CZ2002652A3

CZ2002652A3 - Způsob pěstování dvou nebo více rostlin pro vytvoření složené nebo kombinované rostlinné struktury a rostlinná struktura

Info

Publication number: CZ2002652A3
Application number: CZ2002652A
Authority: CZ
Inventors: Niels Hřgholt; Lars Hřgholt
Original assignee: Legro Gartneri A/S
Priority date: 2001-07-12
Filing date: 2002-02-21
Publication date: 2003-03-12
Also published as: EP1197137B1; ATE282303T1; DE60107185D1; DE1197137T1; CZ299327B6; SK1532002A3; DK1197137T3; EP1197137A1; SK287256B6; PT1197137E; ES2232583T3; PL353078A1; DE60107185T2

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu pěstování dvou nebo více rostlin pro vytvoření složené nebo kombinované rostlinné struktury a rostlinné struktury zahrnující dvě rostliny, které mají listy propletené dohromady ve složené struktuře.

Dosavadní stav techniky

V oblasti zemědělských a zahradnických rostlin, jako jsou například byliny nebo aromatické rostliny, se pro pěstování používají oddělené nebo samostatné kořenáče, určené k prodeji spotřebitelům. Příkladem bylin nebo aromatických rostlin jsou: salát, pažitka, petržel, šalvěj, bazalka, rozmarýn, dobromysl, máta a meduňka lékařská. Pro některá uživatelem zamýšlená použití může vzniknou potřeba několika rostlin vhodných pro konkrétní použití, jako například několika jednotlivých aromatických rostlin. Až dosud musí v takovém případě uživatel mít jednotlivé aromatické rostliny dodávané v jednotlivých kořenáčích.

Přihlašovatelem byly provedeny experimenty spočívající v dodání salátových sestav, které obsahovaly různé odrůdy salátu, jako saláty s červenými a zelenými listy a během těchto experimentů byl rozvinut postup podle předloženého vynálezu. Během těchto experimentů se zjistilo, že souběžné pěstování různých rostlin nebo různých odrůd rostlin vyžaduje jistá opatření, která musí zabránit, aby jedna z pěstovaných rostlin nevyrostla do nadměrných rozměrů ve srovnání s ostatními rostlinami nebo jinými slovy vytvořit smíšenou rostlinnou struktura, která má dvě jednotlivé rostliny představující prvky nebo části složené rostlinné struktury, kde jednotlivé rostliny jsou z podstatně stejného rozměru.

DK 46 • · · 9 9 9 9 9 · 4 · • 4 44 4 · · 4

4 444 44« •444 444 44 ···· «· 4444

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle se dosahuje způsobem pěstování dvou nebo více rostlin pro vytvoření složené nebo kombinované rostlinné struktury, obsahující listy dvou nebo více rostlin propletených dohromady v kombinované struktuře, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se použije kořenáč, obsahující růstové prostředí, s výhodou zeminu a do kořenáče se vyseje první semeno první rostliny ze zmíněných dvou nebo více rostlin vybraných ze specifických druhů první rostliny dosahujících první určité rychlosti růstu pro rozvoj první rostliny do určité velikosti během určitého časového intervalu. Do kořenáče se dále vyseje druhé semeno druhé rostliny ze dvou nebo více rostlin vybraných ze specifických druhů druhé rostliny, dosahujících druhou určitou rychlost růstu pro rozvoj druhé rostliny do určité velikosti během určitého časového intervalu. První semeno i druhé semeno se vyseje ve stejnou dobu, pokud je první rychlost růstu shodná s druhou rychlostí růstu. Nebo se vysetí prvního semena opozdí vzhledem k době vysetí druhého semena za předpokladu, že první rychlost růstu je vyšší než druhá rychlost růstu pro umožnění prvním a druhým rostlinám vyvinout se ve stejnou dobu do určité velikosti. Případně se vysetí prvního semena a vysetí uvedeného druhého semena provedené ve stejnou dobu, avšak s potlačením růstu první rostliny pomocí trvalého nebo periodického stínění první rostliny během její vegetace, za předpokladu, že první rychlost růstu je vyšší než druhá rychlost růstu, pro bránění vývoji první rostliny do určité velikosti do té doby, než druhá rostlina vyroste do této velikosti.

Podle zjištění v předloženém vynálezu souběžný růst dvou různých rostlin nebo různých odrůd rostlin je snadno zajištěn vybráním a pečlivým sledováním rychlostí růstu dvou rostlin nebo odrůd dvou rostlin, přičemž stanovení rychlostí růstu umožňuje zvolit vysetí dvou jednotlivých rostlin v předurčené době nebo eventuelně dovoluje řídit růst jedné z rostlin prostřednictvím růstové zábrany.

Podle dalšího znaku předloženého vynálezu bylo zjištěno, že provzdušňování rostlin, zejména provzdušňování zeminy, která obklopuje kořeny a kořenů samotných a také dodávání vody ke kořenům, jsou nezbytné pro růst rostlin a jsou

DK 46 ·· ·· 99 99 ···· 9 99 9 • · · 9 9 · • 9 9 9 9 9

9999 99 9999 rovněž podstatné pro souběžný růst, protože provzdušňování zeminy a také dodávka vody do zeminy nejen z povrchu zeminy může znemožnit, aby se rostliny vyvíjely různě v důsledku jejich rozdílných růstových podmínek. V této souvislosti bylo zjištěno, že kořenáč zhotovený z rašeliníku zajišťuje výhodné provzdušňování a schopnost předávat vláhu nebo vodu do a ze zeminy, ve které jsou zaseta semena. Nehledě na provzdušňování a schopnost předávání vláhy rašeliníkovým kořenáčem, rašeliníkový kořenáč sám o sobě poskytuje, jak ve srovnání s plastovými tak i keramickými kořenáči, další výhodu v tom, že rašeliníkový kořenáč samotný je biologicky odbouratelný a může být použit jako kompost spolu se zbytky samotných rostlin.

Vlastní setí semen může být provedeno technikami dobře známými z dosavadního stavu techniky a to dvěma alternativními technikami, jednak aplikací semen na povrch zeminy, která je růstovým prostředím nebo eventuelně injektováním semena do růstového prostředí, nejlépe zeminy, prostřednictvím injektorového secího zařízení. Použitá semena nebo jedno ze semen jsou umístěna na povrch růstového prostředí, přednostně zeminy, další vrstva materiálu, která brání vypařování vody, například takového jako vrstva jílu, je výhodně umístěna na povrch růstového prostředí se semenem nebo semeny umístěnými nebo zasazenými v růstovém prostředí nebo zemině. Vypařování bránící materiál jako například jíl zabrání, jak je zřejmé, vodě v odpařování z prostoru pod a kolem semena nebo semen a tím zajišťuje vynikající počáteční růstové podmínky pro předmětné semeno nebo semena a tím dále přispívá k dosažení shodného růstu dvou rostlin ze dvou semen, oproti pěstební technice, ve které není použita žádná vodě nebo vypařování bránící vrstva uložená na povrchu semena umístěného na růstovém prostředí nebo zemině.

Podle dalšího znaku předloženého vynálezu jsou vysazeny dvě rostliny salátu, přičemž jedna rostlina má červené listy a druhá rostlina má zelené listy. Alternativně jsou pro použití podle vynálezu vhodné rostliny jako byliny nebo plodiny jako např. aromatické rostliny, jako je pažitka, petržel, šalvěj, bazalka, rozmarýn, dobromysl, máta a meduňka lékařská.

DK 46 •9 ·· ·· ·· • · · · · 9 9 · ·· · · · »

Vynález, jak je uvedeno výše, se dále týká rostlinné struktury zahrnující dvě rostliny, které mají listy popletené společně ve složené struktuře, kterážto rostlinná struktura je získána pěstováním v souladu s postupem podle předloženého vynálezu.

Přehled obrázků na výkresech

Předložený vynález bude nyní dále popsán s odvoláním na výkresy na kterých: Obr. 1a, 1b a 1c jsou schematické a částečné řezy objasňující první provedení způsobu pěstování dvou rostlin v kořenáči pro vytvoření složených nebo kombinovaných rostlin podle předloženého vynálezu. Obr. 2a, 2b a 2c jsou schematické a částečně řezy podobné pohledům na obr.. 1a , 1b a 1c objasňující druhé provedení způsobu podle předloženého vynálezu pro pěstování mnoha rostlin v jediném kořenáči pro vytvoření kombinované rostlinné formace a obr. 3a, 3b a 3c znázorňují třetí provedení způsobu podle předloženého vynálezu pro pěstování dvou nebo více rostlin v jediném kořenáči pro utváření kombinované rostlinné struktury.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1a je znázorněna první operace prvního provedení způsobu pěstování dvou rostlin společně pro vytvoření složené nebo kombinované rostlinné soustavy podle předloženého vynálezu. Na obr. 1a označuje vztahová značka 10 kořenáč, pokud možno kořenáč vyrobený z rašeliníku, to jest kořenáč vyrobený z biologicky odbouratelného materiálu. Rašeliníkový kořenáč 10 je konvenčního kuželového provedení, které má rovinnou podstavu a řadu otvorů vytvořených ve spodní části kořenáče. Jeden z těchto otvorů je označen vztahovým znakem 12. Uvnitř vnitřního prostoru kořenáče 10 se nachází pěstební substrát, nejlépe zemina, kterýžto materiál je označen vztahovým znakem 14. Alternativně mohou být uvnitř kořenáče využity pro pěstování plodin nebo rostlin určité pěstební materiály jako například minerální vlna, živná půda atd. Přednostně je pro růst plodin nebo rostlin využíván biologicky odbouratelné a bio kompatibilní růstové prostředí, jako například zemina. Protože kořenáč 10 je vyroben z rašeliníku, růstové prostředí,

DK 46 • ·· · · • · · 9 9 9 ·· ···· ·* ·*·<

kterým je přednostně zemina, je snadno provzdušňováno přes póry rašeliníkového materiálu kořenáče. Kromě toho, že otvory 12 umožňují zemině 14 uložené uvnitř kořenáče 10 provzdušňování, umožňují dále vodě, aby se snadno dostávala do nebo odtékala ze zeminy 14.

Pro umístění dvou semen 16 a 18 do zeminy 14 je nad zeminou nastavena dvojice samostatných ejektorových trysek 20 a 22, postavených nad zeminou 14. Sázecí nebo vysévací trysky 20 a 22 jsou spouštěny směrem k zemině 14 a protože spodní konce trysek 20 a 22 jsou umístěny v určité výšce nad povrchem půdy 10 v kořenáči, jsou semena vytlačena z každé ze dvou trysek 20 a 22.

Na obr. 1b, je znázorněna druhá operace prvního provedení způsobu podle předloženého vynálezu pro pěstování dvou rostlin společně pro vytvoření složené nebo kombinované rostlinné struktury. Na obr. 1b je na dvě semena 16 a 18 nanesena vrstva 25 jemné drti nebo částicového materiálu, takového jako je například vrstva jílu. Vrstva 25 jílu, například vrstva Vermakulitového jílu slouží k vytvoření vláhové pasti pro uchování vláhy a pro zamezení nadměrného vypařování vody z obou semen 16 a 18, které by mohlo způsobit zpoždění růstu dvou rostlin, které mají vyrůst z obou semen 1_6 a 18.

Dvě semena 16 a 18 znázorněná na obr. 1a a 1b je různého druhu, rodu nebo typu, avšak jsou vybraná tak, aby měla v podstatě stejnou rychlost růstu umožňující dvěma rostlinám vzejít z dvou semen 16 a 18 a vyvíjet se současně za účelem vytvoření, jak znázorňuje obr. 1c, kombinované rostlinné struktury, z níž jedna rostlina pochází ze semena 16 a je označena vztahovým znakem 24 a další vznikne ze semena 18 a je označena vztahovým znakem 26, přičemž obě jsou v podstatě stejné velikosti. Zvláštní hledisko pěstební metody podle předloženého vynálezu a charakteristické znaky předloženého vynálezu se vztahují na kombinovaný salát, který má červené a zelené salátové listy promíchané dohromady ve složené struktuře, i když jsou složeny ze dvou jednotlivých rostlin pocházejících ze dvou semen vysetých současně a vyrůstajících souběžně stejnou růstovou rychlostí, protože dvě odrůdy byly vybrané tak, aby měly v podstatě stejnou rychlost růstu. Další znak vegetační metody podle předloženého • · • 9 9· • 9 9 9

9 9

DK 46

99 • 9 9 ·

9 9

9

9999 999

9 9

9999

9 9 •9 9999 vynálezu souvisí s použitím pěstebního kořenáče vyrobeného z rašeliníku, což je založeno na experimentech provedených společností přihlašovatele a z nichž vyplývá, že kořenáč má zásadní vliv na výsledky v oblasti reprodukční rychlosti růstu, protože rašeliníkový kořenáč zajišťuje zlepšené provzdušňování a rovněž předávání vláhy do a ze semen 16 a 18 a chrání rostliny, zvláště kořeny rostlin vzniklých ze semen 16 a 18, a tím zajišťuje, že vývoj dvou rostlin je rovnoměrný a do značné míry nezávislý na neočekávaných a nekontrolovatelných faktorech spojených s provzdušňováním a předáváním vláhy do kořenů rostlin a zpět.

Na obr. 2a, 2b, a 2c, je znázorněna alternativní secí technika. Ve všech obrázcích jsou používány stejné vztahové znaky pro identické prvky nebo součásti, protože prvky nebo součásti jsou podobné jako dříve popsané prvky nebo součásti, avšak pokud se liší od dříve popsaných prvků nebo součástí je ke stejnému vztahovému znaku přidán index pro zaznamenání rozdílu od dříve popsaného prvku nebo součásti.

Na obr. 2a je znázorněn kořenáč 10', takový kořenáč z plastického materiálu, který je používán pro pěstování různých dřevin nebo bylin. Dvě semena 16' a 18' jsou uložena současně na zeminu 14 pomocí secích automatů 20 a 22 a pak pokryta vrstvou hlíny jak je popsáno výše s odvoláním na obr. 1b. Dvě semena 16' a 18' mohou představovat semena dvou různých bylin nebo druhů zeleniny, jako například semena různých aromatických rostlin. Dvě semena 16' a 18' jsou vybrána podle postupu popsaného výše s odvoláním na obr. 1a, 1b a 1c, protože dvě byliny nebo aromatické rostliny vznikající ze semen 16' a 18' mohou růst v podstatně shodnou rychlostí pro vytvoření dvou rostlin 24' a 26' znázorněných na obr. 2b zobrazujícím stejný kořenáč W', jaký je znázorněn na obr. 2a, avšak po uplynutí doby, během které se dvě semena 16' a 18' změnila na dvě rostliny 24' a 26'. Na obr. 2b je znázorněn další secí automat 23 pro dávkování jiných semen 19, lišící se od automatů 20 a 22 znázorněných na obr. 1a a 2a. Semeno 19 je zaseto do půdy 14 v době dovolující 19 semenu vyvinout se v rostlinu 27 do velikosti znázorněné na obr. 2c ve stejné době, kdy rostliny 24' a 26' znázorněné na obr. 2b vyrostou do velikosti znázorněné na obr. 2c, na němž jsou označeny vztahovými znaky 24 a 26. Podle způsobu znázorněného na obr. 2a-2c, je doba

DK 46 ···· · vysetí dalšího semena vybraná tak, aby umožnila později zasetému semenu vyrůst do konečné velikosti odpovídající velikosti rostlin, které vyrostly z dříve vysetého semena nebo semen vytvářejících složenou rostlinnou strukturu, která obsahuje dvě nebo více bylin nebo odrůd, promíchaných a sdružených dohromady, které mají určitou a záměrně vypěstovanou velikost, s výhodou totožnou nebo v podstatě stejnou.

Na obr. 3a, 3b, a 3c je znázorněna další technika souběžného pěstování rozdílných bylin nebo rostlin. Na obr. 3a byla předem vyseta dvě semena 16 a 18 různých druhů rostlin a v zemině 14 uložené v kořenáči 10 začal růst dvou různých rostlin 24' a 26'. Jak je znázorněno na obr. 3a, rostlina 26' roste mnohem rychleji ve srovnání s rostlinou 24' a proto, jestliže dvě pěstované rostliny 24' a 26' porostou jednoduše volně, vyroste rostlina 26' do mnohem větší velikosti, než rostlina 24'. Pro zpomalení nebo zabránění růstu rostliny 26' je použita clona 28, umísťovaná periodicky nebo trvale pro bránění růstu rostliny 26'.

Na obr. 3b rostlina 24' vyrostla do celkem velké rostliny 24', zatímco rostlina 26' v důsledku růstové překážky vytvořené clonou 28 má jen menší velikost rostliny 26'. V době znázorněné na obr. 3b je clona 28 odstraněna a rostlina 26^IV, která je rychle rostoucí rostlinou, může volně růst, což má za následek, jak je znázorněno na obr. 3c, že vyroste do rostliny 26^v, která má velikost v podstatě totožnou s velikostí rostliny 24^v pocházející z rostliny 24^IV.

Třebaže tři techniky souběžného pěstování, zahrnující výběr zvláštních druhů, které mají v podstatě stejnou dobu růstu a/nebo rychlost, včetně opožděného výsevu rychle rostoucích druhů a bránění růstu rychle rostoucích druhů, byly shora popsány s odvoláním na tři různá provedení, je zřejmé, že shora popsané techniky může osoba s obvyklou odbornou znalostí techniky snadno kombinovat. Kromě toho je zřejmé, že souběžné techniky pěstování ilustrované vpředu mohou být použity ve spojení s různými rostlinami včetně bylin a aromatických rostlin atd. jako je například salát, pažitka, petržel, šalvěj, bazalka, rozmarýn, dobromysl, máta a meduňka lékařská.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob pěstování dvou nebo více rostlin pro vytvoření složené nebo kombinované rostlinné struktury, obsahující listy dvou nebo více rostlin propletených dohromady v kombinované struktuře, vyznačující se tím, že se použije kořenáč obsahující růstové prostředí, s výhodou zeminu a do kořenáče se vyseje první semeno první rostliny ze zmíněných dvou nebo více rostlin vybraných ze specifických druhů první rostliny dosahujících první určité rychlosti růstu pro rozvoj první rostliny do určité velikosti během určitého časového intervalu, do kořenáče se dále vyseje druhé semeno druhé rostliny ze dvou nebo více rostlin vybraných ze specifických druhů druhé rostliny, dosahujících druhou určitou rychlost růstu pro rozvoj druhé rostliny do určité velikosti během určitého časového intervalu, první semeno i druhé semeno se vyseje ve stejnou dobu, pokud je první rychlost růstu shodná s druhou rychlostí růstu, nebo se vysetí prvního semena opozdí vzhledem k době vysetí druhého semena za předpokladu, že první rychlost růstu je vyšší než druhá rychlost růstu pro umožnění prvním a druhým rostlinám vyvinout se ve stejnou dobu do určité velikosti, nebo se vysetí prvního semena a vysetí uvedeného druhého semena provedené ve stejnou dobu, avšak s potlačením růstu první rostliny pomocí trvalého nebo periodického stínění první rostliny během její vegetace, za předpokladu, že první rychlost růstu je vyšší než druhá rychlost růstu, pro bránění vývoji první rostliny do určité velikosti do té doby, než druhá rostlina vyroste do této velikosti.
2. Způsob podie nároku 1, vyznačující se tím, že kořenáč je rašeliníkový kořenáč pro zajištění provzdušňování vegetačního kořenáče a schopnosti předávání vláhy.
3. Způsob podle některého z nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že první a/nebo druhé semeno se vyseje na povrch růstového prostředku, s výhodou zeminy, obsaženého v kořenáči, přičemž dále se na první semeno a/nebo na druhé semeno nanese vrstva bránící vypařování vody, zejména vrstva jílu.

DK 46 »4 • 4 · *« <» • · · · • 4 « ···· 4 44 • · · • 4 9999

99 99
4 9 · ·

4 9 4

9 9 9

99 9 99 9

4. Způsob podle některého z nároků 1-3, vyznačující se tím, že druhé semeno se vyseje injektováním semena do růstového prostředku, přednostně zeminy, prostřednictvím injektorového secího zařízení.
5. Způsob podle některého z nároků 1-4, vyznačující se tím, že první a druhá rostlina jsou salátové rostliny, které mají listy různých barev, přednostně červeně a zeleně zbarvené listy.
6. Způsob podle některého z nároků 1-4, vyznačující se tím, že rostliny jsou vybrané ze skupiny bylin nebo plodin jako jsou aromatické rostliny, zejména salát, pažitka, petržel, šalvěj, bazalka, rozmarýn, dobromysl, máta a meduňka lékařská.
7. Rostlinná struktura zhotovená způsobem podle kteréhokoliv z nároků 1-6, vyznačující se tím, že zahrnuje alespoň dvě rostliny mající listy navzájem propletené do složené struktury.