CZ20031969A3 - Nádoba s čerpadlem, nádobové těleso a způsob jeho výroby - Google Patents

Description

Nádoba s čerpadlem, nádobové těleso a způsob jeho výroby

Oblast techniky

Vynález se týká nádob určených pro vydávání kapalných nebo pastovitých výrobků v dávkách daného objemu nebo hmotnosti (aerosolového paprsku, oříšku krému nebo gelu) pomocí čerpadla a ponorné trubice. Takové vydávací nádoby obsahují čerpadlové těleso kryjící otvor, vytvořený v nádobovém tělese pro plnění nádobového tělesa.

Dosavadní stav techniky

Ze spisu JP 10 305 884 jsou známé nádoby s čerpadlem, které dovolují vyčerpat téměř veškerou kapalnou látku, kterou obsahují. Nádobové těleso obsahuje válcovou postranní stěnu a dno, určené k zajišťování stabilního postavení nádobového tělesa. Dno má vnitřní kuželový povrch, který se zužuje odshora dolů. Dolní konec ponorné trubice (sací trubice čerpadlového tělesa) se umístí právě nad nejhlubší částí tohoto kuželového dna. Látka, která zůstává jako poslední, tak leží v nejhlubší části dna obklopující otevřený konec ponorné trubice a může být nasávána směrem ven tím, že prochází ponornou trubicí působením vyvíjeným na čerpadlo.

Ve většině případů je nádoba popsaná v patentovém spisu JP 10 305 884 dokonale uspokojivá, neboť dovoluje použít téměř celý obsažený výrobek. V určitých případech použití, zejména když je potřebné vydávat pomocí čerpadla konstantní množství výrobku, však míra uvolňování výrobku není vždy tak dobrá. Tento případ se vyskytuje často u nádob na farmaceutické výrobky, kde výrobek musí být vydáván v řízeném množství. Jedná se zejména o vydávač léků pro inhalaci

-2aerosolů do úst a dýchacích cest (léčba astmatu, krku, atd.).

Pro tento typ balení tedy záleží na tom, aby se výrobek vydával ve formě dávek konstantního objemu a/nebo hmotnosti po celou dobu používání nádoby. Konstatuje se však, že na konci používání nádoby, když je nádoba skoro prázdná, se hmotnost těchto dávek mění náhodně a tedy neovladatelně. Je-li obecná tendence pokles, dochází často k tomu, že se tato hmotnost zvýší a poklesne, a to náhle od jednoho stisknutí ke druhému. Jelikož je potřebné kontrolovat vydávané množství, je doporučováno nepoužívat nádobu na konci její životnosti a může se tak ztratit přibližně 10% užitečného objemu zaujímaného kapalinou. Na konci dále uváděného příkladu se skutečně konstatuje, že vydávací nádoba, jaká je znázorněna na obr.l patentového spisu JP 10 305 384, dovoluje vydávat pouze přibližně 240-250 rozprášených dávek s konstantním objemem, ačkoliv obsahuje objem uvažovaný pro 280 rozprášených dávek.

Patentové přihlášky FR 0 929 189, FR 1 035 086 a EP 0 972 504 znázorňují nádoby s jímkou vytvořenou uprostřed dna, určenou pro shromažďování posledních kapek kapalné látky obsažené v nádobě. Patentové přihlášky FR 2 578 425 a US 4 470 256 popisují nádoby opatřené rozprašovacím zařízením, obsahujícím čerpadlo napájené ponornou trubicí, jejíž otevřený konec je umístěn uvnitř středové jímky, vytvořené na dně nádoby.

Nádoby navrhované ve stavu techniky mají tvar, který se dá snadno získat objemovým tvářením. Ve francouzském spi99 9999 • ·

9 su FR O 929 189 a spisu US 4 470 526 není poskytnut žádný údaj týkající se materiálu, z něhož je nádoba vytvořena. Ve spisu EP 0 972 504 a FR 2 578 426 jsou nádoby skleněné lahvičky. Takové nádoby mají nevýhodu v tom, že jsou poměrně těžké a snadno rozbitelné a že dovolují vystavit v nich obsaženou látku světlu, což s sebou nese riziko degradace balených výrobků (zejména farmaceutických látek). Takové nádoby by rovněž mohly být z plastu, ale v tomto případě, kdy stěna nádoby představuje špatnou překážku difúzi aromat obsažených v balené látce nebo vnějšího vzduchu okolního prostředí, který s sebou nese riziko kontaminace látky.

Německý užitný vzor DE 91 08 906 popisuje kovovou nádobu, tvořenou více částmi, z nichž jedna je vnitřní kovová nádoba, opatřená středovou jímkou. Tato nádoba se vyznačuje nevýhodou v tom, že vyžaduje spojení více částí a že její podstava (spodek válcového pláště 14) je málo stabilní a jejíž lehkost nekompenzuje hmotnost vydávacího systému, upevněného na vrcholu nádoby.

Autoři proto usilovali o vytvoření vydávací nádoby s čerpadlem, která by byla lehká a nerozbitná, která by vykazovala vysokou míru vyprazdňování a která by dovolovala vydávat s dávkami zaručeně konstantního objemu nebo hmotnosti v případě výrobku, který bude uchováván vůči okolnímu vzduchu a světlu a/nebo si uchová své parfémy a aromata po celou dobu jeho skladování.

Podstata vynálezu

Vynález přináší nádobu s čerpadlem, obsahující nádobové těleso a čerpadlové těleso, přičemž nádobové těleso má válco-4-.

* 0 0 0 · 0 0	» 0	00	00 0 0 0 · 0 «	► «	• » • 0	« -00 0 0
0 0	0		• 0	0	•	0 0
• 0 0		00	•		0 «	» 0

vou postranní stěnu a dno, zajištující stabilní postavení nádobového tělesa, přičemž čerpadlové těleso obsahuje čerpadlo a ponornou trubici, a přičemž vnitřní povrch dna obsahuje jímku, jejíž poloha, průřez a výška jsou takové, že otevřený konec ponorné trubice leží v objemu zaujímaném touto jímkou, přičemž podstata řešení spočívá v tom, že uvedené nádobové těleso je vytvořeno v jednom kusu a je vytvořeno z hliníkové slitiny.

Podle vynálezu je nádobové těleso vytvořeno z jednoho kusu a pro zajištění jeho stabilního postavení je dno nádobového tělesa tlusté vzhledem k tloušhce postranní válcové stěny. Typicky je střední tlouštka větší než trojnásobek tloušťky postranní válcové stěny. S výhodou je větší než desetinásobek této tlouštky. Nádobové těleso se s výhodou získává z předvýrobku z hliníkové slitiny, který samotný je získán protlačováním za studená.

Podle vynálezu je jímka, uložená na dně, dutina určená k samotížnému shromažďování kapaliny obsažené v nádobě tak, že zůstává stále naplněná až do konce používání nádoby, a to dokonce i když je zbytek nádoby prázdný. Otevřený konec ponorné trubice leží v objemu zaujímaném touto trubicí, s výhodou v blízkosti dna jímky. Přesněji je hloubka této jímky taková, že otevřený konec ponorné trubice leží ve vzdálenosti rovné nanejvýše polovině průměru ponorné trubice. Pro usnadnění napájení čerpadla na konci používání má otevřený konec ponorné trubice jeden nebo více výřezů.

S výhodou má zbytek vnitřního povrchu dna nádoby tvar sbíhající se k jímce, takže kapalina je na konci používání • · ft *

-5přitahována k jímce. Sklon nesmí být příliš vysoký, aby se zachovaly malé nároky na zaujímaný prostor, ale musí výt dostatečný k tomu, aby nedošlo k porušení napájení, když se s nádobou manipuluje v normálních podmínkách, t.j. ve v podstatě svislé poloze.

Je-li jímka umístěna doprostřed, má zbytek dna s výhodou tvar komolého kužele, jehož středový úhel je od 130° do 179°, s výhodou od 140° do 175° a nejlépe od 150° do 170°. Když je nádoba během použití lehce nakloněná, může tak být jímka stále naplněna vydávanou kapalinou.

V přednostním provedení vynálezu je jímka dutina sestávající ze dvou částí, z nichž dolní část má boční stěnu nakloněnou v úhlu menším než 20° vzhledem k ose nádoby a horní část má stěnu nakloněnou vzhledem k ose nádoby v úhlu od 40° do 60°. Jímka tak může být ve formě dvojího komolého kužele majícího vrcholový úhel jednak menší než 40° a jednak od 80° do 120°.

Výška jímky je s výhodou určena tak, že je vyšší než kritická výška, počínaje kterou vzniká ztráta kontinuity čerpání (désamorcage). Přihlašovatel totiž konstatoval, že bez ohledu na použitou nádobu vyplývá ztráta kontinuity čerpání z tvorby víru při zatlačení na čerpadlo, který má za následek nasávání vzduchu ležícího nad hladinou kapaliny. Toto nasávání vzduchu během výtlaku činí objem vydávané kapaliny náhodný. K této ztrátě kontinuity čerpání dochází, když kapalina zůstávající v nádobě zaujímá zbytkový objem, jehož výška je nižší než je kritická výška, závisející na podtlaku vytvořeném čerpadlem, viskozitě látky a v menší mí-6-

ře geometrii konce ponorné trubice. V dále uváděném příkladě je tato kritická výška blízká 4 mm, což dobře ukazuje, že při průměru 25 mm nemohou být poslední 2 mm kapaliny vydávány v konstantních dávkách zaručených 50 μΐ.

Naproti tomu tato kritická výška závisí málo na průřezu sloupce kapaliny, který obklopuje otevřený konec ponorné trubice. Jímka samozřejmě musí mít objem větší než je objem konce ponorné trubice, která se má do ní zasunout. Tento objem však musí být co možná nejmenší, a to s tím, aby kapalina odtud mohla snadno odtékat a konec ponorné trubice mohl být snadno vsunut do jímky. Rozdíl mezi tímto objemem jímky a objemem části ponorné trubice, ležící v jímce, odpovídá tedy minimálnímu počtu vydávaných dávek, přičemž tento počet je s výhodou menší než 10 nebo lépe menší než 5.

S výhodou má jímka osově souměrný tvar, konkrétněji válcový, ve tvaru komolého kužele (s malým polovičním středovým úhlem), nebo s výhodou tvar dvojího komolého kužele, což usnadňuje vkládání otevřeného konce ponorné trubice do jímky při současném omezení objemu jímky. Jímka leží zpravidla uprostřed dna nádoby, ale může být umístěna na jakémkoli jiném místě. V takovém případě se s výhodou zvolí přímá ponorná trubice pro usnadnění podmínek sestavování nádobového tělesa a čerpadlového tělesa, přičemž osa jímky se bude muset shodovat s osou čerpadla a ponorné trubice.

Vynález dále navrhuje samotné nádobové těleso, určené pro sestavování s čerpadlovým tělesem pro vytvoření nádoby s čerpadlem popsané výše.

• ·· · ·· ····

-7• · · ·

Dále vynález navrhuje způsob výroby nádobového tělesa podle vynálezu. Tento způsob je podrobně popsán v následujícím příkladě.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l řez nádobou podle vynálezu, vytvořenou z jednoho kusu a s tlustým dnem, obr.2 válcový předvýrobek protlačovaný za studená, pro výrobu nádobového tělesa podle vynálezu, drženého okolo válcového kartáče na dříku mezi dvěma výrobními pochody oddělujícími protlačování za studená a tlačení (tlačitelské zpracování), dovolující vytvářet otevřený konec nádobového tělesa (získávání hrdla a lemovaného okraje), a obr.3 detail jiného nádobového tělesa s jímkou ve tvaru dvou komolých kuželů, přičemž tento tvar usnadňuje vsazení ponorné trubice do jímky při zaručování konstantního vydávání výrobku, až je nádoba skoro zcela prázdná (typicky nemají pouze tři poslední zatlačení objem stejný, jako je zaručený konstantní objem).

Příklady provedení vynálezu

PŘÍKLAD 1 (Nádoba s monoblokovým nádobovým tělesem, obr.l a 2)

Nádoba podle tohoto příkladu je nádoba s čerpadlem s monoblokovým nádobovým tělesem a čerpadlovým tělesem, přičemž nádobové těleso obsahuje postranní válcovou stěnu a dno zajišťující stabilní postavení nádobového tělesa. Čerpadlové těleso má čerpadlo a ponornou trubici. Vnitřní povrch dna • · · ·

• · 9 9 9

9 · · · · • · · · e · · • · · · · · ·· · ·· ·· obsahuje jímku, jejíž poloha, průřez a výška jsou takové, že otevřený konec ponorné trubice leží v objemu zaujímaném touto jímkou.

Nádoba je z hliníkové slitiny. Je lehká a hodí se pro podmínky tváření zpětným protlačováním za studená a po té tlačením, které jsou ekonomicky výhodné. Navíc má výhodu proti sklu, že je nerozbitná a že uchovává výrobek proti světlu a má výhodu vůči jakémukoli plastu v tom, že poskytuje výbornou překážku proti difúzi aromat obsažených ve výrobku nebo vůči okolnímu vnějšímu vzduchu, který by mohl výrobek (balenou látku) kontaminovat.

Obr.l znázorňuje nádobové těleso ZLO, určené pro sestavení s čerpadlovým tělesem pro získání vydávací nádoby s čerpadlem. Nádobové těleso 10 obsahuje postranní stěnu 2 a dno 2, mající prstencovou patu 8 přilehlou k válcové postranní stěně, což dodává možnost stabilního postavení nádobového tělesa. Nádobové těleso 10 je vytvořeno v jednom kusu z válcového předvýrobku 40 získaného protlačováním za studená z kaloty z hliníkové slitiny, typicky 1050A (označení podle evropské normy EN 573-3).

Dno 2 má ve svém středu jímku 1 ve tvaru komolého kužele s polovičním vrcholovým úhlem 15°. Vnitřní povrch 4 dna 2 mimo jímku 1 je tvořen kuželovou plochou, jejíž středový úhel je 160°. Z výrobních důvodů nejsou hrany ostré a ponechávají zaoblení několika milimetrů (3 mm v daném případě) pro usnadňování výroby jímky při protlačování a vytažení lisovní ku pro provedeném tváření. Předvýrobek 40 získaný tímto protlačováním za studená má válcovou tenkou stěnu a výše ·· · ·· · popsané dno 2. Předvýrobek se potom tváří do kónického tvaru tlačením pro získání přechodové části 5 a hrdla. Konec hrdla se po té tlačí pro vytvoření lemovaného okraje 6, vytvořeného pro usnadnění upevňování čerpadlového tělesa stahováním. Mezi protlačováním za studená a tlačením je předvýrobek podroben více výrobním mezioperacím, z nichž většina je fakultativních: moření (určené pro odstranění maziva pro protlačování), lakování, nanášení barvy, potiskování a různá další tepelná zpracování nebo zpracování UV zářením pro polymerací a/nebo sušení barev a laků.

Konkrétní nádoba příkladu je určená pro shromažďování farmaceutického výrobku pro ošetřování dýchacích cest. Je uvnitř povlečena schváleným lakem. Jeho postranní válcová stěna 2 má tloušťku 0,3 mm a jeho vnější průměr je blízký 26 mm. Dno 2 má mimo jímku tloušťku od 4 mm do 7 mm. Pod jímkou je tato tloušťka blízká 1,3 mm. Střední tloušťka dna je tak okolo 5,6 mm, t.j, více než desetinásobek tloušťky postranní stěny. Užitečný objem je 14 ml a je určen pro vydávání 280 dávek 50 μΐ kapaliny. Jímka 1 ve tvaru komolého kužele má vstupní průměr 8 mm a výšku přibližně 4,5 mm a zaujímá celkový objem přibližně 300 μΐ. Když je konec ponorné trubice zasunut do jímky do úrovně ležící od dna 7 jímky v odstupu okolo 1 mm, je zbývající objem poskytovaný pro kapalinu přibližně 200 μΐ nebo 4 výtlačné dávky. Pouze čtyři poslední zatlačení na čerpadlo nedovolují zaručit rozdělování dávek 50 μΐ výrobku.

Je možné porovnat tuto nádobu s nádobou popisovanou v patentovém spisu JP 10 305 884. První rozdíl spočívá v tom, že nádoba podle japonského spisu má kuželové dno ·· • ·· · s velkým vrcholovým úhlem (viz obr.l JP spisu) a v tomto případě bude vznikat vír s nasáváním vzduchu počínaje kritickou výškou blízkou 4,5 mm a není možné využít zbytkové množství výrobku, mají-li se získat dávky konstantní hmotnosti nebo objemu (přibližně 2 ml nebo 40 výtlačných dávek ztracených). I když nádoba dle JP 10 305 884 má kuželové nebo jehlanovité dno s menším vrcholovým úhlem, jak je navrženo na obr.3 JP 10 305 884 pro zmenšení zbytkového množství nepoužitelného výrobku, jsou v tomto případě objemové nároky na nádobu pro vydávání stejného množství výrobku větší než v případě nádoby podle vynálezu. V geometrických mezích v rámci tohoto příkladu by tak objem potřebný pro stejné množství výrobku musel být, s polovičním vrcholovým úhlem 50°, větší o přibližně 1 ml než v případě nádoby podle vynálezu. Jinak řečeno by při stejném celkovém objemu obsahovala nádoba podle stavu techniky menší množství výrobku, odpovídající ztrátě 20 výtlačných dávek. Navíc zůstává nevyužitelný zbytkový objem vyšší než je objem jímky, neboř by odpovídal 0,6 ml nebo 12 výtlačným dávkám, což je hodnota ke srovnání se 4 výtlačnými dávkami získanými při použití nádoby podle vynálezu.

Nádoba podle tohoto příkladu má dále výhodu v tom, že může přijmout dekoraci a/nebo text natištěný nebo natištěné na celém vnějším povrchu, což lze ocenit u nádob obsahujících výrobky určené pro léčebné účely.

Dno podle navrhovaného řešení má výhodu v tom, že poskytuje nádobě pozoruhodnou stabilitu, přičemž těžiště této nádoby je zvlášř nízko. Tato stabilita je výhodná pro zpracovatele, protože činí podmínky plnění výrobku snadněj• ••9 •9 ···· ší. Pokud jde o výrobu takové nádoby, objevují se technické potíže v tom, že i když tloušťka dna je výhodou pro zpracovatele provádějícího plnění a pro finálního uživatele, znesnadňuje výrobu nádoby, zejména její přesun mezi různými výrobními stanicemi.

Válcový předvýrobek musí být v prvé řadě vyroben protlačováním za studená při měnění klasických podmínek mazání. Kaloty určené pro protlačování za studená jsou zpravidla pokryty na celém jejich povrchu pevným mazivem typu stearátu zinečnatého. V dané případě je výhodné zajistit mezi plochou určenou k uvedení do styku s lisovníkem podmínky odlišného tření vůči těm, které budou na ploše určené pro uvedení do styku se dnem lisovnice. Konkrétněji musí být povrch, který bude uveden do styku se dnem lisovnice, méně mazaný než ten, který bude uveden do styku s lisovníkem.

Pro získání těchto podmínek odlišného tření jsou možná různá řešení. Je možné například zachovat klasický postup mazání kalot pro jejich pokrytí pevným mazivem na celém jejich povrchu, přičemž se však zajistí, že se povrch kaloty určený pro styk s lisovnici pokryje maskou, která se po mazání sejme.

Takový postup může být zevšeobecněn na celou nádobu, mající válcovou postranní stěnu a dno tlusté vzhledem k válcové postranní stěně, t.j. střední tloušťku typicky větší než je trojnásobek tloušťky válcové postranní stěny.

Další pochod spočívá v tom, že válcový předvýrobek, zhotovený protlačováním za studená, se obvykle přesouvá po···· •· ···· mocí řetězu s hroty (picots) mezi dále uloženými fakultativními výrobními stanicemi. Předvýrobek se nejprve přesouvá k moření (pro odstranění maziva použitého při protlačování předvýrobku), a po té fakultativně ke stanici pro nanášení vnitřního laku. Po té se přesouvá k zařízení a do zařízení pro sušení tohoto laku. Popřípadě se po té ještě přesouvá ke stanici pro tištění dekorace a/nebo pro přelakování, po němž následuje postupné posouvání do zařízení a před zařízením pro sušení (tepelné nebo ultrafialové) barev nebo laků. Nakonec je předvýrobek unášen k tlačení (tlačitelskému zpracování), umožňujícímu vytvořit kónické zúžení otevřeného konce a vytvoření lemovaného okraje. Pro zajištění těchto různých posunů je předvýrobek obvykle nasunut okolo trnu a po té unášen trnem upevněným na pohybujícím se řetězu tak, že se přesouvá od jedné z těchto dále uložených výrobních stanic ke druhé, přičemž trn může mít podle okolností svislou nebo vodorovnou osu.

Zatímco toto vše probíhá zpravidla dobře s klasickým předvýrobkem, vzniká zde riziko, že se vzhledem k tloušťce dna předvýrobku vyrobeného v rámci vynálezu má předvýrobek těžiště středově velmi posunuté vzhledem k jeho plášťovému objemu, předvýrobek překlopí mimo trn a spadne při svém přesouvání na řetězu s trny, zejména když se trn posouvá s osou drženou vodorovně.

Pro snížení tohoto rizika jsou konce trnů s výhodou opatřeny masivním tělesem, eventuelně děrovaným, nebo i kartáčem, přičemž uvedené masivní těleso nebo kartáč je ve tvaru diabola a maximální průměr tohoto tělesa nebo kartáče je o něco menší než je vnitřní průměr protlačovaného válcového předvýrobku: Délka tělesa nebo kartáče je blízká délce válcové stěny předvýrobku, takže je zajištěno držení válcového předvýrobku na jeho nosiči. Takové řešení však vyžaduje dobře zvládat přímost trnů a středění předvýrobků, aby se zajistily dobré podmínky ukládání předvýrobků na trny.

Jiné řešení, které je méně náročné pokud jde o středění předvýrobků během jejich ukládání na přesouvací řetěz, spočívá v nahrazení trnů opatřených jejich koncovým tělesem nebo kartáčem ve tvaru diabola, popsaných výše, válcovými kartáči na dříku. Jak je znázorněno na obr.2, je kartáč 41 válcový kartáč mající průměr o něco větší než je vnitřní průměr válcového předvýrobku £0. Jsou opatřeny dostatečně jemnými štětinami, aby nepoškrábaly vnitřní povrch válcového předvýrobku. Štětiny jsou zvoleny z materiálu (silikonu, polyretrafluorethylenu nebo jakékoli jiné hmoty způsobilé vzdorovat rozpouštědlům použitým pro odmašťování a teplotám pecí na sušení laků nebo polymerace laku nebo barvy). Jelikož je průměr odpovídající konci vlasů o něco větší než je průměr vnitřního povrchu předvýrobku, naklánějí se štětiny při nasazování předvýrobku okolo válcového kartáče, což zajišťuje pevnější držení předvýrobku okolo kartáče. Naopak pokaždé, když se to ukazuje potřebné, musí být použit pro stahování předvýrobků z válcových kartáčů mechanický (motoricky poháněný nebo nepoháněný kotouč, vodítko atd.) nebo pneumatický systém.

Existuje však případ, kdy je požadována úplná přístupnost vnitřního povrchu válcového předvýrobku (například pro moření). To vyžaduje zachovat původní trny, jejichž průměr je značně menší než je vnitřní průměr protlačovaného

-14φφφφ

Φ

φ φ

φ φ φ φφ φφφφ válcového předvýrobku. Moření se provádí se svislou osou trnů a předvýrobků, které mají svůj otevřený konec obrácený směrem dolů. Mořicí látka se stříká směrem dovnitř nádob pomocí trysek uložených pod řetězem s trny. Při plnění a odběru na této mořicí stanici se předvýrobky posouvají s předkládáním jejich vodorovné osy. Jelikož nemohou být požita zařízení popsaná výše, a že je zapotřebí předejít tomu, aby předvýrobky při nasazování nebo odběru padaly, použije se systém s protiřetězem, otáčejícím se se stejnou rychlostí jako řetěz s trny. Protiřetěz slouží jako pohyblivý doraz a dovoluje udržovat polohu protlačovaného válcového předvýrobku na trnu při zabránění klouzání mezi předvýrobkem a jeho oporou. Zabrání se tak deformacím trnů a předvýrobků, vyplývajícím ze značných tření, která mohou být vyvolána při takových klouzáních.

Diferencované mazání kalot, přesouvání předvýrobků pomocí trnů opatřených na jejich koncích tělesy nebo kartáči ve tvaru diabola, nebo i jejich přesouvání pomocí válcových kartáčů na dříku nebo konečně i jejich přidržování pomocí protiřetězů sloužících jako pohyblivé zarážky, mohou být obecně použity pro jakýkoli typ válcového předvýrobku s tlustým dnem, t.j. se střední tloušťkou větší než trojnásobek tloušťky postranní válcové stěny.

PŘÍKLAD 2 (Nádoba s monoblokovým nádobovým tělesem, jehož dno má dvoukuželovou jímku, obr.3). Tato nádoba se liší od předchozí pouze tvarem jímky. Obr.3 znázorňuje dolní část těla této nádoby. Dno 2’ má uprostřed jímku 1' ve tvaru dvou kuželů s polovičními vrcholovými úhly 15° a 50°. Vnitřní povrch 4' ··♦· ·· ♦ ··· ···· dna 2' je mimo jímku 1' tvořen kuželovou plochou, jejíž středový úhel je 170°. Z výrobních důvodů nejsou hrany ostré a mají zaoblení několik milimetrů (3 mm a 1 mm v daném případě) pro usnadnění výroby jímky při protlačování a vytahování lisovníku po tváření.

Postranní stěna 3' má tloušťku 0,4 mm a její vnější průměr 2' je blízký 26 mm. Dno 2' má mimo jímku tloušťku pohybující se od 4 mm do 7 mm. Pod jímkou je tato tloušťka blízká 0,5 mm. Průměrná tloušťka dna je tak blízká 4 mm neboli činí více než desetinásobek tloušťky válcové postranní stěny. Užitečný objem je 14 ml a je určený k rozdělování 280 dávek 50 μΐ kapaliny. Jímka i' ve tvaru dvojitého komolého kužele má vstupní průměr 11 mm. Při výšce přibližně 4 mm zaujímá celkový objem přibližně 300 μΐ. Středové úhly částí ve tvaru komolého kužele jsou 30° a 100°. Když je konec ponorné trubice zasunut do jímky, aby se dostal do blízkosti jejího dna 7' se vzdáleností okolo 1 mm, je zbytkový objem pro kapalinu přibližně 150 μΐ nebo 3 výtlačné dávky. Pouze tři poslední zatlačení na čerpadlo nedovolují zaručit rozdělování dávek 50 μΐ výrobku.

Z výše uvedeného popisu a příkladů vyplývá, že při použití nádoby podle vynálezu má uživatel jistotu, že získá dobré množství výrobku na každé zatlačení na vydávací čerpadlo, kromě posledních zatlačení s velmi omezeným počtem, typicky tří. Nádoba podle vynálezu nepotřebuje sestavování více dílů. Má malou hmotnost, s minimálními nároky na prostor, vzhledem k ostatním alternativním řešením.

Claims (15)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Nádoba s čerpadlem, obsahující nádobové těleso (2) (10) a čerpadlové těleso, přičemž nádobové těleso (10) má válcovou postranní stěnu (3) a dno (2), zajištující stabilní postavení nádobového tělesa (10), přičemž čerpadlové těleso obsahuje čerpadlo a ponornou trubici, a přičemž vnitřní povrch (4) dna (2) obsahuje jímku (1), jejíž poloha, průřez a výška jsou takové, že otevřený konec ponorné trubice leží v objemu zaujímaném touto jímkou, vyznačená tím, že uvedené nádobové těleso je vytvořeno v jednom kusu a je vytvořeno z hliníkové slitiny.
2. 2. Nádoba s čerpadlem podle nároku 1, vyznačené tím, že dno (2) nádobového tělesa (10) je tlusté, t.j. se střední tlouštkou větší než trojnásobek tlouštky postranní válcové stěny (3).
3. 3. Nádoba s čerpadlem podle nároku 1 nebo 2, vyznačená tím, že hloubka jímky (1) je taková, že otevřený konec ponorné trubice leží ve vzdálenosti rovné nanejvýše polovině průměru ponorné trubice.
4. 4. Nádoba s čerpadlem podle kteréhokoli z nároků 1 až

   3, vyznačená tím, že otevřený konec ponorné trubice má jeden nebo více výřezů.
5. 5. Nádoba s čerpadlem podle kteréhokoli z nároků 1 až

   4, vyznačená tím, že nádobové těleso má dno (2), jehož vnitřní povrch (4) má mimo jímku (1) tvar plochy sbíhající se k j ímce (1).

   ·· *···
6. 6. Nádoba s čerpadlem podle nároku 5, vyznačené tím, že dno (2) má mimo jímku (11) tvar komolého kužele, jehož středový úhel je od 140° do 175°, s výhodou od 150 do 170°, a jímka (1) je dutina s boční stěnou nakloněnou v úhlu menším než 20° vzhledem k ose nádoby.
7. 7. Nádoba s čerpadlem podle nároku 5, vyznačená tím, že dno (2) má mimo jímku tvar komolého kužele, jehož středový úhel je od 140° do 175° a s výhodou od 150° do 170°, přičemž jímka (1) je dutina sestávající ze dvou částí, z nichž dolní část má boční stěnu nakloněnou v úhlu menším než 20° vzhledem k ose nádoby a horní část má stěnu nakloněnou vzhledem k ose nádoby v úhlu od 40° do 60°.
8. 8. Nádoba s čerpadlem podle kteréhokoli z nároků 1 až

   7, vyznačená tím, že výška jímky (1) je určena tak, že je vyšší než kritická výška, počínaje kterou vzniká ztráta kontinuity čerpání čerpadla.
9. 9. Nádoba s čerpadlem podle kteréhokoli z nároků 1 až

   8, vyznačená tím, že rozdíl mezi objemem jímky (1) a objemem zaujímaným částí ponorné trubice ležící v jímce odpovídá počtu dávek nižšímu než 10, s výhodou nižšímu než 5.
10. 10. Nádobové těleso (10) určené pro nádobu s čerpadlem podle kteréhokoli z nároků 1 až 9, obsahující postranní válcovou stěnu a dno zajišťující stabilní postavení, jehož vnitřní povrch (4) obsahuje jímku (1), vyznačené tím, že je vytvořeno z hliníkové slitiny a je vytvořeno z jednoho kusu.

    • •00 ·· 0000 •0 ·0·0
11. 11. Nádobové těleso (10) podle nároku 10, vyznačené tím, že jímka je dvojitě kuželovitá a její dolní část má boční stěnu nakloněnou v úhlu menším než 20° vzhledem k ose nádoby, přičemž její horní část má stěnu nakloněnou vzhledem k ose v úhlu od 40 do 60°.
12. 12. Způsob výroby nádobového tělesa majícího válcovou postranní stěnu (3) a dno (2), přičemž střední tloušťka dna je větší než trojnásobek tlouštky válcové postranní stěny, zejména nádobového tělesa (10) určeného pro nádobu s čerpadelm podle kteréhokoli z nároků 2 až 9, přičemž způsob obsahuje nejméně jeden krok protlačování za studená, umožňující získat válcové předvýrobky (40) z kalot z hliníkové slitiny před tím pokrytých mazivem, přičemž otevřený konec těchto předvýrobků je určen pro následné tvarování pro vytvoření hrdla a/nebo lemovaného kraje, vyznačený tím, že povrchy kaloty jsou mazány diferencovaným způsobem.
13. 13. Způsob výroby nádobového tělesa majícího válcovou postranní stěnu (3) a dno (2), jehož střední tloušťka je větší než trojnásobek tlouštky válcové postranní stěny, zejména nádobového tělesa (10) určeného pro nádobu s čerpadlem podle kteréhokoli z nároků 2 až 9, přičemž při způsobu se používá válcový předvýrobek (40) získaný protlačováním kalot z hliníkové slitiny za studená, přičemž otevřený konec uvedeného předvýrobku je určen pro následné tvarování k vytvoření hrdla a/nebo lemovaného okraje, přičemž válcový předvýrobek (40) se před tvarováním jeho otevřeného konce přesouvá pomocí nejméně jednoho přesouvacího prostředku, vyznačený tím, že přesouvací prostředek je řetěz opatřený ·« ···· ·· ···· trny nesoucími na svém konci masivní těleso, eventuelně s vybráním nebo vybráními, nebo kartáč ve tvaru diabola, jehož maximální průměr je o něco menší než je vnitřní průměr válcového předvýrobku (40).
14. 14. Způsob výroby nádobového tělesa, majícího válcovou postranní stěnu (3) a dno (2), jehož střední tloušťka je větší než trojnásobek tloušůky válcové postranní stěny, zejména nádobového tělesa (10) určeného pro nádobu s čerpadlem podle kteréhokoli z nároků 2 až 9, přičemž při způsobu se používá válcový předvýrobek (40) získaný protlačováním kalot z hliníkové slitiny za studená, přičemž otevřený konec uvedeného předvýrobku je určen pro následné tvarování k vytvoření hrdla a/nebo lemovaného okraje, přičemž válcový předvýrobek (40) se před tvarováním jeho otevřeného konce přesouvá pomocí nejméně jednoho přesouvacího prostředku, vyznačený tím, že přesouvací prostředek je řetěz opatřený válcovými kartáči (41) na dříku, majícími průměr větší než je vnitřní průměr uvedeného válcového předvýrobku (40).
15. 15. Způsob výroby nádobového tělesa majícího válcovou postranní stěnu (3) a dno (2), jehož střední tloušťka je větší než trojnásobek tloušřky válcové postranní stěny, zejména nádobového tělesa (10) určeného pro nádobu s čerpadlem podle kteréhokoli z nároků 2 až 9, přičemž při způsobu se používá válcový předvýrobek (40) získaný protlačováním kalot z hliníkové slitiny za studená, přičemž otevřený konec uvedeného předvýrobku je určen pro následné tvarování k vytvoření hrdla a/nebo lemovaného okraje, přičemž válcový předvýrobek (40) se před tvarováním jeho otevřeného konce přesouvá pomocí řetězu opatřeného trny, jejichž vnitřní průměr je φφφφ φφ φφφφ φφφφ podstatně menší než je vnitřní průměr válcového předvýrobku (40), vyznačený tím, že se použije protiřetězu otáčejícího se stejnou rychlostí jako řetěz s trny, přičemž uvedený protiřetěz slouží jako pohyblivý doraz, dovolující tak udržovat polohu válcového předvýrobku na trnu.