CZ20031712A3

CZ20031712A3 - Způsoby získání oftalmických čoček skýtajících oko se sníženou aberací

Info

Publication number: CZ20031712A3
Application number: CZ20031712A
Authority: CZ
Inventors: Patricia Ann Piers; Sverker Norrby
Original assignee: Pharmacia Groningen Bv
Priority date: 2000-12-22
Filing date: 2001-12-14
Publication date: 2003-11-12
Also published as: EA200300714A1; ATE460904T1; WO2002051338A1; US20060158611A1; US20020122153A1; MXPA03005650A; PL363688A1; BR0116333B1; CA2431470C; EP1343437B1; AU2002234579B2; JP2004524072A; JP3735346B2; US7137702B2; NZ526657A; US20040183996A1; US6705729B2; BR0116333A; CN1481227A; EE200300251A

Description

Oblast techniky

Předložený vynález se týká způsobu utváření a volby očních čoček, který poskytuje oko se sníženými aberacemi, stejně jako čočky schopné poskytnout taková zlepšení vidění.

Dosavadní stav techniky

Vedle defokusu a astígmatismu oka prvního řádu existuje řada dalších poruch vidění. Například aberace různých řádů se objevují když vlnoplocha prochází refrakterním povrchem. Samotná vlnoplocha se stává nesférická při průchodu optického povrchu, který má nedokonalosti, přičemž dochází k poruchám vidění, když nesférická vlnoplocha dopadá na sítnici. Jak rohovka, tak čočka v kapsulárním vaku tedy přispívají k těmto typům poruch vidění, pokud se odchylují od dokonalosti nebo pokud nejsou perfektně kompenzujícími optickými prvky. Pojem nesférický bude v tomto textu zahrnovat jak nesféricítu, tak asymetrii. Nesférický povrch bude buď rotačně symetrickým nebo rotačně asymetrickým povrchem a/nebo nepravidelným povrchem, tj. žádný povrch nebude sférický.

V současnosti se diskutuje, že kvalita vidění očí, které mají implantovány intraokulární čočky (IOL), je srovnatelná s normálníma očima u populace stejného věku.

V důsledku toho 701etý pacient s kataraktou může po chirurgické implantaci intraokulárních čoček očekávat pouze kvalitu vidění, jako mají osoby bez katarakty stejného • ·

věku, ačkoliv takové čočky jsou objektivně považovány za lepší než přirozená krystalická čočka. Tento výsledek se dá pravděpodobně vysvětlit skutečností, že současné intraokulární čočky nejsou adaptovány na kompenzaci s věkem souvisejících defektů optického systému lidského oka, zejména optických aberací. Defekty oka související s věkem jsou v současnosti zkoumány a je nalezeno, že kontrastní citlivost se významně snižuje u subjektů starších než 50 let. Tyto výsledky zdá se jsou v souladu s výše uvedenou diskusí, protože měření kontrastní citlivosti ukazují, že jednotlivci, kteří podstoupili chirurgické řešení katarakty s implantací čoček nedosáhnou lepší kontrastní citlivost než osoby bez katarakty v průměrném věku od asi 60 do asi 70 let.

Dokonce i když byly vyvinuty intraokulární čočky zaměřené na náhradu defektních kataraktických čoček a další oční čočky, jako jsou konvenční kontaktní oční čočky nebo intraokulární korekční čočky, byly vyvinuty s vynikající optickou kvalitou jako isolované prvky, je zřejmé, že nejsou schopny napravit četné jevy aberace oka, včetně aberačních defektů souvisejících s věkem.

US patent č. 5 777 719 (Williams a kol.) popisuje způsob a přístroj pro přesné měření aberací oka vyššího řádu jako optický systém s analýzou vlnoplochy. Použitím Hartmann-Shackova vlnoplošného čidla je možné změřit aberace oka vyššího řádu a použít taková data k nalezení kompenzace těchto aberací a tím získat dostatečné informace pro úpravu optických čoček, které mohou poskytnout vysoce vylepšený optický výkon. Hartmann-Shackovo čidlo poskytuje prostředky pro analýzu světla odraženého od bodu na sítnici oka subjektu. Vlnoplocha v rovině zorničky se znovuvytvoří • · · · • · · ·

v rovině uspořádání čoček v Hartmann-Shackově čidle. Každá čočka v uspořádání se použije k vytvoření plošného obrazu zdroje bodů sítnice na kameře CCD umístěné ve fokální rovině uspořádání. Vlnová aberace oka, ve formě plynoucí z bodového zdroje vytvořeného na sítnici laserovým paprskem, nahrazuje každý bod množstvím úměrným lokálnímu sklonu vlnoplochy v každé z čoček. Výstup z CCD kamery se odešle do počítače, který poté provede výpočet k přiřazení dat o sklonu k prvním derivacím 65 Zernikeho polynomiálů.

Z těchto výpočtů se získají koeficienty pro vážení Zernikeho polynomiálů. Součet vážených Zernikeho plynomiálů představuje rekonstruovanou vlnoplochu stočenou aberacemi oka jako optického systému. Jednotlivé údaje Zernikeho polynomiálů budou poté představovat různé mody aberace.

US patent č. 5 050 981 (Roffman) popisuje další způsob formování čoček výpočtem modulačních transferových funkcí ze sledování velkého počtu paprsků procházejících systémem čočka-oko a vyhodnocováním distribuční hustoty paprsků v poloze obrázku. Toto se opakovaně provádí měněním alespoň jednoho povrchu čočky dokud se nenajde čočka, která poskytuje ostré zaostření a minimální aberace obrazu.

Výše uvedené způsoby formování jsou vhodné pro formování kontaktních čoček nebo jiných korekčních čoček pro fakické oko, které může být zdokonaleno ke kompenzaci aberace systému celého oka. K poskytnutí zlepšených intraokulárních čoček upravených k umístění mezi rohovku a kapsulární vak v přední komoře nebo zadní komoře by však bylo nezbytné vzít v úvahu aberace jednotlivých součástí oka.

• · • · · ·· »·····

V současnosti se výzkum zaměřuje na aberace oka včetně četných studií vývoje těchto aberací jako funkce věku. V jedné zvláštní studii je vývoj složek oka vyšetřen odděleně, což vede ke závěru, že optické aberace jednotlivých složek mladších očí se navzájem ruší, viz Optical Letters, 23 (21), 1713 až 1715 (1998) . Článek, který publikoval S. Patel a kol. v Refractive & Corneal Surgery,

9, 173 až 181 (1993), popisuje nesféricitu zadních povrchů čočky. Navrhuje se, že data o rohovce se mohou použít spolu s očními parametry k předpovědi tloušťky a nesféricity intraokulární čočky s cílem maximalizace optimálních výkonů budoucího pseudofakického oka. Navíc v současnosti rovněž pozorovali Antonio Guirao a Pablo Artal ve IOVS, 40(4),

S535 (1999), že tvar rohovky se mění s věkem a stává se sféričtějším. Tyto studie naznačují, že rohovka u subjektů poskytuje pozitivní sférickou aberací, která se zvyšuje s věkem. A. Glasser a kol., Vision Research, 38 (2), 209 až 229 (1998) zjišťoval sférickou aberací přirozených krystalických čoček z očí získaných z oční banky po vynětí čočky. Podle optického způsobu laserového skanování tam použitého bylo nalezeno, že sférická aberace starší čočky (66 let) vykazuje nekorigovanou (pozitivní) sférickou aberací, zatímco 10 let stará čočka vykazuje nadměrně korigovanou (negativní) sférickou aberací.

Z hlediska předchozího je zřejmé, že existuje potřeba očních čoček, které jsou lépe adaptovány ke kompenzaci na aberace zapříčiněné jednotlivými povrchy oka, jako jsou povrchy rohovky a povrchy čočky v kapsulárním vaku, a jsou schopny lepší úpravy aberací jiných než je defokus a astigmatismus, jak je poskytnuto obvyklými očními čočkami.

• · · · · · · • ··· · · · * • · · · · · · • · · · · · ···

Podstata vynálezu

Předmětem tohoto vynálezu je zlepšení vizuální kvality očí.

Dalším předmětem tohoto vynálezu je poskytnutí způsobů, které povedou k získání oční čočky, která poskytne oko se sníženými aberacemi.

Dalším předmětem tohoto vynálezu je poskytnout způsoby získávání intraokulární čočky schopné snížení aberace oka po její implantaci do oka.

Dalším předmětem je poskytnout způsoby získávání intraokulární čočky schopné kompenzace aberací nastalých v důsledku optických nepravidelností povrchů rohovky a povrchů čočky v kapsulárním vaku.

Ještě dalším předmětem předloženého vynálezu je poskytnout intraokulární čočku, která spolu s čočkou v kapsulárním vaku je schopna obnovit vlnoplochu odchylující se od sféricity na v podstatě sféričtější vlnoplochu.

Dalším předmětem předloženého vynálezu je poskytnout intraokulární čočku, která zlepšuje vizuální kvalitu u pacientů, kteří podstoupili chirurgický zákrok na rohovce nebo kteří mají defekty nebo choroby rohovky.

Předložený vynález se obecně týká způsobů získávání oční čočky, která je schopna snížení aberací oka. Aberacemi se v tomto kontextu míní aberace vlnoplochy. To je založeno na pochopení skutečnosti, že konvergující

4 4 ·· · · · 4 4 44 4 • 4 4 44 444444 4 4

444 44 4 4444

444 44 44 44 44 vlnoplocha musí být dokonale sférická k vytvoření bodového obrazu, t j. pokud se má na sítnici oka vytvořit dokonalý obraz, musí vlnoplocha, která prošla optickými povrchy oka, jako je rohovka a přirozená čočka, být dokonale sférická. Pokud se vlnoplocha odchýlí od sférického tvaru, k čemuž dochází při jejím průchodu nedokonalým systémem čočky, vytvoří se aberovaný obraz. Aberace vlnoplochy se mohou vyjádřit v matematických pojmech podle různých aproximačních modelů, jak je vysvětleno v učebnicových odkazech, jako je M.R. Freeman, Optics, 10. vydání, (1990).

V prvním ztělesnění je předložený vynález zaměřen na způsob formování intraokulární čočky schopné snižovat aberace oka po její implantaci. Tento způsob zahrnuje první krok měření aberace vlnoplochy nenapraveného oka s využitím vlnoplošného čidla. Tvar alespoň jednoho povrchu rohovky v oku se také měří ,s využitím rohovkového topografu. Tento alespoň jeden povrch rohovky a čočka umístěná v kapsulárním vaku oka obsahujícího uvedenou rohovku se poté charakterizují jako matematický model a využitím tohoto matematického modelu se vypočítají výsledné aberace povrchu rohovky a čočky v kapsulárním vaku. Čočkou v kapsulárním vaku může být buď přirozená čočka nebo implantovaná čočka jakéhokoli druhu. Čočka v kapsulárním vaku bude zde dále nazývána čočka kapsulárního vaku. Tím se získá vyjádření aberací rohovky a čočky kapsulárního vaku, tj. aberací vlnoplochy sférické vlnoplochy, která prošla takovým povrchem rohovky a takovou čočkou. V závislosti na zvoleném matematickém modelu se mohou využít různé cesty k výpočtu aberací rohovky. Výhodně se povrch rohovky a čočka kapsulárního vaku charakterizují jako matematický model v pojmech rotačního konoidu nebo v pojmech polynomiálů nebo jejich kombinace. Výhodněji se povrch rohovky a čočka ·· ··« · • · kapsulárního vaku charakterizují v pojmech lineární kombinace polynomiálů. Druhým krokem tohoto způsobu je zvolení tloušťky intraokulární čočky, což se provede obvyklými způsoby pro specifickou potřebu optické korekce oka. Podle informací z kroku 1 a 2 se modeluje intraokulární čočka tak, že vlnoplocha z optického systému zahrnující uvedenou korekční čočku a matematické modely rohovky a čočky kapsulárního vaku vedou k získání snížených aberací. Optický systém uvažovaný při modelování čočky obvykle zahrnuje rohovku, čočku kapsulárního vaku a uvedenou korekční čočku, ale ve specifickém případě může také zahrnovat další optické prvky včetně čoček brýlí nebo umělé korekční čočky, jako je kontaktní čočka, nebo implantovatelná korekční čočka, v závislosti na individuální situaci.

Modelování čočky zahrnuje volbu jednoho nebo více parametrů čočky v systému, který přispívá k určení tvaru čočky dané, předem zvolené lámavosti. To obvykle zahrnuje volbu předního rádia a tvaru povrchu, zadního rádia a tvaru povrchu, tloušťky čočky a indexu lomu čočky. V praktických pojmech se modelování čočky může provádět pomocí dat založených na korekční čočce popsané ve švédské přihlášce vynálezu č. SE-0000611-4, která je zde zahrnuta formou odkazu. V takovém případě je výhodné se odchýlit co nejméně od již klinicky schváleného modelu. Z tohoto důvodu může být výhodné uchovat předem stanovené hodnoty centrálních rádiů čočky, její tloušťku a index lomu, při volbě odlišného tvaru předního nebo zadního povrchu, tedy poskytnutí těchto povrchů v nesférickém tvaru. Podle alternativy způsobu podle tohoto vynálezu sférický přední povrch obvyklé výchozí čočky se modeluje volbou vhodné nesférické složky. Modelování nesférických povrchů čoček je

99 9 9 99 9 99 9

9 9 9 9 9 9 9

99 9 999 9 9 · · • ·· 9 9 9 9 9

99 9 9 9 9 9 9 9 9 dobře známým postupem a může se provádět podle různých principů a popis takových povrchů je detailněji vysvětlen v paralelní švédské patentové přihlášce 0000611-4, kterou podali původci, na niž se odkazuje. Jak bylo uvedeno výše, pojem nesférický v tomto kontextu není omezen na symetrické povrchy. Například radiálně asymetrické čočky mohou být použity ke korekci koma.

Způsob podle tohoto vynálezu se může dále rozvinout srovnáním aberací optického systému zahrnujícího matematické modely rohovky a čočky kapsulárního vaku a korekční čočky s aberacemi rohovk a čočky kapsulárního vaku a vyhodnocením zda se dosáhne dostačujícího snížení aberací. Mezi výše uvedenými fyzikálními parametry čočky se nacházejí vhodné proměnné parametry, které mohou být měněny k nalezení modelu čočky, který se dostatečně odchyluje od sférické čočky ke kompenzaci aberací.

Charakterizace alespoň jednoho povrchu rohovky a čočky kapsulárního vaku jako matematických modelů a tím ustavení matematických modelů rohovky a čočky kapsulárního vaku vyjadřujících aberace se výhodně provádí s využitím vlnoplošného čidla k měření celkové aberace oka a přímými měřeními povrchu rohovky podle dobře známých způsobů topografického měření, které slouží k vyjádření nepravidelností povrchu rohovky v kvantifikovatelném modelu, který se může použít při způsobu podle tohoto vynálezu.

Z těchto dvou měření lze také vypočítat aberaci čočky kapsulárního vaku a vyjádřit ji v pojmech aberace, jako je lineární kombinace polynomiálů, které představují aberaci čočky kapsulárního vaku. Aberace čočky kapsulárního vaku se určí buď s využitím hodnot aberace vlnoplochy celého oka a odečtením od nich hodnot aberace vlnoplochy rohovky nebo

4 0 · · 000000

0 0 0 0 4 00 0

0000 00 0

04 0 00000 0 0

00 0 0000

000 00 00 00 00 alternativně modelováním optického systému v následujícím způsobem - začne se s modelem rohovky založeným na měření rohovky a na čočce kapsulárního vaku „výchozího bodu, vypočtou se aberace tohoto systému, poté se modifikuje tvar čočky kapsulárního vaku až jsou vypočtené aberace dostatečně podobné naměřeným aberacím nekorigovaného oka.

Měření rohovky k tomuto účelu se mohou provádět pomocí videokeratografu ORBSCAN®, jak je dostupný od firmy Orbtek,

L.L.C nebo způsoby topografie rohovky, jako je EyeSys® nebo

Humphrey Atlas®. Výhodně se změří alespoň přední povrch rohovky a výhodněji se změří, charakterizují a vyjádří dohromady jak přední, tak zadní povrch rohovky, ve výsledných pojmech aberace vlnoplochy, jako je lineární kombinace polynomiálů, které představují celkové aberace vlnoplochy rohovky. Podle jednoho důležitého aspektu předloženého vynálezu se charakterizace rohovek a čoček kapsulárního vaku provádí na zvolené populaci s cílem vyjádřit průměrné aberace vlnoplochy rohovky a formování čočky z takových průměrných aberací. Poté se mohou vypočítat průměrné hodnoty aberace vlnoplochy populace, například jako průměrná lineární kombinace polynomiálů, a použít při způsobu formování čočky. Tento aspekt zahrnuje volbu různých relevantních populací, například ve věkových skupinách, k vytvoření vhodných průměrných povrchů .rohovky a čoček kapsulárního vaku, které se použijí jako vhodné pro jednotlivé metody formování. Pacient tím získá čočku, která poskytuje oko s v podstatně méně aberacemi ve srovnání s obvyklou čočkou, která má v podstatě sférické povrchy.

Výhodně uvedená měření rohovky také zahrnují měření lámavosti rohovky. Tloušťka rohovky a čočka kapsulárního vaku, stejně jako osová délka oka se obvykle

0

0« ···· uvažují pro volbu tloušťky čočky ve způsobu formování podle tohoto vynálezu.

Také výhodně jsou zde aberace vlnoplochy vyjádřeny jako lineární kombinace polynomiálů a optický systém zahrnující matematický model rohovky a model čočky kapsulárního vaku poskytují vlnoplochu, která má podstatné snížení aberací, jak je vyjádřeno jedním nebo více polynomiálními pojmy. V oboru optiky je odborníkovi v oboru dostupno několik typů polynomiálů pro popis aberací. Vhodně jsou polynomiály Seidelův nebo Zernikeho polynomiál. Podle předloženého vynálezu se výhodně použijí Zernikeho polynomiály.

Postup využití Zernikeho pojmů k popisu aberací vlnoplochy majících původ v optických površích, které se odchylují od dokonalé sféričnosti je součástí stavu techniky a může se použít například s Hartmann-Shackovým čidlem jak je popsáno v J. Opt. Soc. Am., 11(7), 1949 až 1957 (1994). Mezi optickými praktiky je rovněž velmi dobře zavedeno, že rozdílné Zernikeho pojmy označují rozdílné aberační jevy včetně defokusu, astigmatismu, koma a sférické aberace, stejně jako vyšší formy těchto aberací.

Ve ztělesnění předloženého vynálezu vede měření povrchu rohovky a čočky kapsulárního vaku k tomu, že tvar rohovky a tvar čočky kapsulárního vaku je vyjádřen jako lineární kombinace Zernikeho polynomiálů (jak je popsáno ve rovnici (1)), kde Zi je i-tý Zernikeho pojem a ai je vážený koeficient pro tento pojem. Zernikeho polynomiály jsou soubor úplných ortogonálních polynomiálů definovaných jako jednotkový kruh. Dále tabulka 1 ukazuje prvních 15 Zernikeho polynomiálů do čtvrtého řádu a aberace, které každý pojem označuje.

0 0 ·

Ζ (ρ,θ)

(1) i=l

V rovnici (1) p a 0 představují normalizované zaoblení, respektive azimutový úhel.

Tabulka 1

ai	Z±(ρ,θ)
	1	Píst
a2	2pcos0	Sklon x
93	2psin0	Sklon y
a4	V3 (2p^ž-l).	Defokus
a₅	V6(p²sin20)	Astigmatismus 1. řádu (45 °)
ag	V6 (p²cos20)	Astigmatismus 1. řádu (0 °)
a₇	Ϊ8(3p³ - 2p)sine	Koma y
S8	Ý8(3p³ - 2p)cos0	Koma x
	Ad(p³sin30)	Trojlístek 30 ⁰
aio	Aď (p³cos30)	Trojlístek 0 ⁰
au	Ý5(6p⁴ - 6p² + 1)	Sférická aberace
ai2	VlO (4p⁴ - 3p²) cos0	Astigmatismus 2. řádu (45 °)

·· · »· ·· ·· ···· ···· · · · · · · · • φ « · · ······ · · ··· · · ····« ·· ··· ·· ·· ·· ··

Tabulka 1 - pokračování

Si	Zi(ρ,θ)
ai3	VlÓ (4p⁴ - 3p²) sinů	Astigmatismus 2. řádu (0 ⁰)
aj.4	<L0 (p⁴cos40)	Čtyřlístek 0 ⁰
ais	VlO (p⁴sin40)	Čtyřlístek 22,5 ⁰

Obvyklé optické korekce pomocí intraokulárních čoček vyhovují pouze čtvrtého pojmu optického systému zahrnujícího oko s implantovanou čočkou. Brýle, kontaktní čočky a intraokulární čočky poskytnuté s korekcí astigmatismu mohou dále být v souladu s 5 a 6 a tak v podstatě redukujícími Zernikeho polynomiály týkajícími se astigmat i srnu.

Způsob podle tohoto vynálezu dále zahrnuje výpočet aberací vzniklých v důsledku optického systému zahrnujícího uvedenou modelovou intraokulární korekční čočku a uvedené modely rohovky a čočky kapsulárního vaku a vyjadřující jej v lineární kombinaci polynomiálů a k určení, zda intraokulární korekční čočka poskytla dostatečné snížení aberací. Pokud se neshledá dostatečné snížení aberací, bude se čočka remodelovat až jeden nebo několik polynomiálních pojmů je dostatečně sníženo. Remodelování čočky znamená, že alespoň jeden parametr formování čočky je změněn. Ty zahrnují plochu předního povrchu a/nebo centrální zaoblení, tvar zadního povrchu a/nebo centrální zaoblení, tloušťku čočky a její index lomu. Obvykle takové remodelování zahrnuje změnu tvaru ·· * 9· ·· ·· ···· ···· · · · · · ♦ · • · · ······» • · · · · ······ · « ··· ·· · · · · · ·· ··· ·· ·· ·· ·· povrchu čočky tak, že se odchyluje od dokonalé koule. Existuje několik dostupných nástrojů pro formování čočky, které jsou užitečné při využití při způsobu formování, jako je OSLO, verze 5, viz Program Reference, kapitola 4, Sinclair Optics (1996).

Podle výhodného aspektu prvního ztělesněni zahrnuje způsob podle tohoto vynálezu vyjádření alespoň jednoho povrchu rohovky a čočky kapsulárního vaku jako lineární kombinace Zernikeho polynomiálů a tím určení výsledných Zernikeho koeficientů vlnoplochy rohovky a čočky kapsulárního vaku, tj. koeficient každého z jednotlivých Zernikeho polynomiálů, který je zvolen k uvážení. Korekční čočka se poté modeluje tak, že optický systém zahrnující uvedenou modelovou korekční čočku a matematický model rohovky poskytuje vlnoplochu, která má dostatečné snížení zvolených Zernikeho koeficientů. Tento způsob se může případně upřesnit dalšími kroky výpočtu Zernikeho koeficientů Zernikeho polynomiálů představujících vlnoplochu vzniklou z optického systému obsahujícího modelovanou intraokulární korekční čočku a matematické modely rohovky a čočky kapsulárního vaku a stanovení, zda čočka poskytuje dostatečné snížení vlnoplošných Zernikeho koeficientů optického systému rohovky a čočky kapsulárního vaku, a případně remodelování uvedené čočky dokud se nezíská dostatečné snížení uvedených koeficientů. Výhodně v tomto aspektu tento způsob uvažuje Zernikeho polynomiály až do 4. řádu a zaměřuje se na dostatečně snížené Zernikeho koeficienty týkající se sférických aberací a/nebo pojmů astigmatismu. Je obzvláště výhodné dostatečně snížit 11. Zernikeho koeficient vlnoplochy z optického systému zahrnujícího matematické modely rohovky a čočky kapsulárního vaku a uvedenou modelovanou intraokulární φφ »»♦· ·· φ «* φ« • φ ·· » φ · φ ♦ · φ • · φ φφφφ φφ φ • · φφφφ ΦΦΦ ΦΦΦ φ

1J ·*···ΦΦΦ·Φ

Η· ΦΦΦ*· ···· φφφφ korekční čočku k získání oka dostatečně prostého sférických aberací. Alternativně může způsob formování také zahrnovat snížení aberací vyššího řádu a tím zaměření na snížení

Zernikeho koeficientů v pojmech aberací řádu vyššího než 4.

řád.

Při formování čoček založených na charakteristikách rohovky a čočky kapsulárního vaku ze zvolené populace se výhodně povrchy čoček a čočky kapsulárního vaku každého jednotlivce vyjádří v Zernikeho polynomiálech popisujících povrchovou topografii a tím se stanoví Zernikeho koeficienty. Z těchto výsledků se vypočítají průměrné

Zernikeho koeficienty a použijí se při způsobu formování, přičemž se míří na dostatečné snížení takových zvolených koeficientů. Rozumí se, že výsledné čočky získané podle způsobu formování založeného na průměrných hodnotách z velké populace mají za cíl podstatně zlepšit kvalitu vidění pro všechny uživatele. Čočka, která má celkové odstranění pojmů aberace založené na průměrné hodnotě, může v důsledku toho být méně žádoucí, přičemž u jistých jednotlivců může vést k horšímu vidění než obvyklá čočka.

Z tohoto důvodu může být vhodné snížit zvolené Zernikeho koeficienty pouze na jistý stupeň nebo předem určenou část průměrné hodnoty.

Podle dalšího přístupu ke způsobu podle tohoto vynálezu mohou být srovnány, pokud jde o hodnoty koeficientu, rohovky a čočky kapsulárního vaku zvolené populace a výsledné lineární kombinace polynomiálů, např.

Zernikeho polynomiálů, které vyjadřují aberace rohovky a čočky kapsulárního vaku každého jednotlivce. Z tohoto výsledku se zvolí a využije vhodná hodnota koeficientů při způsobu formování podle tohoto vynálezu pro vhodnou čočku.

·« • · « φ φ φ φ * φφ • Φ ·« Φ· Φφφφ φφφ · φ φ « φ φ φ · · •ΦΦΦΦΦ φ φ φ φ φ φφφφ • Φ φφ φφ φφ

Ve zvolené populaci, která má aberace stejného znaménka, jako je hodnota koeficientu, může hodnota obvykle být nej nižší hodnotou ve zvolené populaci a čočka formovaná podle této hodnoty tím poskytne zlepšenou kvalitu vidění pro všechny jednotlivce ve skupině ve srovnání s obvyklou čočkou.

Podle dalšího ztělesnění je předložený vynález zaměřen na volbu intraokulární čočky s lámavostí vhodnou pro požadovanou optickou korekci, kterou pacient potřebuje, z četných čoček, které mají stejnou lámavost, ale různé aberace. Způsob volby se provádí podobně jak bylo popsáno u způsobu formování a zahrnuje charakterizaci alespoň jednoho povrchu rohovky a čočky kapsulárního vaku pomocí matematického modelu prostředky, jimiž se vypočítají aberace povrchu rohovky a čočky kapsulárního vaku. Optický systém zvolené korekční čočky a matematické modely rohovky a čočky kapsulárního vaku se poté vyhodnotí k uvážení, zda se dosáhne dostatečného snížení aberací výpočtem aberací vlnoplochy vycházející z takového systému. Pokud se nalezne nedostatečná korekce, zvolí se nová čočka, která má stejnou lámavost, ale rozdílné aberace. Mohou být použity matematické modely zde využité, které jsou podobné modelům popsaným výše, a stejné způsoby charakterizace povrchů rohovky a čočky kapsulárního vaku.

Výhodně se aberace stanovené při volbě vyjádří jako lineární kombinace Zernikeho polynomiálů, přičemž se vypočítají Zernikeho koeficienty výsledného optického systému zahrnující model rohovky, čočky kapsulárního vaku a zvolené korekční čočky. Z hodnot koeficientů systému se může stanovit, zda má intraokulární korekční čočka dostatečně vyvážené pojmy rohovkové aberace a aberace čočky

• · • · • · · • · · • · · ·

kapsulárního vaku, jak je popsáno Zernikeho koeficienty optického systému. Pokud se nenaleznou dostatečná snížení požadovaných individuálních koeficientů, mohou být tyto kroky opakovány volbou nové korekční čočky stejné lámavosti, ale s rozdílnými aberacemi, až se nalezne čočka schopná dostatečného snížení aberací optického systému. Výhodně se stanoví alespoň 15 Zernikeho polynomiálů až do čtvrtého řádu. Pokud se považuje za dostatečné korigovat sférickou aberací, korigují se pouze pojmy sférické aberace Zernikeho polynomiálů pro optický systém rohovky, čočky kapsulárního vaku a intraokulární korekční čočky. Rozumí se, že intraokulární korekční čočka bude zvolena tak, že volba těchto pojmů se stane dostatečně malá pro optický systém zahrnující korekční čočku a rohovku a čočku kapsulárního vaku. Podle tohoto vynálezu může být jedenáctý Zernikeho koeficient, au, v podstatě vyloučen nebo dostatečně přiblížen k nule. To je nezbytná podmínka pro získání intraokulární čočky, která dostatečně snižuje sférickou aberací oka. Způsob podle tohoto vynálezu se může použít ke korekci dalších typů aberací než je sférická aberace zvážením dalších Zernikeho koeficientů identickým způsobem, například koeficientů, které znamenají astigmatismus, koma a aberace vyššího řádu. Také aberace vyššího řádu mohou být korigovány v závislosti na počtu Zernikeho polynomiálů vybraných jako součást modelování, v kterémžto případě se může zvolit čočka schopná korekce aberací vyššího řádu než je čtvrtý řád.

Podle jednoho důležitého aspektu způsob volby zahrnuje volbu korekčních čoček z kitu korekčních čoček., který má čočky s rozmezím lámavosti a četné čočky uvnitř každé lámavosti, které mají různé aberace. V jednom příkladu korekční čočky uvnitř každé lámavosti mají přední povrchy s různými nesférickými složkami. Pokud první korekční čočka nevykazuje dostatečné snížení aberace, jak je vyjádřeno vhodnými Zernikeho koeficienty, pak se zvolí nová korekční čočka stejné lámavosti, ale s odlišným povrchem. Způsob volby může v případě nezbytnosti být vícekrát opakován až se nalezne nejlepší korekční čočka nebo až se sníží studované pojmy aberace pod významnou hraniční hodnotu. V praxi Zernikeho pojmy získané vyšetřením rohovky a čočky kapsulárního vaku získá přímo oční chirurg a pomocí algoritmu se srovnají se známými Zernikeho pojmy korekčních čoček v kitu. Tímto srovnáním se může nalézt a implantovat nejvhodnější korekční čočka v kitu.

Předložený vynález se dále týká intraokulární korekční čočky, která má alespoň jeden nesférický povrch schopný přeměny vlnoplochy, která prošla přes rohovku oka do vlnoplochy, která po průchodu korekční čočkou prošla čočkou kapsulárního vaku je převedena na v podstatě sférickou vlnoplochu s centrem na sítnici oka. Výhodně je vlnoplocha v podstatě sférická pokud jde o pojmy aberace vyjádřené v rotačně symetrických Zernikeho pojmech až do čtvrtého řádu.

V souladu s obzvláště výhodným ztělesněním se tento vynález týká intraokulární korekční čočky, která, když se aberace vypočítá a vyjádří jako lineární kombinace pojmů Zernikeho polynomiálů, má jedenáctý pojem čtvrtého řádu se Zernikeho koeficientem au, hodnoty, která po implantaci korekční čočky dostatečně snižuje sférickou aberací vlnoplochy procházející okem. V jednom aspektu tohoto ztělesnění se Zernikeho koeficient au korekční čočky stanoví ke kompenzaci průměrné hodnoty získané • · z dostatečného počtu stanovení Zernikeho koeficientu au v několika rohovkách a čočkách kapsulárního vaku. V dalším, aspektu se Zernikeho koeficient au stanoví ke kompenzací individuálního koeficientu rohovky a čočky kapsulárního vaku jednoho pacienta. Čočka se tudíž pro jednotlivce může upravit s velkou přesností.

Čočky podle předloženého vynálezu se mohou vyrobit obvyklými způsoby. V jednom ztělesnění jsou vyrobeny z měkkého, elastického materiálu, jako jsou silikony nebo hydrogely. Příklady takových materiálů se naleznou v dokumentu WO 98/17205. Výroba nesférických silikonových čoček nebo jiných skládacích čoček se může provádět podle US patentu č. 6 007 747. Alternativně se čočky podle předloženého vynálezu mohou vyrobit z pevnějšího materiálu, jako je póly(methyl)methakrylát. Odborník v oboru může snadno identifikovat alternativní materiály a způsoby výroby, které budou vhodně využity k výrobě čoček pro snížení aberace podle tohoto vynálezu.

V jednom výhodném ztělesnění tohoto vynálezu je intraokulární korekční čočka adaptována k implantaci do zadní komory oka mezi duhovku a kapsulární vak. Korekční čočka podle tohoto ztělesnění výhodně zahrnuje centrálně umístěnou optickou část schopnou poskytnout optickou korekci a periferně umístěný podpůrný prvek schopný udržet uvedenou optickou část v uvedené centrální poloze, přičemž uvedená optická část a uvedený podpůrný prvek mají dohromady konkávní zadní povrch, který je součástí nesférického povrchu, přičemž řez mezi uvedeným nesférickým povrchem a jakoukoli rovinou obsahující optickou osu představující dokonalou křivku prostou diskontinuit a bodů inflexe. Taková intraokulární korekční čočka bez snížení ·· · • · • ·

aberace podle tohoto vynálezu je popsána v SE-00Q0611-4. Toto formování čočky je výhodné, protože je adaptován na anatomii oka a zamezuje stresu krystalické čočky.

V důsledku svého formování jsou kontakty mezi přirozenou čočkou a duhovkou zamezeny nebo minimalizovány.

Způsob formování této výhodné korekční čočky zahrnuje vhodně kroky:

odhadnutí předního zaoblení čočky v kapsulárním vaku v jejím neakomodovaném stavu;

volby zadního centrálního zaoblení korekční čočky odlišného od centrálního zaoblení čočky^v kapsulárním vaku v jejím neakomodovaném stavu;

- určení celkového klenutí korekční čočky založené na datech pocházejících z kroků i) a ii);

- volba dokonalé křivky z bodů inflexe představujících průřez zadního povrchu a roviny obsahující optickou osu k poskytnutí nesféríckého zadního povrchu korekční čočky.

V dalším ztělesnění tohoto vynálezu je korekční čočka adaptována k umístění do přední komory oka a k fixaci na duhovku. Výhodou tohoto ztělesnění je to, že korekční čočka je připevněna na duhovku a nebude se otáčet dokola a nemá žádnou schopnost rotovat, což ji činí vhodnější pro korekci nesymetrických aberací.

Předložený vynález se také týká způsobu zlepšování vidění oka. Podle tohoto vynálezu se intraokulární korekční čočka, jak je popsána zde výše, implantuje do oka. Vidění lze také dále zlepšit poskytnutím

brýlí nebo korekčních čoček mimo oko nebo modulací rohovky například laserem.

Oční čočky podle tohoto vynálezu lze vhodně formovat a vyrábět zvláště pro korekci aberací navozených chirurgickým zákrokem na rohovce, jako je LASIC (laser in sítu keratomilensis) a PRK (photorefractive keratectomy). Rohovka a celé oko se změří podle výše uvedeného popisu u pacientů, kteří podstoupili operaci rohovky a korekční čočky se formují podle těchto měření. Čočky podle tohoto vynálezu mohou také být vhodně formovány pro pacienty, kteří mají defekty rohovky nebo choroby rohovky.

Popsané čočky podle tohoto vynálezu mohou být buď formovány pro každého jednotlivce nebo mohou být formovány pro skupinu lidí.

Tento vynález se také týká způsobu zlepšování kvality vidění oka, kde se napřed na oku provede chirurgický zákrok. Rohovka se poté nechá zahojit předtím, než se provede analýza vlnoplochy oka. Pokud se aberace oka snížily, formuje se korekční čočka pro tohoto jednotlivce podle výše uvedeného popisu. Tato korekční čočka se poté implantuje do oka. Jsou možné různé typy zákroků na rohovce. Dvěma známými metodami jsou LASIK a PRK, jak popsal J. J., Rowsey a kol., v Survey of Ophthalmology, 43(2), 147 až 156 (1998). Nyní vynalezený způsob bude mít obzvláštní výhodu dokonalé kvality vidění pro jednotlivce, kteří podstoupili zákrok na rohovce, ale kteří trpí mimořádnými zhoršeními vidění, která se považují za obtížně dosažitelná pomocí konvenční chirurgie.

• · · ·

• · £7 7 '/ί'/Ζ.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob formování intraokulární korekční čočky schopné snížení aberací oka po její implantaci a adaptaci k vložení mezi rohovku a kapsulární vak oka, vyznačuj ící se t í m, že zahrnuje kroky:

i) měření aberace vlnoplochy nekorigovaného oka s využitím vlnoplošného čidla;

ii) měření tvaru alespoň jednoho povrchu rohovky v oku s využitím rohovkového topografu;

iii) charakterizace alespoň jednoho povrchu rohovky a čočky umístěné v kapsulárním vaku oka obsahujícího uvedenou rohovku jako matematických modelů, iv) výpočtu výsledných aberací uvedeného povrchu (uvedených povrchů) rohovky a čočky v uvedeném kapsulárním vaku využitím uvedených matematických modelů,

v) volby optické mohutnostzi intraokulární korekční čočky, vi) modelování intraokulární korekční čočky tak, že vinoplocha vycházející z optického systému zahrnujícího uvedenou korekční čočku a matematické modely uvedené rohovky a uvedené čočky v kapsulárním vaku získá snížené aberace.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený povrch (uvedené povrchy) rohovky a uvedená čočka v kapsulárním vaku jsou charakterizovány v pojmech konoidu rotace.

• 4
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený povrch (uvedené povrchy) rohovky a uvedená čočka v kapsulárním vaku jsou charakterizovány v pojmech polynomiálů.
4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že uvedený povrch (uvedené povrchy) rohovky a uvedená čočka v kapsulárním vaku jsou charakterizovány v pojmech lineární kombinace polynomiálů.
5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že charakterizace čočky kapsulárního vaku jako matematického modelu se provede použitím hodnot z měření aberace vlnoplochy celého oka a odečtením hodnot z měření aberace vlnoplochy pouze rohovky.
6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že aberace vlnoplochy celého oka se měří s využitím vlnoplošného čidla a tvar rohovky se měří s využitím topografických měřicích metod.
7. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený optický systém dále obsahuje komplementární prostředek pro optickou korekci, jako jsou brýle nebo oční korekční čočka.
8. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že určení lámavosti rohovky a čočky v kapsulárním vaku a osové délky oka určují volbu optické mohutnosti korekční čočky.
9. Způsob podle nároku 3, vyznačující se

9 9

9 9 • · · · • 999 9 9 tím, že optický systém zahrnující uvedený model rohovky a čočky v kapsulárním vaku a modelovanou intraokulární korekční čočku poskytuje vlnoplochu s v podstatě sníženými aberacemi jak je vyjádřeno alespoň jedním z uvedených polynomiálů.
10. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že modelování intraokulární korekční čočky zahrnuje volbu předního zaoblení a tvaru povrchu čočky, zadního zaoblení a tvaru povrchu čočky, tloušťky čočky a indexu lomu čočky.
11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že nesférická složka předního povrchu je zvolena, zatímco modelová čočka předurčila centrální zaoblení, tloušťku čočky a index lomu.
12. Způsob podle nároku 1, vyznačující se t í m, že intraokulární korekční čočka je adaptována k implantaci do zadní komory oka mezi duhovku a kapsulární vak, přičemž metoda dále zahrnuje kroky:

i) odhadnutí předního zaoblení čočky v kapsulárním vaku v jejím neakomodovaném stavu;

ii) volby zadního centrálního zaoblení korekční čočky odlišného od centrálního zaoblení čočky v kapsulárním vaku v jejím neakomodovaném stavu;

iii) určení celkového klenutí korekční čočky založené na datech pocházejících z kroků i) a ii) ;

iv) volba dokonalé křivky prostou bodů inflexe představujících průřez zadního povrchu a roviny obsahující optickou osu k poskytnutí nesférického zadního povrchu korekční čočky.

• ·
13. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že intraokulární korekční čočka je adaptována k implantaci do přední komory oka a/nebo fixována na duhovku.
14. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje charakterizaci předního povrchu rohovky jednotlivce prostřednictvím topografických měření a vyjádřením aberací rohovky jako kombinace polynomiálů.
15. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že zahrnuje charakterizaci předního a zadního povrchu rohovky jednotlivce prostřednictvím topografických měření a vyjádřením celkové aberace rohovky jako kombinace polynomiálů.
16. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje charakterizaci povrchů rohovky a přirozené čočky zvolené populace a vyjádřením průměrných aberací rohovky a přirozené čočky uvedené populace jako kombinace polynomiálů.
17. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že zahrnuje další kroky:

v) výpočtu aberací vlnoplochy vznikajících v uvedeném optickém systému, vi) určení, zda modelovaná intraokulární korekční čočka poskytuje dostatečné snížení aberací vlnopochy vycházející z uvedeného optického systému a případně remodelování intraokulární korekční čočky až se získá dostatečné snížení.

ΦΦ · φφφ • 1 Φ Φ • * · φ φ · φφφφ φ · • φφφφφφ φ • · φφφ
18. Způsob podle nároku 17, vyznačující se tím, že uvedené aberace jsou vyjádřeny jako lineární kombinace polynomiálů.
19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že remodelování zahrnuje modifikování jednoho nebo několika předních povrchů a zakřivení, zadního zaoblení a povrchu, tloušťky čočky a indexu lomu korekční čočky.
20. Způsob podle nároku 3 nebo 4, vyznačuj ící se t í m, že uvedené polynomiály jsou Seidelovy nebo Zernikeho polynomiály.
21. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky:

i) vyjádření aberací rohovky a čočky v kapsulárním vaku jako lineární kombinace Zernikeho polynomiálů, ii) určení Zernikeho koeficientů, které popisují tvar rohovky a čočky v kapsulárním vaku, iii) modelování intraokulární korekční čočky tak, že vlnoplocha procházející optickým systémem zahrnujícím uvedenou modelovou korekční čočku a .Zernikeho polynomiální modely čočky v kapsulárním vaku a rohovky dosahuje dostatečného snížení Zernikeho koeficientů výsledné aberace vlnoplochy systému.
22. Způsob podle nároku 21, vyznačující se tím, že dále zahrnuje kroky:

ív) výpočtu Zernikeho koeficientů vlnoplochy vznikající v optickém systému, ♦ 4 • Φ

Φ

Φ ·

ΦΦΦ φ

Φ

Φ«

v) určení, zda intraokulární korekční čočka poskytuje dostatečné snížení Zernikeho koeficientů a případně remodelování uvedené čočky až se získá dostatečné snížení uvedených koeficientů.

Φ Φ

Φ ·

Φ Φ • Φ Φ

ΦΦ
23. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že zahrnuje dostatečné snížení Zernikeho koeficientů týkajících se sférické aberace.
24. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že zahrnuje dostatečné snížení Zernikeho koeficientů týkajících se aberací vyšších, než je čtvrtý řád.
25. Způsob podle nároku 23, vyznačující se tím, že zahrnuje dostatečné snížení jedenáctého Zernikeho koeficientu vlnoplochy optického systému k získání oka dostatečně prostého sférické aberace.
26. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že remodelování zahrnuje modifikování jednoho nebo několika předních zaoblení a tvarů povrchu, zadního zaoblení a tvaru povrchu, tloušťky čočky a indexu lomu čočky.
27. Způsob podle nároku 26, vyznačující se tím, že zahrnuje modifikování tvaru předního povrchu korekční čočky až se získá dostatečné snížení aberací.
28. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že zahrnuje modelování korekční čočky tak, že optický systém poskytuje snížení pojmů sférické a válcové aberace jak jsou vyjádřeny v Seidelových a Zernikeho polynomiálech ve vlnoploše, která prošla tímto systémem.

• · • ·♦· · ·
29. Způsob podle nároku 28, vyznačující se tím, že se získá snížení ve vyšších řádech pojmů aberace.
30. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že zahrnuje:

i) charakterizaci povrchů rohovky a čoček v kapsulárním vaku zvolené populace a vyjádření každé rohovky a každé čočky v kapsulárním vaku jako lineární kombinace polynomiálů, ii) porovnání polynomiálních koeficientů mezi různými páry jednotlivých rohovek a čoček v kapsulárním vaku, iii) volbu jedné nominální hodnoty koeficientu z jednotlivé rohovky a čočky v kapsulárním vaku;

iv) modelování korekční čočky tak, že výsledná vlnoplocha vycházející z optického systému zahrnujícího uvedenou korekční čočku a polynomiální modely čočky v kapsulárním vaku a rohovku dostatečně snižuje uvedenou nominální hodnotu koeficientu.
31. Způsob podle nároku 30, vyznačující se tím, že uvedený koeficient polynomiálů odkazuje na pojem Zernikeho aberace vyjadřující sférickou aberací.
32. Způsob podle nároku 30, vyznačující se tím, že uvedená hodnota koeficientu polynomiálů je nejnižší uvnitř zvolené populace.
33. Způsob volby intraokulární korekční čočky, která je schopna snížení aberací oka po její implantaci, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky:

• ·

28 .....

i) charakterizace alespoň jednoho povrchu rohovky a čočky umístěné v kapsulárním vaku oka obsahujícího uvedenou rohovku jako matematických modelů, ii) výpočtu výsledných aberací uvedeného povrchu (uvedených povrchů) rohovky a čočky v uvedeném kapsulárním vaku využitím uvedených matematických modelů, iii) volby intraokulární korekční čočky, která má vhodnou optickou mohutnost z četných čoček, které mají stejnou lámavost, ale různé aberace, iv) určení, zda optický systém zahrnující uvedenou zvolenou korekční čočku a uvedené matematické modely čočky v kapsulárním vaku a rohovky dostatečně snižuje aberace.
34. Způsob podle nároku 33, vyznačující se tím, že dále zahrnuje kroky:

v) výpočtu aberací vlnoplochy vycházející z uvedeného optického systému, vi) určení, zda zvolená intraokulární korekční čočka poskytuje dostatečné snížení aberací vlnoplochy vycházející z uvedeného optického systému a případně opakování kroků iii) a iv) volbou alespoň jedné nové korekční čočky, která má stejnou optickou mohutnost, až se najde korekční čočka schopná dostatečného snížení aberací.
35. Způsob podle nároku 33, vyznačující se tím, že uvedený povrch (uvedené povrchy) rohovky a čočky v kapsulárním vaku jsou charakterizovány v pojmech rotačního konoidu.

. _ Β Β • · · βββββββ • · Β Β · Β ΒΒΒ BBS Β

·..* * *· · Β Β β β

29 ......... ·· ··
36. Způsob podle nároku 33, vyznačující se tím, že uvedený povrch (uvedené povrchy) rohovky a čočky v kapsulárním vaku jsou charakterizovány v pojmech polynomiálů.
37. Způsob podle nároku 36, vyznačující se tím, že uvedený povrch (uvedené povrchy) rohovky a čočky v kapsulárním vaku jsou charakterizovány v pojmech lineární kombinace polynomiálů.
38. Způsob podle nároku 33, vyznačující se tím, že uvedený optický systém dále obsahuje komplementární prostředek pro optickou korekci, jako jsou brýle nebo oční korekční čočka.
39. Způsob podle nároku 38, vyznačující se tím, že celková abrace oka se měří s využitím vlnoplošného čidla a aberace rohovky se měří s využitím topografických měřicích metod.
40. Způsob podle nároku 33 nebo 34, vyznačuj ící se t i m, že uvedený optický systém dále zahrnuje komplementární prostředky optické korekce, jako jsou brýle nebo oční korekční čočka.
41. Způsob podle nároku 33, vyznačující se tím, že odhad lámavosti rohovky a čočky v kapsulárním vaku a délky osy oka určuje volbu optické mohutnosti korekční čočky.
42. Způsob podle nároku 36 nebo 37, vyznačuj ící se t i m, že optický systém zahrnující uvedené modely rohovky a čočky v kapsulárním vaku a zvolenou intraokulární • 0 • · korekční čočku poskytuje vlnoplochu s v podstatě sníženými aberacemi jak je vyjádřeno alespoň jedním z uvedených polynomiálů.
43. Způsob podle nároku 33, vyznačující se tím, že intraokulární korekční čočka je adaptována k implantaci do zadní komory oka mezi duhovku a kapsulární vak, přičemž způsob dále zahrnuje kroky:

v) odhadnutí předního zaoblení čočky v kapsulárním vaku v jejím neakomodováném stavu;

vi) volby zadního centrálního zaoblení korekční čočky odlišného od centrálního zaoblení čočky v kapsulárním vaku v jejím neakomodovaném stavu;

vii) určení celkového klenutí korekční čočky založené na datech pocházejících z kroků i) a ii);

viíi) volba dokonalé křivky prostou bodů inflexe představujících průřez zadního povrchu a roviny obsahující optickou osu k poskytnutí nesférického zadního povrchu korekční čočky.
44. Způsob podle nároku 33, vyznačující se t í m, že intraokulární korekční čočka je adaptována k implantaci do přední komory oka a fixována na duhovku.
45. Způsob podle nároku 33, vyznačující se tím, že zahrnuje charakterizaci předního povrchu rohovky jednotlivce prostřednictvím topografických měření a vyjádřením aberací rohovky jako kombinace polynomiálů.
46. Způsob podle nároku 45, vyznačující se tím, že zahrnuje charakterizaci předního a zadního povrchu rohovky jednotlivce prostřednictvím topografických • · · · • · • · měření a vyjádřením aberací rohovky jako kombinace polynomiálů.
47. Způsob podle nároku 33, vyznačující se tím, že zahrnuje charakterizaci povrchů rohovky zvolené populace a vyjádřením průměrných aberací rohovky a čočky v kapsulárním vaku uvedené populace jako kombinace polynomiálů.
48. Způsob podle nároku 42, vyznačující se t i m, že uvedené polynomiály jsou Seidelovy nebo Zernikeho polynomiály.
49. Způsob podle nároku 48, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky:

i) určení aberace vlnoplochy rohovky a čočky v kapsulárním vaku;

ii) vyjádření aberací rohovky a čočky v kapsulárním vaku jako lineární kombinace Zernikeho polynomiálů, iii) volby intraokulární korekční čočky tak, že vlnoplocha procházející optickým systémem zahrnujícím uvedenou korekční čočku a Zernikeho polynomiální modely a rohovky a čočky v kapsulárním vaku poskytuje dostatečné snížení Zernikeho koeficientů.
50. Způsob podle nároku 49, vyznačující se tím, že dále zahrnuje kroky:

iv) výpočtu Zernikeho koeficientů vlnoplochy vznikajících v optickém systému,

v) určení, zda intraokulární korekční čočka poskytuje dostatečné snížení Zernikeho koeficientů a případně ·· ···· volbu nové čočky až se získá dostatečné snížení uvedených koeficientů.
51. Způsob podle nároku 49 nebo 50, vyznačuj ící setím, že zahrnuje určení Zernikeho polynomiálů až do čtvrtého řádu.
52. Způsob podle nároku 51, vyznačující se tím, že zahrnuje dostatečné snížení Zernikeho koeficientů týkajících se sférické aberace.
53. Způsob podle nároku 52, vyznačující se tím, že zahrnuje dostatečné snížení Zernikeho koeficientů vyšších než je čtvrtý řád.
54. Způsob podle nároku 52, vyznačující se tím, že zahrnuje dostatečné snížení jedenáctého Zernikeho koeficientu vlnoplochy vycházející z optického systému k získání oka dostatečně prostého sférické aberace.
55. Způsob podle nároku 45, vyznačující se tím, že zahrnuje volbu intraokulární korekční čočky tak, že optický systém poskytuje snížení pojmů sférické aberace jak jsou vyjádřeny v Seidelových a Zernikeho polynomiálech ve vlnoploše, která prošla tímto systémem.
56. Způsob podle nároku 45, vyznačující se tím, že se dosáhne snížení vyšších řádů pojmů aberace.
57. Způsob podle nároku 33, vyznačující se tím, že se volí intraokulární korekční čočka z kitu zahrnujícího čočky s vhodným rozmezím lámavosti, přičemž • · ··· · v každém rozmezí lámavosti jsou četné čočky, které mají různé aberace.
58. Způsob podle nároku 57, vyznačující se tím, že uvedené aberace jsou sférickými aberacemi.
59. Způsob podle nároku 57, vyznačující se tím, že uvedené korekční čočky v každém rozmezí lámavosti mají povrchy s různými nesférickými složkami.
60. Způsob podle nároku 59, vyznačující se tím, že uvedenými povrchy jsou přední povrchy.
61. Intraokulární korekční čočka získaná podle kteréhokoli z nároků 1 až 60, vyznačující se tím, že je schopna, v kombinaci s čočkou v kapsulárním vaku oka, transformace vlnoplochy, která prošla rohovkou oka na v podstatě sférickou vlnoplochu, která má svůj střed na sítnici oka.
62. Intraokulární korekční čočka podle nároku 61, v yznačující se tím, že je schopna kompenzace aberací modelu rohovky a čočky v kapsulárním vaku formovaného z vhodné populace tak, že vlnoplocha vycházející z uvedeného optického systému zahrnujícího uvedenou korekční čočku a uvedený model rohovky a čočky v kapsulárním vaku získává v podstatě snížené aberace.
63. Intraokulární korekční čočka podle nároku 62, v yznačující se tím, že uvedený model rohovky a čočky v kapsulárním vaku zahrnuje průměrné pojmy aberace vypočítané z charakterizací individuálních rohovek a čoček ·· ···· kapsulárního vaku jejich vyjádření v matematických pojmech k získání individuálních pojmů aberace.
64. Intraokulární korekční čočka podle nároku 63, v yznačující se tím, že uvedené pojmy aberace jsou lineární kombinací Zernikeho polynomiálů.
65. Intraokulární korekční čočka podle nároku 64, vyznačující se tím, že je schopna snížení pojmů aberace vyjádřených v Zernikeho polynomiálech uvedeného modelu rohovky a čočky v kapsulárním vaku tak, že vlnoplocha vycházející optického systému zahrnujícího uvedenou korekční čočku a uvedený model rohovky a uvedenou čočku v kapsulárním vaku získává v podstatě sníženou sférickou aberací.
66. Intraokulární korekční čočka podle nároku 65, v yznačující se tím, že je schopna snížení jedenáctého pojmu Zernikeho čtvrtého řádu.
67. Intraokulární korekční čočka vyznačující se tím, že má alespoň jeden nesférický povrch, který, když se vyjádří jako lineární kombinace polynomiálních pojmů, je schopen, v kombinaci s čočkou v kapsulárním vaku, snížení podobného, jako jsou pojmy aberace získané ve vlnoploše, která prošla rohovkou, čímž se získá oko dostatečně prosté aberací.
68. Intraokulární korekční čočka podle nároku 67, vyznačující se tím, že uvedeným nesférickým povrchem je přední povrch čočky.
69. Intraokulární korekční čočka podle nároku 67, vy35 ·♦ ·· ···· značující se tím, že uvedeným nesférickým povrchem je zadní povrch čočky.
70. Intraokulární korekční čočka podle nároku 69, v yznačující se tím, že uvedené polynomiální pojmy jsou Zernikeho polynomiály.
71. Intraokulární korekční čočka podle nároku 70, v vznačující se tím, že je schopna snížení polynomiálních pojmů představujících sférické aberace a astigmatismus.
72. Čočka podle nároku 71, vyznačující se tím, že je schopna snížení jedenáctého Zernikeho polynomiálního pojmu čtvrtého řádu.
73. Intraokulární korekční čočka podle nároku 72, v yznačující se tím, že je vyrobena z měkkého biokompatibilního materiálu.
74. Intraokulární korekční čočka podle nároku 73, v yznačující se tím, že je vyrobena ze silikonu.
75. Intraokulární korekční čočka podle nároku 73, v yznačující se tím, že je vyrobena z hydrogelu.
76. Intraokulární korekční čočka podle nároku 72, v yznačující se tím, že je vyrobena z tuhého biokompatibilního materiálu.
77. Intraokulární korekční čočka podle nároku 67, v yznačující se tím, že je adaptována k implantaci do zadní komory oka mezi duhovku a kapsulární vak, ·« ·♦ • · · « • · · I *· ··· · zahrnující centrálně umístěnou optickou část schopnou poskytnout optickou korekci a periferně umístěný podpůrný prvek schopný udržet uvedenou optickou část v uvedené centrální poloze, přičemž uvedená optická část a uvedený podpůrný prvek mají dohromady konkávní zadní povrch, který je součástí nesférického povrchu, přičemž řez mezi uvedeným nesférickým povrchem a jakoukoli rovinou obsahující optickou osu představující dokonalou křivku prostou diskontinuit a bodů inflexe.
78. Intraokulární korekční čočka podle nároku 77, v vznačující se tím, že je adaptována k implantaci do přední komory oka a fixována na duhovku.
79. Způsob zlepšování kvality vidění oka, vyznačující se t i m, že se implantuje intraokulární korekční čočka podle nároků 61 až 78.
80. Způsob podle nároku 79, vyznačující se tím, že k dalšímu zlepšení kvality vidění jsou vně oka poskytnuty brýle nebo korekční čočky.
81. Způsob podle nároku 79, vyznačující se tím, že rohovka pacienta, který dostává intraokulární korekční čočku, byla modifikována laserem.
82. Způsob zlepšování kvality vidění oka, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky:

provedení chirurgického zákroku na rohovce, umožnění zahojení rohovky, provedení analýzy vlnoplochy oka a ·· ·· · formování korekční čočky podle kteréhokoli z nároků 1 až 15, 17 až 29, 33 až 46 a 48 až 60 a zavedení korekční čočky do oka.