CZ2001838A3 - Zařízení pro přívod brdových elementů, zejména nitěnek nebo lamel - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro přívod brdových elementů, zejména nitěnek nebo lamel, pro jejich následné oddělování v oddělovací stanici naváděcího stroje, který obsahuje alespoň jednu přívodní kolejnici, na níž mohou být uspořádány brdové elementy, které jsou za tím účelem opatřeny vodícími elementy, například vodícími očky, jimiž jsou brdové elementy nasazeny na alespoň jedné přívodní kolejnici.

Dosavadní stav techniky

Pro přípravu tkaní musí být pomocí naváděcího stroje osnovních nití navlečeny na osnovní nitě brdové elementy, jako nitěnky a lamely. Toto navlékání se provádí zpravidla tím, že svazek příslušných brdových elementů se přivede do oddělovací stanice. Tyto oddělovací stanice určené pro oddělování nitěnek nebo lamel jsou známé. Ačkoli se oddělovací stanice nitěnek liší od oddělovacích stanic lamel zpravidla svým konstrukčním provedením, mají společné to, že ze svazku brdových elementů odeberou vždy jeden brdový element, to znamená vždy nejpřednější brdový element. Dopravní zařízení potom dopraví tento jednotlivý brdový element na jiné místo naváděcího stroje osnovních nití, v němž se brdo uspořádá na osnovní niti. Aby byl zaručen bezporuchový provoz naváděcího stroje osnovních nití, je důležité, aby brdové elementy byly v příslušné oddělovací stanici oddělovány od příslušného svazku spolehlivě a v daném okamžiku, a aby byly připraveny k další ···· ··· ··· ·· · · · · · · · · • ····· « « ··· · přepravě. V rámci vynálezu se nyní ukázalo, že důvody pro neuspokojivou funkci oddělovacích stanic je nutno hledat již v přívodních zařízeních do těchto oddělovacích stanic.

Zařízení pro přívod nitěnek do oddělovací stanice jsou známá, přičemž u těchto zařízení jsou nitěnky vedeny na vodorovně uspořádané přívodní kolejnici. Aby byl v oddělovací stanici vyvozen přítlačný tlak, který je výhodný pro bezpečné uchopení jednotlivých nitěnek, vyvozuje u známých přívodních zařízení pneumaticky ovládané přítlačné ústrojí tlak na svazek nitěnek. Protože u tohoto zařízení je zapotřebí pneumaticky ovládaného přítlačného ústrojí, jedná se za prvé o poměrně složitou konstrukci a za druhé se ukázalo, že přes použití tohoto přítlačného ústrojí není funkce přívodního zařízení plně uspokojivá.

U známých zařízení pro přívod lamel je nevýhodné, že v oddělovacím místě neexistuje rovněž žádná konstantní přítlačná síla působící na lamely. Proto při oddělování lamel ze svazku lamel v oddělovací stanici nepanují žádné stálé poměry pro oddělování nejpřednější lamely. Tato skutečnost může být příčinou nesprávné funkce při automatickém oddělování lamel.

Úkolem vynálezu proto je vytvořit zařízení pro přívod brdových elementů, jako jsou nitěnky nebo lamely, do oddělovací stanice, jehož funkce bude vůči odpovídajícím známým zařízením vylepšena.

Podstata vynálezu

Uvedený úkol splňuje zařízení pro přívod brdových elementů, zejména nitěnek nebo lamel, pro jejich následné oddělování v oddělovací stanici naváděcího stroje, který obsahuje alespoň jednu přívodní kolejnici, na níž mohou být uspořádány brdové elementy, • · které jsou za tím účelem opatřeny vodícími elementy, například vodícími očky, jimiž jsou brdové elementy nasazeny na alespoň jedné přívodní kolejnici, podle vynálezu, jehož podstatou je, že alespoň jedna přívodní kolejnice má vůči horizontále sklon pro působení síly vzniklé z tohoto sklonu na brdové elementy.

Podstatnou výhodou tohoto řešení je, že v důsledku sklonu přívodní kolejnice vznikne síla, která působí na brdové listy uspořádané na přívodní kolejnici, a která může být využita k dopravě brdových elementů ve směru k oddělovací stanici, jakož i pro přítlak brdových elementů na oddělovací stanici. Tím je umožněno, nezávisle na velikosti svazku brdových elementů, vytvoření relativně stejných podmínek pro brdové elementy v oddělovací stanici. Tato skutečnost přispívá k tomu, aby bylo možno dosáhnout vysoké funkční spolehlivosti při oddělování brdových elementů ze svazku.

Zejména ve spojení s oddělováním nitěnek se jako výhodným ukázalo, když sklon přívodní kolejnice ve směru k oddělovací stanici odpovídá přibližně koeficientům statického nebo kluzného tření mezi přívodními kolejnicemi a nitěnkami na nich uspořádanými. Proto je možno na oddělovací stanici vyvozovat přítlačnou sílu, která je v podstatě nezávislá na hmotnosti svazku nitěnek. Pro zajištění těchto podmínek je výhodné, když se úhel sklonu kolejnice liší nejvýše o 30 %, zvlášť výhodně nejvýše o 20 %, od úhlu sklonu, při němž panuje mezi tíhovou silou působící na svazek nitěnek a statickým nebo kluzným třením rovnováha, která se nastaví v průběhu oddělování, popřípadě přivádění, mezi nitěnkami a vodicí kolejnicí. Tato podmínka může být vyjádřena následující rovnicí:

F_r = F_n * μο, kde F_r = síla statického tření;

• · · · · · • · · · ··· ··· μο = koeficient statického tření mezi kolejnicemi a nitěnkami;

F_n = komponenta tíhové síly Fg, která je rovnoběžná s normálou k nakloněné rovině, přičemž platí

F_n = Fg * cos a, kde a = sklon nakloněné roviny vůči horizontále.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu obsahuje zařízení saně, které vyvozují přítlak na svazek nitěnek. Má-li přívodní kolejnice kromě výše popsaného úhlu sklonu, při němž je síla statického nebo kluzného tření alespoň přibližně v rovnováze se silou vzniklou v důsledku tohoto sklonu, dosedají nitěnky na oddělovací stanici v podstatě konstantní přítlačnou silou. Tato přítlačná síla vznikne z tíhové síly saní nebo jiného přítlačného elementu a není závislá ani na hmotnosti svazku nitěnek, a tudíž ani na počtu nitěnek.

Výhodná provedení vynálezu vyplývají ze závislých patentových nároků.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na schematicky znázorněných příkladech provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje v perspektivním pohledu naváděcí stroj osnovních nití podle spisu CH 682 577, obr. 2 příkladné provedení naváděcího modulu naváděcího stroje osnovních nití, obr. 3a v bokorysu zařízení pro přívod nitěnek podle vynálezu, obr. 3b v bokorysu zařízení pro přívod nitěnek z obr. 3a se svazkem nitěnek ve tvaru lichoběžníku, obr. 4 v řezu příkladné provedení dvou přívodních kolejnic zařízení z obr. 3a, • ·· ·· · · ·· • · · · ··· ··· ·· · · ···· · · • ····· ·· ··· · obr. 5 v řezu další příkladné provedení dvou přívodních • · · ·· ·· ·· ·· ··· kolejnic zařízení z obr. 3a a obr. 6 zařízení pro přívod lamel podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn naváděcí stroj osnovních nití. Tento naváděcí stroj osnovních nití sestává ze základního stojanu 1. a z různých konstrukčních skupin v něm uspořádaných, které tvoří vždy jeden funkční modul. Před základním stojanem 1. se nachází vozík 2, na němž je uspořádáno osnovní vratidlo 3_. Vozík 2 kromě toho obsahuje zdvihací zařízení 4 pro přidržování rámu 5., na němž jsou napnuty osnovní nitě KF. Pro navádění se vozík 2 s osnovním vratidlem 3. a zdvihacím zařízením 4 přemístí na takzvanou nakládací stranu naváděcího stroje a rám 5_ se zdvihacím zařízením 4 zdvihne nahoru a zavěsí, kde potom zaujímá znázorněnou polohu.

Rám £ a osnovní vratidlo 3. se posouvají v podélném směru základního stojanu j_. Při tomto posunování se osnovní nitě KF vedou kolem oddělovacího stupně 6 a přitom se od sebe oddělují. Po oddělení se osnovní nitě KF odříznou a předloží naváděcí jehle 7, která tvoří součást takzvaného naváděcího modulu.

Vedle naváděcí jehly 7 je uspořádána obrazovka 8, která náleží do obslužné stanice a slouží k zobrazování funkcí stroje, chybných funkcí stroje a ke vkládání dat. Obslužná stanice je součástí takzvaného programovacího modulu a obsahuje dále vkládací stupeň pro manuální vkládání určitých funkcí a postupů. Řízení naváděcího stroje se provádí řídicím modulem, který obsahuje řídicí počítač a je uspořádán v řídicí skříni 9. Tento řídicí počítač obsahuje s výhodou pro každý funkční modul individuální počítač, který je řídicím počítačem řízen a monitorován. K hlavním modulům naváděcího stroje patří kromě již zmíněných modulů i nitěnkový modul, lamelový modul a paprskový modul.

Oddělovací stupeň 6, který předkládá naváděcí jehle 7 osnovni nitě KF určené k navedení, a dráha pohybu naváděcí jehly 7, která probíhá svisle k rovině napnutých osnovních nití KF. určují rovinu, která odděluje již zmíněnou takzvanou nakládací stranu od takzvané vykládací strany naváděcího stroje. Na nakládací straně se přivádějí osnovni nitě KF a jednotlivé elementy brda, například nitěnky nebo lamely, do kterých mají být osnovni nitě KF navedeny. Na vykládací straně může být takzvané brdo (nitěnky, lamely a paprsek) s navedenými osnovními nitěmi KF odebíráno. Přímo za rovinou osnovních nití KF jsou uspořádány lamely LA osnovních zarážek, za nimi nitěnky LI a ještě dále za nimi paprsek WB. Lamely LA jsou naskládány v příručních zásobnících a zavěšeny na přívodních kolejnicích 11. Na těchto přívodních kolejnicích 11 jsou přepravovány svazky nitěnek LI pro oddělení v oddělovacím místě a jednotlivé nitěnky LI pro navedení osnovni nitě KF k naváděcí jehle 7. Po provedeném navedení jsou lamely LA přepraveny na vykládací stranu nosných kolejnic 12.

Nitěnky LI se seřazují na kolejnicích 13, na nichž se automaticky posunují k oddělovacímu místu. Potom jsou nitěnky LI jednotlivě převáděny do své naváděcí polohy a po provedení navedení osnovni nitě KF rozděleny na příslušné brdové listy 14 na vykládací straně.

vpravo vedle brdových listů 14) rovněž na vykládací straně.

Paprsek WB se rovněž pohybuje v krocích kolem naváděcí jehly

7, přičemž se pro navedení otevře příslušný zub paprsku WB. Po provedeném navedení se nachází paprsek WB (znázorněný částečně • ·· · · · · ·· ···· » · · ··· • · · · ···· · · • ····· ·· ··· · • · · ·· ·· · · ·· ···

Na nakládací straně je upraven takzvaný brdový vozík 1 5. Tento brdový vozík 15 se společně s na něm upevněnými nosnými ústrojími, to jest nosnými kolejnicemi 12 lamel LA. brdovými listy 14 a držákem paprsku WB. zasune do znázorněné polohy do základního stojanu 1 a po navedení nese brdo s osnovními nitěmi KF.

Popsané funkce jsou rozděleny na víc modulů, které představují prakticky samostatné stroje nebo zařízení řízené společným řídicím počítačem. Již zmíněné hlavní moduly naváděcího stroje jsou s výhodou samy opět sestaveny z modulů, a obsahují tudíž dílčí moduly. Tato modulární konstrukce je popsána ve švýcarském patentu CH 679 871, na který se zde uvádí výslovný odkaz.

Tento obr. 1 je nutno chápat čistě ilustrativně. Naváděcí stroj osnovních nití KF. do něhož má být zabudováno, například jako modul, zařízení podle vynálezu k uložení a přidržování elementů brda, se může celkově nebo i detailně značně lišit od stroje znázorněného na obr. 1.

Jak je znázorněno na obr. 2, obsahuje naváděcí jehla 7, která tvoří hlavní součást naváděcího modulu, unášecí pás 16 a svěrací háček 17. který nese tento unášecí pás 16. Naváděcí jehla 7 je vedena ve směru zdvihu, označeném šipkou P, ve vedení 18 ve tvaru kanálu, které se rozkládá od rámu 5. v přímém směru až k obloukové koncové části 19. Vedení 18 prochází naváděcím strojem a je v oblasti elementů brda (lamel LA. nitěnek LI a paprsku WB) vždy přerušeno pro umožnění přívodu elementů brda do naváděcí polohy a pro jejich další přepravu po provedeni navedení až do předání (šipka S.) na nosná ústrojí (nosné kolejnice 12, popřípadě brdové listy 14). jakož i pro navedení osnovních nití KF do paprsku WB (takzvané provlékání).

Přívod lamel LA a nitěnek LI do jejich naváděcí polohy, jakož i jejich další přeprava až do předání na příslušná nosná ústrojí, se provádí dílčím modulem LD pro rozdělování lamel LA a dílčím modulem HD pro rozdělování nitěnek LI. Oba dílčí moduly LD. HD vykonávají principiálně stejné funkce tím, že přebírají postupně, popřípadě v krocích, jim nabízené elementy brda, tyto elementy brda přepravují do naváděcího místa a po provedení navedení osnovní nitě KF je dále přepravují do předávacího místa, kde se provede předání na nosná ústrojí, to znamená na nosné kolejnice 12 a brdové listy 14.

Na obr. 3a je znázorněno zařízení pro přívod nitěnek 33 do oddělovací stanice 3.0. Toto zařízení má dolní přívodní kolejnici 3 1 a horní přívodní kolejnici 32 pro přívod nitěnek 33. Kromě obou přívodních kolejnic 31. 32 má zařízení pro přívod nitěnek 33 třetí kolejnici ve formě vodicí kolejnice 34 pro saně 3 5, která je uspořádána pod dolní přívodní kolejnicí 3 1. Ve výchozím stavu jsou všechny tři kolejnice 3 1, 32. 34 uspořádány v podstatě navzájem rovnoběžně. Přitom všechny tři kolejnice 3 1, 32. 34 mají vždy stejný úhel a sklonu, jehož hodnota je ve znázorněném provedení 10°. V důsledku sklonu jsou obě přívodní kolejnice 3 1. 32 uspořádány tak, že jsou od vstupního konce 36 vůči oddělovací stanici 3 0. znázorněné čistě schematicky, skloněny směrem dolů. Obě přívodní kolejnice 3 1, 32 mají proto sklon až k, popřípadě do, oddělovací stanice 30.

K horním vstupním koncům 36 obou přívodních kolejnic 3 1. 32 je připevněn vždy jeden spojovací element 37, 3 8. na němž může být rozebíratelně upevněn příruční zásobník svazků nitěnek 3 3 (neznázorněn). Spojovací elementy 3 7. 3 8 umožňují přemístění svazku nitěnek 33 z příručního zásobníku na přívodní kolejnice 3 1. 32. V oblasti dolního oddělovacího konce horní přívodní kolejnice 32. je umístěna zarážka 39, která jednak brání spadnutí nitěnek 33 • · z horní přívodní kolejnice 32 dolů a jednak podporuje polohu vždy první nitěnky 33 v oddělovací stanici 3.0.

Vzájemný odstup A obou rovnoběžně navzájem uspořádaných přívodních kolejnic 31. 32 ve stavu bez nitěnek 33 se zvolí tak, aby nitěnky 33 navedené na obě přívodní kolejnice 3 1. 32 svými horními vodícími očky 43 a dolními vodícími očky 44 se mohly na přívodních kolejnicích 31, 32 v podstatě pohybovat, aniž by se vzpříčily nebo sevřely (viz obr. 4 a 5). Pro umožnění této skutečnosti mají přívodní kolejnice 31, 32 od sebe odstup A, kterým se mohou nitěnky 33 na přívodních kolejnicích 31, 32 alespoň nepatrně pohybovat uvnitř roviny vyobrazení obr. 3a a v podstatě svisle ke směru 45 dopravy nitěnek 33, naznačeném šipkou. Směr 45 dopravy nitěnek 33 je rovnoběžný s podélnými osami přívodních kolejnic 3 1, 32.

Jak je znázorněno na obr. 3a, jsou obě přívodní kolejnice 3 1, 32 a vodicí kolejnice 34 upevněny na stojanu 46, který je spojen s naváděcím strojem osnovních nití. Přitom je dolní přívodní kolejnice 31 uložena na stojanu 46 otočně kolem osy 40 otáčení kolmé k rovině vyobrazení. Osa 40 otáčení je uspořádána mezi vodicí kolejnicí 34 a dolní přívodní kolejnicí 31 v oblasti dolního konce dolní přívodní kolejnice 3 1. a tudíž i v oblasti oddělovací stanice 3.0. Dolní přívodní kolejnice 31 je kromě toho opatřena neznázorněnou tlačnou pružinou, která působí proti tíhové síle G dolní přívodní kolejnice 3 1. Pružina působí, při pohledu od osy 40 otáčení a v podélném směru dolní přívodní kolejnice 31. za těžištěm dolní přívodní kolejnice 3 1. Tím je vytvořeno rameno Di páky, kterým tíhová síla G otáčí dolní přívodní kolejnicí 3 1 kolem osy 40 otáčení, kratší než rameno D₂ páky, kterým síla Ff pružiny vytváří moment vůči ose 40 otáčení. Síla Ff pružiny má přitom takovou velikost, aby momenty tvořené tíhovou silou G a silou Ff pružiny byly vůči ose 40 otáčení přibližně v rovnováze.

Tímto opatřením je možno dosáhnout toho, aby sklon dolní přívodní kolejnice 3 1 byl přizpůsoben uspořádání svazku nitěnek 33. Zejména u již víckrát použitých nitěnek 33 může totiž dojít k tomu, že nitěnky 33 jsou zdeformovány. To může způsobit, že nitěnky 3 3 nejsou ve svazku uspořádány kolmo, nýbrž šikmo vůči horní přívodní kolejnici 32, jako je tomu u svazku nitěnek 33 na obr. 3b u zadní nitěnky 33 svazku, uvažováno ve směru 45 dopravy. Odpovídající nitěnky 33 svazku mají proto sklon vzpříčit se svými vodícími očky 43, 44 na přívodních kolejnicích 31. 32. čímž se ovšem zvýší přítlačná síla potřebná pro dopravu těchto nitěnek 33 na přívodních kolejnicích 31, 32. Výše popsané otočné uložení neboli zavěšení dolní přívodní kolejnice 3 1 nyní způsobí to, že nitěnky 33 uspořádané šikmo vůči horní přívodní kolejnici 32 nadzdvihnou svými dolními vodícími očky 44 dolní přívodní kolejnici 31 a pootočí ji o určitý úhel natočení kolem osy 40 otáčení. To znamená, že u dolní přívodní kolejnice 31 se nastaví úhel aj sklonu, který je odlišný od úhlu a sklonu. Síla k tomu potřebná je v důsledku v podstatě „nadnášeného“ zavěšení dolní přívodní kolejnice 3 1 relativně malá. Z toho vyplývá, že obě přívodní kolejnice 31. 32 jsou uspořádány navzájem rovnoběžně jen tehdy, když na nich nejsou uspořádány žádné nitěnky

33. nebo když veškeré nitěnky 33 jednoho svazku jsou uspořádány kolmo k oběma přívodním kolejnicím 3 1. 32.

Výše popsané zavěšení alespoň jedné z obou přívodních kolejnic 31, 32 působí proti vzpříčení nitěnek 33 na přívodních kolejnicích 31. 32 a přispívá k tomu, aby přítlačná síla vždy nejpřednější nitěnky 33 svazku na oddělovací stanici 30 byla přibližně konstantní. Ukázalo se, že tímto zavěšením se způsobí zvětšení sklonu až do asi 15° na 1 m délky svazku nitěnek 33.

• ·· φ φ φ φ ·· • · · · φφφ φ · · ·· · φ φφφφ φ φ • φφφφφ φφ φφφ φ ·· ·· φφ φφφ

Jak je znázorněno na obr. 3a a 3b, jsou saně 35 uspořádány pojízdně na vodicí kolejnici 34. přičemž saně 35 se opírají o vodicí kolejnici 34 valivým uložením, tvořeným třemi válečky 47. Saně 3 5 obsahují první výložník 48 tvaru písmene C, který obepíná vodicí kolejnici 34 a saně 35 na ní vede. Druhým výložníkem 49, který vyčnívá nad horní stranu 50 dolní přívodní kolejnice 3 1. tlačí saně 35. na nitěnku 33 z celého svazku, která je ve směru 45 dopravy poslední. Dopravní síla vyvozená saněmi 3 5, která může být navíc využita jako přítlačná síla vždy první nitěnky 33 na oddělovací stanici 3 0, vznikne v podstatě v důsledku sklonu obou kolejnic 32., 34, v důsledku hmotnosti saní 35 a hmotnosti svazku nitěnek 33 a v důsledku tření mezi nitěnkami 33 a přívodními kolejnicemi 3 1. 32, jakož i tření mezi saněmi 35 a vodicí kolejnicí 34. Protože ve znázorněném příkladném provedení je sklon, tudíž i síla jím způsobená, podstatně větší než výslednice odvalovacího tření saní 3.5 a tření nitěnek 33 na obou přívodních kolejnicích 3 1. 32, vznikne ve směru 45 dopravy síla, která se využije pro dopravu nitěnek 33..

Ukázalo se, že určité tvary profilu přívodních kolejnic 31, 32 přispívají k zamezení sevření nitěnek 33 na přívodních kolejnicích 3 1. 32. Například profil ve tvaru písmene L, znázorněný na obr. 4 a 5, se ukázal jako výhodný, a sice nezávisle na tom, zda se jedná o takzvané nitěnky 33 tvaru písmene J nebo C, znázorněné na těchto obr. 4 a 5. Jak z obr. 4 a 5 vyplývá, směřuje svislé rameno 52. ohýbáním vytvořeného profilu horní přívodní kolejnice 32 tvaru písmene L nahoru, zatímco toto svislé rameno 52 u dolní přívodní kolejnice 31 směřuje dolů. Aby se na přechodu mezi vodorovným ramenem 51 a svislým ramenem 52 vytvořila co nejostřejší hrana, ukázalo se jako výhodné to, když se na vodorovné rameno 52. ohýbaného profilu tvaru L přivaří plechový pás 53. který zakryje zaoblení profilu tvaru L vzniklé ohýbáním. Ukázalo se, že tímto opatřením se zlepší vodicí vlastnosti přívodních kolejnic 3 1, 32.

♦ · · ♦ · · · • · · ···· · · ····· · · ··· · • · · ·

Pro oddělování nitěnek 33 ze svaku se svazek nitěnek 3 3 nejprve nasune na obě přívodní kolejnice 31, 32, k čemuž je nutno saně 35 přesunout zpět až na konec vodicí kolejnice 34.. Protože vodicí kolejnice 34 v oblasti vstupních konců 36 vyčnívá za obě v podstatě stejně dlouhé přívodní kolejnice 31. 32, uvolní saně 35. v této poloze dolní přívodní kolejnici 31 pro nasunutí nitěnek 3 3. Poté, co se nitěnky 33 svými horními vodícími očky 43 uspořádají na horní přívodní kolejnici 32 a svými dolními vodícími očky 44 na dolní přívodní kolejnici 31, nitěnky 33 sklouznou, v důsledku přibližně rovnovážného stavu mezi silou statického tření nitěnek 33. na přívodních kolejnicích 31. 32 a jejich vlastní váhou, v podstatě samy ve směru k oddělovací stanici 30. Potom se saně 35 uvolní a odvalí dolů ke svazku nitěnek 33.. Jak již bylo uvedeno, vznikne tlakem saní 35 na svazek nitěnek 33 konstantní síla, která vyvodí v podstatě konstantní přítlačnou sílu vždy první nitěnky 33 ze svazku na oddělovací stanici 30, a sice nezávisle na počtu nitěnek 33 ve svazku.

Na obr. 6 je znázorněno zařízení podle vynálezu pro přívod lamel 133 a jejich ukládání do zásobníků. Toto zařízení obsahuje přívodní kolejnici 131, která má první část 140 a druhou část 141. Obě části 140, 141 jsou skloněny vůči horizontále pod různými úhly α\ β' sklonu. Tyto úhly α\ β' sklonu jsou navíc rovněž konstantní, až na přechody z jedné části 140. 141 do druhé. Proto první část 140 má svůj úhel a' sklonu až ke konci přívodní kolejnice 131 v oddělovací stanici 13 0. U znázorněného příkladu provedení je velikost úhlu a' sklonu asi 20° a úhlu β' sklonu asi 42°.

V oblasti horního konce, to jest vstupního konce 13 6, je upravena v podstatě vodorovná třetí část 142 přívodní kolejnice 131.

• ·« «· «« ·· • · · · · · · ··· • · · · · · · · · · • · · · · · ·· ··· ·

K vstupnímu konci 136 přívodní kolejnice 131 se může připojit svým volným koncem 152 otočná kolejnice 151. Druhý konec otočné kolejnice 151 je upevněn v otočném uložení 153, pomocí něhož je otočná kolejnice 15 1 natáčitelná ve v podstatě vodorovné rovině. Jak otočná kolejnice 151. tak i přívodní kolejnice 131. jsou uloženy na společném stojanu 146. který zase může být umístěn na naváděcím stroji osnovních nití.

V oblasti přechodu z v podstatě vodorovné třetí části 142 do druhé části 141 s největším sklonem je uspořádána první propust 154. Tato první propust 154 obsahuje pneumaticky ovládané svěrné rameno 155, které v první koncové poloze dosedá na přívodní kolejnici 13 1 a v druhé koncové poloze je uspořádáno v odstupu od vodicí kolejnice 131. V první koncové poloze proto svěrací rameno 155 přidržuje lamely 133. zatímco ve své druhé koncové poloze umožní další dopravu lamel 13 3 ve směru k oddělovací stanici 13 0. Druhá propust 156 ie uspořádána v oblasti přechodu z druhé části 141 s větším úhlem β' sklonu do první části 140 s menším úhlem g' sklonu. V oblasti konce přívodní kolejnice 131 nacházejícího se v oddělovací stanici 130 je uspořádána třetí propust 157. Jak druhá propust 156, tak i třetí propust 157, jsou opatřeny uzavíracím ústrojím srovnatelným se svěracím ramenem 15 5 první propusti 154, které může být uspořádáno ve dvou koncových polohách. Stejně jako u první propusti 154 uzavírají příslušná uzavírací ústrojí druhé propusti 156 a třetí propusti 157 ve své první koncové poloze, uvažováno ve směru 145 dopravy, přívodní kolejnici 131 proti přívodu lamel 133 za příslušné propusti 156, 157. Jinými slovy propusti 156. 157 přidržují v této koncové poloze před nimi na přívodní kolejnici 131 uspořádané lamely 133. uvažováno ve směru 145 dopravy.

·· ·· ♦ ♦ · • · · * · · 4 » ·

Propusti 154, 156, 157 jsou vytvořeny tak, že uzavírací ústrojí vždy ve své první koncové poloze sevřou přívodní kolejnici 13 1, čímž je tato přívodní kolejnice 131 přidržována vždy jednou propustí 154, 156, 157. Přívodní kolejnice 131. která není přímo upevněna na stojanu 146, je proto přidržována pouze propustmi 154, 156, 157, a sice vždy podle stavu zapnutí nebo vypnutí jedné nebo více ze všech tří propustí 154. 156, 157. Propusti 154, 156, 157 se zapínají vždy tak, že i v průběhu přepínání stále alespoň jedna propust 154, 156. 157 svírá přívodní kolejnici 131.

Na stejné příčné vzpěře stojanu 146, na níž je upevněna rovněž otočná kolejnice 151. je otočně uspořádáno i přítlačné ústrojí 1 58.Ve znázorněném příkladu provedení obsahuje přítlačné ústrojí 15 á hydraulicky ovládaný tlakový válec, který je ovládán centrální řídicí jednotkou naváděcího stroje. Na volném konci pístu 15 9 přítlačného ústrojí 15 8 je uspořádán přítlačný element 160. kterým tlačí přítlačné ústrojí 15 8 na poslední lamelu 133 z celého svazku, který se nachází, uvažováno ve směru 145 dopravy, za druhou propustí 156. Na válci přítlačného ústrojí 158 je konečně uspořádáno s výhodou indukční čidlo 161, kterým se snímá přítomnost lamel 133 a/nebo určitá velikost svazku lamel 133 na přívodní kolejnici 131. Alternativně může indukční čidlo 161 snímat určitou polohu pístu 15 9. která odpovídá určitému počtu zbylých lamel 133. Při dosažení této polohy vyšle indukční čidlo 161 signál do řídicí jednotky.

Podle dalšího alternativního provedení je možno použít místo pneumatického přítlačného ústrojí 15 8 i saně podobné saním 35 u příkladného provedení podle obr. 3a. Tyto saně by mohly být vedeny na zvláštní vodicí kolejnici a přitlačovány na svazek lamel 13 3 pouze vlastní vahou. Aby se dosáhlo konstantní přítlačné síly, je i v tomto případě výhodné, když je síla vzniklá tíhovou silou saní stejná nebo větší než třecí síly mezi saněmi a jejich vodicí kolejnicí, jakož i mezi • · *· • · • · • ·· ·-« ·<

» · • ···

9 · ·· ·· »· lamelami 133 a přívodní kolejnicí 13 1. Přitom je úhel a' sklonu první části 140 přívodní kolejnice 13 1 s výhodou zvolen tak velký, aby síla vzniklá z tíhové síly lamel 13 3. která působí na přívodní kolejnici

131, byla v podstatě stejná jako síla statického tření mezi kovovými lamelami 133 a kovovou přívodní kolejnicí 13 1.

Aby se dosáhlo v podstatě kontinuálního provozu naváděcího stroje osnovních nití, nezávislého na dodatečném přívodu nového svazku lamel 133. může se postupovat s osazením zařízení podle vynálezu, znázorněného na obr. 6, a ukládáním lamel 13 3 do zásobníků následujícím způsobem. Zatímco se v oddělovací stanici 130 v oddělovacím místě provádí oddělování lamel 133 z jednoho svazku, seřadí se na otočné kolejnici 151 nový svazek lamel 133 a připraví pro předání na přívodní kolejnici 13 1. Pootočením otočné kolejnice 151 k třetí části 142 přívodní kolejnice 131 může být tento další svazek lamel 133 předán na přívodní kolejnici 131. Protože se v tomto okamžiku nachází první propust 154 ve své zavřené poloze, je nový svazek lamel 133 touto první propustí 154 zadržen. V tomto okamžiku je druhá propust 156 rovněž zavřená a třetí propust 157 otevřená. Když se zajistí to, aby druhá propust 156 byla skutečně zavřená, otevře se první propust 154, takže další svazek lamel 133 může být manuálně posunut před druhou propust 156. V průběhu tohoto pochodu tlačí přítlačné ústrojí 158 dále na svazek lamel 133 dosedající na oddělovací místo. Při každém odběru jedné lamely 133 ze svazku vykoná přítlačné ústrojí 158 posun dopředu, který přibližně odpovídá tloušťce jedné lamely 133. Jakmile se uvede do činnosti čidlo 161 přítlačného ústrojí 158, vyšle signál do (neznázorněné) řídicí jednotky naváděcího stroje. Čidlo 161 vyšle svůj signál přibližně tehdy, když oddělovací stanice 130 prakticky zpracovala svazek lamel 133 nacházející se před oddělovacím místem. Na základě tohoto signálu z čidla 161 se potom uzavře třetí propust 157 a první propust 154 a druhá propust 156 se otevře. Protože přívodní • · kolejnice 131 má před druhou propustí 156 sklon, v důsledku něhož se svazek lamel 133 svou vlastní vahou může pohybovat ve směru 145 dopravy na přívodní kolejnici 13 1. sklouzne nový svazek lamel 133 až ke třetí propusti 157 a dosedne na její uzavírací ústrojí. Tento nový svazek lamel 133 se nyní nachází mezi třetí propustí 157 a druhou propustí 156. Potom se druhá propust 156 uzavře a třetí propust 157 a první propust 154 otevře. První propust 154 a druhá propust 156 jsou proto opět připraveny převzít z otočné kolejnice 151 další svazek lamel 133, který se může shromáždit jako zásobní na přívodní kolejnici 131.

Přítlačné ústrojí 158 se mezitím vrátilo na konec svazku lamel 13 3, uspořádaného nyní před oddělovací stanicí 130. Následujícím výkyvným pohybem ve směru k přívodní kolejnici 131 a malým posuvem dopředu ve směru 145 dopravy se přítlačné ústrojí 15 8 přitlačí na svazek lamel 133. Přítlačné ústrojí 158 nyní tlačí na svazek lamel 133 určitou silou. Velikost této síly se stanoví tak, aby oddělovací stanice 13 0 bezpečně mohla uchopit vždy nejpřednější lamelu 130 (a pouze tuto lamelu 133) a přepravit ji dále. Aby v průběhu zpracovávání celého svazku lamel 133 dosedala nejpřednější lamela 133 na oddělovací stanici 13 0 vždy stejnou silou, tlačí přítlačné ústrojí 158 v důsledku svého pohybu vpřed po každém odběru jedné lamely 133 na svazek lamel 13 3 vždy stále konstantní silou. V důsledku sklonu první části 140 přívodní kolejnice 131 o velikosti asi 20° je možno na základě vlastní tíhy svazku lamel 13 3 sílu statického tření mezi svazkem lamel 133 a přívodní kolejnicí 131 prakticky vyrušit, alespoň však silně minimalizovat. Proto každá první lamela 133 svazku působí na oddělovací stanici 130 vždy stejnou přítlačnou silou. Poté, co byla každá lamela 133 ze svazku oddělena a čidlo 161 opět uvedeno do činnosti, začne znovu výše popsaný cyklus.

Claims (18)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení pro přívod brdových elementů, zejména nitěnek nebo lamel, pro jejich následné oddělování v oddělovací stanici naváděcího stroje, který obsahuje alespoň jednu přívodní kolejnici, na níž mohou být uspořádány brdové elementy, které jsou za tím účelem opatřeny vodícími elementy, například vodícími očky, jimiž jsou brdové elementy nasazeny na alespoň jedné přívodní kolejnici, vyznačující se tím, že alespoň jedna přívodní kolejnice (31, 32, 131) má vůči horizontále sklon pro působení síly vzniklé z tohoto sklonu na brdové elementy.
2. 2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že přívodní kolejnice (31, 32, 131) má úhel (α, a', β') sklonu, který je přizpůsoben koeficientům kluzného nebo statického tření mezi brdovými elementy a přívodní kolejnicí (31, 32, 131).
3. 3. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že úhel (a, a', β') sklonu v podstatě odpovídá koeficientům kluzného nebo statického tření mezi brdovým elementem a přívodní kolejnicí (31, 32, 131).
4. 4. Zařízení podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že alespoň jedna přívodní kolejnice je pro změnu úhlu (α, a', β') sklonu připojena otočně kolem osy otáčení.
5. 5. Zařízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že točivý moment působící kolem osy otáčení na základě tíhové síly otočně připojené přívodní kolejnice se alespoň částečně, zejména úplně, vyruší točivým momentem působícím na základě opačné síly.

   ···· · · · · • · · · ···· · • ····· · « ··· • · · ·· ·· ··
6. 6. Zařízení podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že je opatřeno druhou skloněnou přívodní kolejnicí (32), přičemž nitěnky mohou být přivedeny svým horním vodicím očkem (43) na první a svým dolním vodicím očkem (44) na druhou přívodní kolejnici (31, 32, 131).
7. 7. Zařízení podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že každá z přívodních kolejnic (31, 32, 131) je opatřena spojovacím elementem (37, 38), pomocí něhož mohou být brdové elementy shromážděny na příslušné přívodní kolejnici (31, 32, 131).
8. 8. Zařízení podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že na jedné kolejnici (3 1, 32, 34, 131) jsou uspořádány saně (35), pomocí kterých se může působit na svazek brdových elementů přítlačnou silou, čímž na nejpřednější brdový element určený k oddělení působí přítlačná síla, která je využitelná pro oddělení tohoto brdového elementu.
9. 9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že saně vyvíjejí přítlačnou sílu na nitěnky jen v důsledku své váhy, popřípadě částí své váhy.
10. 10. Zařízení podle jednoho nebo obou z předcházejících nároků 8 a 9, vyznačující se tím, že saně jsou vedeny na kolejnici (31, 32, 34, 131) valivým uložením.
11. 11. Zařízení podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že v oblastí dolního konce přívodní kolejnice, skloněného vůči horizontále, je uspořádána oddělovací stanice (30, 130).

    • · · · · • · ·
12. 12. Zařízení podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že přívodní kolejnice (31, 32, 131) má úhel sklonu, kterým se síla vytvořená lamelami uspořádanými na přívodní kolejnici (31, 32, 131) v důsledku tohoto sklonu liší nanejvýš nepatrně od třecí síly mezi přívodní kolejnicí (31, 32, 131) a lamelami, takže přítlačný element působící tlakem na lamely svou vlastní váhou tlačí, nezávisle na počtu lamel uspořádaných na přívodní kolejnici (31, 32, 131), na lamely v podstatně konstantní přítlačnou silou.
13. 13. Zařízení podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že na přívodní kolejnici je uspořádána alespoň jedna zapnutelná propust (154, 156, 157), která je opatřena uzavíracím ústrojím, přemístitelným do alespoň dvou koncových poloh, přičemž v první koncové poloze může být jeden svazek lamel zadržován na přívodní kolejnici a tvořit zásobu, a v druhé koncové poloze je propust přívodní kolejnice uvolněna pro dopravu svazku lamel.
14. 14. Zařízení podle nároku 13, vyznačující se tím, že obsahuje tři zapnutelné propusti (154, 156, 157), přičemž nadřazenou řídicí jednotkou jsou stavy zapnutí nebo vypnutí tří propustí (154, 156, 157) navzájem spřaženy.
15. 15. Zařízení podle jednoho nebo více z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že je opatřeno alespoň jednou přívodní kolejnicí, která má části (140, 141, 142) s různými úhly sklonu.
16. 16. Zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím, že přívodní kolejnice má, uvažováno ve směru dopravy brdových elementů na přívodní kolejnici, nejprve část (141) s větším úhlem sklonu a za ní část (140) s menším úhlem sklonu.
17. 17. Zařízení podle nároku 16, vyznačující se tím, že přívodní kolejnice (131) má v oblasti většího sklonu úhel (a) sklonu v rozsahu daném vztahem 90° < a < 15° a v oblasti menšího sklonu úhel (a) sklonu v rozsahu daném vztahem 45° < a < 0°, s výhodou 30° < a <

    10°.
18. 18. Naváděcí stroj osnovních nití pro navléknutí osnovních nití na brdové elementy, vyznačující se tím, že obsahuje zařízení podle jednoho nebo více z předcházejících nároků 1 až 17.