11. Střešní taška nebo krytinový prvek podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že na spodní straně základního tělesa (2) jsou upraveny podélné žlábky k odvádění kondenzační vody do postranního přehybu (3) a/nebo horního přehybu (4) sousední střešní tašky.

• ·
12. Střešní plocha, sestávající z většího počtu střešních tašek nebo krytinových prvků (1, 1') podle předcházejících nároků, přičemž střešní tašky nebo krytinové prvky (1, 1') jsou vedle sebe a/nebo nad c pbmi nennřá/Janv t □ V rz a co wtvoří V» 1 o /Ί V o efcn í 1 r\ r» V» o o i/prl pn í

J V U V U. U d V i U U Uil j V Ul\ J Zj V d V V J X V IX X X 11 1 UU U d 11 V d 11 1 1 V V 11 U XX V V/ XX XX X .

vody nastává žlábky (3', 4') každého postranního, respektive horního přehybu (3, 4) a/nebo zajišťovacím okrajovým pásem pod horní stranou (0) střešní tašky (1, 1').
13. Střešní plocha podle nároku 13, vyznačující se tím, že postranní, respektive horní přehyb (3, 4) střešní tašky nebo krytinového prvku jsou téměř úplně překryty sousedními střešními taškami nebo krytinovými prvky.
14. Střešní plocha podle nároku 13 nebo 14, vyznačující se možným sklonem střechy > 10°.