CZ2002934A3

CZ2002934A3 - Inhibitory kinázy jako terapeutická činidla

Info

Publication number: CZ2002934A3
Application number: CZ2002934A
Authority: CZ
Inventors: Gavin C. Hirst; Paul Rafferty; David Calderwood; Helen Twigger; Gallay Stephen St.; Kurt Ritter
Original assignee: Abbott Gmbh & Co. Kg
Priority date: 1999-09-17
Filing date: 2000-09-15
Publication date: 2002-07-17
Also published as: EP1268481B1; CA2385769A1; MXPA02002938A; ES2299434T3; SK3792002A3; JP2003509427A; AU7491400A; BR0014075A; EP1268481A2; HUP0303363A2; NZ517759A; DK1268481T3; BG106585A; TR200201506T2; PL354241A1; KR20020063854A; ATE380814T1; CN1390220A; WO2001019828A2; NO20021329L

Description

INHIBITORY KINAS JAKO TERAPEUTICKY ÚČINNÉ LÁTKY ^Z

Oblast techniky

Vynález se týká inhibitorů kinas jako terapeuticky účinných látek. Tato přihláška vychází z US předběžné přihlášky č. 60/154,618 podané dne 17.9.1999.

Dosavadní stav techniky

Jako proteinkinasy již bylo identifikováno alespoň 400 enzymů. Tyto enzymy katalyzují fosforylaci cílových proteinových substrátů. Fosforylace je obvykle je reakce, při níž dochází k přenosu fosfátové skupiny z ATP na proteinový substrát. Specifická struktura v cílovém substrátu, na kterou je fosfátová skupina přenášena, je tyrosinový, serinový nebo threoninový zbytek. Poněvadž tyto aminoskupinykyselinové zbytky jsou cílové struktury pro přenosu fosforylu, jsou tyto proteinkinasové enzymy běžně označovány jako tyrosinkinasy nebo serin/threoninkinasy.

Fosforylační reakce a protipůsobící fosfatasové reakce na tyrosinových, serinových a threoninových zbytcích se podílejí na mnoha buněčných procesech, které jsou základem odpovědí na různé intracelulární signály (typicky zprostředkované buněčnými receptory), regulaci buněčných funkcí a aktivaci nebo deaktivaci buněčných procesů. Kaskáda proteinkinas často participuje na intracelulární signální transdukci a tyto enzymy jsou důležité pro realizaci těchto buněčných procesů. Díky jejich všudypřítomnosti, jsou proteinkinasy integrální součástí plazmatické membrány nebo cytoplazmatických enzymů nebo mohou být lokalizovány v jádře, velmi často jako komponenty enzymových komplexů. V mnoha případech jsou tyto proteinkinasy nezbytnými prvky enzymu a strukturálních proteinových komplexů, které determinují, kdy a kde se v buňce budou odehrávat buněčné procesy.

Proteinové tyrosinkinasy

Proteinové tyrosin kinasy (PTK) jsou enzymy, které katalyzují fosforylaci specifických tyrosinových zbytků v buněčných proteinech. Posttranslační modifikace těchto substrátových proteinů, často enzymů samotných, působí jako

9» 9 9 • 9 9 9 9 »

9 9 9 9 9

999999« « 9

9 9 9 9

99 9999 «999 ···<

molekulární spínač regulující buněčnou proliferací, aktivaci nebo diferenciaci (viz Schlessinger and Ulrich, 1992, Neuron 9:383-391). Aberantní nebo přebytečná aktivita PTK byla pozorována u mnoha onemocnění zahrnujících benigní a maligní proliferační poruchy, jakož i onemocnění vyplývajících z nepřiměřené aktivace imunitního systému (např. autoimunní poruchy), rejekce aloimplantátu a onemocnění štěpu proti hostiteli. Navíc endotheliální buněčně specifické receptorové PTK, např. KDR a Tie-2, zprostředkovávají angiogenní procesy, a tím se podílejí na podpoře progrese rakoviny a jiných onemocnění týkajících se nepřiměřené vaskularizace (např. diabetické retinopatie, choroidální neovaskularizace v důsledku makulární degenerace související s věkem, psoriázy, artritidy, retinopatie nedonošených, dětské hemangiomy).

Tyrosinkinasy mohou být receptorového typu (mající extracelulární, transmembránové a intracelulární domény) nebo nereceptorového typu (jsou zcela intracelulární).

Receptorové tyrosinkinasy (RTK)

RTK zahrnují velkou rodinu transmembránových receptorů s rozdílnými biologickými aktivitami. Do současnosti doby bylo identifikováno nejméně devatenáct (19) rozdílných podrodin RTK. Rodina receptorových tyrosinkinas (RTK) zahrnuje receptory, které jsou rozhodující pro růst a diferenciaci různých buněčných typů (Yarden and Ullrich, Ann. Rev. Biochem. 57:433-478, 1988; Ullrich and Schlessinger, Cell 61:243-254, 1990). Vnitřní funkce RTK je aktivována po vazbě ligandu, což má za následek fosforylaci receptorů a mnohačetných buněčných substrátů a následně různé buněčné odpovědi (Ullrich & Schlessinger, 1990, Cell 61:203-212). Receptorová tyrosinkinasa zprostředkovávající signální transdukci je iniciována extracelulární interakcí se specifickým růstový faktorem (ligand), typicky následovaná dimerizací receptorů, stimulací vnitřní aktivity proteinové tyrosinkinasy a transfosforylace receptorů. Tím jsou vytvořena vazebná místa pro molekuly intracelulární signální transdukce a vedou k tvorbě komplexů se spektrem cytoplazmatických signálních molekul, které podporují příslušnou buněčnou odpověď (např. buněčné dělení, diferenciaci, metabolické účinky, změny v extracelulárním mikroprostředí) viz Schlessinger and Ullrich, 1992, Neuron 9:120.

• · · · · ·

Proteiny s SH2 (src homologie-2) nebo s doménami pro vazbu fosfotyrosinu (PTB) vážou aktivované receptorové tyrosinkinasy a jejich substráty s vysokou afinitou, čímž šíří signály do buněk. Obě domény rozeznají fosfotyrosin. (Fantl et al., 1992, Cell 69: 413-423; Songyang et al., 1994, Mol. Cell. Biol. 14: 2777-2785; Songyang et al., 1993, Cell 72: 767-778; and Koch et al., 1991, Science 252: 668678; Shoelson, Curr. Opin. Chem. Biol. (1997), 1 (2), 227-234; Cowburn, Curr. Opin. Struct. Biol. (1997), 7 (6), 835-838). Bylo identifikováno několik intracelulárních substrátových proteinů, které se asociují s receptorovými tyrosinkinasami (RTK). Mohou být rozděleny do dvou hlavních skupin: (1) substráty, které mají katalytickou doménu; a (2) substráty, které tuto doménu nemají, ale slouží jako adaptéry a asociují se s katalyticky aktivními molekulami (Songyang et al., 1993, Cell 72:767-778). Specificita interakcí mezi receptory nebo proteiny a SH2 nebo PTB doménami jejich substrátů je determinována aminoskupinykyselinovými zbytky bezprostředně obklopujícími fosforylovaný tyrosinový zbytek. Například rozdíly ve vazebných afinitách mezi SH2 doménami a aminoskupinykyselinovými sekvencemi obklopujícími fosfotyrosinové zbytky na specifických receptorech korelují s pozorovanými rozdíly v jejich substrátových fosforylačních profilech (Songyang et al., 1993, Cell 72:767-778). Pozorování poukazují na to, že funkce každé receptorové tyrosinkinasy není determinována pouze svým modelem exprese a dostupností ligandu, ale také soustavou downstreamových dráh signální transdukce, které jsou aktivovány specifickým receptorem, jakož i časováním a dobou daných stimulací. Tudíž fosforylace má důležitý regulační krok, který determinuje selektivitu signalizačních drah doplněných specifickými receptory růstového faktoru, jakož i receptory faktoru diferenciace.

Předpokládá se, že několik receptorových tyrosinkinas, např. FGFR-1, PDGFR, TIE-2 a c-Met, a růstové faktory, které se na ně vážou, hrají určitou roli při angiogenezi, ačkoliv některé mohou podněcovat angiogenezi nepřímo (Mustonen and Alitalo, J. Cell. Biol. 129:895-898, 1995). Jedna taková receptorová tyrosinkinasa, známá jako „fetální jaterní kinasa 1“ (FLK-1), je členem typu III podtřídy RTK. Jiné označení pro lidskou FLK-1 je „receptor kinasy obsahující inzertovanou doménu“(kinase insert domain-containing receptor) (KDR) (Terman et al., Oncogene 6:1671-83, 1991). Další označení pro FLK-l/KDR je „receptor 2 <· ·· «· · · · 0 · • · · · ··· · · · ♦ · 9 0 · · ·· · • 0 ·· 0······ * · • 0 · 0 9 0 0 · ···· ···· ·· · ·« «000 růstového faktoru vaskulární endotheliální buňky“ (VEGFR-2), poněvadž má vysokou afinitu k VEGF. Myšší verze FLK-1/VEGFR-2 byla také nazývána NYK (Oelrichs et al., Oncogene 8(1):11-15, 1993). Byla izolována DNA kódující myšší, krysí a lidskou FLK-1 a byl publikován nukleotid a kódující aminoskupinykyselinové sekvence (Matthews et al., Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 88: 9026-30, 1991; Terman et al., 1991, supra; Terman et al., Biochem. Biophys. Res. Comm. 187: 1579-86,1992; Sarzani et al., supra·, and Millauer et al., Cell 72: 835846, 1993)i Mnoho studií, např. publikovaná Millauerem et al., supra, předpokládá, že VEGF a FLK-1/KDR/VEGFR-2 je ligand-receptorový pár, který hraje důležitou roli při proliferaci vaskulárních endotheliálních buněk a tvorbě a růstu krevních cév, označované jako vaskulogeneze, respektive angiogeneze.

Další typ III podskupiny RTK označené „fms-podobná tyrosinkinasa-1 (fmslike tyrosine kinase-1)“ (Fit-1) je příbuzná FLK-l/KDR (DeVries et al. Science 255; 989-991, 1992; Shibuya et al., Oncogene 5:519-524, 1990). Jiné označení pro Flt-1 je „receptor 1 vaskulárního endotheliálního buněčného růstového faktoru“ (VEGFR1). Dosud bylo zjištěno, že členové podrodin FLK-1/KDR/VEGFR-2 a Flt1/VEGFR-l se primárně exprimují na endotheliální buňkách. Členové těchto podskupin jsou specificky stimulovány členy rodiny ligandů vaskulárního endotheliálního buněčného růstového faktoru (VEGF) (Klagsburn and D'Amore, Cytokine & Growth Factor Reviews 7:259-270, 1996). Vaskulární endotheliální buněčný růstový faktor (VEGF) se váže na Flt-1 s vyšší afinitou než na FLK-l/KDR a je mitogenní vůči vaskulárním endotheliálním buňkám (Terman et al., 1992, supra·, Mustonen et al. supra; DeVries et al., supra). Předpokládá se, že Flt-1 je podstatným faktorem při endotheliální organizaci během vaskulárního vývoje. Exprese Flt-1 souvisí s brzkým vaskulárním vývojem u myšších embryí a s neovaskularizací během léčení zranění (Mustonen and Alitalo, supra). Exprese Flt1 u monocytů, osteoklastů a osteoblastů, jakož i u dospělých orgánů, např. glomerulitidě ledvin, předpokládá další funkce tohoto receptoru, který nesouvisí s buněčným růstem (Mustonen and Alitalo, supra).

Jak je uvedeno výše, poslední důkazy předpokládají, že VEGF hraje roli při stimulaci normální i patologické angiogeneze (Jakeman et al., Endocrinology 133: 848-859, 1993; Kolch et al., Breast Cancer Research and Treatment 36 : 139-155, 1995; Ferrara et al., Endocrine Reviews 18 (1); 4-25, 1997; Ferrara et al., Regulation «··· ···· • · a · of Angio genesis (ed. L. D. Goldberg and E. M. Rosen), 209-232, 1997). Navíc byla VEGF zahrnuta do kontroly a zvýšení vaskulární permeability (Connolly, et al., J. Biol. Chem. 264: 20017-20024, 1989; Brown et al., Regulation of Angio genesis (ed. L. D. Goldberg and E. M. Rosen), 233-269, 997).

Byly publikovány různé formy VEGF vyplývající z alternativního sestřihu mRNA, včetně čtyřech druhů popsaných Ferrarem et al. (J. Cell. Biochem. 47: 211218,1991). Ferrarem et al., supra, byly identifikovány secretované i druhy VEGF převážně s buňkou spojené, a zjistilo se, že protein existuje ve formě dimerů spojených disulfidovou vazbou. Do součastnosti bylo identifikováno několik příbuzných homologů VEGF. Nicméně jejich úloha v normálních fyziologických procesech a onemocněních nebyla ještě vysvětlena. Navíc členové rodiny VEGF jsou často koexprimovány s VEGF v mnoha tkáních a obecně jsou schopné tvorby heterodimerů s VEGF. Tato vlastnost pravděpodobně obměňuje specifitu receptoru a biologické účinky heterodimerů a dále komplikuje objasnění jejich specifických funkcí, viz níže (Korpelainen and Alitalo, Curr. Opin. Cell Biol., 159-164, 1998 a odkazy citované v předloženém vynálezu).

Růstový faktor placenty (P1GF) má aminoskupinykyselinovou sekvenci, která je signifikantně shodná se sekvencí VEGF (Park et al., J. Biol. Chem. 269:25646-54, 1994; Maglione et al. Oncogene 8:925-31, 1993). Stejně jako v případě VEGF, vyplývají rozdílné druhy P1GF z alternativního sestřihu mRNA a protein existuje v dimerní formě (Park et al., supra). P1GF-1 a P1GF-2 se vážou na Flt-1 s vysokou afinitou a P1GF-2 se na neuropilin-1 váže také silně (Migdal et al., J. Biol. Chem. 273 (35): 22272-22278), ale ani jeden se neváže na FLK-l/KDR (Park et al., supra). Bylo publikováno, že P1GF potenciuje jak vaskulární permeabilitu, tak i mitogenní účinek VEGF na endotheliální buňky za předpokladu, že VEGF je přítomen v nízkých koncentracích (údajně díky tvorbě heterodimeru)(Park et al., supra).

VEGF-B je produkován ve formě dvou izoforem (167 a 185 zbytků), o kterých se předpokládá, že se také vážou na Flt-l/VEGFR-1. VEGF-B může také hrát určitou roli při regulaci degradace extracelulární matrix, buněčné adhezi a migraci včetně modulace exprese a aktivity plasminogenního aktivátoru urokinasového typu a inhibitoru 1 plasminogenního aktivátoru (Pepper et al., Proč. Nati. Acad. Sci. U. S. A. (1998), 95(20):11709-11714).

·· ·· · ·♦ «» • •4 · ♦ » ««*« • · · 4 · · · · « • · ·· ····»«♦ « ♦ • · · · ti · · · ···· ···· ·· « * « *·»·

VEGF-C byl původně klonován jako ligand pro VEGFR-3/Flt-4, který je primárně exprimován lymfatickými endotheliálními buňkami. Ve své plně upravené formě může také VEGF-C vázat KDR/VEGFF-2 a stimulovat proliferaci a migraci endotheliálních buněk in vitro a agniogenezi u in vivo modelů (Lymboussaki et al., Am. J. Pathol. (1998), 153(2):395-403; Witzenbichler et al., Am. J. Pathol. (1998), 153(2), 381-394). Transgenní přeexprimace VEGF-C způsobuje proliferaci a rozšíření pouze lymfatických cév, zatímco krevní cévy zůstávají nedotčeny. Na rozdíl od VEGF není exprese VEGF-C indukována hypoxií (Ristimaki et al, J. Biol. Chem. (1998), 273(14), 8413-8418).

Poslední z objevených je VEGF-D, která je strukturně velmi podobný VEGFC. Bylo publikováno, že VEGF-D se váže a aktivuje alespoň dvě VEGFR, VEGFR3/Flt-4 a KDR/VEGFR-2. Byl původně klonován jako c-fos indukovatelný mitogen pro fibroblasty a je prominentně exprimován v mezenchymálních buňkách plic a kůže (Achen et al., Proč. Nati. Acad. Sci. U.S.A. (1998), 95(2), 548-553 a odkazy v předloženém vynálezu.

Pokud jde o VEGF, byl uplatňován nárok na VEGF-C a VEGF-D v tom smyslu, že indukují in vivo přírůstky ve vaskulární permeabilitě při Milesových testech za předpokladu, že jsou injektovány do kutánní tkáně (PCT/US97/14696; WO98/07832, Witzenbichler et al., supra}. Fyziologická úloha a důležitost těchto ligandů při modulaci vaskulární hyperpermeability a endotheliálních odpovědí v tkáních, kde jsou exprimovány, zůstává neobjasněna.

Nedávno byly publikovány virově kódovaný, nový typ vaskulárního endotheliálního růstového faktoru, VEGF-E (NZ-7 VEGF), který přednostně utilizuje receptor pro KDF/Flk-1 a má silnou mitotickou aktivitu bez domény pro vazbu heparinu (Meyer et al., EMBO J. (1999), 18(2), 363-374; Ogawa et al., J. Biol. Chem. (1998), 273 (47), 31273-31282). Sekvence VEGF-E mají asi 25% shodnost se savčí VEGF a jsou kódovány parapoxvirusem Orf virus (OV). Tento parapoxvirus, který působí u ovcí a koz a obvykle u lidí, způsobuje lézi s angiogenezi. VEGF-E je dimer o hmotn. zhruba 20 kDa s nebazickou doménou a také nemá afinitu pro heparin, ale má charakteristický motiv cysteinové smyčky nacházející ve všech savčích VEGF. Bylo také překvapivě zjištěno, že je účinný a bioaktivní jako heparin vázající izoforma VEGF-A, VEGF165. až znamená, že oba faktory stimulují uvolnění tkáňového faktoru (TF), proliferaci, chemotaxi a růst • · 9 9 · * · · · * 4

9 9 9 · 9 99 ·

9 99 >«··*·· · «

7« 9 999 999 • •<99999 ·· 9 « « ···· kultivovaných vaskulárních endotheliálních buněk in vitro a angiogenezi in vivo. Podobně jako VEGF165, tak i VEGF-E se s vysokou afinitou váže na receptor-2 VEGF (KDR), což vede k autofosforylaci receptoru a dvojfázový vzrůst volné intracelulární koncentrace Ca²⁺, přičemž na rozdíl od VEGF 165 se VEGF-E neváže na receptor-1 VEGF (Flt-1).

Na základě zjištěných skutečností o dalších homologách VEGF a VEGFR a předešlých případech pro ligandy a heterodimerizace receptoru, může působení takových homologů VEGF zahrnovat tvorbu ligandových heterodimerů VEGF a/nebo heterodimerizaci receptorů nebo vazbu na dosud nezjištěné VEGFR (Witzenbichler et al., supra). V současných publikacích je také vysloven předpoklad, že neuropilin-1 (Migdal et al., supra) nebo VEGFR-3/Flt-4 (Witzenbichler et al., supra) nebo jiné receptory než KDR/VEGFR-2 se mohou účastnit indukce vaskulární permeability (Stacker S. A., Vítali A., Domagala T., Nice E. a Wilks A. F., „Angiogenesis and Cancer“ Conference, Amer. Assoc. Cancer Res., Jan. 1998, Oríando, FL; Williams, Diabetelogia 4O:S118-120 (1997)). Až dosud nebyl předložen přímý důkaz o podstatné roli KDR při vaskulární hyperpermeabilitě zprostředkované VEGF.

Nereceptorové tyrosinkinasy

Nereceptorové tyrosinkinasy představují soubor buněčných enzymů, které nemají extracelulární a trasmembránové sekvence. Do současnosti bylo identifikováno více než dvacetčtyři jednotlivých nereceptorových tyrosinkinas obsahujících jedenáct (11) podrodin (Src, Frk, Btk, Csk, Abl, Zap70, Fes/Fps, Fak, Jak, Ack a LIMK). Podrodina Src nereceptorových tyrosinkinas je složena z největšího množství PTK a zahrnuje Src, Yes, Fyn, Lyn, Lek, Blk, Hek, Fgr a Yrk. Podrodina enzymů Src souvisela s onkogenezí a imunitními odpověďmi. Podrobnější diskuse nad problematikou nereceptorových tyrosinkinas je uvedena v publikaci Bolen, 1993, Oncogene 8:2025-2031, zde je uvedeno jako odkaz.

Bylo zjištěno, že mnoho tyrosinkinas ať RTK, či nereceptorových tyrosinkinas se účastní buněčných signálních drah mnoha patogenních stavů, včetně rakoviny, psoriázy a dalších hyperproliferačních poruch nebo hyperimunitních odpovědí.

Vývoj sloučenin za účelem modulace PTK « »

Vzhledem k předpokládané důležité roli, kterou hraje PTK při kontrole, regulaci a modulaci buněčné proliferace, onemocnění a poruch spojených s abnormální buněčnou proliferaci, bylo učiněno mnoho pokusů identifikovat „inhibitory“ receptorových a nereceptorových tyrosinkinas různých možných způsobů, včetně použití mutantních ligandů (U. S. Application No. 4,966,849), rozpustních receptorů a protilátek (Application No. WO 94/10202; Kendall & Thomas, 1994, Proč. Nati. Acad. Sci 90: 10705-09; Kim et al., 1993, Nátuře 362: 841-844), ligandů RNA (Jellinek, et al., Biochemistry 33: 10450-56; Takano, et al., 1993, Mol. Bio. Cell 4: 358A; Kinsella, et al. 1992, Exp. Cell Res. 199: 56-62; Wright, et al., 1992, J. Cellular Phys. 152: 448-57) a inhibitorů tyrosinkinasy (WO 94/03427; WO 92/21660; WO 91/15495; WO 94/14808; U. S. Patent No. Mariani, et al., 1994, Proč. Am. Assoc. Cancer Res. 35: 2268).

Nedávno byly učiněny pokusy identifikovat malé molekuly, které působí jako inhibitory tyrosinkinasy. Například bismonocyklické, bicyklické nebo heterocyklické arylové sloučeniny (PCT WO 92/20642) a deriváty vinylen-azaindolu (PCT WO 94/14808) byly obecně popsány jako inhibitory tyrosinkinasy. Styrylové sloučeniny (U. S. Patent No. 5,217,999), pyridylové sloučeniny substituované styrylem (U. S. Patent No. 5,302,606), určité deriváty chinazolinu (EP Application No. 0 566 266 Al; Expert Opin. Ther. Pat. (1998), 8 (4): 475-478), selenoindoly a selenidy (PCT WO 94/03427), tricyklické polyhydroxylové sloučeniny (PCT WO 92/21660) a sloučeniny benzylfosforečné kyseliny (PCT WO 91/15495)byly popsány jako inhibitory tyrosinkinasy při ošetření rakoviny. Anilinocinnoliny (PCT WO97/34876) a deriváty chinazolinu (PCT W097/22596; PCT WO97/42187) byly popsány jako inhibitory angiogeneze a vaskulární permeability.

Navíc byly učiněny pokusy identifikovat malé molekuly, které působí jako inhibitory serin/threoninkinasy. Například sloučeniny bis(indolylmaleimidu)byly popsány jako inhibitory zejména izoformy PKC serin/threoninkinasy, jejichž funkce při signální transdukci souvisí se změnou vaskulární permeability při onemocněních spojených s VEGF (PCT W097/40830; PCT WO97/40831).

Inhibitory Plk-1 kinasy

Plk-1 je serin/threoninkinasa, která je důležitým regulátorem progrese buněčného cyklu. Hraje rozhodující roli při sestavení a dynamické funkci • · · « • « · · * 4 · mitotického vřeténka. Ukázalo se také, že Plk-1 a příbuzné kinasy jsou úzce spjaty s aktivací a inaktivací dalších regulátorů buněčného cyklu, např. cyklindependentních kinas. Vysoké hladiny exprese Plk-1 jsou spojeny s aktivitami buněčné proliferace. Byly také zjištěny při maligních nádorech různého původu. Očekává se, že inhibitory Plk-1 blokují rakovinovou proliferaci buněk přerušením procesů zahrnujících mitotická vřeténka a nepřiměřeně aktivované cyklindependentní kinasy.

Inhibitory Cdc2/cyklin B kinasy (Cdc2 je někdy označována jako cdkl)

Cdc2/cyklin B je další enzym, serin/threoninkinasa, který patří do rodiny cyklin-dependentních kinas (cdks). Tyto enzymy se účastní rozhodujícího přenosu mezi různými fázemi progrese buněčného cyklu. Předpokládá se, že nekontrolovatelná buněčná proliferace, která je charakteristickým znakem rakoviny, je závislá na elevovaných aktivitách cdk v těchto buňkách. Inhibice elevovaných aktivit cdk v rakovinových buňkách inhibitory cdc2/cyklin B kinasy by mohla potlačit proliferaci a obnovit normální kontrolu progrese buněčného cyklu.

Proto je důležitá identifikace účinných malých sloučenin, které specificky inhibují signální transdukci a buněčnou proliferaci modulací aktivity receptorových a nereceptorových tyrosinkinas a serin/threoninkinas, a tím regulují a modulují abnormální nebo nepřiměřenou buněčnou proliferaci, diferenciaci nebo metabolismus. Zejména určení způsobů a sloučenin, které specificky inhibují funkci tyrosinkinasy, která je nezbytná pro angiogenní procesy nebo tvorbu vaskulární hyperpermeability vedoucí k edému, ascites, efúzi, exsudátům a makromolekulárnímu extravazátu a depozici matrix, jakož i souvisejícím poruchám, by mohlo být velice prospěšné.

Podstata vynálezu

Předložený vynález poskytuje sloučeninu obecného vzorce (I), její racemicko-diastereoizomerní směsi, optické izomery, farmaceuticky přijatelné soli, proléčiva nebo biologicky aktivní metabolity vybrané ze skupiny sestávající se ze vzorců 1-109:

·· ·

• · • ·

0»

0 0 0

0

Π »» • · · » ··*···* · 12 ···· ···· ·· · **

0

0 0 0 0 0 0 • 0 0 0 · · ·

0 0 0 0 0 0 0 0 ♦

0 0 0 0 0

0 0>* · · · ·

··

R.

substituent R] má obecný vzorec

• · 4 ve kterém Z¹⁰⁰ má obecný vzorec

nebo je skupina případně substituovaná substituentem Rb vybraným ze skupiny sestávající se z cykloalkylové skupiny, naftylu, tetrahydronaftylu, benzothienylu, furanylu, thienylu, benzoxazolylu, benzothiazolylu, thiazolylu, benzofuranylu, 2,3-dihydrobenzofuranylu, indolylu, izoxazolylu, tetrahydropyranylu, tetrahydrofuranylu, piperidinylu, pyrazolylu, pyrrolylu, oxazolylu, izothiazolylu, oxadiazolylu, thiadiazolylu, indolinylu, indazolylu, benzoizothiazolylu, pyrido-oxazolylu, pyrido-thiazolylu, pyrimido-oxazolylu, pyrimido-thiazolyl a benzimidazolylu;

ve kterém Z¹¹⁰ je kovalentní vazba nebo případně substituovaná (CiCó)skupina, která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z alkylové skupiny, CN, OH, halogenu, NO₂, COOH, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny a substituovaného nebo nesubstituovaného fenylu;

ve kterém Z¹¹¹ je kovalentní vazba případně substituovaná skupina (Ci-Có) nebo případně substituovaná skupina -(CH2)_n-cykloalkyl-(CH₂)_n-; přičemž případně substituované skupiny jsou případně substituovány jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z alkylové skupiny, CN, OH, halogenu, NO₂, COOH, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny a substituovaného nebo nesubstituovaného fenylu; substituenty R_a a Rb každý reprezentuje jeden nebo více substituentů v každém případě nezávisle vybraných ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, halogenu, -CN, -NO₂, -C(O)OH, -C(O)H, -OH, -C(O)O-alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované karboxamidoskupiny,

9· • · ·

9« • 9

Φ • 9 ** • · · · ·· · • 9 · · · »····+·· ·· · tetrazolylu, trifluormethylkarbonyl-aminoskupiny, trifluormethylsulfonamidoskupiny, substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované alkoxyskupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované alkenylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aryloxyskupiny, substituované nebo nesubstituované heteroaryloxyskupiny, substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované alkynylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, substituované nebo nesubstituované aminoalkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované amidoskupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylthioskupiny, substituované nebo nesubstituované arylthioskupiny, -Z¹⁰⁵-C(O)N(R)2, -Z¹⁰⁵-N(R)-C(O)-Z²⁰⁰, -Z¹⁰⁵-N(R)-S(O)2_z200, ._Zi05._N(R).c(O)-N(R)-Z²⁰⁰, R_c a CH₂OR_c;

přičemž substituent R_c v každém případě je nezávisle atom vodíku, substituovaná nebo nesubstituovaná alkylová skupina, substituovaná nebo nesubstituovaná arylová skupina, -CH₂-NRdR_e, -W-(CH₂)_t-NRdR_e, -W-(CH₂)_tOalkyl, -W-(CH₂), -S-alkyl nebo -W-(CH₂),-OH;

přičemž Z¹⁰⁵ v každém případě je nezávisle kovalentní vazba nebo skupina (C,-C₆);

přičemž Z²⁰⁰ v každém případě je nezávisle substituovaná nebo nesubstituovaná skupina (Ci-Cé), substituovaný nebo nesubstituovaný fenyl nebo substituovaný nebo nesubstituovaný -(Ci-Cg)-fenyl;

substituenty Rd a R_e v každém případě jsou nezávisle atom vodíku, alkylová skupina, alkanoylová skupina nebo SO₂-alkylová skupina; nebo substituenty Rd, R_e a atom dusíku, ke kterému jsou připojeny společně tvoří a 5-ti nebo 6-ti členný heterocyklický kruh; index t je v každém případě nezávisle celé číslo nabývající hodnot 2 až 6; W v každém případě je nezávisle přímá vazba nebo O, S, S(O), S(O)₂nebo NRf, kde substituent Rf v každém případě je nezávisle atom vodíku nebo alkylová skupina;

nebo substituent Ri je substituovaný nebo nesubstituovaný karbocyklický nebo heterocyklický kruh kondenzovaný s kruhem 2;

A je -O- ;-S- ;-S(O)_p; -N(R)-; -N(C(O)OR)-; -N(C(O)R)-; -N(SO₂R)-; -CH₂O-;

• to *« · • ««to · ··· to to · · • · « ···· ···· · • to • to · tototo · »·»

-CH₂S-; -CH₂N(R)-; -CH(NR)-; -CH₂N(C(O)R))- ; -CH₂N(C(O)OR)-; -CH₂N(SO₂R)-; -CH(NHR)-; -CH(NHC(O)R)-; -CH(NHSO₂R)-; -CH(NHC(O)OR)-; -CH(OC(O)R)-; -CH(OC(O)NHR); -CH=CH-;

-C(=NOR)-; -C(0)-; -CH(OR)-; -C(O)N(R)-; -N(R)C(O)-; -N(R)S(O)_P-; -OC(O)N(R)-; -N(R)-C(O)-(CH₂)_n-N(R)-, -N(R)C(O)O-; -N(R)-(CH₂)„₊i-C(O)-, -S(O)_PN(R)-; -O-(CR₂)_n+1-C(O)-,

-O-(CR₂)_n+1-O-, -N(C(O)R)S(O)_P; -N(R)S(O)_PN(R)-; -N(R)-C(O)-(CH₂)„-O-, -C(O)N(R)C(O)-; -S(O)_PN(R)C(O)-; -OS(O)_PN(R)-; -N(R)S(O)_PO-; -N(R)S(O)_PC(O)-; -SO_PN(C(O)R)-; -N(R)SO_PN(R)-; -C(O)O-; -N(R)P(OR_g)O-; -N(R)P(OR_g)-; -N(R)P(O)(OR_g)O-; -N(R)P(O)(OR_g)-; N(C(O)R)P(OR_g)O-; -N(C(O)R)P(OR_g)-; -N(C(O)R)P(O)(OR_g)O- nebo N(C(O)R)P(OR_g)-;

přičemž substituent R v každém případě je nezávisle atom vodíku substituovaná nebo nesubstituováná alkylová skupina, substituovaná nebo nesubstituováná arylalkylová skupina nebo substituovaná nebo nesubstituováná arylová skupina;

substituent R_g v každém případě je nezávisle atom vodíku, substituovaná nebo nesubstituováná alkylová skupina, substituovaná nebo nesubstituováná arylalkylová skupina, substituovaná nebo nesubstituováná cykloalkylová skupina nebo substituovaná nebo nesubstituováná arylová skupina;

index p nabývá hodnoty 1 nebo 2;

nebo ve skupinách obsahujících fosfor tvoří atom dusíku, atom fosforu, substituenty R a R_g spolu dohromady 5-ti nebo 6-ti členný heterocyklický kruh; nebo

A je NRSO₂ a substituenty R, R_a a atom dusíku spolu dohromady tvoří 5-ti nebo 6-ti členný heterocyklický kruh kondenzovaný ke kruhu 1;

substituent R₂ je -Z¹⁰¹-Z¹⁰²;

Z¹⁰¹ je kovalentní vazba, skupina -(Ci-Cď)-, -(Ci-Cój-O-, -(Ci-C₆)-C(O)-, (Ci-C₆)-C(O)O-, -(C,-C₆)-C(O)NH-, -(Ci-C₆)-C(O)-N((Ci-C₆))- nebo substituovaný nebo nesubstituovaný fenyl;

Z¹⁰² je atom vodíku, substituovaná nebo nesubstituováná alkylová skupina, substituovaná nebo nesubstituováná cykloalkylová skupina, substituovaná ·« · • · • 4 »4 4444

4 4 4« nebo nesubstituovaná, nasycená nebo nenasycená heterocyklická skupina nebo substituovaná nebo nesubstituovaná, nasycená nebo nenasycená heterobicyklická skupina; uvedená substituovaná heterocyklická nebo substituovaná heterobicyklická skupina má jeden nebo více substituentů, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z hydroxylu, kyanoskupiny, substituované nebo nesubstituované alkoxyskupiny, substituované nebo nesubstituované sulfonamidoskupiny, substituované nebo nesubstituované ureidoskupiny, substituované nebo nesubstituované karboxamidoskupiny; substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, oxoskupiny, nasycené nebo nenasycené aromatické skupiny, substituované nebo nesubstituované heterocyklické skupiny obsahující jeden nebo více atomů dusíku, jeden nebo více atomů kyslíku nebo jejich kombinace;

přičemž dané atomy dusíku jsou nezávisle případně substituovány substituovanou nebo nesubstituovanou alkylovou skupinou, substituovanou nebo nesubstituovanou arylovou skupinou nebo substituovanou nebo nesubstituovanou arylalkylovou skupinou; nebo substituent R₂ má obecný vzorec B-E, kde B je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované cykloalkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované azacykloalkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, substituované nebo nesubstituované aminoalkylsulfonylové skupiny, substituované nebo nesubstituované alkoxyalkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované alkoxyskupiny, substituované nebo nesubstituované aminoalkylkarbonylové skupiny, hydroxyskupiny, substituované nebo nesubstituované alkylenové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoalkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované alkylenkarbonylové skupiny nebo substituované nebo nesubstituované aminoalkylkarbonylové skupiny; a E je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované azacykloalkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované azacykloalkylkarbonylové skupiny, substituované nebo azacykloalkylsulfonylové skupiny, substituované nebo azacykloalkylalkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylkarbonylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylsulfonylové skupiny, substituované nesubstituované nesubstituované •fc · fcfc Wfc • fcfc· · · · fc • · fcfcfcfc fcfc fc • · ·· ···*♦♦· · fc • · «fcfc fcfcfc ·*♦♦ *··· ·* · ** ·*·· nebo nesubstituované heteroarylalkylové skupiny, substituované nebo nesubstituovaná azacykloalkylkarbonylaminoskupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylkarbonylaminoskupiny nebo substituované nebo nesubstituované arylové skupiny;

substituent R³ v každém případě je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, hydroxyskupina, substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny nebo substituované nebo nesubstituované alkoxyskupiny;

a je 1 a Di, Gi, Ji, Li a Mi jsou každý nezávisle vybrané ze skupiny sestávající se z

CR_a a N za předpokladu, že alespoň dvě Di, Gi, Ji, Li a Mi jsou CR_a; nebo a je 0 a jedno z Dj, Gi, Li a Mi je NR_a, jeden z Di, G_b Li a Mi je CR_a a zbytek jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z CR_a a N, přičemž substituent R_a je definován výše;

b je 1 a D₂, G₂, J₂, L₂ a M₂ jsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z

CR_a a N za předpokladu, že alespoň dvě z D₂, G₂, J₂, L₂ a M₂ jsou

CR_a; nebo b je 0 a jeden z D₂, G₂, L₂ a M₂ je NR_a, jeden z D₂, G₂, L₂ a M₂ je CR_a a zbytek jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z CR_a a N, přičemž substituent R_a je definován výše; a index n v každém případě je celé číslo nezávisle od 0 do 6.

Každý z dílčích vzorců 1-117 je výhodným provedením předloženého vynálezu.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou účinné jako inhibitory serin/threoninkinas a tyrosinkinas. Zejména jsou sloučeniny podle předloženého vynálezu účinné jako inhibitory tyrosinkinas, které jsou důležité při hyperproliferačních onemocněních, zejména při procesech angiogeneze. Například některé z těchto sloučenin jsou inhibitory receptorových kinas, např. KDR, Flt-1, FGFR, PDGFR, c-Met, TIE-2 nebo IGF-l-R. Poněvadž některé z těchto sloučenin jsou antiangiogenní, jsou důležitými látkami pro inhibici progrese stavů onemocnění, ve kterých hraje důležitou roli angiogeneze. Některé ze sloučenin podle předloženého vynálezu jsou účinné jako inhibitory serin/threoninkinas, např. PKC,

Φ » *φ φ φ φ φ φ · φ φ φ φ φφφφ φφφφ φ φ φ φ * « φ φ · φ φφφ φφφ « φ φ φ • · » φφφ φ • φ φ φφ φφφφ erk, MAP kinas, cdks, Plk-1 nebo Raf-1. Tyto sloučeniny jsou účinné při ošetření rakoviny a hyperproliferačních poruch. Dále jsou některé ze sloučenin účinnými inhibitory nereceptorových kinas, např. rodiny Src (např. lek, blk a lyn), Tec, Csk, Jak, Map, Nik a Syk. Tyto sloučeniny jsou účinné při ošetření rakoviny, hyperproliferačních poruch a imunologických onemocnění.

Některé ze sloučenin podle předloženého vynálezu jsou selektivními inhibitory TIE-2 kinasy, jenž mohou mít antiangiogenní (zejména v kombinaci s jedním nebo více inhibitory VEGFR) nebo proangiogenní aktivitu, pokud jsou používány v přítomnosti nebo společně s VEGF souvisejícím stimulem. Tímto způsobem mohou být uvedené inhibitory používány při aktivaci terapeutické angiogeneze k ošetření např. ischémie, infarktu nebo okluze nebo k podpoře léčení zranění.

Předložený vynález poskytuje způsob inhibice kinasové aktivity tyrosinkinas a serin/threoninkinas zahrnující podání sloučeniny reprezentované obecnými vzorci 1-109 proti uvedené kinase v takové koncentraci, která je dostačující k inhibici enzymové aktivity uvedené kinasy.

Předložený vynález dále zahrnuje použití těchto sloučenin ve farmaceutických přípravcích s farmaceticky účinným množstvím výše uvedených sloučenin a farmaceuticky přijatelného nosiče nebo excipientu. Tyto farmaceutické přípravky mohou být podávány recipientům ke zpomalení nebo zastavení procesu angiogeneze při onemocněních podporujících angiogenezí nebo k ošetření edému, efúze, exsudátů nebo ascites a jiných stavů souvisejících s vaskulární hyperpermeabilitou. Některé farmaceutické přípravky mohou být podávány recipientům k ošetření rakoviny a hyperproliferačních poruch inhibici serin/threoninkinas, např. cdk, Plk-1, erk, atd.

Podrobný popis vynálezu

Progrese až do cyklu eukaryotické buňky je řízena rodinou kinas nazývanou cyklin-dependentní kinasy (CDK) (Myerson et al., EMBO Journal, 11: 2909-2917 (1992)). Regulace aktivace CDK je komplexním systémem, nicméně vyžaduje asociaci CDK s členy cyklinové rodiny regulačních podjednotek (Draetta, Trends in Cell Biology, 3: 287-289 (1993)); Murray and Kirschner, Nátuře, 339: 275-280 (1989); Solomon et al., Molecular Biology of Cell, 3: 13-27 (1992)). Další stupeň <·* 99 « ·· ··

0 0 0 0 0 0 9 · « 0 «0··· 0 0 0

4 04 » »·0 0 0 0 4 0 * 4 »44 044 ···· ··*· ·· · *· ···· regulace se vyskytuje při aktivaci i inaktivaci fosforylací podjednotek CDK (Draetta, Trends in Cell Biology, 3; 287-289 (1993)); Murray and Kirschner, Nátuře, 339: 275-280 (1989); Solomon et al., Molecular Biology of Cell, 3: 13-27 (1992); Ducommun et al., EMBO Journal, 10: 3311-3319 (1991); Gautier et al., Nátuře 339: 626-629 (1989); Gould and Nurse, Nátuře, 342: 39-45 (1989); Krek and Nigg, EMBO Journal, 10: 3331- 3341 (1991); Solomon et al., Cell, 63: 1013-1024 (1990)). Pro normální progresi buněčného cyklu je potřebná koordinovaná aktivace a inaktivace různých komplexů cyklin/CDK (Pines, Trends in Biochemical Sciences, 18: 195-197 (1993); Sherr, Cell, 73: 1059-1065 (1993)). Rozhodující tranzice Gl-S i G 2-M jsou řízeny aktivací různých aktivit cyklin/CDK. Předpokládá se, že při G1 zprostředkovávají cyklin D/CDK4 a cyklin E/CDK2 počátek S-fáze (Matsushima et al., Molecular & Cellular Biology, 14: 2066-2076 (1994); Ohtsubo and Roberts, Science, 259: 1908-1912 (1993); Quelle et al., Genes & Development, 7: 1559-1571 (1993); Resnitzky et al., Molecular & Cellular Biology, 14: 1669-1679 (1994)). Progrese přes S-fázi vyžaduje aktivitu cyklinu A/CDK2 (Girard et al., Cell, 67: 1169-1179 (1991); Pagano et al., EMBO Journal, 11: 961-971 (1992); Rosenblatt et al., Proceedings the National Academy of Science USA, 89: 2824-2828 (1992); Walker and Maller, Nátuře, 354: 314-317 (1991); Zindy et al., Biochemical & Biophysical Research Communications, 182: 1144-1154 (1992)), kdežto aktivace cyklinu A/cdc2 (CDK1) a cyklinu B/cdc2 jsou potřeba k počátku metafáze (Draetta, Trends in Cell Biology, 3: 287-289 (1993)); Murray and Kirschner, Nátuře, 339: 275-280 (1989); Solomon et al., Molecular Biology of Cell, 3: 13-27 (1992); Girard et al., Cell, 67: 1169-1179 (1991); Pagano et al., EMBO Journal, 11: 961-971 (1992); Rosenblatt et al., Proceedings of National Academy of Science USA, 89: 2824-2828 (1992); Walker and Maller, Nátuře, 354: 314-317 (1991); Zindy et al., Biochemical & Biophysical Research Communications, 182: 1144-1154 (1992)). Proto není překvapující, že ztráta kontroly nad regulací CDK je častým případem při hyperproliferačních onemocněních a rakovině. (Pines, Current Opinion in Cell Biology, 4: 144-148 (1992); Lees, Current Opinion in Cell Biology, 7: 773-780 (1995); Hunter and Pines, Cell, 79: 573582 (1994)). Proto je záměrem předloženého vynálezu selektivní inhibice CDK.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou dále účinné při ošetření jednoho nebo více onemocnění savců, která jsou charakterizována buněčnou • · · · · ···< · · « · « 4 « 4 444

4444 4*44 *4 4 44 4444 proliferaci v oblastech proliferačních poruch krevních cév, fibrotických poruch, proliferačních poruch mezangiálních buněk a metabolických onemocnění. Proliferační poruchy krevních cév zahrnují artritidu a restenózu. Fibrotické poruchy zahrnují cirhózu jater a aterosklerózu. Proliferační poruchy mezangiálních buněk zahrnují glomerulonefritidu, diabetickou nefropatii, maligní nefrosklerózu, syndromy trombotické mikroangiopatie, rejekci transplantovaného orgánu a glomerulopatie. Metabolické poruchy zahrnují psoriázu, diabetes mellitus, chronické hojení ran, zánět, neurodegenerativní onemocnění, degeneraci makuly a diabetickou retinopatii.

Inhibitory kinas podílejících se na zprostředkování nebo udržování těchto stavů onemocnění reprezentují nové způsoby terapií. Příklady takových kinas zahrnují, ale není až nikterak limitováno: (1) inhibici c-Src (Brickell, Critical Reviews in Oncogenesis, 3: 401-406 (1992); Courtneidge, Seminars in Cancer Biology, 5: 236-246 (1994), raf (Powis, Pharmacology & Therapeutics, 62: 57-95 (1994)) a cyklin-dependentních kinas (CDK) 1, 2 a 4 při rakovině (Pines, Current Opinion in Cell Biology, 4: 144-148 (1992); Lees, Current Opinion in Cell Biology, 7: 773-780 (1995); Hunter and Pines, Cell, 79: 573-582 (1994)), (2) inhibici CDK2 nebo PDGF-R kinas při restenóze (Buchdunger et al., Proceedings of National Academy of Science USA, 92: 2258-2262 (1995)), (3) inhibici CDK5 a GSK3 kinas při Alzheimerovy nemoci (Hosoi et al., Journal of Biochemistry (Tokyo), 117: 741749 (1995); Aplin et al., Journal of Neur o chemistry, 67: 699-707 (1996), (4) inhibici c-Src kinasy při osteoporóze (Tanaka et al., Nátuře, 383: 528-531 (1996), (5) inhibici GSK-3 kinasy při diabetes typu 2 (Borthwick et al., Biochemical & Biophysical Research Communications, 210: 738-745 (1995), (6) inhibici p38 kinasy při zánětu (Badger et al., The Journal of Pharmacology and Experimental Therapeutics, 279: 1453-1461 (1996)), (7) inhibici VEGF-R 1-3 a TIE-1 a -2 kinasy při onemocnění zahrnujících angiogenezi (Shawver et al., Drug Discovery Today, 2: 50-63 (1997)), (8) inhibici UL97 kinasy při virových infekcích (He et al., Journal of Virology, 71: 405-411 (1997)), (9) inhibici CSF1R kinasy při onemocnění kostí a hematopoetických onemocněních (Myers et al., Bioorganic & Medicinal Chemistry Letters, 7: 421-424 (1997) a (10) inhibici Lek kinasy při autoimunních onemocněních a rejekci transplantátu (Myers et al., Bioorganic & Medicinal ChemistryLetters, 7: 417-420 (1997)).

·· ·· • · » · • · • · • · • · • · ···· ···· • · • · · • ···· • · ·· • · · ·· ····

Navíc je možné, že inhibitory některých kinas mohou být účinné při ošetření onemocnění, při kterých nedochází ke špatné regulaci kinas, nicméně jsou nezbytné pro setrvání stavu onemocnění. V tomto případě by u těchto nemocí mohla inhibice aktivity kinasy působit buď jako léčivý nebo utišující prostředek. Například mnoho virů, např. lidský papilloma virus, naruší buněčný cyklus a přechod buněk do S-fáze buněčného cyklu (Vousden, FASEB Journal, 7: 8720879 (1993)). Ochrana buněk před zahájením syntézy DNA po infekci virem pomocí inhibice nezbytných iniciačních aktivit S-fáze, např. CDK2, může narušit životní cyklus viru zabráněním replikace viru. Tento stejný princip může být používán k ochráně normálních buněk těla před toxickými účinky chemoterapeutických činidel specifických pro daný cyklus (Stone et al., Cancer Research, 56 : 3199-3202 (1996); Kohn et al., Journal of Cellular Biochemistry, 54: 44-452 (1994)). Inhibice CDK 2 nebo 4 bude zabraňovat progresi do cyklu normálních buněk a omezovat toxicitu cytostatik, které působí v S-fázi, G2 nebo mitóze. Dále bylo publikováno, že aktivita CDK2/cyklinu E reguluje NF-kB. Inhibice aktivity CDK2 stimuluje NF-kB-dependentní expresi genu, jev zprostředkovaný interakcí s koaktivátorem p300 (Perkins et al., Science, 275: 523-527 (1997)). NF-kB reguluje geny podílející se na zánětlivých odpovědích (např. hematopoetické růstové faktory, chemokiny a leukocitové adhezivní molekuly)(Baeuerle and Henkel, Annual Review of Immunology, 12: 141-179 (1994)) a může se podílet na supresi apoptických signálů v buňkách (Beg and Baltimore, Science, 274: 782-784 (1996); Wang et al., Science, 274: 784-787 (1996); Van Antwerp et al., Science, 274: 787-789 (1996)). Tudíž inhibice CDK2 může potlačit apoptózu indukovanou cytostatiky mechanismem zahrnujícím NF-kB. Z čehož lze předpokládat, že inhibice aktivity CDK2 se může využít i u dalších případů, při kterých regulace NF-kB hraje určitou roli v etiologii onemocnění. Další příklad je možno nalézt u infekcí plísněmi: Aspergilóza je běžnou infekcí u pacientů s oslabenou imunitou (Armstrong, Clinical Infectious Diseases, 16: 1-7 (1993)). Inhibice aspergilózových kinas Cdc2/CDC28 nebo Nim A (Osmani et al., EMBO Journal, 10: 2669-2679 (1991); Osmani et al., Cell, 67'. 283-291 (1991)) může způsobit zastavení množení nebo zánik plísně, čímž dojde ke zlepšení terapeutického profilu pacientů s těmito infekcemi.

• v

........ .· · ·

V rámci jednoho provedení poskytuje předložený vynález sloučeniny výše uvedených obecných vzorců 1-109. Významy substituentů v preferovaných skupinách sloučenin obecných vzorců 1-109 jsou uvedeny níže.

Výhodně je substituent Rb vybrán ze skupiny sestávající se z F, Cl, Br, I, CH₃, NO2, OCF3, OCH3, CN, CO2CH3, CF₃, t-butylu, pyridylu, substituovaného nebo nesubstituovaného oxazolylu, substituovaného nebo nesubstituovaného benzylu, substituovaného nebo nesubstituovaného benzensulfonylu, substituované nebo nesubstituované fenoxyskupiny, substituovaného nebo nesubstituovaného fenylu, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, karboxylu, substituovaného a nesubstituovaného tetrazolylu, substituovaného a nesubstituovaného styrylu, substituované a nesubstituované arylthioskupiny, substituované a nesubstituované heteroarylthioskupiny; CFLORc, kde substituent R_cje atom vodíku nebo substituovaná nebo nesubstituovaná alkylová nebo arylová skupina; a -W-(CH₂)_t-NRdR_e, kde t je celé číslo nabývající hodnot 1 až 6; W je přímá vazba, O, S, S(O), S(O)2 nebo NRf, kde substituent Rf je atom vodíku nebo alkylová skupina a substituenty Ra a R_e jsou nezávisle atom vodíku, alkylová skupina, alkanoylová skupina nebo SC>2-alkylová skupina; nebo substituenty Ra, R_e a atom dusíku, ke kterému jsou připojeny, společně tvoří 5-ti nebo 6-ti členný heterocyklický kruh.

Výhodně je substituent R_a vybrán ze skupiny sestávající se z F, Cl, Br, I, CH3, NO2, OCF3, OCH3, CN, CO2CH3, CF3, Z-butylu, pyridylu, substituovaného nebo nesubstituovaného oxazolylu, substituovaného nebo nesubstituovaného benzylu, substituovaného nebo nesubstituovaného benzensulfonylu, substituované nebo nesubstituované fenoxyskupiny, substituovaného nebo nesubstituovaného fenylu, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, karboxylu, substituovaného a nesubstituovaného tetrazolylu, substituovaného a nesubstituovaného styrylu, substituované a nesubstituované arylthioskupiny, substituované a nesubstituované heteroarylthioskupiny; CFUORc, kde substituent R_cje atom vodíku nebo substituovaná nebo nesubstituovaná alkylová skupina nebo arylová skupina; a -W-(CH2)t-NRaR_e, kde index t je celé číslo nabývající hodnot 1 až 6; W je přímá vazba, O, S, S(O), S(O)2 nebo NRf, kde substituent Rf je atom vodíku nebo alkylová a substituenty Ra a R_e jsou nezávisle atom vodíku, alkylová skupina, alkanoylová skupina nebo SC>2-alkylová skupina; nebo substituenty Ra, R_e a atom ·· · · · · 4 ·· · · • 4 4 4 4 · 4 4 · ·

4 4444 44

4 44 4444444 4 4 · · 444 444

Z, / 44444444 44 4 4 · 4 4 4 dusíku, ke kterému jsou připojeny, společně tvoří 5-ti nebo 6-ti členný heterocyklický kruh.

V rámci jednoho provedení je substituent R2 oxacykloalkylová skupina obecného vzorce ve kterém index n nabývá hodnot 1, 2 nebo 3.

V rámci dalšího provedení má substituent R2 obecný vzorec

ve kterém index m nabývá hodnot 0, 1, 2 nebo 3 a substituent R_g je atom vodíku nebo -(CH₂)PN(R₄)R₅, ve kterém index p je celé číslo 2 až 6, substituenty R₄ a R5 jsou každý nezávisle atom vodíku, azabicykloalkylová skupina nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CFEjp, -S(O)2-, -C(O)O-, -SO2NH-, CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_qS(O)_r-; kde index p je celé číslo 0 až 6, index q je celé číslo 0 až 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je substituovaná nebo nesubstituovaná alkylová skupina, aminoskupina, arylová skupina, heteroarylová nebo heterocykloalkylová skupina nebo substituenty R₄, R5 a atom dusíku společně tvoří 3, 4, 5-ti, 6-ti nebo 7-ti člennou, substituovanou nebo nesubstituovanou heterocyklickou nebo heterobicyklickou skupinu.

V rámci dalšího provedení má substituent R2 obecný vzorec

(ChhÍ>/\cH₂)b

ŇR4R5 ve kterém index m nabývá hodnot 1, 2 nebo 3. Indexy a a b jsou každý nezávisle celé číslo nabývající hodnot 0 až 6, kromě případu, kdy dva substituenty jsou • ·

·· · · připojeny na stejný atom uhlíku, index a je celé číslo 1 až 6, Q je NR4R5 nebo -ORé. Každý substituent R4 a R5 je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, azabicykloalkylové skupiny nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -SO₂NH-, -CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_P-, S(O)₂-, -C(O)O-, (CH₂)_qS(O)_r; přičemž index p je celé číslo 0 až 6, index q je celé číslo 0 až 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je substituovaná nebo nesubstituovaná alkylová skupina, aminoskupina, arylová skupina, heteroarylová nebo heterocykloalkylová skupina, substituenty R4, R5 a atom dusíku mohou také společně tvořit 3, 4, 5-ti, 6-ti nebo 7 člennou, substituovanou nebo nesubstituovanou heterocyklickou nebo heterobicyklickou skupinu.

V rámci dalšího provedení má substituent R₂ obecný vzorec ve kterém index n nabývá hodnot 1, 2 nebo 3; a substituent R4 je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, azabicykloalkylové skupiny nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH₂)_P-, -S(O)₂-, -C(O)O-, -SO₂NH-, CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_qS(O)_r; kde index p je celé číslo 0 až 6, index q je celé číslo 0 až 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, aminoskupiny, arylové skupiny, heteroarylové nebo heterocykloalkylové skupiny.

V rámci dalšího provedení má substituent R₂ obecný vzorec ve kterém index m nabývá hodnot 0,1, 2 nebo 3, substituent R5 je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, azabicykloalkylové skupiny nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH₂)_P, -S(O)₂-, -C(O)O-, -SO₂NH-, CONH-, -(CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_qS(O)_r-; přičemž index p je celé číslo 0 až

6, index q je celé číslo 0 až 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je vybráno ze

• · · • · · · ···· · · · · skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstítuované alkylové skupiny, aminoskupiny, arylové skupiny, heteroarylové nebo heterocykloalkylové skupiny, substituent Ró reprezentuje jeden nebo více substituentů nezávisle vybraných ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, hydroxyskupiny, oxoskupiny a substituované nebo nesubstítuované alkylové, arylové, heteroarylové, alkoxykarbonylové, alkoxyalkylové, aminokarbonylové, alkylkarbonylové, arylkarbonylové, heteroarylkarbonylové, aminoalkylové a arylalkylové skupiny, za předpokladu, že atomy uhlíku sousedící s atomem dusíku nejsou substituované hydroxyskupinou.

V rámci dalšího provedení má substituent R2 obecný vzorec

R₄ ve kterém substituent R₄ je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, azabicykloalkylové skupiny nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH₂)_p-, -S(O)₂-, -C(O)O-, -SO2NH-, -CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_qS(O)_r-; kde index p je celé číslo 0 až 6, index q je celé číslo 0 až 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstítuované alkylové skupiny, aminoskupiny, arylové skupiny, heteroarylové nebo heterocykloalkylové skupiny.

V rámci dalšího provedení má substituent R₂ obecný vzorec

/ \

R4 R5 ve kterém index m je celé číslo 1 až 6; a substituenty R₄ a R5 jsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, azabicykloalkylové skupiny nebo

Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -C(O)O-, -SO2-NH-, CONH-,(CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a (CH₂)_P-, -S(O)₂-, -(CH₂)_qS(O)_r-; kde index p je celé číslo 0 až 6, index q je celé číslo 0 až 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, aminoskupiny, arylové skupiny, heteroarylové nebo heterocykloalkylové skupiny, substituenty R4, R5 a atom dusíku mohou také společně tvořit 3, 4, 5-ti, 6-ti nebo 7 člennou, substituovanou nebo nesubstituovanou heterocyklickou nebo heterobicyklickou skupinu.

V rámci dalšího provedení má substituent R2 obecný vzorec

ve kterém index n je celé číslo 0 až 4; a index r nabývá hodnot 0 nebo 1. Pokud index r nabývá hodnot 0, pak m je celé číslo 0 až 6. Pokud index r nabývá hodnot 1, pak mje celé číslo 1 až 6, Q je -NR4R5 nebo -ORď. Každý ze substituentů R4 a R5 je nezávisle atom vodíku, azabicykloalkylová skupina nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CFDp, -S(O)2-, -C(O)O-, -SO2NH-, -CONH-, (CHhjqO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)qS(O)_r-; kde index p je celé číslo 0 až 6, index q je celé číslo 0 až 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je substituovaná nebo nesubstituovaná alkylová skupina, aminoskupina, arylová skupina, heteroarylová nebo heterocykloalkylová skupina, substituenty R4, R5 a atom dusíku mohou také společně tvořit 3, 4, 5-ti nebo 6-ti člennou, substituovanou nebo nesubstituovanou heterocyklickou skupinu, substituent Rů je atom vodíku nebo substituovaná nebo nesubstituovaná alkylová skupina.

V rámci dalšího provedení má substituent R2 obecný vzorec

ve kterém index n je celé číslo 0 až 4 a m je celé číslo 0 až 6. Substituent R4 je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, azabicykloalkylové skupiny nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -S(O)₂-, -C(O)O-, -SO₂NH-, CONH-,(CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -C(O)-, -(CH₂)_P-, (CH₂)_qS(O)_r-; kde index p je celé číslo 0 až 6, index q je celé číslo 0 až 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, aminoskupiny, arylové skupiny, heteroarylové nebo heterocykloalkylové skupiny, substituent Ró je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku nebo substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny.

Ve výše uvedených provedeních substituentu R₂ je zahrnuta skupina N(R4)R5, která může tvořit heterocyklickou skupinu obecného vzorce

ve kterém substituenty R7, Rs, R9, R10, Ri 1, R12, R13 a R14 jsou každý nezávisle nižší alkylová skupina nebo atom vodíku; nebo alespoň jeden pár ze substituentů R7 a Rs; Rq a R10; R11 a Ri₂; nebo Rn a Rn dohromady jsou atom kyslíku; nebo alespoň jeden ze substituentů R7 a Rs je kyanoskupina, CONHR15, COOR15, CH₂ORi₅ nebo CH₂NRi₅(Ri₆), kde substituenty R15 a Ri₆ jsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, azabicykloalkylové skupiny nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH₂)_P-, -S(O)₂-, -C(O)O-, -SO₂NH-, CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_qS(O)_r-; kde index p je celé číslo 0 až 6, index q je celé číslo 0 až 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je vybráno ze v

• · ♦ · skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, aminoskupiny, arylové skupiny, heteroarylové nebo heterocykloalkylové skupiny; nebo substituenty R15, Riď a atom dusíku společně tvoří 3, 4, 5-ti, 6-ti nebo 7 člennou, substituovanou nebo nesubstituovanou heterocyklickou nebo heterobicyklickou skupinu; X je O, S, SO, SO2, CH2, CHOR17 nebo NR17, kde substituent Rn je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, arylové skupiny, arylalkylové skupiny, C(NH)NH2, -C(O)Ri8 nebo -C(O)ORig, kde substituent Rig je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové, arylové nebo arylalkylové skupiny; a index t je 0 nebo 1.

Substituenty R4, R5 a atom dusíku mohou také společně tvořit heterocyklickou skupinu obecného vzorce

ve kterém substituenty R19 a R20 jsou, každý nezávisle, atom vodíku nebo nižší alkylová skupina; nebo substituenty R19 a R20 dohromady jsou atom kyslíku. Substituenty R21 a R22 jsou, každý nezávisle, atom vodíku, azabicykloalkylová skupina nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CFEjp-, S(O)₂-, -C(O)O-, -SO2NH-, -CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_qS(O)_r-; kde index p je celé číslo 0 až 6, index q je celé číslo 0 až 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, aminoskupiny, arylové skupiny, heteroarylové nebo heterocykloalkylové skupiny; nebo substituenty R21, R22 a atom dusíku mohou společně tvořit 3, 4, 5-ti nebo 6-ti člennou, substituovanou nebo nesubstituovanou heterocyklickou nebo heterobicyklickou skupinu; index m je celé číslo 1 až 6; a index n je celé číslo 0 až 6.

R23 ve kterém index m je celé číslo 1 až 6; substituent R23 je vybrán ze skupiny sestávající se z CH2OH, NRR', C(O)NR'R nebo COOR, kde substituenty RaR' jsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z atomu vodíku nebo substituované nebo nesubstituované alkylové, arylové nebo arylalkylové skupiny.

ve kterém substituent R24 je vybrán ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové, arylové nebo arylalkylové skupiny, karboxylu, kyanoskupiny, C(O)OR₂s, CH2OR25, CH2NR26R27 nebo C(O)NHR₂6. Substituent R25 je vybrán ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové, arylové, arylalkylové, heterocyklické nebo heteroarylové skupiny. Substituenty R₂6 a R27 jsou, každý nezávisle, atom vodíku, azabicykloalkylová skupina nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CHhjp-, -S(O)2-, -C(O)O-, SO2NH-, -CONH-, (CH2)qO-, -(CHhjNH- a -(CH₂)qS(O)_r-; kde index p je celé ěíslo 0 až 6, index q je celé číslo 0 až 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, aminoskupiny, arylové, heteroarylové nebo heterocykloalkylové skupiny. Substituenty R₂6, R27 a atom dusíku mohou také společně tvořit 3, 4, 5-ti nebo 6-ti člennou, substituovanou nebo nesubstituovanou heterocyklickou skupinu.

V jedné podskupině sloučenin obecných vzorců 1-109 má alespoň jeden ze substituentů R₄ a R5 obecný vzorec Y-Z, kde Z má obecný vzorec

ve kterém T je C(0), S, SO, SO2, CHOŘ nebo NR, kde substituent R je atom vodíku nebo substituovaná nebo nesubstituovaná alkylová, arylová nebo arylalkylová skupina; a index n nabývá hodnot 0, 1 nebo 2.

V rámci dalšího provedení má alespoň jeden ze substituentů R4 a R5 obecný vzorec Y-Z, kde Z je -N(R2s)R29 a substituenty R28 a R29 jsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované karboxyalkylové, alkoxykarbonylalkylové, hydroxyalkylové, alkylsulfonylové, alkylkarbonylové nebo kyanoalkylové skupiny. Substituenty R28 a R29 společně s atomem dusíku mohou také tvořit 5-ti nebo 6-ti člennou heterocyklickou skupinu.

V dalším provedení má alespoň jeden ze substituentů R4 a R5 obecný vzorec Y-Z, kde Z má obecný vzorec N(R₃o)R₃i. Substituenty R₃₀ a R31 jsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, alkylové, alkoxykarbonylové, alkoxyalkylové, hydroxyalkylové a aminokarbonylové skupiny, kyanoskupiny, alkylkarbonylové nebo arylalkylové skupiny.

V rámci dalšího provedení má alespoň jeden ze substituentů R4 a R5 obecný vzorec Y-Z, kde Z má obecný vzorec

Každé X je nezávisle CH nebo N. Substituent R₃2 je vybrán ze skupiny sestávající z atomu vodíku, kyanoskupiny nebo substituované nebo nesubstituované alkylové, alkoxykarbonylové, alkoxyalkylové, hydroxyalkylové, aminokarbonylové, alkylkarbonylové nebo arylalkylové skupiny.

Jeden ze substituentů R4 a R5 může mít také obecný vzorec Y-Z, kde Z má obecný vzorec

R32 ve kterém index g nabývá hodnot 0 nebo 1; a T je C(O), O, S, SO, SO₂, CH₂, CHOR17 nebo NR17. Substituent R17 je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, arylové skupiny, arylalkylové skupiny, -C(NH)NH₂, -C(O)Rig, C(O)N₂ nebo -C(O)ORig, ve kterém substituent Rjg je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, arylové skupiny nebo arylalkylové skupiny. Substituent R₃₂ je vybrán ze skupiny sestávající z atomu vodíku, kyanoskupiny nebo substituované nebo nesubstituované alkylové, alkoxykarbonylové, alkoxyalkylové, hydroxyalkylové, aminokarbonylové, alkylkarbonylové nebo arylalkylové skupiny.

Jeden ze substituentů R₄ a R5 může mít také obecný vzorec Y-Z, kde Z má obecný vzorec

R32 ve kterém index g je 0, 1 nebo 2; substituent R₃₂ je vybrán ze skupiny sestávající z atomu vodíku, kyanoskupiny nebo substituované nebo nesubstituované alkylové, alkoxykarbonylové, alkoxyalkylové, hydroxyalkylové, aminokarbonylové, alkylkarbonylové nebo arylalkylové skupiny.

Z může mít také obecný vzorec

ve kterém index g nabývá hodnot 0, 1, 2 nebo 3 a T je O, S, SO, SO₂, CH₂, CHOR17 nebo NR17. Substituent Rn je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, arylové skupiny, arylalkylové skupiny,

-C(NH)NH₂, -C(O)Ri7 nebo -C(O)ORig, kde substituent Rig je vybrán ze skupiny

4 ·4 44

4 4 4 4 4 4

4444444 4 ·

4 4 4 4 4 sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, arylové nebo arylalkylové skupiny. Substituent R₃₂ je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, kyanoskupiny nebo substituované nebo nesubstituované alkylové, alkoxykarbonylové, alkoxyalkylové, hydroxyalkylové, aminokarbonylové, alkylkarbonylové nebo arylalkylové skupiny.

ve kterém substituent R32 je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, kyanoskupiny nebo substituované nebo nesubstituované alkylové, alkoxykarbonylové, alkoxyalkylové, hydroxyalkylové, aminokarbonylové a alkylkarbonylové skupiny, thioalkoxyskupiny nebo arylalkylové skupiny; substituent R33 je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku nebo substituované nebo nesubstituované alkylové, alkoxykarbonylové, alkoxyalkylové, aminokarbonylové, perhalogenalkylové, alkenylové, alkylkarbonylové nebo arylalkylové skupiny.

V další podskupině sloučenin obecných vzorců 1-109 má substituent R₂obecný vzorec

ve kterém index m nabývá hodnot 0 nebo 1; substituenty R34, R35, R36, R37, R38, R39, R40 a R41 jsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z methylu nebo atomu vodíku; nebo alespoň jeden pár ze substituentů R34 a R35; R₃₆ a R37; R38 a R39; nebo R40 a R41 společně jsou atom kyslíku. Substituent R₄₂ je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, azabicykloalkylové skupiny nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH₂)_P-, -S(O)₂-, -C(O)O-, -SO₂NH-, CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_qS(O)_r ; kde index p je celé číslo 0 až 6, • · φφ φφφφφφφ φ

ΛΗ φ φ φφφ φ φ □ / φφφφ φφφφ ·♦ · ·· index q je celé číslo 0 až 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, aminoskupiny, arylové skupiny, heteroarylové nebo heterocykloalkylové skupiny.

Ve výhodném provedení má substituent R42 obecný vzorec

kde index u je 0 nebo 1; substituenty R43, R44, R45, R₄6, R₄₇, R48, R₄₉ a R₅₀ jsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z methylu nebo atomu vodíku; nebo alespoň jeden pár ze substituentů R43 a R₄₄; R45 a R46; R47 a R48 ; nebo R49 a R₅₀ společně jsou atom kyslíku. Substituent R51 je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, azabicykloalkylové skupiny nebo V-L, kde V je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH₂)_P-, -S(O)₂-, C(O)O-, -SO₂NH-, -CONH-, (CH₂)_qO-, (CH₂)_qNH- a -(CH₂)qS(O)_r-; kde index p je celé číslo 0 až 6, index q je celé číslo 0 až 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a L je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, aminoskupiny, arylové skupiny, heteroarylové nebo heterocykloalkylové skupiny.

I.

\ ReTThLjk ψΜι Rg—r ' ' i i~Rh

Reo

R60 ve kterém indexy h, i, j, k a 1 jsou nezávisle 0 nebo 1; substituenty R₅₂, R53, R54,

R₅₅, R₅6, R57, R58, R59, R_g a Rh jsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z methylu nebo atomu vodíku; nebo alespoň jeden pár ze substituentů Rs₂ a R₅₃;

R₅₄ a R₅₅ ; R56 a R57; nebo R₅8 a R₅₉ společně jsou atom kyslíku. Substituent Róo je atom vodíku, azabicykloalkylová skupina nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny • fc fc ♦ fcfcfc fc ·

sestávající se z -C(0)-, -(CH₂)_P-, -S(0)₂-, -C(O)O-, -SO₂NH-, -CONH-, (CH₂)_qO, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_qS(O)_r; kde index p je celé číslo 0 až 6, index q je celé číslo 0 až 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, aminoskupiny, arylové skupiny, heteroarylové nebo heterocykloalkylové skupiny.

V rámci jednoho provedení má substituent Róo obecný vzorec ^65

R66

F%9 ve kterém index v je 0 nebo 1; substituenty Rói, Ró2, Ró3, Ró4, Rós, Róó, Ró7 a Rós jsou, každý nezávisle, nižší alkylová skupina nebo atom vodíku; nebo alespoň jeden pár ze substituentů Rói a R₆₂; Ró₃ a Ró4í Rós a Róó; a R₆₇ a Rós společně jsou atom kyslíku; substituent Ró9 je atom vodíku, azabicykloalkylová skupina nebo V-L, kde V je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -C(O)O-, -SO₂NH-, -CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_P-, -S(O)₂-, (CH₂)_qS(O)_r-; kde index p je celé číslo 0 až 6, index q je celé číslo 0 až 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a L je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, aminoskupiny, arylové skupiny, heteroarylové nebo heterocykloalkylové skupiny.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je substituenty R₃ atom vodíku; substituent R₂ -Z^I01-Z¹⁰², kde Z¹⁰¹ je kovalentní vazba, -(Ci-C₆)-, (CrC₆)-O-, -(Ci-Có)-C(O)-, -(C,-C₆)-C(O)O-, -(Ci-C₆-C(O)-NH-, -(C,-C₆C(O)-N((C]-Có))- nebo substituovaný fenyl; a

Z¹⁰² je vybráno ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny nebo substituované nebo nesubstituované, nasycené nebo nenasycené heterocyklické skupiny.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je Z¹⁰¹ vybráno ze skupiny sestávající se z -CH₂-C(O)O-, -CH₂-C(O)-, -CH₂-C(O)-NH-, -CH₂-C(O)-N(Me), CH(Me)-C(O)O-, -(CH₂)₃-C(O)O-, -CH(Me)-C(O)-NH- a -(CH₂)₃-C(O)-NH-;

Z¹⁰² je vybráno ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, methylu, ethylu, yVA-dimethylaminoethylu, TVďV-diethyíaminoethylu, 2-fenyl-2-hydroxyethylu, • 0 00

0 0 * • · ♦ • 00 0 0 0 •0 0000 morfolinoskupiny, piperazinylu, TV-methylpiperazinylu a 2hydroxymethylpyrrolidinylu.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) má substituent Ri obecný

vzorec

, kde Z¹⁰⁰ je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituovaného nebo nesubstituovaného benzoxazolylu nebo substituovaného nebo nesubstituovaného benzothiazolylu.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) má substituent Rj obecný vzorec

ve kterém se vyskytuje pouze substituent R_a a je atom vodíku nebo fluoru.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je Z¹⁰¹ kovalentní vazba; a Z¹⁰² je případně substituovaný pyridyl.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) má substituent R! obecný vzorec

• Φ ·♦ • · · · • · • · • · • φ φ · · · · · φφφ φφφφ φφφφ φ φ · φ φφφφφφφ φ φ φφφ φφφ ·· φ φ φ φφφφ

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je substituent R3 atom vodíku; substituent R₂ je cyklopentyl; a substituent Ri má obecný vzorec

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je Z¹¹⁰ atom vodíku;

A je O; a Z¹⁰⁰ je případně substituovaný fenyl, furanyl nebo thienyl, přičemž Z¹⁰⁰ je případně substituované jedním nebo více substituenty, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z F, COOH, NO₂, OMe, -COOMe, OCF3 a CF3.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je Z¹¹⁰ atom vodíku;

A je -0-, -O-(CR₂)_n, -C(O)- nebo -O-(CR₂)_n-O-; index n v každém případě je 0 až 3; Z¹⁰⁰ je případně substituovaná skupina vybraná ze skupiny sestávající se z cyklohexylu, fenylu, tetrahydropyranylu, tetrahydrofuranylu, izoxazolylu a piperidinylu; přičemž Z¹⁰⁰ je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z alkylové skupiny, alkoxyskupiny, halogenu, hydroxyskupiny a alkoxykarbonylové skupiny.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je substituent R₂ případně substituovaný skupinou vybranou ze skupiny sestávající se z cyklobutylu a cyklohexylu.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je substituent R₂ případně substituovaný jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z hydroxyskupiny, alkylové, hydroxyalkylové, karboxyalkylové a fenylalkoxyalkylové skupiny.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je substituent Rj 4-fenoxy fenyl.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) nabývá index m hodnoty 2; index a je 0; substituent Rf, je atom vodíku; index b je 1 nebo 2; a substituenty R4 a R5 jsou každý atom vodíku.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) nabývá index m hodnot 0, 1 nebo 2; substitutent Rf, je atom vodíku; substituent R5 je atom vodíku nebo Y-Z;

kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z kovalentni vazby, -C(O)-, (CH₂)qO-, -(CH₂)_q, -(CH₂)qC(O)- nebo -C(O)(CH₂)_q-, kde alkylová část ·0

0 0 0

0

0000 0000 »0

0*0 skupin -(CH₂)_qO-, -(CH₂)_p, -(CH₂)_qC(O)- a -C(O)(CH₂)_q- je případně substituovaná halogenem, hydroxyskupinou nebo alkylovou skupinou; a Z je vybráno ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, alkylové skupiny, případně substituované alkylové skupiny, alkoxyalkylové skupiny, případně substituované heterocykloalkylové skupiny, případně substituovaná heteroarylové skupiny nebo případně substituované aminoskupiny.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je Z vybráno ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, methylu, ethylu, hydroxymethylu, methoxyethylu, V-methyl-piperidinylu, (ř-butoxykarbonyl)(hydroxy)piperidinylu, hydroxypiperidinylu, (hydroxymethyl)piperidinylu, (hydroxy)(methyl)piperidinylu, morfolinoskupiny, (methoxyethyl)piperizinylu, methylpiperizinylu,

4-piperidinylpiperidinylu, imidazolylu, methylimidazolylu, 2V-methylaminoskupiny, W-dimethylaminoskupiny, AMzopropylaminoskupiny, W-diethylaminoskupiny, 2,3-dihydroxypropylaminoskupiny, 2-hydroxyethylaminoskupiny,

3-hydroxypropylaminoskupiny, methoxyethyl-aminoskupiny, ethoxykarbonylmethylaminoskupiny, fenylmethylaminoskupiny, V-methyl-JVmethoxyaminoskupiny, piperidinylethylaminoskupiny,

HN'

U , furanylmethy lamino skupiny,

Y-(2-7V,/V-dimethylaminoethyl)-V-methylaminoskupiny, 2-7V,V-dimethyl-aminoethylaminoskupiny, 7V-methyl-7V-(V-methylpiperidin-4-yl)aminoskupiny, 2-morfolino-ethylaminoskupiny, 3-morfolinopropylaminoskupiny, 3-imidazolyl-propylaminoskupiny nebo 3-(2-oxopyrrolidinyl)propylaminoskupiny,

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) nabývá index m hodnot 2;

.Ν' substituent R₅ je Y-Z; Y je -C(O)-; a Z má obecný vzorec R , ve kterém index n nabývá hodnot 0, 1, 2 nebo 3.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je substituent R4 vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku nebo methylu;

··

4 4 4

4

4 4

4 · 4

44444 4 4

4 4

4*4 4

substituent Ri má obecný vzorec v—y \-f ;

A je vybráno ze skupiny sestávající se z O, -N(R)- a -N(R)C(O)-; Z¹¹¹ je (CH₂)n-cykloalkyl-(CH₂)n-;

substituent R je atom vodíku nebo alkylové skupiny; index n je celé číslo 0 až 5;

substituent R_a je jeden nebo více substituentů, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, OH, F, Cl, methylu a methoxyskupiny; a substituent Rb je jeden nebo více substituentů, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, CN, F, CF₃, OCF₃, methylu, methoxyskupiny a případně substituované aminoskupiny;

kde uvedená aminoskupina je případně substituovaná jednou nebo více skupin, přičemž každá je nezávisle vybrána ze skupiny sestávající se z alkylové skupiny, alkoxyalkylové skupiny, fenylu, substituovaného fenylu a případně substituované heteroarylové skupiny.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) substituent Rb je 4-methylfenylthioskupina nebo 2-pyridinylthioskupina.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je

substituent Ri v-f kde Z¹⁰⁰ je vybráno ze skupiny sestávající se z benzo[b]thiofenu, furanylu a thiofenu.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je substituent R_aalkoxyskupina;

A je NH-C(O)-; a mezi A a Ζ^Ιθθ je kovalentní vazba.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je substituent R

9« • 9 9 94 • 9 99

I »4 9

494 I ··*« *· • 9 · « « 9 9 • 9 4

9 9 •9 9499

A je vybráno ze skupiny sestávající se z -N(R)-C(O)-N(R)-, -(CH₂)_nN(R)C(O)N(R)-, -N(R)- a -N(R)-S02-; substituent R je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku nebo alkylové skupiny;

,R.

Z¹⁰⁰ je pyridinyl, thiazolyl, furanyl, benzofuranyl nebo oxazolyl;

X je S, O nebo NR, kde substituent R v každém případě je nezávisle atom vodíku nebo Me;

substituent R_a je jeden nebo více substituentů, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku a F; a substituent Rb je jeden nebo více substituentů, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, F, Cl, Br, NO₂, CF3, alkylové skupiny, alkoxyskupiny a alkoxykarbonylové skupiny.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je substituent R₄ methyl; index m nabývá hodnot 1, 2 nebo 3;

substituent R5 je Y-Z, kde Y je -C(O)O-, -C(O)- nebo -C(O)-(CH₂)_P-; a Z je vybráno ze skupiny sestávající se z aminoalkylové skupiny, JV-alkylaminoskupiny, ΛζΥ-dialkylaminoskupiny nebo hydroxyalkylaminoalkylové skupiny.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je substituent R₄ methyl;

substituent Rj má obecný vzorec h^V'ⁿY'(^ch2V-^z' ΐ ⁰ , kde index n je celé číslo 0 až 3; Z¹⁰⁰ je případně substituovaná skupina vybraná ze skupiny sestávající se z indolylu, indenylu, methylindenylu, methylindolylu, dimethylaminofenylu, fenylu, cyklohexylu a benzofuranylu.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) má substituent Ri obecný R.

// __zm_zl°⁰ 'Z-Avzorec φ

φφ φ φ · φ * φ φ φ φ φφφφ φφ φ φ

φ φ φφφ φ φφφφ φ φ *

• φ φ · · φ φ φφ φφ • · '<♦ φφ ···· Φ·Φ· φ» φφ

Ζ^1θ0 je případně substituovaná skupina vybraná ze skupiny sestávající se z fenylu, imidazolylu, indolylu, furanylu, benzofuranylu a 2,3dihydrobenzofuranylu;

Z¹⁰⁰ je případně substituovaná jedním nebo více substituenty, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z F, Cl, CN, případně substituované alkylové skupiny, -O- (případně substituované alkylové skupiny), -COOH, -Z¹⁰⁵-C(O)N(R)2, -Z¹⁰⁵-N(R)-C(O)-Z²⁰⁰, Z¹⁰⁵-N(R)-S(O)2-Z²⁰⁰ a -Z¹⁰⁵-N(R)-C(O)-N(R)-Z²⁰⁰;

Z¹⁰⁵ je kovalentní vazba nebo (Cj-Có);

Z²⁰⁰ je případně substituovaná skupina vybraná ze skupiny sestávající se ze skupiny (Ci-Cň), fenylu a -(Ci-Ce)-fenylu;

Z¹¹⁰ a Z¹¹¹ jsou každý nezávisle kovalentní vazba nebo skupina (C1-C3) případně substituovaná alkylovou skupinou, hydroxyskupinou, COOH, CN nebo fenylem; a

A je O, -N(R)-C(O)-N(R)-, -N(R)-C(O)-O-, -N(R)- nebo -N(R)-C(O)-, kde substituent R je atom vodíku nebo alkylová skupina.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je substituent R4 methyl.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) má substituent Ri obecný ^R‘CX-z'°’ vzorec ' , kde Z¹⁰⁰ je případně substituovaná skupina vybraná ze skupiny sestávající se z benzoxazolylu, benzothiazolylu a benzimidazolylu.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je substituent R4 methyl; A je -NH- ; v tomto případě je zde pouze jeden substituent R_a vybraný z atomu vodíku nebo F; a Z¹⁰⁰ je případně substituovaná jedním nebo více substituenty, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z alkylové skupiny, halogenu, CF₃ a alkoxy skupiny.

9· 9 9 • 9 9 • · ·· 9

^R«/=\

Vj^zUPA-zUlz'“

Ζ^10θ je případně substituovaná skupina vybraná ze skupiny sestávající se z fenylu, pyrrolylu, pyridylu, benzimidazolylu, naftylu a

S kde Z¹⁰⁰ je případně substituovaná jedním nebo více substituenty, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z F, Cl, Br, NO2, aminoskupiny, JV-alkylaminoskupiny, N,Ndialkylaminoskupiny, CN, případně substituované alkylové skupiny, O- (případně substituované alkylové skupiny) a fenylu;

Z¹¹⁰ a Z¹¹¹ v každém případě je nezávisle (C0-C3) případně substituovaná případně substituovaným fenylem; a

A je -N(R)-C(O)-N(R)-, -N(R)-S(O)₂-, -N(R)-C(O)-, -N(R)- nebo -N(R)C(O)-O-.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je substituent R4 methyl a v tomto případě je zde pouze jeden substituent R_a vybraný z atomu floru.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) má substituent Ri obecný // ‘Z-A—Z—Z¹⁰⁰ vzorec

Z¹⁰⁰ je případně substituovaná skupina vybraná ze skupiny sestávající se z fenylu, izoxazolylu, tetrahydronafthylu, furanylu, benzofuranylu, pyridylu a indolylu;

kde Z¹⁰⁰ je případně substituovaná jedním nebo více substituenty, přičemž každý je nezávisle vybraný ze skupiny sestávající se z F, CN, NO2, C(O)H, -CONH2, -NHSO2CF3, případně substituované alkylové skupiny, případně substituované heteroarylové skupiny a -O- (případně substituované alkylové skupiny);

Z¹¹⁰ a Z¹¹¹ jsou každý nezávisle případně substituovaná skupina (C0-C3); a « · • · · ···· ····

A je O, -N(R)-C(O)-(CH₂)„-N(R)-, -C(O)-N(R)-, -N(R)-C(O)-O-, -N(R)C(O)nebo -N(R)-.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je substituent R4 methyl; substituent R_a je atom vodíku nebo methoxyskupina; a Z¹¹⁰ a Z¹¹¹ jsou každý nesubstituovaný.

kde substituent R je atom vodíku nebo nižší alkylová skupina a index n v každém případě je nezávisle 1 až 6.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) má substituent Ri obecný vzorec

O

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je Z¹⁰⁰ substituovaný nebo nesubstituovaný fenyl.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) má substituent Ri obecný vzorec / , kde Z¹⁰⁰ je případně substituovaná skupina vybraná ze skupiny sestávající se z benzoxazolylu, benzothiazolylu a benzimidazolylu.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) nabývá index n hodnoty 2; substituent R₆ je atom vodíku; index m nabývá hodnoty 1; index r nabývá hodnoty 1; a substituenty R4 a R5 jsou každý atom vodíku.

V další podskupině sloučenin obecného vzorce (I) je substituent Ri 4-fenoxyfenyl.

Podskupina sloučenin obecných vzorců 1-117 má substituent Ri = 4-fenoxyfenyl, R2 = cyklopentyl a oba R₃ = atom vodíku. Tyto sloučeniny jsou ilustrovány níže ·· • · ·· • ·

.9	Y 7 XVad =~0	Ύ 5 o-Q-Q Άο	5 o-Cm8-O ⁷ó
9	y	o
	S ⁶ 2-^fX ó	A	ς _#Y—V/ Y b
γγ	O	γ\	9
sCTA~~\	ίΑζτ	8 „/VY o ΆΥ \S< ^T£rh	ΓτΧνΟ Ά
9	u>	-9 o	o 9
3 ^ώγ^\|		< Y\yo	ř* A
.9	·»	£k	.9 =
? γ	? HV	3 V	? Όλο
		oítí
Z	9	_c A π· ^^^U^**\j
γΆ	? Χγ	2 s-OXX ⁷ó 9)

·· · · » · · · • * · • · ·· • · · ·

1	3 o-OQO ^ηό	3	Z-Z Q-Z sC^OXk O
td r?r^\	z-z	?Q_gXf}
9 1 OgO	S \ Zř^\_>O 3 ryC/	X 7 ^Λγ=<Λ> *~o	^z-^z s /yH w o~\.-J \=Z ’cTl·
^a-Q	Z^Vz ⁷ ó	Y)	c\ 5 Ó ¹ 3 X o>&
z> jO-Po^	i⁹<yo z-á^z	,p 7 \Ajy-Q *~Ó	5 9=vxy^ Ό-*
,Q P? >vCr v# ⁸	a ityM3 WU Ώ= .	X-X	t 9 ’ ΧΧ,Ό ⁼-Q

·· • · • · • · • · <

• · · «

ΪΕΓ7

Q Ο «3	^x'Zf ’Ó	.? ?	Γ Cu=- -Q *-β	Μ» 4» ♦<	γ a^\ _j ? cr^w
.q Š	«•A S /WO 5 a~\^J CJ	s J 5 οΆ	y^-o	α» V» •Ο «Μ
k ^*·^χ	'0	'0		Ό
_s Ώ-Ο *? Z \ 0	Z. 9- z	2 «β »	.	1
	ó		ί Λ-Χ		6
-9 3 1-1 7 YaY «Ύ	Χ-3Ϊ w , ó	Μ Γχ «Μ 1	ε_ν -r νΛ ό	, Í?	Q ⁴Ό~λ=-Ό 0
ΎΥ 3 0-0<Ζ ’ό	** o Jj / \ J M' '	ζ 5 ^ά «* 7	) ζ*-Ζ ζδ =~^	r· ttt ►2 Μ	.0
q	Q	ς	)		Zl 9- X Ϋ^=
?	' Y	_s I β Γ» 1	€q	Α a 1	°q
c9	'•—Z		^=_v»_y		ό

«·

-.---j-2- Q- « ó	· T 7
• í/ * Ui r« Sl***	a mT 7	ír 0-0= q ó
χζΥ³ 5 \jr-T '· ' Ó	_aČ «r 7	⁴O^-O _ζΧλ
-9 ? Ύλ^-Ο· ^ZV	r· 2 c« 1	V o w⁸
.O ' $.. cór&	>rt rt ř4 7	^xyy o 4/ 0
-r 2 ^ζ-γ* *2 3 o-OOO '0	? <M	? z —?	< ' ž 0

• · • · · · · · » • ······· · · • · · · · · « · · · · · · · ·

Sloučeniny obecných vzorců 1-109 mohou existovat jako soli s farmaceuticky přijatelnými kyselinami. Předložený vynález zahrnuje tyto soli. Příklady těchto solí zahrnují hydrochloridy, hydrobromidy, sulfáty, methansulfonáty, nitráty, maleáty, acetáty, citráty, fumaráty, tartráty [např. (+)-tartráty, (-)-tartráty nebo jejich směsi, včetně racemických směsí], sukcináty, benzoáty a soli s aminoskupinykyselinami, např. glutamová kyselina. Tyto soli mohou být připraveny standardními způsoby.

Určité sloučeniny obecných vzorců 1-109, které mají kyselé substituenty, mohou existovat jako soli s farmaceuticky přijatelnými bázemi. Předložený vynález zahrnuje tyto soli. Příklady takových solí zahrnují sodné, draselné, lysinové a argininové soli. Tyto soli mohou být připraveny standardními způsoby.

Určité sloučeniny obecných vzorců 1-109 a jejich soli mohou existovat ve více než jedné krystalické formě a předložený vynález zahrnuje každou tuto krystalickou formu a jejich směsi.

Určité sloučeniny obecných vzorců 1-109 a jejich soli mohou také existovat ve formě solvátů, např. hydrátů, a předložený vynález zahrnuje každý tento solvát a jejich směsi.

Určité sloučeniny obecných vzorců 1-109 mohou obsahovat jedno nebo více chirálních center, a tudíž existují v různých opticky aktivních formách. Pokud sloučeniny obecných vzorců 1-109 obsahují jedno chirální centrum, pak sloučeniny existují ve dvou enantiomerních formách a předložený vynález zahrnuje oba enantiomery a směsi enantiomerů, např. racemické směsi. Enantiomery mohou být rozděleny standardními způsoby, např. tvorbou diastereoizomemích solí, které mohou být separovány, např. krystalizací; tvorbou diastereoizomemích derivátů nebo komplexů, které mohou být separovány, např. krystalizací, GLC nebo LC; selektivní reakcí jednoho enantiomerů s enantiomerně selektivním činidlem, např. enzymatická esterifíkace; nebo GLC nebo LC v chirální prostředí, např. na chirálním pomocném médiu, např. silikagel s vázaným chirálním ligandem nebo za přítomnosti chirálního rozpouštědla. Tam, kde požadovaný enantiomer je konvertován na jinou chemickou entitu jedním z výše uvedených způsobů, je potřeba další krok k uvolnění požadované enantiomerní formy.

Nebo specifické enantiomery mohou být syntetizovány asymetrickou syntézou pomocí opticky aktivních činidel, substrátů, katalyzátorů nebo • « · ♦

rozpouštědel nebo konvertováním jednoho enantiomeru na druhý asymetrickou transformací.

Pokud sloučenina obecných vzorců 1-109 obsahuje více než jedno chirální centrum, může existovat v diastereoizomemích formách. Diastereoizomerní páry mohou být separovány standardními způsoby, např. chromatografií nebo krystalizací a jednotlivé enantiomery v každém páru mohou být separovány výše uvedenými způsoby. Předložený vynález zahrnuje každý diastereoizomer sloučenin obecných vzorců 1-109 a jejich směsi.

Určité sloučeniny obecných vzorců 1-109 mohou existovat v různých tautomerních formách nebo jako různé geometrické izomery a předložený vynález zahrnuje každý tento tautomer a/nebo geometrický izomer sloučenin obecných vzorců 1-109 a jejich směsi.

Určité sloučeniny obecných vzorců 1-109 mohou existovat v různých stabilních konformačních formách, které mohou být separovatelné. Torzní asymetrie díky své omezené rotaci okolo asymetrické jednoduché vazby, např. díky stérické zábráně nebo kruhovému napětí, mohou umožnit separaci různých konformerů. Předložený vynález zahrnuje každý tento konformační izomer sloučeniny obecných vzorců 1-109 a jejich směsi.

Určité sloučeniny obecných vzorců 1-109 mohou existovat ve formě zwitterionu sloučeniny obecných vzorců 1-109 a jejich směsí. Heteroaromatické skupiny používané v předloženém vynálezu zahrnují heteroarylový kruh (např. pro názornost, nikoliv však limitující: thienyl, pyridyl, pyrazol, izoxazolyl, thiadiazolyl, oxadiazolyl, indazolyl, furany, pyrroly, imidazoly, pyrazoly, triazoly, pyrimidiny, pyraziny, thiazoly, izothiazoly, oxazolyl nebo tetrazoly) a heteroarylový kruh, ve kterém karbocyklický aromatický kruh, karbocyklický nearomatický kruh nebo heteroarylový kruh je kondenzován na jeden nebo více dalších heteroarylových kruhů (např. pro názornost, nikoliv však limitující: benzo[ů]thienyl, benzimidazolyl, benzoxazolyl, benzothiazolyl, benzothiadiazolyl, benzoxadiazolyl, indol, tetrahydro indol, azaindol, indazol, chinolin, imidazopyridin, chinazolin, purin, pyrrolo[2,3-í/]pyrimidin, pyrazolo[3,4-í/]pyrimidin) a jejich //-oxidy. Substituované heteroarylové skupiny jsou výhodně substituovány jedním nebo více substituenty, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z halogenu, hydroxyskupiny, alkylové skupiny, alkoxyskupiny, alkyl-O-C(O)-, alkoxyalkylové ·· · · • toto » «· · skupiny, heterocykloalkylové skupiny, případně substituovaného fenylu, nitroskupiny, aminoskupiny, monosubstituované amino skupiny nebo disubstituované aminoskupiny.

Termín heterocyklická (heterocyklyl)skupina, jak je používán v předloženém vynálezu, se vztahuje na heteroarylovou i heterocykloalkylovou skupinu.

Termín heterobicyklická skupina, jak je používán v předloženém vynálezu, se vztahuje na bicyklickou skupinu mající jeden nebo více heteroatomů, které jsou nasyceny, částečně nasyceny nebo nenasyceny.

Termín arylalkylová skupina, jak je používán v předloženém vynálezu, se vztahuje na aromatický substituent, který je připojen na sloučeninu alifatickou skupinou mající jeden až asi šest atomů uhlíku. Výhodná arylalkylová skupina je benzylová skupina.

Termín heteroaralkylová skupina, jak je používán v předloženém vynálezu, je heteroaromatický substituent, který je připojen na sloučeninu alifatickou skupinou mající jeden až šest atomů uhlíku.

Termín heterocykloalkylová skupina, jak je používán v předloženém vynálezu, se vztahuje na nearomatický kruhový systém, jenž má 3 až 8 atomů a zahrnuje alespoň jeden heteroatom, např. atom dusíku, kyslíku nebo síry. Alifatické skupiny nebo označení, např. „Co-Có“, zahrnují lineární, rozvětvený nebo cyklický řetězec uhlovodíků, který je kompletně nasycen nebo obsahuje jeden nebo více jednotek nenasycenosti. Pokud je skupina Co, znamená to, že zde není žádná část přítomna nebo jinými slovy znamená vazbu.

Termín aromatické skupiny (nebo arylové skupiny) zahrnují aromatický karbocyklický kruh (např. fenyl) a kondenzovaný polycyklický aromatický kruh (např. naftyl a 1,2,3,4-tetrahydronaftyl).

Termín přírodní aminokyselina se vztahuje na 23 známých přírodních aminokyselin, které jsou (označeny svými zkratkami): Ala, Arg, Asn, Asp, Cys, Cys-Cys, Glu, Gin, His, Hyl, Hyp, Ile, Leu, Lys, Met, Phe, Pro, Ser, Thr, Trp, Tyr a Val. Termín umělé aminokyseliny se vztahuje na sloučeniny obecného vzorce NH₂(C(X)₂)_n-COOH, které jsou a-(pokud index n je 1) nebo p-(pokud index n je 2) aminokyseliny, přičemž X v každém případě je nezávisle jakákoliv část postranního řetězce; příklady umělých aminokyselin zahrnují, ale není až nikterak limitováno; hydroxyprolin, homoprolin, 4-amino-fenylalanin, P-(2-naftyl)alanin, norleucin, ·

• 4

4 4 4 4

4 4 • 4 · 4

4 4

4 4 • · • 4

4

4 4 4 cyklohexylalanin, p-(3-pyridinyl)alanin, p-(4-pyridinyl)alanin, aaminoizobutyrovou kyselinu, urokanovou kyselinu, A/jV-tetramethylamidmohistidin, TV-methylalanin, TV-methyl-glycin, /V-methyl-glutamovou kyselinu, tercbutylglycin, α-aminobutyrovou kyselinu, řerc-butylalanin, ornithin, aaminoizobutyrovou kyselinu, β-alanin, γ-aminobutyrovou kyselinu, 5-aminovalerovou kyselinu, 12-aminododekanovou kyselinu, 2-aminoindan-2karboxylovou kyselinu, atd. a jejich deriváty, zejména ty, ve kterých je dusík aminové skupiny mono- nebo di-alkylovaný.

Bylo uvedeno, že mnoho částí nebo substituentů je buď „substituovaných nebo nesubstituovaných“ nebo „případně substituovaných“. Pokud je část modifikována jedním z těchto termínů, znamená to, že jakákoliv část mající schopnost být substituována může být substituována jedním nebo více substituenty, přičemž pokud je substituována více než jedním substituentem, jsou tyto substituenty nezávisle vybrány. Pro názornost, nikoliv však limitující, zahrnují příklady skupin substituentů následující: alkylové skupiny (které mohou být sami substituovány, např. CF3), alkoxyskupinu (které mohou být sami substituovány, např. OCF3), halogen nebo halogenové skupiny (F, Cl, Br, I), hydroxyskupinu, nitroskupinu, oxoskupinu, CN, COOH, COH, aminoskupinu, N-alkylaminoskupinu nebo V,V-dialkylaminoskupinu (ve které mohou být alkylové skupiny substituovány), estery (-C(O)-OR, kde substituent R jsou např. skupiny vybrané z alkylové skupiny, arylové skupiny, atd., které mohou být substituovány), arylovou skupinu (nejvýhodněji fenyl, který může být substituován) a arylalkylovou skupinu (která může být substituována).

Sloučeniny podle předloženého vynálezu mají antiangiogenní vlastnosti. Tyto antiangiogenní vlastnosti jsou způsobeny alespoň částečně inhibici proteinových tyrosinkinas nepostradatelných pro angiogenní proces. Z tohoto důvodu mohou být tyto sloučeniny používány jako aktivní agens proti stavům onemocnění, např. artritidě, ateroskléroze, restenóze, psoriáze, hemangiomům, angiogenezi myokardu, koronárním a cerebrálním koraterálům, ischémické limbické angiogenezi, ischémii/reperfuní poškození, hojení ran, peptického vředu souvisejícího s Helicobacter, virově indukovaným angiogenním poruchám, fraktuře, syndromu Crow-Fukase (POEMS), preeklampsii, menometroragii, horečka kočičího škrábání, rubeóze, neovaskulárnímu glaukomu a retinopatiím, např. těm, které souvisejí

44

4 4 4

4 *

4 4

4444 s diabetickou retinopatii, retinopatii nedonošených nebo makulární degeneraci související s věkem. Dále mohou být některé z těchto sloučenin používány jako aktiviní agens proti pevným nádorům, malignímu ascites, von Hippel-Lindauově nemoci, hematopoetickým rakovinám a hypeproliferačním poruchám, např. tyreotropní hyperplazii (zejména Gravesova nemoc), a cystám (např. hypervaskularita ovariální trámčiny příznačná pro polycystický ovariální syndrom (Steinův-Leventhalův syndrom), poněvadž taková onemocnění vyžadují pro růst a/nebo metastázy proliferaci buněk krevních cév.

Dále mohou být některé z těchto sloučenin používány jako aktivní agens proti spáleninám, chronickému plicnímu onemocnění, mrtvici, polypům, anafylaxi, chronickému a alergickému zánětu, zpožděnému typu hypersenzitivity, ovariálnímu hyperstimulačnímu syndromu, cerebrálnímu edému souvisejícímu s mozkovým nádorem, výšková nemoc, traumatu nebo cerebrálnímu nebo pulmonárnímu edému vyvolaného hypoxií, očnímu nebo makulárnímu edému, ascites a dalším onemocněním, ve kterých je vaskulární hyperpermeabilita, efúze, exsudáty, proteinový extravazát nebo edém projevem onemocnění. Sloučeniny budou také účinné při ošetření poruch, ve kterých proteinová extravazace povede k ukládání fibrinu a extracelulární matrix, podporující stromální proliferaci (např. keloid, fibróza, cirhóza a syndrom karpálního tunelu)). Zvýšená tvorba VEGF potenciuje zánětlivé procesy, např. recruitment a aktivaci monocytu. Sloučeniny tohoto vynálezu budou také účinné při ošetření zánětlivých poruch, např. zánětlivého střevního onemocnění (IBD) a Crohnovy nemoci.

VEGF jsou unikátní v tom, že jsou pouze angiogenními růstovými faktory, o kterých je známo, že přispívají k vaskulární hyperpermeabilitě a tvorbě edému. Zdá se, že vaskulární hyperpermeabilita a edém, který souvisí s expresí nebo aplikací mnoha dalších růstových faktorů, mohou být zprostředkovány přes tvorbu VEGF. Zánětlivé cytokiny stimulují tvorbu VEGF. Hypoxie vede ke značné regulaci v mnoha tkáních, a tudíž situace zahrnující infarkt, zátvor, ischémii, anémii nebo porucha krevního oběhu typicky používají odpovědi zprostředkované VEGF/VPF. Vaskulární hyperpermeabilita, související edém, změní transendotheliální výměnu a makromolekulární extravazát, který je často doprovázen diapedézí, může mít za výsledek nadbytek depozice matrix, aberantní stromální proliferaci, fíbrózu, atd. A ·· >· • · · · to· · ··· to to ♦ · ·· ···· • · to · · • · · · · • · ·· · • to· to tudíž hyperpermeabilita zprostředkovaná VEGF může výrazně přispívat k poruchám s uvedenými etiologickými rysy.

Protože implantace blastocytů, vývoj placenty a embryogeneze jsou na angiogenezi závislé, jsou určité sloučeniny podle předloženého vynálezu účinné jako kontraceptiva a antifertilita.

Předpokládá se, že výše uvedené poruchy jsou zprostředkovány k výraznému nadbytku aktivitou proteinové tyrosinkinasy zahrnující KDR/VEGFR-2 a/nebo Flt1/VEGFR-1 a/nebo TIE-2 tyrosinkinasy. Inhibici aktivity těchto tyrosinkinas je inhibována progrese uvedených poruch, protože angiogenní nebo vaskulární komponenta hyperpermeabilní složka onemocnění je kriticky zredukována. Účinek některých ze sloučenin tohoto vynálezu daná jejich selektivitou pro specifické tyrosinkinasy vede k minimalizaci vedlejších účinků, které by se mohly vyskytovat, pokud by byly používány inhibitory tyrosinkinas s menší selektivitou. Určité sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou také účinnými inhibitory FGFR, PDGFR, c-Met a IGF-l-R. Tyto receptorové kinasy mohou přímo nebo nepřímo potenciovat angiogenní a hyperproliferační odpovědi při různých poruchách, a tudíž jejich inhibice může bránit progresi onemocnění.

Tie-2 (TEK) je člen nedávno objevené rodiny specifických receptorových tyrosinkinas endotheliálních buněk, které se podílejí na rozhodujících angiogenních procesech, např. větvení, růstu, přeměně, dozrávání a stabilitě cév. Tie-2 je první savčí receptorová tyrosinkinasa, u které byl identifikován agonistický ligand(y)(např. angiopoietinl („angl“), který stimuluje autofosforylaci receptorů a signální transdukci) i antagonistický ligand(y)(např. angiopoietin2 („ang2“). Vylučování a transgenní manipulace exprese Tie-2 a jeho ligandů indikuje těsnou prostorovou a temporální regulaci signalizace Tie-2, která je podstatná pro vlastní vývoj nové vaskulace. Současný model předpokládá, že stimulace Tie-2 kinasy ligandem angl se přímo podílí na větvení, růstu a přerůstání nových cév a recruitmentu a interakci periendotheliálních podpůrných buněk, které jsou důležité při udržování cévní integrity a indukci klidového stádia. Nedostatečná stimulace angl Tie-2 kinasy nebo nedostatečná inhibice autofosforylace pomocí ang2, která se vytváří ve vysokých hladinách v místech vaskulární regrese, může způsobit úbytek vaskulární struktury a matricových kontaktů, jenž vedou k usmrcení endotheliálních buněk, zejména vedou k nedostatečné stimulaci růstu/přežití. Nicméně daný stav je

9 ·· *· • · · 9 9 9 9

119 11 · • ···*··· · 1 • 91 119 ·· 1 99 9999 mnohem komplexnější, poněvadž alespoň dva další ligandy Tie-2 (ang3 a ang4) byly již dříve publikovány a rovněž byla vysvětlena schopnost heterooligomerizace různých agonistických a antagonistických angiopoietinů, čímž dochází k modifikaci jejich aktivity. Cílové ligand-receptorové interakce Tie-2 jako antiangiogenní terapeutický přístup je tímto méně výhodný, a tudíž inhibice kinasy je preferována.

Rozpustná extracelulární oblast Tie-2 („ExTek“) může také narušit usazení nádorové vaskularizace v xenoimplantátu prsního nádoru a modelů plicní metastáze a také v oční neovaskularizaci zprostředkované nádorovými buňkami. Adenovirovou infekcí může být u hlodavců po dobu 7-10 dnů docíleno in vivo produkce ExTeku v mg/ml hladinách bez nezpříznivých vedlejších účinků. Tyto výsledky předpokládají, že narušení signálních drah Tie-2 u normálních zdravých zvířat může být dobře snášeno. Tyto inhibiční odpovědi Tie-2 na ExTek mohou být důsledkem konfiskace ligandu(ů) a/nebo generace neproduktivního heterodimeru úplnou Tie-2.

V poslední době byla objevena výrazná stimulace exprese Tie-2 v lidském vaskulárním synoviální panusu artritických kloubů, která je shodná s rolí při nepřiměřené neovaskularizaci, čímž se vysvětluje role Tie-2 při progresi revmatoidní artritidy. V souvislosti s lidskými venózními malformacemi byly zjištěny bodové mutace produkující konstitutivně aktivované formy Tie-2. Z tohoto důvodu jsou inhibitory Tie-2 účinné při ošetření těchto poruch a dalších případů nepřiměřené neovaskularizace.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu mají inhibiční aktivitu proti proteinkinasam, což znamená, že tyto sloučeniny modulují signální transdukci proteinkinas. Sloučeniny podle předloženého vynálezu inhibují proteinkinasy z rodiny serin/threoninkinas a tyrosinkinas. Zejména tyto sloučeniny selektivně inhibují aktivitu KDR/FLK-l/VEGFR-2 tyrosinkinas. Určité sloučeniny podle předloženého vynálezu také inhibují aktivitu dalších tyrosinkinas, např. Flt1/VEGFR-l, Flt-4/VEGFR-3, Tie-1, Tie-2, FGFR, PDGFR, IGF-IR, c-Met, Srcpodrodinu kinas, např. Lek, hek, fgr, Src, fyn, yes, etc. Dále některé sloučeniny podle předloženého vynálezu signifikantně inhibují serin/threoninkinasy, např. PKC, MAP kinasy, erk, CDKs, Plk-1 nebo Raf-1, které hrají významnou roli při buněčné proliferaci a progresi buněčného cyklu. Účinnost a specifita generických sloučenin tohoto vynálezu zejména vůči proteinkinasam může být často změněna a optimalizována obměnami v charakteru, počtu a uspořádání substituentů (tzn. R_b R₂, ·· φ

Φφ φφ » φ φ φ φφφφ φφφφ φ φ φ φ · φ φ φ φ φ φ · φ φ φφφ φφ φφ φ φ φ φ φ φ · φφφ • φ φ φφ φφφφ

R₃, A a kruh 1) a konformačními restrikcemi. Navíc metabolity určitých sloučenin mohou mít také signifikantní inhibiční aktivitu proti proteinkinasam.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu, pokud jsou podávány recipientům při potřebě takové sloučeniny, inhibují vaskulární hyperpermeabilitu a tvorbu edému u těchto recipientů. Předpokládá se, že tyto sloučeniny účinkují přes inhibici aktivity KDR tyrosinkinas, které se zúčastňují procesu vaskulární hyperpermeability a tvorby edému. KDR tyrosinkinasa může být také označována jako FLK-1 tyrosinkinasa, NYK tyrosinkinasa nebo VEGFR-2 tyrosinkinasa. KDR tyrosinkinasa je aktivována, pokud se růstový faktor vaskulárních endotheliálních buněk (VEGFR)nebo další aktivační ligand (např. VEGF-C, VEGF-D, VEGF-E nebo HIV Tat protein) váže na KDR receptorové tyrosinkinasu, která se nachází na povrchu vaskulárních endotheliálních buněk. Po aktivaci KDR tyrosinkinasy nastane hyperpermeabilita krevních cév a tekutina putuje z krevního řečiště přes stěny krevních cév do intersticiálních prostorů, a tím vytváří oblast edému. Tuto formu odpovědi také často doprovází diapedéze. Podobně, nadbytek vaskulární hyperpermeability může narušit normální molekulární výměnu přes endothel v kritických tkáních a orgánech (např. plíce a ledviny), čímž způsobuje makromolekulární extravazát a depozici. Po této akutní odpovědi na KDR stimulaci, o které se předpokládá, že podporuje následující angiogenní proces, prolongovaná stimulace KDR tyrosinkinasy vede k proliferaci a chemotaxi vaskulárních endotheliálních buněk a tvorbě nových cév. Inhibici aktivity KDR tyrosinkinasy provedenou buď blokováním produkce aktivovaného ligandu, blokováním vazby aktivovaného ligandu na receptor KDR tyrosinkinasy, zabráněním dimerizaci a transfosforylaci receptorů, inhibici enzymové aktivity KDR tyrosinkinasy (inhibici fosforylační funkce enzymu) anebo některým jiným mechanismem, který přeruší danou downstreamovou signální dráhu (D. Mukhopedhyay et al., Cancer Res. 55:1278-1284 (1998) a související odkazy), může být inhibována a minimalizována hyperpermeabilita, jakož i s tím související extravazace, následná tvorba edému a matricové depozice a angiogenní odpovědi.

Jedna skupina výhodných sloučenin podle předloženého vynálezu má schopnost inhibice aktivity KDR tyrosinkinasy bez signifikantní inhibice aktivity Flt-1 tyrosinkinasy (Flt-1 tyrosinkinasa je také označována jako VEGFR-1 tyrosinkinasa). Jak KDR tyrosinkinasa, tak i Flt-1 tyrosinkinasa jsou aktivovány vazbou VEGF na receptory KDR tyrosinkinasy, respektive na receptory Flt-1

Μ ·· Φ· · • Φ · Φ * · ♦ • « Φ · · · • φ φ · φφφφφ φ φ φφφ «φφφφφφφ φφ · φφ φφ φ φ · φ φ φ φ φφφ φφφ φφ φφφφ tyrosinkinasy. Poněvadž aktivita Flt-1 tyrosinkinasy může zprostředkovávat důležité děje v endotheliálním zásobování a vaskulární ch funkcích, může mít inhibice aktivity tohoto enzymu toxické nebo nepříznivé účinky. Určité výhodné sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou jedinečné v tom smyslu, že inhibují aktivitu jednoho VEGF-receptorové tyrosinkinasy (KDR), která je aktivována aktivovaným ligandem, ale neinhibují další receptorové tyrosinkinasy, např. Flt-1, které jsou také aktivovány určitými aktivovanými ligandy. Proto jsou výhodné sloučeniny podle předloženého vynálezu selektivními inhibitory aktivity tyrosinkinasy.

V rámci jednoho provedení poskytuje předložený vynález způsob ošetření stavů u pacienta, které jsou zprostředkovány proteinkinasou, vyznačující se tím, že zahrnuje podání terapeuticky nebo profylakticky účinného množství jedné nebo více sloučenin obecných vzorců 1-109 pacientovi.

Termín „stav zprostředkovaný proteinkinasou“ nebo „stav zprostředkovaný aktivitou proteinkinasy“ zahrnuje nemoc, např. onemocnění nebo další nežádoucí fyzické stavy, ve kterých geneze nebo progrese závisí alespoň částečně na aktivitě alespoň jedné proteinkinasy. Proteinkinasa může být např. proteinová tyrosinkinasa nebo proteinová serin/threoninkinasa.

Pacient, který má být ošetřován, může být jakýkoliv živočich, výhodně savec, např. zdomácnělá či hospodářská zvířata. Výhodně je pacientem lidský subjekt.

Termín „terapeuticky účinné množství“ je množství sloučeniny obecných vzorců

1-109 nebo kombinace dvou nebo více takových sloučenin, které inhibuje zcela nebo částečně progresi stavu nebo zlepšuje alespoň částečně jeden nebo více symptomů stavu. Terapeuticky účinné množství může být také množství, které je profylakticky účinné. Množství, které je terapeuticky aktivní bude záviset na pacientově váze, pohlaví, nemoci, která má být ošetřována, závažnosti stavu a požadovaném výsledku. Pro jednotlivé pacienty bude terapeuticky účinné množství stanoveno standardním způsobem.

Způsob podle předloženého vynálezu je účinný při ošetření stavů zprostředkovaných proteinkinasou, např. jakýkoliv výše uvedený stav. V rámci jednoho provedení je stav zprostředkovaný proteinkinasou charakterizován nežádoucí angiogenezi, edémem nebo stromální depozicí. Například může být jeden nebo více ulkusů způsobených bakteriálními nebo plísňovými infekcemi,

4 4 4 44 4 4 • 99 ·9·4

4 4 4 4 4 4

4 0444 4 4 4 4

4 4 4 ··

4 4 4 4 · 4·

Moorenovy ulkusy a ulcerativní kolitida. Stavy mohou být také způsobeny mikrobiální infekcí, např. Lymskou nemocí, sepsí, septickým šokem nebo infekcí Herpes simplex, Herpes Zoster, virem způsobujícím syndrom získaného selhání imunity, protozoem, toxoplazmózou nebo parapoxvirem; angiogenními poruchami, např. Hippel-Lindauovou nemocí, polycystickou nemocí ledvin, pemfigoidem, Pagetovou nemocí a psoriázou; reprodukčním onemocněním, např. endometriózou, syndromem ovariálním hyperstimulace, preeklampsie nebo menometroragie; fíbrotické a edémické stavy, např. sarkoidóza, fíbróza, cirhóza, tyreoiditida, systémový hyperviskózní syndrom, Oslerova-Renduova-Weberova nemoc, chronická okluzní onemocnění plic, astma a edém po traumatu, popáleniny, ozáření, mrtvice, hypoxie nebo ischémie; nebo zánětlivým/imunologickým stavem, např. systémový lupus, chronický zánět, glomerulonefritida, synovitida, zánětlivé onemocnění střev, Chronova nemoc, revmatoidní artritida, osteoartritida, roztroušená skleróza a rejekce štěpu. Příslušné stavy zprostředkované proteinkinasou také zahrnují srpkovitou anémii, osteoporózu, osteopetrózu, hyperkalcemii indukovanou nádorem a kostní metastázi. Další stavy zprostředkované proteinkinasou, které mohou být ošetřeny způsobem podle předloženého vynálezu, zahrnují onemocnění očí, např. okulární nebo makulární edém, okulární neovaskulární onemocnění, skleritida, radiální keratotomie, uveitida, vitritida, myopie, fyziologická exkavace papily, chronické odchlípení sítnice, komplikace po ošetření laserem, konjunktivitida, Stargardtova nemoc a Ealesova nemoc, kromě retinopatie a makulární degenerace.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou také účinné při ošetření kardiovaskulárních stavů, např. aterosklerózy, restenózy, vaskulární okluze a karotického obstruktivního onemocnění.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou také účinné při ošetření indikací souvisejících s rakovinou, např. pevné nádory, sarkom (zejména Ewingům sarkom a osteosarkom), retinoblastom, rabdomyosarkom, neuroblastom, hematopoézní zhoubná bujení, včetně leukémie a lymfomu, pleurální nebo perikardiální efúze indukované nádorem a maligní ascites.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou také účinné při ošetření syndromu Crow-Fukase (POEMS) a diabetických stavů, např. glaukomu, diabetické retinopatie a mikroangiopatie.

it 9 9 9 9 9 9 9 ·

9 9 9 9 9 9 9 « • 9 9 9 9 9999 9 9 9 9

9 999 999 ···· ···· »· · ·· ··*·

Rodiny Src, Tec, Jak, Map, Csk, NFkB i Syk kinas hrají stěžejní role při regulaci imunitních funkcí. Src rodina běžně zahrnuje Fyn, Lek, Fgr, Fes, Lyn, Src,

Yes, Hek a Blk. Rodina Syk obecně zahrnuje pouze Zap a Syk. Rodina Tec zahrnuje Tec, Btk, Rlk a Itk. Rodina Janus kinas se účastní transdukce růstového faktoru a prozánětlivých signálů cytokinů za účasti mnoha receptorů. Ačkoliv role BTK a ITK, členů rodiny Tec kinas, jsou z hlediska imunobiologie menší, jejich modulace inhibitory může mít terapeutický benefit. Rodina Csk v současné době zahrnuje Csk a Chk. Kinasy RIP, IRAK-1, IRAK-2, NIK, p38 MAP, Jnk, IKK-1 a IKK-2 se podílejí na drahách signální transdukce klíčových prozánětlivých cytokinů TNF a IL-1. Sloučeniny obecných vzorců 1-109 mohou, díky schopnosti účinně inhibovat jednu nebo více z těchto kinas, působit jako imunomodulační agens, které jsou účinné ke stabilizaci aloštěpu a ošetření autoimunních chorob. Díky své schopnosti regulovat migraci nebo aktivaci T-buněk, B-buněk, žírných buněk, monocytů a neutrofilů, by mohly být tyto sloučeniny používány k ošetření těchto autoimunních chorob a sepse prevence rejekce transplantátu, ať už reakce hostitele proti štěpu u pevných orgánů nebo reakce štěpu proti hostiteli u kostní dřeně, jsou omezeny toxicitou běžně dostupných imunosupresiv, a tudíž účinné léčivo se zlepšeným terapeutickým indexem by bylo velmi prospěšné. Experimenty zaměřené na geny ukázaly podstatnou roli Src v biologii osteoklastů, což jsou buňky odpovědné za resorpci kosti. Sloučeniny obecných vzorců 1-109 mohou díky schopnosti regulace Src být také účinné při ošetření osteoporózy, osteopetrózy, Pagetova onemocnění, hyperkalcemie indukované nádorem a při ošetření kostních metastází.

Ukázalo se, že velký počet proteinkinas je protoonkogenních. Přerušení chromozómu (v bodě přerušení Itk kinasy na chromozómu 5), translokace jako v případě Abl genu s BCR (Philadelphia Chromosome), vypuštění v případech jako třeba c-Kit nebo EGFR, nebo mutace (např. Met) má za následek vytvoření dysregulačních proteinů, které zapříčiňují přeměnu protoonkogenních produktů na onkogenní produkty. V případě dalších nádorů je onkogeneze řízena autokrinními nebo parakrinními interakcemi mezi ligandem a receptorem růstového faktoru. Členové rodiny src kinas se typicky účastní downstreamové signální transdukce, čímž potenciují onkogenezi a samotné se mohou stát onkogenními díky nadměrné expresi nebo mutaci. Inhibici aktivity proteinkinas mohou být příslušné nemoci ošetřeny. Vaskulární restenóza může zahrnovat proces FGF a/nebo proliferaci

ΦΦ

Φ Φ >

Φ ·

Φ Φ

ΦΦΦΦ

ΦΦ Φ

Φ Φ Φ

Φ ΦΦΦ

Φ Φ ΦΦΦΦ

ΦΦΦ

ΦΦ Φ

ΦΦ ·· « · φ » φ φ 4 Φ ·

Φ Φ ΦΦΦΦ ΦΦΦΦ hladkého svalstva propagovanou PDGF a proliferaci endotheliálních buněk. Ligandová stimulace in vivo FGFR, PDGFR, IGF1-R a c-Met je proangiogenní a potenciuje poruchy závislé na onkogenezi. Inhibice FGFr, PDGFr, c-Met nebo IGF1R aktivity kinas může být účinnou strategií inhibice tohoto fenoménu. Tudíž sloučeniny obecných vzorců 1-109, které inhibují aktivitu kinasy normálních nebo aberantních c-kit, c-met, c-fms, členy rodiny src, EGFr, erbB2, erbB4, BCR-Abl, PDGFr, FGFr, IGF1-R a dalších receptorových nebo cytosolových tyrosinkinas, mohou hrát důležitou roli při ošetření benigních a neoplastických proliferačních onemocnění.

V mnoha patologických stavech (např. pevné primární nádory a metastáze, Kaposiho sarkom, revmatická artritida, slepota způsobená nepřiměřenou oční neovaskularizaci, psoriáza a ateroskleróza) je progrese onemocnění po perzistentní angiogenezi kontingentní. Polypeptidové růstové faktory často produkované nemocnou tkání nebo doprovodnými zánětlivými buňkami a jejich odpovídající specifické receptorové tyrosinkinasy endoteliálních buněk (např. KDR/VEGFR-2, Flt-l/VEGFR-1, Tie-2/Tek a Tie) jsou podstatné pro stimulaci endoteliálního buněčného růstu, migrace, uspořádání, diferenciace a sestavení nových funkčních vaskulátorů. Předpokládá se, že v důsledku aktivity „faktoru vaskulární permeability“ VEGF při zprostředkování vaskulární hyperpermeability má VEGFstimulace VEGFR kinasy důležitou roli při tvorbě nádorových ascites, cerebrálního a pulmonárního edému, pleurální a perikardiální efúze, hypersensitivních reakcí opožděného typu, tkáňového edému a orgánové dysfunkce po traumatu, popálenin, ischémie, diabetických komplikací, endometrióze, syndromu respirační tísně dospělých (ARDS), hypotenzi a hyperpermeabilitě související s post kardiopulmonárním bypassem a očním edému majícím za následek glaukom nebo oslepnutí v důsledku nepřiměřené neovaskularizace. Kromě VEGF, také v poslední době identifikované VEGF-C a VEGF-D a virově kódované VEGF-E nebo HIV-Tat protein mohou způsobovat odpověď na bázi vaskulární hyperpermeability zprostředkovanou stimulací VEGFR kinasy. KDR/VEGFR-2 a/nebo Tie-2 je exprimován také v selektivní populaci buněk hematopoietického kmenu. Některé z členů této populace jsou multifunkční v přírodě a mohou být stimulovány růstovými faktory k rozlišení endotheliálních buněk a participaci při vaskulogenetických angiogenních procesech. Z tohoto důvodu byly nazvány • · · · ♦ · · · · • · · · * · ··· • · · · · · · · • ·· ······· · ·

..······ ···· ···· ·· · ·· ··· endotheliální progenitorní buňky (EPC)(J.clin.Investig. 103: 1231-1236 (1999)).

V některých progenitorech může Tie-2 být důležitý při jejich recruitmentu, adhezi, regulaci a diferenciaci (Blood, 4317-4326 (1997))tato populace exprimující Tie-2 může sloužit jako cirkulující angiogenní endotheliální progenitory. Určité agens reprezentované obecnými vzorci 1-109 schopné blokovat kinasovou aktivitu specifických kinas endotheliálních buněk by proto mohly inhibovat progresi onemocnění zahrnující tyto stavy.

Má se za to, že vaskulární destabilizace antagonistického ligandu Tie-2 (ang2) indukuje nestabilní „plastický“ stav v endotheliu. Za vysokých hladin VEGF může vést k silným angigenním odpovědím, nicméně za absence VEGF nebo stimulu souvisejícího s VEGF může docházet k zřetelné regresi cév a endotheliální apoptóze (Genes and Devel. 13: 1055-1066 (1999)). Analogicky inhibitory Tie-2 kinasy mohou být proangiogenní nebo antiangiogenní v přítomnosti, respektive v absenci stimulu souvisejícího s VEGF.

Proto mohou být používány při ošetření stavů zprostředkovaných proteinkinasou, např. výše uvedených benigních a neoplastických proliferačních onemocněních a poruch imunitního systému, sloučeniny obecných vzorců 1-109 nebo jejich soli nebo farmaceutické přípravky obsahující jejich terapeuticky účinné množství. Tato onemocnění zahrnují autoimunní choroby, např. revmatickou artritidu, tyreoiditidu, diabetes typu 1, roztroušenou sklerózu, sarkoidózu, zánětlivé střevní onemocnění, Crohnovu chorobu, myastenii gravis a systémový lupus erythematosus; psoriázu, rejekci transplantovaného orgánu (např. rejekci ledvin, štěp proti hostiteli), benigní a neoplastická proliferační onemocnění, lidské rakoviny, např. rakoviny plic, prsu, žaludku, měchýře, tlustého střeva, pankreatu, vaječníků, prostaty a konečníku a hematopoietická zhoubná bujení (leukémie a lymfom) a onemocnění zahrnující nepřiměřenou vaskularizaci, např. diabetickou retinopatii, retionpatii nedonošených, choroidální neovaskuiarizaci v důsledku degeneraci makuly související s věkem a infantilní hemangiom u lidských subjektů. Navíc tyto inhibitory mohou být účinné při ošetření poruch zahrnujících edém zprostředkovaný VEGF, ascites, efúze a exsudáty, včetně např. makulámího edému, cerebrálního edému, akutního plicního poranění a syndromu respirační tísně dospělých (ARDS).

Sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou být také účinné při ošetření profylaxe výše uvedených onemocnění.

·· ·

Předpokládá se, že výše uvedené poruchy jsou významně zprostředkovány aktivitou proteinových tyrosinkinas zahrnujících VEGF receptory (např. KDR, Flt-1 a/nebo Tie-2). Inhibici aktivity těchto receptorových tyrosinkinas je inhíbována progrese uvedených poruch, protože angiogenní komponenta stavu onemocnění je silně zredukována. Účinek sloučenin podle předloženého vynálezu v důsledku selektivity pro specifické tyrosinkinasy vede k minimalizaci vedlejších účinků, které by se mohly vyskytovat, pokud by byly používány méně selektivní inhibitory tyrosinkinas.

V dalším aspektu poskytuje předložený vynález sloučeniny obecných vzorců 1-109, které jsou definovány výše pro použití jako léčivých přípravků, zejména jako inhibitorů aktivity proteinkinas, např. aktivity proteinkinasy, serinkinasy a threoninkinasy. V ještě dalším aspektu poskytuje předložený vynález použití výše definovaných sloučenin obecných vzorců 1-109 při výrobě léčivého přípravku určeného k inhibici aktivity proteinkinasy.

V předloženém vynálezu jsou používány následující termíny:

Termín „fyziologicky přijatelné soli“ se vztahuje na ty soli, které si ponechávají biologickou účinnost a vlastnosti volných bází, a které jsou připraveny reakcí anorganických kyselin, např. kyseliny chlorovodíkové, bromovodíkové, sírové, dusičné, nebo organických kyselin, např. sírové, karboxylové neboganické fosforečné, methansulfonové, ethansulfonové, p-toluensulfonové, salicylové, mléčné, vinné kyseliny, atd.

Farmaceutické formulace

Sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou být podávány lidem jako takové nebo ve farmaceutických přípravcích, ve kterých jsou smíchány s vhodnými nosiči nebo excipienty(tem)v dávkách, které jsou dostačující k ošetření nebo zlepšení vaskulární hyperpermeability, edému a souvisejících poruch. Směsi těchto sloučenin mohou být také podávány pacientům jako jednoduchá směs nebo ve vhodných připravených farmaceutických přípravcích. Terapeuticky účinná dávka dále označuje množství sloučeniny nebo sloučenin, které je dostačující k prevenci nebo atenuaci nepřiměřené neovaskularizace, progrese hyperproliferativních poruch, edému, hyperpermeability související s VEGF a/nebo hypotenze spojené s VEGF.

·· · 9 · · ♦ · · · • · · · · · ·

Techniky přípravy a podání sloučenin mohou být nalezeny v „Remingtonů Pharmaceutical Sciences“, Mack Publishing Co., Easton, PA, poslední vydání.

Způsoby podání

Vhodné způsoby podání mohou být např. perorální, ve formě očních kapek, rektální, transmukózní, místní nebo intestinální parenterální dodání zahrnující intramuskulámí a subkutánní podání, intramedulární injekce, jakož i intratekální, přímé intraventrikulární, intravenózní, intraperitoneální, intranazální nebo intraokulární injekce.

Nebo lze podávat sloučeninu místním než systémovým způsobem, např. injekcí sloučeniny přímo do místa edému, často v depotní nebo trvale uvolňující se formulaci.

Dále lze léčivo podávat jako cílově specifické podání, např. v lipozómu potaženém endotheliální, buněčně specifickou protilátkou.

Přípravky/F ormulace

Farmaceutické kompozice podle předloženého vynálezu mohou být vyráběny standardním způsobem, např. standardními mícháním, rozpuštěním, granulací, přípravou dražé, rozmělňováním, emulgací, enkapsulací, uzavřením nebo lyofilizací.

Farmaceutické kompozice pro použití podle předloženého vynálezu tak mohou být připraveny standardním způsobem za použití jednoho nebo více fyziologicky přijatelných nosičů obsahujících excipienty a pomocné látky, které usnadňují zpracování aktivních sloučenin do preparátů používaných farmaceutickým způsobem. Vlastní příprava je závislá na vybraném způsobu podání.

Pro injekce mohou být agens podle předloženého vynálezu připraveny ve vodných roztocích, výhodně ve fyziologicky kompatibilních pufrech, např. Hanksův roztok, Ringerův roztok nebo pufru na bázi fyziologického roztoku. Pro transmukózní podání jsou ve formulaci používány takové penetrátory, které jsou vhodné pro překonání dané bariéry. Tyto penetrátory jsou obecně známy.

Pro perorální podání mohou být sloučeniny snadno připraveny spojením aktivních sloučenin se standardními farmaceuticky přijatelnými nosiči. Tyto nosiče • 4 4 4 ···· • · · 4 · · · 4

44 4444444 4 4

4 4 4 4 4 4

444 44 · 4 · 4444 umožňují připravit sloučeniny podle předloženého vynálezu ve formě tablet, pilulí, dražé, kapslí, roztoků, gelů, sirupů, injekčních směsí, suspenzí, atd., pro perorální požití léku pacientem, který má být ošetřován. Farmaceutické preparáty pro perorální použití mohou být připraveny spojením aktivní sloučeniny s pevným excipientem, případně rozemletím výsledné směsi, a po přidání vhodných pomocných látek, pokud je třeba, zpracováním směsi granulí, čímž lze získat tablety nebo dražé. Vhodné excipienty jsou zejména fillery, např. cukry zahrnující laktosu, sacharosu, mannitol nebo sorbitol; celulosové přípravky, např. kukuřičný škrob, pšeničný škrob, rýžový škrob, bramborový škrob, želatina, tragant, methyl-celulosa, hydroxypropylmethyl-celulosa, sodná sůl karboxymethylcelulosy a/nebo polyvinylpyrrolidon (PVP). Pokud je třeba, mohou být přidány agens zajišťující rozpad tablety po požití, např. zesítěný polyvinylpyrrolidon, agar nebo kyselina alginová nebo jejich soli, např. alginát sodný.

Jádra dražé jsou opatřeny vhodnými povrchovými vrstvami. Pro tento účel mohou být používány koncentrované roztoky cukrů, které mohou případně obsahovat arabskou gumu, talek, polyvinylpyrrolidon, karbopolový gel, polyethylenglykol a/nebo oxid titaničitý, roztoky šelaku a vhodná organická rozpouštědla nebo směsi rozpouštědel. Organická barviva nebo pigmenty mohou být přidány do tablet nebo potahových vrstev dražé k identifikaci nebo charakterizaci rozdílných kombinací dávek aktivní sloučeniny.

Farmaceutické přípravky, které mohou být používány perorálně zahrnují kapsle vyrobené ze želatiny, jakož i měkké, uzavřené kapsle vyrobené ze želatiny a změkčovadla, např. glycerol nebo sorbitol. Kapsle mohou obsahovat aktivní složky v příměsi s fillery, např. laktosou, pojivý, např. škroby, a/nebo lubrikanty, např. talek nebo stearát hořečnatý, a případně stabilizátory. V měkkých kapslích mohou být aktivní sloučeniny rozpuštěny nebo suspendovány ve vhodných roztocích, např. mastných olejích, minerálním oleji nebo tekutých polyethylenglykolech. Navíc mohou být přidávány stabilizátory. Veškeré formulace pro perorální podání by měly být v dávkách vhodných prot takový způsob podání.

Pro bukkální podání mohou být přípravky ve formě tablet nebo pastilek připravených standardním způsobem.

Pro podání inhalací jsou sloučeniny podle předloženého vynálezu standardně dodávány ve formě aerosolového spreje v rozprašovači nebo v balení se stlačeným * ·

·..· :

obsahem s vhodným propelantem, např. dichlordifluormethanem, trichlorfluormethanem, dichlortetrafluorethanem, oxidem uhličitým nebo jinými vhodnými plyny. V případě stlačeného aerosolu může být pro dávkování využit „ventil“, který umožní uvolnění přesného množství látky. Kapsle a catridge, např. želatina, pro použití v inhalaěním přístroji nebo insuflatoru mohou být připraveny způsobem, při kterém nabývá hodnot spojena prášková směs sloučeniny a vhodné práškové báze, např. laktosy nebo škrobu.

Sloučeniny mohou být připraveny pro parenterální podání injekcí, např. injekcí bolusu nebo kontinuální infuzí. Formulace pro injekce mohou být v jednotkových dávkovačích formách, např. v ampulích nebo v obalech pro více dávek, s přidanou konzervační látkou. Přípravky mohou být také ve formách suspenze, roztoků nebo emulzí v olejových nebo vodných nosičích a mohou obsahovat pomocné agens, např. suspendační, stabilizační a/nebo dispergační prostředky.

Farmaceutické formulace pro parenterální podání zahrnují vodné roztoky aktivních sloučenin ve formě, která je rozpustná ve vodě. Dále mohou být suspenze aktivních sloučenin připraveny jako příslušné olejovité injekční supenze. Vhodná lipofilní rozpouštědla nebo přenašeče zahrnují mastné oleje, např. sezamový olej, nebo estery syntetických mastných kyselin, např. ethyl-oleát nebo triglyceridy, nebo lipozómy.

Vodné injekční suspenze mohou obsahovat látky, které zvyšují viskozitu suspenze, např. sodná sůl karboxymethyl-celulosy, sorbitol nebo dextran. Případně suspenze mohou také obsahovat vhodné stabilizátory nebo agens, které zvyšují rozpustnost sloučenin, čímž umožňují připravit vysoce koncentrované roztoky.

Nebo může být aktivní složka ve formě prášku určené ke spojení s vhodným nosičem, např. sterilní voda bez pyrogenu.

Sloučeniny mohou být také připraveny jako rektální přípravky, např. čípky nebo retenční klyzma, obsahující standardní čípkové báze, např. kakaové máslo nebo jiné glyceridy.

Kromě výše uvedených formulací, mohou být také připraveny sloučeniny jako depotní preparát. Tyto formulace s dlouhou dobou účinku mohou být podávány implantací (např. subkutánní nebo intramuskulámí podání nebo intramuskulámí injekcí). Tímto způsobem mohou být připraveny sloučeniny s vhodnými φφ φφ • φ φ φφφφ «φφφ φ φ · • φφφφφφφ φ · « φ φ φφφ •φ φ φφ φφφφ polymerními nebo hydrofóbními materiály (např. jako emulze v přijatelném oleji)nebo ionexy nebo jako těžko rozpustné deriváty, např. těžko rozpustné soli.

Příklad farmaceutického nosiče pro hydrofobní sloučeniny podle předloženého vynálezu je systém spolurozpouštědel obsahující benzylalkohol, nepolární surfaktant neboganický polymer mísitelný s vodou a vodná fáze. Systém spolurozpouštědel může být systém spolurozpouštědel VPD. VPD je roztok 3 obj.% benzylalkoholu, 8 obj.% nepolárního surfaktantu polysorbátu 80 a 65 obj.% polyethylenglykolu 300 a doplněné na konečný objem absolutním ethanolem. Systém spolurozpouštědel VPD (VPD:5W) se sestává z VPD zředěného 1:1 5% dextrosou ve vodném roztoku. Tento systém spolurozpouštědel dobře rozpouští hydrofobní sloučeniny a sám má po systémovém podání nízkou toxicitu. Přirozeně mohou být podíly systému spolurozpouštědel značně měněny, nicméně tak, aby se zachovaly charakteristické rysy jeho rozpustnosti a toxicity. Jednotlivé složky systému spolurozpouštědel mohou být měněny: např. místo polysorbátu 80 mohou být používány další nepolární surfaktanty o nízké toxicitě; velikost částic polyethylenglykolu může být různá; polyethylenglykol mohou nahradit další biokompatibilní polymery, např. polyvínylpyrrolidon; a další cukry nebo polysacharidy mohou nahradit dextrosu.

Nebo může být použit další systém dodání pro hydrofobní farmaceutické sloučeniny. Pro hydrofobní léčiva jsou standardními příklady přenašečů a nosičů využívaných při tomto způsobu lipozómy a emulze. Mohou být používána určitá organická rozpouštědla, např. dimethylsulfoxid, nicméně obvykle na úkor větší toxicity. Navíc sloučeniny mohou být dodávány systémem postupného uvolňování, např. semipermeabilními matricemi pevných hydrofóbních polymerů obsahujících terapeutické agens. V této technice se používají zavedeny různé látky s postupným. Kapsle s postupným uvolňováním mohou v závislosti na svém chemickém charakteru uvolňovat sloučeniny po dobu několika týdnů až 100 dnů. V závislosti na chemickém charatkeru a biologické stabilitě terapeutického reagens mohou být používány další strategie stabilizace proteinu.

Farmaceutické kompozice také mohou obsahovat vhodnou pevnou látku nebo nosiče nebo excipienty gelové fáze. Příklady takových nosičů nebo excipientů zahrnují, ale není až nikterak limitováno, uhličitan vápenatý, fosforečnan vápenatý, • · · · • · · · · · · • · • · * · φ ♦ · · · · · · různé cukry, škroby, deriváty celulosy, želatinu a polymery, např. polyethylenglykoly.

Velký počet sloučenin podle předloženého vynálezu může být ve formě soli s farmaceuticky kompatibilními protiiony. Farmaceuticky kompatibilní soli mohou být připraveny s mnoha kyselinami včetně, ale není až nikterak limitováno, kyseliny chlorovodíkové, sírové, octové, mléčné, tartarové, jablečné, sukcinové, atd. Soli mají tendenci být mnohem rozpustnější ve vodných nebo jiných protonizovaných rozpouštědlech než jejich odpovídající volné báze.

Účinná dávka

Farmaceutické kompozice vhodné pro použití v předloženém vynálezu zahrnují přípravky, ve kterých jsou aktivní složky k dosažení požadovného účinku obsaženy v účinném množství. Zejména terapeuticky účinné množství znamená množství, které je dostatečné k zabránění nebo ke zlepšení stávajících symptomů u subjektu, který je ošetřován. Stanovení účinných množství patří mezi standardní rutinu.

Pro jakoukoliv sloučeninu používanou ve způsobu podle předloženého vynálezu může být terapeuticky účinná dávka nejprve stanovena podle testů na buněčných kulturách. Například dávka může být testována na buněčných a zvířecích modelech k dosažení oběhové koncentrace, která zahrnuje IC50 stanovenou podle testů na buněčných kulturách (tzn. koncentrace testované sloučeniny, která je potřebná k dosažení 50% možné inhibice aktivity dané proteinkinasy). V některých přípradech je vhodné stanovit hodnotu IC50 v přítomnosti 3 až 5% sérumalbuminu, poněvadž toto stanovení aproximuje vazebné efekty plazmových proteinů na sloučeninu. Tyto informace mohou být používány u lidských subjektů k přesnějšímu stanovení účinných dávek. Nejvýhodnější sloučeniny pro systémové podání účinně inhibují signalizaci proteinkinas v intaktních buňkách v hladinách, které jsou bezpečně dosažitelné v plazmě.

Terapeuticky účinná dávka znamená takové množství sloučeniny, které má za následek zlepšení pacientových symptomů. Toxicita a terapeutická účinnost takových sloučenin může být stanovena standardními farmaceutickými způsoby na buněčných kulturách nebo experimentálních zvířatech, např. stanovení maximální tolerované dávky (MTD) a ED50 (koncentrace látky, která vyvolá 50% maximálního

9 4 · 44·4 účinku dávky). Dávkový poměr mezi toxickými a terapeutickými účinky je určen terapeutickým indexem a může být vyjádřen jako poměr mezi MTD a ED50. Sloučeniny, které mají vysoké terapeutické indexy, jsou výhodné. Data získaná z testů na buněčných kulturách a studie na zvířatech mohou být používány ke stanovení rozpětí dávky určené pro lidské subjekty. Dávka takové sloučeniny leží výhodně v rozmezí koncentrací v systémové cirkulaci, která zahrnují ED50 s malou nebo žádnou toxicitou. Dávka může být v tomto rozmezí různá v závislosti na používané dávkové formě a způsobu podání. Přesná formulace, způsob podání a dávka mohou být vybrány příslušným doktorem v závislosti na stavu pacienta (viz Fingl et al., 1975, v „Pharmacological Basis of Therapeutics“, Ch. 1 pl). Při ošetření krizí může být k dosažení rychlé odpovědi použito podání akutního bolusu nebo infuze k dosažení MTD.

Množství dávky a interval může být individuálně upraven k dosažení plazmové hladiny aktivního podílu, které je dostatečné k udržení účinků modulujících kinasu nebo minimální účinné koncentrace (MEC). Hodnota MEC bude pro každou sloučeninu rozdílná, ale může být stanovena podle in vitro údajů; např. koncentrace potřebná k dosažení 50-90% inhibice proteinkinasy pomocí testů popsaných v předloženém vynálezu. Dávka potřebná k dosažení MEC bude záviset na jednotlivých charakteristickách a způsobu podání. Nicméně ke stanovení plazmových koncentrací může být používána HPLC nebo biotesty.

Intervaly mezi dávkami mohou být také stanoveny pomocí hodnoty MEC. Sloučeniny by měly být podávány podle režimu, kterým se udržují plazmové hladiny nad hodnotou MEC v průběhu 10-90% doby, výhodně mezi 30-90% a nejvýhodněji 50-90%, dokud není dosaženo požadovaného zlepšení daných symptomů. V případech místního podání nebo selektivního vychytávání, nemusí účinné místní koncentrace léčiva odpovídat plazmové koncentraci.

Množství podávaného přípravku bude záviset na ošetřovaném subjektu, jeho váze, závažnosti bolesti, způsobu podání a posouzení stanoveného lékaře.

Technika balení

Přípravky, pokud je třeba, mohou být ve formě balení nebo zásobníku léku, který může obsahovat jednu nebo více jednotkových dávkovačích forem tt 9 • * * • 9 9 9

9 9 9 9»

9 9 »· · • · · » • ♦ · 9 • · 9 9 • 9 *9 99

9 9 9

9 · #9» *

9 9 • · 9 9 9 9 obsahujících aktivní složku. Balení může např. obsahovat kovovou nebo plastickou fólii, např. měkké průhledné balení. Balení nebo zásobník léku může být distribuován společně s návodem k podání. Také mohou být připraveny přípravky obsahující sloučeninu podle předloženého vynálezu připravené v kompatibilním farmaceutickém nosiči, které jsou vloženy do příslušného obalu a označeny pro ošetření udaného stavu.

V některých formulacích může být prospěšné používat sloučeniny podle předloženého vynálezu ve formě částeček o velmi malé velikosti, např. takové, které jsou získány mletím využívajícím energie tekutiny (fluid energy milling).

Použití sloučenin podle předloženého vynálezu při výrobě farmaceutických přípravků je uvedeno v následujícím popisu. V této popisné části znamená termín „aktivní sloučenina“ jakoukoliv sloučeninu podle předloženého vynálezu, ale zejména jakoukoliv sloučeninu, jenž je finálním produktem jednoho z výše uvedených příkladů.

a) Kapsle

Při přípravě kapslí může být 10 hmotnostních podílů aktivní sloučeniny a 240 hmotnostních podílu laktosy deagregováno a smícháno. Směs může být plněna do tuhých želatinových kapslí, přičemž každá kapsle obsahuje jednotkovou dávku nebo podíl jednotkové dávky aktivní sloučeniny.

b) Tablety

Tablety mohou být připraveny z následujících složek.

Hmotnostní podíly

Účinná sloučenina 10

Laktosa 190

Kukuřičný škrob 22

Polyvinylpyrrolidon 10

Stearát hořečnatý 3

Aktivní sloučenina (účinná látka), laktosa a část škrobu mohou být deagregovány, smíchány a výsledná směs může být granulována s roztokem polyvinylpyrrolidonu v ethanolu. Suchý granulát může být smíchán se stearátem hořečnatým a zbytkem škrobu. Směs pak může být lisována v tabletovacím stroji,

4· · ·· ·· • * 4 · · · · · 4 · 4 · · • ·····«· 4 · „ - 4 4 4 · 4 4

.......... · ......

přičemž každá tableta obsahuje jednotkovou dávku nebo část jednotkové dávky aktivní sloučeniny.

c) Tablety s enterosolventním potahy

Tablety mohou být připraveny způsobem popsavým výše v bodě (b). Tablety pak mohou být enterosolventně potaženy standardním způsobem roztokem 20% acetát-ftalátu celulosy a 3% diethylftalátu ve směsi ethanolu a vody (1:1).

d) Čípky

Pří přípravě čípků může být 100 hmotnostních dílů aktivní sloučeniny smícháno s 1300 hmotnostními díly čípkové matrice na bázi triglyceridů a vzniklá směs se může dávkovat do čípků, přičemž každý obsahuje terapeuticky účinné množství aktivní složky.

V přípravcích podle předloženého vynálezu může být, pokud je třeba, aktivní sloučenina smíchána s dalšími kompatibilními farmakologicky aktivními složkami.

Například sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou být podávány podávány v kombinaci s jedním nebo více dalšími farmaceutickými agens, které inhibují nebo zabraňují produkci VEGF nebo angiopoietinů, zmírnňují intracelulární odpovědi na VEGF nebo angiopoietiny, blokují intracelulární signální transdukci, inhibují vaskulární hyperpermeabilitu, zmírňují zánět nebo inhibují nebo zabraňují tvorbě edému nebo neovaskularizace. Sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou být podávány před, po nebo současně s dalším farmaceutickým agens, kterýmkoliv vhodným způsobem podání. Další farmaceutické agens zahrnují, ale není až nikterak limitováno, antiedemické steroidy, NSAIDS, inhibitory ras, anti-TNF agens, anti-IL1 agens, antihistaminika, PAF-antagonisty, inhibitory COX-1, inhibitory COX-2, inhibitory NO synthasy, inhibitory Akt/PTB, inhibitory IGF-IR, inhibitory PKC a inhibitory PI3 kinasy. Sloučeniny podle předloženého vynálezu a další účinkují buď aditivně nebo synergisticky. Tudíž další takové kombinace látek, která inhibuje angiogenezi, vaskulární hyperpermeabilitu a/nebo inhibuje tvorbu edému, může poskytovat větší zmírnění škodlivých účinků hyperproliferačních onemocnění, angiogeneze, vaskulární hyperpermeability nebo edému než podání kterékoliv samotné látky. Při ošetření maligních poruch jsou předpokládány kombinaci s antiproliferačními nebo cytotoxickými chemoterapiemi nebo ozařováním.

Předložený vynález také zahrnuje použití sloučenin obecných vzorců 1-109 jako léčivého prostředku.

• * • 9 • 19 1

9 9 1119

Dalším aspektem předloženého vynálezu je použití sloučeniny obecných vzorců 1-109 nebo její sůl při výrobě léčivého přípravku pro léčení vaskulámí hyperpermeability, angiogenezi-dependentních poruch, proliferačních onemocnění a/nebo poruch imunitního systému u savců, zejména lidí.

Předložený vynález také poskytuje způsob léčení vaskulární hyperpermeability, nepřiměřené neovaskularizace, proliferačních onemocnění a/nebo poruch imunitního systému, který zahrnuje podání terapeuticky účinného množství sloučeniny obecných vzorců 1-109 savci, zejména lidem, při potřebě takového ošetření.

In vitro účinnost sloučenin při inhibici těchto proteinkinas může být stanovena níže uvedenými způsoby.

Účinnost sloučenin může být stanovena množstvím inhibice fosforylace exogenního substrátu (např. syntetický peptid (Z. Songyang et al., Nátuře. 373:536539) srovnáním testované sloučeniny s kontrolou.

Produkce KDR tyrosinkinasy pomocí Baculovirového systému:

Kódující sekvence pro lidskou KDR intracelulární doménu (aa789-1354)byla generována pomocí PCR a cDNA kusů izolovaných z buněk HUVEC. Sekvence poly-Hisó byla zavedena na A-konec tohoto proteinu. Tento fragment byl klonován do transfekčního vektoru pVL1393 v místě Xbal a Not 1. Rekombinantní baculovirus (BV) byl generován kotransfekcí pomocí reagens BaculoGold Transfection reagent (PharMingen). Rekombinantní BV byl plak purifikovaný a verifikovaný Westernovou analýzou (Western analysis). Za účelem produkce proteinu byly buňky SF-9 pěstovány v médiu SF-900-II při 2 x 106/ml a infikovány v množství tvořících 0,5 plaku na buňku (MOI). Buňky byly sbírány po 48 hodinách od infekce.

Purifikace KDR

Buňky SF-9 exprimující (His)6KDR(aa789-1354)byly lyžovány přidáním 50 ml lyzovacího pufru Triton X-100 (20 mM Tris, pH 8.0, 137 mM NaCl, 10% glycerol, 1% Triton X-100, ImM PMSF, 10 pg/ml aprotininu, 1 ug/ml leupeptinu)do

44

4 4 4

4 *

4 4 · ·

4· 4444

4· 4

4 4 · 4 ·

4 4 4 4 4 • 44

buněčných pelet z 1 1 buněčné kultury. Lyzát byl centrifugován při 19,000 ot. za min. na přístroji Sorval SS-34 rotor po dobu 30 minut při teplotě 4°C. Buněčný lyzát byl aplikován do 5 ml NiCl₂ chelatujícího sepharosového sloupce, ekvilibrovaného 50 mM HEPES, pH 7.5, 0.3 M NaCl. KDR byla eluována stejným pufrem obsahujícím 0,25 M imidazol. Jednotlivé frakce byly analyzovány metodami SDSPAGE a ELISA (viz níže), pomocí nichž se dala změřit aktivita kinasy. Purifikovaná KDR byla nalita do 25mM HEPES, pH 7.5, 25mM NaCl, 5 mM pufru DTT a skladována při teplotě -80°C.

Tvorba a purifikace lidské Tie-2 kinasy

Kódující sekvence pro lidskou intracelulární doménu Tie-2 (aa775-l 124) byla generována pomocí PCR a cDNA kusů izolovaných z lidské placenty jako templátů. Sekvence poly-His6 byla zavedena do A-konce a tento konstrukt byl klonován do transfekčního vektoru pVL 1939 v místě Xba 1 a Not 1. Rekombinantní BV byl generován kotransfekcí pomocí reagens BaculoGold Transfection reagent (PharMingen). Rekombinantní BV byl plak purifikovaný a verifikovaný Westernovou analýzou (Western analysis). Za účelem produkce proteinu byly buňky SF-9 pěstovány v médiu SF-900-II při 2 x 106/ml a infikovány v množství jednotek tvořících 0,5 plaku na buňku (MOI). Purifikace používané His-značené kinasy při screeningu byla obdobná jako u KDR.

Tvorba a purifikace lidské Flt-1 tyrosinkinasy

Byl používán baculovirový expresívní vektor pVL1393 (Phar Mingen, Los Angeles, CA). Nukleotidová sekvence kódující poly-Hisó byla umístněna do nukleotidové oblasti 5' kódující celou intracelulární doménu kinasy lidské Flt-1 (aminoskupinykyseliny 786-1338). Nukleotidová sekvence kódující oblast kinasy byla generována pomocí PCR a cDNA knihoven izolovaných z buněk HUVEC. Histidinové zbytky umožnily afinitní purifikaci proteinu obdobným způsobem jako u KDR a ZAP70. Insektované buňky SF-9 byly infikovány s 0,5 multiplicitou a sbírány po 48 hodinách od infekce.

4 · · 4 44 44 • 4 · 4 4 4 4 ·4φ4

4 4 4 44 4« 4 « 4 · 4 4444444 4 4 • φ · 4 · 444

44444444 4 · 4 4 4 4444

Původ EGFR tyrosinkinasy

EGFR byla zakoupena od firmy Sigma (Cat # E-3641; 500 jednotek/50 μΐ) a ligand EGF byl získán u firmy Oncogen Research Products/Calbiochem (Cat # PF011-100).

Exprese ZAP70

Byl používán baculovirový expresívní vektor pVL1393 (Phar Mingen, Los Angeles, CA). Nukleotidová sekvence kódující aminoskupinykyseliny M(H)6 LVPR9S byla umístněna do nukleotidové oblasti 5' kódující celou ZAP70 (aminoskupinykyseliny 1-619). Nukleotidová sekvence kódující oblast ZAP70 byla generována pomocí PCR a cDNA knihoven izolovaných z T-buněk imortalizovaných Jurkatem. Histidinové zbytky umožnily afinitní purifikaci proteinu (vide infra). LVPR9S můstek tvořený rozpoznávací sekvencí pro proteolytické štěpení thrombinem umožňující odstranění afinitního tágu z enzymu. Insektované buňky SF9 byly infikovány s 0,5 multiplicitou infekce a sbírány po 48 hodinách od infekce.

Extrakce a purifikace ZAP70

Buňky SF-9 byly lyžovány v pufru sestávajícího se z 20 mM Tris, pH 8.0, 137 mM NaCl, 10% glycerol, 1% Triton X-100, lmM PMSF, 10 pg/ml aprotininu, 1 ug/ml leupeptinu a 1 mM orthovanadátu sodného). Rozpustný lyzát byl aplikován na chelatující sloupec sepharosy HiTrap (Pharmacia)ekvilibrovaném v 50 mM HEPES, pH 7.5, 0.3 M NaCl. Fúzní protein byl eluován s 250 mM imidazolu. Enzym byl skladován v pufru obsahujícím 25mM HEPES, pH 7.5, 25mM NaCl, 5 mM pufru DTT.

Původ proteinkinasy

Lek, Fyn, Src, Blk, Csk a Lyn a jejich zkrácené formy mohou být získány z komerčních zdrojů (např. od Upstate Biotechnology lne. (Saranac Lake, N.Y.) a

Santa Cruz Biotechnology lne. (Santa Cruz, Ca.))nebo purifikovány standardními způsoby ze známých přírodních nebo rekombinantních zdrojů.

·· ··

· ·

4 4 4

9 4

4444

Enzymová imunoanalýza na pevné fázi (ELISA) provedená s PTK

K detekci a měření přítomnosti aktivity tyrosinkinasy byla používána enzymová imunoanalýza na pevné fázi (ELISA). ELISA byla prováděna standardním způsobem, který je popsán např. Voliér, et al., 1980, „Enzyme-linked Immunosorbent Assay,“ In: Manual of Clinical Immunology, 2d ed., edited by Rose and Friedman, 359-371 Am.Soc. of Micro bio logy, Washington, D.C.

Uvedený způsob byl upraven pro stanovení aktivity s ohledem na specifickou PTK. Například výhodné způsoby provedení ELISA experimentů jsou uvedeny níže. Úprava těchto protokolů pro stanovení aktivit sloučenin u ostatních členů rodiny receptorové PTK, jakož i nereceptorových tyrosinkinas, patří mezí standardní rutinu. Pro účely stanovení selektivity inhibitoru byl používán univerzální substrát PTK (např. nepravidelný kopolymer na bázi poly(Glu4 Tyr)s molekulovou hmotností 20000-50000)společeně s ATP (typicky 5 μΜ)ν přibližně dvojnásobných koncentracích oproti Km z testů.

Ke stanovení inhibičního účinku sloučenin podle předloženého vynálezu na aktivitu KDR, Flt-1, Flt-4, Tie-1, Tie-2, EGFR, FGFR, PDGFR, IGF-l-R, c-Met, Lek, hek, Blk, Csk, Src, Lyn, fgr, Fyn a ZAP70 tyrosinkinas byl používán následující postup:

Pufry a roztoky:

PGTPoly (Glu, Tyr)4:l

Skladování prášku při teplotě -20°C. Rozpuštění prášku ve fyziologickém roztoku tlumeném fosfátem (PBS)na objem 50 mg/ml. Uchování 1 ml alikvótního podílu při teplotě -20°C. Pokud se připravují pláty, zředění na 250 pg/ml v Gibco PBS.

Reakční pufr: 100 mM Hepes, 20mM MgCL, 4 mM MnCb, 5mM DTT, 0,02% BSA, 200 μΜ NaVO₄, pH 7,10.

ATP: Uchování alikvótních podílů 100 mM při teplotě -20°C. Zředění na objem 20 μΜ ve vodě.

Promývací pufr: PBS s 0,1% Tween 20

Protilátkový ředící pufr: 0,1% bovinní sérumalbumin (BSA)v PBS

Substrát TMB: smíchání substrátu TMB a Peroxidového roztoku 9:1 těsně před použitím nebo použití substrátu K-Blue od Neogen

Blokovací roztok: 1M fosforečná kyselina • 4 ·· »4 4 • · »

4 4 ·

4 4 •4 4444

Postup

1. Příprava destiček

Zředění zásobního roztoku PGT (50 mg/ml, zmrazeného)v PBS na 250 pg/ml. Přidání (125 pl/jamka)ELISA destiček o vysoké afinitě, které mají modifikované zrnění (Corning # 25805-96). Přidání 125 μΐ PBS do slepých jamek. Potažení těsnicí páskou a inkubace přes noc při teplotě 37°C. lx promytí s 250 μΐ promývacího pufru a sušení po dobu 2 hodin při teplotě 37°C v suchém inkubátoru.

Uchování potažených destiček v uzavřené nádobě při teplotě 4°C

2. Reakce s tyrosinkinasou:

-příprava inhibičních roztoků ve čtyřnásobné koncentraci ve 20% DMSO ve vodě. -příprava reakčního pufru

-příprava enzymového roztoku tak, aby požadované jednotky byly v 50 μΐ, např. pro KDR lng/μΐ z celkových 50 ng/jamka v reakcích. Uchovávání na ledu.

-přípravu 4xATP roztoku s koncentrací 20 μΜ ze 100 mM zásobního roztoku ve vodě. Uchovávání na ledu.

-přidání 50 μΐ enzymového roztoku na jamku (typicky 5-50 ng enzymu na jamku v závislosti na specifické aktivitě kinasy)

-přidáni 25 μΐ 4xinhibitoru

-přidání 25 μΐ 4xATP pro stanovení inhibice

-inkubace při pokojové teplotě po dobu 10 minut

-zastavení reakce přidáním 50 μΐ 0,05N HCl na jamku

-promytí destiček **Finální koncentrace pro reakci: 5 μΜ ATP, 5% DMSO

3. Navázání protilátek

-zředění 1 mg/ml alikvótního podílu PY20-HRP (Pierce)protilátky (fosfotyrosinová protilátka)na 50 ng/ml v 0,1 % BSA v PBS 2 krokovým zředěním (100 x, pak 200x) -přidání 100 μΐ Ab na jamku. Inkubace při pokojové teplotě po dobu 1 hodiny. Inkubace při teplotě 4°C po dobu 1 hodiny.

-4x promytí destiček

4. Barevné reakce

-příprava substrátu TMB a přidání 100 μΐ na jamku ·*·· ··· Φφφφ • φ φ * φ φ φ · · • · · · φ ···· φφφ · _ΠΛ Φ > ΦΦΦ φφΦ ···· »·♦· ·· · ·· ·»··

-monitoring OD při 650 nm, dokud se nedosáhne hodnoty 0,6

-zastavení reakce pomocí IM fosforečné kyseliny. Třepání na detektoru destiček.

-okamžité přečtení OD při 450 nm

Optimální inkubační časy a podmínky enzymové reakce se mohou nepatrně lišit a jsou empiricky stanoveny pro každou šarži.

Pro Lek byl za obdobných podmínek používán reakční pufr o složení 100 mM MOPSO, pH 6.5, 4 mM MnCl₂, 20 mM MgCl₂, 5 mM DTT, 0,2% BSA, 200 mM NaVO₄.

Sloučeniny obecných vzorců 1-109 mohou být terapeuticky účinné při ošetření onemocnění zahrnujících jak identifikované, včetně těch, které zde nejsou uvedeny, tak i dosud neidentifikované proteinové tyrosinkinasy, které jsou inhibovány sloučeninami obecných vzorců 1-109.

Původ Cdc2

Lidský rekombinantní enzym a testovací pufr mohou být získány z komerčních zdrojů (New England Biolabs, Beverly, MA. USA)nebo standardními způsoby purifikovány ze známých přírodních nebo rekombinantních zdrojů.

Testy s Cdc2

V postupu byla používána mírně modifikovaná činidla získaná z komerčních zdrojů. Reakce byla prováděna v pufru o složení 50mM Tris pH 7.5, lOOmM NaCl, 1 mM EGTA, 2 mM DTT, 0,01% Brij, 5% DMSO a 10 mM MgCl₂ (komerční pufr)suplementovaný čerstvým 300 μΜ ATP (31 pCi/ml) a 30 pg/ml IIIss typu histon jako finálními koncentracemi. Reakční objem činil 80 μΐ s obsaženými jednotkami enzymu. Reakce probíhala 20 minut při teplotě 25°C za přítomnosti nebo absence inhibitoru a byla ukončena přidáním 120 μΐ 10% octové kyseliny. Substrát byl separován od neinkorporované značky nanesením směsi na fosfocelulosový papír, 5 minutovým promytím (3 x 75 mM fosforečné kyseliny). Impulsy byly měřeny za přítomnosti kapalného scintilátoru na přístroji měřícím beta-záření.

Měření bylo provedeno v přítomnosti tekutého scintilátoru na přístroji deteku záření β· &

fc· · • fcfc • fcfcfc fc fcfcfcfc· • fcfc • fc · fcfc fcfc • fcfc fc fcfc * fc fc fc • fcfc fcfc fcfcfcfc

Původ PKC kinasy

Katalytická podjednotka PKC může být získána z komerčních zdrojů (Calbiochem).

Testy s PKC kinasou

Použitý postup radiochemického stanovení kinas byl na bázi publikovaného způsobu viz Yasuda, I., Kirshimoto, A., Tanaka, S., Tominaga, M., Sakurai, A., Nishizuka, Y. Bichemical and Biophysical Research Communication 3:166, 12201227 (1990). Veškeré reakce byly prováděny v kinasovém pufru sestávajícím se z 50 mM Tris-HCl pH 7.5, 10 mM MgCl₂, 2 mM DTT, 1 mM EGTA, 100 μΜ ATP, 8 μΜ peptidu, 5% DMSO and ³³P ATP (8 Ci/mM). Sloučenina a enzym byly smíchány v reakční baňce a reakce byla iniciována přidání ATP a substrátové směsi. Po terminaci reakce přidáním 10 μΐ pufru zastavujícího reakci (5 mM ATP v 75 mM fosforečné kyseliny), určitý podíl směsi byl nanesen na fosfocelulosový pufr. Nanesené vzorky byly promývány (3x)v 75 mM fosforečné kyseliny při pokojové teplotě po dobu 5 až 15 minut. Inkorporace radioaktivní značky byla stanovena měřením kapalné scintilace.

Původ enzymu Erk2

Rekombinantní myšší enzym a testovací pufr mohou být zakoupeny z komerčních zdrojů (New England Biolabs, Beverly MA. USA)nebo standardními způsoby purifikovány z přírodních nebo rekombinantních zdrojů.

Testy s enzymem Erk2

Reakce byla prováděna v pufru sestávajícím se z 50 mM Tris pH 7.5, 1 mM EGTA, 2 mM DTT, 0,01% Brij, 5% DMSO a 10 mM MgCl₂ (komerční pufr)suplementovaném čerstvým 100 μΜ ATP (31 μΟϊ/ιηΙ) a 30 μΜ myelinového bazálního za podmínek, které jsou doporučovány dodavatelem. Reakční objemy a způsob testování inkorporované radioaktivní značky jsou popsány u testů s PKC (vide supra).

• · ·· • · 4 · ·

«·«· ♦»·· • 4 f » · · • · « t · · · · • · · ·· * • 4 ·· • · · · • * · · · · « ·

4« ··*·

In vitro modely aktivace T-buněk

Po aktivaci mitogenu nebo antigenu jsou T-buňky indukovány k sekreci IL-2, což je růstový faktor, který podporuje jejich následnou proliferační fázi. Proto lze měřit buď produkci IL-2 nebo buněčnou proliferaci primárních T-buněk nebo příslušných linií T-buněk jako náhrad za aktivaci T-buněk. Oba tyto testy a jednotlivé parametry jsou dobře popsány v literatuře (v Current Protocols in Immunology, Vol 2, 7.10.1-7.11.2).

T-buftky mohou být aktivovány kokultivací s allogenním stimulátorem buněk, proces, který je označovaný jako nevratná směsná reakce lymfocytu. Respondér a stimulátor pefiferních krevních monocytů je purifikován Ficoll-Hypaque gradientem (Pharmacia)podle návodu dodavatele. Stimulátorové buňky jsou mitoticky inaktivovány reakcí s mitomycinem C (Sigma)nebo zářením gama. Respondérové a stimulátorové buňky jsou kokultivovány v poměru 2:1 za přítomnosti nebo absence testované sloučeniny. Typicky 10⁵ respondérů je smícháno s 5 χ 10⁴ stimulátory a naneseno (v objemu 200 pl)do mikrotitrační destičky se dnem do U (Costar Scientific). Buňky jsou kultivovány v RPMI 1640 suplementovaném buď fetálním bovinním sérem (Hyclone Laboratories)inaktivovaným záhřevem nebo poolovým lidským AB sérem od mužských dárců, 5 χ 10'⁵ M 2merkaptoethanol a 0,5% DMSO. Jeden den před odběrem (typicky tři dny)bylo do kultur zabudováno 0,5 pCi ³H thymidinu (amersham). Kultury byly odebírány (Betaplate harvester, Wallac) a uptake izotopu byl vyhodnocen pomocí kapalné scintilace (Betaplate, Wallac).

Stejný kultivační systém byl používán pro stanovení aktivace T-buněk měřením produkce IL-2. Osmnáct až dvacetčtyři hodin po iniciaci kultivace byl odstraněn supernatant a koncentrace IL-2 byla měřena metodou ELISA (R a D systémy)podle návodu dodavatele.

In vivo modely aktivace T-buněk

In vivo účinnost sloučenin může být testována na zvířecích modelech přímým měřením aktivace T-buněk nebo T-buněk, u kterých byly prokázány efektory. Tbuňky mohou být aktivovány in vivo ligací konstantní části receptoru T-buněk s monoklonální protilátkou anti-CD3 (ab). V tomto modelu bylo myším BALB/c 2 hodiny před vykrvácením intraperitoneálně podáno 10 pg anti-CD3 Ab. Zvířata, která měla obdržet testované léčivo, byla předem ošetřena jednorázovou dávkou sloučeniny jednu hodinu před podáním anti-CD3 Ab. Sérové hladiny protizánětlivých cytokinů interferon-γ (IFN-γ) a faktoru-α (TNF-a)nádorové nekrózy, indikátorů aktivace T-buněk, byly měřeny metodou ELISA. Podobný model využívá in vivo aktivaci T-buněk se specifickým antigenem, např. hemocyanin kuželnatky (KLH), a následnou sekundární in vitro expozici drénovaných buněk mízní uzliny stejnému antigenu. Jak je uvedeno výše, ke stanovení stavu aktivace kultivovaných buněk bylo používáno měření produkce cytokinů. V nultý den byly myši C57BL/6 subkutánně imunizovány 100 pg KLH emulzifikovaného v kompletním Freundově adjuvans (CFA). Zvířata byla jeden den před imunizací a následně první, druhý a třetí den po imunizaci předem ošetřena sloučeninou. Drénované mízní uzliny byly čtvrtý den odebírány a jejich buňky kultivovány v množství 6 x 10⁶ na ml v médiu ke kultivaci tkáně (RPMI 1640 suplementované fetálním bovinním séretn inaktivovaným záhřevem (Hyclone Laboratories 5 χ 10*⁵ M 2-merkaptoethanolu a 0,5% DMSO)po dobu 24 i 48 hodin. V kultivačních supernatantech pak byl stanoven růstový faktor Interleukin-2 (IL2)autokrinních T-buněk a/nebo hladiny IFN-γ metodou ELISA.

Sloučeniny mohou být také testovány na zvířecích modelech simulujících lidské onemocnění, např. experimentální autoimunitní encefalomyelitida (EAE) a kolagenem indukovaná artritida (CIA). EAE modely, které mimikují aspekty lidské roztroušené sklerózy byly popsány u myší i potkanů (recenzováno FASEB J. 5:25602566, 1991 myšší model: Lab. Invest. 4(3):278, 1981; model na bázi hlodavce: J. Immunol. 146(4):1163-8, 1991). Myši a potkani byly imunizovány emulzí myelinového bazického proteinu (MBP)nebo jeho neurogenními peptidovými deriváty a CFA. Akutní onemocnění mohou být indukovány přidáním bakteriálních toxinů, např. bordetella pertussis. Relapsující/ustupující onemocnění je indukováno adoptivním přenosem T-buněk ze zvířat imunizovaných MBP/peptidem.

CIA může být indukována u myší DBA/1 imunizací kolagenem typu II (J.

Immunol: 142(7):2237-2243). U myší až vyvolá známky artritidy již deset dnů po expozici antigenu, které mohou být evidentní i devadesát dnů po imunizaci. U EAE i

CIA modelů může být sloučenina podávána buď profylakticky nebo v době ·· *· · • * · • · · * • > ···« » · »

»· ·

• ·

9

9919 »» • 9 9 « · • · • «β · · «« propuknutí onemocnění. Účinná léčiva by měla redukovat sílu a/nebo rozsah onemocnění.

Určité sloučeniny podle předloženého vynálezu, které inhibují jednu nebo více angiogenních receptorových PTK a/nebo proteinkinasy, např. lek účastnící se zprostředkování zánětlivých odpovědí, mohou u těchto modelů redukovat sílu nebo rozsah artritidy.

Sloučeniny mohou být také testovány na myšších modelech aloimplantátu kůže (recenzováno v Ann. Rev. Immunol., 10:333-58, 1992; Transplantation: 57(12):1701-17D6, 1994) nebo srdce (Am. J. Anat.:l 13:273,1963). Kompletní epidermální štěpy byly transplantovány z myší C57BL/6 myším BALB/c. Štěpy mohou být počínaje šestým dnem kvůli rejekci denně sledovány. U myššího modelu neonatálního transplantátu srdce, jsou neonatální srdce ektopicky transplantovány z myší C57BL/6 do ušních boltců dospělých myší CBA/J. Srdce začíná pracovat čtyři až sedm dní po transplantaci a rejekce může být zkoumána vizuálně disekujícím mikroskopem kvůli sledování přerušení činnosti srdce.

Testy s buněčnými receptorovými PTK

Ke stanovení hladiny aktivity a účinku různých sloučenin podle předloženého vynálezu na KDR/VEGFR2 byl používán následující buněčný test. Podobné testy receptorových PTK využívající stimulaci specifického ligandu mohou být za použití standardních technik navrženy podle stejných linií u dalších tyrosinkinas.

VEGF-indukovaná fosforylace KDR u lidských endotheliálních buněk pupečníkové žíly (HUVEC)může být měřena Western blottingem:

1. Buňky HUVEC (od poolových donorů)byly zakoupeny u Clonetics (San Diego, CA) a kultivovány podle návodu dodavatele. Pro tyto testy byly používány pouze časné pasáže (3-8). Buňky byly kultivovány ve 100 mm nádobách (Falcon for tissue culture; Becton Dickinson; Plymouth, England)kompletním EBM médiem (Cionetics).

2. Pro testy inhiční aktivity sloučenin byly buňky trypsinovány a naočkovány v množství 0,5-1,0 χ 10⁵ buněk na jamku do každé jamky klastrovaných destiček (6 jamek každá)(Costar; Cambridge, MA).

«· »· • · ·

9# ·» > · · · • · β * · • · ·»·· ···« »« · • 9 · • · · · • · ···* • · · • 9 · • · · • · ·· ····

3. 3-4 dny po naočkování bylo u 90-100% destiček pozorován souvislý nárůst. Médium bylo ze všech jamek odstraněno, buňky byly promývány 5-10 ml PBS a inkubovány 18-24 hodiny s 5 ml EBM bazálního média bez žádných přidaných suplementů (tzn. Nedostatek séra).

4. K buňkám bylo přidáno sériové ředění inhibitorů v 1 ml média EBM (25 μΜ, 5 μΜ nebo ΙμΜ konečné koncentrace) a buňky byly inkubovány po dobu 1 hodiny při teplotě 37°C. Poté byla přidána do všech jamek lidská rekombinantní VEGFies (R & D Systems)ve 2 ml média EBM v konečné koncentraci 50 nug/ml a v inkubaci se při teplotě 37°C pokračovalo po dobu 10 minut. Ke stanovení pozadí fosforylace a fosforylační indukce VEGF byly používány kontrolní buňky ošetřené nebo neošetřené VEGF. Všechny jamky pak byly promývány 5-10 ml studeného PBS obsahujicícho lm M orthovanadátu sodného (Sigma). Buňky byly lyžovány a setřeny ve 200 pl pufru RIPA (50mM Tris-HCl)pH 7, 150 mM NaCI, 1% NP-40, 0,25% deoxycholátu sodného, 1 mM EDTA)obsahující inhibitory proteasy (PMSF 1 mM, aprotinin 1 pg/ml, pepstatin 1 pg/ml, leupeptin 1 pg/ml, Na vanadate 1 mM, Na fluorid lmM) a 1 pg/ml Dnase (veškeré chemikálie byla od Sigma Chemical Company, St Louis, MO). Lyzát byl kvůli eliminaci jader centrifugován při 14000 ot. za min. po dobu 30 minut.

Ekvivalentní množství proteinů pak bylo precipitováno přidáním studeného (20°C)ethanolu (2 objemy)po dobu min. 1 hodiny a max. přes noc. Pelety byly rekonstituovány ve vzorkovém pufru Laemli obsahujícím 5% merkaptoethanol (BioRad Hercules, CA) a zahřívány po dobu 5 minut. Proteiny byly znovu chromatografovány gelovou elektroforézou na polyakrylamidoskupinyvém gelu ((6%, l,5mm Novex, San Deigo, CA) a přeneseny do nitrocelulosové membrány pomocí systém Novex. Po blokaci bovinní sérumalbuminem (3%)byly proteiny při teplotě 4°C značeny polyklonální protilátkou anti-KDR (C20, Santa Cruz Biotechnology; Santa Cruz, CA)nebo monoklonální protilátkou antifosfotyrosin (4G10, Upstate Biotechnology, Lake Placid, NY). Po promytí a inkubaci s HRPkonjugovaným F(ab)2 kozí protikráličím byly jednotlivé pásy vizualizovány emisní chemiluminiscencí (ECL)(Amersham Life Sciences, Arlington Height, IL).

• · ·

In vivo model uterinního edému

Při tomto testu byla měřena kapacita sloučenin inhibovat akutní přírůstek uterinní váhy u myší, který se objevil v prvních několika hodinách po stimulaci estrogenem. Je známo, že tento rychlý přírůstek uterinní váhy je způsobem edémem v důsledku zvýšené permeability uterinní vaskularity. Cullinan-Bove a Koss (Endocrinology (1993), 133: 829-837)ukázaly blízký dočasný vztah mezi uterinním edémem stimulovaným estrogenem a zvýšenou expresí VEGF mRNA v děloze. Tyto výsledky bylo potvrzeny použitím neutralizačních monoklonálních protilátek vůči VEGF, které výrazně redukují akutní přírůstek uterinní váhy po stimulaci estrogenem (WO 97/42187). Proto může tento systém sloužit jako model pro in vivo inhibici VEGF signalizační a asociované hyperpermeability a edému.

Látky: Všechny hormony byly zakoupeny u firmy Sigma (St. Louis, MO)nebo Cal Biochem (La Jolla, CA)jako lyofilizované prášky a připravené podle návodu dodavatele.

Nosičové komponenty (DMSO, Cremaphor EL)byly zakoupeny u firmy Sigma (St. Louis, MO).

Myši (Balb/c, 8-12 týdnů staré)byly zakoupeny u firmy Taconic (Germantown, NY) a přechovávány s vyloučením pathogenů v zařízení k tomu určnému a podle „institutional Animal Care and Use Committee Guidelines“

Způsob:

l.den: myším Balb/c byla intraperitoneálně (i.p.)podána injekce 12,5 jednotek gonadotropinu ze séra březích klisen (PMSG).

3. den: myším bylo podáno 15 jednotek lidského chorogonadotropinu (hCG)i.p.

4. den: myši byly náhodně rozděleny do skupin o 5-10 kusech. Testovaná sloučeniny byla podáván i.p., i.v. nebo p.o. způsobem, který závisel na rozpustnosti nosiče v dávkách v rozmezí 1-100 mg/kg. Kontrolní skupina obdržela pouze nosič a dvě skupiny nebyly ošetřovány.

Po 30 minutách experimentu byla kontrolní skupině a jedné z neošetřovaných skupin podána i.p. injekce 17-estradiolu (500 pg/kg). Po 2-3 hodinách byla zvířata usmrcena inhalací CO₂. Po incizi vedené ve střední čáře byla izolována každá děloha a odstraněna řezem vedeným pod krčkem (cervix) a v místě spojení dělohy a • · toto to · to toto toto • · · · to · · · · · * • · ···· · to · • to ·· ······· · · • · · · · · · · ···· ··♦· ·· · ·· ···· vejcovodů. Tlustá a pojivová tkáň byla opatrně odstraněna tak, aby se neporušila před vážením (vlhká váha)neporušila intergrita dělohy. Z děloh byla tlakem mezi dvěma filtračními papíry s jednolitrovou skleněnou láhví naplněnou vodou odstraněna tekutina. Dělohy byly po odstranění tekutiny zváženy (váhy po odstranění tekutiny). Rozdíl ve váze před a po odstranění tekutiny byl stanoven jako množství tekutiny v děloze. Střední obsah vody ošetřovaných skupin byl porovnáván s neošetřovanými nebo kontrolními skupinami. Statistické parametry byly stanoveny Studentským testem. Ke sledování odpovědi na estradiol byla používána nestimulovaná kontrolní skupina.

Určité sloučeniny podle předloženého vynálezu, které jsou inhibitory angiogenních receptorových tyrosinkinas mohou také vykazovat aktivitu na modelu neovaskularizace Matrigelového implantátu. Model neovaskularizace Matrigelu zahrnuje tvorbu nových krevních cév bez „mramorové“ extracelulární matrix subkutánně implantované, která je indukována přítomností proangiogenního faktoru produkovaného nádorovými buňkami (viz: Passaniti, A., et al, Lab. Investig. (1992), (4), 519528; Anat. Rec. (1997), 249 (1), 63-73; Int. J. Cancer (1995), 63 (5), 694701; Vasc. Biol. (1995), 15 (11), 1857-6). Model je výhodně použitelný v průběhu 3-4 dnů a výstupy zahrnují makroskopické optické/obrazové vyhodnocení neovaskularizace, mikroskopické stanovení hustoty mikrocév a stanovení množství hemoglobinu (Drabkinova metoda) a následně odstranění implantátu proti kontrolám u zvířat neošetřovaných inhibitory. V daném modelu lze alternativně používat bFGF nebo HGF jako stimulans.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

7-Cyklopentyl-5-(4-fenoxyfenyl)-57/-pyrrolo[3,2-í/]pyrimidin-4-amin

a) 2-cyklopentylacetonitril

Směs hydridu sodného (2,17 g, 60% v oleji, 54,2 mmol)v diethyletheru (100 ml) se ochladí na teplotu 0°C a nechá reagovat s diethyl(kyanomethyl)fosfonátem (9,6 g, 54,2 mmol), přičemž teplota směsi se udržuje při méně než 0°C. Při teplotě • 9 · ·

9 99 9999999 9 9

9 999 999

9999 9999 99 9 99 9999 nižší než 5°C se do směsi přidá cyklopentanon (4,13 g, 49,3 mmol) v diethyletheru (25 ml), poté se reakční směs ohřeje na pokojovou teplotu a míchá dalších 16 hodin. Do směsi se přidá voda (240 ml) a vzniklé vrstvy se separují. Vodná vrstva se extrahuje diethyletherem (50 ml). Spojené organické roztoky se extrahují vodou (50 ml), pak solankou (50 ml) a suší síranem hořečnatým, filtrují a filtrát se koncentruje za sníženého tlaku. Výsledný zbytek se rozpustí v ethanolu (40 ml) a přidá se 10% palladium na aktivním uhlí (250 mg). Směs se hydrogenuje za atmosférického tlaku a pokojové teploty po dobu 16 hodin. Katalyzátor se odstraní filtrací přes vrstvu celitu a filtrát se koncentruje na olej za sníženého tlaku. Požadovaná sloučenina se čistí frakční destilací, čímž se získá 4,08 g (75,6%) látky ve formě světle žlutého oleje (teplota varu 63°C při 20 torrech). ’H NMR (Chloroform-č/, 400 MHz) δ 2,35 (d, 2H), 2,18 (m, 1H), 1,87 (m, 2H), 1,59-1,69 (m, 4H), 1,29 (m, 2H).

b) 1 -cyklopentyl-2-oxoethylkyanid

Směs 2-cyklopentylacetonitrilu (0,50 g, 4,59 mmol) v tetrahydrofuranu (10 ml) se ochladí na teplotu -60°C a nechá se reagovat s 1,7 M fórc-buytllithiem v pentanu (3,25 ml, 5,50 mmol), přičemž teplota reakce se udržuje při -55°C. Roztok se míchá po dobu 10 minut, poté se přidá po kapkách ethylformiát (0,41 g, 5,50 mmol). Směs se ohřeje na pokojovou teplotu a míchá dalších 16 hodin, koncentruje za sníženého tlaku a výsledný zbytek se nanese na sloupec silikagelu a eluuje směsí dichlormethanu a ethylacetátu (95: 5) jako mobilní systémem. Frakce obsahující látku s Rf 0,1-0,3 (TLC, dichlormethan/ethylacetát (95: 5), manganistan draselný jako detekční činidlo) se spojí a koncentrují, čímž se získá olej, který se bez čištění používá dále. 'H NMR (Chloroform-í/, 400 MHz) δ 9,57 (s, 1H), 3,54 (d, 1H), 2,45 (m, 1H), (m, 8H).

c) (4-fenoxyanilino)methylkyanid

Směs 4-fenoxyanilinu (7,0 g, 37,8 mmol), bromacetonitrilu (4,5 g, 37,8 mmol) a triethylaminu (4,2 g, 41,6 mmol) v tetrahydrofuranu (50 ml)se zahřívá při teplotě 85°C po dobu 5,25 hodin, ochladí a přidá se další podíl bromacetonitrilu (6,5 g, 5,46 mmol). Směs se zahřívá při teplotě 85°C po dobu 18 hodin, ochladí a koncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se rozdělí mezi dichlormethanovou (50 ml) a vodnou vrstvu (50 ml). Vodná vrstva se extrahuje dichlormethanem (30 ml), spojené ·· ·· • · · * organické roztoky se extrahují 5 N vodným roztokem hydroxidu sodného (30 ml), suší síranem hořečnatým, filtrují a filtrát se koncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se čistí zrychlenou chromatografií na sloupci silikagelu směsí dichlormethanu a ethylacetátu (98:2) jako mobilním systém, čímž se získá 3,8 g (45%) požadované sloučeniny ve formě tmavě hnědé pevné látky: NMR (DMSO-č/<í,400 MHz) δ

7,32 (t, 2H), 7,03 (t, 1H), 6,87-6,94 (m, 4H), 6,76 (d, 2H), 6,26 (bs, 2H), 4,25 (s, 2H); RP-HPLC (Hypersil HS-C18, 5 pm, 100A, 4,6 x 250 mm; 25%-100% acetonitril-0,05 M octan amonný po dobu 25 min, 1 ml/min) tR 18,4 minut; MS: MH⁺ 225,1.

d) 3-amino-4-cyklopentyl-l-(4-fenoxyfenyl)-l//-2-pyrrolkarbonitril

Směs (4-fenoxyanilino)methylkyanidu (0,68 g, 3,30 mmol) a 1-cyklopenytl2-oxoethylkyanidu (0,54 g, 3,94 mmol) v 1,2-dimethoxyethanu (10 ml)se nechá reagovat s 2 kapkami kyseliny octové, poté se zahřívá při teplotě 85°C po dobu 45 minut a směs se ochladí na pokojovou teplotu a přidá se l,5-diazabicyklo[4,3,0]non5-en (DBN)(1,13 g, 9,09 mmol). Směs se zahřívá při teplotě 65°C po dobu 16 hodin a při 85°C po dobu 6 hodin. Přidá se čerstvý DBN (0,25 ml) a směs se zahřívá při teplotě 85°C po dalších 18 hodin. Rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku a zbytek se nanese na vrstvu silikagelu a promývá směsí heptanu ethylacetátu (7:3) jako mobilním systémem, čímž se získá 185 mg (17,8%) požadované sloučeniny ve skleněné formě.: *H NMR (DMSO-J₆,400 MHz) δ 7,42 (m, 4H), 7,17 (t, 1H), 7,047,11 (m, 4H), 6,99 (s, 1H), 5,10 (bs, 2H), 2,82 (m, 1H), 1,97 (m, 2H), 1,69 (m, 2H), 1,58 (m, 2H); RP-HPLC (Hypersil HS-C18, 5 pm, 100A, 4,6 x 250 mm; 25%-100% acetonitril-0,05 M octan amonný po dobu 25 min, 1 ml/min) t_r 26,2 minut; MS: MH⁺343,9.

e) 7-cyklopentyl-5-(4-fenoxyfenyl)-5//-pyrrolo[3,2-tíQpyrimidin-4-amin

Směs 3-amino-4-cyklopentyl-1 -(4-fenoxyfenyl)- 17/-2-pyrrolkarbonitril (185 mg, 0,539 mmol)v absolutním ethanolu (10 ml) se nechá reagovat s acetátem formamidinu (450 mg, 4,33 mmol), poté zahřívá při teplotě 85°C po dobu 2 hodin. Rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku a zbytek se čistí preparativní HPLC na reverzní fázi, čímž se po lyofilizaci získá 145 mg (73%) požadované sloučeniny ve formě bílé pevné láty.: *H NMR (DMSO-í/₆,400 MHz) δ 8,19 (s, 1H), 7,44 (m, 5H), • · • · · · · · ·· · *> · · · ······· · ♦

ΠΛ · · ··· β·· y V ········ · · » · · ····

7,19 (t, 1H), 7,13 (m, 4H), 5,79 (bs, 2H), 3,23 (m, 1H), 2,05 (m, 2H), 1,77 (m, 4H),

1,64 (m, 2H); RP-HPLC (Hypersil HS-C18, 5 pm, 100A, 4,6 x 250 mm; 5%-100% acetonitril-0,05 M octan amonný po dobu 25 minut, 1 ml/min) t_r 23,3 minut; MS:

MH⁺371,5.

Příklad 2 l-cyklopentyl-3- (4-fenoxyfenyl)-l//-pyrrolo-[2,3-č/]pyridazin-4-amin

a) Ethyl-3-kyano-l-cyklopentyl-l//-2-pyrrolokarboxylát

Požadovaná sloučenina se připraví z cyklopentylaminu a diethyl-(2E',4£',6£')3,6-dikyano-2,7-dihydroxy-2,4,6-oktatriendioátu v 13% výtěžku způsobem popsaným Huisgenem¹: 'H NMR (DMSO-í/₆,400 MHz) δ 7,47 (d, 1H), 6,72 (d, 1H),

5,37 (m, 1H), 4,31 (q, 2H), 2,11 (m, 2H), 1,77 (m, 4H), 1,66 (m, 2H), 1,32 (t, 3H); RP-HPLC (Hypersil HS-C18, 5 pm, 100A, 4,6 x 250 mm; 5%-100% acetonitril 0,05 M octan amonný po dobu 25 min, 1 ml/min) t_r 22,2 min.

b) 3-kyano-l-cyklopentyl-177-2-pyrrolokarboxylová kyselina

Směs ethyl-3-kyano-l-cyklopentyl- 177-2-pyrrolokarboxylát (1,15 g, 5,16 mmol) v ethanolu (25 ml) a vodě (5 ml)se nechá reagovat s hydroxidem draselným (0,58 g, 10,32 mmol). Směs se zahřívá při teplotě 75°C po dobu 30 minut, ochladí a rozpouštědla se odpaří za sníženého tlaku. Přidá se voda (20 ml) a roztok se ochladí na teplotu 0°C, okyselí konc. kyselinou chlorovodíkovou (1,3 g, 36 hmotn.%, 11,35 mmol). Vzniklá kašovitá směs se míchá po dobu 10 minut, pevné látky se spojí filtrací, čímž se získá požadovaná sloučenina (0,75 g, 75%) ve formě oranžové pevné látky.: *H NMR (DMSO-</d,400 MHz) δ 13,49 (bs, 1H), 7,41 (d, 1H), 6,67 (d,

1H), 5,47 (m, 1H), 22,09 (m, 2H), 1,77 (m, 4H), 11,64 (m, 2H); RP-HPLC (Hypersil HS-C18, 5 pm, 100A, 4,6 x 250 mm; 5%-100% acetonitril-0,05 M octan amonný po dobu 25 min, 1 ml/min) t_r 12,52 minut.

c) 1 -cyklopentyl-2-formyl- 17/-3-pyrrolkarbonitril

Směs 3-kyano-1-cyklopentyl-ΙΗ-2-pyrrolokarboxylové kyseliny (0,75 g, 3,68 mmol) v dichlormethanu (5 ml) se ochladí na teplotu 0°C a nechá reagovat s • · · ♦ ··· ·· · · ···· ··· · · · · • · · · * · · · · • · ·· ·····»· · « ni ♦ ··»···· yl ·······« ·· · ·· ···* oxalylchloridem (0,52 g, 4,04 mmol), přidá se jedna kapka 7V,7V-dimethylformamidu a směs se ohřeje na pokojovou teplotu a míchá po dobu 1,5 hodiny. Rozpouštědla se odstraní za sníženého tlaku a zbytek se rozpustí v diglymu (10 ml). Vzniklý roztok se ochladí na teplotu -60°C, pak se v průběhu přibližně 1,5 hodiny přidává po kapkách tri-terc-butoxyaluminohydrid lithný (8 ml, 0,5 M roztok v diglymu, 4,0 mmol), přičemž teplota roztoku se udržuje pod -60°C. Směs se nechá ohřát na 10°C, ochladí na teplotu -60°C a přidá se další podíl 0,5 M tri-tercbutoxyaluminohydridu lithného (1,5 ml, 0,75 mmol). Směs se ohřeje na pokojovou teplotu, nechá reagovat skone, kyselinou chlorovodíkovou (1 ml) a čistí preparativní HPLC na reverzní fázi, čímž se získá požadovaná sloučenina (200 mg,

30%): Ή NMR (DMSO-í/₆, 400 MHz) δ 9,82 (s, 1H), 7,60 (d, 1H), 6,84 (d, 1H),

5,32 (m, 2H), 2,10 (m, 2H), 1,81 (m, 4H), 1,66 (m, 2H); 5%-100% acetonitril-0,05 M octanu amonného po dobu 25 minut, 1 ml/min) t_r 19,46 minut; GC/MS: MH⁺

189,2.

d) 1-cyklopentyl-l//-pyrrolo[2,3-t/]pyridazin-4-amin

Směs l-cyklopentyl-2-formyl-l//-3-pyrrolkarbonitrilu (0,525 g, 2,79 mmol) a hydrazin-dihydrochloridu (0,35 g, 3,35 mmol) v ethanolu (30 ml) se zahřívá při refluxu po dobu 2,5 hodiny, ochladí na pokojovou teplotu a čistí preparativní HPLC na reverzní fázi, čímž se získá požadovaná sloučenina ve formě hydroskopické skleněné látky kontaminované octanem amonným (594 mg) (60 hmotn.% podle ’H NMR, výtěžek = 337 mg; ’H NMR (DMSO-í/₆, 400 MHz) δ 8,83 (s, 1H), 7,55 (d,

1H), 6,71 (d, 1H), 6,10 (bs, 2H), 4,94 (m, 1H), 2,15 (m, 2H), 1,89 (m, 4H), 1,70 (m,

2H); 5%-100% acetonitril-0,05 M octan amonný po dobu 25 min, 1 ml/min) t_r 19,46 minut;

LC/MS: MH⁺ 203,0.

e) 3-brom-1 -cyklopentyl- l//-pyrrolo[2,3-t/]pyridazin-4-amin

Směs 1 -cyklopentyl-l//-pyrrolo[2,3-</|pyridazin-4-amin (0,595 mg, přibližně

60% čistý, 1,76 mmol) v dichlormethanu (100 ml)se nechá reagovat s roztokem dichlormethanu (5 ml) obsahujícím brom (0,5 g, 2,95 mmol) v průběhu 1,25 hodiny.

Směs se míchá další hodinu, pak se přidá další dichlormethan (3 ml) obsahující brom (0,3 g). Směs se míchá po dobu 2,5 hodin, nechá reagovat s 5 ml 5N vodného ···· · · · · · · · • · · · · · · · * • · · « · ···· · · · ·

ΛΛ · · · * · »·· yz ········ ·· · ·· ···· hydroxidu sodného a 25 ml vody. Vrstvy se separují a organická vrstva se koncentruje za sníženého tlaku, čímž se získá zbytek, který se čistí preparativní HPLC na reverzní fázi, čímž se získá 3-brom-l-cyklopentyl-l/7-pyrrolo[2,3č/]pyridazin4-amin (168 mg, 35%); *H NMR (DMSO-í/ó, 400 MHz) δ 8,94 (s, IH),

7,79 (s, IH), 6,11 (bs, 2H), 4,94 (m, IH), 2,12 (m, 2H), 1,83 (m, 4H), 1,67 (m, 2H); 5%-100% acetonitril-0,05 M octan amonný po dobu 25 min, 1 ml/min) t_r 11,25 minut;

LC/MS: MH⁺ 282,8.

f) l-cyklopentyl-3-(4-fenoxyfenyl)-lň^r-pyrrolo-(4-fenoxyfenyl)-l//-pyrrolo-[2,3í/]pyridazin-4-amin

Směs 3-brom-l-cyklopentyl- 17/-pyrrolo[2,3-</]pyridazin-4-amin (0,057 g,

0,178 mmol), 4-fenoxyfenylboritá kyselina (0,057g, 0,266 mmol), uhličitan sodný (0,062 g, 0,588 mmol) a tetrakis(trifenylfosfin)palladium (12 mg, 0,011 mmol) v dimethyletheru ethylenglykolu (3 ml) a vodě (1,5 ml) se zahřívá při teplotě 85°C pod atmosférou dusíku po dobu 2,5 hodiny. Směs se ochladí na pokojovou teplotu a rozpouštědlo odpaří za sníženého tlaku. Zbytek se čistí preparativní HPLC s reverzní fází, čímž se získá požadovaná sloučenina kontaminovaná 4-fenoxyfenylboritou kyselinou. Zbytek se rozdělí mezi dichlormethan a 5 N vodný hydroxid sodný. Organická vrstva se suší síranem hořečnatým, filtruje a filtrát se odpaří, čímž se získá požadovaná sloučenina (14 mg, 21%); 'H NMR (DMSO-í/ó,400 MHz) δ 8,98 (s, IH), 7,68 (s, IH) 7,50 (d, 2H), 7,40 (t, 2H), 7,17 (t, IH), 7,09 (m, 4H), 5,76 (bs,

2H), 5,01 (m, IH), 2,19 (m, 2H), 1,91 (m, 2H), 1,71 (m, 2H); 5%-100% acetonitril0,05 M octan amonný po dobu 25 min, 1 ml/min) t_r 20,60 minut;

LC/MS: MH⁺371,2.

(1) Huisgen, R.; Laschtuvka, E. Eine Neue Syntheses von Derivaten des Pyrroles.

Chem. Ber. 1960, 93, 65.

Další výhodné sloučeniny předloženého vynálezu mají obecný vzorec (I)

• * · φ · · · · · · · • · · φ φ φ ·· · φ · ΦΦ φ φ φ φ φ · φ · · ηα · · · · · φ·· φφφφ φφφφ ·φ · φ· ···· substituent R¹ = trans-2-fenyl-cyklopropankarboxamid fenyl-4-(trifluormethyl)benzamid fenyl-1 -methyl-2-indolkarboxamid feny 1-2,2-dimethyl-3 -feny lpropanamid fenoxyfenyl substituent R² = cyklopentyl czs-cyklohexylpiperazin

Zrazzs-cyklohexylpiperazin piperazinyl-piperizinyl

Přesněji řečeno jsou až následující sloučeniny:

Al-[4-(7-amino-3-cyklopentyl-l//-pyrazolo[3,4-c]pyridin-l-yl)fenyl]-Zrans-2fenylcyklopropan-1 -karboxamid;

Cis-NI -(4- {7-amino-3 -[4-(4-methylpiperazino)cyklohexyl] - 17/-pyrazolo[3,4cjpyridin-1 -yl} fenyl)-Zro«5-2-fenylcyklopropan-1 -karboxamid;

Trans-Ni-(4- {7-amino-3-[4-(4-methylpiperazino)cyklohexyl]-l/f-pyrazolo[3,4cjpyridin-1 -yl} fenyl)-trans-2-fenylcyklopropan-1 -karboxamid; Al-(4-{7-amino-[3-(l-methylpiperidin-4-yl)piperidin-4-yl]-l//-pyrazolo[3,4c]pyridin-1 -yl} feny l)-2-fenyl-1 -cyklopropankarboxamid; Al-[4-(7-amino-3-cyklopentyl-l//-pyrazolo[3,4-c]pyridin-l-yl)fenyl]-4(trifluormethyl)benzamid;

Cis-NI -(4- {7-amino-3 - [4-(4-methylpiperazino)cyklohexyl] -1 /í-pyrazolo[3,4cjpyridin-1 -yl} fenyl)-4-(trifluormethyl)benzamid;

7razM-Al-(4-{7-amino-3-[4-(4-methylpiperazino)cyklohexyl]-lA-pyrazolo[3,4cjpyridin-1 -yl} feny l)-4-(trifluormethyl)benzamid;

Al-(4-{7-amino-[3-(l-methylpiperidin-4-yl)piperidin-4-yl]-177-pyrazolo[3,4cjpyridin-1 -yl} feny l)-4-(trifluormethyl)benzamid;

N2-[4-(7-amino-3 -cyklopentyl-17/-pyrazolo[3,4-c]pyridin-1 -yl)fenyl]-1 -methyl- 1H2-indolkarboxamid;

Cz5-A2-(4-{7-amino-3-[4-(4-methylpiperazino)cyklohexyl]-177-pyrazolo[3,4c]pyridin-1 -yl} fenyl)-1 -methyl-1 A-2-indolkarboxamid;

Trans-A2-(4-{7-amino-3-[4-(4-methylpiperazino)cyklohexyl]-177-pyrazolo[3,4cjpyridin-fenyl)-1 -methyl-1 A-2-indolkarboxamid ;

4*4 44 · · · · 444 4 4 · 4

4 «444 44 *

4 44 444·4·4 4 4 f\A 4 4 444444

...·.··· .· · ·« ····

A2-(4-{7-amino-3-[(l-methylpiperidin-4-yl)piperidin-4-yl]-177-pyrazolo[3,4cjpyridin-1 -yl} fenyl)-1 -methyl- ΙΤί-2-indolkarboxamid;

NI - [4-(7-amino-3 -cyklopentyl- 17/-pyrazolo[3,4-c]pyridin-1 -yl)fenyl] -2,2-dimethyl3 -fenylpropanamid;

Czs-yVl-(4-{7-ammo-3-[4-(4-methylpiperazino)cyklohexyl]-l//-pyrazolo[3,4c]pyridin-l-yl}fenyl)-2,2-dimethyl-3-fenylpropanamid;

Trans -M-(4- {7-amino-3 - [4-(4-methylpiperazino)cyklohexyl]-1 A-pyrazolo [3,4cjpyridin-1 -yl} fenyl)-2,2-dimethyl-3 -fenylpropanamid; Al-(4-{7-amino-3-[(l-methylpiperidin-4-yl)piperidin-4-yl]-17/-pyrazolo[3,4c]pyridin-l-yl}fenyl)-2,2-dimethyl-3-fenylpropanamid;

-cyklopentyl-1 -(4-pyhenoxyfenyl)-1 A-pyrazolo [3,4-c]pyridin-7-amin;

Czs-3-[4-(4-methylpiperazino)cyklohexyl]-l-(4-fenoxyfenyl)-l//-pyrazolo[3,4c]pyridin-7-amin;

2ⁿra«5-3-[4-(4-methylpiperazino)cyklohexyl]-l-(4-fenoxyfenyl)-177-pyrazolo[3,4c]pyridin-7-amin; a

-[(1 -methylpiperidin-4-yl)piperidin-4-yl] -1 -(4-fenoxy fenyl)-1 A-pyrazolo [3,4c]pyridin-7-amin.

Další výhodné sloučeniny zahrnují:

7-cyklopentyl-5-(4-fenoxyfenyl)-5/Z-pyrrolo[3,2-íf|ypyrimidin-4-amin;

l-cyklopentyl-3-(4-fenoxyfenyl)-lA-pyrrolo[2,3-J]pyridazin-4-amin;

4-amino-9-cyklopentyl-6-(4-fenoxyfenyl)-6,7,8,9-tetrahydro-5//-pyrimido[4,5ů][l,4]diazepin-8-on; a

4-amino-9-cyklopentyl-6-(4-fenoxyfenyl)-8,9-dihydro-5/í-pyrimido[4,5b] [ 1,4]diazepin-8-on.

Výše uvedené sloučeniny mohou být z příslušných výchozích látek syntetizovány v podstatě podle příkladů 1 nebo 2.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

4 · 4 4» 4 · ♦ · * 4 4 ♦

4 4 · 4 4 *

44····· 4 ·

4 4 4 4 4 •4 4 4· 444·

1. Sloučenina obecného vzorce (I), její racemicko-diastereoizomerní směsi, optické izomery, farmaceuticky přijatelné soli, proléčiva nebo biologicky aktivní metabolity vybraná ze skupiny sestávající se z φφ φφ φ · · φ « • φ • Φ · φ φ φ φ φφφ • φφφ· φ » φφφ·

8 8 *

Φ φ ♦ φ · φ φ φφ φ • · φφ φ φ φ ♦ φ φ ♦ φφφ φφφ φ· φφφφ • * · · · ·

100

R.

·«

101 • 9 4 4 • ·

4 4 9

4 4 • 44 * 44·4

44 44

4 4 4 4 9 4 ·

4 4 4 4 4 4 *

9 4 4444 4 4 4 4 • 4 4 4 4 4 *4 * 44 4 4 4 4

9» · substituent Ri má obecný vzorec • · « · • ·99· · 4

102 ve kterém Z¹⁰⁰ má obecný vzorec nebo je skupina případně substituovaná substituentem Rb vybraným ze skupiny sestávající se z cykloalkylové skupiny, naftylu, tetrahydronaftylu, benzothienylu, furanylu, thienylu, benzoxazolylu, benzothiazolylu, ^w Ν , thiazolylu, benzofuranylu, 2,3-dihydrobenzofuranylu, indolylu, izoxazolylu, tetrahydropyranylu, tetrahydrofuranylu, piperidinylu, pyrazolylu, pyrrolylu, oxazolylu, izothiazolylu, oxadiazolylu, thiadiazolylu, indolinylu, indazolylu, benzoizothiazolylu, pyrido-oxazolylu, pyrido-thiazolylu, pyrimido-oxazolylu, pyrimido-thiazolyl a benzimidazolylu;

ve kterém Z¹¹⁰ je kovalentní vazba nebo případně substituovaná skupina (CiCe), která je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z alkylové skupiny, CN, OH, halogenu, NO₂, COOH, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny a substituovaného nebo nesubstituovaného fenylu;

ve kterém Z¹¹¹ je kovalentní vazba případně substituovaná skupina (Cj-Có) nebo případně substituovaná skupina -(CH₂)_n-cykloalkyl-(CH₂)_n-; přičemž případně substituované skupiny jsou případně substituovány jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z alkylové skupiny, CN, OH, halogenu, NO₂, COOH, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny a substituovaného nebo nesubstituovaného fenylu; substituenty R_a a Rb každý reprezentuje jeden nebo více substituentů v každém případě nezávisle vybrané ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, halogenu, -CN, -NO₂, -C(O)OH, -C(O)H, -OH, -C(O)O-alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované karboxamidoskupiny, tetrazolylu, trifluormethylkarbonyl-aminoskupiny, trifluormethylsulfonamidoskupiny,

Φ· φ Φ 8 88 8

103 • 8 9 « · · · ♦ *·« 8 8 9

9 8 8 substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované alkoxyskupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované alkenylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aryloxyskupiny, substituované nebo nesubstituované heteroaryloxyskupiny, substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované alkynylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, substituované nebo nesubstituované aminoalkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované amidoskupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylthioskupiny, substituované nebo nesubstituované arylthioskupiny, Z¹⁰⁵-C(O)N(R)2, -Z¹⁰⁵-N(R)-C(O)-Z²⁰⁰, -Z¹⁰⁵-N(R)-S(O)2-Z²⁰⁰,

-Z¹⁰⁵-N(R)-C(O)-N(R)-Z²⁰⁰, R_c a CH₂OR_c; přičemž substituent R_c v každém případě je nezávisle atom vodíku, substituovaná nebo nesubstituovaná alkylová skupina, substituovaná nebo nesubstituovaná arylová skupina, -CH₂NR_dR_e, -W-(CH₂)_t-NR_dR_e, -W-(CH₂)_t-O-alkyl, -W-(CH₂), -S-alkyl nebo -W(CH₂),-OH;

přičemž Z¹⁰⁵ v každém případě je nezávisle kovalentní vazba nebo skupina (C,-C₆) přičemž Z²⁰⁰ v každém případě je nezávisle substituovaná nebo nesubstituovaná skupina (Ci-Cď), substituovaný nebo nesubstituovaný fenyl nebo substituovaný nebo nesubstituovaný -(Ci-C6)-fenyl;

substituenty R_d a R_e v každém případě jsou nezávisle atom vodíku, alkylová skupina, alkanoylová skupina nebo SO₂-alkylová skupina; nebo substituenty R_d, R_e a atom dusíku, ke kterému jsou připojeny společně tvoří a 5-ti nebo

6-ti členný heterocyklický kruh; index t je v každém případě nezávisle celé číslo nabývající hodnot 2 až 6; W v každém případě je nezávisle přímá vazba nebo O, S, S(O), S(O)₂ nebo NRf, kde substituent Rf v každém případě je nezávisle atom vodíku nebo alkylová skupina;

nebo substituent Ri je substituovaný nebo nesubstituovaný karbocyklický nebo heterocyklický kruh kondenzovaný s kruhem 2;

104 ·· toto • · · • · · a • ♦ · · · • i· · • to · substituent R3 je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, hydroxyskupiny, substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny nebo substituované nebo nesubstituované alkoxyskupiny;

A je -O- ;-S- ;-S(O)„; -N(R)-; -N(C(O)OR)-; -N(C(O)R)

N(SO₂R)-; -CH₂O-; CH₂S-; -CH₂N(R)-; -CH(NR)-; -CH₂N(C(O)R))- ; -CH₂N(C(O)OR)-; CH₂N(SO₂R)-; -CH(NHR)-; -CH(NHC(O)R)-; -CH(NHSO₂R)-; CH(NHC(O)OR)-;

-CH(OC(O)R)-; -CH(OC(O)NHR); -CITCH-; -C(-NOR)-; -C(O)-; CH(OR)-;

-C(O)N(R)-; -N(R)C(O)-; -N(R)S(O)_P-; -OC(O)N(R)-; -N(R)-C(O)-(CH₂)_nN(R)-,

-N(R)C(O)O-; -N(R)-(CH₂)_n+rC(O)-, -S(O)_PN(R)-; -O-(CR₂)_n+1-C(O)-, -O-(CR₂)_n+1-O-, -N(C(O)R)S(O)_P; -N(R)S(O)_PN(R)-; -N(R)-C(O)-(CH₂)„-O-, -C(O)N(R)C(O)-; -S(O)_PN(R)C(O)-; -OS(O)_PN(R)-; -N(R)S(O)_PO-; -N(R)S(O)_PC(O)-; -SO_PN(C(O)R)-; -N(R)SO_PN(R)-; -C(O)O-; N(R)P(OR_g)O-;

-N(R)P(OR_g)-; -N(R)P(O)(OR_g)O-; -N(R)P(O)(OR_g)-; -N(C(O)R)P(OR_g)O-; -N(C(O)R)P(OR_g)-; -N(C(O)R)P(O)(OR_g)O- nebo -N(C(O)R)P(OR_g)-;

přičemž substituent R v každém případě je nezávisle atom vodíku, substituovaná nebo nesubstituováná alkylová skupina, substituovaná nebo nesubstituováná arylalkylová skupina nebo substituovaná nebo nesubstituováná arylová skupina;

substituent R_g v každém případě je nezávisle atom vodíku, substituovaná nebo nesubstituováná alkylová skupina, substituovaná nebo nesubstituováná arylalkylová skupina, substituovaná nebo nesubstituováná cykloalkylová skupina nebo substituovaná nebo nesubstituováná arylová skupina;

index p nabývá hodnoty 1 nebo 2;

nebo ve skupinách obsahujících fosfor tvoří atom dusíku, atom fosforu a substituenty R a R_g spolu dohromady 5-ti nebo 6-ti členný heterocyklický kruh; nebo

A je NRSO₂ a substituenty R, R_a a atom dusíku spolu dohromady tvoří 5-ti nebo 6-ti členný heterocyklický kruh kondenzovaný ke kruhu 1;

·· ·« • · 4

V* 1 91 *· • 9 · · -> · « · • 9 9 9 9 1 11 1

1 1911 1919 999 1

105 ···· .ί·· *··* · ·<»·· ···· substituent R₂ je -Z¹⁰¹-Z¹⁰²;

Z¹⁰¹ je kovalentni vazba, skupina -(Ci-Cg)-, -(Ci-Cój-O-, -(Ci-C6)-C(O)-, (C,-C₆)-C(O)O-, -(C,-C₆)-C(O)NH-, -(Ci-C₆)-C(O)-N((C,-C₆))- nebo substituovaný nebo nesubstituovaný fenyl;

Z¹⁰² je atom vodíku substituovaná nebo nesubstituované alkylová skupina, substituovaná nebo nesubstituované cykloalkylová skupina, substituovaná nebo nesubstituovaná, nasycená nebo nenasycená heterocyklická skupina nebo substituovaná nebo nesubstituovaná, nasycená nebo nenasycená heterobicyklická skupina; uvedená substituovaná heterocyklická nebo substituovaná heterobicyklická skupina má jeden nebo více substituentů, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z hydroxylu, kyanoskupiny, substituované nebo nesubstituované alkoxyskupiny, substituované nebo nesubstituované sulfonamidoskupiny, substituované nebo nesubstituované ureidoskupiny, substituované nebo nesubstituované karboxamidoskupiny; substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, oxoskupiny, nasycené nebo nenasycené aromatické skupiny, substituované nebo nesubstituované heterocyklické skupiny obsahující jeden nebo více atomů dusíku, jeden nebo více atomů kyslíku nebo jejich kombinace;

přičemž dané atomy dusíku jsou nezávisle případně substituované substituovanou nebo nesubstituovanou alkylovou skupinou, substituovanou nebo nesubstituovanou arylovou skupinou nebo substituovanou nebo nesubstituovanou arylalkylovou skupinou; nebo substituent R₂ má obecný vzorec B-E, kde B je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované cykloalkylová skupiny, substituované nebo nesubstituované azacykloalkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, substituované nebo nesubstituované aminoalkylsulfonylové skupiny, substituované nebo nesubstituované alkoxyalkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované alkoxyskupiny, substituované nebo nesubstituované aminoalkylkarbonylové skupiny, hydroxyskupiny, substituované nebo nesubstituované alkylenové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoalkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované alkylenkarbonylové skupiny nebo substituované nebo nesubstituované aminoalkylkarbonylové skupiny; a E je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované • · · • · · · • to · · · 4 e · <

• · to • ·

106 azacykloalkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované azacykloalkylkarbonylové skupiny, substituované nebo nesubstituované azacykloalkylsulfonylové skupiny, substituované nebo nesubstituované azacykloalkylalkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylkarbonylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylsulfonylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylalkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované azacykloalkylkarbonylaminoskupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylkarbonylaminoskupiny nebo substituované nebo nesubstituované arylové skupiny;

a je 1 a Di, Gi, Ji, Li a Mi jsou každý nezávisle vybrané ze skupiny sestávající se z

CR_a a N za předpokladu, že alespoň dvě z Di, Gi, Ji, Li a Mi jsou CR_a; nebo a je 0 a jedno z Di, Gi, Li a Mi je NR_a, jeden z Di, Gi, Li a Mi je CR_a a zbytek jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z CR_a a N, přičemž substituent R_a je definován výše;

b je 1 a D₂, G₂, J₂, L₂ a M₂ jsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z

CR_a a N za předpokladu, že alespoň dvě z D₂, G₂, J₂, L₂ a M₂ jsou

CR_a; nebo b je 0 a jeden z D₂, G₂, L₂ a M₂ je NR_a, jeden z D₂, G₂, L₂ a M₂ je CR_a a zbytek jsou nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z CR_a a N, přičemž substituent R_a je definován výše; a index n je celé číslo a v každém případě nabývá nezávisle hodnot 0 až 6.
2. Sloučenina podle nároku 1, ve které substituent R₃ je atom vodíku; substituent Ri je v každém případě nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z F, Cl, Br, I, CH₃, NO₂, OCF₃, OCH₃, CN, CO₂CH₃, -CH₂NR_dR_e, CF₃, tbutylu, pyridylu, substituovaného nebo nesubstituo váného oxazolylu, substituovaného nebo nesubstituovaného benzylu, substituovaného nebo nesubstituovaného benzensulfonylu, substituované nebo nesubstituované fenoxyskupiny, substituovaného nebo nesubstituovaného fenylu, • · · · · · · · · · · • · · · · · · · · • · · · ······· · · • · · · · · · ·

107 ........ ·· · .····· substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, karboxylu, substituovaného a nesubstituovaného tetrazolylu a substituovaného nebo nesubstituovaného styrylu.
3. Sloučenina podle nároku 1, ve které substituent R3 je atom vodíku; substituent R_a je v každém případě nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z F, Cl, Br, I, CH₃, NO₂, OCF₃, OCH₃, CN, CO₂CH₃, CF₃, ř-butylu, pyridylu, substituovaného nebo nesubstituovaného oxazolylu, substituovaného nebo nesubstituovaného benzylu, substituovaného nebo nesubstituovaného benzensulfonylu, substituované nebo nesubstituované fenoxyskupiny, substituovaného nebo nesubstituovaného fenylu, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, karboxylu, substituovaného a nesubstituovaného tetrazolylu a substituovaného a nesubstituovaného styrylu.
4. Sloučenina podle nároku 1, ve které substituent R₃ je atom vodíku; substituent R₂ má obecný vzorec ve kterém index n nabývá hodnot 1, 2 nebo 3.
5. Sloučenina podle nároku 1, ve které substituent R₃ je atom vodíku; substituent R₂ má obecný vzorec ve kterém index m nabývá hodnot 0, 1, 2 nebo 3 a substituent R_g je atom vodíku nebo -(CH₂)pN(R4)Rs, ve kterém index p je celé číslo od 2 do 6, substituent R₄ a R₅ je každý nezávisle atom vodíku, azabicykloalkylová skupina nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, • · ··· ·· ·· β · · · ···· • · · · · · ·· · • · · · ······· · ·

4 4 ······ l(Jo 444· ···· ·· · ·· ···· (CH₂)_q, -S(0)₂-, -C(O)O-, -SO₂NH-, -CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a (CH₂)_qS(O)_r-; kde index q je celé číslo 0 až 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je substituovaná nebo nesubstituováná alkylová skupina, alkoxyskupina, aminoskupina, arylová skupina, heteroarylová nebo heterocykloalkylová skupina nebo substituent R4, R5 a atom dusíku společně tvoří 3, 4, 5-ti, 6-ti nebo 7-ti člennou, substituovanou nebo nesubstituovanou heterocyklickou nebo heterobicyklickou skupinu.
6. Sloučenina podle nároku 1, ve které substituent R3 je atom vodíku; substituent R₂ má obecný vzorec

Q NR4R5 ve kterém index m nabývá hodnot 0, 1, 2 nebo 3. Indexy a a b jsou každý nezávisle celé číslo nabývající hodnot 0 až 6; Q je NR4R5 nebo -ORď; každý substituent R4 a R5 je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, azabicykloalkylové skupiny nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -SO₂NH-, -CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_q-, -S(O)₂-, -C(O)O-, (CH₂)_qS(O)_r; přičemž index q je celé ěíslo 0 až 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je substituovaná nebo nesubstituováná alkylová skupina, substituovaná nebo nesubstituováná alkoxyskupina, aminoskupina, arylová skupina, heteroarylová nebo heterocykloalkylová skupina, substituenty R4, R5 a atom dusíku mohou také společně tvořit 3, 4, 5ti, 6-ti nebo 7- člennou, substituovanou nebo nesubstituovanou heterocyklickou nebo heterobicyklickou skupinu;

substituent Ró je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku nebo substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny.
7. Sloučenina podle nároku 1, ve které substituent R3 je atom vodíku;

substituent R₂ má obecný vzorec • · « · · • 4 4 4 4 « 4 4 • 4 4 4 4 4 4 4 · • 4 «4 «444444 4 4

4 4 4 4 4 «4« ve kterém index n nabývá hodnot 1, 2 nebo 3; a substituent R₄ je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, azabicykloalkylové skupiny nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH₂)_q-, -S(O)₂-, C(O)O-, -SO₂NH-,

-CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_qS(O)_r; kde index q je celé číslo mající hodnotu 0 až 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstítuované alkylové skupiny, aminoskupiny, arylové skupiny, heteroarylové nebo substituované nebo nesubstítuované heterocykloalkylové skupiny.
8. Sloučenina podle nároku 1, ve které substituent R3 je atom vodíku; substituent R₂ má obecný vzorec

Rs ve kterém index m nabývá hodnot 0, 1, 2 nebo 3, substituent R₅ je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, azabicykloalkylové skupiny nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH₂)_q, -S(O)₂-, C(O)O-, -SO₂NH-, -CONH-, -(CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH-, -(CH₂)_qC(O)-, C(O)(CH₂)_q- a

-(CH₂)_qS(O)_r-, kde alkylová část -(CH₂)_q, -(CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH-, (CH₂)_qC(O)-,

-C(O)(CH₂)_q- a -(CH₂)_qS(O)_r- je případně substituovaná halogenem, hydroxyskupinou nebo alkylovou skupinou; přičemž index q je celé číslo od 0 do 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstítuované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstítuované aminoskupiny, substituované nebo • ·

110 • · · · · ·« nesubstituované alkoxyskupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylové nebo substituované nebo nesubstituované heterocykloalkylové skupiny; nebo Y a Z dohromady jsou přírodní nebo syntetická aminokyselina, která může být mono- nebo di-alkylovaná na dusíku aminové skupiny; a substituent Rf, reprezentuje jeden nebo více substituentů nezávisle vybraných ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, hydroxy skupiny, oxoskupiny a substituované nebo nesubstituované alkylové, substituované nebo nesubstituované arylové, substituované nebo nesubstituované heterocyklylové, substituované nebo nesubstituované alkoxykarbonylové, substituované nebo nesubstituované alkoxyalkylové, substituované nebo nesubstituované aminokarbonylové, substituované nebo nesubstituované alkylkarbonylové, substituované nebo nesubstituované heterocyklylkarbonylové, substituované nebo nesubstituované aminoalkylové a substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny, za předpokladu, že atomy uhlíku sousedící s atomem dusíku nejsou substituované hydroxyskupinou.
9. Sloučenina podle nároku 1, ve které substituent R3 je atom vodíku; substituent R2 má obecný vzorec ve kterém substituent R4 je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované azabicykloalkylové skupiny nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH₂)_P-, -S(O)₂-, -C(O)O-, -SO₂NH-, CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_qS(O)_r-; kde index q je celé číslo od 0 do 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je vybrán ze skupiny

9· · · · · · · .

• · · · ··· · » · .

• · . . . · · · ·

9 . · · ······· 9 ·

- _{1 1} ·· ......

111 ..99 .·.· ·. · ·· ·.·· setávající z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylové nebo substituované nebo nesubstituované heterocykloalkylové skupiny.
10. Sloučenina podle nároku 1, ve které substituent R3 je atom vodíku; substituent R2 má obecný vzorec / \

R4 R5 ve kterém index m je celé číslo 1 až 6; a substituenty R4 a R5 jsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované azabicykloalkylové skupiny nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -C(O)O-, -SO2-NH-, -CONH,(CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a (CH₂)_q-, -S(O)₂-, -(CH₂)_qS(O)_r-; kde index q je celé číslo od 0 do 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylové nebo substituované nebo nesubstituované heterocykloalkylové skupiny; nebo substituenty R4, R5 a atom dusíku, ke kterému jsou připojeny, mohou také společně tvořit 3, 4, 5-ti, 6-ti nebo 7- člennou, substituovanou nebo nesubstituovanou heterocyklickou nebo heterobicyklickou skupinu.
11. Sloučenina podle nároku 1, ve které substituent R3 je atom vodíku;

substituent R2 má obecný vzorec • · · · · ·· ·· • ··· · I · · • · · · · · · » · • · ·· ····*·· · · ve kterém index n je celé číslo od 0 do 4; index r nabývá hodnot 0 a index m je celé číslo od 1 do 6 nebo index rje 1 a index m je celé číslo od 0 do 6, Q je -NR4R5 nebo -ORň, každý ze substituentů R4 a R5 je nezávisle atom vodíku, substituovaná nebo nesubstituovaná azabicykloalkylová skupina nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH₂)_q, -S(O)2-, C(O)O-, -SO2NH-, -CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_qS(O)_r-; kde index q je celé číslo od 0 do 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylové nebo substituované nebo nesubstituované heterocykloalkylové skupiny, substituenty R4, R5 a atom dusíku mohou také společně tvořit 3, 4, 5-ti nebo 6-ti člennou, substituovanou nebo nesubstituovanou heterocyklickou skupinu, substituent Ró je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku nebo substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny.
12. Sloučenina podle nároku 1, ve které substituent R₃ je atom vodíku;

substituent R₂ má obecný vzorec • · ·«· ·»«» • · · · ♦ ·· · » ·· ······· · · • · · · · · · ve kterém index n je celé číslo 0 až 4 a m je celé číslo 0 až 6; substituent R4 je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované azabicykloalkylové skupiny nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -S(O)2-, -C(O)O-, -SO₂NH-, -CONH-,(CH₂)_qO-, (CH₂)_qNH- a -C(O)-, -(CH₂)_q-, (CH₂)_qS(O),-; kde index q je celé číslo od 0 do 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylové nebo substituované nebo nesubstituované heterocykloalkylové skupiny, substituent Ró je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku nebo substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny.
13. Sloučenina podle nároku 10, ve kterém substituenty R4, R5 a atom dusíku společně vytvářejí heterocyklickou skupinu obecného vzorce

( ^Rl4 t tr» Ri2“7^ R11 R-IO ve kterém substituenty R7, Rs, R9, Rio, Rn, Ri₂, R13 a R_]4 jsou každý

nezávisle nižší alkylová skupina nebo atom vodíku; nebo alespoň jeden pár ze substituentů R7 a Rg; Rg a R10; R11 a Ri₂; nebo R13 a R14 dohromady jsou atom kyslíku; nebo alespoň jeden ze substituentů R7 a R9 je kyanoskupina,

CONHR15, COOR15, CH₂ORi5 nebo CH₂NRi₅(Ri6), kde substituenty R15 a

Riójsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, • · · · 4 4 4 4 · 4 · • 4 · · 4 · 4 4 · 4 4 • 4 4 4 4 4 4 4 *

4 · 44 4 4 4 4 4 · 4 4 4

4 4 444 444

114 ”” ....... ···· azabicykloalkylové skupiny nebo V-L, kde V je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH₂)_P-, -S(O)₂-, -C(O)O-, -SO₂NH-, -CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_qS(O)_r-; kde index p je celé číslo od 0 do 6, index q je celé číslo od 0 do 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a L je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylové nebo substituované nebo nesubstituované heterocykloalkylové skupiny; nebo substituenty R15, Ri6 a atom dusíku společně tvoří 3, 4, 5-ti, 6-ti nebo 7 člennou, substituovanou nebo nesubstituovanou heterocyklickou nebo heterobicyklickou skupinu; X je O, S,

SO, SO₂, CH₂, CHOR17 nebo NR17, kde substituent R17 je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny,

-C(NH)NH₂, -C(O)Ri7 nebo -C(O)ORis, kde substituent Ris je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové, substituované nebo nesubstituované arylové nebo substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny; a index t je 0 nebo 1.
14. Sloučenina podle nároku 10, ve kterém substituenty R4, R5 a atom dusíku společně vytvářejí heterocyklickou skupinu obecného vzorce ve kterém substituenty R19 a R₂o jsou každý nezávisle, atom vodíku nebo nižší alkylová skupina; nebo substituenty R19 a R₂o dohromady jsou atom kyslíku; substituenty R₂i a R₂₂ jsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z atomu vodíku azabicykloalkylové skupiny nebo V-L, kde V je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH₂)_P-, -S(O)₂-,

9 9

99 99 999 99

9999 9 9 » 9 • 9 9999 99 «

9 · 99 9999999 9 9

9 9 999999

115 ···· ·**· ·· · ·· ♦·♦·

-C(0)0-, -SO2NH-, -CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_qS(O)_r-; kde index p je celé číslo 0 až 6, index q je celé číslo od 0 do 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a L je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylové nebo substituované nebo nesubstituované heterocykloalkylové skupiny; nebo substituenty R21, R22 a atom dusíku společně tvoří 3, 4, 5-ti, 6-ti nebo 7 člennou, substituovanou nebo nesubstituovanou heterocyklickou skupinu; index m je celé číslo od 1 do 6; a index n je celé číslo od 0 do 6.
15. Sloučenina podle nároku 10, ve kterém substituenty R4, R5 a atom dusíku společné vytvářejí heterocyklickou skupinu obecného vzorce ve kterém index m je celé číslo od 1 do 6; substituent R23 je vybrán ze skupiny sestávající se z CH2OH, NRR', C(O)NR'R nebo COOR, kde substituenty R a R' jsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z atomu vodíku nebo substituované nebo nesubstituované alkylové, substituované nebo nesubstituované arylové nebo substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny.
16. Sloučenina podle nároku 10, ve kterém substituenty R4, R5 a atom dusíku společně vytvářejí heterocyklickou skupinu obecného vzorce

R₂₄ * to • to • toto to · « to

116 ve kterém substituent R24 je vybrán ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové, substituované nebo nesubstituované arylové nebo substituované nebo nesubstituované arylalkylová skupiny, karboxylu, kyanoskupiny, C(O)OR₂5, CH₂OR₂₅, CH₂NR₂₆R27 nebo C(O)NHR₂₆; přičemž substituent R₂5 je vybrán ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové, substituované nebo nesubstituované arylové, substituované nebo nesubstituované arylalkylové, substituované nebo nesubstituované heterocykíícké nebo substituované nebo nesubstituované heterocykloarylové skupiny; substituenty R₂6 a R₂7 jsou, každý nezávisle, atom vodíku, substituovaná nebo nesubstituovaná azabicykloalkylové skupina nebo V-L, kde V je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH₂)_P-, S(O)₂-, -C(O)O-, -SO₂NH-, -CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_qS(O)_r-; kde index p je celé číslo od 0 do 6, index q je celé číslo od 0 do 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a L je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, substituované nebo nesubstituované arylové, substituované nebo nesubstituované heteroarylové nebo substituované nebo nesubstituované heterocykloalkylové skupiny; substituenty R₂ó, R₂7 a atom dusíku mohou také společně tvořit 3, 4, 5-ti nebo 6-ti člennou, substituovanou nebo nesubstituovanou heterocyklickou skupinu.
17.

Sloučenina podle nároku 10, ve které alespoň jeden ze substituentů R4 a R5 má obecný vzorec Y-Z, kde Z má obecný vzorec ve kterém T je C(O), S, SO, SO₂, CHOŘ nebo NR, kde substituent R je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku nebo substituované nebo nesubstituované alkylové, substituované nebo nesubstituované arylové nebo substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny; a index n nabývá hodnot 0, 1 nebo 2.

117 ·· ·· ♦ ♦ · 9 • · • * • · 9999 9999

9 99 99

9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 ····♦·· · 9

9 9 9 9 9 • 99 9999
18. Sloučenina podle nároku 10, ve které alespoň jeden ze substituentů R₄ a R₅má obecný vzorec Y-Z, kde Z má obecný vzorec -N(R₂₈)R₂₉ a substituenty R₂8 a R₂₉ jsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované karboxyalkylové, substituované nebo nesubstituované alkoxykarbonylalkylové, substituované nebo nesubstituované hydroxyalkylové, substituované nebo nesubstituované alkylsulfonylové, substituované nebo nesubstituované alkylkarbonylové nebo substituované nebo nesubstituované kyanoalkylové skupiny; nebo substituenty R₂g a R₂₉společně s atomem dusíku tvoří 5-ti nebo 6-ti člennou heterocyklickou skupinu.
19. Sloučenina podle nároku 11, ve které substituenty R₄, R5 a atom dusíku společně vytvářejí heterocyklickou skupinu obecného vzorce ve kterém substituenty R₇, R₈, R₉, R10, R11, R12, R13 a R_]4 jsou každý nezávisle nižší alkylová skupina nebo atom vodíku; nebo alespoň jeden pár ze substituentů R7 a Rs; R₉ a R10; R11 a Rj₂; nebo R13 a Ri₄ dohromady jsou atom kyslíku; nebo alespoň jeden ze substituentů R₇ a R₉ je kyanoskupina, CONHR15, COOR15, CH₂ORi₅ nebo CH₂NRi₅(Ri₆), kde substituenty R₁₅ a Rbjsou, každý nezávisle, atom vodíku substituovaná nebo nesubstituovaná, azabicykloalkylová skupina nebo V-L, kde V je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH₂)_P-, -S(O)₂-, -C(O)O-, -SO₂NH-, -CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a

-(CH₂)_qS(O)_r-; kde index p je celé číslo od 0 do 6, index q je celé číslo od 0 do 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a L je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylové nebo substituované nebo nesubstituované heterocykloalkylové i

118 »· · · ♦ 9 9 9

9 9 9

9 9 9 skupiny; nebo substituenty R15, Rjó a atom dusíku společně tvoří 3, 4, 5-ti, 6ti nebo 7 člennou, substituovanou nebo nesubstituovanou heterocyklickou nebo heterobicyklickou skupinu;

X je O, S, SO, SO2, CH2, CHOR17 nebo NR17, kde substituent R17 je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny, -C(NH)NH2, C(O)Ri8 nebo -C(O)ORis, kde substituent Rig je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové, substituované nebo nesubstituované arylové nebo substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny; a index t je 0 nebo 1.
20. Sloučenina podle nároku 11, ve které substituenty R4, R5 a atom dusíku společně vytvářejí heterocyklickou skupinu obecného vzorce ve kterém substituenty R19 a R20 jsou, každý nezávisle, atom vodíku nebo nižší alkylová skupina; nebo substituenty R19 a R20 dohromady jsou atom kyslíku; substituenty R21 a R22 jsou, každý nezávisle, atom vodíku, substituovaná nebo nesubstituovaná azabicykloalkylová skupina nebo V-L, kde V je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH2)_P-, -S(O)2-, C(O)O-, -SO2NH-, -CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_qS(O)_r-; kde index p je celé číslo od 0 do 6, index q je celé číslo od 0 do 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a L je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylové nebo substituované nebo nesubstituované heterocykloalkylové skupiny; nebo • 9 99 9 9

9 9 9 9 9

9 9 9

9 9 9 9

9 9 9 9

99999999 ·· • ♦ · • · · · ·

99 99 • fcfc · • · ·

9 9 9 9 • 9 9 9 • 99 99 9 9

119 substituenty R₂i, R22 a atom dusíku společně tvoří 3, 4, 5-ti nebo 6-ti člennou, substituovanou nebo nesubstituovanou heterocyklickou; index mje celé číslo od 1 do 6; a index n je celé číslo od 0 do 6.
21. Sloučenina podle nároku 11, ve které substituenty R4, R5 a atom dusíku společně vytvářejí heterocyklickou skupinu obecného vzorce ve kterém index m je celé číslo od 1 do 6; substituent R23 je vybrán ze skupiny sestávající se z CH₂OH, NRR', C(O)NR'R nebo COOR, kde substituent R vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku nebo substituované nebo nesubstituované alkylové, substituované nebo nesubstituované arylové nebo substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny.
22. Sloučenina podle nároku 11, ve které substituenty R4, R5 a atom dusíku společně vytvářejí heterocyklickou skupinu obecného vzorce

R₂4 ve kterém substituent R₂4 je vybrán ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové, substituované nebo nesubstituované arylové nebo substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny, karboxylu, kyanoskupiny, C(O)OR₂s, CH₂OR₂5, CH₂NR₂6R₂7 nebo C(O)NHR₂6; kde substituent R₂s je vybrán ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové, substituované nebo nesubstituované arylové, substituované nebo nesubstituované arylalkylové, substituované nebo nesubstituované heterocyklické nebo substituované nebo nesubstituované • Φ · φφ φφ φφφφφφφ φ • · · · ♦ · · * 9

9 9 « · ΦΦΦΦΦΦΦ · <

1ΊΛ ΦΦ φφφφφφ

1ZU ····♦··· ·· φ ·· ·««« heterocykloarylové skupiny; a substituenty R₂6 a R₂7 jsou, každý nezávisle, atom vodíku, substituovaná nebo nesubstituovaná azabicykloalkylová skupina nebo V-L, kde V je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH₂)_P-, S(O)₂-, -C(O)O-, -SO₂NH-, -CONH-, (CH₂)_qO- -(CH₂)NH- a -(CH₂)_qS(O)_r-; kde index p je celé číslo od 0 do 6, index q je celé číslo od 0 do 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a L je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, substituované nebo nesubstituované arylové, substituované nebo nesubstituované heteroarylové nebo substituované nebo nesubstituované heterocykloalkylové skupiny; nebo substituenty R₂6, R₂7 a atom dusíku mohou také společně tvořit 3, 4, 5-ti nebo 6-ti člennou, substituovanou nebo nesubstituovanou heterocyklickou skupinu.
23. Sloučenina podle nároku 11, ve které alespoň jeden ze substituentů R4 a R5 má obecný vzorec Y-Z, kde Z má obecný vzorec \_ύζ

R32 ve kterém index g nabývá hodnot 0 nebo 1; a

T je C(O), O, S, SO, SO₂, CH₂, CHORn nebo NR17, kde substituent R17 je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny, C(NH)NH₂, -C(O)Ris nebo -C(O)ORig, kde substituent Rig je atom vodíku, substituovaná nebo nesubstituovaná alkylová skupina, substituovaná nebo nesubstituovaná arylová skupina nebo substituovaná nebo nesubstituovaná arylalkylová skupina; a substituent R3₂ je vybrán ze skupiny sestávající z atomu vodíku, kyanoskupiny nebo substituované nebo nesubstituované alkylové, substituované nebo nesubstituované alkoxykarbonylové, substituované nebo nesubstituované alkoxyalkylové, substituované nebo nesubstituované hydroxyalkylové, substituované nebo nesubstituované φ φ φφ φφφφ

121 aminokarbonylové, substituované nebo nesubstituované alkylkarbonylové nebo substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny.
24. Sloučenina podle nároku 11, ve které alespoň jeden ze substituentů R₄ a R₅má obecný vzorec Y-Z, kde Z má obecný vzorec Y-Z, kde Z je -N(R₂s)R₂₉ a substituenty R₂8 a R₂₉ jsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované karboxyalkylové, substituované nebo nesubstituované alkoxykarbonylalkylové, substituované nebo nesubstituované hydroxyalkylové, substituované nebo nesubstituované alkylsulfonylové, substituované nebo nesubstituované alkylkarbonylové nebo substituované nebo nesubstituované kyanoalkylové skupiny; nebo substituenty R₂s a R₂₉společně s atomem dusíku tvoří 5-ti nebo 6-ti člennou substituovanou nebo nesubstituovanou heterocyklickou skupinu.
25. Sloučenina podle nároku 8, ve které substituent R₅ má obecný vzorec Y-Z, kde Z má obecný vzorec N(R3o)R3i, ve kterém substituenty R30 a R31 jsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, alkylové, alkoxykarbonylové, alkoxyalkylové, hydroxyalkylové, aminokarbonylové, kyano, alkylkarbonylové nebo arylalkylové skupiny.
26. Sloučenina podle nároku 8, ve které substituent R5 má obecný vzorec Y-Z, kde Z má obecný vzorec

X=N každé X je nezávisle CH nebo N; a substituent R32 je vybrán ze skupiny sestávající z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkoxykarbonylové, substituované nebo nesubstituované alkoxyalkylové, substituované nebo nesubstituované hydroxyalkylové, substituované nebo nesubstituované aminokarbonylové, substituované nebo nesubstituované alkylkarbonylové nebo substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny.

A

44 44

4 4 4 4 • 9 4

4 4 4

4 4 4

44 4444

122

94 ♦ » • 4 · · • * • · • · • t · · ···· »· « • · · • · * · • · ·»·· 4 • 44

4 4 4
27. Sloučenina podle nároku 8, ve které substituent R5 má obecný vzorec Y-Z, kde Z má obecný vzorec

R32 ve kterém index g nabývá hodnot 0 nebo 1; a

T je O, S, SO, SO2, CH₂, CHOR17 nebo NR17, kde substituent R17 je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny, -C(O)NH₂, C(NH)NH₂, -C(O)Ri8 nebo -C(O)ORi8, kde substituent Ris je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny nebo substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny; a substituent R3₂ je vybrán ze skupiny sestávající z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové, substituované nebo nesubstituované alkoxykarbonylové, substituované nebo nesubstituované alkoxyalkylové, substituované nebo nesubstituované hydroxyalkylové, substituované nebo nesubstituované aminokarbonylové, substituované nebo nesubstituované alkylkarbonylové nebo substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny.
28. Sloučenina podle nároku 8, ve které substituent R5 má obecný vzorec Y-Z, kde Z má obecný vzorec ve kterém index g je 0, 1 nebo 2;

substituent R3₂ je vybrán ze skupiny sestávající z atomu vodíku, kyanoskupiny nebo substituované nebo nesubstituované alkylové,

123

99 4· • * * · • · • · • 4 «·· · 4 · ·4 «4 « ·· 40 • · · 0 0 0 0

9 9 9 9 9 9 9

9 9 9999 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9

9* · 99 004 0 substituované nebo nesubstituované alkoxykarbonylové, substituované nebo nesubstituované alkoxyalkylové, substituované nebo nesubstituované hydroxyalkylové, substituované nebo nesubstituované aminokarbonylové, substituované nebo nesubstituované alkylkarbonylové nebo substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny.
29. Sloučenina podle nároku 8, ve které substituent R5 má obecný vzorec Y-Z, kde Z má obecný vzorec ve kterém T je C(O), O, S, SO, SO₂, CH₂, CHOŘ,7 nebo NR,₇, kde substituent R,₇ je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, arylové skupiny, arylalkylové skupiny,

-C(NH)NH₂, -C(O)R,8 nebo -C(O)OR,8, kde substituent R,s je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované arylové nebo substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny.

index g nabývá hodnot 0 nebo 1; a substituent R₃₂ je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové, substituované nebo nesubstituované alkoxykarbonylové, substituované nebo nesubstituované alkoxyalkylové, substituované nebo nesubstituované hydroxyalkylové, substituované nebo nesubstituované aminokarbonylové, substituované nebo nesubstituované alkylkarbonylové nebo substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny.
30. Sloučenina podle nároku 8, ve které substituent R5 má obecný vzorec Y-Z, kde Z má obecný vzorec «· ί

• · • · ·

• · · * · · ♦ • · · ···· • · · ·· * ·· »· • · « · • · ·

9 9 · · • · · ··» ··«· ve kterém substituent R32 je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované alkylové, substituované nebo nesubstituované alkoxykarbonylové, substituované nebo nesubstituované alkoxyalkylové, substituované nebo nesubstituované hydroxyalkylové, substituované nebo nesubstituované aminokarbonylové a alkylkarbonylové skupiny, substituované nebo nesubstituované thioalkoxyskupiny nebo substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny; a substituent R33 je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku nebo substituované nebo nesubstituované alkylové, substituované nebo nesubstituované alkoxykarbonylové, substituované nebo nesubstituované alkoxyalkylové, substituované nebo nesubstituované aminokarbonylové, perhalogenalkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované alkenylové skupiny, substituované nebo nesubstituované alkylkarbonylové nebo substituované nebo nesubstituované arylalkylové skupiny.
31. Sloučenina podle nároku 1, ve které substituent R3 je atom vodíku; substituent R má obecný vzorec ve kterém index m nabývá hodnot 0 nebo 1;

substituenty R34, R₃₅, R36, R37, R38, R39, R40 a R_4i jsou, každý nezávisle, methyl nebo atom vodíku; nebo alespoň jeden pár ze substituentů R34 a R35; R₃6 a R37; R38 a R39; nebo R40 a R41 společně jsou atom kyslíku; substituent R42 je atom vodíku, substituovaná nebo nesubstituovaná azabicykloalkylová skupina nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -

125 (CH₂)p-, -S(O)₂-, -C(O)O-, -SO2NH-, -CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a (CH₂)_qS(O)_r-; kde index p je celé číslo od 0 do 6, index q je celé číslo od 0 do 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylové nebo substituované nebo nesubstituované heterocykloalkylové skupiny; nebo substituent R42 má obecný vzorec substituenty R43, R44, R45, R46, R47, R48, R49 a R50 jsou, každý nezávisle, methyl nebo atom vodíku;

nebo alespoň jeden pár ze substituentů R43 a R44; R45 a R46; R47 a R48 ; nebo R49 a R50 společně jsou atom kyslíku; a substituent R51 je atom vodíku, substituovaná nebo nesubstituovaná azabicykloalkylová skupina nebo V-L, kde V je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH₂)_P-, -S(O)₂-, C(O)O-, -SO₂NH-,

-CONH-, (CH,)_qO-, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_qS(O)_r-; kde index p je celé číslo od 0 do 6, index q je celé číslo od 0 do 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a L je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylové nebo substituované nebo nesubstituované heterocykloalkylové skupiny.
32. Sloučenina podle nároku 1, ve které substituent R3 je atom vodíku;

substituent R₂ má obecný vzorec • ·

126

Reo ve kterém indexy h, i, j, k a 1 jsou nezávisle 0 nebo 1; substituenty R52, R53, R54, R55, R₅6, R57, R585 R59, Rg a Rh jsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z methylu nebo atomu vodíku; nebo alespoň jeden pár ze substituentů R52 a R53; R54 a R55 ; R56 a R57; nebo R58 a R59 společně jsou atom kyslíku; substituent Rňo je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované azabicykloalkylové skupiny nebo Y-Z, kde Y je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH2)_P-, -S(O)2-, C(O)O-, -SO2NH-, -CONH-, (CH₂)_qO, -(CH₂)_qNH- a -(CH₂)_qS(O)_r; kde index p je celé číslo od 0 do 6, index q je celé číslo od 0 do 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a Z je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylové nebo substituované nebo nesubstituované heterocykloalkylové skupiny; nebo substituent Reo má obecný vzorec ve kterém index v je 0 nebo 1; substituenty Réi, Ró2, Ró3, Ró4, Rós, Róó, Ró7 a Rós jsou každý nezávisle vybrány ze skupiny sestávající se z nižší alkylové skupiny nebo atomu vodíku; nebo alespoň jeden pár ze substituentů Rói a Ró2; Ró3 a Rň₄; Rg5 a Róó; a Ró7 a Rós společně jsou atom kyslíku; a substituent Ró9 je vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, substituované nebo nesubstituované azabicykloalkylové skupiny nebo V-L,

127 .............

kde V je vybráno ze skupiny sestávající se z -C(O)-, -(CH₂)_p-, -S(O)2-, C(O)O-, -SO₂NH-, -CONH-, (CH₂)_qO-, -(CH₂)_qNH- a (CH₂)_qS(O)_r-; kde index p je celé číslo od 0 do 6, index q je celé číslo od 0 do 6 a index r nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; a L je vybráno ze skupiny sestávající se ze substituované nebo nesubstituované alkylové skupiny, substituované nebo nesubstituované aminoskupiny, substituované nebo nesubstituované arylové skupiny, substituované nebo nesubstituované heteroarylové nebo substituované nebo nesubstituované heterocykloalkylové skupiny.
33. Způsob inhibice jedné nebo více aktivit proteinkinas u pacienta, vyznačující se tím, že zahrnuje podání terapeuticky účinného množství sloučeniny podle nároku 1 nebo její fyziologicky přijatelné soli, proléěiva nebo biologicky aktivních metabolitů danému pacientovi.
34. Způsob podle nároku 33, vyznačující se tím, že daná proteinkinasa je vybrána ze skupiny sestávající se z KDR, FGFR-1, PDGFRP, PDGFRa, IGF1R, c-Met, Flt-1, Flt-4, TIE-2, TIE-1, Lek, Src, fyn, Lyn, Blk, hek, fgr a yes.
35. Způsob ovlivnění hyperproliferačních poruch u pacienta, vyznačující se tím, že zahrnuje podání terapeuticky účinného množství sloučeniny podle nároku 1 nebo její fyziologicky přijatelné soli, proléěiva nebo biologicky aktivních metabolitů danému pacientovi.
36. Způsob ovlivnění angiogeneze u pacienta, vyznačující se tím, že zahrnuje podání terapeuticky účinného množství sloučeniny podle nároku 1 nebo její fyziologicky přijatelné soli, proléěiva nebo biologicky aktivních metabolitů danému pacientovi.
37. Způsob podle nároku 33, vyznačující se tím, že proteinkinasa je vybrána ze skupiny sestávající se z proteinové serin/threoninkinasy nebo proteinové tyrosinkinasy.

4 4

4 4 4 4 4 1

4 4 4444 4 4

4 4 44 4444444 4

4 4 4 4 4 · ·

128 ..............
38. Způsob ošetření jednoho nebo více vředů u pacienta, vyznačující se tím, že zahrnuje podání terapeuticky účinného množství sloučeniny podle nároku 1 nebo její fyziologicky přijatelné soli, proléčiva nebo biologicky aktivních metabolitů danému pacientovi.
39. Způsob podle nároku 38, vyznačující se tím, že vřed nebo vředy jsou způsobeny bakteriální nebo plísňovou infekcí; nebo vřed nebo vředy jsou Moorenovy vředy; nebo vřed nebo vředy jsou symptomy ulcerativní kolitidy.
40. Způsob ošetření stavu u pacienta, vyznačující se tím, že zahrnuje podání terapeuticky účinného množství sloučeniny podle nároku 1 nebo její fyziologicky přijatelné soli, proléčiva nebo biologicky aktivních metabolitů danému pacientovi, přičemž daný stav je onemocnění očí, kardiovaskulární onemocnění, rakovina, syndrom Crow-Fukase (POEMS), diabetické onemocnění, srpkovitá anémie, chronický zánět, systémový lupus, glomerulonefritida, synovitida, zánětlivé střevní onemocnění, Chronova nemoc, glomerulonefritida, revmatoidní artritida, osteoartritida, roztroušená skleróza, rejekce štěpu, Lymská nemoc, sepse, Hippel-Lindauův syndrom, pemfigoid, psoriáza, Pagetova nemoc, polycystické ledvinové onemocnění, fibróza, sarkoidóza, cirhóza, tyreoiditida, hyperviskózní syndrom, onemocnění Osler-Weber-Rendu, chronické okluzní onemocnění plic, astma nebo edém po popáleninách, trauma, ozáření, mrtvice, hypoxie nebo ischémie, syndrom ovariální hyperstimulace, preeklampsie, menometroragie, endometrióza nebo infekce herpes simplex, herpes zoster, virem způsobujícím syndrom získaného selhání imunity, protozoem, toxoplazmózou nebo parapoxvirem.
41. Způsob podle nároku 40, vyznačující se tím, že onemocnění očí je okulární nebo makulární edém, okulární neovaskulární onemocnění, skleritida, radiální keratotomie, uveitida, vitritida, myopie, fyziologická exkavace papily, chronické odchlípení sítnice, komplikace po ošetření laserem, konjunktivitida, Stargardtova nemoc a Ealesova nemoc, retinopatie a makulární degenerace.

129 • · · ·
42. Způsob podle nároku 40, vyznačující se tím, že kardiovaskulární onemocnění je ateroskleróza, restenóza, ischémie/reperfúzní poškození, vaskulární okluze a karotické obstruktivní onemocnění.
43. Způsob podle nároku 40, vyznačující se tím, že rakovina je pevný nádor, sarkom, fibrosarkom, osteom, melanom, retinoblastom, rabdomyosarkom, glioblastom, neuroblastom, teratokarcinom, hematohematopoetické zhoubné bujení, Kaposiho sarkom, Hodgkinova nemoc, lymfom, myelom, leukémie nebo maligní ascites.
44. Způsob podle nároku 40, vyznačující se tím, že diabetické onemocnění je insulin-dependentní glaukom s diabetes mellitus, diabetická retinopatie nebo mikroangiopatie.
45. Způsob snížení fertility u pacienta, vyznačující se tím, že daný způsob zahrnuje krok, ve kterém dochází k podání terapeuticky účinného množství sloučeniny podle nároku 1 nebo její fyziologicky přijatelné soli, proléčiva nebo biologicky aktivních metabolitů pacientovi.
46. Způsob podle nároku 36, vyznačující se tím, že sloučenina nebo její fyziologicky přijatelná sůl, proléčivo nebo biologicky aktivní metabolit je podáváno v množství, které má na angiogenezí nebo vaskulogenezi promoční účinek.
47. Způsob podle nároku 34, vyznačující se tím, že proteinkinasa je Tie-2.
48. Způsob podle nároku 46, vyznačující se tím, že sloučenina obecného vzorce (I) nebo její fyziologicky přijatelná sůl, proléčivo nebo biologicky aktivní metabolit je podávána v kombinaci s proangiogenním růstovým faktorem.

• ·

4 Λ Λ ·· · · ’

130 ········ ·· · ·· «
49. Způsob podle nároku 48, vyznačující se tím, že proangiogenní růstový faktor je vybrán ze skupiny sestávající se z VEGF, VEGF-B, VEGF-C, VEGF-D, VEGF-E, HGF, FGF-1, FGF-2, jejich deriváty a antijodotypické protilátky.
50. Způsob podle nároku 46, vyznačující se tím, že pacient trpí anémií, ischémií, infarktem, rejekcí transplantátu, zraněním, gangrénou nebo nekrózou.
51. Způsob podle nároku 33, vyznačující se tím, že aktivita proteinkinasy se podílí na aktivaci T-buněk, aktivaci B-buněk, degranulaci žírných buněk, aktivaci monocytu, potenciaci zánětlivé odpovědi nebo jejich kombinaci.
52. Sloučenina podle nároku 1, ve které substituent R₃ je atom vodíku;

substituent R₂ je

-Z¹⁰¹-Z¹⁰², kde Z¹⁰¹ je kovalentní vazba, -(Ci-C₆)-, -(C,-C₆)-O-, -(C,-C₆)C(O)-,

-(Ci-C₆)-C(O)O-, -(C,-C₆-C(O)-NH-, -(Cj-Có-CCOj-NtfCrCó))- nebo substituovaný fenyl; a i no

Z je atom vodíku, substituovaná nebo nesubstituovaná alkylová skupina nebo substituovaná nebo nesubstituovaná, nasycená nebo nenasycená heterocyklická skupina.
53. Sloučenina podle nároku 52, ve které Z¹⁰¹ je vybráno ze skupiny sestávající se z

-CH₂-C(O)O-, -CH₂-C(O)-, -CH₂-C(O)-NH-, -CH₂-C(O)-N(Me), -CH(Me)C(O)O-, -(CH₂)₃-C(O)O-, -CH(Me)-C(O)-NH- a -(CH₂)₃-C(O)-NH-;

Z¹⁰² je vybráno ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, methylu, ethylu, Λζν-dimethylaminoethylu, 7V,V-diethylaminoethylu, 2-fenyl-2-hydroxyethylu, morfolinoskupiny, piperazinylu, V-methylpiperazinylu a

2-hydroxymethylpyrrolidinylu.
54. Sloučenina podle nároku 53, ve které substituent Ri má obecný vzorec kde Z¹⁰⁰ je substituovaný nebo nesubstituovaný benzoxazolyl nebo substituovaný nebo nesubstituovaný benzothiazolyl.
55. Sloučenina podle nároku 8, 9, 10 nebo 53, ve které substituent Ri má obecný vzorec ve kterém se vyskytuje pouze jeden substituent R_a a je vybrán z atomu vodíku nebo fluoru.
56. Sloučenina podle nároku 52, ve které Z¹⁰¹ kovalentní vazba; a Z¹⁰² je případně substituovaný pyridyl.
57. Sloučenina podle nároku 56, ve které substituent Ri má obecný vzorec • 4

44 44 4

4 4 4 4 4 4 • 4 4 4 4 4
58. Sloučenina podle nároku 1, ve které substituent R₃ je atom vodíku; substituent R₂ je cyklopentyl; a substituent Ri má obecný vzorec _zuo_A__zm_z>oo
59. Sloučenina podle nároku 58, ve které Z*¹⁰ je atom vodíku;

A je O; a Z¹⁰⁰ je případně substituovaný fenyl, furanyl nebo thienyl, přičemž Z¹⁰⁰ je případně substituované jedním nebo více substituenty, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z F, COOH, NO₂, OMe, COOMe, OCF₃ a CF₃.
60. Sloučenina podle nároku 58, ve které Z¹¹⁰ je atom vodíku;

A je -0-, -O-(CR₂)_n, -C(0)- nebo -O-(CR₂)„-O-;

index n v každém případě je O až 3;

Z¹⁰⁰ je případně substituovaná skupina vybraná ze skupiny sestávající se z cyklohexylu, fenylu, tetrahydropyranylu, tetrahydrofuranylu, izoxazolylu a piperidinylu; přičemž Z¹⁰⁰ je případně substituovaná jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z alkylové skupiny, alkoxyskupiny, halogenu, hydroxyskupiny a alkoxykarbonylové skupiny.
61. Sloučenina podle nároku 58, ve které substituent R₂ je případně substituovaný skupinou vybranou ze skupiny sestávající se z cyklobutylu a cyklohexylu.
62. Sloučenina podle nároku 61, ve které substituent R₂ je případně substituovaný jedním nebo více substituenty vybranými ze skupiny sestávající se z hydroxyskupiny, alkylové skupiny, hydroxyalkylové skupiny, karboxyalkylové skupiny a fenylalkoxyalkylové skupiny.
63. Sloučenina podle nároku 62, ve které substituent Ri je 4-fenoxyfenyl.

• · to · · • · · · ·

133 ···· toto··
64. Sloučenina podle nároku 6, ve které index m nabývá hodnoty 2; a je 0; substituent R₆ je atom vodíku; b je 1 nebo 2; a substituenty R4 a R₅ jsou každý atom vodíku.
65. Sloučenina podle nároku 8, ve které index m nabývá hodnot 0, 1 nebo 2; substitutent R_d je atom vodíku; substituent R5 je atom vodíku nebo Y-Z; kde Y je z kovalentní vazba, -C(O)-, -(CH2)_qO-,

-(CH₂)_q, -(CH₂)_qC(O)- nebo -C(O)(CH₂)_q-, kde alkylová část skupin (CH₂)_qO-,

-(CH₂)_P, -(CH₂)_qC(O)- a -C(O)(CH₂)_q- je případně substituovaná halogenem, hydroxyskupinou nebo alkylovou skupinou; a

Z je vybráno ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, alkylové skupiny, případně substituované alkylové skupiny, alkoxyalkylové skupiny, případně substituované heterocykloalkylové skupiny, případně substituovaná heteroarylové skupiny nebo případně substituované aminoskupiny.

Sloučenina podle nároku 65, ve které Z je vybráno ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, methylu, ethylu, hydroxymethylu, methoxyethylu, ŤV-methylpiperidinylu, (ř-butoxykarbonyl)(hydroxy)piperidinylu, hydroxypiperidinylu, (hydroxymethyl)pi-perdinylu, (hydroxy)(methyl)piperidinylu, morfolinoskupiny, (methoxyethyl)piperizinylu, methylpiperizinylu, 4piperidinylpiperidinylu, imidazolylu, methylimidazolylu, Nmethylaminoskupiny, Λζ/V-dimethylaminoskupiny, /V-izopropylaminoskupiny, KJV-diethylaminoskupiny, 2,3-dihydroxy-propylaminoskupiny, 2hydroxyethylaminoskupiny, 3-hydroxypropyl-aminoskupiny, methoxyethylaminoskupiny, ethoxykarbonylmethylaminoskupiny, fenylmethylaminoskupiny, TV-methyl-JV-methoxyaminoskupiny, furanylmethylaminoskupiny, piperidinylethylaminoskupiny, N-(2-N,Ndimethylaminoethyl)-/V-methyl-aminoskupiny, 2-Y,W-dimethylaminoethylaminoskupiny, Y-methyl-7V-(/V-methyl-piperidin-4yljaminoskupiny,

2-morfolino-ethylaminoskupiny, 3-morfolino-propylaminoskupiny, 3• ·

134 imidazolyl-propylaminoskupiny lidinyl)propylaminoskupiny.

nebo 3-(2-oxopyrro67. Sloučenina podle nároku 8, ve které index m nabývá hodnoty 2; substituent ^rn

Rs je Y-Z; Y je -C(O)-; a Z má obecný vzorec R nabývá hodnot 0, 1, 2 nebo 3.

, ve kterém index n

68.

Sloučenina podle nároku 9, ve které je substituent R₄ vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku nebo methylu;

substituent Ri má obecný vzorec rl 11

A je vybráno ze skupiny sestávající se z O, -N(R)- a -N(R)C(O)-; Z¹ je (CH₂)_n-cykloalkyl-(CH₂)n-;

substituent R je atom vodíku nebo alkylová skupina; index n je celé číslo 0 až 5;

substituent R_a je jeden nebo více substituentů, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, OH, F, Cl, methylu a methoxyskupiny; a substituent Rb je jeden nebo více substituentů, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, CN, F, CF3, OCF3, methylu, methoxyskupiny a případně substituované aminoskupiny;

kde uvedená aminoskupina je případně substituovaná jednou nebo více skupin, přičemž každá je nezávisle vybrána ze skupiny sestávající se z alkylové skupiny, alkoxyalkylové skupiny, fenylu, substituovaného fenylu a případně substituované heteroarylové skupiny.
69. Sloučenina podle nároku 68, ve které substituent Rb je 4methylfenylthioskupina nebo 2-pyridinylthioskupina.
70. Sloučenina podle nároku 9, ve které je • · · ·

135 • ·· • · · • · · to • · · · · · « • ··

-V /)-A—(W-Z¹™ substituent Ri v—(/ kde Z¹⁰⁰ je vybráno ze skupiny sestávající se z benzo [ójthiofenu, furanylu a thiofenu.
71. Sloučenina podle nároku 9C, ve které je substituent R_a alkoxyskupina; A je NH-C(O)-; a mezi A a Z¹⁰⁰ je kovalentní vazba.

Sloučenina podle nároku 1, 8 nebo 9, ve které je

R.

substituent Rj

A je vybráno ze skupiny sestávající se z -N(R)-C(O)-N(R)-, -(CH₂)_nN(R)C(O)N(R)-, -N(R)- a -N(R)-SO₂-; substituent R je atom vodíku nebo alkylové skupiny;

Z¹⁰⁰ je , » > pyridinyl, thiazolylu, furanyl, benzofuranyl nebo oxazolyl;

X je S, O nebo NR, kde substituent R v každém případě je nezávisle atom vodíku nebo Me;

substituent R_a je jeden nebo více substituentů, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku a F; a substituent Rb je jeden nebo více substituentů, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z atomu vodíku, F, Cl, Br, NO₂, CF₃, alkylové skupiny, alkoxyskupiny a alkoxykarbonylové skupiny.
73. Sloučenina podle nároku 72, ve které je substituent R4 methyl; index m nabývá hodnot 1, 2 nebo 3;

136 • · · · ······· 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9

9999 9999 99 9 99 9999 substituent Rs je Y-Z, kde Y je -C(0)0-, -C(0)- nebo -C(O)-(CH2)_P-; a Z je aminoalkylová skupina, JV-alkylaminoskupina, ^//-dialkylaminoskupina nebo hydroxyalkylaminoalkylova skupina.
74. Sloučenina podle nároku 9, ve které je substituent R4 methyl; substituent Rj ” ?

má obecný vzorec I , kde index n je celé čislo

0 až 3; Ζ^ιθθ je případně substituovaná skupina vybraná ze skupiny sestávající se z indolylu, indenylu, methylindenylu, methylindolylu, dimethylaminofenylu, fenylu, cyklohexylu a benzofuranylu.
75. Sloučenina podle nároku 9, ve které má substituent Ri obecný vzorec ^^•zUSa-zUIz¹»

Z¹⁰⁰ je případně substituovaná skupina vybraná ze skupiny sestávající se z fenylu, imidazolylu, indolylu, furanylu, benzofuranylu a 2,3dihydrobenzofuranylu;

Z¹⁰⁰ je případně substituovaná jedním nebo více substituenty, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z F, Cl, CN, připadne substituované alkylové skupiny, -O- (případně substituované alkylové skupiny), -COOH, -Z¹⁰⁵-C(O)N(R)2, -Z¹⁰⁵-N(R)-C(O)-Z²⁰⁰, Z¹⁰⁵-N(R)-S(O)2-Z²⁰⁰ a -Z¹⁰⁵-N(R)-C(O)-N(R)-Z²⁰⁰;

Z¹⁰⁵ je kovalentní vazba nebo skupina (Ci-Có);

Z²⁰⁰ je případně substituovaná skupina vybraná ze skupiny sestávající se ze skupiny (Ci-Cď), fenylu a -(Ci-Có)-fenylu;

Z¹¹⁰ a Z¹¹¹ jsou každý nezávisle kovalentní vazba nebo skupina (C1-C3) případně substituovaná alkylovou skupinou, hydroxyskupinou, COOH, CN nebo fenylem; a

A je O, -N(R)-C(O)-N(R)-, -N(R)-C(O)-O-, -N(R)- nebo -N(R)-C(O)-, kde substituent R je atom vodíku nebo alkylová skupina.

·· · • · · • ·· · · · ··

137
76. Sloučenina podle nároku 75, ve které je substituent R4 methyl.
77. Sloučenina podle nároku 8, 9 nebo 10, ve které má substituent R, obecný

A100

A—Z vzorec ^z , kde Z¹⁰⁰ je případně substituovaná skupina vybraná ze skupiny sestávající se z benzoxazolylu, benzothiazolylu a benzimidazolylu.
78. Sloučenina podle nároku 77, ve které je substituent R4 methyl; A je -NH- ; v tomto případě je zde pouze jeden substituent R_a vybraný z atomu vodíku nebo F; a Z¹⁰⁰ je případně substituovaná jedním nebo více substituenty, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z alkylové skupiny, halogenu, CF3 a alkoxyskupiny.
79. Sloučenina podle nároku 9, ve které má substituent R, obecný vzorec ^R.<=\ °A—Z—Z¹⁰⁰

Z¹⁰⁰ je případně substituovaná skupina vybraná ze skupiny sestávající se z fenylu, pyrrolylu, pyridylu, benzimidazolylu, naftylu a

S kde Z¹⁰⁰ je případně substituovaná jedním nebo více substituenty, přičemž každý je nezávisle vybrán ze skupiny sestávající se z F, Cl, Br, NO2, aminoskupiny, A-alkylaminoskupiny, N,Ndialkylaminoskupiny, CN, případně substituované alkylové skupiny, O- (případně substituované alkylové skupiny) a fenylu;

Z¹¹⁰ a Z¹¹¹ v každém případě je nezávisle skupina (C0-C3) případně substituovaná případně substituovaným fenylem; a

98 88

8 8 8 8

9 8 9

9 9 8

8 9 8

98 9889

138 ·· ·· ·Φ · • 9 9 9 8 9 9

9 8 9 9 8 9 • * · 9 98989

8 8 8 8 9

9988 8899 8 8 9

A je -N(R)-C(O)-N(R)-, -N(R)-S(O)₂-, -N(R)-C(O)-, -N(R)- nebo -N(R)C(O)-O-.
80. Sloučenina podle nároku 79, ve které je substituent R₄ methyl a v tomto případě je zde pouze jeden substituent R_a vybraný z atomu floru.
81. Sloučenina podle nároku 9 nebo 66, ve které má substituent Ri obecný vzorec R

A /7 'Z—A—Z—Z¹⁰⁰

Z¹⁰⁰ je případně substituovaná skupina vybraná ze skupiny sestávající se z fenylu, izoxazolylu, tetrahydronafthylu, furanylu, benzofuranylu, pyridylu a indolylu;

kde Z¹⁰⁰ je případně substituovaná jedním nebo více substituenty, přičemž každý je nezávisle vybraný ze skupiny sestávající se z F, CN, NO₂, C(O)H,

-CONH₂, -NHSO₂CF3, případně substituované alkylové skupiny, případně substituované heteroarylové skupiny a -O- (případně substituované alkylové skupiny);

Z¹¹⁰ a Z¹¹¹ jsou každý nezávisle případně substituovaná skupina (C0-C3); a A je O, -N(R)-C(O)-(CH₂)„-N(R)-, -C(O)-N(R)-, -N(R)-C(O)-O-, -N(R)-C(O) nebo -N(R)-.
82. Sloučenina podle nároku 81, ve které je substituent R4 methyl; substituent R_aje atom vodíku nebo methoxyskupina; a Z¹¹⁰ a Z¹¹¹ jsou každý nesubstituovaný.
83. Sloučenina podle nároku 9, ve které má substituent Ri obecný vzorec

0« 0«

0 4 0 0

0 0 * «00

0 · ·

0 0 0 0· 0

0« »0 «« · • · • · • 0 »«« ···»

00 · • · · ·

0 0 « 0 « 0

4 0 0

00 0

139 kde substituent R je atom vodíku nebo nižší v každém případě je nezávisle 1 až 6.

alkylová skupina a index n
84. Sloučenina podle nároku 83, ve které má substituent Ri obecný vzorec
85. Sloučenina podle nároku 84, ve které je Z¹⁰⁰ substituovaný nebo nesubstituovaný fenyl.
86. Sloučenina podle nároku 8, 9 nebo 10, ve které má substituent Ri obecný vzorec

4« 44

140 • · · · 44 44

4 4

4··*

44 44 • 4 4 4

4 4 4

4 4 4 • 44

44 4444 y Λα-ζ'°° θ / , kde Z¹⁰⁰ je případně substituovaná skupina vybraná ze skupiny sestávající se z benzoxazolylu, benzothiazolylu a benzimidazolylu.
87. Sloučenina podle nároku 11, ve které index n nabývá hodnoty 2; substituent Ró je atom vodíku; index m nabývá hodnoty 1; index r nabývá hodnoty 1; a substituenty R₄ a Rs jsou každý atom vodíku.
88. Sloučenina podle nároku 64 nebo 87, ve které je substituent Ri 4fenoxyfenyl.