CZ2002273A3

CZ2002273A3 - Osobní čistící prostředky

Info

Publication number: CZ2002273A3
Application number: CZ2002273A
Authority: CZ
Inventors: Marc Paul Lorenzi; Edward Smith
Original assignee: The Procter & Gamble Company
Priority date: 1999-08-02
Filing date: 2000-08-01
Publication date: 2002-06-12
Also published as: WO2001008641A2; DE60028780T2; ATE329516T1; EP1204360A2; CA2379343A1; AU6509400A; US6322801B1; EP1204360B1; KR20020047108A; JP2003525214A; BR0012923A; MXPA02001305A; DE60028780D1; WO2001008641A3; CN1420742A

Description

V PODSTATĚ SUCHÝ JEDNORÁZOVÝ PŘÍPRAVEK PRO OSOBNÍ PÉČI, SOUPRAVA A ZPŮSOB ČIŠTĚNÍ POKOŽKY A VLASŮ.

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká jednorázových přípravků pro osobní péči určených k čištění a/nebo terapeutickému ošetření pokožky, vlasů a jakýchkoliv dalších partií, které takovou péči potřebují. Tyto v podstatě suché jednorázové přípravky pro osobní péči se skládají ze substrátu nerozpustného ve vodě, který se skládá z první vrstvy, která se skládá z netkané dílčí vrstvy a polymemí síťoviny uspořádané s netkanou dílčí vrstvou; a z čistící složky umístěné v těsné blízkosti substrátu nerozpustného ve vodě, která obsahuje 10 % hmotn. až 1000 % hmotn. pěnivé povrchově aktivní látky, vztaženo na hmotnost substrátu nerozpustného ve vodě, nebo z terapeuticky účinné složky, která obsahuje 10 % hmotn. až 1000 % hmotn. terapeuticky účinné látky, vztaženo na hmotnost substrátu nerozpustného ve vodě, nebo obě složky. Spotřebitelé používají tyto přípravky tak, že je namočí vodou a potírají oblast určenou k čištění a/nebo k terapeutickému ošetření (např. kondicionaci).

Předkládaný vynález také zahrnuje způsoby čištění a/nebo úpravy pokožky a vlasů využívající přípravky podle předkládaného vynálezu.

Dosavadní stav techniky

Přípravky pro osobní péči, především čistící a kondicionační přípravky, jsou obvykle dodávány na trh v mnoha různých formách, jako jsou tuhá mýdla, krémy, pleťové vody a gely.

Obvykle je třeba, aby tyto přípravky vyhověly množství kritérií, tak aby byly přijatelné pro spotřebitele. Tato kritéria zahrnují účinnost čištění, pocit pokožky, jemnost vůči pokožce, vlasům a oční sliznici a míru pěnění. Ideální osobní čistící přípravky by měly šetrně čistit pokožku a vlasy, způsobovat jen malé nebo žádné dráždění, neměly by vést k rohovatění pokožky a neměly by zanechávat pokožku nebo vlasy nadměrně suché, pokud jsou často používány.

Je také velice žádoucí, aby byly tyto čistící a kondicionační účinky byly poskytovány k jednorázovému použití. Jednorázové přípravky jsou praktické, protože odstraňují potřebu nosit a uchovávat neskladné lahvičky, kusy mýdla, nádobky, tuby a jiné překážející předměty zahrnující čistící přípravky a další přípravky poskytující terapeutické nebo estetické účinky. Jednorázové • ·

přípravky jsou také sanitárnější alternativou používání tampónů, žínek na mytí nebo jiných čistících nástrojů určených k opakovanému použití, protože tyto nástroje mohou být zdrojem nárůstu baktérií, nepříjemných pachů a dalších nežádoucích vlastností příznačných pro opakované používání.

Přípravky podle předkládaného vynálezu vykazují překvapivé čistící a terapeutické účinky na pokožku a vlasy pohodlným, nenákladným a sanitárním způsobem. Předkládaný vynález poskytuje pohodlí bez potřeby nosit, uchovávat nebo používat jednotlivé nástroje (jako je žínka na mytí nebo tampón), čistící přípravek a/nebo terapeuticky účinný přípravek. Tyto přípravky jsou pohodlně použivatelné, protože jsou ve formě buď jednoho jednorázového přípravku pro osobní péči nebo ve formě několika jednorázových přípravků použitelných k čištění, tak jako ve formě aplikace terapeuticky nebo esteticky účinné látky. Kromě toho, jsou tyto přípravky vhodné k použití ve spojení s jiným nástrojem pro osobní péči, který je navržen pro opakované použití. V takovém případě jsou přípravky podle předkládaného vynálezu umístěny uvnitř nebo připojeny k samostatnému nástroji pro osobní péči, který obvykle není určen na jedno použití, např. ručník nebo žínka na mytí. Mimo to, mohou být jednorázové přípravky podle předkládaného vynálezu dočasně připevněny na násadu nebo rukojeť umožňující pohyb přípravku po povrchu určenému k čištění a/nebo terapeutickému ošetření (např. kondicionaci).

Ačkoliv jsou podle upřednostňovaných provedení přípravky z předkládaného vynálezu vhodné pro použití k osobní péči, mohou být také využitelné v mnoha dalších odvětvích, jako je péče o automobily, péče o námořní dopravní prostředky, péče o domácnost, péče o zvířata, atd., tam kde se vyskytují povrchy nebo oblasti vyžadující čištění a/nebo použití účinné látky, např. vosk, kondicionér, UV ochranný prostředek, atd.

Podle upřednostňovaných provedení předkládaného vynálezu jsou přípravky vhodné pro použití k osobní péči a jsou použitelné k čištění pokožky, vlasů a podobných keratinových povrchů vyžadujících čištění. Spotřebitelé používají tyto přípravky tak, že je namočí vodou a potírají oblast určenou k čištění. Přípravek se skládá ze substrátu nerozpustného ve vodě, který se skládá z první vrstvy, která se skládá z netkané dílčí vrstvy, polymerní síťoviny uspořádané s netkanou dílčí vrstvou; a z čistící složky, která obsahuje 10 % hmotn. až 1000 % hmotn. pěnivé povrchově aktivní látky, vztaženo na hmotnost substrátu nerozpustného ve vodě, nebo z terapeuticky účinné složky, která obsahuje 10 % hmotn. až 1000 % hmotn. terapeuticky účinné látky, vztaženo na hmotnost substrátu nerozpustného ve vodě, nebo obě složky. Bez teoretického omezení se očekává, že substrát zlepšuje pěnivost, která tak přispívá ke zvýšení čistícího a ··» · ·· » · · « ·« ·« exfbliativního účinku a optimalizuje přísun a ukládání terapeuticky nebo esteticky účinné látky, která může být v přípravku obsažena.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález se týká v podstatě suchého jednorázového přípravku pro osobní péči, který je vhodný k čištění a který se skládá:

a) ze substrátu nerozpustného ve vodě, který se skládá z první vrstvy, která se skládá:

1) z netkané dílčí vrstvy,

2) polymerní síťoviny uspořádané s netkanou dílčí vrstvou; a

b) z čistící složky umístěné v těsné blízkosti první vrstvy, která obsahuje od 10 % hmotn. do 1000 % hmotn. pěnivé povrchově aktivní látky, vztaženo na hmotnost substrátu nerozpustného ve vodě.

Předkládaný vynález se dále týká v podstatě suchého jednorázového přípravku pro osobní péči, který je vhodný pro kondicionování a který se skládá:

a) ze substrátu nerozpustného ve vodě, který se skládá:

1) z netkané dílčí vrstvy,

2) polymerní síťoviny uspořádané s netkanou dílčí vrstvou; a

b) terapeuticky účinné složky umístěné v těsné blízkosti substrátu nerozpustného ve vodě, která obsahuje od 10 % hmotn. do 1000 % hmotn. terapeuticky účinné látky, vztaženo na hmotnost substrátu nerozpustného ve vodě.

Předkládaný vynález se také týká způsobu čištění a/nebo kondicionování pokožky a vlasů, který zahrnuje kroky: a) namočení těchto přípravků do vody a b) kontaktu pokožky nebo vlasů s namočenými přípravky.

Všechna procentní množství a poměry zde používané jsou, pokud není uvedeno jinak, vztažena na hmotnost a všechna měření byla provedena při 25 °C, pokud není uvedeno jinak. Předkládaný vynález může zahrnovat, skládat se nebo se nezbytně skládat z nezbytných nebo případných složek a přísad zde popsaných.

V popisu předkládaného vynálezu jsou uvedena jeho různá provedení a/nebo jednotlivé podoby. Jak bude zřejmé odbornému pracovníkovi, jsou možné všechny kombinace takových provedení a podob a mohou vést k upřednostňovaným realizacím předkládaného vynálezu

Všechny dokumenty zde citované, včetně patentů, přihlášek o patenty a tištěných publikací jsou v předkládaném vynálezu připojeny odkazem na jejich plné znění.

• · · · »’'··'♦ · · · · ·· · • « 9 · · * · J φ ·· 9 · · · ««· »··· ·. ·· ·· ·· ····

V popisu předkládaného vynálezu je termín “jednorázový” užíván ve svém obecném smyslu pro označení přípravku, který je odstraněn nebo zničen po omezeném počtu použití, obvykle po méně než 25, lépe po méně než 10, nejlépe po méně než pouhých 2 použitích.

V popisu předkládaného vynálezu termín “v podstatě suchý” označuje, že přípravky podle předkládaného vynálezu vykazují zbytkový obsah vlhkosti nižší než 0,95 g, obvykle nižší než 0,75 g, lépe nižší než 0,5 g, ještě lépe nižší než 0,25 g, a ještě lépe nižší než 0,15 g, nejlépe nižší než 0,1 g. Způsob stanovení zbytkového obsahu vlhkosti je diskutován dále.

Přípravky pro osobní péči podle předkládaného vynálezu zahrnují následující nezbytné složky.

Substrát nerozpustný ve vodě:

Přípravky podle předkládaného vynálezu se skládají z substrátu nerozpustného ve vodě, který se dále skládá z první vrstvy, která se skládá z netkané dílčí vrstvy a polymerní síťoviny. Substrát je pro pokožku přednostně jemný až osvěžující a neobrušující. První vrstva a všechny případné doplňkové vrstvy jsou definovány jako vrstvy, která mají vnitřní a vnější povrch. Vnitřní povrchy vrstev jsou ty, které jsou orientovány k vnitřku nebo k nej vnitřnější části přípravku podle předkládaného vynálezu, kdežto vnější povrchy vrstev jsou ty, které jsou orientovány k vnějšku nebo nejzevnější části tohoto přípravku. Obecně může být orientace přípravků podle předkládaného vynálezu definována tak, že jedna z vrstev je v blízkosti té strany přípravku, která je uzpůsobená pro uchopení (tj. uchopovací strana), zatím co zbývající vrstva je v blízkosti té strany přípravku, která má být v kontaktu s oblastí určenou k čištění a/nebo terapeutickému ošetření, např. kontaktní strana s pokožkou/místem. Obě strany přípravku jsou však uzpůsobeny pro kontakt s pokožkou.

Bez teoretického omezení zvyšuje substrát nerozpustný ve vodě účinnost čištění/terapeutického ošetření. Substrát má na každé vrstvě nebo straně jinou tkaninu, takže uchopovací strana přípravku je složena z jiné tkaniny než kontaktní strana s pokožkou/místem. Substrát může působit jako účinný nástroj pro pěnění a exfoliaci. Pomocí fyzického kontaktu s pokožkou nebo vlasy substrát významně napomáhá při čištění a odstraňování špíny, líčení, odumřelé pokožky a dalších zbytků. Podle upřednostňovaných provedení předkládaného vynálezu je substrát neobrušující a neodírající vůči pokožce.

Netkaná dílčí vrstva a polymerní síťovina:

První vrstva substrátu nerozpustného ve vodě podle předkládaného vynálezu se dále skládá z netkané dílčí vrstvy a polymerní síťoviny uspořádané s netkanou dílčí vrstvou. První • · • · · · · · · · · · £- ···· ·· ·· ·· ** *··* vrstva se může případně skládat z dodatečných netkaných dílčích vrstev. Tyto netkané dílčí vrstvy jsou přednostně propustné pro kapaliny. Tyto netkané dílčí vrstvy jsou užitečné pro zadržování čistící složky a/nebo terapeuticky účinné složky uvnitř přípravku. Netkané dílčí vrstvy jsou dále dobře uzpůsobeny pro kontakt s pokožkou a je upřednostňováno, aby takové netkané dílčí vrstvy byly jemné vůči pokožce.

Polymemí síťoviny jsou uspořádány s netkanou dílčí vrstvou, např. laminováním za tepla, pomocí chemických prostředků jako jsou pojivá nebo pomocí vodního zapřádání, atd. Takové uspořádání zlepšuje integritu první vrstvy, tak jako celého přípravku, a tím zvyšuje i tažnost přípravku. Polymemí síťoviny (označované zde jako „mřížkové materiály“), které jsou využívány v předkládaném vynálezu, jsou detailněji popsány v patentu US 4 636 419, který je zde připojen odkazem. Mřížkové materiály mohou být vytvořeny přímo u vytlačovací hubice nebo mohou být odvozeny od vytlačených fólií pomocí rozvláknění nebo vodování následované napínáním a dělením. Mřížkové materiály mohou být odvozeny od polyolefinů jako jsou polyethylen nebo polypropylen, jejich kopolymery, polybutylentereftalát, polyethylentereftalát, Nylon 6, Nylon 66 apod. Mřížkové materiály jsou k dostání z různých komerčních zdrojů. Upřednostňovaný mřížkový materiál využívaný v předkládaném vynálezu je polypropylenový mřížkový materiál, dostupný od firmy Conwed Plastics (Minneapolis, MN). Jiným upřednostňovaným mřížkovým materiálem je polyethylenový mřížkový materiál, konkrétně nízkohustotní polyethylen, který je také dostupný od firmy Conwed.

Jako další aspekt předkládaného vynálezu žadatelé také objevili, že začlenění mřížkového materiálu do první vrstvy následované zahřátím dodává vrstvě makroskopický trojrozměrný charakter. Bylo zjištěno, že tato makroskopická trojrozměrnost výrazně zlepšuje čistící účinek přípravku, přestože plošná hmotnost vrstvy je téměř shodná. Makroskopické trojrozměrné struktury je dosaženo zejména, když je kompozitní materiál složený z mřížkového materiálu a vláken vystaven teplu a poté chladu. Tento proces vede ke smrštění mřížkového materiálu (v XY rozměru) což má díky svému připojení k vláknům za následek vznik přípravku vyznačujícího se výraznější trojrozměrností. Termín „X-Y rozměr“, jak je zde užíváno, označuje plochu kolmou k tloušťce vrstvy, dílčí vrstvy nebo přípravku nebo jejich složek. Rozměry X a Y obvykle odpovídají výšce a šířce přípravku nebo jeho složky. Termín „Z-rozměr“, jak je zde užíváno, označuje rozměr kolmý k délce a šířce čistícího přípravku podle předkládaného vynálezu nebo jeho složky. Z-rozměr obvykle odpovídá tloušťce přípravku.

Stupeň dodané trojrozměrnosti je kontrolován mírou sražení (např. teplem) kombinace mřížkového materiálu/čistící složky. Začlenění je zvláště výhodné v případech, kdy je vláknitý základ struktury netkaný, zvláště pokud je struktura zapřádaná vodou. Detailnější informace o

mřížkových materiálech obsahujících netkané textilie mohou být nalezeny v přihláškách o patenty US 09/ 082 396 a 09/ 082 349 podaných 20. května 1998 (Fereshtehkho et al.), jejichž plný obsah je zde připojen odkazem.

Materiály vhodné pro netkané dílčí vrstvy jsou netkané materiály vybrané ze skupiny složené z tampónů (tj. přírodních i syntetických), tvarovaných fólií, netkaných vláknitých materiálů, vat a jejich kombinací. Přednostně jsou netkané dílčí vrstvy složeny netkaných vláknitých materiálů. Termín „vláknitý netkaný materiál“, jak je zde užíváno, znamená že vrstva obsahuje vlákna, která nejsou utkána do látky, ale jsou spíše uspořádána do archu nebo rohože. Vlákna mohou být buď neuspořádaná (tj. uložená neuspořádaně) nebo mohou být mykaná (tj. česaná tak, aby byla orientovaná v jednom směru).

Podle jednoho provedení vynálezu jsou netkané dílčí vrstvy perforovány. Střední průměr otvorů v netkaných dílčích vrstvách substrátu nerozpustného ve vodě je obecně v rozmezí od 0,5 mm do 5 mm. Přednostně je střední průměr otvorů v rozmezí od 0,1 mm do 4 mm. Přednostně není střední průměr více než 10 % otvorů v netkané první vrstvě substrátu nerozpustného ve vodě mimo tento rozsah. Přednostněji není střední průměr více než 5 % otvorů v netkané dílčí vrstvě substrátu nerozpustného ve vodě mimo tento rozsah. Pro otvory, jejichž tvar není kruhový, označuje termín „průměr otvoru“ průměr kruhového otvoru, jehož plošný obsah je shodný s obsahem nekruhového otvoru.

V případě netkané dílčí vrstvy je četnost výskytu otvorů obvykle v rozmezí 0,5 až 20 otvorů na lineární centimetr. Přednostněji je četnost výskytu otvorů na vnějším povrchu v rozmezí 1,5 až 12 otvorů na lineární centimetr.

Tyto otvory se musí nacházet alespoň uvnitř netkané dílčí vrstvy. Takové otvory nemusí nutně probíhat od jednoho povrchu netkané dílčí vrstvy k povrchu druhému. Ale také mohou. Otvory se navíc mohou nebo nemusí nacházet v případné druhé vrstvě substrátu nerozpustného ve vodě, tak že celý přípravek může být perforován v celém svém objemu.

Otvory mohou být v netkané dílčí vrstvě substrátu nerozpustného ve vodě vytvořeny zároveň, když je vytvářen nebo vyráběn substrát nebo jeho vrstva. Alternativně mohou být otvory v netkané dílčí vrstvě substrátu nerozpustného ve vodě vytvořeny poté, až je vytvořen substrát složený z první vrstvy.

Netkaná dílčí vrstva se může skládat z různých jak přírodních tak syntetických vláken nebo materiálů. Jak je zde užíváno, termín „přírodní“ označuje materiály, které pochází z rostlin, zvířat, hmyzu nebo vedlejších produktů rostlin, zvířat a hmyzu. Konvenčním výchozím materiálem je obvykle vláknitá vata obsahující jakákoliv běžná syntetická nebo přírodní textilní vlákna nebo jejich směsi.

• · * · • ♦ 9 9 t « • · ·· • 9 · · • · 9

99 9 9 9

Neomezující příklady přírodních materiálů využívaných v předkládaném vynálezu zahrnují hedvábná vlákna, keratinová vlákna a celulosová vlákna. Neomezující příklady keratinových vláken zahrnují vlákna vybraná ze skupiny složené z vlněných vláken, vláken z velbloudí srsti, apod. Neomezující příklady celulosových vláken zahrnují vlákna vybraná ze skupiny složené z buničitých vláken, bavlněných vláken, konopných vláken, jutových vláken, lněných vláken a jejich směsí. Materiály složené z celulosových vláken jsou v předkládaném vynálezu upřednostňovány.

Neomezující příklady syntetických materiálů využívaných v předkládaném vynálezu zahrnují materiály vybrané ze skupiny složené z acetátových vláken, akrylátových vláken, vláken esterů celulosy, modakrylových vláken, polyamidových vláken, polyesterových vláken, polyolefmových vláken, polyvinylalkoholových vláken, viskózových vláken, polyethylenové pěny, polyuretanové pěny a jejich směsí. Příklady vhodných syntetických materiálů zahrnují akrylové plastické hmoty jako je akrylan, kreslan a akrylonitrilová vlákna, orion, vlákna esterů celulosy je acetylcelulosa, arnel a acel, polyamidy je nylon (např. nylon 6, nylon 66, nylon 610 a další), polyestery jako je fortrel, kodel a polyethylentereftalátové vlákno, polybutylentereftalátové vlákno, dakron, polyolefiny jako je polypropylen, polyethylen, polyvinylacetátová vlákna, polyuretanové pěny a jejich směsi. Tyto a další vhodná vlákna a netkané materiály z nich připravené jsou všeobecně popsány v článku Riedel, „Nonwoven Bonding Methods and Materials,“ Nonwoven World (1987), The Encyclopedia Američana, vol. 11, pp. 147 až 157 a vol. 26, pp. 566 až 581 (1984), v patentu US 4 891 227 uveřejněném 2. ledna 1990 (Thaman et al.) a v patentu US 4 891 228, jejichž plný obsah je zde připojen odkazem.

Netkané materiály připravené z přírodních materiálů jsou tvořeny rouny nebo vrstvami vytvořenými obvykle nájemném drátěném sítu z tekuté suspenze vláken. Viz. C. A. Hampel et al., „The Encyclopedia of Chemistry“, Third edition, 1973, pp. 793 až 795 (1973), „The Encyclopedia Američana“ vol. 21, pp. 376 až 383 (1984), a G. A. Smook, „Handbook of Pulp and Paper Technologies“, Technical Association for the Pulp and Paper Industry (1986), jejichž plný obsah je zde připojen odkazem.

Přírodní netkané materiály využívané v předkládaném vynálezu mohou být získány z mnoha různých komerčních zdrojů. Neomezující příklady vhodných komerčně dostupných papírových vrstev zde využívaných zahrnují Airtex®, reliéfní na vzduchu kladenou celulosovou vrstvu vykazující plošnou hmotnost 85 g/m², dostupný od firmy James River, Green Bay, WI a Walkisoft®, reliéfní na vzduchu kladenou celulosovou vrstvu vykazující plošnou hmotnost 89,7 g/m², dostupný od firmy Walkisoft U.S.A., Mount Holly, NC.

* · • · ·· · · • 4 ·

4 * ·

Další vhodné netkané materiály zahrnují, ale nejsou omezeny na, materiály uvedené v patentu US 4 447 294 vydaném 8. května 1984 (Osborn), patentu US 4 603 176 vydaném 29. června 1986 (Bjorkvist), patentu US 4 981 557 vydaném 1. ledna 1991 pro (Bjorkvist), patentu US 5 085 736 vydaném 4. února 1992 (Bjorkvist), patentu US 5 138 002 vydaném 8. srpna 1992 (Bjorkvist), patentu US 5 262 007 vydaném 16. listopadu 1993 (Phan et al.), patentu US 5 264 082 vydaném 23. listopadu 1993 (Phan et al.), patentu US 4 637 859 vydaném 20. ledna 1987 (Trokhan), patentu US 4 529 480 vydaném 16. července 1985 (Trokhan), patentu US 4 687 153 vydaném 18. srpna 1987 (McNeil), patentu US 5 223 096 vydaném 29. června 1993 (Phan et al.) a patentu US 5 679 222 vydaném 21. října 1997 (Rasch et al.), jejichž plný obsah je zde připojen odkazem.

Způsoby přípravy netkaných materiálů jsou v dané problematice dobře známy. Obecně mohou být tyto netkané materiály připraveny pomocí vrstvení na vzduchu, vrstvení ve vodě, foukáním taveniny, nastavováním, tvořením vaty pod tryskou nebo pomocí mykacích procesů, kdy jsou vlákna nebo filamenty nejprve z dlouhých pramenů nařezány podle zvolené délky, poté vloženy do proudu vody nebo vzduchu a nakonec usazeny na síto, přes které projde proud vody nebo vzduchu obsahující vlákna. Vznikající vrstva je bez ohledu na způsob přípravy nebo složení poté podrobena alespoň jednomu z několika procesů tvorby vazby pro spojení jednotlivých vláken dohromady do samostatného rouna. Podle předkládaného vynálezu může být netkaná vrstva připravena pomocí různých procesů zahrnujících, ale neomezených pouze na, vzdušné zapřádání, vodní zapřádání, pojení teplem a kombinace těchto procesů.

Netkané substráty vyrobené ze syntetických materiálů využívané v předkládaném vynálezu mohou být získány z mnoha různých komerčních zdrojů. Neomezující příklady vhodných materiálů pro první a druhou vrstvu zde využívaných zahrnují HEF 40-047, perforovaný vodou zapřádaný materiál obsahující 50 % hmotn. viskózy a 50 % hmotn. polyesteru, který vykazuje plošnou hmotnost 61 g/m² (gsm), dostupný od firmy Veratec, lne., Walpole, MA; HEF 140-102, perforovaný vodou zapřádaný materiál obsahující 50 % hmotn. viskózy a 50 % hmotn. polyesteru, který vykazuje plošnou hmotnost 67 g/m², dostupný od firmy Veratec, lne., Walpole, MA; Novonet® 149-616, tepelně vázaný mřížkovaný materiál obsahující 100 % hmotn. polypropylenu, který vykazuje plošnou hmotnost 60 g/m², dostupný od firmy Veratec, lne., Walpole, MA; Novonet® 149-801, tepelně vázaný mřížkovaný materiál obsahující 69 % hmotn. viskózy, 25 % hmotn. polypropylenu a 6 % hmotn. bavlny který vykazuje plošnou hmotnost 90 g/m², dostupný od firmy Veratec, lne., Walpole, MA; Novonet® 149-191, tepelně vázaný mřížkovaný materiál obsahující 69 % hmotn. viskózy, 25 % hmotn. polypropylenu a 6 % hmotn. bavlny, který vykazuje plošnou hmotnost 120 g/m², dostupný od firmy Veratec, lne.,

I ·· « «0 0 0

Walpole, MA; HEF Nubtex® 149-801, hrbolatý perforovaný vodou zapřádaný materiál obsahující 100 % hmotn. polyesteru, který vykazuje plošnou hmotnost 84 g/m², dostupný od firmy Veratec, lne., Walpole, MA; Keybak® 95IV, za sucha tvarovaný perforovaný materiál obsahující 75 % hmotn. viskózy a 25 % hmotn. akrylátových vláken, který vykazuje plošnou hmotnost 51 g/m², dostupný od firmy Chicopee, New Brunswick, NJ; Keybak® 1368, perforovaný materiál obsahující 75 % hmotn. viskózy a 25 % hmotn. polyesteru, který vykazuje plošnou hmotnost 47 g/m², dostupný od firmy Chicopee, New Brunswick, NJ; Duralace® 1236, perforovaný vodou zapřádaný materiál obsahující 100 % hmotn. polyesteru který vykazuje plošnou hmotnost v rozmezí od 48 g/m² do 138 g/m², dostupný od firmy Chicopee, New Brunswick, NJ; Duralace® 5904, perforovaný vodou zapřádaný materiál obsahující 100 % hmotn. viskózy, který vykazuje plošnou hmotnost v rozmezí od 48 g/m² do 138 g/m², dostupný od firmy Chicopee, New Brunswick, NJ; Chicopee® 5763, mykaný vodou perforovaný materiál (8x6 otvorů na palec, 3x2 otvory na cm) obsahující 70 % hmotn. viskózy, 30 % hmotn. polyesteru a případně latexové pojivo (akrylátové nebo na bázi EVA) do 5 % hmotn., který vykazuje plošnou hmotnost v rozmezí od 60 g/m do 90 g/m , dostupný od firmy Chicopee, New Brunswick, NJ; Chicopee® série 9900 (např. Chicopee 9931, 62 g/m², 50/50 viskóza/polyester a Chicopee 9950, 50 g/m , 50/50 viskóza/polyester), mykaný vodou zapřádaný materiál obsahující od 50 % hmotn. viskózy/50 % hmotn. polyesteru do 0 % hmotn. viskózy/100 % hmotn. polyesteru nebo 0 % hmotn. polyesteru/100 % hmotn. viskózy, který vykazuje plošnou hmotnost v rozmezí od 36 g/m² do 84 g/m², dostupný od firmy Chicopee, New Brunswick, NJ; Sontara 8868, vodou zapřádaný materiál obsahující 50 % hmotn. celulosy a 50 % hmotn. polyesteru, který vykazuje plošnou hmotnost 72 g/m , dostupný od firmy Dupont Chemical Corp. Upřednostňované netkané materiály substrátu mají plošnou hmotnost v rozmezí od 24 g/m do 96 g/m², lépe od 36 g/m² do 84 g/m² a nejlépe od 42 g/m² do 78 g/m².

První a druhou vrstvu mohou také tvořit polymemí síťové tampóny, jak je popsáno v přihlášce o patent EP 702 550 Al uveřejněné 27. března 1996, jejíž plný obsah je zde připojen odkazem. Takové polymerní síťové tampóny obsahují mnoho vrstev vytlačené duté síťoviny připravené z nylonu nebo silného pružného polymeru, jako jsou směsné polymery olefinových monomerů a polyamidů polykarboxylových kyselin.

Netkané dílčí vrstvy mohou být také tvořeny tvarovanými fóliemi a kompozitními materiály, tj. složenými materiály obsahujícími tvarované fólie. Přednostně takové tvarované fólie zahrnují plasty, které jsou jemné vůči pokožce. Vhodné jemné plastové tvarované fólie zahrnují, ale nejdou omezeny pouze na, polyolefiny, jako je nízkohustotní polyethylen (LDPE). V takových případech, kdy je netkaná dílčí vrstva tvořena plastovou tvarovanou fólií, je · · • · *· • 4 4 4

4 *

4 · · · · 44 « 4 4 «4 •4 <4 ·* 444* upřednostňováno, aby byla netkaná dílčí vrstva perforována, např. makroperforována nebo mikroperforována, tak aby byla propustná pro kapaliny. Podle jednoho provedení předkládaného vynálezu je netkaná dílčí vrstva tvořena plastovou tvarovanou fólií, která je pouze mikroperforována. Povrchové odchylky v mikrootvorech, tj. strana obsahující nerovnosti, jsou přednostně umístěny na vnitřním povrchu druhé vrstvy a směřují dovnitř substrátu, tj. směrem k čistící složce/terapeuticky účinné složce. Podle určitých provedení předkládaného vynálezu, která se vyznačují tvorbou otvorů s povrchovými nerovnostmi ve tvaru květních lístků, se bez jakýchkoliv teoretických předpokladů očekává, že pokud budou povrchové nerovnosti otvorů umístěny ve směru k povrchově aktivní čistící složce/terapeuticky účinné složce, tak působení tlaku rukou na přípravek umožní povrchovým nerovnostem ve tvaru květních lístků se sbalit dovnitř a vytvořit tak množství ventilků na vnitřním povrchu vrstvy, což má za následek odměření čistící složky/terapeuticky účinné složky obsažené uvnitř přípravku a prodloužení tak efektivní doby životnosti přípravku.

Podle jiného provedení předkládaného vynálezu obsahuje netkaná dílčí vrstva plastickou fólii, která je mikroperforována i makroperforována. Podle takových provedení je netkaná dílčí vrstva dobře přizpůsobena pro kontakt s oblastí, která má být očištěna a/nebo terapeuticky ošetřena, což je ovlivněno látkovitým vzezřením takové mikroperforované fólie. Podle takového provedení je upřednostňováno nasměrování povrchových nerovností mikrootvorů proti povrchovým nerovnostem makrootvorů netkané první vrstvy. V takovém případě se očekává, že makrootvory maximálně zvýší celkové smáčení/pěnění přípravku díky trojrozměrné tloušťce vytvořené z povrchových nerovností, které jsou při používání přípravku pod stálým zvyšováním a snižováním tlaku, což umožní tvorbu pěnových bublinek.

V každém případě je upřednostňováno, aby netkaná dílčí vrstva první vrstvy zahrnující tvarovanou fólii obsahovala alespoň 100 otvorů/cm , lépe alespoň 500 otvorů/cm, ještě lépe alespoň 1000 otvorů/cm , nejlépe alespoň 1500 otvorů/cm substrátu. Upřednostňovanější provedeni předkládaného vynálezu obsahují netkanou dílčí vrstvu vykazující hodnotu průtoku pro vodu v rozmezí od 5 cm s‘ /cm Ještě lépe od 10 cm s /cm do 50 cm s’ /cm , nejlépe od 15 cmV¹ /cm² do 40 cm³s’’/cm².

Vhodné tvarované fólie a kompozitní materiály obsahující tvarované fólie využívané v netkaných dílčích vrstvách zahrnují, ale nejsou omezeny pouze na, tvarované fólie a kompozitní materiály obsahující tvarované fólie uvedené v patentu US 4 342 314 vydaném 3. srpna 1982 (Radel et al.), v přihlášce o patent US 08/ 326 571 a PCT přihlášce US 95/ 07 435, podané 12. června 1995 a uveřejněné 11. ledna 1996 a v patentu US 4 629 643, vydaném 16. prosince 1986 (Curro et al.), jejichž plný obsah je zde připojen odkazem. Netkané dílčí vrstvy «· φφφ* φφφφ • · φ

φ

mohou být tvořeny také kompozitním materiálem obsahujícím tvarovanou fólii skládajícím se z alespoň jedné tvarované fólie a alespoň jednoho netkaného materiálu a tvarovány za vakua.

Vhodné kompozitní materiály obsahující tvarovanou fólii zahrnují, ale nejdou omezeny pouze na, vakuově laminovaný kompozitní materiál obsahující tvarovanou fólii připravený kombinací mykaného polypropylenového netkaného materiálu s plošnou hmotností 30 g/m² a tvarované fólie.

Druhá vrstva:

Přípravky podle předkládaného vynálezu se mohou dále skládat z druhé vrstvy. Tato druhá vrstva je tvořena materiály vybranými ze skupiny složené z netkaných materiálů, tkaných materiálů, tampónů (tj. přírodních i syntetických), tvarovaných fólií, vat a jejich kombinací. Tato druhá vrstva je užitečná pro tvorbu strany přípravku podle předkládaného vynálezu vyznačující se odlišnou strukturou a působí také jako dodatečný nosič pro čistící složku.

Netkané materiály použitelné pro druhou vrstvu představují, ale nejsou omezeny pouze na, materiály popisované výše v odstavci „Netkaná první vrstva“. Vhodné tkané materiály také zahrnují, ale nejsou omezeny pouze na, polymerní síťoviny (scrims). Polymemi síťoviny tvoří stejná vlákna, jako vlákna která tvoří netkanou dílčí vrstvu první vrstvy.

Upřednostňovaná druhá vrstva je tvořena vatou, která se skládá ze syntetických vláken. Upřednostňovaná syntetická vlákna mohou být vybrána ze skupiny složené z nylonových vláken, viskózových vláken, polyolefínových vláken, polyesterových vláken a jejich směsí. Upřednostňovaná polyolefinová vlákna jsou vlákna vybraná ze skupiny zahrnující polyethylen, polypropylen, polybutylen, polypenten, jejich směsi a jejich kopolymery. Více upřednostňovaná polyolefinová vlákna jsou vlákna vybraná ze skupiny zahrnující polyethylen, polypropylen, jejich směsi a jejich kopolymery. Upřednostňovaná polyesterová vlákna jsou vlákna vybraná ze skupiny zahrnující polyethylentereftalát, polybutylentereftalát, polycyklohexylendimethylen-tereftalát, jejich směsi a jejich kopolymery. Více upřednostňovaná polyesterová vlákna jsou vlákna vybraná ze skupiny zahrnující polyethylentereftalát, polybutylentereftalát, jejich směsi a jejich kopolymery. Nejvíce upřednostňovaná syntetická vlákna první a druhé vrstvy jsou tuhá staplová polyesterová vlákna složená z homopolymerů polyethylentereftalátu. Vhodné syntetické materiály mohou zahrnovat pevná jednosložková (tj. chemicky homogenní) vlákna, vícesložková vlákna (tj. každé vlákno je tvořeno více než jedním typem materiálu), vícedílná vlákna (tj. syntetická vlákna složená z dvou nebo více různých typů filament, která jsou určitým způsobem propletena do většího vlákna) a jejich směsi. Upřednostňovaná vlákna zahrnují dvoudílná vlákna, vícesložková vlákna a jejich směsi. Taková vícedílná vlákna mohou mít strukturu „jádro-obal“ * · ·

« » « ♦ ♦ 4 • « · «»·» »40 ’·” ’* ” “ ** **’* nebo strukturu „bok-po-boku“. V každém případě mohou první a druhá vrstva zahrnovat buď kombinaci vláken složených z výše uvedených materiálů nebo z vláken, která jsou složena z kombinace výše uvedených materiálů.

Pro vlákna typu „jádro-obal“ jsou upřednostňována jádra, která jsou složena z materiálů vybraných ze skupiny složené z polyesterů, polyolefínů vyznačujících se hodnotou T_g o alespoň 10 °C vyšší než vykazuje materiál obalu a jejich směsí. Naopak pro obaly dvoudílných vláken je upřednostňováno složení z materiálů, která jsou vybrány ze skupiny složené z polyesterů, polyolefínů vyznačujících se hodnotou T„ o alespoň 10 °C nižší než vykazuje materiál jádra a jejich směsí.

V každém případě, ve struktuře „bok-po-boku“, struktuře „jádro-obal“ nebo struktuře pevného jednodílného vlákna, mohou mít vlákna první a druhé vrstvy šroubovicovitou, spirálovitou nebo vlnitou strukturu, především pak vlákna dvojdílného typu.

Podle jiného upřednostňovaného provedení předkládaného vynálezu se druhá vrstva skládá z tkaného materiálu, který tvoří syntetický materiál obsahující nylonová vlákna. Více upřednostňovaný syntetický materiál obsahuje nylonová vlákna tvarovaná do mřížkové vrstvy (scrim layer) s dalšími připojenými nylonovými vlákny, která tvoří na mřížkové vrstvě oblouky.

První a jakákoliv dodatečná vrstva včetně druhé vrstvy jsou přednostně vzájemně spojeny dohromady, tak aby byla zachována integrita přípravku. Toto spojení může spočívat v bodovém spojení (např. spojení v horkém bodě), průběžném spojení (např. laminování, atd.), v nespojitém spojení nebo ve spojení vnějších okrajů (nebo periferie) vrstev a/nebo v diskrétních ložiscích nebo kombinacích výše uvedených způsobů. Spojení může být také navrženo tak, že na vnějším povrchu vrstev a výsledného přípravku dojde k vytvoření geometrických obrazců a vzorů, např. diamanty, kruhy, čtverce, atd.

U přípravků podle předkládaného vynálezu si lze také představit, že první vrstva a jakákoli dodatečná vrstva může být povrchově modifikována pro vytvoření jediné složené vrstvy mající dvě strany s různými strukturami. Ve skutečnosti může být tak substrát nerozpustný ve vodě chápán jako substrát zahrnující jedinou složenou vrstvu se dvěma stranami nebo povrchy s různými strukturami

V každém případě je upřednostňováno, aby spojená oblast mezi netkanou první vrstvou a dodatečnými vrstvami nebyla větší než 50 % z celkové plochy vrstev, přednostně ne větší než 15 % z celkové plochy vrstev, ještě lépe ne větší než 10 % z celkové plochy vrstev, nejlépe ne větší než 8 % z celkové plochy vrstev.

Každá z vrstev zde popisovaných obsahuje alespoň dva povrchy, tedy vnitřní povrch a vnější povrch, z nichž se může každý vyznačovat stejnou nebo různou strukturou a obrusností. Je ♦ * * ·

• · ♦ · *· ♦ · 4 * *

4 4 · } · ♦ · • 4 · · ·*·· *· ·’ upřednostňováno, aby se přípravky podle předkládaného vynálezu skládaly ze substrátu, tedy z vrstev které jsou jemné vůči pokožce. Substráty s různou strukturou mohou vzniknout při použití různých kombinací materiálů nebo při využití různých výrobních procesů nebo kombinací těchto přístupů. Například substrát nerozpustný ve vodě vyznačující se dvěmi strukturami může tvořit přípravek pro osobní péči, který je výhodný, protože obsahuje brusnější stranu vhodnou pro exfoliaci a jemnější absorpční stranu vhodnou pro jemné čištění a terapeutické ošetření. Jednotlivé vrstvy substrátu mohou být navíc vyrobeny v různých barvách, což tak napomáhá dodatečnému rozlišení povrchů.

Každá z vrstev přípravku, stejně tak jako přípravek samotný, může být vyrobena v množství rozmanitých tvarů a forem zahrnujících ploché polštářky, tlusté polštářky, tenké archy, kulovité nástroje, nástroje nepravidelného tvaru. Správná velikost vrstev bude záviset na zamýšleném využití a vlastnostech přípravku a v ploše povrchu může být v rozmezí od 6,45 cm²až po stovky čtverečních centimetrů. Zvláště výhodné tvary vrstev a přípravků zahrnují, ale nejsou omezeny pouze na, čtvercové, kruhové, obdélníkové, kruhové vyduté, rukavicovité nebo oválné tvary, jejichž plošný obsah je v rozmezí od 32,3 cm² do 1290 cm², přednostně od 38,7 cm do 774 cm , přednostněji od 96,8 cm do 645 cm , a tloušťka je v rozmezí od 0,5 mm do 50 mm, přednostně od 1 mm do 25 mm, přednostněji však od 2 mm do 20 mm.

Čistící složka:

Přípravky podle předkládaného vynálezu obsahují čistící složku, která dále obsahuje jednu nebo více povrchově aktivních látek. Čistící složka je umístěna v těsné blízkosti substrátu nerozpustného ve vodě. Podle určitých provedení předkládaného vynálezu je čistící složka impregnována do substrátu nerozpustného ve vodě. Podle jiných provedení předkládaného vynálezu je čistící složka umístěna buď na jednom nebo na obou površích substrátu. Přípravky podle předkládaného vynálezu obsahují od 10 % hmotn. až 1000 % hmotn., přednostně od 50 % hmotn. do 600 % hmotn. a přednostněji od 100 % hmotn. do 250 % hmotn. povrchově aktivní látky, vztaženo na hmotnost substrátu nerozpustného ve vodě. Přípravky podle předkládaného vynálezu obsahují tedy alespoň 1 g povrchově aktivní látky, vztaženo na hmotnost substrátu nerozpustného ve vodě. Čistící složka může být přidána k substrátu bez potřeby sušícího procesu.

Povrchově aktivní látky čistící složky zahrnují především pěnivé povrchově aktivní látky. Termín „pěnivá povrchově aktivní látka“, jak je zde užíváno, označuje povrchově aktivní látku, která tvoří pěnu poté, co je smísena s vodou a mechanicky míchána. Takové povrchově aktivní látky jsou upřednostňovány, protože zvýšené pěnění je důležité, neboť je pro spotřebitele • f * * ♦ . 1 < .· ·* »··» znamením čistícího účinku. Podle určitých provedení předkládaného vynálezu jsou využívány jemné povrchově aktivní látky nebo kombinace povrchově aktivních látek. Termín „jemné“, jak je zde užíváno, znamená, že povrchově aktivní látky, tak jako přípravky podle předkládaného vynálezu, vykazují jemnost vůči pokožce srovnatelnou sjemným syntetickým mýdlem založeným na povrchově aktivní látce alkylglycerylethersulfbnátem (AGS). Způsoby určování jemnosti, nebo naopak dráždivosti, přípravků obsahujících povrchově aktivní látky jsou založeny na testu porušení vrstvy pokožky. Při tomto testu čím je povrchově aktivní látka jemnější, tím méně je vrstva pokožky porušena. Porušení vrstvy pokožky je měřeno pomocí relativního množství radioaktivně značené (tritiované) vody (³H-H₂O), která prochází z testovaného roztoku přes pokožku do fyziologického roztoku obsaženého v jímací komoře. Tento test je popsán v článku T. J. Franz, J. Invest. Dermatol., 1975, 64, pp. 190 až 195 a v patentu US 4 673 525 vydaném 16. června 1987 (Smáli et al.), jejichž plný obsah je zde připojen odkazem. Mohou být také využity další způsoby určování jemnosti povrchově aktivních látek, které jsou dobře známé odborným pracovníkům.

Široké spektrum povrchově aktivních látek zde využívaných zahrnuje látky vybrané ze skupiny složené z anionogenních pěnivých povrchově aktivních látek, neionogenních pěnivých povrchově aktivních látek, kationogenních pěnivých povrchově aktivních látek, amfoterních pěnivých povrchově aktivních látek a jejich směsí.

Anionogenní pěnivé povrchově aktivní látky:

Nezávazné příklady anionogenních pěnivých povrchově aktivních látek využívaných v předkládaném vynálezu jsou uvedeny v publikaci McCutcheon, „Detergents and emulsifiers“, North American Edition (1992), McCutcheon, „Functional materials“, North American Edition (1992) a v patentu US 3 929 678, vydaném 30. prosince 1975 (Laughlin et al.), jejichž plný obsah je zde připojen odkazem.

Je zde široké spektrum anionogenních povrchově aktivních látek, které jsou potenciálně využitelné v předkládaném vynálezu. Nezávazné příklady anionogenních pěnivých povrchově aktivních látek zahrnuje látky vybrané ze skupiny složené z alkylsulfátů a alkylethersulfátů, sulfatovaných monoglyceridů, sulfonovaných olefinů, alkylarylsulfonátů, primárních a sekundárních alkylsulfonátů, alkylsulfosukcinátů, acyltaurátů, alkylisethionátů, alkylglycerylethersulfonátů, sulfonovaných methylesterů, sulfonovaných mastných kyselin, alkylfosfátů, acylglutamátů, acylsarkosinátů, alkylsulfoacetátů, acylovaných peptidů, alkyletherkarboxylátů, acylaktylátů, anionogenních fluorovaných povrchově aktivních látek a ♦ *

» » · *· ♦ « 4 ♦ ♦ • 4 9 · « 4 · * ♦ • « · · ·♦♦· ’· jejich směsí. V předkládaném vynálezu muže být úspěšně využita směsi anionogenních povrchově aktivních látek.

Anionogenní povrchově aktivní látky využitelné v čistících složkách zahrnují alkylsulfáty a alkylethersulfáty. Tyto sloučeniny mají obecný chemický vzorec R1O-SO3M a R](CH₂H4O)_x-O-SO3M, kde R, je nasycená nebo nenasycená, větvená nebo nevětvená alkylová skupina složená z 8 až 24 uhlíkových atomů, x je 1 až 10 a M představuje ve vodě rozpustný kationt, jako je kationt amonný, sodný, draselný, hořečnatý, triethanolaminový kationt, diethanolaminový kationt a ethanolaminový kationt. Alkylsulfáty jsou obvykle připravovány sulfonací jednosytných alkoholů (obsahujících 8 až 24 uhlíkových atomů) pomocí oxidu sírového nebo pomocí jiné sulfatační techniky. Alkylethersulfáty jsou obvykle připravovány jako kondenzační produkty ethylenoxidu a jednosytných alkoholů (obsahujících 8 až 24 uhlíkových atomů) a poté sulfatovány. Tyto alkoholy mohou být odvozeny od tuků, např. oleje z kokosového ořechu nebo hovězího loje, nebo mohou být syntetické. Konkrétní příklady alkylsulfátů, které mohou být využity v čistící složce jsou sodná, amonná, draselná, hořečnatá nebo TEA sůl laurylsulfátu nebo myristylsulfátu. Příklady alkylethersulfátů, které mohou být využity zahrnují amonnou, sodnou, draselnou nebo TEA sůl laureth-3-sulfátu.

Jinou vhodnou třídu anionogenních povrchově aktivních látek tvoří sulfatované monoglyceridy vyjádřené obecným chemickým vzorcem RiCO-O-CH₂-C(OH)H-CH2-O-SO3M, kde R| představuje nasycenou nebo nenasycenou, větvenou nebo nevětvenou alkylovou skupinu složenou z 8 až 24 uhlíkových atomů a M představuje ve vodě rozpustný kationt, jako je amonný kationt, sodný kationt, draselný kationt, hořečnatý kationt, triethanolaminový kationt, diethanolaminový kationt a ethanolaminový kationt. Tyto sloučeniny jsou obvykle připravovány reakcí glycerinu s mastnými kyselinami (složenými z 8 až 24 uhlíkových atomů), což vede k tvorbě monoglyceridů, které jsou následně sulfatovány oxidem sírovým. Příkladem sulfatovaného monoglyceridů je (směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechu)monoglyceridsulfát.

Jiné vhodné anionogenní povrchově aktivní látky zahrnují olefinsulfonáty vyjádřené obecným chemickým vzorcem R1SO3M, kde R| představuje monoolefin složený z 12 až 24 uhlíkových atomů a M představuje ve vodě rozpustný kationt, jako je amonný kationt, sodný kationt, draselný kationt, hořečnatý kationt, triethanolaminový kationt, diethanolaminový kationt a ethanolaminový kationt. Tyto sloučeniny mohou být vyrobeny sulfonací α-olefmů pomocí monomerního oxidu sírového, následovanou neutralizací kyselé reakční směsi za takových podmínek, kdy jsou jakékoliv sultony vzniklé reakcí hydrolyzovány na odpovídající hydroxyalkansulfonáty. Příkladem sulfonovaného definuje C14/C16 a-olefinsulfonát sodný.

·· • · φ · ♦ « · t · * • * · • · · · ·

Mezi další vhodné anionogenní povrchově aktivní látky patří lineární alkylbenzensulfonáty vyjádřené obecným chemickým vzorcem R1-C6H4-SO3M, kde R, představuje nasycenou nebo nenasycenou, větvenou nebo nevětvenou alkylovou skupinu složenou z 8 až 24 uhlíkových atomů a M představuje ve vodě rozpustný kationt, jako je amonný kationt, sodný kationt, draselný kationt, hořečnatý kationt, triethanolaminový kationt, díethanolaminový kationt a ethanolaminový kationt. Tyto sloučeniny jsou připravovány sulfonaci lineárních alkylbenzenů oxidem sírovým. Příkladem této anionogenní povrchově aktivní látkyje dodecylbenzensulfonát sodný.

Další anionogenní povrchově aktivní látky vhodné pro čistící složku zahrnují primární a sekundární alkylsulfonáty vyjádřené obecným chemickým vzorcem R1SO3M, kde Ri představuje nasycenou nebo nenasycenou, větvenou nebo nevětvenou alkylovou skupinu složenou z 8 až 24 uhlíkových atomů a M představuje ve vodě rozpustný kationt, jako je amonný kationt, sodný kationt, draselný kationt, hořečnatý kationt, triethanolaminový kationt, díethanolaminový kationt a ethanolaminový kationt. Tyto sloučeniny jsou obvykle připravovány sulfonaci alkanů oxidem siřičitým v přítomnosti chlóru a ultrafialového záření, nebo pomocí jiné známé sulfonační techniky. K sulfonaci může docházet buď na sekundární nebo na primární pozici v alkylovém řetězci. Příkladem alkylsulfonátu zde používaného je C13 až Cp alkylsulfonát amonný nebo C13 až Cp alkylsulfonát alkalického kovu.

Další vhodné anionogenní povrchově aktivní látky jsou alkylsulfosukcináty, které zahrnují N-oktadecylsukcinamát disodný, laurylsulfosukcinát diamonný, N-(l,2-dikarboxy-ethyl)-N-oktadecylsulfosukcinát tetrasodný, diamylester sodné soli kyseliny sulfosukcinové, dihexylester sodné soli kyseliny sulfosukcinové a dioktylester sodné soli kyseliny sulfosukcinové.

Využitelné jsou také tauráty založené na taurinu, který je znám také jako kyselina 2-aminoethanosulfonová. Příklady taurátů zahrnují N-alkyltauriny, jako je N-alkyltaurin připravený reakcí dodecylaminu s isethionátem sodným, jak je podrobněji popsáno v patentu US 2 658 072, jehož plný obsah je zde připojen odkazem. Příklady dalších sloučenin založených na taurinu zahrnují acyltauriny vznikající reakcí n-methyltaurinu s mastnými kyselinami (obsahujícími 8 až 24 uhlíkových atomů).

Jinou vhodnou třídu anionogenních povrchově aktivních látek využitelných pro čistící složku tvoří acylisethionáty. Acylisethionáty jsou obvykle vyjádřeny obecným chemickým vzorcem R1CO-O-CH2CH2SO3M, kde R| představuje nasycenou nebo nenasycenou, větvenou nebo nevětvenou alkylovou skupinu složenou z 10 až 30 uhlíkových atomů a M představuje kationt. Tyto sloučeniny jsou obvykle připravovány reakcí mastných kyselin (obsahujících 8 až ♦ φφφ φφφφ φ · ♦

Φφφ φ · · φ φ φ > ♦ φ * φ φ φ φφφ» φφφφ φφ φφ φφ φ

φφ φ φ uhlíkových atomů) s isethionátem alkalického kovu. Neomezující příklady těchto acylisethionátů zahrnují (směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechu)isethionát amonný, (směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechu)isethionát sodný, lauroylisethionát sodný a jejich směsi.

Další vhodné anionogenní povrchově aktivní látky jsou alkylglycorylethersulfonáty vyjádřené obecným chemickým vzorcem Ri-OCH₂-C(OH)H-CH₂-SO3M, kde R, představuje nasycenou nebo nenasycenou, větvenou nebo nevětvenou alkylovou skupinu složenou z 8 až 24 uhlíkových atomů a M představuje ve vodě rozpustný kationt, jako je amonný kationt, sodný kationt, draselný kationt, hořečnatý kationt, triethanolaminový kationt, diethanolaminový kationt a ethanolaminový kationt. Jedním příkladem je (směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechu)glycerylethersulfonát sodný.

Další vhodné anionogenní povrchově aktivní látky zahrnují sulfonované mastné kyseliny vyjádřené obecným chemickým vzorcem R,-CH(SO4)-COOH a sulfonované methylestery vyjádřené obecným chemickým vzorcem R|-CH(SO4)-CO-O-CH₃, kde R| představuje nasycenou nebo nenasycenou, větvenou nebo nevětvenou alkylovou skupinu složenou z 8 až 24 uhlíkových atomů. Tyto sloučeniny mohou být připraveny sulfonací mastných kyselin nebo alkylmethylesterů (obsahujících 8 až 24 uhlíkových atomů) oxidem sírovým nebo pomocí jiné známé sulfonační techniky. Příklady takových sloučenin zahrnují ct-sulfono vanou směs mastných kyselin z kokosového ořechu a α-sulfonovaný laurylmethylester.

Další anionogenní materiály zahrnují fosfáty jako jsou monoalkylfosfátová sůl, dialkylfosfátová sůl a trialkylfosfátová sůl vznikající reakcí oxidu fosforečného sjednosytným větveným nebo nevětveným alkoholem obsahujícím 8 až 24 uhlíkových atomů. Tyto sloučeniny mohou být připraveny také pomocí jiných známých fosfatačních metod. Příkladem z této třídy povrchově aktivních látek je monolaurylfosfát sodný a dilaurylfosfát sodný.

Další anionogenní materiály zahrnují acylglutamáty odpovídající obecnému chemickému vzorci R|CO-N(COOH)-CH₂CH₂-CO₂M, kde Ri představuje nasycenou nebo nenasycenou, větvenou nebo nevětvenou alkylovou nebo alkenylovou skupinu složenou z 8 až 24 uhlíkových atomů a M představuje ve vodě rozpustný kationt. Neomezující příklady těchto sloučenin zahrnují lauroylglutamát sodný a (směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechu)glutamát sodný.

Další anionogenní materiály zahrnují alkanoylsarkosináty odpovídající obecnému chemickému vzorci R|CON(CH3)-CH₂CH₂-CO₂M, kde Ri představuje nasycenou nebo nenasycenou, větvenou nebo nevětvenou alkylovou nebo alkenylovou skupinu složenou z 10 až 30 uhlíkových atomů a M představuje ve vodě rozpustný kationt. Neomezující příklady těchto ·· *· ♦ · · • · • · • · • · ·· · ♦ ♦ · « · · · • · · » « · ♦ • « · » ♦ · · • · · · · · « · · • · * • · * • · * · • · · · sloučenin zahrnují lauroylsarkosinát sodný, (směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechujsarkosinát sodný a lauroylsarkosinát amonný.

Další anionogenní materiály zahrnují alkyletherkarboxyláty odpovídající obecnému chemickému vzorci Ri-(OCH₂CH₂)_X-OCH2-CO2M, kde Ri představuje nasycenou nebo nenasycenou, větvenou nebo nevětvenou alkylovou nebo alkenylovou skupinu složenou z 8 až 24 uhlíkových atomů, x je 1 až 10 a M představuje ve vodě rozpustný kationt. Neomezujícím příkladem těchto sloučenin je laurethkarboxylát sodný.

Další anionogenní materiály zahrnují acylaktyláty odpovídající obecnému chemickému vzorci R|CO-[O-CH(CH.3)-CO]_x-CO2M, kde R| představuje nasycenou nebo nenasycenou, větvenou nebo nevětvenou alkylovou nebo alkenylovou skupinu složenou z 8 až 24 uhlíkových atomů, x je 3 a M představuje ve vodě rozpustný kationt. Neomezujícím příkladem těchto sloučenin je (směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechujlaktylát sodný.

Další anionogenní materiály zahrnují karboxyláty, neomezující příklady těchto sloučenin zahrnují lauroylkarboxylát sodný, (směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechu)karboxylát sodný a lauroylkarboxylát amonný. Mohou být také využity anionogenní fluorované povrchově aktivní látky.

Další anionogenní materiály zahrnují přírodní mýdla získaná po zmýdelnění rostlin a/nebo živočišných tuků a olejů jejichž příklady zahrnují laurát sodný, myristát sodný, palmitát sodný, stearát sodný, sodná sůl směsi mastných kyselin z loje a sodná sůl směsi mastných kyselin z kokosového ořechu.

V molekule anionogenní povrchově aktivní látky může být přítomen jakýkoliv opačný kationt M. Přednostně je kationt vybrán ze skupiny zahrnující sodný kationt, draselný kationt, amonný kationt, ethanolaminový kationt, diethanolaminový kationt a triethanolaminový kationt. Upřednostňovanější je amonný kationt.

Neionogenní pěnivé povrchově aktivní látky:

Neomezující příklady neionogenních pěnivých povrchově aktivních látek využitelných pro čistící složku podle předkládaného vynálezu jsou popsány v publikaci McCutcheon, „Detergents and emulsifíers“, North American Edition (1986), vydané firmou Publishing Corporation, a McCutcheon, „Functional materials“, North American Edition (1992), jejichž plný obsah je zde připojen odkazem.

Neionogenní pěnivé povrchově aktivní látky využívané v předkládaném vynálezu jsou vybrány ze skupiny složené z alkylglykosidů, alkylpolyglykosidů, polyhydroxylovaných amidů

4« • 4* 4 • 4

mastných kyselin, esterů alkoxylovaných mastných kyselin, esterů sacharosy, aminoxidů a jejich směsí.

Alkylglykosidy a alkylpolyglykosidy jsou využívány v předkládaném vynálezu a mohou být obecně definovány jako kondenzační produkty reakcí alkoholů s dlouhým řetězcem, např. Cg až C30 alkoholy, s cukry nebo škroby nebo cukernými či škrobovými polymery, tj. glykosidy nebo polyglykosidy. Tyto sloučeniny mohou být popsány obecným chemickým vzorcem (S)_n-O-R, kde S představuje cukernou část, jako je glukosa, fruktosa, manosa a galaktosa, n je celé číslo od 1 do 1000 a R představuje Cg až C₃₀ alkylovou skupinu. Příklady alkoholů s dlouhým řetězcem, od kterých může být odvozena alkylová skupina zahrnují decylalkohol, cetylalkohol, stearylalkohol, laurylalkohol, myristylalkohol, oleylalkohol, a další. Upřednostňované příklady takových povrchově aktivních látek zahrnují sloučeniny, kde S představuje glukosový zbytek, R představuje Cg až C₃₀ alkylovou skupinu a n je celé číslo od 1 do 9. Komerčně dostupné příklady takových povrchově aktivních látek zahrnují decylpolyglukosid (dostupný jako APG 325 CS od firmy Henkel) a laurylpolyglukosid (dostupný jako APG 600CS a APG 625 CS od firmy Henkel). Využitelné jsou také povrchově aktivní sacharosové estery, jako je ester směsi acylů mastných kyselin z kokosového ořechu a sacharosy alaurát sacharosy.

Další využitelné neionogenní povrchově aktivní látky zahrnují polyhydroxylované amidy mastných kyselin, jejichž konkrétnější příklady zahrnují glykosylamidy vyjádřené pomocí obecného chemického vzorce:

O R1

II I

R2-c-N-Z kde R¹ představuje H, Ci až C4 alkyl, 2-hydroxyethyl, 2-hydroxypropyl, přednostně C| až C4 alkyl, přednostněji methyl nebo ethyl, nejlépe však methyl; R² představuje C₅ až C₃| alkyl nebo alkenyl, přednostně C7 až C19 alkyl nebo alkenyl, přednostněji C9 až C17 alkyl nebo alkenyl, nejlépe Ci 1 až C15 alkyl nebo alkenyl; a Z představuje polyhydroxyuhlovodíkovou část, kterou tvoří lineární uhlovodíkový řetězec s alespoň 3 hydroxyly připojenými přímo k řetězci, nebo alkoxylovaný derivát (přednostně ethoxylovaný nebo propoxylovaný) této části. Z je přednostně cukerná část vybraná ze skupiny složené z glukosy, fruktosy, maltosy, laktosy, galaktosy, manosy, xylosy a jejich směsí. Zvláště upřednostňovaná povrchově aktivní látka odpovídající výše uvedené struktuře je (směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechu)-N-methylglukosidamid (tj. kde je R²CO- část odvozena od mastných kyselin z kokosového ořechu). Postupy přípravy přípravků obsahujících polyxydroxylované amidy • 9 9 9 • · 9 9

9 9

9999 99 ·»·«

99 • 9 9 9

9 9

9999 mastných kyselin jsou popsány např. v patentu GB 809 060 vydaném 18. února 1959 (Thomas Hedley & Co., Ltd.); v patentu US 2 965 576, vydaném 20. prosince 1960 (E.R. Wilson); v patentu US 2 703 798, vydaném 8. března 1955 (A.M. Schwartz) a v patentu US 1 985 424, vydaném 25. prosince 1934 (Piggott), jejichž plný obsah je zde připojen odkazem.

Další příklady neionogenních povrchově aktivních látek zahrnují aminoxidy. Aminoxidy odpovídají obecnému chemickému vzorci R1R2R3N—>0, kde R| představuje alkylový, alkenylový nebo monohydroxyalkylový radikál složený z 8 až 18 uhlíkových atomů, 0 až 10 ethylenoxidových zbytků a 0 až 1 glycerylový zbytek, a R2 a R₃ obsahují 1 až 3 uhlíkové atomy a 0 až 1 hydroxylovou skupinu, např. methylový, ethylový, propylový, hydroxyethylový nebo hydroxypropylový radikál. Šipka ve vzorci je běžným označením pro semipolární vazbu. Příklady aminoxidů vhodných pro použití v předkládaném vynálezu zahrnují dimethyldodecylaminoxid, oleyldi(2-hydroxyethyl)aminoxid, dimethyloktylaminoxid, dimethyldodecylaminoxid, dimethyltetradecylaminoxid, 3,6,9-trioxaheptadecyldiethylaminoxid, di(2-hydroxyethyl)tetradecylaminoxid, 2-dodecoxyethylhexadecylaminoxid, 3-dodecoxy-2-hydroxypropyldi(3-hydroxypropyl)aminoxid, dimethylhexadecylaminoxid.

Neomezující příklady upřednostňovaných neionogenních povrchově aktivních látek využívaných v předkládaném vynálezu jsou sloučeniny vybrané ze skupiny složené z Cs až C|₄glukosamidy, C« až C|₄ alkylpolyglukosidy, ester směsi acylů mastných kyselin z kokosového ořechu a sacharosy, laurát sacharosy, lauraminoxid, (směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechujaminoxid a jejich směsi.

Kationogenní pěnivé povrchově aktivní látky:

V přípravcích podle předkládaného vynálezu jsou také využitelné kationogenní pěnivé povrchově aktivní látky. Vhodné kationogenní pěnivé povrchově aktivní látky zahrnují, ale nejsou omezeny pouze na, mastné aminy, di-mastné kvarterní aminy, tri-mastné kvartémí aminy, imidazoliniové kvarterní aminy a jejich směsi. Vhodné mastné aminy zahrnují kvarterní monoalkylaminy jako je cetyltrimethylamoniumbromid. Vhodný kvarterní amin je di(alkylamidoethyl)hydroxyethylamoniummethosulfát. Mastné aminy jsou upřednostňovány. Je upřednostňováno, aby v případech, kdy je jako primární pěnivá povrchově aktivní látka v čistící složce kationogenní pěnivá povrchově aktivní látka, bylo používáno činidlo pro zpevnění pěny. Bylo zjištěno, že neionogenní povrchově aktivní látky jsou zvláště výhodné v kombinaci s kationogenními pěnivými povrchově aktivními látkami.

• 9 99

9 9 ·

9 ·

9 9 • 4 ·· ♦ · · ♦ • · « • 99 «·*«

Amfotemí pěnivé povrchově aktivní látky:

Termín „amfotemí pěnivé povrchově aktivní látka“ je v předkládaném vynálezu užíván pro označení povrchově aktivních látek, které mají charakter obojetného iontu a jsou dobře známy odborným pracovníkům jako podskupina amfotemích povrchově aktivních látek.

V čistících složkách předkládaného vynálezu může být využito široké spektrum amfotemích pěnivých povrchově aktivních látek. Zvláště výhodné jsou látky, které jsou obecně popsány jako deriváty alifatických sekundárních aminů a alifatických terciálních aminů, především látky které obsahují dusík v kationoaktivním stavu, ve kterých mohou být přítomny přímé nebo větvené alifatické radikály, kdy jeden z radikálů obsahuje ionizovatelnou ve vodě rozpustnou skupinou, např. karboxylovou skupinu, sulfonátovou skupinu, sulfátovou skupinu, fosfátovou skupinu nebo fosforitanovou skupinu.

Neomezující příklady amfotemích povrchově aktivních látek využitelných v čistících složkách předkládaného vynálezu jsou popsány v publikaci McCutcheon, „Detergents and emulsifiers“, North American Edition (1986), vydané firmou Publishing Corporation, a McCutcheon, „Functional materials“, North American Edition (1992), jejichž plný obsah je zde připojen odkazem.

Neomezující příklady amfotemích povrchově aktivních látek nebo povrchově aktivních látek které mají charakter obojetného iontu, jsou látky vybrané ze skupiny složené zbetainů, sultainů, hydroxysultainů, alkyliminoacetátů, iminodialkanoáty, aminoalkanoáty a jejich směsi.

Příklady betainů zahrnují vyšší alkylbetainy, jako jsou (směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechujdimethylkarboxymethylbetain, lauryldimethylkarboxymethylbetain, lauryldimethyl-a-kabroxyethylbetain, cetyldimethylkarboxymethylbetain, cetyldimethylbetain (dostupný jako Lonzaine 16 SP od firmy Lonza Corp.), lauryl-bis-(2-hydroxypropyl)-a-karboxyethylbetain, oleyldimethyl-y-karboxypropylbetain, lauryl-bis-(2-hydroxypropyl)-a-karboxypropylbetain, (směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechu)dimethylsulfopropylbetain, lauryldimethylsulfoethylbetain, lauryl-bis-(2-hydroxyethyl)-sulfopropylbetain, amidobetainy a amidosulfobetainy (ve kterých je RCONH(CH2)3 radikál připojen na dusíkový atom betainu), oleylbetain (dostupný jako amfotemí Velvetex LB-50 od firmy Henkel) a (amid směsi mastných kyselin z kokosového ořechujpropylbetain (dostupný jako Velvetex BK-35 a Velvetex BA-35 od firmy Henkel).

Příklady sultainů a hydroxysultainů zahrnují sloučeniny jako je (amid směsi mastných kyselin z kokosového ořechujpropylhydroxysultain (dostupný jako Mirataine CBS od firmy Rhone-Poulenc).

·· ♦·♦· • · • ·

Pro použití v předkládaném vynálezu jsou upřednostňovány amfoterní povrchově aktivní látky obecného chemického vzorce:

R3 kde R¹ představuje nesubstituovaný, nasycený nebo nenasycený, přímý nebo větvený alkylový řetězec, obsahující 9 až 22 uhlíkových atomů. Je upřednostňován R¹ obsahující 11 až uhlíkových atomů, lépe 12 až 18 uhlíkových atomů, ještě lépe 14 až 18 uhlíkových atomů; m je celé číslo od 1 do 3, lépe od 2 do 3, nejlépe 3; n je buď 1 nebo 0, přednostně 1; R² a R³ jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny obsahující alkyly nesubstituované nebo substituované jednou hydroxylovou skupinou složené z 1 až 3 uhlíkových atomů, R² a R³ přednostně představují CH?; X je vybráno ze skupiny obsahující CO?, SOj a SO4; R4 je vybráno ze skupiny složené z nasycených nebo nenasycených, přímých nebo větvených nesubstituovaných alkylových řetězců nebo alkylových řetězců substituovaných jednou hydroxylovou skupinou, které obsahují 1 až 5 uhlíkových atomů. Když X je CO2, tak je upřednostňováno R⁴ obsahující 1 až 3 uhlíkové atomů, nejlépe 1 uhlíkový atom. Když X je SO3 nebo SO4, tak je upřednostňováno R⁴ obsahující 2 až 4 uhlíkové atomů, nejlépe 3 uhlíkové atomy.

Příklady amfoterních povrchově aktivních látek využívaných v předkládaném vynálezu zahrnují následující sloučeniny:

Cetyldimethybetain (tato sloučenina je podle CTFA také nazývána cetylbetain)

CfH₃

CH₃ (amid směsi mastných kyselin z kokosového ořechujpropylbetain ? X³

R C NH“ (CH2)₃ 14 CH2 CO2

CH₃ kde R obsahuje 9 až 13 uhlíkových atomů.

(amid směsi mastných kyselin z kokosového ořechu)propylhydiOxysultain

R—u—ι\π Ρ-/Π2Λ3 ιρ 0Π2 c/π CH2 SO₃CK₃ kde R obsahuje 9 až 13 uhlíkových atomů.

• ·

9 9 9

9 ·

9 9

9999 «·*· * 9 · · 9 · 9

9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9

9999 99 99 99

Příklady dalších použitelných amfotemích povrchově aktivních látek jsou alkyliminoacetáty, iminodialkanoáty a aminoalkanoáty vyjádřené obecnými chemickými vzorci RN[(CH₂)_mCO₂M]₂ a RNH(CH₂)_mCO₂M, kde m je celé číslo od 1 do 4, R představuje C§ až C₂₂alkylový nebo alkenylový zbytek a M představuje H, alkalický kov, kov alkalických zemin, amonium nebo alkanolamonium. Jsou zde zahrnuty také imidazolové a amonné deriváty. Konkrétní příklady vhodných amfotemích povrchově aktivních látek zahrnují

3-dodecylaminopropionát sodný, 3-dodecylaminopropansulfonát sodný, N-alkylaspartátové kyseliny vyšších alkylů, jako jsou kyseliny vyrobené podle patentu US 2 438 091, jehož plný obsah je zde připojen odkazem; a produkty prodávané pod obchodním názvem „Miranol“ popsané v patentu US 2 528 378, jehož plný obsah je zde připojen odkazem. Další příklady využitelných amfotemích povrchově aktivních látek tvoří amfotemí fosfáty, jako je (amid směsi mastných kyselin z kokosového ořechujpropyl-PG-diamoniumchloridfosfát (komerčně dostupný jako Monaquat PTC od firmy Mona Corp.). Využitelné jsou také amfoacetáty jako je lauroamfodiacetát disodný, lauroamfoacetát sodný ajejich směsi.

Upřednostňované pěnivé povrchově aktivní látky jsou vybrané ze skupiny složené z anionogenních povrchově aktivních látek vybraných ze skupiny zahrnující lauroylsarkosinát amonný, tridecethsulfát sodný, lauroylsarkosinát sodný, laurethsulfát amonný, laurethsulfát sodný, laurylsulfát amonný, laurylsulfát sodný, (směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechu)isethionát amonný, lauroylisethionát sodný, cetylsulfát sodný, monolaurylfosfát sodný, (směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechu)glycerylethersulfonát, C9 až C₂₂ sodná mýdla ajejich směsi; neionogenních pěnivých povrchově aktivních látek vybraných ze skupiny zahrnující lauraminoxid, (směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechu)aminoxid, decylpolyglukosu, laurylpolyglukosu, ester (směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechu) a sacharosy, C|₂ až C14 glykosamidy, laurát sacharosy ajejich směsi; kati ono genních pěnivých povrchově aktivních látek vybraných ze skupiny zahrnující mastné aminy, di-mastné kvartérní aminy, tri-mastné kvartérní aminy, imidazolové kvartérní aminy ajejich směsi; a z amfotemích pěnivých povrchově aktivních látek vybraných ze skupiny zahrnující lauroamfodiacetát disodný, lauroamfoacetát sodný, cetyldimethylbetain, (amid acylů mastných kyselin z kokosového ořechu)propylbetain, (amid směsi mastných kyselin z kokosového ořechu)propylhydroxysultain ajejich směsi.

Terapeuticky účinná složka:

Podle určitých provedení předkládaného vynálezu přípravky obsahují terapeuticky účinnou složku. Tato účinná složka je umístěna v těsné blízkosti substrátu nerozpustného ve φφ φφφ* • Φ ·· ♦ · · · · ♦ φ · · φ » • φ φφφ φ • φ φ · * •ΦΦΦ φφ φφ φφ φφ • φ φ φ φ · * φφφ φ φ φ φ φφφ • * φφ φφφφ vodě a obsahuje 10 % hmotn. až 1000 % hmotn., přednostněji 10 % hmotn. až 500 % hmotn. a nejlépe 10 % hmotn. až 250 % hmotn. terapeuticky účinné látky, vztaženo na hmotnost substrátu nerozpustného ve vodě. Terapeuticky účinná látky je přednostně vybrána ze skupiny zahrnující hydrofobní kondicionační látky, hydrofilní kondicionační látky, složené kondicionační látky a jejich směsi.

Hydrofobní kondicionační látky:

Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou obsahovat jednu nebo více hydrofobních kondicionačních látek, které jsou využívány pro poskytování kondicionačního účinku vůči pokožce nebo vlasům během používání tohoto přípravku. Přípravky podle předkládaného vynálezu obsahují přednostně 0,5 % hmotn. až 1000 % hmotn., lépe 1 % hmotn. až 200 % hmotn., nejlépe 10 % hmotn. až 100 % hmotn. hydrofobní kondicionační látky, vztaženo na hmotnost substrátu nerozpustného ve vodě.

Hydrofobní kondicionační látka může být vybrána z jedné nebo více hydrofobních kondicionačních látek, tak aby vážený aritmetický průměr parametrů rozpustnosti hydrofobní kondicionační látky byl menší nebo roven 10.5. Na bázi této matematické definice parametrů rozpustnosti je potvrzeno, že pro hydrofobní kondicionační látku obsahující dvě nebo více sloučenin je možné dosáhnout požadovaného váženého aritmetického průměru parametrů rozpustnosti, tj. menšího než 10,5, pokud jedna ze sloučenin na vlastní parametr rozpustnosti vyšší než 10,5.

Parametry rozpustnosti jsou zkušených chemikům dobře známy a jsou běžně používány jako vodítko pro určování slučitelnosti a rozpustnosti materiálů při výrobních procesech.

Parametr rozpustnosti chemické sloučeniny δ je definován jako odmocnina z hustoty vazebné energie dané sloučeniny. Obvykle je parametr rozpustnosti chemické sloučeniny vypočítáván z tabelovaných hodnot aditivních skupinových příspěvků výparného skupenského tepla a molárních objemů složek dané sloučeniny podle následující rovnice:

1/2

9 9 • 9 4 9 4

9 4

4 4 4 4

4 4 4

4494 «· • * · · · ·

4 9 4 4 · 4 9 4 4

4 4 4 4

4494 44 44 ·· »··* kde Σ, Ej = součet aditivních skupinových příspěvků výparných skupenských tepel a Σ( m, = součet aditivních skupinových příspěvků molárních objemů.

Standardní tabelované hodnoty aditivních skupinových příspěvků výparných skupenských tepel a molárních objemů pro široké spektrum atomů a skupin atomů jsou shrnuty v publikaci Bartoň, A. F. M. „Handbook of Solubility Parameters, CRC Press, Chapter 6, Table 3, pp. 64 až 66 (1985), jejíž plný obsah je zde připojen odkazem. Výše uvedení rovnice pro výpočet parametru rozpustnosti je popsána v článku Fedors, R. F. „A Method for estimating both the solubility parameters and molar volumes of liquids“, Polymer Engineering and Science, vol. 14, no. 2, pp, 147 až 1554 (únor 1974), jejíž plný obsah je zde připojen odkazem.

Parametry rozpustnosti jsou v souladu se směšovacím zákonem, tak že parametr rozpustnosti pro směs látek je dán váženým aritmetickým průměrem (tj. váhovým průměrem) parametrů rozpustnosti pro každou složku dané směsi. Viz publikace „Handbook of chemistry and physics“, 57th edition, CRC Press, pp. C-726 (1976 až 1977), jejíž plný obsah je zde připojen odkazem.

Chemici většinou udávají a užívají parametr rozpustnosti v jednotkách (cal/cm³)^l/2. Tabelované hodnoty aditivních skupinových příspěvků výparných skupenských tepel uvedených „Handbook of solubility parameters“ jsou udány v jednotkách kJ/mol. Nicméně tyto tabelované hodnoty mohou být snadno převedeny na cal/mol pomocí následujícího dobře známého vztahu:

J/mol = 0,239006 cal/mol a 1000 J = 1 kJ.

Viz publikace Gordon, A. J. a kol, „The chemisfs companion”, John Wiley & Sons, pp. 456 až 463 (1972), jejíž plný obsah je zde připojen odkazem.

Parametry rozpustnosti byly také tabelovány pro široké spektrum chemických sloučenin. Tabulky parametrů rozpustnosti se nacházejí ve výše citované publikaci „Handbook of solubility parameters“. Dále viz. publikace „Solubility effects in product, package, penetration, and preservation“, C. D. Vaughan, „Cosmetics and toiletries“, vol. 103, říjen 1998, pp. 47 až 69, jejichž plný obsah je zde připojen odkazem.

Neomezující příklady hydrofobních kondicionačních látek zahrnují látky vybrané ze skupiny obsahující minerální olej, vazelínu, lecitin, hydrogenovaný lecitin, lanolin, deriváty lanolinu, C7 až C40 větvené uhlovodíky, C| až C30 alkoholové estery Ci až C30 karboxylových kyselin, C, až C30 alkoholové estery C2 až C30 dikarboxylových kyselin, monoglyceridy C| až C30 karboxylových kyselin, diglyceridy Ci až C30 karboxylových kyselin, triglyceridy C| až C30 karboxylových kyselin, ethylenglykolové monoestery Ci až C30 karboxylových kyselin, «

•c • » · • · η · • *>

···· ·· ·· ···· ·· ·· • 4 · · · » · • 4 · · · · • 9 · «9·· · • · · > 4 · · »· ·* *· ·**· ethylenglykolové diestery C| až Cjo karboxylových kyselin, propylenglykolové monoestery Ci až C30 karboxylových kyselin, propylenglykolové diestery C| až C30 karboxylových kyselin, cukerné monoestery a polyestery C| až C30 karboxylových kyselin, polydialkylsiloxany, polydiarylsiloxany, polyalkarylsiloxany, cyklomethikony obsahující 3 až 9 atomů, rostlinné oleje, hydrogenované rostlinné oleje, polypropylenglykol C₄ až C20 alkylethery, di Cg až C30 alkylethery a jejich směsi.

Minerální olej, který je známý také jako vazelínový olej, je směsí tekutých uhlovodíků získaných z ropy. Viz. „The Merck Index“, Tenth edition, Entry 7048, pp. 1033 (1983) a „International cosmetic ingredient dictionary“, Fifth edition, vol. 1, pp. 415 až 417 (1993), jejichž plný obsah je zde připojen odkazem.

Vazelína je koloidní systém pevných uhlovodíků s nepřímým řetězcem a vysokovroucích tekutých uhlovodíků, ve kterém je většina uhlovodíků vázána v micelách. Viz. „The Merck Index“, Tenth edition, Entry 7047, pp. 1033 (1983); Schindler, Drug. Cosmet. Ind., 89, pp. 36 až 37, 76, 78 až 80, 82 (1961); a „International cosmetic ingredient dictionary“, Fifth edition, vol. 1, pp. 537 (1993), jejichž plný obsah je zde připojen odkazem.

Lecitin je často využíván jako hydrofobní kondicionační látka. Je to přirozeně se vyskytující směs diglyceridů určitých mastných kyselin vázaných na cholinester kyseliny fosforečné.

Přímé nebo větvené uhlovodíky obsahující od 7 do 40 uhlíkových atomů jsou v předkládaném vynálezu často využívány. Neomezující příklady těchto uhlovodíkových sloučenin zahrnují dodekan, isodekan, skvalan, cholesterol, hydrogenovaný polyisobuten, dokosan (tj. C22 uhlovodík), hexadekan, isohexadekan (komerčně dostupný uhlovodík prodávaný jako Permethyl® 101A firmou Perperse, South Plainfield, NJ). Dále jsou použitelné C7 až C₄o isoparafiny, což jsou větvené C7 až C₄o uhlovodíky. Polydecen, větvený tekutý uhlovodík, je také použitelný v předkládaném vynálezu a je dostupný pod obchodním názvem Puresyn 100 a Puresyn 3000® od firmy Mobile Chemical (Edison, NJ).

Dále jsou použitelné C| až C30 alkoholové estery C, až C30 karboxylových kyselin a C2 až C30 dikarboxylových kyselin zahrnující sloučeniny obsahující přímé i větvené řetězce stejně tak jako aromatické deriváty. Dále jsou použitelné estery, jako jsou monoglyceridy C| až C30 karboxylových kyselin, diglyceridy Ci až C30 karboxylových kyselin, triglyceridy Ci až C30 karboxylových kyselin, ethylenglykolové monoestery Ci až C30 karboxylových kyselin, ethylenglykolové diestery Ci až C30 karboxylových kyselin, propylenglykolové monoestery Ci až C30 karboxylových kyselin a propylenglykolové diestery Ci až C30 karboxylových kyselin. Jsou zde zahrnuty karboxylové kyseliny obsahující přímé řetězce, větvené řetězce a aromatické • · • · · · ·· ·· • · · · ·· · ···· ··· ··· ·· · ·· · · · · ··· · · • ·········

................

řetězce. Dále jsou použitelné propoxylované a ethoxylované deriváty těchto sloučenin. Neomezující příklady zahrnují diisopropylsebakát, diisopropyladipát, isopropylmyristát, isopropylpalmitát, myristylpropionát, ethylenglykoldistearát, 2-ethylhexylpalmitát, isodecylneopentanoát, di-2-ethylhexylmaleát, cetylpalmitát, myristylmyristát, stearylstearát, cetylstearát, behenylbehenát, dioktylmaleát, dioktylsebakát, diisopropyladipát, cetyloktanoát, diisopropyldilinoleát, kaprylový/kaprinový triglycerid, PEG-6 kaprylový/kaprinový triglycerid, PEG-8 kaprylový/kaprinový triglycerid a jejich směsi.

Použitelné jsou také různé C| až C30 monoestery a polyestery cukrů a příbuzných sloučenin. Tyto estery jsou tvořeny cukernou nebo polyolovou částí a jednou nebo více částmi z karboxylových kyselin. V závislosti na konstituující kyselině nebo cukru mohou být tyto estery za pokojové teploty buď v kapalném nebo tuhém stavu. Příklady tekutých esterů zahrnují tetraoleát glukosy, glukosové tetraestery směsi mastných kyselin ze sojového oleje (nenasycených), manosové tetraestery směsi mastných kyselin ze sojového oleje, galaktosové tetraestery kyseliny olejové, arabinosové tetraestery kyseliny linolové, tetralinoleát xylosy, pentaoleát galaktosy, tetraoleát sorbitolu, sorbitolové hexaestery směsi nenasycených mastných kyselin ze sojového oleje, xylitolpentaoleát, pentaoleát sacharosy, hexaoleát sacharosy, heptaoleát sacharosy, oktaoleát sacharosy a jejich směsi. Příklady tuhých esterů zahrnují: sorbitolový hexaester, ve kterém tvoří karboxylové části esteru palmitoleát a arachidát v molámím poměru 1 : 2, oktaester rafinosy, ve kterém ve kterém tvoří karboxylové části esteru linoleát a behenát v molárním poměru 1:3, heptaester maltosy, ve kterém tvoří esterifíkující karboxylové složky mastné kyseliny ze slunečnicového oleje a lignocerát v molárním poměru 3:4a oktaester sacharosy, ve kterém tvoří esterifíkující karboxylové složky laurát, linoleát a behenát v molárním poměru 1:3:4. Upřednostňovaným tuhým materiálem je polyester sacharosy, jehož stupeň esterifikace je 7 až 8, a ve kterém tvoří karboxylové části esteru Cis mono- a/nebo di-nenasycené mastné kyseliny a kyselina behenová v molárním poměru 1 : 7 až 3 : 5. Zvláště upřednostňovaný tuhý cukerný polyester je oktaester sacharosy obsahující ve své molekule 7 zbytků kyseliny behenové a 1 zbytek kyseliny olejové. Další sloučeniny zahrnují sacharosové estery mastných kyselin z bavlníkového oleje nebo sojového oleje. Esterické sloučeniny jsou dále popsány v patentu US 2 831 854, patentu US 4 005 196 vydaném 25. ledna 1977 (Jandacek), patentu US 4 005 195 vydaném 25. ledna 1977 (Jandacek), patentu US 5 306 516 vydaném 26. dubna 1994 (Letton et al.), patentu 5 306 515 vydaném 26. dubna 1994 pro (Letton et al.), patentu US 5 305 514 vydaném 26, dubna 1994 pro (Letton et al.), patentu US 4 797 300 vydaném 10. ledna 1989 (Jandacek et al.), patentu US 3 963 699 vydaném 15. června • · • · · · ···· *··* *·** *.......*

1976 (Rizzi et al.), patentu US 4 518 772 vydaném 21. května 1985 (Volpenhein) a patentu US 4 517 360 vydaném 21. května 1985 (Volpenhein), jejichž plný obsah je zde připojen odkazem.

Netěkavé silikonové oleje, jako jsou polydialkylsiloxany, polydiarylsiloxany a polyalkarylsiloxany jsou také využitelné. Tyto silikonové oleje jsou popsány v patentu US 5 069 897 vydaném 3. prosince 1991 (Orr), jehož plný obsah je zde připojen odkazem. Polyalkylsiloxany odpovídají obecnému chemickému vzorci R3SiO[R₂SiO]_xSiR3, kde R představuje alkylovou skupinu (přednostně R představuje methyl nebo ethyl, přednostněji methyl) a x je celé číslo do 500 zvolené pro dosažení požadované molekulové hmotnosti. Komerčně dostupné polyalkylsiloxany zahrnují polydimethylsiloxany, které jsou také známy dimethikony, jejichž neomezující příklady zahrnují sérii Vicasil®, kterou prodává firma General Electric Company a sérii Dow Corning® 200, kterou prodává firma Dow Corning Corporation. Konkrétní příklady polydimethylsiloxanů používaných v předkládaném vynálezu zahrnují kapalinu Dow Corning® 225 vykazující viskozitu 10 centistoků a teplotu varu vyšší než 200 °C a kapaliny Dow Corning® 200, vykazující viskozity 50, 350 a 12 500 centistoků a teplotu varu vyšší než 200 °C. Dále jsou použitelné sloučeniny jako je trimethylsiloxysilikát, což je polymerní sloučenina odpovídající obecnému chemickému vzorci [(CH2)3SiO|/2]_x[SiO2]_y, kde x je celé číslo od 1 do 500 a y je celé číslo od 1 do 500. Komerčně dostupný trimethylsiloxysilikát je prodáván ve směsi s dimethikonem jako kapalina Dow Corning® 593. Jsou také použitelné dimethikonoly, což jsou dimethylsilikony zakončené hydroxylovou skupinou. Tyto sloučeniny mohou být znázorněny obecnými chemickými vzorci R3SiO[R₂SiO]xSiR₂OH a HOR₂SiO[R2SiO]_xSiR2OH, kde R představuje alkylovou skupinu (přednostně R představuje methyl nebo ethyl, přednostněji methyl) a x je celé číslo do 500, zvolené pro dosažení požadované molekulové hmotnosti. Komerčně dostupné dimethikonoly jsou obvykle prodávány ve formě směsí s dimethikonem nebo cyklomethikonem (např. kapaliny Dow Corning® 1401, 1402 a 1403). Dále jsou v předkládaném vynálezu použitelné polyalkylarylsiloxany, především upřednostňované polymethylfenylsiloxany vykazující viskozity při 25 °C v rozmezí od 15 do 65 centistoků. Tyto látky jsou dostupné například jako SF 1075 methylfenylová kapalina (prodávaná firmou General Electric Company) a 556 trimethikonová kapalina kosmetické kvality (prodávaná firmou Dow Corning Corporation). Alkylované silikony jako je methyldecylsilikon a methyloktylsilikon, které jsou zde využívány, jsou komerčně dostupné od firmy General Electric Company. Také jsou zde využívány alkylem modifikované siloxany jako jsou alkylmethikony a alkyldimethikony, které obsahují alkylový řetězec složený z 10 až 50 uhlíkových atomů. Takové siloxany jsou komerčně dostupné pod obchodními názvy ABIL WAX 9810 (C₂4 až C₂g • · · ·

0 ·· 00 • 000 0 0 · ····

0 0 0 * · · · *

0 0·· 0 000 0 · • 00 0000 000

...... ·· ·· ......

alkylmethikon), prodávaný firmou Goldschmidt a SF1632 (cetearylmethikon), prodávaný firmou General Electric Company.

Jsou zde také použitelné rostlinné oleje a hydrogenované rostlinné oleje. Příklady rostlinných olejů a hydrogenovaných rostlinných olejů zahrnují světlicový olej, ricínový olej, kokosový olej, bavlníkový olej, olej z ryb rodu Brevoortia, palmojádrový olej, arašídový olej, sojový olej, řepkový olej, lněný olej, rýžový olej, borovicový olej, sezamový olej, slunečnicový olej, hydrogenovaný světlicový olej, hydrogenovaný ricínový olej, hydrogenovaný kokosový olej, hydrogenovaný bavlníkový olej, hydrogenovaný olej z ryb rodu Brevoortia, hydrogenovaný palmojádrový olej, hydrogenovaný palmojádrový olej, hydrogenovaný arašídový olej, hydrogenovaný sojový olej, hydrogenovaný řepkový olej, hydrogenovaný lněný olej, hydrogenovaný rýžový olej, hydrogenovaný sezamový olej, hydrogenovaný slunečnicový olej a jejich směsi.

Také jsou použitelné C4 až C20 alkylethery polypropyleglykolů, estery C) až C20 karboxylových kyselin s polypropylenglykoly a di-Cg až C30 alkylethery. Neomezující příklady těchto sloučenin zahrnují PPG-14 butylether, PPG-15 stearylether, dioktylether, dodecyloktylether a jejich směsi.

Hydro fobní komplexotvomé látky mohou být v předkládaném vynálezu také využity jako hydrofobní kondicionační látky. Vhodné látky jsou popsány v patentu US 4 387 244 vydaném 7. června 1983 (Scanlon et al.) a v přihláškách o patenty US 09/ 258 747 a 09/ 259 485, podaných 26. února 1999 (Schwartz et al.).

Hydrofilní kondicionační látky:

Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou případně obsahovat jednu nebo více hydrofilních kondicionačních látek. Neomezující příklady hydrofilních kondicionačních látek zahrnují látky vybrané ze skupiny obsahující vícesytné alkoholy, polypropylenglykoly, polyethylenglykoly, močovinu, pyrolidonkarboxylové kyseliny, ethoxylované a/nebo propoxylované C3 až C_ó dioly a trioly, C₂ až C_Ď α-hydroxykarboxylové kyseliny, ethoxylované a/nebo propoxylované cukry, polyakrylátové kopolymery, cukry obsahující až 12 uhlíkových atomů, cukerné alkoholy obsahující až 12 uhlíkových atomů a jejich směsi. Konkrétní příklady používaných hydrofilních kondicionačních látek zahrnují látky, jako je močovina, guanidin, kyselina glykolová a glykolátové soli (např. amonná sůl a kvarterní alkylamoniová sůl), kyselina mléčná a laktátové soli (např. amonná sůl a kvartem! alkylamonná sůl), sacharosa, fruktosa, glukosa, erythrosa, erythtritol, sorbitol, manitol, glycerol, hexantriol, propylenglykol, butylenglykol, hexylenglykol a další, polyethylenglykoly jako jsou PEG-2, PEG-3, PEG-30,

*..... ·’ “ ......

PEG-50, polypropylenglykoly jako jsou PPG-9, PPG-12, PPG-15, PPG-17, PPG-20, PPG-26, PPG-30, PPG-34, alkoxylovaná glukosa, kyselina hyaluronová, kationaktivní kondicionační polymery (např. kvarterní amoniové polymery jako jsou polyquaterniové polymery) a jejich směsi. V přípravcích podle předkládaného vynálezu je zvláště upřednostňovanou hydrofilní kondicionační látkou glycerol. Použitelné jsou také látky, jako je aloe vera v mnoha různých formách (např. aloe vera gel), chitosan a chitosanové deriváty, např. chitosanlaktát, laktamidmonoethanolamin, acetamidmonoethanolamin a jejich směsi. Dále jsou použitelné propoxylované glyceroly, jako jsou propoxylované glyceroly popsané v patentu US 4 976 953 vydaném 11. prosince 1990 (Orr et al.), jehož plný obsah je zde připojen odkazem.

Terapeuticky účinná složka může být zpracována do mnoha různých forem. Podle jednoho provedení předkládaného vynálezu je terapeuticky účinná složka ve formě emulse. Jsou zde například využívány emulse typu „olej ve vodě“, „voda v oleji“, „voda v oleji ve vodě“ a „olej ve vodě v silikonu“. Termín „voda“, používaný v kontextu emulsí, nemusí označovat pouze vodu, ale také ve vodě rozpustné nebo s vodou mísitelné látky, jako je glycerin.

Upřednostňované terapeuticky účinné složky obsahují emulsi, která se dále skládá z vodné fáze a olejové fáze. Jak bude zřejmé odbornému pracovníkovi, daná látka bude primárně přecházet buď do vodné nebo do olejové fáze složky, v závislosti na rozpustnosti/dispersibilitě terapeuticky účinné látky ve vodě. Podle jednoho provedení předkládaného vynálezu obsahuje olejová fáze jednu nebo více terapeuticky účinných látek. Podle dalšího provedení předkládaného vynálezu obsahuje vodná fáze jednu nebo více terapeuticky účinných látek.

Terapeuticky účinné složky podle předkládaného vynálezu, které jsou ve formě emulse, se skládají z vodné fáze a olejové nebo tukové fáze. Vhodné oleje nebo tuky mohou být získány ze zvířat, rostlin nebo ropy a mohou být přírodního původu nebo syntetické (tj. umělé). Takové oleje jsou uvedené výše v odstavci „Hydrofobní kondicionační látky“. Vhodné složky vodné fáze zahrnují hydrofilní kondicionační látky, které jsou uvedeny výše. Upřednostňované formy emulsí zahrnují emulse typu „voda v oleji“, „voda v silikonu“ a další inverzní emulse. Upřednostňované emulse navíc také obsahují hydrofilní kondicionační látku, jako je glycerin, výsledkem je tedy emulse typu „glycerin v oleji“.

Terapeuticky účinné složky ve formě emulse dále přednostně zahrnují od 1 % hmotn. do 10 % hmotn., přednostněji od 2 % hmotn. do 5 % hmotn. emulgačního činidla, vztaženo na hmotnost terapeuticky účinné složky. Emulgační činidla mohou být neionogenní, anionogenní nebo kationogenní. Vhodná emulgační činidla jsou popsána v patentu US 3 755 560 vydaném 28. srpna 1973 (Dickert et al.), patentu US 4 421 769 vydaném 20. prosince 1983 (Dixon et al.) a v publikaci McCutcheon, „Detergents and emulsifiers“, North American Edition, pp. 317 až 324 β · · « · ·· · · (1986). Terapeuticky účinné složky ve formě emulse mohou také obsahovat činidlo proti pěnění, aby byla minimalizována tvorba pěny při aplikaci na pokožku. Činidla proti pěnění zahrnují vysokomolekulární silikony a další dobře známé látky.

Terapeuticky účinná složka může být také ve formě mikroemulse. Termín „emulse“, jak je zde používán, označuje termodynamicky stabilní směs dvou neutišitelných rozpouštědel (jednoho nepolárního a druhého polárního) stabilizovanou pomocí amfifilní molekuly, povrchově aktivní látky. Upřednostňované mikroemulse zahrnují mikroemulse typu „voda v oleji“.

Složené kondicionační látky:

Terapeuticky účinná složka může obsahovat složené kondicionační látky. Vhodné složené kondicionační látky zahrnují, ale nejsou omezeny pouze na, váčkovité struktury jako jsou ceramidy, liposomy a podobné.

Podle jiného provedení předkládaného vynálezu jsou terapeuticky účinné látky terapeuticky účinné složky zahrnuty v koacervát-tvořící směsi. Koacervát-tvořící směs obsahuje přednostně kationaktivní polymer, anionogenní povrchově aktivní látku a dermatologicky přijatelný nosič pro polymer a povrchově aktivní látku. Kationaktivní polymery mohou být vybrány ze skupiny zahrnující přirozené kvarterní amoniové polymery, syntetické kvarterní amoniové polymery, přirozené polymery amfotemího typu, syntetické polymery amfotemího typu a jejich směsi.

Přednostněji je kationoaktivní polymer vybrán ze skupiny zahrnující přirozené kvarterní amoniové polymery vybrané ze skupiny zahrnující Polyquatemium-4, Polyquatemium-10, Polyquaternium-24, PG-hydroxyethylcelulosaalkyldimoniumchloridy, guarhydroxypropyl-trimoniumchlorid, hydíOxypropylguarhydroxypropyltrimoniumchlorid a jejich směsi; syntetické kvarterní amoniové polymery vybrané ze skupiny zahrnující Polyquaternium-2, Polyquatemium6, Polyquaternium-7, Polyquatemium-11, Polyquatemium-16, Polyquaternium-17, Polyquaternium-18, Polyquatemium-28, Polyquatemium-32, Polyquaternium-37, Polyquaternium-43, Polyquaternium-44, Polyquatemium-46, polymethacylamidopropyl-trimoniumchlorid, akrylamidopropyltrimoniumchloridový/akrylmidový kopolymer a jejich směsi; přirozené polymery amfotemího typu vybrané ze skupiny zahrnující chitosan, kvarternizované proteiny, hydrolyzované proteiny a jejich směsi; syntetické polymery amfotemího typu vybrané ze skupiny zahrnující Polyquatemium-22, Polyquaternium-39, Polyquaternium-47, kopolymer kyseliny adipové/dimethylaminohydroxypropyldiethylen-triaminu, komolymer polyvinylpyrolidonu/dimethylaminoehylmethakrylátu, kopolymer • · • · ··« · ···· · · · · » » * • · · · · · ♦ · * ······ · · · · · • · · · · · · ··· ···· ·· ·· ·· ......

vinylkaprolaktamu/polyvinylpyrolidonu/dimethylaminoehylmethakrylátu, terpolymer polyvinyl-pyrolidonu/dimethylaminopropylmethakrylamidu, kopolymer polyvinylpyrolidonu/ dimethylaminopropylmethakrylamidu, polyamin a jejich směsi; a jejich směsi. Ještě přednostněji je kationaktivní polymer syntetický polymer amfoterního typu. Ještě více přednostněji je kationaktivní polyaminový polymer polyethylenimin.

Jestliže je kationaktivní polymer polyamin, je upřednostňováno, aby byl kationaktivní polyaminový polymer vybrán ze skupiny obsahující polyethyleniminy, polyvinylaminy, polypropyleniminy, polylysiny a jejich směsi. Ještě přednostněji je kationaktivní polyaminový polymer polyethylenimin.

Podle určitých provedení předkládaného vynálezu, kde je kationaktivní polymer polyamin, může být polyamin hydrofobně nebo hydrofilně modifikován. V takovém případě je kationaktivní polyaminový polymer vybrán ze skupiny obsahující benzylované polyaminy, ethoxylované polyaminy, propoxylované polyaminy, alkylované polyaminy, amidované polyaminy, esterifíkované polyaminy a jejich směsi. Koacervát-tvořící směs obsahuje od 0,01 % hmotn. do 20 % hmotn., přednostněji od 0,05 % hmotn. do 10 % hmotn., nejlépe od 0,1 % hmotn. do 5 % hmotn. kationaktivního polymeru, vztaženo na hmotnost koacervát-tvořící složky.

Vhodné anionogenní povrchově aktivní látky zahrnují látky uvedené výše vztažené k „čistící složce“. Přednostně, pro koacervát-tvořící složku je anionogenní povrchově aktivní látka vybrána ze skupiny složené z sarkosinátů, glutamátů, alkylsulfátů sodných, alkylsulfátů amonných, alkylethsulfátů sodných, alkylethsulfátů amonných, laureth-n-sulfátů amonných, laureth-n-sulfátů sodných, isethionátů, glycerylethersulfonátů, sulfosukcinátů a jejich směsí. Přednostněji je anionogenní povrchově aktivní látka vybrána ze skupiny složené z lauroylsarkosinátu sodného, lauroylglutamátu monosodného, alkylsulfátů sodných, alkylsulfátů amonných, alkylethsulfátů sodných, alkylethsulfátů amonných a jejich směsí.

Vhodné koacervát-tvořící složky jsou šířeji popsány v přihláškách o patent US 09/ 397 747 (Schwartz et al.), 09/ 397 746 (Heinrich et al.), 09/ 397 712 (Schwartz et al.), 09/ 397 723 (Heinrich et al.) a 09/ 397 722 (Venkitaraman et al.), které byly podány 16. září 1999.

Alternativně může obsahovat koacervát-tvořící složka anionaktivní polymer, kationogenní povrchově aktivní látku a dermatologicky přijatelný nosič pro polymer a povrchově aktivní látku. Anionaktivní polymer může být vybrán ze skupiny zahrnující polymery kyseliny akrylové, polyakrylamidové polymery, kopolymery kyseliny akrylové, akrylamidu a dalších přírodních nebo syntetických polymerů (např. polystyrenu, polybutenu, polyuretanu atd.), přírodní pryskyřice a jejich směsi. Vhodné pryskyřice zahrnují algináty (např. propylenglykolalginát), pektiny, chitosany (např. chitosanlaktát), modifikované pryskyřice (např.

• 4 ♦ ·

4 4 4 · 4 · · *

44· 4 444 4 · ···♦*··’ «· ·· «· ·»·· oktenylsukcinátový derivát škrobu) a jejich směsi. Přednostněji je anionaktivní polymer vybrán ze skupiny zahrnující polymery kyseliny akrylové, polyakrylamidové polymery, pektiny, chitosany a jejich směsi. Upřednostňované přípravky podle předkládaného vynálezu obsahují od 0,1 % hmotn. do 20 % hmotn., přednostněji od 0,05 % hmotn. do 10 % hmotn., nejlépe od 0,1 % hmotn. do 5 % hmotn. anionaktivního polymeru, vztaženo na hmotnost koacervát-tvořící složky. Vhodné kationogenní povrchově aktivní látky zahrnují, ale nejsou omezeny pouze na, kationogenní povrchově aktivní látky uvedené výše.

Terapeuticky účinná složka přípravku podle předkládaného vynálezu je vhodná pro poskytování terapeutických nebo estetických účinků vůči pokožce nebo vlasům nanášením nejen kondicionačních látek, ale také různých látek zahrnujících, ale neomezených pouze na, látky působící proti akné, látky působící proti vráskám, antimikrobiální látky, látky působící proti plísním, proti zánětlivé látky, látky působící lokální znecitlivění, umělé třísloviny a urychlovače, antivirové látky, enzymy, látky chránící před slunečním zářením, antioxidanty, exfoliativní látky, a jejich směsi, na takové povrchy.

Je třeba, aby bylo zřejmé, že terapeuticky účinná složka může být obsažena v čistící složce předkládaného vynálezu nebo naopak, tak že tvoří dohromady jednotnou složku s nerozlišitelnými přísadami.

Způsob stanovení poměru povrchu k nasycení:

Přípravky podle předkládaného vynálezu, které obsahují terapeuticky účinnou složku mají terapeuticky účinnou složku umístěnou v podstatě na povrchu substrátu. Termín „v podstatě na povrchu substrátu“ znamená, že poměr povrchu k nasycení je vyšší než 1,25, přednostně vyšší než 1,5, přednostněji vyšší než 2,0, ještě přednostněji vyšší než 2,25, nejlépe vyšší než 2,5. Poměr povrchu k nasycení je ukazatelem míry účinné složky přítomné na povrchu substrátu. Tyto míry jsou získány pomocí FT-IR spektroskopie s vícenásobným vnitřním zeslabeným odrazem, jejíž použití je dobře známo odborným pracovníkům zkušeným v analytické chemii.

Mnohé konvenční způsoby aplikace kondicionačních látek na substráty zahrnují postupy a/nebo reologie produktů, které nejsou vhodné pro účely předkládaného vynálezu. Například při procesu, který zahrnuje ponoření substrátu do kapalné lázně kondicionačního přípravku a poté protlačení substrátu přes dávkovači válce, nazývaný „dip and nip“ zpracování, dochází k aplikaci kondicionační látky na celý substrát, a není tak umožněn účinný přímý přechod dané složky z tkaniny na jiný povrch během používání. Mnohé přípravky podle předkládaného vynálezu navíc obsahují dostatečná množství kondicionační látky nanesená na substrát, aby bylo dosaženo účinku na celé tělo, což obvykle vyžaduje 100 až 200 % hmotn. množství kondicionační látky, • » • · · · » · · · · · 9 i 9 9 9 9 9 9 * ·» · · ·»· » vztaženo na hmotnost suchého substrátu. Známé nástroje pro osobní péči, které využívají taková vyšší množství, se většinou vyhýbají řešení problémů týkajících se estetiky, které mohou vyplynout z používání takových vysokých množství, pravidelným rozmisťováním celého množství na substrátu, včetně vnitřního prostoru. Žadatelé o patent kupodivu objevili, že vysoká množství kondicionační látky mohou být udržena na povrchu přípravku, což tak při používání přípravku s výhodou umožňuje přímý přechod účinných složek ze substrátu na povrch určený k ošetření, při zachování zvýšené estetiky přípravků podle předkládaného vynálezu.

Postup stanovení hodnot poměru povrchu k nasycení.

Přístrojové vybavení: Pro zaznamenání infračervených spekter je používán BioRad FTS-7 spektrometr vyráběný firmou Bio Rad Labs, Digital Laboratory Division, sídlící v Cambridge, MA. Měření se obvykle skládají ze 100 odečtů při rozlišení 4 cm'¹. Zaznamenávací optika sestává z plochého 60° ZnSe ATR krystalu, vyráběného firmou Graseby Specac, lne., sídlící v Fairfield, CT. Data jsou zaznamenávána při 25 °C a analyzována s využitím softwaru Grams 386, distribuovaného firmou Galactic Indstries Corp., sídlící v Salemu, NH. Před měřením je krystal očištěn pomocí vhodného rozpouštědla. Vzorek je umístěn na ATR krystal a zadržován pod konstantní hmotností 4 kilogramů.

Experimentální postup:

(1) Změřte referenční spektrum (spektrum pozadí) čisté na vzduchu vysušené cely.

(2) Nejprve vyberte substrát, na němž nejsou aplikovány účinné látky, který zahrnuje vnější povrch přípravku podle předkládaného vynálezu. Umístěte substrát na vrchol ATR krystalu, vnější povrch substrátu směrem ke krystalu. Nejprve položte substrát naplocho na měřící plošinu. Poté umístěte na vrchol substrátu 4 kg závaží. Poté změřte spektrum (obvykle 100 záznamů při rozlišení 4 cm'¹. Substrát působí jako vnitřní standard, protože je takto stanovena absorbance samotného substrátu. Určete hlavní substrátové píky a vlnočty.

(3) Opakujte předchozí postup se substrátem přípravku podle předkládaného vynálezu obsahujícím nanesenou účinnou látku. Určete výšky primárních píků účinné látky, což jsou nejvyšší pozorované píky, které buď neodpovídají substrátovému píku, který byl pozorován v předchozím postupu nebo které mohou odpovídat dříve pozorovanému substrátovému píku, ale které vykazují nejvyšší procentuální nárůst absorbance způsobený přítomností kondicionační látky. Zaznamenejte vlnočty a absorbance příslušných píků účinných látek.

(4) Vyberte substrátový pík ze spektra naměřeného v kroku 3, který se vyskytuje při vlnočtu určeném v kroku 2, ale který neodpovídá žádnému z primárních píků • « • 4 4 4 • · 4 • · 4 • 4 <

«•4 4 4 4 • * · · · · · · · 4 • · · ♦ 4 · ♦

4 4 · · ·

4 4 4444 * • · · · 4 · 4 • · 4 4 4 » 44 4 4 účinných látek vybraných v kroku 3. Zaznamenejte vybraný vlnočet a absorbanci z absorbančního spektra z kroku 3.

(5) Vypočítejte poměr výšky píku každé účinné látky k výšce substrátového píku určeného v kroku 4. Nejvyšší hodnota z této skupiny představuje poměr povrchu k nasycení přípravku podle předkládaného vynálezu.

Následující tabulka uvádí některé příklady:

Substrát*	Substrátový pík a výška píku	Kondicionační látka	Výška píku kondicionační látky	Poměr
Vata (směs polyesteru tepelně pojeného se 70 % PET/PE dvoudílným vláknem)	0,0865 (C=O pík při 1710 cm¹)	Glycerin (C-0 pík při 1030 cm¹)	0,181	2,09
Vata (směs polyesteru tepelně pojeného se 70 % PET/PE dvoudílným vláknem)	0,0865 (C=O pík při 1710 cm¹)	Uhlovodík (C-H pík při 2923 cm’¹)	0,160	1,85
70 % hmotn. viskóza / 30 % hmotn. polyester, vodou zapřádaný polymer	0,0333 (C=Opíkpři 1710 -K cm )	Glycerin (C-0 pík při 1030 cm¹)	0,0684	2,05

*Substráty těchto typů jsou snadno dostupné, například od firmy PGI Nonwovens, Beson, NC.

Způsob stanovení zbytkového obsahu vlhkosti:

Jak je popsáno výše, přípravky podle předkládaného vynálezu jsou posuzovány jako „v podstatě suché“. Termín „v podstatě suché“, jako je zde užíváno, znamená že přípravky podle předkládaného vynálezu vykazují zbytkový obsah vlhkosti nižší než 0,95 g, obvykle nižší než 0,75 g, lépe nižší než 0,5 g, ještě lépe nižší než 0,25 g, a ještě lépe nižší než 0,15 g, nejlépe nižší než 0,1 g. Zbytkový obsah vlhkosti je ukazatelem pocitu sucha, který vnímají uživatelé při dotýkání se přípravků podle předkládaného vynálezu, který je opakem pocitu „mokra“ při otírání.

φ ·- φ· · · • · ΦΦ • ♦ · Φ

Φ ® · • Φ · ΦΦΦ ♦ * ΦΦΦΦ

Aby mohl být stanoven zbytkový obsah vlhkosti přípravků podle předkládaného vynálezu a dalších jednorázových na substrátech založených výrobcích, je třeba následující vybavení a materiál.

Bílá papírová utěrka „Bounty white“	Procter & Gamble SKU 37000 63037 Plošná hmotnost = 42,14 g/m².
Váhy	Přesnost vážení 0,0 g.
Lexan	Tloušťka 1,27 cm. Dostatečně dlouhý pro úplné pokrytí vzorků. Hmotnost 1000 g.
Závaží	Hmotnost 2000 g nebo kombinace závaží odpovídající 2000 g

Nejprve zvlášť zvažte dvě papírové utěrky a zaznamenejte každou hmotnost. Umístěte jednu papírovou utěrku na rovný povrch (např. laboratorní stůl). Umístěte vzorek přípravku na vrch této utěrky. Umístěte další utěrku na vrch vzorku přípravku. Poté umístěte Lexan a poté 2000 g závaží na vrch převrstveného vzorku přípravku. Počkejte 1 minutu. Po uplynutí jedné minuty odstraňte závaží a Lexan. Zvažte vrchní a spodní papírovou utěrku a hmotnost zaznamenejte.

Vypočtěte zbytkový obsah vlhkosti odečtením počáteční hmotnosti papírové utěrky a konečné hmotnosti papírové utěrky (po 1 minutě) pro vrchní i spodní papírovou utěrku. Sečtěte váhové rozdíly získané pro vrchní a spodní papírovou utěrku. Poté, až je otestováno velké množství přípravků, spočtěte pro získání zbytkového obsahu vlhkosti aritmetický průměr celkových hmotnostních rozdílů.

Provedení předkládaného vynálezu ve formě složených přípravků:

Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou být zabaleny zvlášť nebo společně s doplňkovými přípravky vhodnými pro poskytování různých účinků, které neposkytuje primární přípravek, např. estetického účinku, terapeutického účinku, funkčního účinku nebo účinku jiného, a tvořit tak soupravu pro osobní péči. Doplňkový přípravek této soupravy pro osobní péči se přednostně skládá ze substrátu nerozpustného ve vodě obsahujícího alespoň jednu vrstvu a čistící složku obsahující pěnivou povrchově aktivní látku nebo terapeuticky účinnou složku nanesenou na povrch, nebo impregnovanou dovnitř této vrstvy substrátu doplňkového přípravku.

Doplňkový přípravek podle předkládaného vynálezu může kromě terapeutického nebo estetického účinku, nebo náhradou za ně, poskytovat také funkční účinek. Například může

4 ♦ 4 4 · 4 * · « 4 4 4 · ♦ ·

44«· 4 4 · 4 4

44····**··

4··4 ·4 ·· »4 ·» «444 doplňkový přípravek působit jako sušící nástroj napomáhající při odstraňování vody s pokožky nebo vlasů po dokončení sprchování nebo koupání.

Provedení předkládaného vynálezu ve formě přípravků obsahujících četné dutiny:

Přípravek podle předkládaného vynálezu může také obsahovat jednu nebo více dutin.

Takové dutiny nebo kompartmenty vzniknou ze spojení (např. vazby) substrátových vrstev dohromady na různých místech, což vede k vytvoření uzavřených oblastí. Tyto dutiny jsou využitelné např. pro vzájemné oddělení různých složek přípravku, např. čistící složky obsahující povrchově aktivní látku od kondicionační látky. Oddělené složky přípravku, které poskytují terapeutický, estetický nebo čistící účinek mohou být z dutin uvolněny mnoha různými způsoby, zahrnujícími, ale neomezenými pouze na, solubilizaci, emulsifikaci, mechanický přenos, propíchnutí, prasknutí, protržení, zmáčknutí dutiny nebo dokonce odloupnutí substrátové vrstvy, která tvoří část dutiny.

Případné složky:

Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou obsahovat mnoho dalších složek, jako jsou složky využívané vdaném typu výrobku pod podmínkou, že nepřípustně nepozměňují účinky předkládaného vynálezu. Tyto případné složky by měli být vhodné pro aplikaci na lidskou pokožku a vlasy, což znamená, že jsou po zabudování do přípravku vhodné pro použití v kontaktu s lidskou pokožkou bez nežádoucí toxicity, neslučitelnosti, nestability, alergické odezvy a podobně v souladu s řádným lékařským posudkem nebo přesvědčením výrobce. CTFA „Cosmetic ingredient handbook“, druhé vydání (1992) popisuje široké spektrum neomezujících příkladů kosmetických a farmaceutických přísad běžně užívaných v odvětvích zabývajících se péčí o pokožku, které jsou využitelné v přípravcích podle předkládaného vynálezu. Příklady těchto tříd přísad zahrnují: enzymy, obrušující látky, exfoliativní látky, absorbenty, estetické složky jako jsou vůně, pigmenty, barviva, vonné oleje, látky citlivé pro pokožku, stahující látky atd. (např. hřebíčková silice, mentol, kafr, eukalyptový olej, eugenol, methyllaktát, lískový destilát), látky působící proti akné (např. resorcinol, síra, kyselina salicylová, erythromycin, zinek, atd.), látky působící proti slehávání, látky působící proti pěnění, doplňkové antimikrobiální látky (např. jodopropylbutylkarbamát), antioxidanty, pojivá, biologická aditiva, pufrační látky, bobtnavé látky, chelatační látky, chemická aditiva, barviva, kosmetické stahující látky, kosmetické biocidní látky, denaturační látky, stahující léčiva, zevní analgetika, film tvořící látky nebo materiály, např. polymery, pro zlepšování film-tvořících vlastností a schopnosti vytahování složky (např. kopolymer eikosenu a vinylpyrolidonu), zvlhčovadla, látky způsobující • φφφ • ΦΦΦΦΦ φφφφ * φφφ φφφφ φφφ φ··» ·♦ ·♦ ♦* <· ·»·· zakalení, pH nastavující látky, hnací látky, redukovadla, komplexotvorná činidla, látky odbarvující pokožku (nebo látky zesvětlující pokožku) (např. hydrochinon, kyselina kojová, kyselina askorbová, askorbylfosfát hořečnatý, askorbylglukosamin), pokožku uklidňující a/nebo léčivé látky (např. panthenol a jeho deriváty, např. ethylpanthenol, aloe vera, kyselina pantotenová a její deriváty, alantoin, bisabolol a glycyrizinát didraselný), pokožku ošetřující látky zahrnující látky pro předcházení, zpomalování, zastavování a/nebo vyhlazování kožních vrásek (např. α-hydroxykyseliny jako je kyselina mléčná, nebo kyselina glykolová a β-hydroxykyseliny jako je kyselina salicylová), zahušťovadla, hydrokoloidy, přirozené zeolíty, vitamíny a jejich deriváty (např. tokoferol, tokoferolacetát, beta karoten, kyselina retinoová, retinol, retinoidy, retinylpalmitát, niacin, niacinamid a podobně). Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou obsahovat nosné složky, které jsou v souvislosti z danou problematikou známy. Takové nosiče mohou zahrnovat jednu nebo více slučitelných kapalných nebo pevných plnících rozpouštědel nebo ředidel, které jsou použitelné k aplikaci na pokožku nebo vlasy.

Přípravky podle předkládaného vynález mohou případně obsahovat jednu nebo více takových případných složek. Upřednostňované přípravky případně obsahují bezpečné a účinné množství terapeuticky účinné složky zahrnující terapeuticky účinnou látku vybranou ze skupiny složené z vitamínových sloučenin, pokožku ošetřujících látek, látek působících proti akné, látek působících proti vráskám, látek působících proti kožní atrofii, protizánětlivých látek, lokálních anestetik, umělé třísloviny a urychlovače, antimikrobiálních látek, látek působících proti plísním, látek chránících před slunečním zářením, antioxidantů, kůži odlupujících látek, a jejich směsí. Termín „bezpečné a účinné množství“, jak je zde užíváno, označuje množství sloučeniny nebo složky postačující pro významné vyvolání pozitivního projevu nebo účinku, ale zároveň dostatečně nízké aby bylo zabráněno vážným vedlejším účinkům (např. nežádoucí toxicitě nebo alergické reakci), tj. aby byl poskytnut přiměřený poměr účinku k riziku, v souladu řádným lékařským posudkem.

Případné složky využívané v předkládaném vynálezu mohou být rozděleny podle jejich terapeutického nebo estetického účinku nebo podle jejich stanoveného mechanismu působení. Je však třeba chápat, že případné složky využívané v předkládaném vynálezu mohou v některých případech poskytovat více než jeden terapeutický nebo estetický účinek nebo působit na základě různých mechanismů působení. Roztřídění zde uvedené je tedy provedeno z důvodu přehlednosti a není určeno k vymezení použití složek pro konkrétní aplikaci nebo aplikace zde popsané. Dále, pokud jsou v předkládaném vynálezu použitelné farmaceuticky přijatelné soli těchto složek, jsou také vhodné.

• 4 -4-44-4 «· ·4 • ·· 4 ♦ · · • · 4

4 4

4 4 4 · 4

Vitamíny:

Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou obsahovat vitamínové sloučeniny, jejich prekurzory a jejich deriváty. Tyto vitamínové sloučeniny mohou být buď v přírodní nebo v syntetické formě. Vhodné vitamínové sloučeniny zahrnují, ale nejsou omezeny pouze na, sloučeniny vitamínu A (např. beta karoten, kyselina retinoová, retinol, retinoidy, retinylpalmitát, retinylpropionát, atd.), sloučeniny vitamínu B (např. niacin, niacinamid, fiboflavin, kyseliny patotenovou, atd.), sloučeniny vitamínu C (např. kyselina askorbová, atd.), sloučeniny vitamínu D (např. ergosterol, ergokalciferol, cholekalciferol, atd.), sloučeniny vitamínu E (např. tokoferolacetát, atd.) a sloučeniny vitamínu K (např. fytonadion, menadion, ftiokol, atd.).

Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou obsahovat zejména bezpečné a účinné množství sloučeniny vitamínu B₃. Sloučeniny vitamínu B₃ jsou využitelné především pro regulaci stavu pokožky, jak je popsáno v přihlášce o patent US 08/ 834 010, podané 11. dubna 1997 (odpovídající mezinárodní publikaci WO 97/ 39 799 Al publikované 30. října 1997), jejíž plný obsah je zde připojen odkazem. Terapeutická složka předkládaného vynálezu obsahuje přednostně od 0,01 % hmotn. do 50 % hmotn., přednostněji od 0,1 % hmotn. do 10 % hmotn., ještě přednostněji od 0,5 % hmotn. do 10 % hmotn.. ještě více přednostněji od 1 % hmotn. do 5 % hmotn., nejlépe od 2 % hmotn. do 5 % hmotn. sloučeniny vitamínu B₃.

Termín „sloučenina vitamínu B₃“, jak je zde užíváno, označuje chemickou sloučeninu znázorněnou následujícím obecným chemickým vzorcem:

kde R představuje - CONHb (tj. niacinamid), - COOH (tj. kyselina nikotinová) nebo - CH?OH (tj. nikotinylalkohol), její deriváty a soli kterékoliv z výše uvedených sloučenin.

Příklady derivátů výše uvedených sloučenin vitamínu B₃ zahrnují estery kyseliny nikotinové, včetně nevazodilatačních esterů kyseliny nikotinové, nikotínylaminokyselin, nikotinylalkoholových esterů karboxylových kyselin, N-oxidu kyseliny nikotinové, a N-oxidu niacinamidu.

Příklady vhodných sloučenin vitamínu B₃ jsou v dané problematice dobře známy a jsou komerčně dostupné z mnoha zdrojů, např. Sigma Chemical Company (St. Louis, MO), 1CN Biochemicals lne. (Irvin, CA) a Aldrich Chemical Company (Milwaukee, Wl).

Vitamínové sloučenin mohou být v přípravcích obsaženy jako velmi čisté látky, nebo jako extrakty získané vhodnou fyzikální a/nebo chemickou izolací z přírodních zdrojů (např. rostlin).

9«

9 9 *

9 9

9 9 « · 9

9999

9

9 9 9 ♦ 9 9 9

9 9

9 9 9

9 ·

99 9 9 «

9^9

Pokožku ošetřující látky:

Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou obsahovat jednu nebo více pokožku ošetřujících látek. Vhodné pokožku ošetřující látky zahrnují látky pro předcházení, zpomalování, zastavování a/nebo vyhlazování kožních vrásek. Příklady vhodných pokožku ošetřujících látek zahrnují, ale nejsou omezeny pouze na, α-hydroxykyseliny jako je kyselina mléčná, nebo kyselina glykolová a β-hydroxykyseliny jako je kyselina salicylová.

Látky působící proti akné:

Příklady látek působících proti akné využívaných v přípravcích podle předkládaného vynálezu zahrnují keratolytika jako je kyselina salicylová (kyselina o-hydroxybenzoová), deriváty kyseliny salicylové jako je kyselina 5-oktanoylsalicylová a resorcinol; retinoidy jako je kyselina retinoová a její deriváty (např. cis a trans deriváty); síru obsahující D-aminokyseliny a L-aminokyseliny a jejich deriváty a soli, především N-acetyl deriváty, jejichž upřednostňovaným příkladem je N-acetyl-L-cystein; kyselina lipoová; antibiotika a antimikrobiální látky jako je benzoylperoxid, oktopirox, tetracyklin, 2,4,4'-trichloro-2'-hydroxydifenylether, 3,4,4'-trichlorobanilid, kyselina azelaová a její deriváty, fenoxyethanol, fenoxypropanol, fenooxyisopropanol, ethylacetát, klindamycin a meklocyklin; sebostatiny jako jsou flavonoidy a soli kyseliny žlučové jako je scymnolsulfát a jeho deriváty, deoxycholát a cholát.

Látky působící proti vráskám a látky působící proti kožní atrofii:

Příklady látek působících proti vráskám a látek působících proti kožní atrofii využívaných v předkládaném vynálezu zahrnují kyselinu retinoovou a její deriváty (např. cis a trans deriváty); retinol; estery kyseliny retinoové; niacinamid, kyselinu salicylovou a její deriváty; síru obsahující D-aminokyseliny a L-aminokyseliny a jejich deriváty a soli, především N-acetyl deriváty, jejichž upřednostňovaným příkladem je N-acetyl-L-cystein; thioly, např. ethanthiol; hydroxykyseliny, kyselinu fytovou, kyselinu lipoovou; kyselinu lysofosfatidovou a látky způsobují olupování kůže (např. fenol a podobné).

Nesteroidní protizánětlivé látky (NSAIDS):

Příklady nesteroidních protizánětlivých látek využívaných v přípravcích podle předkládaného vynálezu zahrnují následující kategorie: deriváty kyseliny propionové, deriváty kyseliny octové, deriváty kyseliny fenamové, deriváty kyseliny difenylkarboxylové a oxicamy. Všechny tyto nesteroidní protizánětlivé látky jsou detailně popsány v patentu US 4 985 459 • 9 9 9 »·

9 9 9 9

9 9 9

9 9 9 ·

9 9 <

9999 · 9 · · vydaném 15. ledna 1991 (Sunshine et al.), jehož plný obsah je zde připojen odkazem. Příklady využitelných nesteroidních protizánětlivých látek zahrnují kyselinu acetylsalicylovou, ibubrofen, naproxen, benoxaprofen, flurbiprofen, fenoprofen, fenbufen, ketoprofen, indoprofen, pirprofen, carprofen, oxaprozin, pranoprofen, miroprofen, tioxaprofen, suprofen, alminoprofen, kyselinu tiaprofenovou, fluprofen a kyselinu bucloxovou. Využitelné jsou také steroidní protizánětlivé léky zahrnující hydrokortizon a podobné.

Lokální anestetika:

Příklady lokálních anestetických látek využitelných v přípravku podle předkládaného vynálezu zahrnují benzokain, lidokain, bupivakain, chloprokain, dibukain, etidokain, mapivakain, tetrakain, dyclonin, hexylkain, prokain, kokain, ketamin, pramoxin, fenol a jejich farmaceuticky přijatelné soli.

Umělé třísloviny a urychlovače:

Příklady umělých tříslovin a urychlovačů využitelných v přípravcích podle předkládaného vynálezu zahrnují dihydroxyaceton, tyrosin, estery tyrosinu jako je ethyltyrosinát a fosfo-DOPA.

Antimikrobiální látky a látky působící proti plísním:

Příklady antimikrobiálních látek a látek působících proti plísním využitelných v přípravcích podle předkládaného vynálezu zahrnují β-laktamové léky, chinolonové léky, ciprofloxacin, norfloxacin, tetracyklin, erytromycin, amikacin, 2,4,4'-trichloro-2'-hydroxy-difenylether, 3,4,4'-trichlorokarbanilid, fenoxyethanol, fenoxypropanol, fenoxyisopropanol, doxycyklin, kapreomycin, chlorhexidin, chlortetracyklin, oxytetracyklin, klindamycin, ethambutol, hexamidinisethionát, metronidazol, pentamidin, gentamicin, kanamycin, lineomycin, methacyklin, methenamin, minocyklin, neomycin, netilmicin, poromomycin, streptomycin, tobramycin, mikonazol, tetracyklinhydrochlorid, erytromycin, zinkerytromycin, erytromycinestolát, erytromycinstearát, amikacinsulfát, doxycyklinhydrochlorid, kapreomycinsulfát, chlorhexidinglukonát, chlorhexidinhydrochlorid, chlortetracyklin-hydrochlorid, oxytetracyklinhydrochlorid, klindamycinhydrochlorid, ethambutolhydrochlorid, metronidazolhydrochlorid, pentamidinhydrochlorid, gentamicinsulfát, kanamycinsulfát, lineomycinhydrochlorid, methacyklinhydrochlorid, methenaminhippurát, methenaminmandelát, minocyklinhydrochlorid, neomycinsulfát, netilmycinsulfát, paromycinsulfát, streptomycinsulfát,

0

9

999 9 99

tobramycinsulfát, mikonazolhydrochlorid, amanfadinhydrochlorid, amanfadinsulfát, oktopirox, parachlormetaxylenol, nystatin, tolnaftát, zinkpyrithion a klortrimazol.

Antivirové látky:

Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou dále obsahovat jednu nebo více antivirových látek. Vhodné antivirové látky zahrnují, ale nejsou omezeny pouze na, soli kovů (např. dusičnan stříbrný, síran měďnatý, chlorid železa, atd.) a organické kyseliny (např. kyselina jablečná, kyselina salicylová, kyselina jantarová, kyselina benzoová, atd.) Složky obsahující dodatečné antivirové látky zahrnují zejména složky popsané v přihláškách o patenty US 09/ 421 084 (Beerse et al.), 09/ 421 131 (Biedermann et al.), 09/ 420 646 (Morgan et al.) a 09/ 421 179 (Page et al.), které byly podány 19. října 1999.

Enzymy:

Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou případně obsahovat jeden nebo více enzymů. Jsou upřednostňovány takové enzymy, které jsou dermatologicky přijatelné. Vhodné enzymy zahrnují, ale nejsou omezeny pouze na, keratinasu, proteasu, amylasu, subtilizin, atd.

Látky chránící před slunečním zářením:

V přípravcích podle předkládaného vynálezu jsou také využitelné látky chránící před slunečním zářením. Široké spektrum látek chránících před slunečním zářením je popsáno v patentu US 5 087 445 vydaném 11. února 1992 (Haffey et al.), patentu US 5 073 372 vydaném 17. prosince 1991 (Turner et al.), patentu US 5 073 371 vydaném 17. prosince (Turner et al.), a v publikaci Sagarin et al., „Cosmetics science and technology“, Chapter VIII, pp. 189 a dále, jejichž plný obsah je zde připojen odkazem. Neomezující příklady látek chránících před slunečním zářením, které jsou využitelné ve složkách podle předkládaného vynálezu, jsou látky vybrané ze skupiny zahrnující 2-ethyIhexyl-p-methoxyskořican, 2-ethylhexyl-N,N-dimethyl-paminobenzoát, kyselina p-aminobenzoová, kyselina 2-fenylbenzimidazol-5-sulfonová, oktokrylen, oxybenzon, homomentylsalicylát, oktylsalicylát, 4,4'-methoxy-t-butyldibenzoyl-methan, 4-isopropyldibenzoylmethan, 3-benzylidenkafr, 3-(4-methylbenzyliden)kafr, oxid titaničitý, oxid zinečnatý, oxid křemičitý, oxid železnatý a jejich směsi. Jiné vhodné látky chránící před slunečním zářením jsou popsány v patentu US 4 937 370 vydaném 26. června 1990 (Sabatelli) a patentu US 4 999 186 vydaném 12. března 1991 (Sabatelli), jejichž plný obsah je zde připojen odkazem. Zvláště upřednostňované příklady těchto látky chránící před slunečním zářením zahrnují látky vybrané ze skupiny zahrnující ester kyseliny 4-N,N-(2-ethylhexyl)44 4 · ·» 44 · 4 · 4 · · 444· ······ ·· · ······ · * 4 · 4 ·········· ·*··♦♦ «♦ ·· 444444

-methylaminobenzoové s 2,4-dihydroxybenzofenonem, ester kyseliny 4-N,N-(2-ethylhexyl)-methylaminobenzoové s 4-hydroxydibenzoylmethanem, ester kyseliny 4-N,N-(2-ethylhexyl)-methylaminobenzoové s 2-hydroxy-4-(2-hydroxyethoxy)benzofenonem, ester kyseliny

4-N,N-(2-ethylhexyl)methylaminobenzoové s 4-(2-hydroxyethoxy)dibenzoylmethanem a jejich směsi. Přesná množství látek chránících před slunečním zářením které mohou být použity, se budou měnit v závislosti na zvolené látce chránící před slunečním zářením a požadovaném slunečním ochranném faktoru (SPF), který by měl být dosažen. Sluneční ochranný faktor je běžně užívaným měřítkem schopnosti látky chránící před slunečním zářením chránit před erytremií. Viz. publikace “Federal register“, vol. 43, no. 166, pp. 38 206 až 38 269, 25. srpen 1978, jejíž plný obsah je zde připojen odkazem.

Hydrokoloidy:

V přípravcích podle předkládaného vynálezu mohou být případně obsaženy také hydrokoloidy. Hydrokoloidy jsou v dané problematice dobře známy a jsou užitečné při prodlužování efektivní doby životnosti povrchově aktivních látek obsažených v čistící složce přípravku podle předkládaného vynálezu, tak že takové přípravky mohou přestát alespoň jeden proces sprchování nebo koupání. Vhodné hydrokoloidy zahrnují, ale nejsou omezeny pouze na, xanthan, karboxymethylcelulosu, hydroxyethylcelulosu, hydroxypropylcelulosu, methylcelulosu a ethylcelulosu, přírodní pryskyřice, guar, fazolovou pryskyřici, přírodní škroby, deionizované škroby (např. amylooktenylsukcinát) a podobné látky.

Exotermní zeolity:

Zeolity a další chemické sloučeniny, které reagují exotermicky, když jsou smíseny s vodou mohou být také případně obsaženy v přípravcích podle předkládaného vynálezu.

Hydrogel tvořící polymerní gelující látky:

Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou případně obsahovat vodový gel, tj. “hydrogel”, vytvořený z hydrogel tvořící polymerní gelující látky a vody. Pokud je přítomen vodový gel, přípravky zahrnují přednostně od 0,1 % hmotn. do 100 % hmotn., vztaženo na hmotnost substrátu nerozpustného ve vodě, přednostněji od 3 % hmotn. do 50 % hmotn., nejlépe od 5 % hmotn. do 35 % hmotn. hydrogel tvořící polymerní gelující látky, vztaženo na hmotnost suché hydrogel tvořící polymerní gelující látky.

Obecně jsou hydrogel tvořící polymerní gelující látky z předkládaného vynálezu alespoň částečně zesíťované polymery připravené v polymerizovatelných monomerů obsahujících

44 4

44

4 4 4 4 4

4 4 4 4 · · 4 4 4

44 4444 444

4444 44 4· 44 44 ♦♦·♦ nenasycené kyseliny, které jsou rozpustné ve vodě nebo se stávají rozpustnými ve vodě po hydrolýze. Tyto monomery zahrnují monoethylenové nenasycené sloučeniny obsahující alespoň jeden hydrofilní radikál, včetně (ale neomezené pouze na) olefinové nenasycené kyseliny a anhydridy, které obsahují alespoň jednu olefinovou dvojnou vazbu uhlík uhlík. S ohledem na tyto monomery termín “rozpustný ve vodě” znamená, že monomer je rozpustný v deionizované vodě při 25 °C na úrovni alespoň 0,2 % hmotn., přednostně alespoň 1,0 % hmotn.

Po polymerizaci budu výše popsané monomerní jednotky obecně tvořit 25 % molámích až 99,99 % molámích, přednostněji 50 % molámích až 99,99 % molámích, nejlépe alespoň 75 % molámích hmoty polymerní gelující látky (vztaženo na hmotnost suchého polymeru).

Hydrogel tvořící polymerní gelující látky využitelné v předkládaném vynálezu jsou částečně zesíťované do stupně, který je dostatečně vysoký, tak aby výsledný polymer nevykazoval teplotu sklovitého přechodu (T_g) nižší než 140 °C, a termín “hydrogel tvořící polymerní gelující látky” je zde tedy užíván pro označení polymerů splňujících tento parametr. Přednostně nevykazuje hydrogel tvořící polymerní gelující látka T_g nižší než 180 °C a přednostněji nemá T_g nižší než teplotu rozkladu polymeru při teplotách 370 °C a výše. Hodnota T_g může být stanovena pomocí diferenciální kalorimetrie (DCS) vzorku o hmotnosti 5 mg nebo nižší provedené při rychlosti ohřevu 20,0 °C za minutu. Hodnota T_g je vypočtena jako střed mezi počátkem a koncem změny tepelného toku odpovídajícího skelnému přechodu na DSC kapacitní křivce ohřevu. Použití DSC k stanovení T_g je v dané problematice dobře známé a je popsáno v publikacích B. Cassel a Μ. P. DiVito “Use of DSC to obtain accurate thermodynamic and kinetic data”, American Laboratory, January 1994, pp. 14 až 19 a B. Wunderlich, “Thermal analysis”, Academie Press, lne., 1990.

Hydrogel tvořící polymerní materiál je charakterizován jako vysoce absorbující a schopný zadržovat ve svém absorbovaném nebo “zgelovatělém” stavu vodu. Upřednostňovaná hydrogel tvořící polymerní gelující látka je schopna absorbovat alespoň 40 g vody (deionizované) na gram gelující látky, přednostně alespoň 60 g/g, nejlépe alespoň 80 g/g. Tyto hodnoty, označované zde jako “absorpční kapacity” mohou být stanoveny pomocí “tea bag” testu absorpční kapacity popsaného výše.

Hydrogel tvořící polymerní gelující látka z předkládaného vynálezu je obvykle alespoň částečně zesíťována. Vhodná zesíťovací činidla jsou v dané problematice dobře známa a zahrnují například (1) sloučeniny obsahující alespoň dvě polymerizovatelné dvojné vazby, (2) sloučeniny obsahující alespoň jednu polymerizovatelnou dvojnou vazbu a alespoň jednu funkční skupinu reagující s monomerním materiálem obsahujícím kyselinu, (3) sloučeniny obsahující alespoň dvě ♦ · 4444

4 4

4 4 4

4 4

4 4 4 4 4 ♦ 4 4 4 • 4 4 ·

• 4

4

4444 44 funkční skupiny reagující s monomerním materiálem obsahujícím kyselinu a (4) polyvalentní sloučeniny kovů, které mohou tvořit iontové zesíťovací vazby.

Zesíťovací činidla obsahující alespoň dvě polymerizovatelné dvojné vazby zahrnují (i) divinylové nebo polyvinylové sloučeniny jako je divinylbenzen a divinyltoluen, (ii) diestery nebo polyestery nenasycených monokarboxylových nebo polykarboxylových kyselin s polyoly jako jsou například diakrylátové nebo triakrylátové estery polyolů jako je ethylenglykol, trimethylolpropan, glycerin nebo polyoxyethylenglykoly, (iii) bisakrylamidy jako je Ν,Ν-methylenbisakrylamid, (iv) karbamylestery které mohou být připraveny reakcí polyisokyanatanů s monomery obsahujícími hydroxylovou skupinu, (v) diallyl ethery nebo polyallylethery polyolů, (vi) diallylstery nebo polyallylestery polykarboxylových kyselin jako je diallylftalát, diallyladipát, a podobné, (vii) estery nenasycených monokarboxylových nebo polykarboxylových kyselin s monoallylestery polyolů jako je ester kyseliny akrylové s polyethylenglykolmonoallyletherem, a (viii) diallylaminy nebo triallylaminy.

Zesíťovací činidla obsahující alespoň jednu polymerizovatelnou dvojnou vazbu a alespoň jednu funkční skupinu reagující s monomerním materiálem obsahujícím kyselinu zahrnují N-methylolakrylamid, glycidylakrylát a podobné. Vhodná zesíťovací činidla obsahující alespoň dvě funkční skupiny reagující s monomerním materiálem obsahujícím kyselinu zahrnují glyoxal, polyoly jako je ethylenglykol a glycerol, polyaminy jako jsou alkylendiaminy (např. ethylendiamin), polyalkylenpolyaminy, polyepoxidy, didglycidylethery nebo polyglycidylethery a podobné. Vhodné polyvalentní sloučeniny kovů, které mohou tvořit iontové zesíťovací vazby zahrnují oxidy, hydroxidy a soli slabých kyselin (např. uhličitan, octan a podobné) s kovy alkalických zemin (např. vápník, hořčík) a zinkem zahrnující např. oxid vápenatý a octan zinečnatý.

Zesíťovací činidla mnohých předcházejících typů jsou detailněji popsána v patentu US 4 076 663 vydaném 28. února 1978 (Masuda et al.) a patentu US 4 861 539 vydaném 29. srpna 1989 (Allen et al.), jejichž plný obsah je zde připojen odkazem. Upřednostňovaná zesíťovací činidla zahrnují diestery nebo polyestery nenasycených monokarboxylových nebo polykarboxylových kyselin s monoallylestery polyolů, bisakrylamidy a diallylaminy nebo triallylaminy. Specifické příklady zvláště upřednostňovaných zesíťovacích činidel zahrnují Ν,Ν'-methylenbisakrylamid a trimethylolpropantriakrylát.

Zesíťovací činidla obvykle tvoří 0,001 % molárních až 5 % molámích výsledného hydrogel tvořícího polymemího materiálu. Častěji tvoří zesíťovací činidlo 0,01 % molárních až 3 % molárních využívané hydrogel tvořící polymemí gelující látky.

• «

4 9 9 4 4

4 9 9 9

4 4 4 4 ·

4 9 · 9

449 4 4 9 · · ·· ♦· • * * · · • 4 · ·

9 4 9 9

9 9 9 4 «· ·· 4 44 4

Hydrogel tvořící polymemí geíující látky mohou být použity v částečně neutralizované formě. Pro účely předkládaného vynálezu jsou takové látky považovány za částečně neutralizované, pokud alespoň 25 % molárních, přednostně alespoň 50 % molárních monomerů použitých k přípravě polymeru jsou monomery obsahující kyseliny, které byly zneutralizovány bází. Vhodné neutralizační báze zahrnují hydroxidy alkalických kovů a kovů alkalických zemin (např. KOH, NaOH), amoniak, substituovaný amoniak a aminy jako jsou aminoalkoholy (např. 2-amino-2-methyl-l,3-propandiol, diethanolamin a 2-amino-2-methyl-l-propanol). Tento procentní obsah všech zužitkovaných monomerů, které představují zneutralizované monomery obsahující kyseliny je zde označován jako “stupeň neutralizace”. Stupeň neutralizace by přednostně neměl překročit 98 %.

Hydrogel tvořící polymemí geíující látky využitelné v přípravcích podle předkládaného vynálezu, které jsou vdané problematice dobře známy, jsou popsány například v patentu US 4 076 663 vydaném 28. února 1978 pro (Masuda et al.), patentu US 4 062 817 vydaném

13. prosince 1977 (Westerman), patentu US 4 286 082 vydaném 25. srpna 1981 (Tsubakimoto), patentu US 5 061 259 vydaném 29. října 1991 (Goldman et al.) a patentu US 4 654 039 vydaném 13. března 1987 (Brandt et al.), jejichž plný obsah je zde připojen odkazem.

Hydrogel tvořící polymemí geíující látky využitelné v přípravcích podle předkládaného vynálezu jsou také popsány v patentu US 4 731 067 vydaném 15. března 1988 (Le-Kliac), patentu US 4 743 244 vydaném 10. května 1988 (Le-Khac), patentu US 4 813 945 vydaném 21. března 1989 (Le-Khac), patentu US 4 880 868 vydaném 14. listopadu 1989 (Le-Khac), patentu US 4 892 533 vydaném 9. ledna 1990 (Le-Khac), patentu 5 026 784 vydaném 25. června 1991 (Le-Khac), patentu US 5 079 306 vydaném 7. ledna 1992 (Le-Khac), patentu 5 151 465 vydaném 29. září 1992 (Le-Khac), patentu 4 861 539 vydaném 29. srpna 1989 (Allen, Farrer a Flesher) a patentu US 4 962 172 vydaném 9. října 1990 (Allen, Farrer a Flesher), jejichž plný obsah je zde připojen odkazem.

Vhodné hydrogel tvořící polymemí geíující látky ve formě partikulí jsou komerčně dostupné od firem Hoechst Celanese Corporation, Portsmouth, V A, USA (Sanwet™ superabsorbent polymers), Nippon Shokubai, Japonsko (Aqualic™, např. L-75, L-76) a Dow Chemical Company, Midland, MI, USA (Dry Tech™).

Vhodné hydrogel tvořící polymemí geíující látky ve formě vláken jsou komerčně dostupné od firmy Camelot Technologies lne, Leominster, MA, USA (Fibersorb™, např. SA 7200H, SA 7200M, SA 7000L, SA 7000 a SA 7300).

Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou také obsahovat jinou hydrofilní geíující látku. Tyto látky zahrnují polymery obsahující karboxylové kyseliny, které jsou popsány výše,

0 • 4 • •00

vyznačují se však relativně nízkými stupni zesítění, tak že vykazují hodnotu T_g nižší než 140 °C, tak jako mnoho dalších polymerů rozpustných ve vodě nebo polymerů tvořících ve vodě koloidní roztoky jako jsou estery celulosy (např. hydroxyethylcelulosa, methyl celu losa, hydroxypropylmethylcelulosa), polyvinylpyrrolidon, polyvinylalkohol, guar, hydroxypoly-propylguar a xanthan. Mezi těmito doplňkovými hydrofílními gelujícími látkami jsou upřednostňovány polymery obsahující kyseliny, především polymery obsahující karboxylové kyseliny. Zvláště upřednostňovány jsou látky, které obsahují ve vodě rozpustné polymery kyseliny akrylové zesíťované pomocí polyalkenylpolyetheru vícesytného alkoholu a případně ester kyseliny akrylové nebo polyfunkční vinylidenový monomer.

Upřednostňované kopolymery využitelné v předkládaném vynálezu jsou polymery monomerní směsi obsahující 95 až 99 % hmotn. olefinicky nenasyceného karboxylového monomeru vybraného ze skupiny zahrnující kyselinu akrylovou, kyselinu methakrylovou, kyselinu ethakrylovou, 1 až 3,5 % hmotn. akrylesteru znázorněného obecným chemickým vzorcem:

Rj O I II

CH₂=C—c—O—R kde R představuje alkylový radikál obsahující 10 až 30 uhlíkových atomů a R| představuje vodík, methyl nebo ethyl, a 0,1 až 0,6 % hmotn. polymerizovatelného polyalkenylpolyetheru vícesytného alkoholu obsahujícího více než jednu alkenyletherovou skupinu na každou molekulu, kde výchozí vícesytný alkohol obsahuje alespoň 3 uhlíkové atomy a 3 hydroxylové skupiny.

Přednostně tyto polymery obsahují 96 až 97,9 % hmotn. kyseliny akrylové a 2,5 až 3,5 % hmotn. esterů kyseliny akrylové, ve kterých obsažená akrylová skupina zahrnuje 12 až 22 uhlíkových atomů a R| představuje methyl, přednostněji je ester kyseliny akrylové stearylmethakrylát. Množství zesíťovacího polyalkenylpolyetherového monomer je přednostně v rozmezí od 0,2 do 0,4 % hmotn. Upřednostňované zesíťovací polyalkenylpolyetherové monomery jsou allylpentaerythritol, trimethylolpropandiallylether nebo allylsacharosa. Tyto polymery jsou detailně popsány v patentu US 4 509 949 vydaném 5. dubna 1985 (Huang et al.) jehož plný obsah je zde připojen odkazem.

Jiné upřednostňované kopolymery využitelné v předkládaném vynálezu jsou polymery, které obsahují alespoň dvě monomerní přísady, z nichž jednu tvoří monomerní olefinicky nenasycená karboxylová kyselina a druhou tvoří polyalkenyl, polyether nebo vícesytný alkohol. Doplňkové monomerní materiály mohou být, pokud je požadováno, přítomny v monomerní směsi dokonce v převládajícím množství.

4*

4 4 9

4 4

4 9

4 4

9*44 • · 9 4» · ·♦ > 9 4 ·

4444 44

Základní monomerní přísady využívané při přípravě těchto karboxylových polymerů jsou olefínicky nenasycené karboxylové kyseliny obsahující alespoň jednu aktivovanou olefínickou dvojnou vazbu uhlík - uhlík a alespoň jednu karboxylovou skupinu. Upřednostňované karboxylové monomery jsou akrylové kyseliny znázorněné následujícím obecným chemickým vzorcem:

R2 ch₂=c-cooh kde R” je substituent vybraný ze skupiny skládající se z vodíku, halogenové skupiny, kyanové skupiny (-C=N), monovalentních alkylových radikálů, monovalentních alkarylových derivátů a monovalentních cykloalifatických radikálů. Z této třídy jsou neupřednostňovanější kyselina akrylová, kyselina methakrylová a kyselina ethakrylová. Další vhodný karboxylový monomer představuje anhydrid kyseliny maleinové nebo kyseliny maleinová. Množství použité kyseliny je v rozmezí od 95,5 % hmotn. do 98,9 % hmotn.

Druhou monomerní složku využitelnou při přípravě těchto karboxylových polymerů představují polyalkenylpolyethery obsahující více než jednu alkenyletherovou skupinu ve své molekule, jako jsou alkenylové skupiny, ve kterých přítomná olefínová dvojná vazba je připojena na koncovou methylenovou skupinu CH₂=C<.

Doplňkové monomerní materiály, které mohou být přítomny v těchto polymerech zahrnují polyfunkční vinylidenové monomery obsahující alespoň dvě koncové CH₂< skupiny zahrnující například butadien, isopren, divinylbenzen, divinylnaftalen, allylakryláty a podobně. Tyto polymery jsou detailně popsány v patentu US 2 798 053 vydaném 2. července 1957 (Brown), jehož plný obsah je zde připojen odkazem.

Příklady kopolymerů karboxylových kyselin využitelných v předkládaném vynálezu zahrnují Carbomer 934, Carbomer 941, Carbomer 950, Carbomer 951, Carbomer 954, Carbomer 980, Carbomer 981, Carbomer 1342, akrylátový/C|₍₎ až C30 alkylakrylátový krospolymer (dostupný jako Carbopol 934, Carbopol 941, Carbopol 950, Carbopol 951, Carbopol 954, Carbopol 980, Carbopol 981, Carbopol 1342 a série Pemulen od firmy B. F. Goodrich).

Další kopolymery karboxylových kyselin využitelné v předkládaném vynálezu zahrnují sodné soli akrylových kyselin/akrylamidových kopolymerů prodávaných firmou Hoechst Celanese Corporation pod obchodním názvem Hostaceren PN73. Dále jsou zde zahrnuty hydrogel tvořící polymery prodávané firmou Lípo Chemicals lne. pod obchodním názvem HYPAN hydrogely. Tyto hydrogely se skládají z nitrátových skupin na hlavním C-C řetězci s dalšími zavěšenými skupinami jako jsou karboxyly, amidy a amidiny. Příkladem je HYPAN SA 100 H, polymerní prášek dostupný od firmy Lípo Chemicals lne.

·*« ·

99

9 ·« 99 • * » · • · ·

9 9 9

9 9

9999 99

9 99 9 9

Neutralizační činidla použitelná k neutralizaci kyselých skupin těchto polymerů zahrnují již dříve popsané látky.

Kationogenní povrchově aktivní látky:

Kationogenní povrchově aktivní látky jsou obvykle zařazovány do třídy nepěnivých povrchově aktivních látek, ale mohou být použity v přípravcích podle předkládaného vynálezu za předpokladu, že neovlivňují negativně požadované účinky těchto přípravků.

Neomezující příklady kationogenních povrchově aktivních látek použitelných v přípravcích podle předkládaného vynálezu jsou popsány v publikacích McCutcheon, „Detergents and emulsi fiers“, North American Edition (1986), vydané firmou Publishing Corporation a McCutcheon, „Functional materials“, North American Edition (1992), jejichž plný obsah je zde připojen odkazem.

Neomezující příklady kationogenních povrchově aktivních látek použitelných v přípravcích podle předkládaného vynálezu zahrnují kationogenní alkylamoniové soli, které jsou znázorněny obecným chemickým vzorcem:

RiRzRsfCN+X' kde je R| vybráno z alkylové skupiny obsahující od 12 do 18 uhlíkových atomů, nebo aromatické, arylové nebo alkarylové skupiny obsahující od 12 do 18 uhlíkových atomů,

R₂, R3 a R4 jsou nezávisle na sobě vybrány z vodíku, alkylové skupiny obsahující od 12 do 18 uhlíkových atomů, nebo aromatické, arylové nebo alkarylové skupiny obsahující od 12 do 18 uhlíkových atomů a X představuje aniont vybraný z chloridu, bromidu, jodidu, acetátu, fosfátu, nitrátu, sulfátu, methylsulfátu, ethylsulfátu, tosylátu, laktátu, citrátu, glykolátu a jejich směsí. Alkylové skupiny mohou navíc také obsahovat etherové vazby nebo hydroxylové nebo aminové substituenty (např. alkylové skupiny mohou obsahovat polyethylenglykolové a polypropylenglykolové zbytky).

Přednostněji je R| alkylová skupina obsahující od 12 do 18 uhlíkových atomů, R₂ je vybráno ze skupiny složené z vodíku a alkylové skupiny obsahující od 1 do 18 uhlíkových atomů, R3 a R4 jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny složené z vodíku a alkylové skupiny obsahující od 1 do 3 uhlíkových atomů a X představuje aniont vybraný z chloridu, bromidu, jodidu, acetátu, fosfátu, nitrátu, sulfátu, methylsulfátu, ethylsulfátu, tosylátu, laktátu, citrátu, glykolátu a jejich směsí.

99 » 9 9 9

9 9

9 9 9

9 9 »44« 44 «· »*»» ·· • · · · » » ·

4 4 · 4 4

4 · 4 « · 4

9 9 9 9 9 9

99 99 9999

Nejlépe je R| alkylová skupina obsahující od 12 do 18 uhlíkových atomů, R₂, R₃ a R4 jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny složené z vodíku a alkylové skupiny obsahující od 1 do 3 uhlíkových atomů a X představuje aniont vybraný z chloridu, bromidu, jodidu, acetátu, fosfátu, nitrátu, sulfátu, methylsulfátu, ethylsulfátu, tosylátu, laktátu, citrátu, glykolátu a jejich směsí.

Alternativně, jiné použitelné kationogenní povrchově aktivní látky zahrnují aminoamidy znázorněné výše uvedeným vzorcem, ve kterém Ri je alternativně R5CO-(CH₂)_n-, kde R₅ je alkylová skupina obsahující od 12 do 22 uhlíkových atomů a n je celé číslo od 2 do 6, přednostněji od 2 do 4, nejlépe od 2 do 3. Neomezující příklady těchto kationogenních emulgačních látek zahrnují stearamidopropyl(PG-dimonium)chloridfosfát, stearamidopropyl-ethyldimoniumethosulfát, stearamidopropyldimethylmyristylacetátamoniumchlorid, stearamido-propyldimethylcetearylamoniumtosylát, stearamidopropyldimethylamoniumchlorid, stear-amidopropyldimethylamoniumlaktát a jejich směsi.

Neomezující příklady kationogenních povrchově aktivních látek obsahujících kvarterní amoniové soli zahrnují látky vybrané ze skupiny skládající se z cetylamoniumchloridu, cetylamoniumbromidu, laurylamoniumchloridu, laurylamoniumbromidu, stearylamonium-chloridu, stearylamoniumbromidu, cetyldimethylamoniumchloridu, cetyldimethylamonium-bromidu, lauryldimethylamoniumchloridu, lauryldimethylamoniumbromidu, stearyldimethyl-amoniumchloridu, stearyldimethylamoniumbromidu, cetyltrimethylamoniumchloridu, cetyltrimethylamoniumbromidu, lauryltrimethylamoniumchloridu, lauryltrimethylamonium-bromidu, stearyltrimethylamoniumchloridu, stearyltrimethylamoniumbromidu, lauryldimethyl-amoniumchloridu, stearyldimethylcetyldi(směs acylů mastných kyselin z loje)dimethyl-amoniumchloridu, dicetylamoniumchloridu, dicetylamoniumbromidu, dilaurylamonium-chloridu, dilaurylamoniumbromidu, distearylamoniumchloridu, distearylamoniumbromidu, dicetylmethylamoniumchloridu, dicetylmethylamoniumbromidu, dilaurylmethylamoniumchloridu, dilaurylmethylamoniumbromidu, distearylmethylemoniumchloridu, distearyldimethyl-amoniumchloridu, disetarylmethylamoniumbromidu a jejich směsí. Další kvarterní amoniové soli zahrnují soli obsahující Ci₂ až C₂₂ alkylový řetězec, který je odvozený od směsi mastných kyselin z hovězího loje nebo od směsi mastných kyselin z kokosového ořechu. Termín „směs acylů mastných kyselin z loje“ („tallow“) označuje acylové skupiny odvozené od směsi mastných kyselin z hovězího loje (většinou hydrogenovaných mastných kyselin z hovězího loje), které obvykle obsahují směsi acylových řetězců v rozmezí C|6 až C|g- Termín „směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechu“ („coconut“) označuje acylové skupiny odvozené od směsi mastných kyseliny z kokosového ořechu, která obvykle obsahuje směs acylových řetězců • · φφ φφ φφφφ »φ φφ φφφ* φ φ φ φφφφ φ · · φ · φ · φ φ • φφφφφ φφφφ · • φφ «φφφ φφφ • ΦΦΦ ·Φ φφ φφ φφ φφφφ v rozmezí C12 až C14. Příklady kvarterních amoniových solí odvozených od těchto kokosových a lojových zdrojů zahrnují di(směs acylů mastných kyselin z lojejdimethylamoniumchlorid, di(směs acylů mastných kyselin z lojejdimethylamoniumdimethylsulfát, di(hydrogenovaná směs acylů mastných kyselin z lojejdimethylamoniumchlorid, di(hydrogenovaná směs acylů mastných kyselin z Iojejdimethylamoniumacetát, di(směs acylů mastných kyselin z lojejdipropylamoniumfosfát, di(směs acylů mastných kyselin z lojejdiamoniumnitrát, di(směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechu)dimethylamoniumchlorid, di(směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechujdimethylamoniurnbromid, (směs acylů mastných kyselin z lojejamoniitmchlorid, (směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechujamoniumchlorid, stearamidopropyl(PG-dimonium)chloridfosfát, stearamidopropylethyldimoniumethosulfát, stearamidopropyldimethylmyristylacetátamoniumchlorid, stearamidopropyldimethylcetearyl-amoniumtosylát, stearamidopropyldimethylamoniumchlorid, stearamidopropyldimethyl-amoniumlaktát a jejich směsi.

Upřednostňované kationogenní povrchově aktivní látky využitelné v přípravcích podle předkládaného vynálezu zahrnují látky vybrané ze skupiny skládající se z dilauryldimethylamoniumchloridu, distearyldimethylamoniumchloridu, dimyristyldimethyl-amoniumchloridu, dipalmityldimethylamoniumchloridu, distearyldimethylamoniumchloridu a jejich směsí.

Chelátory:

Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou také obsahovat bezpečné a účinné množství chelátoru nebo chelatační látky. Termíny „chelátor“ a „chelatační látka“ zde užívané označují aktivní látku schopnou odstraňovat kovové ionty ze systému tvořením komplexů, tak že se kovový iont se namůže volně účastnit chemické reakce nebo chemickou reakci katalyzovat. Použití chelatační látky je zvláště výhodné pro poskytnutí ochrany před ultrafialovým zářením, které může přispívat k nadměrnému olupování kůže nebo změnám ve struktuře pokožky a proti dalším látkám z vnějšího prostředí, které by mohli způsobovat poškození pokožky.

K složkám předkládaného vynálezu může být přidáno bezpečné a efektivní množství chelatační látky, přednostně od 0,1 % hmotn. do 10 % hmotn., přednostněji od 1 % hmotn. do 5 % hmotn., vztaženo na hmotnost složky. Příklady chelatačních látek, které jsou využitelné v předkládaném vynálezu jsou popsány v patentu US 5 487 884 vydaném 30. ledna 1996 (Bisset et al.), v mezinárodní publikaci č. 91/ 16 035 publikované 31. října 1995 (Bush et al.) a v mezinárodní publikaci č. 91/ 16 034 publikované 31. října 1995 (Bush et al.) Upřednostňované chelátory použitelné ve složkách předkládaného vynálezu jsou furildioxim a jeho deriváty.

4 4 4444 44 44

4444 44 4 4 · 4 ·

444 4 · · · · ·

444 4 4«

4 4

4

4 »4 4 4

Flavonoidy:

Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou případně obsahovat flavonoidovou sloučeninu. Flavonoidy jsou široce popsány v patentu US 5 686 082 a v patentu US 5 686 367, jejichž plný obsah je zde připojen odkazem. Flavonoidy použitelné v předkládaném vynálezu jsou flavanony vybrané ze skupiny skládající se z nesubstituovaných flavanonů, monosubstituovaných flavanonů a jejich směsí; chalkonů vybraných ze skupiny skládající se z nesubstituovaných chalkonů, monosubstituovaných chalkonů, disubstituovaných chalkonů, trisubstituovaných chalkonů a jejich směsí; flavonů vybraných ze skupiny skládající se z nesubstituovaných flavonů, monosubstituovaných flavonů, disubstituovaných flavonů a jejich směsí, jednoho nebo více isoflavonů; kumarinů vybraných ze skupiny skládající se z nesubstituovaných kumarinů, monosubstituovaných kumarinů, disubstituovaných kumarinů a jejich směsí; chromonů vybraných ze skupiny skládající se z nesubstituovaných chromonů, monosubstituovaných chromonů, disubstituovaných chromonů a jejich směsí; jednoho nebo více dikumarolů; jednoho nebo více chromanonů; jednoho nebo více chromanolů; jejich izomerů (např. cis/trans izomerů) a jejich směsí. Termín „substituovaný“, jak je zde užíván, označuje flavonoidy, kde byly jeden nebo více vodíkových atomů flavonoidu nezávisle na sobě nahrazeny hydroxylovou skupinou, Ci až Cg alkylovou skupinou, C| až C4 alkoxylovou skupinou, O-gylkosidickou skupinou a podobně, nebo směsí těchto substituentů.

Příklady vhodných flavonoidů zahrnují, ale nejsou omezeny pouze na, nesubstituované flavanony, monohydroxylflavanony (např. 2'-hydroxyflavanon, 6-hydroxyflavanon, 7-hydroxyflavanon, atd.), monoalkoxyflavanony (např., 5-methoxyflavanon, 6-methoxyflavanon, 7-methoxyflavanon, 4'-methoxyflavanon, atd.), nesubstituované chalkony (především nesubstituovaný trans-chalkon), monohydroxychalkony (např. 2'-hydroxychalkon, 4'-hydroxychalkon, atd,) dihydroxychalkony (např. 2',4-dihydroxychalkon, 2',4'-dihydroxy-chalkon, 2',2'-dihydroxychalkon, 2',3'-dihydroxychalkon, 2',5'-dihydroxychalkon, atd.) a trihydroxychalkony (např. 2',3',4'-trihydroxychalkon, 4',2',4'-trihydroxychalkon, 2,2',4'-trihydroxychalkon, atd.), nesubstituovaný flavon, 7,2 '-dihydroxyflavon, 3',4'-dihydroxynaftoflavon, 4'-hydroxy flavon, 5,6-benzo flavon a 7,8-benzoflavon, nesubstituovaný isoflavon, daidzein (7,4'-dihydroxyisoflavon), 5,7-dihydroxy-4'-methoxyisoflavon, sojové isoflavony (směs extrahovaná ze sojového bobu), nesubstituovaný kumarin, 4-hydroxykumarin, 7-hydroxykumarin, 6-hydroxy-4-methylkumarin, nesubstituovaný chromon, 3-formylchromon, 3-formyl-6-isopropylchromon, nesubstituovaný dikumarol, nesubstituovaný chromanon, nesubstituovaný chromanol a jejich směsi.

Pro použití v přípravcích podle předkládaného vynálezu jsou upřednostňovány nesubstituovaný flavanon, methoxyflavanony, nesubstituovaný chalkon, 2',4-dihydroxychalkon ajejich směsi. Nejvíce upřednostňovaný je nesubstituovaný flavanon, nesubstituovaný chalkon (především trans izomer) ajejich směsi.

Tyto látky mohou být syntetické nebo získané extrakcí z přírodních zdrojů (např. rostlin). Látka pocházející z přírodního zdroje může být také dále derivatizována (např. jako glykosid, esterový nebo etherový derivát připravený po extrakci látky z přírodního zdroje). Flavonoidové sloučeniny využitelné v přípravcích podle předkládaného vynálezu jsou komerčně dostupné z mnoha zdrojů, např. firma Indofine Chemical Company, lne. (Somerville, New Jersey), firma Steraloids, lne. (Wilton, New Hampshire) a firma Aldrich Chemical Company, lne. (Milawaukee, Wisconsin). Mohou být také použity směsi výše uvedených flavonoidových sloučenin.

Výše popsané flavonoidové sloučeniny jsou v přípravcích podle předkládaného vynálezu přítomny přednostně v množství od 0,01 % hmotn. do 20 % hmotn., přednostněji od 0,1 do 10 % hmotn. a nejlépe od 0,5 % hmotn. do 5 % hmotn.

Steroly:

Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou obsahovat bezpečné a účinné množství jedné nebo více sterolových sloučenin. Příklady použitelných sterolových sloučenin zahrnují sitosterol, stigmasterol, kampesterol, brasikasterol, lanosterol, 7-dehydrocholesterol a jejich směsi. Tyto sloučeniny mohou bát syntetického původu nebo mohou pocházet z přírodních zdrojů, např. směsi extrahované rostlinných zdrojů (např. fytosteroly).

Látky působící proti celulitidě:

Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou dále obsahovat bezpečné a účinné množství látky působící proti celulitidě. Vhodné látky mohu zahrnovat, ale nejsou omezeny pouze na, xanthinové sloučeniny (např. kofein, teofilin, teobromin a aminofilin).

Látky zesvětlující pokožku:

Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou obsahovat látku zesvětlující pokožku. Pokud je tato látka použita, složky přednostně obsahují od 0,1 % hmotn. do 10 % hmotn., přednostněji od 0,2 % hmotn. do 5 % hmotn., také přednostně od 0,5 % hmotn. do 2 % hmotn. látky zesvětlující pokožku, vztaženo na hmotnost složky. Vhodné látky zesvětlující pokožku zahrnují látky dobře známé vdané problematice, které zahrnují kyselinu kojovou, arbutin,

9

CA 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

J < «··*·· ·· · · ······ kyselinu askorbovou a její deriváty (tj. askorbylfosfát hořečnatý, askorbylfosfát sodný nebo jiné soli askorbylfosfátu). Látky zesvětlující pokožku využitelné v přípravcích podle předkládaného vynálezu zahrnují také látky popsané v přihlášce o patent 08/ 479 935 podané 7. června 1995 (Hillebrand), která odpovídá PCT přihlášce US 95/ 07 432 podané 12. června 1995 a v přihlášce o patent 08/ 390 152 podané 24. února 1995 (Kalí L. Kvalnes, Mitchell A. DeLong, Bartoň J. Bradbury, Curtis B. Motley a John D. Carter), která odpovídá PCT přihlášce US 95/ 02 809 podané 1. března 1995, publikované 8. září 1995.

Pojivá:

Přípravky podle předkládaného vynálezu mohou případně obsahovat pojivá. Pojivá nebo pojivové látky jsou použitelné pro slepování různých vrstev přípravků podle předkládaného vynálezu dohromady, což vede k udržování integrity celého přípravku. Tato pojivá mohou být v mnoha různých formách zahrnujících, ale neomezených pouze na, spreje, rouna, nezávislé vrstvy, vazebná vlákna, atd. Vhodná pojivá mohou zahrnovat latexy, polyamidy, polyestery, polyolefiny a jejich směsi.

Doplňkové vrstvy:

Podle jiného provedení předkládaného vynálezu se může přípravek podle předkládaného vynálezu skládat z jedné nebo více doplňkových vrstev, které by pracovník zkušený vdaném oboru rozpoznal jako nezávislé a odlišné od první vrstvy (i od druhé vrstvy, pokud je využita), které jsou v určitém místě připojeny k první vrstvě. Doplňkové vrstvy jsou vhodné pro zlepšení celkové uchopitelnosti strany přípravku bližší k ruce nebo jinými slovy pro zlepšení vykonávání mechanické činnosti na povrchu určeném k čištění. Doplňkové vrstvy jsou dále vhodné pro zlepšení jemného omaku na té straně přípravku, která je v kontaktu s oblastí, která má být očištěna a/nebo terapeuticky ošetřena. V každém případě je možné, tyto vrstvy také označovat jako postupně číslované vrstvy vedle první a druhé vrstvy přípravku podle předkládaného vynálezu, např. třetí vrstva, čtvrtá vrstva, atd.

Vhodné doplňkové vrstvy mohou být makroskopicky expandované. Termín „makroskopicky expandované“, jak je zde užíváno, označuje rouna, pásky a fólie, které byly přizpůsobeny povrchu třírozměrné formující struktury, tak že oba povrchy vykazují trojrozměrný formující vzor povrchových nerovností, které odpovídají makroskopickému profilu formující struktury, kde jsou jednotlivé povrchové nerovnosti daného vzoru rozeznatelné prostým okem (tj. prostým okem vykazujícím zrak 20/20), když je svislá vzdálenost mezi okem pozorovatele a plochou rouna 30,5 cm (12 palců).

• · · · • · · 4 4 · · · · · ·

4·» 4 · · ·· * ··««·· ·€>·· · « ·· · · 4 · 4·· ···· ·· ·· ·· ·· ····

Termín „reliéfní“, jak je zde užíváno, značí že formující struktura materiálu vykazuje vzor složený především z vnějších výstupků. Na druhé straně termín „vydutý“ značí, že formující struktura materiálu vykazuje vzor složený především z vnitřních kapilárních sítí.

Upřednostňované makroskopicky expandované fólie zahrnují tvarované fólie, které mají strukturu elastických fólií. Tyto fólie jsou popsány v patentu US 5 554 145 vydaném 10. září 1996 (Roe et al.), jehož plný obsah je zde připojen odkazem.

Materiály vhodné pro použití v doplňkové vrstvě vykazující tloušťku alespoň jeden milimetr zahrnují, ale nejsou omezeny pouze na, rounovité materiály popsané v patentu US 5 518 801 vydaném 21. května 1996, jehož plný obsah je zde připojen odkazem.

Způsoby výroby:

Přípravky pro osobní péči podle předkládaného vynálezu jsou vyráběny nanesením čistící složky a/nebo terapeuticky účinné složky na vhodný arch netkané dílčí vrstvy první vrstvy obvyklým způsobem, který může zahrnovat, ale není omezen pouze na, posypání, máčení, rozprašování, nanášení štěrbinou a válcový přenos (např. tlakové válcování nebo nízkotlaké válcování). Arch zbývající vrstvy je poté umístěn na arch první vrstvy, přednostně, ale ne vždy, přes čistící složku a/nebo terapeuticky účinnou složku. Tyto archy jsou poté spojeny dohromady obvyklým způsobem, který může zahrnovat, ale není omezen pouze na, působení tepla, tlaku, lepidla, ultrazvuku, atd. Přístroje pro tepelné spojování jsou konstrukčně odlišné a kde by nemuselo být použití tohoto spojení účinné, může být z těchto a dalších důvodů mezi vrstvami použita vrstva nízkotavitelného tepelně pojitelného vláknitého rouna, jako je polyamidové vláknité rouno známé jako Wonder Under (vyráběná firmou Pellon, dostupná od firmy H. Levinson & Co., Chicago, IL), aniž by došlo k pozměnění funkce nebo účinku přípravků. Spojené archy jsou poté rozděleny na jednotky určené k použití spotřebitelem. Případné výrobní kroky mohou zahrnovat lisování pro zploštění přípravku, sušení, krepování, smršťování, rozpínání nebo jiné mechanické deformování.

Způsoby čištění a předávání terapeuticky nebo esteticky účinných látek pokožce nebo vlasům:

Předkládaný vynález se také týká způsobu čištění pokožky nebo vlasů pomocí přípravku pro osobní péči podle předkládaného vynálezu. Tyto způsoby zahrnují kroky: a) namočení v podstatě suchého jednorázového přípravku pro osobní péči vhodného k čištění, který se skládá z první vrstvy, která se skládá z netkané dílčí vrstvy a polymerní síťoviny uspořádané s netkanou dílčí vrstvou; a z čistící složky umístěné v těsné blízkosti první vrstvy, která obsahuje 10 % • · • · ···· ·· · «*»· ·«· · · · · · 4 « · ·<*· · ··· · · ·········· ···· ·· ·· ·· ·· ···· hmotn. až 1000 % hmotn. pěnivé povrchově aktivní látky, vztaženo na hmotnost substrátu nerozpustného ve vodě; a b) kontaktu pokožky nebo vlasů s namočeným přípravkem.

Podle jiného provedení je předkládaný vynález využitelný pro předávání terapeuticky účinné složky do oblasti, která vyžaduje ošetření (např. pokožka, vlasy, atd.), kdy tento způsob zahrnuje dodatečné kroky: A) namočení v podstatě suchého jednorázového přípravku pro osobní péči skládajícího se 1) ze substrátu nerozpustného ve vodě, který se skládá z první vrstvy, která se skládá z netkané dílčí vrstvy a polymerní síťoviny uspořádané s netkanou dílčí vrstvou a 2) z terapeuticky účinné složky umístěné v těsné blízkosti substrátu nerozpustného ve vodě, která obsahuje od 10 % hmotn. do 1 000 % hmotn. terapeuticky účinné látky, vztaženo na hmotnost substrátu nerozpustného; a B) kontaktu pokožky a vlasů s namočeným přípravkem.

Přípravky podle předkládaného vynálezu jsou aktivovatelné vodou a jsou tedy určeny k namočení před použitím. Termín „aktivovatelné vodou“, jak je zde používáno, znamená že předkládaný vynález je spotřebiteli dodáván v suchém stavu a je použitelný po namočení vodou. Je prokázáno, že pokud přípravky podle předkládaného vynálezu obsahují pěnivou povrchově aktivní látku, tvoří po kontaktu s vodou a dalším mnutí tvoří pěnu nebo jsou „aktivovány“. Přípravek je tedy namočen ponořením do vody nebo umístěním pod proud vody. Pokud přípravky podle předkládaného vynálezu obsahují v čistící složce pěnivou povrchově aktivní látku, může být mechanickým mnutím a/nebo deformováním přípravku vytvořena přípravkem pěna,a to buď před kontaktem nebo při kontaktu přípravku s pokožkou nebo vlasy. Vzniklá pěna napomáhá čistění pokožky nebo vlasů. Během čistícího procesu a následného oplachování vodou jsou pokožce nebo vlasům předány jakékoliv terapeuticky nebo esteticky účinné látky. Předávání terapeuticky nebo esteticky účinných látek je podpořeno jednak fyzickým kontaktem substrátu s pokožkou nebo vlasy, jednak začleněním jedné nebo více látek napomáhajících předávání.

Příklady provedení vynálezu

Následující příklady dále popisují a znázorňují provedení v rámci předkládaného vynálezu. V následujících příkladech jsou všechny složky uvedeny v aktivním stavu. Tyto příklady jsou uvedeny pouze pro účel ilustrace a nesmí být chápány jako omezení předkládaného vynálezu, jelikož je možné provedení množství jejich variant bez odchýlení se od ducha a rámce předkládaného vynálezu.

Složky jsou uvedeny podle svého chemického názvu nebo CTFA názvu.

·«· ·· ·· » ♦ * ♦ · • * · * • · · · • « « « · • · · · • · · · · • · · · · ·

I. Čistící složky

Příklad 1

Připravte reprezentativní čistící složku pro přípravky podle předkládaného vynálezu podle následujícího postupu.

Nastrouhejte 40,0 g mýdla, které obsahuje následující složky:

Složka	% hmotn.
Sodné mýdlo	52,40
Alkylglycerolsulfonát sodný (AGS)	16,50
Hořečnaté mýdlo	13,40
Glycerin	0,19
Voda	5,50
Kyselina stearová	1,60
Isethionát sodný	3,00
NaCl	3,89
EDTA	0,10
Kyselina etidronová	0,10
Vonná látka	0,70
Různé (zahrnuje pigmenty)	2,62
Celkem	100

Smíchejte nastrouhané mýdlo s 45,0 g glycerinu (99,7 %), 4,5 g vody a 0,5 g vonné látky. Za nepřetržitého míchání zahřejte směs na 93,3 °C. Namelte směs za studená na standardním tříválcovém mlecím stroji a uchovejte čistící složku ve vhodné uzavřené nádobě.

• · ·· ····

Příklad 2

Reprezentativní prášková čistící složka pro přípravky podle předkládaného vynálezu je připravena podle následujícího postupu.

Nastrouhejte 40,0 g mýdla, které obsahuje následující složky:

Složka	% hmotn.
Mýdlo (hořečnaté a sodné)	80,16
Voda	11,50
Kyselina stearová	5,70
NaCl	1,10
EDTA	0,25
Vonná látka	1,15
Různé (zahrnuje pigmenty)	0,14
Celkem	100

Uchovejte mýdlové šupinky ve vhodné uzavřené nádobě.

Příklad 3

Nastrouhejte 40,0 g mýdla, které obsahuje následující složky:

Složka	% hmotn.
Mýdlo (hořečnaté a sodné)	80,16
Voda	11,50
Kyselina stearová	5,70
NaCl	1,10
EDTA	0,25

• · · · * 9 • · · · · · • · · · 9 9 9 *

9·· · · « 99 « · · · · · 9 · · · »····« ·· ·· · ·

Vonná látka	1,15
Různé (zahrnuje pigmenty)	0,14
Celkem	100

Smíchejte mýdlové šupinky s uhličitanem sodným v hmotnostním poměru 90 : 10. Namelte směs dvakrát po sobě na standardním tříválcovém mlecím stroji. Shromážděte šupinky a uchovejte je ve vhodné uzavřené nádobě.

Příklad 4

Připravte reprezentativní tekutou čistící složku, která obsahuje následující složky:

Složka	% hmotn.
(směs acylů mastných kyselin z kokosového ořechu)glycerylsulfonát sodný (AGS)	7,2
Laurylsulfát amonný (ALS)	10,4
Alkylaurethsulfát (AE3S)	10,4
Polyethylenoxid (Polyox WSR N-300, Union Carbide)	0,5
Xanthan	1,4
Voda	70,1

Příklad 5

Připravte reprezentativní čistící složku pro přípravky podle předkládaného vynálezu podle následujícího postupu. Zahřívejte 1,36 kg mýdlových šupinek podle příkladu 2 se 180 ml isopropylalkoholu (99 %) dokud není mýdlo roztaveno. Poté co je mýdlo roztaveno, přidejte zbývající podíl isopropylalkoholu (60 ml). Přidejte 283,5 g stolního cukru rozpuštěného v co nejmenším množství vody. Vmíchejte 4 kávové lžičky barviva do 226,8 g glycerinu. Přidejte glycerin (99,7 %). Stále míchejte. Pokračujte v zahřívání, dokud se konzistence směsi nezmění z řídké kapaliny na provazovité útvary táhnoucí se od míchadla a materiál tuhne poté co dopadne na studený povrch. Nalijte směs do vhodné nádoby a nechte ztuhnout. Směs má výhodu v tom, že je zahříváním opakovaně tavitelná, což umožňuje snadnější zpracovávání pro přípravu přípravků.

Φ· ♦ Φ Φ · · · · » Φ » · φ φ φ φ · Φ ΦΦ » φφ · · · Φ · Φ Φ Φ · « ΦΦ · · Φ Φ ΦΦΦ • ΦΦΦ ΦΦ ΦΦ ΦΦ Φ· ΦΦΦΦ

Příklad 6

Připravte reprezentativní tekutou čistící složku nezpůsobující slzení, která obsahuje následující složky:

Složka	% hmotn.
(amid směsi mastných kyselin z kokosového ořechu)propylbetain	17,1
Tridecethsulfát sodný	8,3
POE 100 sorbitanmonooleát	7,5
Různé (zahrnuje pigment, ochrannou látku, barvivo)	2,0
Voda	65,1

Specifickou vlastností této složky je nedráždi vé působení vůči pokožce a očím.

Příklad 7

Složka	% hmotn.
Polyquaternium-10	0,1
Síran sodný	1,5
Laurylalkohol	0,3
Laurethsulfát sodný	5,8
Kyselina citrónová, bezvodá	0,2
(amid směsi mastných kyselin z kokosového ořechu)propylbetain	15,5
Lauroylsarkosinát sodný	1,5
Různé (zahrnuje vonnou látku, modré barvivo)	1,0
Voda	74,1

0 0 · 0 0 0 ♦ · · 0 « • 0 0 0 0 • · · · · 0 • · · · · « · · · ·· · * • 0 ·· 00 0 · » · « • ♦ · ·

0· 0 0

0 0 0 0 0· 0000

Příklad 8

Připravte reprezentativní čistící složku, která obsahuje následující složky:

Složka	% hmotn.
Decylpolyglukosa	12,0
(amid směsi mastných kyselin z kokosového ořechujpropylbetain	12,0
Lauroylsarkosinát sodný	12,0
Butylenglykol	3,6
PEG 14M	1,8
Polyquaternium-10	0,9
Dex panthenol	0,7
Fenoxyethanol	0,5
Benzylalkohol	0,5
Methylparaben	0,45
Propylparaben	0,25
EDTA disodný	0,2
Voda	55,1

Příklad 9

Složka	% hmotn.
SEFA* ester mastné kyseliny z bavlníkového oleje	57,5
Kyselina citrónová	0,30
(amid směsi mastných kyselin z kokosového ořechu)propylbetain	3,5
Lauroylsarkosinát sodný	10,7

Ethylenvinylacetátový polymer (Elvax 40W)	8,0
Mikrokuličky silikonového polymeru (Tospearly 145 A)	20,0

*

SEFA je zkratka pro sacharosové estery mastných kyselin

Roztavte ethylenvinylacetátový polymer v SEFA esteru mastné kyseliny z bavlníkového oleje při 90 °C a promíchejte ve výkonném mixéru. Přidejte prášky povrchově aktivních látek a kyselinu citrónovou a promíchejte. Přidejte mikrokuličky silikonového polymeru, promíchejte a ochlaďte, aby směs mohla ztuhnout. Složka je opakovaně tavitelná a snadno impregnovatelná na povrch nebo dovnitř tkaniny.

Příklad 10

Složka	% hmotn.
Laureth-10-karboxylát sodný (Empicol CB5S*)	50,0
C12 až C14, 12EO alkoholethoxylát (Empilan KB 12*)	50,0

dostupné u Albright & Wilson

Roztavte alkoholethoxylát, smíchejte s karboxylátem na homogenní směs a ochlaďte do ztuhnutí směsi. Poté je složka připravena k použití. Tato složka je opakovaně tavitelná a snadno impregnovatelná na povrch nebo dovnitř tkaniny.

Příklad 11

Složka	% hmotn.
Triethanolamin	2,9
Polyquaternium-39	0,1
Monolaurylfosfát	4,0
C12 až C14 N-methylglukosamid¹	5,0
(amid směsi mastných kyselin z kokosového ořechu)propylhydroxysultain²	2,0

Decylsulfát sodný	0,5
Kyselina citrónová, monohydrát	0,3
Vonná látka, ochranné látky aj.	4,0
Voda	81,2

¹ Dostupný od firmy Hoechst Celanese ² Dostupný od firmy Rhone Pouleno

Přidejte složky pomalu v následujícím pořadí při 60 °C do vody, postupně až se každá složka rozpustí: TEA, laurylfosfát, glykosamid. Ochlaďte na 45 °C a přidejte sultain, Polyquaternium-39 a sulfát, za míchání jako v předchozím případě. Přidejte vonnou látku, ochanné látky a chlaďte směs na pokojovou teplotu.

II. Terapeuticky účinné složky

Příklad 12

Připravte reprezentativní kondicionační složku smísením následujících složek:

Složka	Příklad 12
SEFA ester mastné kyseliny z bavlníkového oleje	48,0
SEFA* behenát	12,0
Vazelína	10,0
Glyceryltribehenát	5,0
Stearylalkohol	-
Parafín	-
Ester cholesterolu	25,0
Ozokeritový vosk	-
Glycerin	-
Triglycerylmonostearát	-

·♦· · • · · • · • · • « ··♦·

Dekaglyceryldipalmitát	-
Nonylfenolpolyglycinether¹	-

* >

SEFA je zkratka pro sacharosové estery mastných kyselin 'Hampex TNP, Hampshire Chemical, Co.

Příklad 13

Složka	Příklad 13
Polydimethylsiloxan, 500 cSt kapalina	0,7
Polydimethylsiloxanová pryskyřice	5,9
Cyklomethikon	59,0
Stearylalkohol	25,5
Cetylalkohol
Glycerylstearát	2,6
2 Nonylfenolpolyglycinether	5,0
Vonné látky a další.	1,0

'dostupný jako Myvacet 7-07, přibližně z poloviny acetylovaný, od firmy Eastman Chemical Co.

²dostupný jako Hampex TNP, Hampshire Chemical, Co.

Příklady 14 až 15

Připravte reprezentativní kondicionační složku pro přípravky podle předkládaného vynálezu podle následujícího postupu:

Složka	Příklad 14	Příklad 15
Hydrofobní fáze:
Lecitin, purifikovaný¹	10,3	10,8

• 9 9 9 ·· 99 9» • · 9 9 9

9 9 9 · • 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 ·· 99 • 9 9 9

9 » • 99 9

9 9

9999

Děkan	19,2	15,0
Minerální olej		5,0
Tricontanyl PVP²		26,0
Stearylalkohol	13,0
Kyselina 12-hydroxystearová	19,4
Hydrofílni fáze:
Glycerin	18,8	19,6
Propylenglykol	18,8	19,6
Složky aktivní péče o pokožku:
Triclosan	0,20
Kyselina salicylová	0,40
Nikotinamid		4,0

'Dostupný jako Epikuron 200 od firmy Lucas Meyer ²Dostupný jako Ganex WP-660 od firmy ISP

Smíchejte všechny složky dohromady, až dojde k tvorbě mikroemulse. Nejprve přidejte složky aktivní péče o pokožku do té fáze, která se blíží jejich parametrům rozpustnosti. Když přidáváte vosky, zahřejte směs pomalu na teplotu bodu tání vosku, vosk dispergujte mícháním a naneste na substrát nebo ochlaďte na pokojovou teplotu a uchovejte.

III. Přípravky pro osobní péči

Příklady 16 až 17

Připravte reprezentativní pokožku čistící a kondicionační přípravky s práškovými čistícími složkami z příkladů 2 a 3 podle následujícího postupu.

g práškové čistící složky je naneseno na jednu stranu prodyšného tavitelného rouna skládajícího se z nízkotavitelných tepelně pojitelných polyamidových vláken. Toto prodyšné rouno představuje Wonder Under vyráběné firmou Pellon, dostupné od firmy H. Levinson &

44 • 4 4 4

4 4

4 44 • 4 4 4 4 4

4 4 · ·

4 4 · 4 ·

4 4 4 · • •4 4 44 44

4« 4444

Co., Chicago, IL. Čistící složka je nanesena na oválnou oblast o velikosti přibližně 13 cm x 18 cm. Čistící složka je na vzduchu vysušena. Vrstva polyesterové vaty o plošné hmotnosti 67,8 g/m je rozstříhána na stejné díly a umístěna na tavitelné rouno. Polyesterová vata je složena ze směsi vláken o středním průměru 23 pm a 40 pm, znichž jsou alespoň některá zvlněná. Tloušťka vrstvy vaty je 0,58 cm měřeno při 0,775 g/cm². Vata vykazuje propustnost vzduchu 6398 1 s m' a kritický tlak pro propustnost pěny 2,7 cm H₂O. Vata je tepelně pojená a neobsahuje žádnou adhesivní látku. Je připravena druhá netkaná vrstva, která je perforována vodou a skládá se z polyesterových vláken o průměru 10 pm mezi kterými je umístěna prokládaná polypropylenová mřížková tkanina o průměru vláken 150 pm prokládaná po 0,8 cm. Druhá vrstva je ustřižena větší než jsou požadované rozměry přípravku a je na 10 minut umístěna do konvekční trouby při teplotě 150 °C, dokud nedojde vX a Y rozměru vrstvy ke smrštění na 70 % původní velikosti a vrstva vykazuje makroskopickou tloušťku 0,3 cm, měřeno při 0,775 g/cm . Vrstva před smrštěním vykazuje makroskopickou průměrnou plošnou hmotnost 64 g/m a obsahuje otvory o středním průměru 0,5 mm. Druhá vrstva je umístěna pod tavitelné rouno a vrstvy jsou spojeny dohromady pomocí bodových spojů a pomocí 2 mm širokého spoje podél celého obvodu s využitím lisovacího tepelného spojovacího stroje jako je spojovací stroj Sentinel Model 808 dostupný od firmy Sencorp, Hyannis, MA. Každý bodový spoj měří v průměru 3 mm a celkem se zde nachází 51 individuálních pravidelně vzdálených bodových spojů. Přípravek je oříznut a na načechranou vatovou stranu je naneseno 2,5 g kondicionační složky z příkladu 13 přivedením složky přes štěrbinové válcové zařízení opatřené mechanizovaným 1,5 mm otvorem a zásobníkem udržovaným na teplotě 60 °C. Složka je na povrchu přípravku rychle ochlazena, přípravek je uschován zabalený ve fólii pokryté kovem a připraven k použití.

Příklady 18 až 19

Připravte reprezentativní pokožku čistící a kondicionační přípravky obsahující kondicionační složky z příkladů 14 a 15 podle následujícího postupu.

Čistící složka podle příkladu 1 vykazující nízkou aktivitu ve vodě je pomocí troj válcového lisu rozemleta v poměru 1 : 1 s aluminosilikátem (dostupným jako Advera 401 N od firmy The PQ Corporation, Valley Forge, PA, který vyvíjí teplo z důvodu exotermické reakce s vodou). 10 g této čistící složky je naneseno na jednu stranu vrstvy vaty. Vatu představuje na vzduchu kladená načechraná nízkohustotní vata, která se skládá ze směsi 30 % hmotn. 15 denierových PET vláken, 35 % hmotn. 3 denierových dvoudílných vláken obsahujících PET jádro a PE obal a 35 % hmotn. 10 denierových dvoudílných vláken se stejným složením jádro·· ··*· • · · · · · · Φ 9 ·· · · · · » · · · 9 · ·· 9 9 9 9 9 9 9

Ο / ···· ·· ·· 99 99 9999 obal a vykazuje plošnou hmotnost 100 g/m². Povrchová látka je na vlákna nanesena ve čtyřech kvadrantech tvořících obdélník o rozměrech 25,4 cm x 30,5 cm, tak aby na okrajích rouna a mezi kvadranty zůstalo místo bez přítomnosti povrchově aktivní látky pro spojení vrstev. Druhá netkaná vrstva která je perforována vodou, se skládá z polyesterových vláken o průměru 10 pm, mezi kterými je umístěna prokládaná polypropylenová mřížková tkanina o průměru vláken probíhajících podél šířky netkané vrstvy 100 pm a vláken probíhajících kolmo k šířce netkané vrstvy 250 pm prokládaná (provazovaná) po 1 cm. Takový mřížkový materiál je dostupný od firmy Conwed Plastics, Minneapolis, MN. Druhá netkaná vrstva vykazuje plošnou hmotnost 70 g/m² a je mírně krepová z důvodu napětí v průběhu výrobního procesu netkaného materiálu a následné relaxaci po zpracování. Vrstvy jsou spojeny dohromady pomocí bodových spojů a také pomocí 2 mm širokého spoje podél celého obvodu s využitím lisovacího tepelného spojovacího stroje, jako je spojovací stroj Sentinel Model 808 dostupný od firmy Sencorp, Hyannis, MA. Každý bodový spoj měří v průměru 3 mm a celkem se na každém přípravku nachází 51 individuálních pravidelně vzdálených bodových spojů. Přípravek je oříznut a na načechranou vatovou stranu jsou naneseny 4 g kondicionační složky přivedením složky přes štěrbinové válcové zařízení opatřené mechanizovaným 1,5 mm otvorem a zásobníkem udržovaným na teplotě 60 °C. Složka je na povrchu přípravku rychle ochlazena, přípravek je uschován zabalený ve fólii pokryté kovem a připraven k použití.

Příklady 20 až 22

Připravte reprezentativní pokožku čistící a kondicionační přípravky obsahující za horka smísené čistící složky z příkladů 5, 9 a 10 podle následujícího postupu.

Substrát je připraven jako vodou zapřádaná směs vláken obsahující měkčí, jemnější vlákna na jedné straně a hrubší vlákna na straně druhé. Substrát je připraven vzdušným pokládáním dvou roun skládajících se z 10 denierových polyesterových (PET) vláken na sebe, každá z pavučin vykazující plošnou hmotnost 20 g/m². Rouno mřížkového materiálu, které tvoří dvousložková směs 55 % polyethylenu a 45 % polypropylenu o průměru vláken 150 pm prokládané po 0,8 cm je umístěno na vláknité rouno jako třetí vrstva. Čtvrté a páté rouno obsahující 3 denierová polyesterová vlákna o plošné hmotnosti 20 g/m² jsou vzdušně položeny na vrch třetího rouna. Tato rouna jsou zapředena vodou, svázána tak do jediného rouna a to je vysušeno na sušících bubnech, až je úplně zbaveno vlhkosti a dojde k 20 % smrštění z důvodu relaxace mřížkového materiálu. Ke straně rouna složené z hrubých vláken je přidán ve vodě vytvořený střednětající (T_g = cca 15 °C) akrylátový kopolymer pomocí nízkotlakého válcového nanášení při mokrém přírůstku plošné hmotnosti 5 g/m² a rouno je vysušeno. Povrchově aktivní

444# >4 • 444 4 4 · 4 44 4 • 44 44 · 4 4 · • 4 444 4 444 4 4

AQ 4 44 4444 444

V/VJ 444444 44 4 · 444444 látka je spojitě nanesena na rouno pomocí štěrbinového nanášení, tak aby byla rozprostřena na hrubší vláknité straně rouna při přírůstku plošné hmotnosti 80 g/m². Kondicionační složka podle příkladu 18 je spojitě nanesena na rouno pomocí štěrbinového nanášení, tak aby byla rozprostřena nájemné vláknité straně rouna při přírůstku plošné hmotnosti 50 g/m². Substrátové rouno je poté rozstříháno na jednotlivé přípravky obdélníkového tvaru se zakulacenými rohy o rozměrech 120 mm x 480 mm pomocí horkého řezacího válce, který způsobí že se mřížková vlákna po oříznutí mírně smrští směrem od okraje přípravku.

Příklady 23 až 25

Substrát je připraven jako vodou zapřádaná směs vláken obsahující měkčí, jemnější vlákna na jedné straně a hrubší vlákna na straně druhé. Substrát je připraven vzdušným pokládáním dvou roun skládajících se z 10 denierových polyesterových (PET) vláken na sebe, každá z pavučin vykazující plošnou hmotnost 20 g/m². Rouno polypropylenového mřížkového materiálu o průměru vláken 100 pm prokládané po 0,8 cm je umístěno na vláknité rouno jako třetí vrstva. Čtvrté a páté rouno obsahující 3 denierová polyesterová vlákna o plošné hmotnosti 20 g/m² jsou vzdušně položeny na vrch třetího rouna. Tato rouna jsou zapředena vodou, svázána tak do jediného rouna a to je vysušeno na sušících bubnech, až je úplně zbaveno vlhkosti a dojde k 20 % smrštění z důvodu relaxace mřížkového materiálu. Ke straně rouna složené z hrubých vláken je přidán ve vodě vytvořený střednětající (T_g = cca 15 °C) akrylátový kopolymer pomocí nízkotlakého válcového nanášení při mokrém přírůstku plošné hmotnosti 5 g/m² a rouno je vysušeno. Povrchově aktivní látka je spojitě nanesena na rouno pomocí štěrbinového nanášení, tak aby byla rozprostřena na hrubší vláknité straně rouna při přírůstku plošné hmotnosti 80 g/m². Kondicionační složka podle příkladu 12 je spojitě nanesena na rouno pomocí štěrbinového nanášení, tak aby byla rozprostřena na jemné vláknité straně rouna při přírůstku plošné hmotnosti 50 g/m². Substrátové rouno je poté rozstříháno na jednotlivé přípravky obdélníkového tvaru se zakulacenými rohy o rozměrech 120 mm x 480 mm pomocí horkého řezacího válce, který způsobí že se mřížková vlákna po oříznutí mírně smrští směrem od okraje přípravku.

• 4 4444

4«

Příklady 26 až 30

Připravte reprezentativní pokožku čistící přípravky obsahující čistící složky z příkladů 4, 6, 7, 8 a 16 podle následujícího postupu.

Substrát je připraven jako vodou zapřádaná směs vláken obsahující měkčí, jemnější vlákna na jedné straně a hrubší vlákna na straně druhé. Substrát je připraven vzdušným pokládáním dvou roun skládajících se z 10 denierových (PET) vláken na sebe, každá z pavučin vykazující plošnou hmotnost 20 g/m². Rouno elastomerového mřížkového materiálu složeného z vláken o průměru 100 pm v jednom směru a vláken o průměru 40 μιη v druhém směru, prokládané po 1,0 cm intervalech je umístěno na vláknité rouno jako třetí vrstva. Takové rouno je dostupné od firmy Conwed Plastics, Minneapolis, MN. Čtvrté a páté rouno obsahující 3 denierová polyesterová vlákna o plošné hmotnosti 20 g/m² jsou vzdušně položeny na vrch třetího rouna. Tato rouna jsou zapředena vodou, svázána tak do jediného rouna a to je vysušeno na sušících bubnech, až je úplně zbaveno vlhkosti a dojde k 20 % smrštění z důvodu relaxace mřížkového materiálu. Ke straně rouna složené z hrubých vláken je přidán ve vodě vytvořený střednětající (T_g = cca 15 °C) akrylátový kopolymer pomocí nízkotlakého válcového nanášení při mokrém přírůstku plošné hmotnosti 5 g/m² a rouno je vysušeno. Přípravek je připraven rozřezáním rouna na obdélníky o velikosti 25,4 mm x 20,3 mm, nanesením 12 g tekuté čistící složky a vysušením v konvekční troubě. Přípravky jsou zabaleny a připraveny k použití.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

V podstatě suchý jednorázový přípravek pro osobní péči vhodný pro čištění

2.

2.

3.

3.

vyznačující se t í m, že se skládá:

a) ze substrátu nerozpustného ve vodě, který se skládá z první vrstvy, která se skládá:

1) z netkané dílčí vrstvy,
2) polymerní síťoviny uspořádané s netkanou dílčí vrstvou; a

b) z čistící složky umístěné v těsné blízkosti první vrstvy, která obsahuje od 10 % hmotn. do 1000 % hmotn. pěnivé povrchově aktivní látky, vztaženo na hmotnost substrátu nerozpustného ve vodě.

Přípravek podle nároku 1 vyznačující se tím, že polymerní síťovina obsahuje materiály vybrané ze skupiny složené z nylonu, viskózy, polyolefinů, polyesteru a jejich směsí.

Přípravek podle nároku 1 vyznačující se tím, že první vrstva je zahřáta a ochlazena, což způsobí smrštění polymerní síťoviny ve směru X-Y a dodá tak první vrstvě makroskopický trojrozměrný charakter.

Způsob čištění pokožky a/nebo vlasů vyznačující se tím, že:

a) přípravek podle nároku 1 se namočí a

b) dojde ke kontaktu pokožky a vlasů s namočeným přípravkem.

V podstatě suchý jednorázový přípravek pro osobní péči vhodný pro čištění vyznačující se t í m, že se skládá:

a) ze substrátu nerozpustného ve vodě, který se skládá:

1) z první vrstvy, která se skládá:

a) z netkané dílčí vrstvy,

b) polymerní síťoviny uspořádané s netkanou dílčí vrstvou; a

2) druhé vrstvy umístěné v těsné blízkosti první vrstvy; a

b) z čistící složky umístěné v těsné blízkosti první vrstvy a druhé vrstvy, která obsahuje od 10 % hmotn. do 1000 % hmotn. pěnivé povrchově aktivní látky, vztaženo na hmotnost substrátu nerozpustného ve vodě.

• 9 99

9 9 9 9

9 9 9

9 9 9 9

9 9 9

99 999 9 ♦♦ »··* • V «· • 9 9 9

9 9 9

9 9 9 9

9 9 9

9 99 9 99

6. Přípravek podle nároku 5 vyznačující se tím, že druhou vrstvu tvoří materiál vybraný ze skupiny složené z netkaných materiálů, tkaných materiálů a polymerních fólií.

7. Přípravek podle nároku 5 vyznačující se t í m, že první vrstva a druhá vrstva jsou navzájem bodově spojeny.

8. V podstatě suchý jednorázový přípravek pro osobní péči vhodný pro kondicionování vyznačující se t í m, že se skládá:

a) ze substrátu nerozpustného ve vodě, který se skládá:

1) z netkané dílčí vrstvy,

2) polymemí síťoviny uspořádané s netkanou dílčí vrstvou; a

b) terapeuticky účinné složky umístěné v těsné blízkosti substrátu nerozpustného ve vodě, která obsahuje od 10 % hmotn. do 1000 % hmotn. terapeuticky účinné látky, vztaženo na hmotnost substrátu nerozpustného ve vodě.

9. Přípravek podle nároku 8 vyznačující se tím, že terapeuticky účinná látka je vybrána ze skupiny složené z hydrofobních kondicionačních látek, hydrofilních kondicionačních látek, složených kondicionačních látek a jejich směsí.

10. V podstatě suchý jednorázový přípravek pro osobní péči vhodný pro čištění a kondicionování vyznačující se tím, že se skládá:

a) ze substrátu nerozpustného ve vodě, který se skládá z první vrstvy, která se skládá:

1) z netkané dílčí vrstvy,

2) polymemí síťoviny uspořádané s netkanou dílčí vrstvou; a

b) z čistící složky umístěné v těsné blízkosti první vrstvy, která obsahuje od 10 % hmotn. do 1000 % hmotn. pěnivé povrchově aktivní látky, vztaženo na hmotnost substrátu nerozpustného ve vodě; a

c) terapeuticky účinné složky umístěné v těsné blízkosti substrátu nerozpustného ve vodě, která obsahuje od 10 % hmotn. do 1000 % hmotn. terapeuticky účinné látky, vztaženo na hmotnost substrátu nerozpustného ve vodě.

11. Souprava pro osobní péči vyznačující se t í m, že obsahuje přípravek podle nároku 1 a další přípravek, který se skládá ze substrátu a terapeuticky účinné složky.