CZ20021125A3 - Způsob výroby substituovaných fenylsulfonylmočovin ze sulfohalogenidů - Google Patents

Způsob výroby substituovaných fenylsulfonylmočovin ze sulfohalogenidů Download PDF

Info

Publication number
CZ20021125A3
CZ20021125A3 CZ20021125A CZ20021125A CZ20021125A3 CZ 20021125 A3 CZ20021125 A3 CZ 20021125A3 CZ 20021125 A CZ20021125 A CZ 20021125A CZ 20021125 A CZ20021125 A CZ 20021125A CZ 20021125 A3 CZ20021125 A3 CZ 20021125A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
formula
group
alkyl
carbon atoms
alkoxy
Prior art date
Application number
CZ20021125A
Other languages
English (en)
Inventor
Jan Vermehren
Ernst Schmidt
Mark James Ford
Richard W. G. Foster
Ian A. Bourne
Original Assignee
Aventis Cropscience Gmbh
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Aventis Cropscience Gmbh filed Critical Aventis Cropscience Gmbh
Publication of CZ20021125A3 publication Critical patent/CZ20021125A3/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D251/00—Heterocyclic compounds containing 1,3,5-triazine rings
    • C07D251/02—Heterocyclic compounds containing 1,3,5-triazine rings not condensed with other rings
    • C07D251/12—Heterocyclic compounds containing 1,3,5-triazine rings not condensed with other rings having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D251/26—Heterocyclic compounds containing 1,3,5-triazine rings not condensed with other rings having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with only hetero atoms directly attached to ring carbon atoms
    • C07D251/40—Nitrogen atoms
    • C07D251/42—One nitrogen atom
    • C07D251/44—One nitrogen atom with halogen atoms attached to the two other ring carbon atoms
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D251/00—Heterocyclic compounds containing 1,3,5-triazine rings
    • C07D251/02—Heterocyclic compounds containing 1,3,5-triazine rings not condensed with other rings
    • C07D251/12—Heterocyclic compounds containing 1,3,5-triazine rings not condensed with other rings having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D251/26—Heterocyclic compounds containing 1,3,5-triazine rings not condensed with other rings having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with only hetero atoms directly attached to ring carbon atoms
    • C07D251/40—Nitrogen atoms
    • C07D251/42—One nitrogen atom
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D239/00—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazine or hydrogenated 1,3-diazine rings
    • C07D239/02—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazine or hydrogenated 1,3-diazine rings not condensed with other rings
    • C07D239/24—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazine or hydrogenated 1,3-diazine rings not condensed with other rings having three or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D239/28—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazine or hydrogenated 1,3-diazine rings not condensed with other rings having three or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with hetero atoms or with carbon atoms having three bonds to hetero atoms with at the most one bond to halogen, directly attached to ring carbon atoms
    • C07D239/30—Halogen atoms or nitro radicals
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D239/00—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazine or hydrogenated 1,3-diazine rings
    • C07D239/02—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazine or hydrogenated 1,3-diazine rings not condensed with other rings
    • C07D239/24—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazine or hydrogenated 1,3-diazine rings not condensed with other rings having three or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D239/28—Heterocyclic compounds containing 1,3-diazine or hydrogenated 1,3-diazine rings not condensed with other rings having three or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with hetero atoms or with carbon atoms having three bonds to hetero atoms with at the most one bond to halogen, directly attached to ring carbon atoms
    • C07D239/32—One oxygen, sulfur or nitrogen atom
    • C07D239/42—One nitrogen atom
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D251/00—Heterocyclic compounds containing 1,3,5-triazine rings
    • C07D251/02—Heterocyclic compounds containing 1,3,5-triazine rings not condensed with other rings
    • C07D251/12—Heterocyclic compounds containing 1,3,5-triazine rings not condensed with other rings having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D251/14—Heterocyclic compounds containing 1,3,5-triazine rings not condensed with other rings having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with hydrogen or carbon atoms directly attached to at least one ring carbon atom
    • C07D251/16—Heterocyclic compounds containing 1,3,5-triazine rings not condensed with other rings having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with hydrogen or carbon atoms directly attached to at least one ring carbon atom to only one ring carbon atom
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D251/00—Heterocyclic compounds containing 1,3,5-triazine rings
    • C07D251/02—Heterocyclic compounds containing 1,3,5-triazine rings not condensed with other rings
    • C07D251/12—Heterocyclic compounds containing 1,3,5-triazine rings not condensed with other rings having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D251/14—Heterocyclic compounds containing 1,3,5-triazine rings not condensed with other rings having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with hydrogen or carbon atoms directly attached to at least one ring carbon atom
    • C07D251/22—Heterocyclic compounds containing 1,3,5-triazine rings not condensed with other rings having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with hydrogen or carbon atoms directly attached to at least one ring carbon atom to two ring carbon atoms
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D307/00—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one oxygen atom as the only ring hetero atom
    • C07D307/02—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one oxygen atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings
    • C07D307/04—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one oxygen atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings having no double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D307/10—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one oxygen atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings having no double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with substituted hydrocarbon radicals attached to ring carbon atoms
    • C07D307/12—Radicals substituted by oxygen atoms
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D307/00—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one oxygen atom as the only ring hetero atom
    • C07D307/02—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one oxygen atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings
    • C07D307/04—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one oxygen atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings having no double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D307/10—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one oxygen atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings having no double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with substituted hydrocarbon radicals attached to ring carbon atoms
    • C07D307/14—Radicals substituted by nitrogen atoms not forming part of a nitro radical
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D307/00—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one oxygen atom as the only ring hetero atom
    • C07D307/02—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one oxygen atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings
    • C07D307/34—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one oxygen atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings having two or three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D307/38—Heterocyclic compounds containing five-membered rings having one oxygen atom as the only ring hetero atom not condensed with other rings having two or three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with substituted hydrocarbon radicals attached to ring carbon atoms
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D309/00—Heterocyclic compounds containing six-membered rings having one oxygen atom as the only ring hetero atom, not condensed with other rings
    • C07D309/02—Heterocyclic compounds containing six-membered rings having one oxygen atom as the only ring hetero atom, not condensed with other rings having no double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D309/04—Heterocyclic compounds containing six-membered rings having one oxygen atom as the only ring hetero atom, not condensed with other rings having no double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with only hydrogen atoms, hydrocarbon or substituted hydrocarbon radicals, directly attached to ring carbon atoms
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D405/00—Heterocyclic compounds containing both one or more hetero rings having oxygen atoms as the only ring hetero atoms, and one or more rings having nitrogen as the only ring hetero atom
    • C07D405/02—Heterocyclic compounds containing both one or more hetero rings having oxygen atoms as the only ring hetero atoms, and one or more rings having nitrogen as the only ring hetero atom containing two hetero rings
    • C07D405/12—Heterocyclic compounds containing both one or more hetero rings having oxygen atoms as the only ring hetero atoms, and one or more rings having nitrogen as the only ring hetero atom containing two hetero rings linked by a chain containing hetero atoms as chain links
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D409/00—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, at least one ring having sulfur atoms as the only ring hetero atoms
    • C07D409/02—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, at least one ring having sulfur atoms as the only ring hetero atoms containing two hetero rings
    • C07D409/12—Heterocyclic compounds containing two or more hetero rings, at least one ring having sulfur atoms as the only ring hetero atoms containing two hetero rings linked by a chain containing hetero atoms as chain links

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Acyclic And Carbocyclic Compounds In Medicinal Compositions (AREA)
  • Heterocyclic Carbon Compounds Containing A Hetero Ring Having Nitrogen And Oxygen As The Only Ring Hetero Atoms (AREA)

Description

Způsob výroby substituovaných fenylsulfonylmočovin ze — sulfohalogenidů
Oblast techniky
Vynález se týká technické oblasti chemických způsobů výroby sloučenin ze skupiny herbicidních fenylsulfonylmočovin a jejich meziproduktů.
Dosavadní stav techniky
I I
ta i w
WW •j , !
Řada substituovaných fenylsulfonylmočovin byla již popsána jako herbicidy a regulátory růstu rostlin. Ve skupině fenylsulfonylmočovin jsou však otázkou ze syntetického hlediska takové, které mají karboxylovou skupinu nebo skupinu derivátu karboxylové skupiny na fenylovém kruhu. Zajímavé jsou sloučeniny, známé z EP-A-007687 nebo· VO-A92/13845 obecného vzorce I a jejich soli
ve kterém
Q značí kyslíkový atom, atom síry nebo skupinu -N(R4)-,
X* značí vodíkový atom, atom halogenu, kyanoskupinu, nitroskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 3 uhlíkovými • · ··· ···· • 9 · 9 9 ···· · · · ·· 9 · 9 · ··· · · ··· · · 9 ··· ·· ·· 999 99 9999 atomy nebo methoxyskupinu, výhodně vodíkový atom nebo atom joduobzvláště atom jodu,
X a Z značí nezávisle na sobě skupinu CH nebo dusíkový atom, přičemž Y a Z neznačí současně skupinu~CH ,
R značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1-až 12 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 10 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 10 uhlíkovými atomy, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, která je jednou až čtyřikrát substituovaná zbytky ze skupiny—zahrnující atom halogenu, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, kyanoskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu a alkenylovou skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, nebo značí cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy, která je nesubstituovaná nabo substituovaná zbytky ze skupiny zahrnující alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atonmy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a atom halogenu, dále cykloalkenylovou skupinu s 5 až 8 uhlíkovými atomy, fenylalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, která je ve fenylovém zbytku nesubstituovaná nebo substituovaná jedním nebo více zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu, alkylkarbonyloxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, karbonamidovou skupinu,
- - karbonylaminoalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, aminokarbonylalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, dialkylaminokarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v každém alkylu a nitroskupinu, nebo značí zbytek vzorce A-l až A-10
ve kterých
X značí kyslík, síru, nebo skupinu S(0) nebo SC>2,
Rl značí vodíkový atom nebo alkylovou skupinu s 1 až 3 uhlíkovými atomy,
R značí vodíkový atom, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 3 uhlíkovými atomy nebo alkoxyskupinu s 1 až 3 uhlíkovými atomy, přičemž každý z obou posledně jmenovaných zbytků je nesubstituovaný nebo jednou nebo
- vícekrát substituovaný atomem halogenu nebo alkoxyskupinou s 1 až 3 uhlíkovými atomy, a _
R značí vodíkový atom, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 3 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 3 uhlíkovými atomy nebo alkylthioskupinu“ s'1 až 3 uhlíkovými atomy, přičemž každý z posledně jmenovaných tří zbytků je nesubstituovaný nebo jednou nebo-vícektát substituovaný atomem halogenu nebo jednou nebo dvakrát substituovaný alkoxyskupinou s 1 až 3 uhlíkovými atomy nebo alkylthioskupinou s 1 až 3 uhlíkovými atomy, nebo značí zbytek vzorce NR“, cykloalkylovou skupinu_.se 3 až 6 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu’ se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkenyloxyskupinu se 3 až 4 uhlíkovými atomy nebo alkinyloxyskupinu se’ 3 až 4 uhlíkovými atomy,
R^ značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a c zr
RJ a RD značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 3 až uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy.
Soli sloučenin obecného vzorce I jsou výhodně sloučeniny, ve kterých je vodíkový atom skupiny SC^NH sulfonylmočoviny nahrazen kationtem, výhodně fyziologicky přijatelným a-v ochraně rostlin použitelným kationtem, obzvláště kationtem alkalického kovu nebo kovu alkalické zeminy nebo po’případě substituovaným amoniovým iontem za zahrnutí kvar·· 4»
I 4 · » · · · «
4 ···<
» · * » · · · 4 terních amoniových iontů. Jako příklady kationtů je možno uvést iont sodíku, draslíku a amonia.
Soli sloučenin obecného vzorce I se mohou také tvořit navázáním vhodné anorganické nebo organické kyseliny, jako je například kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková, kyselina sírová nebo kyselina dusičná, ale také kyselina šťavelová nebo sulfonové kyseliny, na basickou skupinu, jako je například aminoskupina nebo alkylaminoskupina. Vhodné substituenty, které se vyskytují v deprotonisované formě, jako například sulfonové kyseliny nebo karboxylové kyseliny, mohou tvořit vnitřní soli s pro ně protonisovatelnými skupinami,, jako. jsou aminoskupiny.
Soli se mohou rovněž tvořit tak, že se u vhodné funkční skupiny, jako je například karboxyskupina, nahradí vodík kationtem, vhodným pro zemědělství. Tyto soli jsou například kovové soli, obzvláště soli s alkalickými kovy nebo kovy alkalických zemin, obzvláště sodné a draselné soli, nebo také amonné soli, soli s organickými aminy nebo kvarterní amoniové soli.
Obzvláště výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I nebo jejich soli, ve kterých je skupina -CO-Q-R v orthopoloze k sulfonylové skupině sulfonylmočoviny vzorce I . Výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I nebo jejich soli, ve kterých Q značí kyslíkový atom, X* značí vodíkový atom nebo atom halogenu, výhodně jodu, R značí alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo alkoxyalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v .alkylu i alkoxylu, výhodně methylovou nebo ethylovou sku-
• ·
Φ · β « Φ · ·
Φ ΦΦΦ·
Φ » * pinu, obzvláště methylovou skupinu.
Dále jsou výhodné sloučeniny obecného vzorce I a jejich soli, ve kterých skupina vzorce -CO-Q-R je v ortho-poloze k sulfonylové skupině sulfonylmočoviny, X* -značí atom halogenu, výhodně jodu a X* je v para-poloze ke skupině vzorce -CO-Q-R .
Podle V0-A-92/13845 je známé, že se sloučeniny obecného vzorce I nebo jejich soli vyrobí z odpovídajícím způsobem substituovaných fenylsulfonylisokyanátů reakcí s heterocyklickými aminy, například 2-amino-4-methoxy-6-methyl-1,3r5-triazinem nebo 2-amino-4,6-dimethoxy-pyrimidinem. Fenylsulfonylisokyanáty jsou na druhé straně dostupné například z odpovídajících fenylsulfochloridů po amonolyse na sulfonamidy a reakcí sulfonamidů na sulfonylisokyanáty pomocí standardních metod.
Pro provádění amonolysy se může sulfonylchlorid rozpustit v organickém rozpouštědle, jako je tetrahydrofuran (THF) a zavádět plynný amoniak (víz V0-A-92/13845).
Jako standardní metoda pro výrobu substituovaného fenylsulfonylisokyanátů ze získaného fenylsulfonamidu přichází v úvahu sekvenční zpracování fenylsulfonylamidu s thionylchloridem a fosgenem, popřípadě za přítomnosti katalytického množství base, jako je pyridin; viz VO-A-92/ 13845, př. 11. Alternativně se může fenylsulfonamid také nechat reagovat s alkylisokyanátem za použití stericky bráněných aminových basí jako katalyzátorů na odpovídajícím způsobem substituovanou N-alkyl-N’-fenylsulfonyl-močovinu, která se potom fosgenuje na substituovaný fenylsulfonylisokyanát; viz také V0-A-92/13845, př. 12. Srovnatelné reakce • « ·· ·· » »· to ·* · · « * « · · « * * * « « · · » » » ♦ · · * < » · » · · · · · » «·» « » • 1 * · t » · · » *♦·*»· jsou také popsané pro strukturně jiné fenylsulfonamidy a heteroarylsulfonamidy pro výrobu sulfonylisokyanátů; viz například US-A-4 647 303, EP-A-46 02 942, EP-A-184 385 a EP-A727 423.
Známá je také přímá reakce arylsulfonamidů nebo heteroarylsulfonamidů s fosgenem za přítomnosti alkylisokyanátů nebo cykloalkylisokyanátů a popřípadě za přítomnosti sféricky bráněných aminových basí (US-A-4 647 303, EP-A-584 043, EP-A-30 138 a EP-A-184 385).
VO-A-96/06826 popisuje způsob fosgenace fenylsulfonamidů, z nichž některé mají také na fenylovém kruhu orthostojící karbalkoxyskupiny, na odpovídajícím způsobem substituované fenylsulfonylisokyanáty reakcí s fosgenem za přítomnosti katalyzátoru, který sestává z butylisokyanátu a terciárních amin§ů, jako je DABCO a/nebo ze substituovaných sulfonylisokyanátů. V jednom příkladě je použit jako katalyzátor n-butylisokyanát v kombinaci s nepatrným množstvím konečného produktu (jako substituovaný, sulfonylisokyanát) z dřívější vsázky jako ko-katalyzátor. Při tam výhodném pracovním postupu se fosgen udržuje stále v přebytku, vztaženo na použitý sulfonamid.
Uvedené známé způsoby výroby fenylsulfonamidů, fenyl-sulfonylisokyanátů a sloučenin obecného vzorce I jsou však se zřetelem na chemické výtěžky, výtěžky za jednotku času na jednotku prostoru a/nebo na náklady na zařízení , neuspokojivé. Například se v případě fenylsulfonylmočovin s karbalkoxyskupinami v poloze 2 na fenylovém zbytku tvoří při ammonolyse vedlejší produkty, jako je odpovídající derivát sacharinu.
• ·
Při fosgenaci odpovídajícím způsobem substituované N-alkyl-N’-fenylsulfonylmočoviny se vyskytují často signifikantní množství substituované Ν,N’-bis-(fenylsulfonyl)-močoviny jako vedlejší produkt. Tato metoda fosgenace vyžaduje kromě toho poměrně dlouhé reakční doby_ ovzvláště pro počáteční fázi (nastoupení fosgenace). Výroba N-alkyl-N’-fenylsulfonyl-močoviny vyžaduje podle známého způsobu stericky bráněné aminové base, jejichž použití a’oddělení je spojeno s technickými a hospodářskými náklady.
Pro výhodně vyráběné fenylsulfonylisokyanáty, které jsou na fenylovém kruhu substituované skupinou X* = halogen, výhodně jod, je dosud známo pouze málo metod (viz VO-A-92/13845). Která metoda by pro takovéto sloučeniny mohla umožnit další zlepšení výroby, nebyla dosud zjištěna. Především kvůli strukturním zvláštnostem, jako je například stérické bránění a reaktivita na fenylovém zbytku těchto sloučenin dá se analogicky očekávat pouze málo výsledků způsobů se strukturně jinými arylsulfonamidy nebo heteroarylsulfonamidy.
Reakce získaných sulfonylisokyanátů s heterocyklickými aminy na sloučeniny obecného vzorce I se může provádět pomocí známých metod různými způsoby.
Standardně se mohou reakce fenylsulfoisokyanátů s aminopyrimidiny nebo aminotriaziny provádět v organickém rozpouštědle. Jako rozpouštědla se při tom doporučují polární aprotická rozpouštědla, jako je tetrahydrofuran a acetonitril (viz například EP-A-0030138, str. 14 a 15).
Z SU 1233456 (1996) je známé použití N-methylpyrrolidonu (NMP) “v aprotickém organickém rozpouštědle pro kopulaci • · • · · · · • · · · · · aminotriazinů s arylsulfonylisokvanáty. Při podílu 1 až 20 % hmotnostních N-methylpyrrolidonu v rozpouštědle xylenu se dosahuje výtěžku asi 80 až 82 % v průběhu 2 až 4 hodin reakční doby. Výtěžky jsou pro provádění v technickém měřítku neuspokojivé. Podle US-A-4 647 303 a US-A 4 602 942 se pro urychlení kopulační reakce používá DABCO. Použití 1,4-diazabicyklo[2.2.2]oktanu (DABCO) je v technickém měřítku nevýhodné, neboť se používá přídavně a potom se musí za zvláštních nákladů opět oddělovat.
Podstata vynálezu
Úkolem předloženého vynálezu tedy je vypracování alternativního způsobu, který by ve srovnání se známými způsoby s ohledem na jeden aspekt, výhodně na více aspektů, byl výhodně proveditelný.
Předmětem předloženého vynálezu je způsob výroby uvedených fenylsulfonylmočovin obecného vzorce I a jejich solí, jehož podstata spočívá v tom, že se
a) sloučenina obecného vzorce II
(H) ve kterém • · • « · · • · · · ··· ·· ····
Hal značí atom halogenu, výhodně chloru, bromu nebo jodu, obzvláště chloru, a R, Q a X* jsou definované u vzorce I, se amonolysou s amoniakem nechá zreagovat na sloučeninu obecného vzorce III
(HI) ve kterém jsou R,
Q a X* definované u vzorce I výhodně (al) se reakce provádí v organické směsi rozpouštědel, obsahuj icí (1) jeden nebo více popřípadě halogenovaných aromatických uhlovodíků, jako je například xylen, toluen, chlorbenzen nebo dichlorbenzen (rozpouštědlo (1)) a (2) jedno nebo více popárních aprotických rozpouštědel (rozpouštědlo (2)), výhodně ze skupiny zahrnující nitrily, jako je acetonitril, estery, výhodně alkylestery kyseliny alkankarboxylové s 1 až 2 uhlíkovými atomy v alkanu a 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, jako je ethylester ykseliny octové, isopropylester kyseliny octové, n-butylester kyseliny octové, n-pentylester kyseliny octové a jiné amylestery kyseliny octové, ethery, jako je tetrahydrofuran (THF) nebo • · · » » » « » · • · · · · • · » · «· · · · · · ·· ··«·
1,2-dimethoxyethan (DME), amidy, jako je dimethylformamíd (DMF), ketony, jako je aceton, methylethylketon nebo methylisobutylketon (MIBK) a směsi dvou nebo více polárních rozpouštědel při hmotnostním poměru rozpouštědla (1) : rozpouštědlu (2) : - 1 až 1 : 1 , výhodně 10 : 1 až 1,4 : 1 , přičemž se obzvláště uvedená výhodná reakce provádí za přídavku roztoku sloučeniny obecného vzorce II v rozpouštědle (1) nebo směsi rozpouštědel (1) a (2) ke koncentrovanému nebo nasycenému roztoku amoniaku v rozpouštědle (2) , (b) získaná sloučenina obecného vzorce III se nechá reagovat za nebo bez isolace s fosgenem na fenylsulfonylisokyanát obecného vzorce IV
Q-R
X*
o
II s—N=C=O o
(IV) ve kterém jsou R, Q a X* definované u vzorce I , výhodně (bl) v případě že X* = halogen, obzvláště jod, se reakce s fosgenem provádí v organickém rozpouštědle za přítomnosti isokyanátu vzorce R’-NCO jako katalyzátoru, přičemž R’ je uhlovodíkový zbytek, který je nesubstituovaný nebo substituovaný a výhodně má celkem 1 až 20 uhlíkových atomů, obzvláště 1 až 16 uhlíkových atomů, nebo směsi více těchto isokyanátů jako katalyzátoru, výhodně jednoho nebo více isokyanátů ze skupiny zahrnující N-alkylisokyanáty,
N-cykloalkylisokyanáty a N-arylisokyanáty, například N-alkylisokyanát s 1 až 12 uhlíkovými atomy v alkylu ze skupiny zahrnující methylisokyanát, ethylisokyanát, n-propylisokyanát, isopropyíisokyanát, isopropylisokyanát, n-butylisokyanát, i-butylisokyanát, sek.-butylisokyanát; a terc.-butylisokyanát, pentylisokyanát, hexylisokyanát a heptylisokya nát,'nebo cyklohexylisokyanát a fenylisokyanát, obzvláště n-butylisokyanát nebo cyklohexylisokyanát, s nebo výhodně bez přídavku aminové base nebo jiných basí jako ko-katalyzátoru, přičemž obzvláště reakce začíná za předložení množství sulfonylisokyanátu obecného vzorce IV, (c) .získaná sloučenina obecného vzorce IV se s nebo bez meziisolace nechá reagovat v organickém rozpouštědle s aminem obecného vzorce V
H— N
Rz ? V — / (V)
R'
-i 2 ve kterém jsou R , R , Y a Z definované u vzorce I na sulfonylmočovinu obecného vzorce I nebo její soli, výhodně (cl) se reakce provádí ve směsi rozpouštědel z popřípadě halogenovaného aromatického uhlovodíku s teplotou varu více než 110 °C a polárního aprotického rozpouštědla, výhodně ve směsi xylenu a ethylesteru kyseliny octové nebo xylenu a acetonitrilu, * · • · · · · · · · · ···· přičemž při způsobu se provede alespoň jeden z výhodných dílčích kroků (al), (bl) a (cl).
Předmětem předloženého vynálezu jsou také dílčí kroky (al) a (cl) způsobu podle předloženého vynálezu,' jakož i dílčí krok (bl) v případě, že X* - halogen, výhodně jod a jejich vícestupňové kombinované pracovní postupy nebo odpovídající jednonádobové postupy.
V definicích vzorců I až V a všech následujících vzorců mohobýt alkylové skupiny, alkoxyskupiny, halogenalkylové skupiny, halogenalkoxyskupiny, alkylaminoskupiny a alkylthioskupiny, jakož i odpovídající nenasycené a/nebo substituované zbytky ve své uhlíkové mřížce vždy přímé nebo rozvětvené.
Když není specielně uvedeno, jsou u těchto zbytků výhodné nižší uhlovodíkové řetězce, například s 1 až 6 uhlíkovými atomy, obzvláště s 1 až 4 uhlíkovými atomy, popřípadě u nenasycených skupin se 2 až 6 uhlíkovými atomy, obzvláště se 2 až 4 uhlíkovými atomy. Alkylové zbytky, také ve spojených významech, jako je alkoxyskupina, halogenalkylová. skupina a podobně, značí například methylovou skupinu, ethylovou skupinu, n-propylovou skupinu, η-, i-, t- nebo 2-bt.tylovou skupinu, pentylové skupiny, hexylové skupiny, jako je n-hexylová, i-hexylová a 1,3-dimethylbutylová skupina a heptylové skupiny, jako je n-heptylová, l-methylhexylová a 1,4-dimethylpentylová skupina ; alkenylové a alkinylové zbytky mají význam možných nenasycených zbytků, odpovídající alkylovým zbytkům, přičemž je zde obsažena alespoň jedna dvojná, popřípadě trojná vazba, výhodně jedna dvojná, popřípadě trojná vazba. Alkenylové zbytky značí například allylovou skupinu, l-methylprop-2-en-ylovou skupí14 • · nu, 2-methyl-prop-2-en-1-ylovou skupinu, but-2-en-l-ylovou skupinu, but-3-en-l-ylovou skupinu, l-methyl-but-3-en-l-ylovou skupinu á l-methyl-but-2-en-l-ylovou skupinu, alkinylové zbytky znáči například propargylovou skupinu, but-2-in-l-ylovou skupinu, but-3-in-1-ylovou skupinu -a 1-methyl-but-3-in-1-ylovou skupinu.
Cykloalkylová skupina značí karbocyklický nasycený kruhový systém s výhodně 3 až 8 uhlíkovými atomy, výhodně se 3 až 6 uhlíkovými atomy, například cyklopropylovou, cyklobutyLovou, cyklopentylovou nebo cyklohexylovou skupinu.
Atom halogenu značí například atom fluoru, chloru, bromu nebo jodu. V definicích zbytků je označován výrazem halogen halogenový zbytek, to znamená jeden atom halogenu. Halogenalkylová, halogenalkenylová a halogenalkinylová skupina značí halogenem, výhodně fluorem, chlorem a/nebo bromem, obzvláště fluorem nebo chlorem, částečně nebo úplně substituovanou alkylovou, alkenylovou, popřípadě alkinylovou skupinu, například monohalogenalkylovou skupinuperhalogenalkylovou skupinu, CF^, CHF2, CH3F, CF3CF2, CF^FCHCl, CC13 , CHCI2, CH2CH2CI ; halogenalkoxyskupina je například OCF^, OCHF2, OCH2F, CF3CF2O, OCH2CF3 a OCH2CH2C1 ; odpovídající platí pro halogenalkenylová a jiné halogenem substituované zbytky.
Arylová skupina značí karbocyklický aromatický systém, například monocyklický, bicyklický nebo polycyklický aromatický systém, například fenylovou, naftylovou, tetrahydronaftylovou, indenylovou, indanylovou, pentalenylovou nebo fluorenylovou skupinu a podobně, výhodně fenylovou skupinu.
Uhlovodíkový zbytek (viz například definici R’ ve • · · · stupni (bl)) obsahuje výhradně uhlíkové a vodíkové atomy a může být přímý, rozvětvený nebo cyklický, nasycený, nenasycený nebo aromatický nebo může obsahovat kombinaci stejných nebo různých z uvedených uhlovodíkových zbytků. Například zahrnuje uhlovodíkový zbytek alkylovou, alkenylovou, alkinylovou, cykloalkylovou, cykloalkylalkylovou,'cykloalkenylalkylovou, arylovou, jako fenylovou nebo naftylovou, benzylovou nebo fenethylovou skupinu a podobně. Uhlovodíkový zbytek obsahuje výhodně 1 až 30 uhlíkových atomů, obzvláště 1 až 24 uhlíkových atomů, pokud není definováno j inak.
Pokud je základní struktura substituovaná jedním nebo více zbytky z výčtu skupin nebo genericky definovanou skupinou zbytků, tak to zahrnuje odpovídající současnou substituci více stejnými a/nebo strukturně odlišnými zbytky.
Substituované zbytky, jako je substituovaná uhlovodíková skupina, například alkylová, alkenylová, alkinylová, arylová, fenylová nebo benzylová skupina, značí například substituovaný zbytek, odvozený od základní struktury, přičemž substituenty značí například jeden nebo více zbytků, výhodně 1, 2 nebo 3 zbytky, ze skupiny zahrnující halogen, alkoxyskupinu, alkylthioskupinu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, nitroskupinu, karboxyskupinu, kyanoskupinu, azidoskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu, alkylkarbonylovou skupinu, formylovou skupinu, karbamoylovou skupinu, alkylaminokarbonylovou skupinu, dialkylaminokarbonylovou skupinu, substituovanou aminoskupinu, jako je acylaminoskupina, alkylaminoskupina a dialkylaminoskupina, alkylsulfinylovou skupinu a alkylsulfonylovou skupinu a v případě cyklických zbytků také alkylovou skupinu, halogenalkylovou skupinu, alkylthioalkylovou skupinu, alkoxyalkylovou skupinu, popři• * ·* ·· ··*· • · · · · · · • ···· · · · · · · · pádě substituovanou alkylaminoalkylovou a dialkylaminoalkylovou skupinu a hydroxyalkylovou skupinu.
Výhodné jsou substituenty ze skupiny zahrnující halogen, alkoxyskupinu, alkylthioskupinu, hydroxyskupinu, aminoskupinu, nitroskupinu, kyanoskupinu, alkylaminoskupinu a di-alkylaminoskupinu a v případě cyklických zbytků také alkylovou a halogenalkylovou skupinu.
V pojmu substituované zbytky, jako jsou substituované uhlovodíkové zbytky, jako je substituovaná alkylová skupina a podobně, jsou jako substituenty zahrnuty dodatečně k uvedeným nasyceným uhlovodíkovým zbytkům odpovídající nenasycené alifatické a aromatické zbytky, jako je popřípadě substituovaná alkenylová skupina, alkinylová skupina, alkenyloxyskupina, alkinyloxyskupina, fenylová skupina, fenoxyskupina a podobně. V případě substituovaných cyklických zbytků s alifatickými podíly v kruhu jsou zde zahrnuty také cyklické systémy s takovými substituenty, které jsou na kruhu vázány dvojnou vazbou, například jsou substituované alkylidenovou skupinou, jako je methylidenová nebo ethylidenová skupina.
Příkladně uváděné substituenty (první rovina substituentů'') mohou zde být, pokud obsahují uhlovodíky obsahující podíly, popřípadě dále substituované (druhá rovina substituentů), například některým ze substituentů, které jsou definované v první rovině substituentů. Odpovídající další roviny substituentů jsou možné. Výhodně je výrazem substituobaný zbytek zahrnuta jedna nebo dvě roviny substituentů. U uvedených substituentů je výhodný počet uhlíkových atomů, který je uváděný výše jako výhodný pro zbytky s uhlovodíkovými podíly.
• · • »
Sloučeniny obecného vzorce II jsou známé nebo se mohou pomocí známých metod vyrobit. V tomto ohledu se obzvláště bere zřetel na obsah publikací EP-A-007687 a VO-A-92/13845 a na zde citovanou literaturu. Obsah VO-A-92/13845 by měl být ostatně se zřetelem na výrobní předpisy a zde uvedené výhodné sloučeniny vzorce I a jejich předprodukty součástí předloženého popisu a vynálezu.
Obzvláště výhodné jsou pro způsob výroby sloučeniny vzorce II , ve kterém Q = kyslíkový atom, X* = vodíkový atom nebo atom halogenu, výhodně jodu, R = alkylová skupina s 1 až 4 uhlíkovýnri atomy, alkenylová se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkinylová skupina se 2 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylová skupina s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo alkoxyalkylová skupina s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu i alkylu, výhodně methylová nebo ethylová skupina, obzvláště methylová skupina a Hal = chlor.
Amonolysa sulfochloridu vzorce II se může provádět pomocí obvyklých metod pro amonolysu, jak je například popsáno v učebnicích chemie nebo ve VO-A-92/13845. Obvyklá metoda obsahuje použití plynného amoniaku, který se zavádí do roztoku sulfochloridu vzorce II v organickém rozpouštědle. Jako organická rozpouštědla jsou vhodná například polární aprotická rozpouštědla, jako je tetrahydrofuran nebo aceton. Reakce probíhá zpravidla již při teplotě místnosti. Pro zpracování se musí vznikající chlorid amonný od produktu oddělit, což je možné různými a pro odborníky známými způsoby.
Způsob amonolysy, popsaný ve VO-A-92/13845, používá tetrahydrofuran jako jediné rozpouštědlo. Způsob není při ·
· • · • 4 » 4 · 4 · velkých vsazovaných množstvích a v technickém měřítku uspokojivě proveditelný. Dosahuje se při něm zpravidla výtěžků méně než 80 %~teorie, což je především dáno vznikem vedlejších produktů, například sacharinu a jeho derivátů, intramolekulární reakcí. - Předmět předloženého vynálezu spočívá ve zlepšeném způsobu amonolysy, specielně způsob podle uvedené výhodné varianty (al). Podle předloženého vynálezu se reakce provádí ve směsi rozpouštědel z rozpouštědla (1) a rozpouštědla (2) ve hmotnostním poměru rozpouštědlo (1) : rozpouštědlo (2) 20 : 1 až 1 : 1 , výhodně 10 : 1 až 1,4 ; 1 .
Toto- odpovídá směsi z popřípadě halogenovaného aromatického uhlovodíku, ke kterému je přidáno 5 až 100 % hmotnostních, výhodně 10 až 71 % hmotnostních, polárního rozpouštědla (2). Podle předloženého vynálezu je také způsob, při kterém reakční vsázka začíná na počátku s rozpouštědlem (1) nebo (2) nebo směsí rozpouštědel, u které je podíl rozpouštědla (1) nebo (2) mimo hmotnostní poměr podle předloženého vynálezu, pokud se dosáhne přídavkem nepolárního nebo polárního rozpouštědla v průběhu reakce poměrů množství podle předloženého vynálezu.
Jako rozpouštědlo (1) je obzvláště výhodný xylen.
Jako polární rozpouštědlo (2) je acetonitril, ethylester kyseliny octové, isopropylester kyseliny octové, iontové kyseliny, n-butylester kyseliny octové, tetrahydrofuran,
1,2-dimethoxyethan (DME), dimethylformamid, methylethylketon, methylisobutylketon a směsi ze dvou nebo více polárních rozpouštědel, obzvláště acetonitril nebo ethylester kyseliny octové.
Sloučenina obecného vzorce II se může při tom předlo• · · · žit ve směsi rozpouštědel (1) a (2) a amoniak se může přivádět jako roztok nebo plyn. Alternativně se může sloučenina obecného vzorce II předložit v rozpouštědle (1) a amoniak se může přidávat jako roztok v rozpouštědle (2). Dále se může amoniak předložit v roztoku a přidávat roztok sloučeniny obecného vzorce II . Má při tom smysl jak kontinuální přídavek jedné reakční komponenty nebo přídavek po částech. Stejně tak se mohou obě reakční komponenty dávat do reakční nádoby paralelně kontinuálně nebo po částech.
Výhodně se reakce provádí za přídavku roztoku sloučeniny obecného vzorce II v rozpouštědle (1) nebo směsi rozpouštědel ¢1) a (2) ke koncentrovanému nebo nasycenému roztoku amoniaku v rozpouštědle (2) . Obzvláště výhodně se při tom spotřeba amoniaku během reakce vyrovnává zaváděním plynného amoniaku, takže je reakční roztok vždy amoniakem nasycený nebo vysoce koncentrovaný.
Reakční teplota pro amonolysu je například v rozmezí -20 °C až teplota varu použitého rozpouštědla, popřípadě směsi rozpouštědel, výhodně v rozmezí 0 °C až 80 °C , obzvláště v rozmezí 20 °C až 60 °C . Reakce se může provádět za normálního tlaku, ale také za tlaku sníženého nebo zvýšeného .
Sloučenina obecného vzorce III , získaná po amonolyse (fenylsulfonamid), se může s nebo bez meziisolace nechat reagovat s fosgenem na fenylsulfonylisokyanát obecného vzorce IV . Jako podmínky reakce přicházejí v úvahu obvyklé podmínky pro výrobu sulfonylisokyanátů ze sulfonamidů. Například je možno uvést výše uvažované, z V0-A-92/13845 známé, sekvenční zpracování fenylsulfonamidu s thionylchlori dem a fosgenem za přítomnosti katalytického množství base, » · » · · « jako je pyridin.
Alternativně se může podle známého výrobního postupu nechat reagovat fenylsulfonamid s alkylisokyanátem za přítomnosti stericky bráněné organické base, jako j.e 1,8-diazabicyklo[5.4.0]undec-7-en (DBU), 1,4-diazabicyklo[2.2.2]oktan (DABCO) nebo 1,5-diazabicyklo[4..0]non-5-en (DBN), jako katalyzátoru na N-alkyl-N’-fenylsulfonyl-močovinu a ta se potom nechá reagovat s fosgenem na substituovaný fenylsulf onylisokyanát (viz VO-A-92/13845, př. 12). Analogická přímá reakce v jednonádobovém způsobu je popsaná v EP-A-0030 138.
Pro výrobu fenylsulfonylisokyanátů obecného vzorce IV, ve kterém X* = halogen, výhodně jod, především takových sloučenin obecného vzorce IV , ve kterém je skupina -CO-Q-R v ortho-poloze k sulfonylisokyanátové skupině a obzvláště při tom takových, kde skupina X* = halogen v para-poloze ke skupině -CO-Q-R , však neposkytují uvedené známé alternativy způsobu zpravidla požadované výtěžky a čistoty.
Podle předloženého vynálezu se dá nevýhodám známých metod při výrobě výhodných sloučenin obecného vzorce IV zabránit, když se odpovídajícím způsobem substituované fenylsulf onamidy obecného vzorce III nechají podle výhodného pracovního postupu (bl) reagovat s fosgenem v organickém rozpouštědle za přítomnosti isokyanátu uvedeného vzorce R’-NCO jako katalyzátoru s nebo výhodně bez přídavku aminové base nebo jiné base jako ko-katalyzátoru na odpovídající sulfonylisokyanáty obecného vzorce IV.
Při tom je výhodný způsob bez přídavku stericky bráněných aminových basí, neboť aminové base se j inak musí se • · · · • · zvláštními náklady z produktu odstraňovat.
Jako organická rozpouštědla jsou vhodná pro fosgenaci například za reakčních podmínek inertní, aprotická organická rozpouštědla, výhodně - popřípadě halogenované aromatické uhlovodíky, například toluen, xylen, mesitylen, chlorbenzen, chlortoluen nebo dichlorbenzen,
- polární aprotická rozpouštědla ze skupiny zahrnující alkylestery alkankarboxylových kyselin, výhodně ze skupiny alkylesterů alkankarboxylových kyselin s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu a s 1 až 2 uhlíkovými atomy v alkanu, jako je ethylester kyseliny octové, ísopropylester kyseliny octové, n-butylester kyseliny octové, n-pentylester kyseliny octové a jiné amylestery kyseliny octové, a směsi dvou nebo více uvedených rozpouštědel. Výhodně se ve stupni (a) a (b) celého způsobu používají stejná rozpouštědla nebo směsi rozpouštědel.
Poměr množství isokyanátu obecného vzorce R’-NCO ke sloučenině obecného vzorce III se může pohybovat v širokém rozmezí. Účelných je 5 až 1000 % molových, výhodně 10 až 50 % molových, isokyanátu obecného vzorce R’-NCO , vztaženo na sulfonamid obecného vzorce III.
Zpravidla je reakce zpočátku potlačená. Překvapivě bylo zjištěno, že se reakční rychlost může na počátku podstatně zvýšit, když se jako předloha použije určité množství sulfonylisokyanátu, výhodně katalytické množství sulfonylisokyanátu obecného vzorce IV , který se má také • · vyrobit. Účelné množství se může stanovit v předběžných pokusech. Zpravidla postačuje jako předloha 5 až 20 % molových sloučeniny obecného vzorce IV , vztaženo na množství sulfonamidu obecného vzorce III , aby se výrazně zamezilo zpomalenému počátku reakce.
Pro fosgenaci se může například sloučenina obecného vzorce III předložit v organickém rozpouštědle společně s isokyanátem vzorce R’-NCO a zavádět fosgen. Alternativně se může předložit isokyanát v organickém rozpouštědle a zavádět fosgen a současně přidávat kontinuálně nebo po částech sulfonamid obecného vzorce III . Při posledně jmenovaném způsobu je koncentrace sulfonamidu během reakce poměrně nízká, což redukuje podíl vedlejších produktů. Výhodný je pracovní postup s předložením isokyanátu vzorce R’-NCO a části sulfonylisokyanátu obecného vzorce IV v organickém rozpouštědle a následujícím zaváděním fosgenu.
Reakční teplota pro fosgenaci je například v rozmezí 50 °C až teplota varu použitého rozpouštědla, výhodně v rozmezí 100 °C až teplota varu použitého rozpouštědla, obzvláště 100 °C až 180 °C a zcela obzvláště 120 °C až 140 °C .
Reakce se může provádět za normálního tlaku, zvýšeného tlaku nebo sníženého tlaku. Účelně je parciální tlak fosgenu v rozmezí 0,02 až 2,0 MPa, výhodně 0,1 až 0,6 MPa.
Aby se dosáhlo pokud možno dobré konverse sloučeniny obecného vzorce III, používá se fosgen výhodně v množství 1 až 4 mol, obzvláště 1 až 2,5 mol, pro jeden mol sloučeniny obecného vzorce III. Při tom se během reakce používá výhodně stále přebytek fosgenu. Obsah fosgenu v reakční směsi činí výhodně 2 % hmotnostní, obzvláště více než 5 % hmot• · • · · · nostních v reakční směsi.
Pro zpracování reakční směsi se může produkt obecného vzorce IV isolovat pomocí obvyklých metod nebo se může výhodně reakční směs po odstranění přebytku fosgenu a isokyanátu vzorce R’-NCO přímo použít pro reakci na sloučeninu obecného vzorce I (kopulační reakce). Výhoda způsobu podle předloženého vynálezu spočívá v možnosti technicky jednoduchého zpracování, to znamená že se pomocí destilace části rozpouštědla, popřípadě za sníženého tlaku, může současně odstranit přebytek fosgenu a isokyanát vzorce R’-NCO.
Při fosgenací (bl) podle předloženého vynálezu se zpravidla dosáhne výtěžků přes 90 % teorie sloučeniny obecného vzorce IV a to také překvapivě při fosgenací sloučenin obecného vzorce III se stericky náročnými zbytky (X* = chlor, brom, jod), které mají sklon k vedlejším reakcím. Sloučeniny obecného vzorce IV se mohou vyrobit výhodným způsobem bez toho, že by se musely použít aminové base jako katalyzátor. Čistoty jsou pro další zpracování dostatečně vysoké. Odstranění katalyzátoru nebo odpovídajících solí a jejich zpracování není tedy potřebné. Použitá rozpouštědla se dají technicky jednoduše oddělit a dále použít pro další vsázky. Uvedený způsob je vzhledem k uváděným znakům ekonomicky a ekologicky výhodný.
Fosgenace podle předloženého vynálezu je také výhodný pracovní postup pro výrobu sloučenin obecného vzorce IV, ve kterém má X* jiné významy než halogen.
Sloučenina obecného vzorce IV , získaná podle stupně (b) se může bez meziisolace nechat reagovat v organickém rozpouštědle s aminem obecného vzorce V na sulfonylmočovinu ·· · ·fc · • · · · ·· ··· ·· · · · · obecného vzorce I nebo její soli.
Standardně se mohou provádět reakce fenylsulfonylisokyanátů s aminopyrimidiny nebo aminotriaziny v organickém rozpouštědle. Jako rozpouštědla se při tom zpravidla doporučují polární aprotická rozpouštědla, jako je tetrahydrofurán a acetonitril (viz například EP-A-0030138, str. 14 až 15). Reakce mezi sloučeninami obecného vzorce IV a aminy obecného vzorce V však často nejsou se zřetelem na dosahované reakční rychlosti, výtěžky a čistotu uspokojivé. Zvýšení výtěžků a snížení reakčních dob se může dosáhnout pomocí přídavku katalyzátorů, jako jsou stericky bráněné aminové base, které se ale po reakci musí opět oddělit (viz výše uváděné literární zdroje).
Podle předloženého vynálezu je možno uváděné nevýhody vyloučit, když se reakce provádí ve směsi rozpouštědel z popřípadě halogenovaného aromatického uhlovodíku s teplotou varu vyšší než 110 °C , výhodně 120 °C až 200 °C , obzvláště 130 °C až 180 °C a z polárního aprotického rozpouštědla, přičemž hmotnostní poměr nepolárního rozpouštědla k polárnímu rozpouštědlu je výhodně v rozmezí 20 : 1 až 1 : 10, obzvláště 10 : 1 až 1 : 5 a zcela obzvláště 5 : 1 až 1 : 1.
Jako prakticky nepolární rozpouštědla je vhodný toluen, xylen, chlorbenzen nebo dichlorbenzen nebo jejich směsi, výhodně o-xylen, m-xylen nebo p-xylen nebo obvyklý technický xylen (technická směs xylenů). Jako polární aprotická rozpouštědla jsou především vhodná polární rozpouštědla, uvedená pro krok (a) způsobu, obzvláště alkylestery kyseliny octové nebo acetonitril. Výhodné jsou směsi xylenu a ethylesteru kyseliny octové nebo xylenu a acetoni-tr ilu.
• · · · w ·
Reakce se výhodně provádí při teplotě v rozmezí 0 °C až 100 °C , obzvláště 20 °C až 80 °C a obzvláště výhodně 40 °C až 70 °C .
Vztaženo na jeden mol sulfonylisokyanátu obecného vzorce IV se výhodně používá 1 až 1,2 mol, obzvláště 1 až 1,1 mol a zcela obzvláště 1 až 1,05 mol aminu obecného vzorce V .
Výhodný způsob podle předloženého vynálezu podle varianty (cl) umožňuje použití ekvivalentních množství nebo prakticky ekvivalentních množství sloučenin obecného vzorce IV a V . Při jiné volbě rozpouštědla, například při použití jednoho rozpouštědla namísto směsi rozpouštědel, používané podle předloženého vynálezu, se zpravidla nedosáhne úplné konverse nebo se musí pro konversi sloučeniny obecného vzorce IV použít větší přebytek sloučeniny obecného vzorce V. Kromě toho je s pouze jedním rozpouštědlem reakční rychlost často neuspokojivě nízká. Způsob podle předloženého vynálezu dává naproti tomu většinou produkt ve výborném výtěžku a čistotě.
Zpracování reakční směsi z kopulace se může provádět pomocí obvyklých metod, přičemž se sulfonylmočoviny obecného vzorce I mohou isolovat buď ne jako soli, nebo - po reakci s basemi - jako soli.
Obzvláště výhodný je způsob, při kterém se výhodné stupně způsobu (al), (bl) a (cl) provádějí kombinovaně. Při použití té samé směsi rozpouštědel jsou při tom také možné jednonádobové reakce.
• · » * « · · • » , · * · « ·· »· *· · · ·
Příklady provedení vynálezu
V následujících příkladech se vztahují údaje o množství na hmotnost, pokud není specielně uvedeno, j-i nak .
Příklad la
Methylester kyseliny 2-amidosulfonyl-4-jod-benzoové
K roztoku 73 g methylesteru kyseliny 2-chlorsulfonyl-4-jod-benzoové (98,7%) ve 189 g xylenu a 150 g acetonitrilu se při teplotě v rozmezí 18 až 22 °C zavede v průběhu jedné hodiny celkem 9,1 g amoniaku, načež se za míchání po dobu jedné hodiny vede přes suspensi dusík. Zbytkový amoniak se oddestilováním malého množství rozpouštědla ve vakuu odstraní. Potom se směs pod zpětným chladičem zahřeje, za horka se přefiltruje a získaný zbytek se úplně provaří s čerstvým acetonitrilem. Spojené filtráty se destilativně zahustí a získaný zbytek se za studená filtruje. Získá se-takto 66,8 g bílých jehliček methylesteru kyseliny 2-amidosulfony1-4-j od-benzoové.
Příklad lb (srovnávací příklad)
Když se provádí reakce podle příkladu la v čistém xylenu namísto směsi xylenu a acetonitrilu, získá se po reakční době 6 hodin a jinak identických podmínek výtěžek 56,6 g methylesteru kyseliny 2-amidosulfonyl-4-jod-benzoové při čistotě pouze 83,3 % (výtěžek 69,1 % teorie).
Příklad 2a
Methylester kyseliny 2-amidosulfonyl-4-jod-benzoové
Roztok 144,2 g methylesteru kyseliny 2-chlorsulfonyl-4-jod-benzoové ve 217,4 g xylenu a 150 g ethylesteru kyseliny- octové se za míchání v průběhu 4 hodin při teplotě v rozmezí 35 až 37 °C dávkuje k nasycenému roztoku amoniaku v ethylesteru kyseliny octové (156,5 g). Časově současně se zavádí celkem 16,7 g amoniaku s rychlostí, s jako je amoniak spotřebováván. Míchá se ještě po dobu jedné hodiny, přebytečný amoniak se odstraní destilací ve vakuu, směs se zahřeje pod zpětným chladičem a za horka se přefiltruje. Filtrační koláč se důkladně vyvaří s vroucím ethylesterem kyseliny octové. Potom se ethylester kyseliny octové co nejvíce oddestiluje a zbylá xylenická suspense produktu se ochladí na teplotu 20 °C . Po filtraci a sušení ve vakuu se získá 132,2 g methylesteru kyseliny 2-amidosulfonyl-4-jod-benzoové (čistota 99,3 %) .
Příklad 2b (srovnávací příklad)
Když se provádí reakce podle příkladu 2a ve směsi xylenu a methylalkoholu (4 : 1), tak se dosáhne za jinak stejných podmínek po zpracování výtěžku 118,8 g methylesteru kyseliny 2-amidosulfonyl-4-jod-benzoové při čistotě 71 % (výtěžek 62 % teorie).
Příklad 3
Methylester kyseliny 2-amidosulfonyl-4-jod-benzoové
Postupuje se stejně, jako je uvedeno v příkladě 2a, • · přičemž se však namísto roztoku sulfochloridu ve 217,4 g xylenu a 150 g ethylesteru kyseliny octové použije roztok sulfochloridu ve. 300 g xylenu a 75 g ethylesteru kyseliny octové. Při tom. se získá 130 g methylesteru kyseliny 2-amidosulfonyl-4-jod-benzoové (čistota 99 %) .
Příklad 4
Methylester kyseliny 2-amidosulfonyl-4-jod-sulfonové
Postupuje se stejně, jako je uvedeno v příkladě 2a, přičemž se však namísto roztoku sulfochloridu ve 217,4 g xylenu a 150 g ethylesteru kyseliny octové použije roztok sulfochloridu ve 300 g xylenu a 75 g acetonitrilu. Při tom se získá 131 g methylesteru kyseliny 2-amidosulfonyl-4-jod-benzoové (čistota 99 %).
Příklad 5a
Methylester kyseliny 4-jod-2-isokyanátosulfonyl-benzoové
150 ml vysušeného xylenu a 6,84 ml n-butylisokyanátu se pod ochrannou dusíkovou atmosférou zahřeje na teplotu v rozmezí 126 až 128 °C . Potom se nejprve přivádí fosgen (celkem 50 g) přes povrch. Proud fosgenu je regulován tak, aby teplota reakční směsi zůstala v rozmezí 126 až 128 °C. Popřípadě se dávkování fosgenu redukuje nebo přerušuje. Fosgen, vytěkávající z reakční směsi, se kondensuje pomocí chladiče při teplotě -20 °C a vede se zpět do reakční směsi
Během zavádění fosgenu se po částech v průběhu 20 hodin za míchání přidává 90 g methylesteru kyseliny 2-amidosulf onyl—4-jod-benzoové jako suspense ve 336 ml xylenu.
I · · · · » · · 4
I · · 4
Po dalších 10 hodinách míchání pod atmosférou, nasycenou fosgenem se při stejné reakční teplotě oddestiluje 300 ml směsi n-butvlisokyanátu a xylenu za sníženého tlaku (10 až 12 kPa, 78 až 80·°C), přičemž se během destilace opět přidává ve třech dávkách 400 ml vysušeného xylenu. Výtěžek v názvu uvedené sloučeniny činí 92,8 % teorie.
Příklad 5b (srovnávací příklad)
Způsob podle příkladu 5a se opakuje bez přídavku alkylisokyanátu (například butylisokyanátu), avšak nenastává při tom žádná reakce přiváděného methylesteru kyseliny 2-amidosulfonyl-4-j od-benzoové.
Příklad 6a
Methylester kyseliny 4-jod-2-isokyanátosulfonyl-benzoové (při použití předlohy)
K roztoku methylesteru kyseliny 4-jod-2-isokyanátosulf onyl-benzoové (19,7 g jako 14,8% roztok ve xylenu) se pod ochrannou dusíkovou atmosférou dá 3,73 ml n-butylisokyanátu a 250 ml xylenu. Směs se za míchání zahřeje na teplotu 126 až 128 °C a přes povrch se přidává fosgen.
Proud fosgenu je regulován tak, aby teplota reakční směsi zůstala v rozmezí 126 až 128 °C. Popřípadě se dávkování fosgenu redukuje nebo přerušuje. Fosgen, vytěkávající z reakční směsi, se kondensuje pomocí chladiče při teplotě -20 °C a vede se zpět do reakční směsi. Současně se po částech v průběhu 10 hodin za míchání přidává 90 g methylesteru kyseliny 2-amidosulfonyl-4-jod-benzoové jako suspense ve 2Γ6 ml xylenu. Po dalších 10 hodinách míchání pod atmosférou, nasycenou fosgenem se při stejné reakční teplotě od• *
« « • · « • · · · · · · · · destiluje 300 ml směsi n-butylisokyanátu a xylenu za sníženého tlaku, přičemž se během destilace opět přidává 433 ml vysušeného xyJLenu. Výtěžek v názvu uvedené sloučeniny činí 94,8 % teorie.
Příklad 6b (srovnávací příklad)
Způsob podle příkladu 6a se odpovídajícím způsobem opakuje bez předlohy roztoku methylesteru kyseliny 4-jod-2-isokyanátosulfonyl-benzoové. Po reakční době 20 hodin je reakce ještě neúplná a výtěžek methylesteru kyseliny 4-jod-2-isokyanátosulfonyl-benzoové činí 86 % teorie.
Příklad 7a (kopulace)
Methylester kyseliny 4-jod-2-{N-[4-methoxy-6-methyl-1,3,5-triazin-2-yl)-aminokarbonyl]-aminosulfonylj-benzoové
K suspensi 84,5 g 2-amino-4-methoxy-6-methyl-l,3,5-triazinu v 670 gethylesteru kyseliny octové se pod ochrannou atmosférou přidá v průběhu 4 hodin 14,5% roztok (1465 g) methylesteru kyseliny 4-jod-2-isokyanátosulfonyl-benzoové ve xylenu s konstantní hodnotou při teplotě 50 °C . Po ukončení přídavku se při stejné tepltě reakční směs míchá po dobu 4 hodin, načež se ethylester kyseliny octové ve vakuu (8 až 6 kPa, t = 50 °C) oddestiluje. Zbylá suspense se odsaje a pevná látka se několikrát promyje zředěnou kyselinou chlorovodíkovou a usuší. opřípadě se může ke kyselině chlorovodíkové přidat aceton. získá se takto 297 g (obsah > 98 %) v názvu uvedené sloučeniny. Výtěžek činí 99,2 % teorie.
Příklad 7b (srovnávací příklad)
Způsob pod-le příkladu 7a se odpovídajícím způsobem opakuje s čistým xylenem jako rozpouštědlem. Po 24 hodinách je reakce ještě neúplná. V názvu uvedená sloučenina se získá ve výtěžku 81 % teorie a čistotě 89 % .

Claims (12)

1. Způsob výroby substituovaných obecného vzorce I a jejich solí
fenylsulfonylmočovin
O) ve kterém
Q značí kyslíkový atom, atom síry nebo skupinu -N(R^)-,
X* značí vodíkový atom, atom halogenu, kyanoskupinu, nitroskupinu, alkylovou skupinu s 1 až 3 uhlíkovými atomy nebo methoxyskupinu,
X a Z značí nezávisle na sobě skupinu CH nebo dusíkový atom, přičemž Y a Z neznačí současně skupinu CH ,
R značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 12 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 10 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 10 uhlíkovými atomy, alkylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy, která je jednou až čtyřikrát substituovaná zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, kyanoskupinu, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu a alkenylovou
9 · ·
4 ·
4 ·
4 « 4 · 4 skupinu se 2 až 6 uhlíkovými atomy, nebo značí cykloalkylovou skupinu se 3 až 8 uhlíkovými atomy, která j nesubstituovaná nabo substituovaná zbytky ze skupiny zahrnující- alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atonmv, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovýmiyatomv, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a atom halogenu dále cykloalkenylovou skupinu s 5 až 8 uhlíkovými atomy, fenylalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, která je ve fenylovém zbytku nesubsti tuovaná nebo substituovaná jedním nebo více zbytky ze skupiny zahrnující atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkylthioskupinu s 1 až 4 uhlíkovým atomy, alkoxykarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkoxylu, alkvlkarbonyloxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, karbonamidovou skupinu, karbonvlaminoalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, aminokarbonvlalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alkylu, dialkylaminokarbonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v každém alkylu a nitroskupinu, nebo značí zbytek vzorce A-l až A-10 • · • · • · ve kterých
X značí kyslík, síru, nebo skupinu S(0) nebo SO2,
Rl značí vodíkový atom nebo alkylovou skupinu s 1 až 3 uhlíkovými atomy,
R značí vodíkový atom, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 3 uhlíkovými atomy nebo alkoxyskupinu s 1 až
3 uhlíkovými atomy, přičemž každý z obou posledně jme novaných zbytků je nesubstituovaný nebo jednou nebo vícekrát substituovaný atomem halogenu nebo alkoxysku plnou s 1 až 3 uhlíkovými atomy,
R značí vodíkový atom, atom halogenu, alkylovou skupinu s 1 až 3 uhlíkovými atomy, alkoxyskupinu s 1 až 3 uhlíkovými atomy nebo alkylthioskupinu s 1 až 3 uhlíkovými atomy, přičemž každý z posledně jmenovaných tř zbytků je nesubstituovaný nebo jednou nebo vícektát substituovaný atomem halogenu nebo jednou nebo dvakrát substituovaný alkoxyskupinou s 1 až 3 uhlíkovými atomy nebo alkylthioskupinou s 1 až 3 uhlíkovými atomy, nebo značí zbytek vzorce NR^R^, cykloalkylovou skupinu se 3 až 6 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkinylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alkenyloxyskupinu se 3 až
4 uhlíkovými atomy nebo alkinyloxyskupinu se 3 až 4
9 · • · · · uhlíkovými atomy, značí vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy a
R^ a r6 značí nezávisle na sobě vodíkový atom, alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 3 až uhlíkovými atomy, halogenalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, vyznač u—j ící se tím, že se
a) sloučenina obecného vzorce II ve kterém
Hal značí atom halogenu a R, Q a X* jsou definované u vzorce I , amonolysou s amoniakem nechá zreagovat na sloučeninu obecného vzorce III
G-R (lil)
X • · · · ve kterém jsou R, Q a X* definované u vzorce I , nebo se výhodně · (al) sloučenina obecného vzorce II amonolysuje na sloučeninu obecného vzorce III a při tom se reakce provádí v organické směsi rozpouštědel, obsahující' (1) jeden nebo více popřípadě halogenovaných aromatických uhlovodíků (rozpouštědlo (1)) a (2) jedno nebo více polárních aprotických rozpouštědel (rozpouštědlo (2)), při hmotnostním poměru rozpouštědla (1) : rozpouštědlu (2) 20 : 1 až 1 : 1 , výhodně 10 : 1 až 1,4 : 1 , (b) získaná sloučenina obecného vzorce III se nechá reagovat za nebo bez ísolace s fosgenem na fenylsulfonylisokyanát obecného vzorce IV ve kterém jsou R, Q a X* definované u vzorce I , nebo se výhodně (bí) v případě že X* = halogen, získaná sloučenina obecného vzorce III nechá reagovat za nebo bez meziisolace ·· 9 9 9 9 9 9 · «
9 9 · * · · *
9 9999 · · · s fosgenem na fenylsulfonylisokyanát obecného vzorce IV , a při tom se reakce s fosgenem provádí v organickém rozpouštědle za přítomnosti isokyanátu vzorce R’-NCO jako katalyzátoru, přičemž R’ je uhlovodíkový zbytek, který je nesub stituovaný nebo substituovaný, nebo směsi více .ťěchto isokyanátů jako katalyzátoru, bez přídavku aminové base, (c) získaná sloučenina obecného vzorce IV se s nebo bez meziisolace nechá reagovat v organickém rozpouštědle s aminem obecného vzorce V
Ί 9 ve kterém jsou R , R , Y a Z definované u vzorce I , na sulfonylmočovinu obecného vzorce I nebo její soli, nebo se výhodně (cl) získaná sloučenina obecného vzorce IV s nebo bez meziisolace nechá reagovat v organickém rozpouštědle s aminem obecného vzorce V na sloučeninu obecného vzorce I nebo její soli a při tom se reakce provádí ve směsi rozpouštědel z popřípadě halogenovaného aromatického uhlovodíku s teplotou varu více než 110 °C a polárního aprotického rozpouštědla, přičemž při způsobu se provede alespoň jeden z výhodných dílčích kroků (al) až (cl).
• · •· «··· ·· • · * · · · • · · · · · · • · ··· · · ·
2. Způsob podle nároku 1 , vyznačující se tím, že ve sloučenině obecného vzorce -I nebo jejích solích
Q značí kyslíkový atom,
X* značí vodíkový atom nebo atom halogenu,
R značí alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, alkenylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, alki nylovou skupinu se 2 až 4 uhlíkovými atomy, halogenalkylovCTu skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy nebo alk xyalkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy v alky lu i alkoxylu,
R1 značí vodíkový atom,
R značí alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy ne bo alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, a
R značí alkylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy ne bo alkoxyskupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy,
Y značí dusíkový atom a
Z značí dusíkový atom nebo skupinu vzorce CH .
3. Způsob podle nároku 2 , vyznačující se tím, že ve sloučenině obecného vzorce I nebo jejích solích značí atom jodu, • ·
R značí methylovou nebo ethylovou skupinu,
2 ~
R značí methoxyskupmu,
3 ~
R značí methylovou skupinu a
Z značí dusíkový atom.
4. Způsob podle některého z nároků 1 až 3 , vyznačující se tím, že se reakce ve stupni (al) provádí v organické směsi rozpouštědel, obsahující (1) jeden nebo více popřípadě halogenovaných aromatických uhlovodíků ze skupiny zahrnující xylen, toluen, chlorbenzen a dichlorbenzen (rozpouštědlo (1)) a (2) jedno nebo více polárních aprotických rozpouštědel (rozpouštědlo (2)) ze skupiny zahrnující nitrily, estery, ethery, amidy, ketony a směsi ze dvou nebo více polárních rozpouštědel.
5. Způsob podle některého z nároků 1 až 4 , vyznačující se tím, že se reakce ve stupni (bl) provádí za přítomnosti jednoho nebo více isokyanátů ze skupiny zahrnující N-alkylisokyanáty, N-cykloalkylisokyanáty a N-arylisokyanáty jako katalyzátorů.
6. Způsob podle některého z nároků 1 až 5 , vyznačující se tím, že se reakce ve stupni (bl) provádí za přítomnosti n-butylisokyanátu nebo cyklohexylisokyanátu jako katalyzátoru.
• · • · · · • ·
7. Způsob podle některého z nároků 1 až 6 , vyznačující se tím, že se reakce ve stupni (cl) provádí ve směsi xylenu a ethylesteru kyseliny octové nebo xylenu a acetonitrilu.
8. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce III ve kterém jsou-R, Q a X* definované u vzorce I podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce II ve kterém
Hal značí atom halogenu a R, Q a X* jsou definované u vzorce I , amonolysou s amoniakem nechá zreagovat na sloučeninu obecného vzorce III a při tom se reakce provádí v organické směsi rozpouštědel, obsahující (lý jeden nebo více popřípadě halogenovaných aromatických uhlovodíků (rozpouštědlo (1)) a « 1
9 9 1 9
9 9 9 90 9
9 9 9999 • · • 9 9 ·
9 9 09 99 (2) jedno nebo více polárních aprotických rozpouštědel (rozpouštědlo (2)), při hmotnostním poměru rozpouštědla (1) : rozpouštědlu (2)
20 : 1 až 1:1.
9. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce IV (IV) ve kterém mají R a Q významy definované u vzorce I podle některého z nároků 1 až 3 a
X* značí atom halogenu, vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce III
Q-R
O ve kterém jsou R, Q a X* definované u vzorce I , nechá reagovat s fosgenem v organickém rozpouštědle za přítomnosti jednoho nebo více isokyanátů. vzorce R’-NCO jako katalyzátoru, přičemž R’ je uhlovodíkový zbytek, který je nesubstituovaný nebo substituovaný, bez přídavku • · aminové base nebo jiné base jako ko-katalyzátoru na fenylsulfonylisokyanát obecného vzorce IV.
10. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce I nebo jejich solí, definovaných v některém z nároků 1 až 3 , vyznačující se tím, že se sloučenina obecného vzorce IV (iv) ve kterém jsou R, Q a X* definované u vzorce I , nechá reagovat s aminem obecného vzorce V
R2
N // \\
Η—N—</ Y R1 z=< , (V)
1 2 ve kterém jsou R , R , Y a Z definované u vzorce I , nechá reagovat ve směsi rozpouštědel z popřípadě halogenovaného aromatického uhlovodíku s teplotou varu více než 110 °C a polárního aprotického rozpouštědla na sulfonylmočovinu obecného vzorce I nebo její soli.
11. Způsob výroby sloučenin obecného vzorce I nebo jejich solí, definovaných v některém z nároků 1 až 3 , vyznačující se tím,že se » · · · • · · · » f * « · φ • · * · t · ·>
• * · · · · * ί (b) sloučenina obecného vzorce III
Q-R .
ve kterém jsou R, Q a X* definované u vzorce I, ' nechá reagovat s fosgenem na fenylsulfonylisokyanát obecného vzorce IV (iv) ve kterém jsou R, Q a X* definované u vzorce I , nebo se výhodně (bl) v případě že X* = halogen, získaná sloučenina obecného vzorce III nechá reagovat s fosgenem na fenylsulfonylisokyanát obecného vzorce IV , a při tom se reakce s fosgenem provádí v organickém rozpouštědle za přítomnosti isokyanátu vzorce R’-NCO jako katalyzátoru, přičemž R’ je uhlovodíkový zbytek, který je nesubstituovaný nebo substituovaný, nebo směsi více těchto isokyanátů jako katalyzátorů, bez přídavku aminové base, (c) získaná sloučenina obecného vzorce IV se s nebo bez meziisolace nechá reagovat v organickém rozpouštědle s aminem obecného vzorce V
Rk // (V)
09 999· ·· • 9 • · · · ♦ ‘ • 0 0 90 9 · ··· ·» 99 90 900
R
H— N—\ R1 Z (V)
1 9 ve kterém jsou R , R , Y a Z definované u vzorce I , na sulfonylmočovinu obecného vzorce I nebo její soli, nebo se výhodně (cl) získaná-^sloučenina obecného vzorce IV s nebo bez meziísůlace nechá reagovat v organickém rozpouštědle s aminem obecného vzorce V na sloučeninu obecného vzorce I nebo její soli a při tom se reakce provádí ve směsi rozpouštědel z popřípadě halogenovaného aromatického uhlovodíku s teplotou varu více než 110 °C a polárního aprotického rozpouštědla, přičemž při způsobu se provede alespoň jeden z výhodných dílčích kroků (bl) a (cl).
12. Způsob podle některého z nároků 1 až 11 , vyznačující se tím, že na fenylovém kruhu
- skupina -CO-Q-R je v ortho-poloze k substituované sulfonylové skupině,
- skupina X* = halogen je v para-poloze ke skupině -CO-Q-R a
- X = halogen, výhodně jod.
CZ20021125A 1999-09-28 2000-09-28 Způsob výroby substituovaných fenylsulfonylmočovin ze sulfohalogenidů CZ20021125A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE19946341A DE19946341B4 (de) 1999-09-28 1999-09-28 Verfahren zur Herstellung substituierter Phenylsulfonylharnstoffe aus Sulfohalogeniden

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20021125A3 true CZ20021125A3 (cs) 2002-07-17

Family

ID=7923509

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20021125A CZ20021125A3 (cs) 1999-09-28 2000-09-28 Způsob výroby substituovaných fenylsulfonylmočovin ze sulfohalogenidů

Country Status (20)

Country Link
US (1) US7026477B1 (cs)
EP (2) EP1911748B1 (cs)
JP (1) JP4991065B2 (cs)
KR (1) KR100800926B1 (cs)
CN (2) CN101200452A (cs)
AT (2) ATE400561T1 (cs)
AU (1) AU1019901A (cs)
BR (1) BR0014354A (cs)
CA (1) CA2386655A1 (cs)
CZ (1) CZ20021125A3 (cs)
DE (3) DE19946341B4 (cs)
HU (1) HUP0203072A3 (cs)
IL (1) IL148742A0 (cs)
MX (1) MXPA02003315A (cs)
PL (1) PL356121A1 (cs)
RU (1) RU2002111347A (cs)
TR (1) TR200200847T2 (cs)
TW (1) TW473544B (cs)
WO (1) WO2001023368A2 (cs)
ZA (1) ZA200202408B (cs)

Families Citing this family (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE10218704B4 (de) * 2002-04-26 2006-11-30 Bayer Cropscience Gmbh Halosulfonylbenzoesäurehalogenide, Verfahren zu deren Herstellung und deren Verwendung zur Herstellung von substituierten Phenylsulfonylharnstoffen

Family Cites Families (15)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US2852557A (en) * 1954-04-09 1958-09-16 Schenley Ind Inc 4-sulfonyl derivatives of salicylic acid
JP2552261B2 (ja) * 1978-05-30 1996-11-06 イー・アイ・デユポン・ドウ・ヌムール・アンド・カンパニー 農業用スルホンアミド類およびその製造法
US4647303A (en) 1978-05-30 1987-03-03 E. I. Du Pont De Nemours And Company Agriculture sulfonamides
US4238621A (en) * 1979-04-13 1980-12-09 E. I. Du Pont De Nemours And Company Intermediates for herbicidal sulfonamides
DK163123C (da) * 1978-05-30 1992-06-09 Du Pont Benzensulfonylurinstoffer til anvendelse som herbicider eller plantevaekstregulatorer, praeparat indeholdende dem samt deres anvendelse
ZA806970B (en) 1979-11-30 1982-06-30 Du Pont Agricultural sulfonamides
SU1233456A1 (ru) 1984-02-01 1996-03-10 В.Е. Антипанова Способ получения замещенных n-[(1,3,5-триазин-2-ил)аминокарбонил]бензолсульфонамидов
US4602942A (en) 1984-03-19 1986-07-29 E. I. Du Pont De Nemours And Company Herbicidal sulfonamides
US4849010A (en) * 1985-04-10 1989-07-18 E. I. Dupont De Nemours And Company Herbicidal sulfonamides
US4744814A (en) 1984-12-06 1988-05-17 Ishihara Sangyo Kaisha N-[(4,6-dimethoxypyrimidin-2-yl)aminocarbonyl]-3-trifluoromethylpyridine-2-sulfonamide or salts thereof, herbicidal composition containing the same
US4709092A (en) * 1986-03-05 1987-11-24 Ciba-Geigy Corporation Process for the preparation of 2-alkoxybenzosulfonamides
ZA92970B (en) * 1991-02-12 1992-10-28 Hoechst Ag Arylsulfonylureas,processes for their preparation,and their use as herbicides and growth regulators
BG61805B1 (bg) 1992-08-18 1998-06-30 Novartis Ag Метод за получаване на субституирани бензоли и бензолсулфонова киселина и производните й и метод за получаване на n,n'-субституирани карбамиди
US5480993A (en) 1993-03-05 1996-01-02 Lucky Ltd. Process for preparation of sulfonylurea derivatives and intermediates for the process and process for preparing the same
JP3810081B2 (ja) * 1994-08-29 2006-08-16 イー・アイ・デユポン・ドウ・ヌムール・アンド・カンパニー スルホニルイソシアネートの改良された製造方法

Also Published As

Publication number Publication date
EP1911748B1 (de) 2010-04-07
AU1019901A (en) 2001-04-30
US7026477B1 (en) 2006-04-11
JP4991065B2 (ja) 2012-08-01
CN100368405C (zh) 2008-02-13
WO2001023368A2 (de) 2001-04-05
WO2001023368A3 (de) 2002-03-14
DE19946341A1 (de) 2001-04-05
ATE463487T1 (de) 2010-04-15
TR200200847T2 (tr) 2002-08-21
MXPA02003315A (es) 2002-10-04
KR20020031601A (ko) 2002-05-02
EP1911748A1 (de) 2008-04-16
IL148742A0 (en) 2002-09-12
TW473544B (en) 2002-01-21
JP2003510312A (ja) 2003-03-18
DE19946341B4 (de) 2008-06-05
CN101200452A (zh) 2008-06-18
CN1630647A (zh) 2005-06-22
DE50015900D1 (de) 2010-05-20
EP1220846A1 (de) 2002-07-10
EP1220846B1 (de) 2008-07-09
PL356121A1 (en) 2004-06-14
ZA200202408B (en) 2003-07-30
CA2386655A1 (en) 2001-04-05
DE50015260D1 (de) 2008-08-21
HUP0203072A2 (hu) 2003-01-28
BR0014354A (pt) 2002-06-11
RU2002111347A (ru) 2003-11-27
KR100800926B1 (ko) 2008-02-04
ATE400561T1 (de) 2008-07-15
HUP0203072A3 (en) 2008-03-28

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US4546179A (en) Process for preparing sulfonylureas
CZ20021125A3 (cs) Způsob výroby substituovaných fenylsulfonylmočovin ze sulfohalogenidů
US5886176A (en) Process for preparing sulphonylurea salts
US5364937A (en) Processes for preparing sulfonylureas
EP0139947B1 (de) 2-Amino-alkenylsulfonylharnstoffe
US20060004198A1 (en) Method for producing substituted phenylsulfonyl urea
EP0727423B1 (en) Process for the preparation of sulfonylurea derivatives and intermediates for this process
JP4303787B2 (ja) ４―ヨード―２―〔ｎ―（ｎ―アルキルアミノカルボニル）アミノスルホニル〕安息香酸メチルエステルおよびその誘導体ならびにその製造法
CZ21697A3 (en) Enhanced process for preparing sulfonylisocyanates
CA1221968A (en) Process for the preparation of sulphonyliso(thio)ureas
AU2005203361A1 (en) Process for preparing substituted phenylsulfonylureas from sulfonyl halides
JP3067844B2 (ja) Ｎ−アルキルスルホニルアミノスルホニル尿素の製造方法
EP0562576B1 (en) Process for the preparation of phenyl (1,3,5-triazin-2-yl) carbamates
RU2177002C2 (ru) Способ получения гербицидных сульфонилмочевин и n-(пиримидинил- или триазинил)-карбаматов в качестве промежуточных продуктов
JP3144893B2 (ja) （１，３，５−トリアジン−２−イル）カルバミン酸フェニル誘導体の製造方法
KR960015005B1 (ko) 설포닐우레아 유도체의 제조방법
JPH0641088A (ja) スルホニル尿素の製造方法