CZ20022587A3 - Textilní stroj s alespoň jedním obslužným zařízením - Google Patents

Textilní stroj s alespoň jedním obslužným zařízením Download PDF

Info

Publication number
CZ20022587A3
CZ20022587A3 CZ20022587A CZ20022587A CZ20022587A3 CZ 20022587 A3 CZ20022587 A3 CZ 20022587A3 CZ 20022587 A CZ20022587 A CZ 20022587A CZ 20022587 A CZ20022587 A CZ 20022587A CZ 20022587 A3 CZ20022587 A3 CZ 20022587A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
service device
service
travel
textile machine
data
Prior art date
Application number
CZ20022587A
Other languages
English (en)
Inventor
Martin Zipperer
Original Assignee
Rieter Ingolstadt Spinnereimaschinenbau Ag
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Priority claimed from DE10205656.0A external-priority patent/DE10205656C9/de
Application filed by Rieter Ingolstadt Spinnereimaschinenbau Ag filed Critical Rieter Ingolstadt Spinnereimaschinenbau Ag
Publication of CZ20022587A3 publication Critical patent/CZ20022587A3/cs

Links

Classifications

    • D—TEXTILES; PAPER
    • D01—NATURAL OR MAN-MADE THREADS OR FIBRES; SPINNING
    • D01H—SPINNING OR TWISTING
    • D01H13/00—Other common constructional features, details or accessories
    • D01H13/32—Counting, measuring, recording or registering devices
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B65—CONVEYING; PACKING; STORING; HANDLING THIN OR FILAMENTARY MATERIAL
    • B65H—HANDLING THIN OR FILAMENTARY MATERIAL, e.g. SHEETS, WEBS, CABLES
    • B65H54/00—Winding, coiling, or depositing filamentary material
    • B65H54/02—Winding and traversing material on to reels, bobbins, tubes, or like package cores or formers
    • B65H54/22—Automatic winding machines, i.e. machines with servicing units for automatically performing end-finding, interconnecting of successive lengths of material, controlling and fault-detecting of the running material and replacing or removing of full or empty cores
    • B65H54/26—Automatic winding machines, i.e. machines with servicing units for automatically performing end-finding, interconnecting of successive lengths of material, controlling and fault-detecting of the running material and replacing or removing of full or empty cores having one or more servicing units moving along a plurality of fixed winding units
    • D—TEXTILES; PAPER
    • D01—NATURAL OR MAN-MADE THREADS OR FIBRES; SPINNING
    • D01H—SPINNING OR TWISTING
    • D01H13/00—Other common constructional features, details or accessories
    • D01H13/005—Service carriages travelling along the machines
    • B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B65—CONVEYING; PACKING; STORING; HANDLING THIN OR FILAMENTARY MATERIAL
    • B65H—HANDLING THIN OR FILAMENTARY MATERIAL, e.g. SHEETS, WEBS, CABLES
    • B65H2701/00—Handled material; Storage means
    • B65H2701/30—Handled filamentary material
    • B65H2701/31—Textiles threads or artificial strands of filaments

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Textile Engineering (AREA)
  • Spinning Or Twisting Of Yarns (AREA)

Description

Textilní stroj s alespoň jedním obslužným zařízením a způsob jeho řízení
Oblast techniky
Vynález se týká textilního stroje s řídicím zařízením pro řízení pojezdového pohybu přičemž obslužné zařízení je pojízdné po kolejnici podél řady pracovních míst k obsluze a/nebo kontrole pracovních míst.
Vynález se také týká způsobu řízení pojezdového pohybu prvního obslužného zařízeni, které je pojízdné po kolejnici podél řady pracovních míst textilního stroje.
Vynález se také týká způsobu řízení pojezdového pohybu prvního a alespoň jednoho druhého obslužného zařízení, která jsou pojízdná po společné dráze podél řady pracovních míst textilního stroje pro obsluhu a/nebo kontrolu pracovních míst.
Dosavadní stav techniky
U jednoho známého bezvřetenového dopřádacího stroje (DE 31 11 627 A1) jsou na jedné kolejnice uspořádána dvě obslužná zařízení různého druhu pojízdně podél řady stejných pracovních míst. Jedno obslužné zařízení obsahuje pro každý směr jízdy signalizátor jízdní překážky, který je spojen se zařízením pro obrácení směru jízdy. Kdykoliv signalizátor jízdní překážky narazí na překážku, obrátí zařízení pro obrácení směru jízdy směr jízdy. Přitom dochází k tělesnému „ohmatávání“ překážek v jízdním úseku a obrácení směru jízdy se iniciuje nezávisle na druhu překážky.
U jiného známého bezvřetenového dopřádacího stroje (DE 199 30 644 A1) jsou na kolejnici bezvřetenového dopřádacího stroje pojízdně podél řady pracovních míst uspořádána stejná obslužná zařízení. Pro každé z obslužných zařízení je navržen jeden senzor, který zjišťuje překážku v jízdní dráze a při výskytu takové překážky zařídí obrácení směru jízdy obslužného zařízení. Přitom se též zabraňuje vzájemné kolizi obslužných zařízení.
PV 2002-2587 25. 7. 2002 ··. .PS3342CZ_1 : 4*1.12.2002 • · • · · · · ·
Úkolem vynálezu je vytvořit textilní stroj s alespoň jedním obslužným zařízením a způsob, který umožňuje pružné a účinné řízení pojezdového pohybu obslužného zařízení s přihlédnutím k překážkám nebo k pracovním úsekům.
Podstata vynálezu
Tento úkol je řešen význaky nároků 1, 10, resp. 22. Výhodná provedení jsou předmětem závislých nároků.
Podle nároku 1 je pojízdně po kolejnici podél řady pracovních míst textilního stroje uspořádáno alespoň první obslužné zařízení. Toto obslužné zařízení provádí na pracovních místech obslužné a kontrolní funkce. Pojezdový pohyb obslužného zařízení je řízen řídícím zařízením. Do řídicího zařízení lze uložit data o omezeních pojezdové dráhy, o zadaných bodech obratu a/nebo o překážkách, například do paměti, z níž je lze opět vyvolat. Při řízení pojezdového pohybu bere řídicí zařízení tato uložená data o omezeních pojezdové dráhy, o zadaných bodech obratu a/nebo o překážkách v úvahu.
Obslužnými zařízeními jsou přitom zpravidla automaty, které na pracovních místech textilního stroje provádějí různé pracovní úkony, čisticí automaty nebo podobně. Takovými pracovními úkony jsou například čištění pracovních míst, opětný rozběh pracovního místa při výpadku nebo přípravě výstupních produktů nebo podobně. U bezvřetenového dopřádacího stroje například provede obslužné zařízení přídavně výměnu cívek, když je některá cívka naplněna vypředenou nití, nebo se při přetrhu niti provede nové zapředení pracovního místa.
Překážkou v tomto smyslu je některá textilnímu stroji „známá“ překážka. Přitom se v řídicím zařízení nebo součinností různých řídicích zařízení poskytují údaje o „známé“ překážce. Takovou překážkou je přitom pravidelně jiné obslužné zařízení, servisní stanice pro obslužné zařízení, která je v dané chvíli obsazena některým obslužným zařízením, obsluhované pracovní místo, přes které nelze přejet, překážka, kterou obsluhující pracovník jako takovou určil vložením údaje nebo podobně. Taková překážka proto nemusí být zjištěna bezdotykově nebo fyzickým kontaktem pomocí zařazeného zjišťovacího zařízení, nýbrž výskyt takové překážky se odvodí z již existujících dat. Nezávisle na tom lze samozřejmě
PV 2002-2587 25. 7. 2002
P$3342CZ_1 • 11. 12. 2002 stanovit, že řídicí zařízení zpracovává též signály ze zjišťovacích zařízeni. Bezdotykově nebo dotykově pracující zjišťovací zařízení zjišťují neznámé překážky, k nimž se rovněž přihlíží při řízení pojezdového pohybu. Takovou nepředvídanou překážkou je například obsluhující pracovník v pojezdové dráze.
Bodem obratu je přitom zpravidla libovolně zadatelný bod na kolejnici, přes který by se obslužné zařízení, posuzováno fyzicky, mohlo pohybovat dále. Bod obratu se stanoví řídicím zařízením nebo například obsluhujícím pracovníkem pomocí vložení dat.
Omezením pojezdové dráhy je přitom zpravidla koncový bod kolejnice nebo nějaká přídavná volitelná konstrukční jednotka na textilním stroji, která znamená nezměnitelně konec pojezdové dráhy pro obslužné zařízení a vůči níž se obslužné zařízení přednostně již při najíždění na ni zabrzdí.
Poskytnutím dat o překážkách, omezeních pojezdové dráhy a/nebo o zadaných bodech obratu je možno na ně pružně a účinně nastavit řízení pojezdového pohybu, protože jízda obslužného zařízení nepokračuje prostě až (do stadia) když dojde k fyzickému nebo bezdotykovému zjištění skutečného výskytu překážky.
Jestliže se k řízení pojezdového pohybu použije řídicí zařízení obslužného zařízení a/nebo textilního stroje, lze řízení pojezdové dráhy realizovat na řídicí jednotce, která je beztoho k dispozici. Hierarchické členění řízení pojezdové dráhy se provádí s výhodou s přizpůsobením na existující hierarchické členění řídicích jednotek. Například se řízení pojezdového pohybu obslužného zařízení převezme od jeho řídicího zařízení, přičemž tomuto se prostřednictvím řídicího zařízení textilního stroje (centrály stroje) poskytnou údaje o dalších obslužných zařízeních, omezeních pojezdové dráhy nebo o zadaných bodech obratu. Nebo se řízení pojezdového pohybu převezme přes řízení textilního stroje, například centrálu stroje, takže odtud se přenášejí do řídicího zařízení obslužného zařízení pouze instrukce pro pohyb. Nebo se z centrály stroje poskytují pouze data o vzdálenosti a data o druhu překážky, takže řídicí zařízení obslužného zařízení pak s přibráním dalších dat, jako například polohy a/nebo rychlosti obslužného zařízení, zahájí další řídicí opatření.
PV 2002-2587 25. 7. 2002 :^.-^5334202-1 ·: : ·Ί1. 12.2002
U obzvlášť výhodného provedení se poskytují data o alespoň jednom druhém obslužném zařízení. Tím lze řízení pojezdového pohybu prvního obslužného zařízení odsouhlasit s druhým obslužným zařízením. To je výhodné zejména tehdy, když jedné straně textilního stroje jsou pevně přiřazena dvě nebo tři obslužná zařízení. Protože všechna obslužná zařízení obsluhují nebo mohou obsluhovat navzájem sousedící pracovní místa, je riziko kolize mezi obslužnými zařízeními obzvlášť velké. Protože přiblížení mezi obslužnými zařízeními jsou četná, bylo by mechanické namáhání rychlým zabrzděním před příslušným druhým obslužným zařízením obzvlášť vysoké, což vede k zesílenému opotřebení podvozku obslužných zařízení. Poskytnutím dat o druhém obslužném zařízení / prostřednictvím druhého obslužného zařízení lze tedy již předem učinit odpovídající opatření, například měkké zabrzdění jednoho z obslužných zařízení.
Data, například poloha, rychlost a podobně, se mezi obslužnými zařízeními přenášejí s výhodou komunikačním spojením mezi každým obslužným zařízením a centrálou stroje (řídicí jednotkou textilního stroje). Může však též být zařízeno, že odpovídající data se vyměňují navzájem mezi obslužnými zařízeními, a že každé obslužné zařízení pak provádí řízení pojezdového pohybu podle vyměněných dat. Taková výměna dat může být například prováděna optickým komunikačním spojem mezi obslužnými zařízeními.
U způsobu řízení pojezdového pohybu podle nároku 10 probíhá řízení pojezdového pohybu v závislosti na datech o omezení pojezdové dráhy, o zadaných bodech obratu a/nebo o překážkách, přičemž tato data poskytuje některé řídicí zařízení. Data obsahují i druh překážky, takže při řízení pojezdového pohybu se berou v úvahu na překážce závislá opatření. Nedochází proto k žádnému „ohmatávání“ pojezdové dráhy naslepo ani k žádnému na překážce nezávislému výhybnému pohybu obslužného zařízení.
Pro chránění podvozku obslužného zařízení se s výhodou iniciuje brzdění v závislosti na okamžité rychlosti obslužného zařízení a na vzdálenosti od překážky.
Znalostí druhu překážky, například toho, že jde o jen přechodnou překážku, jakou je některé jiné obslužné zařízení, lze další pojezdové chování obslužného zařízení po zjištění překážky učinit závislým na druhu této překážky. Lze-li z dat překážky odvodit, že tato brzy přestane, může například postačit pouhé ♦ · · • · ·
PV 2002-2587 25. 7. 2002 •ÍJ$3342CZ_1 : : .11.12.2002 zpomalení jízdy obslužného zařízení k překážce. Nebo lze obslužné zařízení před překážkou zastavit a tam nechat stát pohotově až do odstranění překážky.
S výhodou se oznamuje též pracovní stav druhého obslužného zařízení, takže na základě pracovního stavu obou obslužných zařízení lze stanovit, který pojezdový pohyb první obslužné zařízení nyní provede. Tím se zvýší pracovní výkonnost prvního obslužného zařízení. To například obrátí směr své jízdy, když druhé obslužné zařízení působí delší dobu na jednom pracovním místě. Je-li druhé obslužné zařízení na pracovním místě jen krátce, například při ofukování pracovního místa bezvřetenového dopřádacího stroje, může první obslužné zařízení počkat na ukončení činnosti druhého obslužného zařízení a pak ve svém pojezdu pokračovat.
U způsobu podle nároku 22 lze uložit data pro první a druhé obslužné zařízení k zadaným pracovním úsekům pro první a druhé obslužné zařízení a řízení pojezdového pohybu probíhá na základě těchto uložených dat. Pro každé obslužné zařízení je spravován vlastní pracovní úsek. Přitom mohou být vytvořena více než dvě obslužná zařízení, přičemž v řídicím zařízení je pro každé obslužné zařízení definován vlastní pracovní úsek. Výše popsané podrobnosti o obslužném zařízení, řídicím zařízení atd. zde platí přiměřeně.
Jestliže se některé z obslužných zařízení vyřadí z provozu, přidá se úsek od okrajového úseku pracovního úseku jiného obslužného zařízení až po polohu z provozu vyřazeného obslužného zařízení k druhému obslužnému zařízení pro obsluhu a/nebo kontrolu pracovních míst. Obslužné zařízení může být mimo provoz, protože bylo vyřazeno z provozu, protože došlo k poruše obslužného zařízení, vypadlo řízení obslužného zařízení, na obslužném zařízení se provádí servis /údržba, textilní stroj není dosud v provozu nebo podobně. Za mimoprovozní se pokládá též stav, při němž obslužné zařízení nedokáže určit svou aktuální polohu, nebo svou aktuální polohu nedokáže sdělit řídicímu zařízení (řídicímu zařízení obslužného zařízení a/nebo textilního stroje). V posléze uvedeném příkladu se obslužné zařízení s výhodou zastaví a zůstane ve své poloze.
Poloha obslužného zařízení vyřazeného z provozu je jím buďto zjištěna a postoupena řídicímu zařízení nebo se za předpokládanou polohu považuje ta, z
PV 2002-2587 25. 7. 2002
*PS3342CZ_1 .ďl. 12. 2002 níž bylo naposled odesláno hlášení obslužného zařízení řídicímu zařízení. S výhodou se vedle softwarového zabránění kolize mezi prvním a druhým obslužným zařízením vytvoří ještě zjišťovací zařízení překážky (viz níže), jímž pak lze zjistit z provozu vyřazené obslužné zařízení pro případ, že by naposled ohlášená nebo aktuálně ohlášená poloha nesouhlasila se skutečnou polohou.
Aktuální poloha z provozu vyřazeného obslužného zařízení se s výhodou zjistí zjišťovacím zařízením nebo ji obsluhující pracovník oznámí řídicímu zařízení, zjišťovací zařízení pro zjištění polohy obslužného zařízení vyřazeného z provozu může být uspořádáno například na obslužném zařízení, které je v provozu.
Je-li z provozu vyřazeno první i druhé obslužné zařízení, jak je tomu například tehdy, když je stroj nově zapojován, je absolutní poloha obou obslužných zařízení zpočátku neznámá. Pro vyloučení kolize se proto pracovní úsek toho obslužného zařízení, které bylo dáno do provozu jako první, stanoví jen v tom rozsahu, v němž se obslužné zařízení, které bylo dáno do provozu jako první, bez kolize s druhým obslužným zařízením přemístilo pro svou inicializaci. Jsou-li například obě obslužná zařízení na témže konci celkového pracovního úseku pracovních míst a je-li inicializační poloha jednoho obslužného zařízení na druhém konci, zjišťuje obslužné zařízení při svém pojezdu k druhému konci všechna mezilehlá pracovní místa jako „sjízdná“ bez kolize, takže se zpočátku stanoví celý úsek toho obslužného zařízení, které bylo inicializováno jako první, jako jeho pracovní úsek.
K obsluhování určený pracovní úsek provozně nasazeného obslužného zařízení nebo toho obslužného zařízení, které bylo uvedeno do provozu jako první, může být rozšířen nebo zúžen o ta pracovní místa, podél kterých bude pojíždět to druhé obslužné zařízení, které dosud nebylo zavedeno do provozu. Například při pojezdu tohoto druhého, dosud do provozu nezavedeného obslužného zařízení do jeho inicializační polohy. Pro každé obslužné zařízení lze přitom vytvořit jednu nebo několik inicializačních poloh, do nichž lze volitelně najíždět. V jedné inicializační poloze se zjistí/stanoví absolutní poloha obslužného zařízení na textilním stroji. Při inicializačním pojezdu se obslužným zařízením pojíždí s výhodou ve směru opačném vůči směru druhého obslužného zařízení. K
PV 2002-2587 25. 7. 2002 · PS3342CZ_1 : : .Ί1.12.2002 inicializačnímu pojezdu může dát podnět řídicí jednotka nebo obsluhující pracovník. Ten také může obslužnou jednotku přesunout bez využití jejího pohonu.
Pojezdová dráha nebo vzájemná poloha obslužného zařízení vyřazeného z provozu se zjistí podle polohových značek nebo zjišťovacími zařízeními podél pojezdové dráhy, přičemž se zjistí rovněž příslušný směr pojezdu.
Teprve po inicializaci obou obslužných zařízení, to je po stanovení jejich absolutní polohy na textilním stroji, se původní pracovní úseky každého z obslužných zařízení opět uvolní.
Přehled obrázků na výkrese
Příklady provedení vynálezu budou blíže vysvětleny s odkazem k připojeným výkresům, kde značí obr. 1 schematický půdorys rotorového dopřádaciho stroje se vždy dvěma obslužnými zařízeními pro každou stranu dopřádaciho stroje, obr. 2 schematický bokorys dvou obslužných zařízení uspořádaných pojízdně na společné kolejnici, obr. 3 schematický bokorys dvou obslužných zařízení s kontaktním spínacím zařízením, obr. 4 perspektivní bokorys dvou obslužných zařízení se stranově uspořádanými zjišťovacími zařízeními, obr. 5a stanovení pracovního úseku pro obslužné zařízení nasazené v provozu, když je druhé obslužné zařízení mimo provoz, a obr. 5b stanovení pracovního úseku, když jsou dvě obslužná zařízení mimo provoz.
Příklady provedení vynálezu
Obr. 1 znázorňuje schematický půdorys rotorového dopřádaciho stroje 10 vždy se dvěma obslužnými zařízeními 14a-d na každé straně spřádacího stroje. Mezi koncovou skříní 11 a skříní 12 pohonů rotorového dopřádaciho stroje 10 je na obou stranách rotorového dopřádaciho stroje vedle sebe uspořádána řada pracovních míst 13. Na koncovou skříň 11 navazuje podávači jednotka 18 dutinek, která ke koncové skříni H přivádí prázdné dutinky k jejich rozdělení podél pracovních míst 13. Ve skříni 12 pohonů jsou o sobě známým způsobem uloženy hnací agregáty pro společný pohon pracovních míst 13. Ve skutečnosti je
PV 2002-2587 25. 7. 2002
·. .’PS3342CZ_1 : 41.12.2002 mezi skříněmi 11, 12 podstatně větší než znázorněný počet pracovních míst 13, což je znázorněno přerušovacími čárami.
V následujících příkladech provedení blíže popsaná obslužná zařízení 14ad slouží k opětnému zapředení niti, k výměně cívky, čištění pracovních míst 13 a podobně, jak to je samo o sobě známé.
Rovnoběžně s pracovními místy 13 probíhá po každé z obou stran bezvřetenového spřádacího stroje 10 vždy jedna z obou kolejnic 15, 16. Na kolejnicích 15, 16 jsou obslužná zařízení 14a-d uspořádána známým způsobem na podvozku. Obě kolejnice 15, 16 jsou navzájem spojeny půlkruhem 17 okolo skříně 12 pohonů, takže obslužnými zařízeními 14a nebo 14c lze přejet po půlkruhu 17 na opačnou stranu. Zásobování obslužných zařízení 14 obstarávají známým způsobem neznázorněné unášecí řetězy, které probíhají rovnoběžně s pracovními místy 13 a v nichž jsou položena zásobovací vedení pro obslužná zařízení jako je elektrické vedení, vedení tlakového vzduchu, řídicí vedení, podtlakové vedení pro odsávání nebo podobně.
Obr. 2 znázorňuje schematicky bokorysný pohled na obslužná zařízení 14a, 14b. V každém z obou obslužných zařízení 14a, 14b je uspořádána vždy jedna řídicí jednotka 20a , 20b, která je přes komunikační spojení 21a, 21b spojena s centrálou stroje, případně s řídicí jednotka 22 rotorového dopřádacího stroje 10. Komunikačním spojením 21a, 21b je například datové vedení, které je společně se zásobovacími vedeními zavedeno do unášecího řetězu.
V horním úseku obslužných zařízení 14a, 14b je uspořádána vždy jedna spínací jednotka 23. v každé z nichž je výkyvné uložen spínací třmen 24. Spínací třmen 24 je přesazen stranově od obslužných zařízení 14a, 14b a je veden ve spodní části přes šířku obslužných zařízení 14a, 14b. Spínací třmen 24 je možné vykývnout směrem k obslužnému zařízení 14a, 14b. Spínací třmeny 24 slouží pro zjišťování boční překážky, jako například obsluhy rotorového dopřádacího stroje 10, jak je to naznačeno na obr. 2. Mírným vykývnutím spínacích třmenů 24 se vytvoří spínací kontakt ve spínací jednotce 23 a vyvolá se zabrzdění obslužného zařízení 14a, 14b. Přídavně jsou při dalším vykývnutí spínacího třmenu 24 přes první kontaktní bod vytvořeny další spínací stupně. Přitom se při dalším vykývnutí spínacího třmenu 24 uvede do činného stavu druhý spínací kontakt, jímž se
PV 2002-2587 25. 7. 2002 ‘*Ř33342CZ_1 : : .Ί1. 12.2002 • * · · · · vyvolává silnější zpožďování obslužného zařízení 14a, 14b. Nakonec se při úplném vykývnutí spínacího třmenu uvede v činnost třetí spínací kontakt, který vyvolá náhlé zastavení obslužného zařízení 14a, 14b. Přídavně je na obslužných zařízeních 14a, 14b stranově uspořádán vždy jeden nouzový vypínač 25, který při naběhnutí na překážku nebo po stisknutí obsluhujícím pracovníkem 26 rovněž způsobí náhlé zastavení obslužného zařízení 14a, 14b.
Absolutní polohy obslužných zařízení 14a, 14b (viz níže) určené v řídicí jednotce 20a, 20b nebo v řídicím zařízením 22 dopřádacího stroje 10 se vymění, takže prostřednictvím údajů o absolutních polohách lze vypočíst vzájemnou vzdálenost mezi dvěma obslužnými zařízeními 14a, 14b . Tím se zjistí vzdálenost od některého jiného obslužného zařízení 14a, 14b , který v důsledku společné pojezdové dráhy po kolejnici rovněž představuje překážku v jízdní dráze. Stejně se vypočte vzdálenost obslužného zařízení 14a, 14b od některé překážky, například od podávači jednotky 18 dutinek.
Obr. 3 znázorňuje druhou variantu provedení zjišťovacího zařízení překážek určeného pro zamezení kolize mezi obslužnými zařízeními 14a, 14b. Zde jsou v pravém horním stranovém úseku obslužných zařízení 14a, 14b (v bokorysném pohledu z obr. 3) uspořádány spínače 30, které jsou aktivovány kolíky, případně výstupky 31 na protilehlé straně příslušného sousedního obslužného zařízení 14a, 14b. Spínač 30 a kolík 31 jsou vytvořeny buď jako alternativa k nouzovému vypínači 25 a spínacímu třmenu 24 z obr. 2 nebo přídavně k nouzovému vypínači 25 a/nebo spínacímu třmenu 24. V posléze uvedeném případu se vytvoří pojistné zjišťovací zařízení pro zabránění kolize pro případ, že by nezareagoval nouzový vypínač 25 a/nebo se spínacím třmenem 24 spojená spínací jednotka 23. Spínače 30 jsou spojeny s řídicími jednotkami 20a, 20b, které hlídají spínací signál od spínačů 30 a při výskytu signálu vyvolají zastavení obslužných zařízení 14a, 14b pro zamezení kolize. S výhodou je na každé straně obslužných zařízení 14a, 14b vytvořen jak jeden spínač tak i jeden výstupek 31, takže u každého obslužného zařízení 14a, 14b se provádí hlídání kolize v každém směru jízdy.
Obr. 4 je schematický perspektivní bokorysný pohled na obslužná zařízení 14a, 14b. Na bočních plochách obslužných zařízení 14a, 14b jsou vedle sebe
PV 2002-2587 25. 7. 2002 ··. .«PS3342CZ_1 Z .11,12.2002 uspořádány vysílací jednotka 40, odrazový prostředek 41 a přijímací jednotka 42. Vysílací jednotka 40 vysílá světelný signál v úhlu skloněném ke kolmici boční plochy. Při jisté stanovené vzdálenosti mezi obslužnými zařízeními 14a, 14b dopadne v prostorovém směru do svazku spojený paprsek z vysílací jednotky 40 na odrazový prostředek 41 protilehlého obslužného zařízení 14a, 14b. Odtud se světelný paprsek odráží pod úhlem dopadu a vrací k vysílacímu obslužnému zařízení 14a, 14b. Tam světelný paprsek dopadne na přijímací jednotku 42. Tím zjistí přijímací jednotka 42 pouze signál vyslaný vysílací jednotkou 40, když je mezi obslužnými zařízeními 14a, 14b dodržena definovaná vzdálenost. Aby se zabránilo ovlivňování přijímací jednotky 42 signálem z protilehlé vysílací jednotky 40, provádí se zjišťování signálů závisle na vlnové délce, přičemž pro každou stranu obslužného zařízení 14a, 14b se použije vždy některá vlastní vysílací/přijímací frekvence. Nebo jsou signály v závislosti na straně obslužného zařízení 14a, 14b rozdílně modulovány, takže přijímací jednotka 42 zjišťuje pouze signál vysílaný na stejné straně příslušnou vysílací jednotkou.
Při tomto uspořádání může i obslužné zařízení 14b zjistit polohu obslužného zařízení 14a a naopak. Této možnosti zjišťovaní polohy lze využít i k tomu, že některé obslužné zařízení 14a-d ohlásí řídicí jednotce 20a, 20b a/nebo 22 polohu některého obslužného zařízení 14a, 14b , které je mimo provoz. Jestliže například centrále 22 stroje není známa poloha obslužného zařízení 14a, může dát zjistit tuto polohu obslužným zařízením 14b. Tímto ohlášením polohy lze opět zahájit řízení pojezdového pohybu obslužného zařízení 14a.
Přídavně nebo namísto vysílací/přijímací jednotky 40. 42 z obr. 4 může být vytvořena jednotka zjišťující vzdálenost (neznázorněno), jak je známa například ze signalizačních zařízení pohybu. I zde je vysílací/přijímací kmitočet rozdílný v závislosti na straně obslužného zařízení 14a-d, takže protilehlé zjišťovací jednotky vzdálenosti se navzájem neovlivňují. Signál vzdálenosti lze vyhodnocovat nespojitě, přičemž se signál vysílá od jisté intenzity signálu. V tomto případě se vyvolá proces zabránění kolize při poklesu pod zadanou minimální vzdálenost. Nebo se vzdálenost od té které překážky nebo od protilehlého obslužného zařízení 14a-d plynule resp. neustále sleduje, čímž lze iniciovat proces zabránění kolize v závislosti na vzdálenosti.
PV 2002-2587 25. 7. 2002 · *ř*$3342CZ_1 : : /11.12.2002
V jednom režimu řízení pro zabránění kolize se zjišťovací jednotkou vzdálenosti zjišťuje překážka a vzdálenost od překážky. Dotazem na data koncových bodů jízdního úseku (například podávači jednotky 18 dutinek) a na polohy dalších obslužných zařízení 14a-d v řídicí jednotce 20a, 20b, 22 se zjistí, že jde o nepředvídanou překážku, například o obsluhujícího pracovníka 26. Je-li tato překážka v úseku pracovních míst 13, má se za to, že jde o obsluhujícího pracovníka 26. Aby se zabránilo poškození obsluhujícího pracovníka 26 blížícím se obslužným zařízením 14a-d, přemístí se obslužné zařízení 14a-d pouze na zadanou, předem stanovenou vzdálenost od překážky. Tato vzdálenost je dimenzována tak, aby se obsluhující pracovník 26 necítil obslužným zařízením 14a-d stísněn a mohl nerušeně vykonávat své servisní úkony.
Popsaná zjišťovací zařízení pro zabránění kolize mohou být vytvořena v jakékoliv vzájemné kombinaci. Tak například senzor 40, 41, 42 podle obr. 4 se spínacím třmenem 24 a nouzovým vypínačem 25 podle obr. 2 nebo podobně. Kombinací dvou nebo více zjišťovacích zařízení na daný směr jízdy se přitom zvyšuje jistota zjištění překážky. Přitom slouží určení polohy a vzdálenosti mezi obslužným zařízením 14a-d a překážkou pomocí jedné z řídicích jednotek 20a, 20b, 22 nebo pomocí součinnosti řídicích jednotek k zabránění kolize u překážek „známých“ dopřádacímu stroji. Přitom lze zahájit odpovídající opatření pro měkké zabrzdění obslužného zařízení 14a-d před překážkou a/nebo kontrolovaný přívod obslužného zařízení 14a-d k překážce. Výše popsaná zjišťovací zařízení 23, 24; 25; 40, 41, 42, která překážku zjišťují dotykem nebo bezdotykově, slouží primárně rozpoznávání „nepředvídaných“ překážek a nastupují i tehdy, když při zjišťování překážek řídicími zařízeními 20a, 20b, 22 vzniknou závady.
Zjišťovacími zařízeními sdělované signály se při způsobu řízení obslužných zařízení 14a-d realizují s rozdílnými prioritami. Tak například signál nouzového vypínače 25 vede při vyloučení řídicích zařízení 20a, 20b, 22 přímo k odpojení případně zabrzdění pojezdového pohonu obslužného zařízení 14a-d. Oba první stupně spínací jednotky 23 se příslušnou řídicí jednotkou 20a, 20b pro zabrzdění obslužného zařízení 14a-d vyhodnocují s vysokou prioritou. Odpovídající stavové hlášení se předává řídicí jednotce 22. S nízkou prioritou jsou naproti tomu posuzovány signály o poloze, případně o vzdálenosti, které poskytuje řídicí jednotka 20a, 20b a/nebo 22.
PV 2002-2587 25. 7. 2002
.. J2S3342CZ_1 • ·* .μ. 12.2002
Řídicí jednotkou 20a, 20b obslužného zařízení 14a-d a/nebo řízením 22 dopřádacího stroje se řídí brždění, zastavení, přechodné čekání po zastavení a/nebo obrácení směru jízdy některého obslužného zařízení 14a-d v závislosti na druhu signálu zjištěného zjišťovacími zařízeními. Jde-li o signál z nouzového vypínače 25, z třetího stupně spínacího třmenu 24 a spínací jednotky 23 nebo o pokles pod minimální bezpečnostní vzdálenost, který byl zjištěn zjišťovacím zařízením vzdálenosti (40, 41, 42), bude obslužné zařízení 14a-d ihned zastaveno a zůstane v zastavené poloze, dokud například kontrolou, kterou provede obsluhující pracovník 26, nebude povolovacím signálem opět uveden do provozu. Signál vzdálenosti s minimální bezpečnostní vzdáleností přitom mohou, jak výše popsáno, poskytnout i řídicí jednotky 20a, 20b, 22 vysílací/přijímací jednotky 40, 42 nebo některý jiný senzor vzdálenosti.
Zabrzdění obslužného zařízení 14a-d může být v závislosti na vzdálenosti od překážky provedeno s větší prodlevou. Jestliže se v tomto případě překážka, například jiné obslužné zařízení, od obslužného zařízení 14a-d opět vzdaluje, může toto obslužné zařízení 14a-d v jízdě pokračovat, aniž by se muselo úplně zastavit.
Když bylo obslužné zařízení 14a-d vzhledem k překážce zastaveno, může ihned po zastavení obrátit směr jízdy, aby obsluhovalo pracovní místa 13 ležící mimo úsek překážky. Obslužné zařízení 14a-d však může též po předem stanovenou dobu po zastavení v této poloze setrvat a vyčkat, zda se překážka během zadané čekací doby opět neodstraní, předtím než obrátí směr jízdy. Tím se zabrání tomu, aby pracovní místa 13 ve směru jízdy, který mělo obslužné zařízení 14a-d před zabrzděním, zůstala delší dobu bez obsluhy. Neboť při obrácení směru jízdy obslužné zařízení již nekontroluje pracovní místa 13 v původním směru jízdy, nýbrž ta, která leží v opačném směru jízdy. Přitom nelze vyloučit, že nebude možné najet k pracovnímu místu 13 vyžadujícímu údržbu a ležícímu v dráze v původním směru krátce za bodem obratu.
Zejména v případě, kdy řídicí jednotky 20a, 20b, 22 poskytují údaje o poloze jiných obslužných zařízení 14a-d a/nebo o bodech obratu jakož i o koncových bodech jízdní dráhy obslužného zařízení 14a-d, může být reakce na překážku řízena v závislosti na překážce samé. Tak například lze najíždět na
PV 2002-2587 25. 7. 2002 ··. .*PS3342CZ_1 : .11. 12.2002 • · • « · · · · koncové body se snížením pod minimální vzdálenost od překážky. Na obr. 1 může obslužné zařízení 14 najet například až těsně k podávači jednotce 18 dutinek, ačkoliv signál distančního senzoru hlásí překážku. Při zadaném bodu obratu je jízdní úsek obslužného zařízení 14 zadán libovolně zvolenou polohou na kolejnici 15, 16, přičemž bod obratu není fyzickým koncem jízdní dráhy. Takové koncové místo se stanoví volně definovatelně jedním z řídicích jednotek 20a, 20b nebo 22 nebo obsluhou.
Zjistí-li se uvnitř nájezdové vzdálenosti od jiného obslužného zařízení 14ad překážka a porovnáním dat se rozpozná, že jde přitom o jiné obslužné zařízení 14a-d, dodrží se zadaná minimální vzdálenost, která může být větší nežli bezpečnostní vzdálenost od jiné překážky. Přitom se zajistí, že dvě obslužná zařízení 14a-d, z nichž jedno případně obsluhuje některé pracovní místo 13, se nebudou navzájem nepříznivě ovlivňovat. Minimální vzdálenost činí například úsek deseti pracovních míst 13.
Jestliže u některého z obslužných zařízení 14a-d dojde k výpadku obslužné funkce, takže ten pak již není k dispozici pro obsluhu pracovního místa 13, pak se s tímto obslužným zařízením 14a-d zajede do jeho základní polohy (k inicializaci, viz níže) nebo do čekací polohy. Jestliže taková poloha není k dispozici nebo musí-li přes ni přejet jiné obslužné zařízení 14a-d, aktivuje se vyhýbací funkce dezaktivovaného obslužného zařízení 14a-d. Dezaktivované obslužné zařízení 14a-d přitom prostřednictvím rozpoznání vzdálenosti uhne blížícímu se obslužnému zařízení 14a-d s dodržením minimální vzdálenosti. Minimální vzdálenost činí například úsek deseti pracovních míst 13, přičemž se zruší, když vadné obslužné zařízení 14a-d v důsledku některé jiné překážky, například podávači jednotky 18 dutinek, nemůže dále uhýbat ve směru vyhýbání.
Řídicími jednotkami 20a, 20b nebo 22 se průběžně kontroluje případně vypočítává okamžitá poloha obslužných zařízení 14a-d 14a, 14b. To se provádí buď inicializací polohy obslužného zařízení 14a-d v jeho základní poloze, při níž je na stanovené poloze podél kolejnic 15, 16 nastaven vždy jeden čítač polohy, a pak se poloha vypočte podle uražené dráhy. Nebo jsou podél kolejnic 15, 16 uspořádány polohovací značky, takže neznázorněným zjišťovacím zařízením v příslušném obslužném zařízení 14a-d se zjistí okamžitá poloha. Inicializace
PV 2002-2587 25. 7. 2002 · *ř’S3342CZ_1 : · ,Ί1. 12.2002 « · · · · · může nastat v jedné základní poloze nebo v několika základních polohách, které lze libovolně vybrat. Polohu lze určovat též kombinací mezi inicializací, určením pojezdové dráhy a porovnáním polohy podle polohovacích značek. Přitom se po inicializaci ve stanovené základní poloze vynuluje čítač polohy a projetý úsek se určuje od tohoto místa, a to zjišťováním polohovacích značek podél kolejnic nebo též tak, že vypočtená hodnota okamžité polohy se porovná se zjištěnou hodnotou. Polohovací značky jsou zpravidla relativní značky, takže obslužné zařízení zjišťuje jen uraženou dráhu na základě značení relativních poloh. Polohovacími značkami však mohou být též absolutní značky, takže obslužné zařízení může podle každé značky zjišťovat absolutní polohu na textilním stroji. V posléze uvedeném případě je možné pro inicializaci najet do každé polohovací značky.
Jestliže určení polohy jednoho z obslužných zařízení 14a-d s použitím řídicí jednotky 20a, 20b, 22 vypadne, zachová si obslužné zařízení 14a-d svou polohu, dokud se znovu neprovede shora popsaná inicializace a není opět zaručeno stanovení polohy.
Obr. 5a znázorňuje situaci obslužných zařízení 14a a 14b poté, co obslužné zařízení 14b bylo vyřazeno z provozu. Obslužné zařízení 14b bylo například obsluhujícím pracovníkem vyřazeno z provozu, řízení pojezdu již nefunguje nebo již nejsou k dispozici žádná data o poloze, takže obslužné zařízení 14b bylo vzhledem ke scházejícím datům o poloze zastaveno. Pracovní úseky A a B, které jsou oběma obslužným zařízením 14a, b přiděleny při jejich provozu, se při výpadku jednoho obslužného zařízení 14a, b přidělí tomu druhému. Na obr. 5a se pracovní úsek obslužného zařízení 14a zvětší z Ana/V. Přitom se předpokládá, že obslužné zařízení 14b vyřazené z provozu stojí v poloze, z níž naposledy oznámilo svá aktuální data polohy, jestliže tato data již nejsou zjistitelná. Nebo obslužné zařízení 14b vyřazené z provozu sdělí svá okamžitá data polohy, jestliže je ještě dokáže zjišťovat.
Rozšířený pracovní úsek N obslužného zařízení 14a je dimenzován tak, že je dodržena bezpečnostní vzdálenost od obslužného zařízení 14b, takže mezi obslužnými zařízeními 14a, b nedojde k žádné kolizi. S výhodou je tato vzdálenost tak velká, že je spolehlivě vyloučeno vzájemné ovlivňování těsně za sebou jedoucími obslužnými zařízeními 14a, 14b. Je to například vzdálenost šířky
PV 2002-2587 25. 7. 2002 .’I\S3342CZ_1 : : /11.12.2002 jednoho úseku nebo 10 pracovních míst 13. Pro inicializaci obslužného zařízení 14b vyřazeného z provozu, to je pro určení jeho absolutní polohy na kolejnici 15 se obslužné zařízení 14b přemístí dále od provozně nasazeného obslužného zařízení 14a do inicializační polohy Μ. V inicializační poloze M se provede zjištění absolutní polohy. Inicializační pojezd obslužného zařízení 14b do inicializační polohy li se zajistí řídicí jednotkou 20b nebo 22 nebo obsluhujícím pracovníkem. Obslužné zařízení 14b přitom může být do inicializační polohy II převezeno i ručně. Dokáže-li obslužné zařízení 14b během tohoto inicializačního pojezdu ještě zjišťovat ujetý úsek nebo polohovací značky podél pojezdové dráhy, může je ohlásit řídicí jednotce 20b nebo 22. Řídicí jednotka pak průběžně rozšíří pracovní úsek A/ obslužného zařízení 14a o dráhu uraženou obslužným zařízením 14b. Leží-li inicializační poloha [1 vně úseku pracovních míst 13, lze takto rozšířeným pracovním úsekem podchytit všechna pracovní místa 13 na této straně spřádacího stroje.
Každé obslužné zařízení 14 přitom má svou vlastní inicializační polohu |1, 12 nebo několik inicializačních poloh. Pro inicializaci příslušného obslužného zařízení 14 se inicializační pojezd zahájí tak, že se obslužné zařízení 14 vzdálí od nejbližšího obslužného zařízení, které může spoluobsluhovat jeho pracovní úsek. Jestliže se naopak obslužné zařízení 14b například obsluhujícím pracovníkem přemístí směrem k obslužnému zařízení 14a, které je v provozu, pak se naopak zjištěním uraženého úseku obslužného zařízení 14b pracovní úsek obslužného zařízení 14a o odpovídající úsek zmenší.
Obr. 5b znázorňuje schematicky situaci, kdy obě obslužná zařízení 14a, 14b dosud nejsou inicializovány. Tak je tomu například po uvedení spřádacího stroje 10 do provozu. V tomto případě není známa poloha ani obslužného zařízení 14a ani obslužného zařízení 14b. Pro uvedení obslužného zařízení 14b do provozu se s ním zajede do inicializační polohy M. Během tohoto inicializačního pojezdu urazí úsek B^, aniž by se setkalo s překážkou. Lze tedy vycházet z toho, že úsek Bý je volně přístupný pojezdu, a tento úsek se stanoví jako pracovní úsek B/ obslužného zařízení, který může po inicializaci obsluhovat. I zde byl během inicializačního pojezdu zjištěn ujetý úsek ΙΓ, například na základě polohovacích značek. Až do doby, kdy je druhé obslužné zařízení rovněž inicializováno ve své inicializační poloze I2, obsluhuje obslužné zařízení 14b pracovní úsek ΕΓ. Jak je
PV 2002-2587 25. 7. 2002 : .: .··. .··. .’PS3342CZ_1 : ·11.12.2002 • · · · · · · «······ ·····*· · · · · · · popsáno výše ve vztahu k obr. 5a, může být během inicializačního pojezdu obslužného zařízení 14a do inicializační polohy I2 pracovní úsek obslužného zařízení 14b rozšířen o úsek ujetý obslužným zařízením 14a. Nebo zmenšen, když se obslužné zařízení 14a pohybuje k obslužnému zařízení 14b.
Namísto měření uražené dráhy případně relativní polohy z provozu vyřazeného obslužného zařízení 14 může i obsluhující pracovník ohlásit polohu z provozu vyřazeného obslužného zařízení 14 vložením údaje do řídicí jednotky. Lze však též vytvořit podél pojezdové dráhy senzory, které zjišťují obslužné zařízení 14 a řídicí jednotce 20a, 20b, 22 (například centrále stroje) hlásí polohu obslužného zařízení 14.
Volitelně může řídicí jednotka mít pohotově data o maximálně přípustných pracovních úsecích obslužných zařízení 14. Tyto údaje o maximálně přípustných pracovních úsecích jsou buď pevně zadány spřádacím strojem nebo mohou být podle potřeby zadávány obsluhujícím pracovníkem. Tak například souhlasí maximálně přípustné pracovní rozsahy s pracovními úseky podle obr. 5a. V tomto případě jsou přechodně stanovené pracovní úseky /V a ET menší nebo nanejvýš tak velké jako pracovní úseky A a B. Jak bylo popsáno, může být takové omezení stanoveno oboustranně nebo jen na jedné straně v jednom směru.

Claims (32)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Textilní stroj s alespoň jedním prvním obslužným zařízením, které je pojízdné po kolejnici podél řady pracovních míst textilního stroje pro obsluhu a/nebo kontrolu pracovních míst, a s řídicím zařízením pro řízení pojezdového pohybu obslužného zařízení), vyznačující se tím, že do řídícího zařízení (20a, 20b; 22) jsou uložitelná data o omezeních pojezdové dráhy, o zadaných bodech obratu a/nebo překážkách, a že řídicí zařízení (20a, 20b; 22) řídí pojezdový pohyb v závislosti na datech o omezeních pojezdové dráhy, na zadaných bodech obratu a/nebo na překážkách.
  2. 2. Textilní stroj podle nároku 1, vyznačující se tím, že do řídicího zařízení (20a, 20b; 22) jsou uložitelná pojezdová data prvního obslužného zařízení (14ad), zejména o směru jízdy, poloze na kolejnici (15, 16), rozměrech prvního obslužného zařízení (14a-d) a/nebo o rychlosti prvního obslužného zařízení (14ad).
  3. 3. Textilní stroj podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že řídicí zařízení (20a, 20b; 22) pro řízení pojezdového pohybu je přiřazeno prvnímu obslužnému zařízení (14a-d) a/nebo textilnímu stroji (10).
  4. 4. Textilní stroj podle nároku 1, 2 nebo 3, vyznačující se tím, že do řídicího zařízení jsou uložitelné informace o jednom nebo několika koncových bodech pojezdové dráhy obslužného zařízení (14a-d).
  5. 5. Textilní stroj podle některého z předchozích nároků, vyznačený tím, že v řídicím zařízení (20a, 20b; 22) jsou k dispozici data o alespoň jednom druhém obslužném zařízení (14a-d), které je pojízdné po pojezdové dráze prvního obslužného zařízení (14a-d).
  6. 6. Textilní stroj podle nároku 5, vyznačující se komunikačním spojením (21a, 21b) k poskytnutí dat o druhém obslužném zařízení (14a-d).
  7. 7. Textilní stroj podle nároku 6, vyznačující se tím, že komunikačním spojením (21a, 21b) je přenosové zařízení pro komunikaci mezi prvním obslužným zařízením (14a-d) a druhým obslužným zařízením (14a-d) a/nebo přenosové zařízení pro komunikaci mezi řídicím zařízením (20a, 20b) obslužného zařízení (14a-d) a řídicím zařízením (22) textilního stroje (10).
    • «
    PV 2002-2587 25. 7. 2002 •*^3342CZ_1 /11. 12. 2002
  8. 8. Textilní stroj podle nároku 5, 6 nebo 7, vyznačující se tím, že data o alespoň druhém obslužném zařízení (14a-d) obsahují jednu nebo několik z následujících informací: polohu, směr pojezdu, rozměry druhého obslužného zařízení (14a-d) a/nebo rychlost druhého obslužného zařízeni (14a-d).
  9. 9. Textilní stroj podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že textilní stroj (10) obsahuje jedno nebo několik zjišťovacích zařízení (23, 24; 25; 30, 31; 10, 41,42), které pro řídicí zařízení (20a, 20b; 22) poskytuje data o jedné nebo několika přechodných překážkách.
  10. 10. Způsob řízení pojezdového pohybu prvního obslužného zařízení, které je pojízdné po kolejnici podél řady pracovních míst textilního stroje, vyznačující se tím, že řízení pojezdového pohybu probíhá v závislosti na datech o omezeních pojezdové dráhy, o zadaných bodech obratu a/nebo překážkách, přičemž se tato data poskytují z řídicího zařízení (20a, 20b; 22).
  11. 11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že řízení pojezdového pohybu probíhá v závislosti na datech prvního obslužného zařízení (14a-d), zejména v závislosti na poloze, směru pojezdu, rozměrech prvního obslužného zařízení (14a-d) a/nebo pojezdové rychlosti prvního obslužného zařízení (14a-d).
  12. 12. Způsob podle nároku 10 nebo 11, vyznačující se tím, že zabrzdění, zastavení a/nebo obrácení prvního obslužného zařízení (14a-d) probíhá v závislosti na vzdálenosti prvního obslužného zařízení (14a-d) od omezení pojezdové dráhy, na zadaném bodu obratu a/nebo na překážce a/nebo na rychlosti prvního obslužného zařízení (14a-d).
  13. 13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že síla brzdění vzrůstá s klesající vzdáleností a/nebo úměrně s rychlostí prvního obslužného zařízení (14a-d).
  14. 14. Způsob podle některého z nároků 10 až 13, vyznačující se tím, že první obslužné zařízení (14a-d) při zjištěni překážky zastaví nebo se obrátí.
  15. 15. Způsob podle některého z nároků 10 až 14, vyznačující se tím, že se poskytnou data druhého obslužného zařízení (14a-d) a že první obslužné zařízení (14a-d) je řízeno v závislosti na datech druhého obslužného zařízení (14a-d).
    PV 2002-2587 25. 7. 2002
    ........PS3342CZ 1 ·· <···*·· — .·. : .: : .11.12.2002
    Λ · · · · ·
  16. 16. Způsob podle nároku 15, vyznačující se tím, že data druhého obslužného zařízení (14a-d) obsahují: polohu, směr pojezdu, rozměry druhého obslužného zařízení (14a-d) a/nebo pracovní stav druhého obslužného zařízení (14a-d).
  17. 17. Způsob podle některého z nároků 10 až 16, vyznačující se tím, že s použitím distančního signálu vůči druhému obslužnému zařízení (14a-d) a/nebo polohovacích dat prvního obslužného zařízení (14a-d) a druhého obslužného zařízení (14a-d) se mezi těmito obslužnými zařízeními (14a-d) udržuje jistá minimální vzdálenost.
  18. 18. Způsob podle některého z nároků 10 až 17, vyznačující se tím, že absolutní poloha prvního obslužného zařízení (14a-d) a/nebo druhého obslužného zařízení (14a-d) se vytvoří inicializací na předem stanovené poloze podél kolejnice (15, 16).
  19. 19. Způsob podle nároku 18, vyznačující se tím, že okamžitá poloha prvního a/nebo druhého obslužného zařízení (14a-d) se určuje na základě ujetého úseku a rychlosti a/nebo na základě absolutních a/nebo relativních polohovacích značek podél pojezdové dráhy.
  20. 20. Způsob podle některého z nároků 10 až 19, vyznačující se tím, že při deaktivaci kontrolní a/nebo obslužné funkce prvního obslužného zařízení (14a-d) první obslužné zařízení (14a-d) vyhne druhému obslužnému zařízení (14a-d) s dodržením jisté minimální vzdálenosti.
  21. 21. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že uvedená minimální vzdálenost mezi prvním a druhým obslužným zařízením (14a-d) se zmenší, když druhé obslužné zařízení (14a-d) vzhledem k omezení pojezdové dráhy a/nebo vzhledem k překážce nemůže uhnout.
  22. 22. Způsob řízení pojezdového pohybu prvního a alespoň jednoho druhého obslužného zařízení, která jsou pojízdná po společné dráze podél řady pracovních míst textilního stroje pro obsluhu a/nebo kontrolu pracovních míst, vyznačující se tím, že řízení pojezdového pohybu prvního a druhého obslužného zařízení (14a-d) probíhá v závislosti na datech k zadaným pracovním úsekům (A,
    PV 2002-2587 25. 7. 2002 : ·’Ρ»β3342ΟΖ_1 : «*11.12.2002
    0 0 0 0
    B) prvního a druhého obslužného zařízení (14a-d), přičemž tato data poskytuje řídicí zařízení (20a, 20b, 22).
  23. 23. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že když je první obslužné zařízení (14a-d) mimo provoz, rozšíří se pracovní úsek (A') druhého obslužného zařízení (14a-d) až po současnou nebo naposled hlášenou polohu prvního obslužného zařízení (14a-d).
  24. 24. Způsob podle nároku 23, vyznačující se tím, že současná poloha prvního obslužného zařízení (14a-d) se ohlásí řídicímu zařízení (20a, 20b, 22) zjišťovacím zařízením nebo obsluhujícím pracovníkem.
  25. 25. Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že když je první a druhé obslužné zařízení (14a-d) mimo provoz, se jako pracovní úsek druhého obslužného zařízení (14a-d) stanoví ten úsek, v němž se druhé obslužné zařízení (14a-d) bez kolize přemístilo až do inicializační polohy (11, I2).
  26. 26. Způsob podle nároku 23, 24 nebo 25, vyznačující se tím, že při pohybu prvního obslužného zařízení (14a-d), zejména během pojezdu prvního obslužného zařízení (14a-d) do jeho inicializační polohy (11, I2) se pracovní úsek (B ) druhého obslužného zařízení (14a-d) doplní nebo zmenší o dráhu uraženou prvním obslužným zařízením (14a-d).
  27. 27. Způsob podle nároku 26, vyznačující se tím, že uražená dráha se zjistí zjišťováním pojezdové dráhy a/nebo zjišťováním polohovacích označení a/nebo zjišťováním zjišťovacích zařízení podél pojezdové dráhy a zjišťováním směru jízdy.
  28. 28. Způsob podle nároku 27, vyznačující se tím, že na každém pracovním místě (13) je uspořádáno polohovací označení.
  29. 29. Způsob podle některého z nároků 23 až 28, vyznačující se tím, že pracovní úseky (A, B) prvního a druhého obslužného zařízení (14a-d) se uvolní poté, co první obslužné zařízení (14a-d) bylo inicializováno v některé inicializační poloze a opět uvedeno do provozu.
  30. 30. Způsob podle některého z nároků 22 až 29, vyznačující se tím, že přechodně stanovený pracovní úsek (A', B') prvního a/nebo druhého obslužného zařízení (14a-d) je omezen na maximálně přípustný pracovní úsek (A, B).
    PV 2002-2587 25. 7. 2002
    ^.8334202-1 • i ,*11.12.2002
  31. 31. Způsob podle některého z nároků 22 až 30, vyznačující se tím, že řízení pojezdového pohybu prvního a/nebo druhého obslužného zařízení (14a-d) se provádí při obsluze a/nebo kontrole pracovních míst (13) v normálním pracovním úseku (A, B) a/nebo v přechodně stanoveném pracovním úseku (A',
    5 B') podle některého z nároků 10 až 21.
  32. 32. Textilní stroj s alespoň dvěma obslužnými zařízeními a s řídicím zařízením, vyznačující se tím, že je realizován způsob podle některého z nároků 22 až 30.
CZ20022587A 2001-07-28 2002-07-25 Textilní stroj s alespoň jedním obslužným zařízením CZ20022587A3 (cs)

Applications Claiming Priority (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE10136983 2001-07-28
DE10205656.0A DE10205656C9 (de) 2001-07-28 2002-02-12 Textilmaschine mit zumindest einer Wartungseinrichtung

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20022587A3 true CZ20022587A3 (cs) 2003-03-12

Family

ID=26009806

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20022587A CZ20022587A3 (cs) 2001-07-28 2002-07-25 Textilní stroj s alespoň jedním obslužným zařízením

Country Status (3)

Country Link
US (1) US6907309B2 (cs)
CZ (1) CZ20022587A3 (cs)
IT (1) ITMI20021655A1 (cs)

Families Citing this family (9)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
ITMI20021605A1 (it) 2001-07-28 2004-01-22 Rieter Ingolstadt Spinnerei Comando del movimento di marcia di almeno un dispositivo di manutenzione in una macchina tessile
DE10137056C5 (de) 2001-07-28 2018-09-06 Rieter Ingolstadt Gmbh Verfahren zur Wartung einer Textilmaschine
WO2004009303A1 (ja) * 2002-07-18 2004-01-29 Kabushiki Kaisha Yaskawa Denki ロボット制御装置およびロボットシステム
ITMI20032005A1 (it) * 2003-10-16 2005-04-17 Savio Macchine Tessili Spa Carrello di servizio ai filatoi open end
DE102009036777A1 (de) * 2009-08-08 2011-02-10 Oerlikon Textile Gmbh & Co. Kg Verfahren zum Betreiben eines Serviceaggregats und Serviceaggregat
DE102015110992A1 (de) * 2015-07-08 2017-01-12 Rieter Ingolstadt Gmbh Spinnmaschine sowie Verfahren zum Betreiben einer Spinnmaschine mit einer Vielzahl von Spinnstellen
JP2017109833A (ja) * 2015-12-16 2017-06-22 村田機械株式会社 糸巻取装置及び糸巻取システム
DE102015122391B4 (de) * 2015-12-21 2023-01-12 Rieter Ingolstadt Gmbh Verfahren zur Steuerung eines Anspinnprozesses zum Wiederanspinnen eines Garns an einer Spinnmaschine
DE102019110294A1 (de) * 2019-04-18 2020-10-22 Saurer Spinning Solutions Gmbh & Co. Kg Hülsenspeicher- und -transporteinrichtung für eine Kreuzspulen herstellende Textilmaschine

Family Cites Families (25)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE2454483C2 (de) 1974-11-16 1986-07-10 W. Schlafhorst & Co, 4050 Mönchengladbach Verfahren und Vorrichtung zum Betrieb von mehrere Arbeitsstellen einer Textilmaschine bedienenden Arbeitseinrichtungen
US4192129A (en) * 1975-10-16 1980-03-11 Hans Stahlecker Movable servicing device for a spinning machine, especially an open end spinning machine
DE3111627A1 (de) 1981-03-25 1982-10-07 W. Schlafhorst & Co, 4050 Mönchengladbach Doppelseitige offenend-spinnmaschine
EP0090911B1 (de) * 1982-04-05 1987-04-01 Maschinenfabrik Rieter Ag Verfahren und Vorrichtung zur zeitlichen Optimierung eines Arbeitsereignisses an einzelnen Arbeitsstellen von Textilmaschinen
CH668991A5 (de) * 1985-11-18 1989-02-15 Luwa Ag Arbeitseinrichtung, insbesondere an einer textilmaschine.
DE3602961A1 (de) * 1986-01-31 1987-08-13 Schubert & Salzer Maschinen Verfahren und vorrichtung zum warten der arbeitsstellen von spinn- oder zwirnmaschinen mittels mehrerer an den arbeitsstellen entlang fahrbarer wartungseinrichtungen
IN171162B (cs) * 1987-05-20 1992-08-08 Rieter Ag Switzerland Maschf
DE3734568A1 (de) * 1987-10-13 1989-05-03 Schubert & Salzer Maschinen Spinnmaschine mit einer vorrichtung zum warten von spinn- und spulstellen
DE3841464C2 (de) * 1988-12-09 1998-04-30 Schlafhorst & Co W Textilmaschine mit Aggregaten zur Wartung und/oder Bedienung der Arbeitseinheiten
DE3900229A1 (de) 1989-01-05 1990-07-12 Zinser Textilmaschinen Gmbh Verfahren und vorrichtung zum steuern der taetigkeit eines selbsttaetigen bedienlaeufers
DE3909746A1 (de) 1989-03-23 1990-10-18 Rieter Ag Maschf Verfahren zum betrieb einer ringspinnmaschine sowie bedienroboter zur durchfuehrung des verfahrens
CS136690A2 (en) 1989-03-23 1991-12-17 Rieter Ag Maschf Method of ring spinning frame operation and service robot for this method realization
DE3942406A1 (de) 1989-12-21 1991-06-27 Rieter Ag Maschf Bedienroboter zur bedienung einer spinnmaschine
DE3942916A1 (de) 1989-12-23 1991-07-04 Zinser Textilmaschinen Gmbh Spinnmaschinenanlage
US5347449A (en) * 1990-04-24 1994-09-13 Maschinenfabrik Rieter Ag Method for eliminating malfunctions, in particular in spinning machines
JPH0816289B2 (ja) 1991-07-01 1996-02-21 村田機械株式会社 走行サービス装置の通信方法
DE4212629A1 (de) 1992-04-15 1993-10-28 Rieter Ag Maschf Kombination einer Ringspinnmaschine mit einem Bedienroboter und gegebenenfalls weiterer Bedienungs- und/oder Wartungseinrichtungen
DE4216512C2 (de) 1992-05-19 2001-06-28 Schlafhorst & Co W Verfahrbare Wartungseinrichtung mit Sensor zur Feststellung von Hindernissen
DE19505023B4 (de) 1995-02-15 2005-08-04 Saurer Gmbh & Co. Kg Textilmaschine mit einer zentralen Steuereinrichtung und dezentralen Steuereinrichtungen an den Arbeitsstellen
DE19547068B4 (de) 1995-12-16 2005-08-04 Saurer Gmbh & Co. Kg Serviceeinrichtung an einer Spinnmaschine
DE19646564B4 (de) 1996-11-12 2005-07-14 Saurer Gmbh & Co. Kg Kreuzspulen herstellende Textilmaschine
DE19917971B4 (de) 1998-05-20 2009-11-19 Rieter Ingolstadt Gmbh Verfahren und Vorrichtung zum Warten einer Arbeitsstelle einer Textilmaschine mit Hilfe einer verfahrbaren Wartungsvorrichtung
DE19930644A1 (de) 1999-07-02 2001-01-04 Rieter Ingolstadt Spinnerei Vorrichtung zum Warten einer verfahrbaren Wartungseinrichtung oder einer Arbeitsstelle einer Textilmaschine
DE10137056C5 (de) 2001-07-28 2018-09-06 Rieter Ingolstadt Gmbh Verfahren zur Wartung einer Textilmaschine
ITMI20021605A1 (it) 2001-07-28 2004-01-22 Rieter Ingolstadt Spinnerei Comando del movimento di marcia di almeno un dispositivo di manutenzione in una macchina tessile

Also Published As

Publication number Publication date
US6907309B2 (en) 2005-06-14
ITMI20021655A1 (it) 2004-01-26
US20030056487A1 (en) 2003-03-27

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ20022587A3 (cs) Textilní stroj s alespoň jedním obslužným zařízením
CA2498927C (en) Method and system for checking track integrity
ES2384893T3 (es) Sistema de desplazamiento para cuerpos móviles y método de control correspondiente
CZ20022586A3 (cs) Řízení pojezdového pohybu alespoň jednoho obslužného zařízení textilního stroje
MXPA05004900A (es) Sistema de seguridad para sistema de ascensor que comprende varias cabinas de ascensor en una jaula.
TWI388492B (zh) 升降設備之安全裝置及具有此安全裝置之升降設備
AU704058B2 (en) Vehicle control system
US6243006B1 (en) Safety device for motor-operated systems
US6996461B2 (en) Method and system for ensuring that a train does not pass an improperly configured device
US8339260B2 (en) Securing a hazardous area in the regin surrounding the automatic loading of reels on a reel changer
DK3013662T3 (en) Method for controlling the front door and the front door control device
CS253551B2 (en) Automatic railless ground handling equipment
CA2502112A1 (en) Tram with gravity driven vehicles and method for controlling the operation of the tram
US5083298A (en) Monitoring apparatus
CZ20022588A3 (cs) Textilní stroj s obslužným zařízením a způsob k zabránění kolizi
US5437231A (en) Overhead conveyor system having a pusher device with overload and blockage protection
JP2004526084A (ja) 屈曲マスト、特にコンクリートポンプ用屈曲マストの操作装置
DE10205656C9 (de) Textilmaschine mit zumindest einer Wartungseinrichtung
US20020018257A1 (en) Network system
AU2018298368A1 (en) Cable car and method for operating a cable car
EP2062842A1 (en) Monitoring device for a lift, lift and method for monitoring a lift
JPH045602B2 (cs)
CN110989480B (zh) X射线波长扫描光学元件极限运动位置探测和保护装置
JP2020027483A (ja) 無人搬送装置の運行システム
JPH1080223A (ja) 緩停止構造を具えたレール走行式茶園管理装置