CZ20021132A3

CZ20021132A3 - Spoj listového činku tkalcovského brda s boční podpěrou tkalcovského brda

Info

Publication number: CZ20021132A3
Application number: CZ20021132A
Authority: CZ
Inventors: Hans Baumann
Original assignee: Grob Horgen Ag
Priority date: 2001-04-04
Filing date: 2002-03-29
Publication date: 2002-11-13
Also published as: CN1379133A; ITMI20020579A0; US20030062093A1; US6732767B2; CZ303273B6; DE10116813B4; CN1231621C; ITMI20020579A1; FR2823230B1; FR2823230A1; JP4067848B2; BE1014924A3; DE10116813A1; JP2002327356A

Description

Oblast techniky

Vynález se týká spoje listového činku tkalcovského brda s boční podpěrou tkalcovského brda.

Dosavadní stav techniky

Moderní tkací stroje kladou zvyšující se nároky na přesnost příslušenství. To se týká zejména tkalcovských brd. Tkalcovská brda podléhají při tkaní velmi vysokým zrychlením. Aby se zabránilo vzniku přídavných zatížení, je nutně zapotřebí, aby tkalcovská brda byla například velmi přesně vedena. Přitom je však nezbytným předpokladem, aby tkalcovská brda byla vyrobena dostatečně přesně. Tkalcovská brda kromě toho musí být konstruována tak, aby za účelem navádění nitěnek mohly být boční podpěry demontovány jednoduše a potom opět namontovány s původní přesností. Častá změna vyráběných výrobků v tkalcovnách má za následek, že listové činky a boční podpěry se promíchají. Přesněji vyrobené díly tedy řeší daný problém jen z malé části, protože větší rozdíly jsou neodstranitelné od vyrobené série k vyrobené sérii. Proto je zapotřebí nového konstrukčního řešení. Rohové spoje, v současné době známé, potřebné požadavky nesplňují.

Cílem vynálezu je tedy vytvořit rohový spoj brdových listů, který kdykoli zaručí jednoduché a přesné správné ustavení listových činků a bočních podpěr v jedné rovině. Vynález umožňuje vzájemnou výměnu bočních podpěr a listových činků, a při přesném sestavení bez zvláštních opatření přesto opět zachovat potřebnou přesnost.

• ti • ·

• · ti ti • · · ti · • ti····· ti • » * · • tititi ti titi

Hlavním cílem je dosažení jednoduchého a opakovatelného ustavení obou bočních podpěr a listových činků v jedné rovině. Jsou známé různé nástavce. Protože je možno předpokládat, že přesné ustavení bočních podpěr v době před jejich vznikem nebylo cílem navržených řešení, neudivuje, že dosažená přesnost není z hlediska současných požadavků dostačující. Například pomocí řešení obsaženého ve spise CH-PS 427 688 se pouze v důsledku vůle, kterou šroub musí mít v závitu, nedosáhne dostatečné přesnosti. Vhodné řešení by bylo patrné ze spisu US 3,180,367 za předpokladu, že použité šrouby 20 by byly lícovanými šrouby a byly by umístěny v podobně přesných otvorech. Takové řešení by však nemohlo být realizováno při současných namáháních, jimž jsou brdové listy vystaveny. Můstky 13 buď již nejsou vůbec použity nebo nesmí být zeslabeny podélnými otvory. Rovněž u řešení podle japonského spisu 56-39 478 chybějí elementy, které umožňují dostatečně přesné ustavení. Totéž platí pro japonský spis 56-14 3286 a ruský spis 105 143.

Jedno řešení tohoto problému je navrženo v japonském spise 3731581. Toto řešení však není u moderních brdových listů v důsledku jejich úplně jiného profilu použitelné.

Úkolem vynálezu proto je navrhnout rohový spoj pro brdový list, který jednak zaručí jednoduché a přesné ustavení bočních podpěr a listových činků, a který však navíc zcela vyhoví působení současných zatížení, jimž jsou brdové listy vystaveny.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje spoj listového činku tkalcovského brda s boční podpěrou tkalcovského brda, podle vynálezu, jehož podstatou je, že v listovém činku, popřípadě na něm, je upravena alespoň jedna • ······ • t · • · · · · vodicí plocha, která probíhá alespoň téměř rovnoběžně s podélnou osou listového činku, a která je v záběru s tvarovým stykem s alespoň jednou další vodicí plochou probíhající na výstupku boční podpěry alespoň téměř rovnoběžně s listovým činkem, popřípadě kolmo k boční podpěře.

Řešení podle vynálezu má tedy poskytnout rohový spoj, který umožní jednoduché uvolnění bočních podpěra a vždy opět zaručí při sestavení dílů stejnou přesnost jejich polohy. Přesnost polohy se přitom vztahuje na otáčení dílů vůči sobě a jejich ustavení v jedné rovině. Podle vynálezu se přesného ustavení do polohy dosáhne tím, že na koncích listových činků a vždy na výstupku boční podpěry jsou provedeny vodicí plochy, které, jakmile jsou navzájem v záběru, zajistí přesné ustavení do potřebné polohy. I po uvolnění spoje a po opětovném sestavení dílů se dosáhne opět stejné přesnosti ustavení.

Podle výhodného provedení vynálezu jsou vodicí plochy potřebné pro boční podpěry umístěny přímo na výstupku boční podpěry, který zasahuje do brdového listu, zatímco v listovém činku, popřípadě na něm, jsou s výhodou upraveny vodicí elementy obsahující příslušnou vodicí plochu, popřípadě příslušné vodicí plochy, a upevněny například pomocí nýtů. Vodicí plochy elementů na listovém činku jsou například vytvořeny jako podélné výstupky, zatímco na boční podpěře jsou vytvořeny například jako drážky. Přesně opačné provedení však samozřejmě připadá rovněž v úvahu a účinek vynálezu by nijak nezměnilo. Tohoto účinku je samozřejmě dosaženo tím, že boční plochy jsou ve vzájemném záběru s tvarovým stykem, to znamená se vzájemným tvarovým přizpůsobením do sebe zabírajících součástí.

Pro spojení listového činku a boční podpěry se výstupek na boční podpěře zasune do listového činku. Tím se uvedou vodicí plochy všech dílů do záběru. Pro zajištění tohoto záběru mohou být vodicí elementy upevněné na listovém činku vůči sobě přitahovány například pomocí spojovacího šroubu, takže boční podpěry jsou upnuty svým výstupkem. Aby mohl listový činek dosáhnout potřebné pružnosti, může být rovnoběžně s podélnou osou listového činku a mezi oběma vodícími elementy proveden zářez. Kromě toho může být jeden z vodicích elementů na listovém činku opatřen závitem pro spojovací šroub. Výstupek boční podpěry může obsahovat uvnitř dutinu probíhající rovnoběžně s rovinou sestaveného brdového listu, přičemž tloušťka dutiny ve směru kolmém k této rovině je mírně větší než průměr spojovacího šroubu. Hloubka dutiny má takovou velikost, že v sestaveném stavu boční podpěry a listového činku se může spojovací šroub volně otáčet. Tato dutina otevřená směrem k listovému činku umožňuje při mírně uvolněném spojovacím šroubu oddělit boční podpěru od listového činku, aniž by spojovací šroub musel být zcela ze závitu vyšroubován a z listového činku vyjmut. Proto je vypadnutí spojovacího šroubu vyloučeno. Stejným způsobem je umožněno vzájemné sestavení boční podpěry a listového činku. Přitom je nutno spojovacím šroubem otočit jen málo.

Další výhodná provedení rohového spoje podle vynálezu jsou uvedena v závislých nárocích.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladném provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje schematicky v podélném řezu jednu variantu provedení rohového spoje podle vynálezu, obr. 2 další variantu rohového spoje podle vynálezu, obr. 3 a 4 v perspektivním pohledu vždy takzvaný dorazový element z obr. 1 a 2, • · 0 • · · « · · 0 • · · · « · · · ·· 0 • · · · • ♦ · ♦ • · · • · · · · • · 90·· obr. 5 v řezu podél čáry A-A z obr.l vodicí plochy upravené ve vodicích elementech a ve výstupku a určené pro záběr s tvarovým stykem, obr. 6 v perspektivním pohledu elementy z obr. 3 a 4 společně s boční podpěrou a obr. 7 v nárysu čistě schematicky brdový list s listovými činky a bočními podpěrami.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je v podélném řezu znázorněno provedení rohového spoje podle vynálezu. Do dutého listového činku X, na němž je upevněno nosné vedení 9. nitěnek, zasahuje výstupek 11 boční podpěry 2. mezi dva vodicí elementy, uspořádané pevně v listovém činku X nebo na něm, kterými jsou dorazový element 3_ a deska 4 opatřená otvorem se závitem. Mezi dorazovým elementem X upevněným v listovém činku X nebo na něm a deskou 4 rovněž upevněnou v listovém činku nebo na něm je pomocí spojovacího šroubu X upnut výstupek XX boční podpěry 2 tím, že dorazový element X je přitlačován k desce 4. Toto upnutí je umožněno tím, že listový činek X má v důsledku zářezu 6 vytvořeného v jeho koncové části určitou pružnost. Dorazový element X kromě toho obsahuje opracovanou plochu 10, která slouží k ustavení boční podpěry 2 v podélném směru listového činku χ. Podle provedení na obr. 1 je konečně na boční podpěře X upevněn hnací element 7, například pomocí nýtů X.

Na obr. 2 je znázorněn v podstatě stejně provedený rohový spoj, přičemž dorazový element Xje proveden podstatně větší, takže hnací element X, který pohání brdový list, může být upevněn přímo na dorazovém elementu X, místo například na boční podpěře 2, jak je znázorněno na obr. 1. Dále je na obr. 2 znázorněno příkladné provedení, u něhož je spojovací šroub X uspořádán šikmo k podélné • · • 9 9 9 · · ♦

9 · 9 9 9 * • ···«··· · · • » · · · · •· 9 ··«···

9 · • · · • ···· · • «

99 9 9 ose listového činku 1, místo kolmo k němu, jak je znázorněno na obr. 1.

Na obr. 3 je v perspektivním pohledu znázorněno typické provedení vodícího elementu ve formě dorazového elementu 3. z obr. 1 v poloze pootočené oproti poloze podle obr.l o 180°. Přitom jsou lépe viditelné ustavovací elementy vytvořené jako plocha 10 a vedení 14. Plocha 10 tvoří v podstatě dorazovou plochu pro boční podpěru 2. Funkce vedení 14 bude blíže objasněna podle obr. 5, na němž je vedení 14 označeno pro větší názornost jako doraz 20..

Otvory 13 představují pouze příkladné provedení a mohou být použity jako otvory pro nýty pro upevnění dorazového elementu 3. v dutině 18 listového činku L V úvahu rovněž připadají další možnosti upevnění, například svařováním nebo lepením, a to vždy podle použitého materiálu. Otvor 12 se závitem slouží k průchodu spojovacího šroubu £ podle obr. 1.

Na obr. 4 je v perspektivním pohledu znázorněno typické provedení vodícího elementu ve formě dorazového elementu 3. z obr. 2. Přitom jsou lépe viditelné ustavovací elementy ve formě plochy 10’ a vedení 14’. Funkce vedení 14’ bude blíže objasněna podle obr. 5, na němž je vedení 14’ označeno pro větší názornost jako doraz 20..

Otvory 13’ představují pouze příkladné provedení a mohou být použity jako otvory pro nýty pro upevnění dorazového elementu 3 ’ v dutině 18 listového činku 1_. V úvahu rovněž připadají další možnosti upevnění, například svařováním nebo lepením, a to vždy podle použitého materiálu. Otvor 12’ se závitem slouží k průchodu spojovacího šroubu 5. podle obr. 2.

Na obr. 5 je schematicky znázorněn příčný řez ustavovacími elementy rohového spoje podle vynálezu podél čáry A-A z obr.l. Vedení 14, rovněž označované jako doraz 14, dorazového elementu £ z obr. 3 je v tomto příčném řezu označeno jako doraz 20. Doraz 20 má pro ustavení do správné polohy ve směru osy Y plochy 23 a 23’ a pro ustavení do správné polohy ve směru osy X plochy 24 a 24’ vedení 14 z obr. 3.

Jako protikus k plochám 23, 23 ’, 24, 24’ slouží plochy 25 a 25 ’, které jsou uváděny do kontaktu s plochami 23, 23’, a plochy 26, 26’, které jsou uváděny do kontaktu s plochami 24, 24’. Na řezu 21 výstupkem 11 boční podpěry 2 z obr. 1 jsou umístěny plochy 28, 28’, jakož i plochy 27, 27’. Podobně jako u výše popsaného provedení jsou tyto plochy 28, 28’, 27, 27 ’ uváděny do kontaktu s odpovídajícími plochami 30, 30’, 29, 29’, které se rozkládají v podélném řezu na desce 4 z obr. 1, zde označené jako řez 22.

Na desce 4 znázorněné zde jako řez 22 slouží plochy 3 0, 30’ ke správnému ustavení výstupku 11 boční podpěry 2 podle obr. 1, který je zde označen jako řez 21, ve směru osy Y a plochy 29, 29’ slouží k jeho správnému ustavení ve směru osy X.

Ustavovací plochy mají u provedení podle obr. 2 stejný tvar a funkci jako u provedení podle obr. 1.

Při dostatečně velkém provedení ploch 23, 23’, 24, 24’, jakož i ploch 25, 25’, 26, 26’, je možno upustit od provedení symetricky uspořádaných ploch 27, 27’, 28, 28’, jakož i ploch 29, 29’, 30, 30’. Protože přesné obrobení ploch je s jejich přibývající velikostí obtížnější a nákladnější, použije se podle výhodného provedení schéma znázorněné v řezu na obr. 5.

• · toto· « · « · · · ··· ♦· 1 • « · to « 4 • · · · * · · • to··· · to · ··toto • « · · to «··· · ·· · * to

Protože navzájem si odpovídající plochy 23, 23’ a 30, 30’ a navzájem si odpovídající plochy 24, 24’ a 29, 29’, když jsou malé, spolehlivě brání otáčení řezu 21 kolem osy Z, brání i otáčení boční podpěry 2_ vůči listovému činku L Jedná se o důležitou funkci, protože teprve tím je možno zaručit rovinnost celého vytvoření brdového listu. Všechna doposud známá provedení s výstupky na boční podpěře zasahujícími do dutiny listového činku plní tento požadavek pouze velmi nedostatečně, protože dostatečně přesné obrobení v dutině listového činku by mohlo být provedeno jen obtížně a bylo by velmi drahé. Vodicí elementy navržené podle vynálezu jsou vyrobitelné jednoduchými prostředky přesně a především reprodukovatelně ve velkých sériích, takže při výrobě znamenají velmi nízké náklady.

Další provedení ploch 24, 24’ a 26, 26’, jakož i ploch 29, 29’ a 27, 27’, je jejich šikmým uspořádáním možné tak, že v dílu 21 mohou být upraveny dvě drážky se šikmými stěnami a stejně tak podélné výstupky, které do nich zasahují, mohou mít zkoseně vytvořené šikmé boční stěny.

Provedení znázorněné na obr. 2 se s výhodou použije tehdy, když na vnějších koncích listového činku 1_ mají být upevněny hnací elementy 7. V tomto případě zaručuje tvar dorazového elementu 3. to, že hnací síly, které působí na hnací element 7., se přenášejí přímo na boční podpěru 2, respektive její výstupek 11, aniž by listový činek 1_ musel sloužit jako přenášecí element a byl tak přídavně zatěžován. Stejného účinku je možno dosáhnout při použití jednoho šroubu, který, jak je znázorněno na obr. 1, je uspořádán kolmo k podélné ose listového činku £, pokud to poloha hnacího elementu 7_ umožní. Tento případ nastane vždy tehdy, když je odstup hnacího elementu 7. od boční podpěry 2 dostatečně velký.

φ φ

φφφ® φφ φ φ φ φ φ · φ · φ · φ φφ·Φ ♦ φ φ φ φ φ φ φ • φ φφφφ φφ φφ • ♦ * · φ φ · φ · · • φ φ * φφφφ

Na obr. 6 jsou v perspektivním pohledu znázorněny dorazový element 3_ a deska 4 z obr. 2, jakož i, rovněž v perspektivním pohledu a v poněkud zjednodušeném vyobrazení, boční podpěra 2 s výstupkem 11 za účelem objasnění vzájemného záběru všech těchto tří elementů. Je zde rovněž vidět i dutina 18 pro spojovací šroub 5..

Na obr. 7 je čistě schematicky znázorněn v nárysu brdový list s listovými činky 1_, 1 ’ a bočními podpěrami 2, 2*. Vynález se zabývá spojením listových činků 1 ’ s bočními podpěrami 2, 2’.

Claims

NÁROKY

Pil ÍLooTL-10

PATENTOVÉ

1. Spoj listového činku (1) tkalcovského brda s boční podpěrou (2) tkalcovského brda, vyznačující se tím, že v listovém činku (1), popřípadě na něm, je upravena alespoň jedna vodicí plocha, která probíhá alespoň téměř rovnoběžně s podélnou osou listového činku (1), a která je v záběru s tvarovým stykem s alespoň jednou další vodicí plochou probíhající na výstupku (11) boční podpěry (2) alespoň téměř rovnoběžně s listovým činkem (1), popřípadě kolmo k boční podpěře (2).
2. Spoj, zejména podle nároku 1, vyznačující se tím, že v listovém činku (1), popřípadě na něm, je uspořádán alespoň jeden vodicí element (3, 4), který obsahuje vodicí plochu (24, 24’, 29, 29’) probíhající alespoň téměř rovnoběžně s podélnou osou listového činku (1), upravenou pro záběr s další vodicí plochou (26, 26’, 27, 27’) probíhající alespoň téměř kolmo vůči boční podpěře (2).
3. Spoj, zejména podle jednoho z nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že jeden z vodicích elementů (3), který je upevněn na listovém činku (1), obsahuje otvor (12) se závitem pro spojovací šroub (5), a další vodicí element (4) obsahuje uložení se závitem, čímž jsou oba vodicí elementy (3, 4) pomocí spojovacího šroubu (5) procházejícího otvorem (12) se závitem a zasahujícího až do uložení se závitem přitažitelné k sobě, čímž je výstupek (11) upnutelný mezi těmito vodícími elementy pro pevné spojení listového činku (1) s boční podpěrou (2).
4. Spoj, zejména podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že výstupek (11) obsahuje uvnitř dutinu (18), která je na způsob štěrbiny otevřená ve směru k listovému činku (1), přičemž hloubka dutiny (18) činí maximálně asi % délky výstupku (11).
5. Spoj, zejména podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že alespoň jedna vodicí plocha v listovém činku (1), popřípadě na něm, a alespoň jedna vodicí plocha na výstupku (11) do sebe navzájem zabírají se silovým stykem.
6. Spoj, zejména podle jednoho z nároků 2 až 5, vyznačující se tím, že vodicí plocha, popřípadě vodicí plochy, vodícího elementu nebo vodicích elementů na listovém činku (1) má, popřípadě mají, tvar podélného výstupku, přičemž další vodicí plocha, popřípadě vodicí plochy, na výstupku (11) boční podpěry (2) má, popřípadě mají, tvar drážky.
7. Spoj, zejména podle jednoho z nároků 2 až 5, vyznačující se tím, že vodicí plocha, popřípadě vodicí plochy, vodícího elementu nebo vodicích elementů na listovém činku (1) má, popřípadě mají, tvar drážky, přičemž další vodicí plocha, popřípadě vodicí plochy, na výstupku (11) boční podpěry (2) má, popřípadě mají, tvar podélného výstupku.
8. Spoj, zejména podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že alespoň jeden z vodicích elementů, který je upevněn na listovém činku (1), má dorazovou plochu pro boční podpěru (2).
9. Spoj, zejména podle jednoho z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že listový činek (1) obsahuje v oblasti mezi oběma vodícími elementy (3, 4) zářez (6) zasahující do listového činku (1).
10. Spoj, zejména podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že listový činek (1) je proveden z hliníkového profilu nebo z oceli.

• · t · · φ φ φ · » φφφφφφφ Φ

Φ · · · «

1 až 10, vyznačující z hliníkového profilu • · φ • · · φ · ♦ φ φφφφ · φ φ • ΦΦΦ ·
11 Spoj, zejména podle jednoho z nároků se tím, že boční podpěry (2) jsou provedeny nebo z ocelové trubky a přivařených připojovacích dílů.
12. Spoj, zejména podle jednoho z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že listový činek (1) a/nebo boční podpěra (2) je proveden, popřípadě provedena, z plastu vyztuženého vlákny nebo z kombinace různých kovů a plastu vyztuženého vlákny.
13. Spoj, zejména podle jednoho z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že na boční podpěře (2) je uspořádáno hnací ústrojí brzdového listu.
14. Spoj, zejména podle jednoho z nároků 2 až 13, vyznačující se tím, že hnací element brdového listu je v záběru, popřípadě spojen, s jedním z vodicích elementů v listovém činku (1).