CZ20014403A3

CZ20014403A3 - Hlava kola bicyklu s těsnou spojovací západkovou sestavou a oddělitelnou volnoběžkou

Info

Publication number: CZ20014403A3
Application number: CZ20014403A
Authority: CZ
Inventors: Takanori Kanehisa; Kenji Kirimoto
Original assignee: Shimano Inc.
Priority date: 2000-12-11
Filing date: 2001-12-07
Publication date: 2002-09-11
Also published as: US20020072446A1; DE60121281T2; JP2002193178A; EP1213217A2; EP1213217A3; JP3623774B2; DE60121281D1; DE60121281T3; EP1213217B2; CN1185114C; US6523659B2; TW550194B; CN1357464A; EP1213217B1

Description

Hlava kola bicyklu s těsnou spojovací západkovou sestavou a oddělitelnou volnoběžkou

Oblast techniky

Přihlašovaný vynalez se všeobecně týká hlavy kola bicyklu s oddělitelnou volnoběžkou. Konkrétněji se tento vynález zaměřuje na hlavu kola bicyklu s těsnou spojovací západkovou sestavou, která se nachází mezi tělesem hlavy kola a nosnou součástí pro připevňováni řetězových koleček a umožňuje oddělování tělesa hlavy kola od nosné součásti pro připevňování řetězových koleček.

Dosavadní stav techniky

Cyklistika se stává stále více rozšířenou a oblíbenou formou rekreace, jakož i prostředkem dopravy. Navíc se cyklistika stala velmi populárním druhem soutěžního sportu. Jakkoli se jízdní kolo používá pro rekreaci, dopravu nebo soutěžení, průmyslová výroba jízdních kol postupně zdokonaluje jejich součásti. Jedním konkrétním dílem bicyklu, kteiý v posledních letech podstoupil rozsáhlé konstrukční změny, je hlava zadního kola bicyklu.

Konkrétně lze uvést, že většina jízdních kol má několik převodových stupňů. Jedna široce známá sestava hnacího mechanismu jízdního kola obsahuje určitý počet řetězových koleček, která jsou namontována na hlavě zadního kola bicyklu. Během šlapání je bicyklový řetěz v záběru na jednom z zadních řetězových koleček a roztáčí zadní kolo. V situaci, kdy jezdec přestane šlapat, by zadní kolo mělo pokračovat v otáčení, zatímco řetězová kolečka zůstávají nehybná. V souladu s tím je hlava zadního kola vybavena volnoběžkou, která má jednosměrnou spojku.

S nárůstem možností volby převodů, které ovládá přesmykač soudobého jízdního kola, soudobá vícestupňová jednotka zadního kola s řetězovými kolečky obsahuje více řetězových koleček, jejichž počet se v současnosti pohybuje od pěti do sedmi. V této souvislosti existují požadavky na vyvíjeni zjednodušené montážní struktury a způsobu snadného sestavování takové struktury.

Volnoběžky, které se používají pro účely přenášení hnací síly na zadní kolo bicyklu pouze v jednom směru otáčení, se obvykle montují na hlavu zadního kola bicyklu. Volnoběžky

-2typicky umožňují jízdu jízdního kola vpřed bez jakéhokoli otáčení pedálů. K volnoběžkám patří jednak volnoběžky nábojového typu, které se montují na náboj hlavy zadního kola tak, že se šroubují na náboj zadního kola, a jednak volnoběžky typu volnoběžné hlavy kola, které se připevňují k hlavě zadního kola jako sdružené součásti jediného celku hlavy zadního kola bicyklu. Oba typy volnoběžek jsou vybaveny vnějším trubkovým dílem, vnitřním trubkovým (Úlem, který se instaluje radiálně dovnitř s ohledem na vnější trubkový díl tak, aby se vnitřní trubkový díl mohl volně otáčet ve vztahu k vnějšímu trubkovému dílu, a jednosměrnou spojkou, jež se instaluje mezi vnějším trubkovým dílem a vnitřním trubkovým dílem pro účely přenášení hnací síly z vnějšího trubkového dílu na vnitřní trubkový díl pouze v jednom směru otáčení. Na vnějším trubkovém dílu je namontován určitý počet převodů, zatímco vnitřní trubkový díl se obvykle připevňuje k hlavě zadního kola bicyklu.

Mezi řetězovými kolečky a nábojem jsou vytvořeny odpovídající drážky a pera, jež účinně znemožňují otočný pohyb ve vztahu řetězových koleček a náboje. Vzhledem k tomu, že tato jednotka se používá pro zadní kolo bicyklu, musí se pohon přenášet mezi osou zadního kola a nábojem prostřednictvím jednosměrného mechanismu. Pro tento účel se náboj zhotovuje jako vnější kroužek oběžné dráhy jednosměrné spojky, přičemž jednosměrná spojka a vnitřní oběžná dráha se nachází na vnitřním obvodu náboje.

Navíc s nárůstem počtu zadních převodů nebo řetězových koleček v uplynulých letech narůstala hmotnost i rozměry volnoběžky. Navíc s nárůstem počtu převodů nebo řetězových koleček se přenáší větší rozsah kroutícího momentu z řetězových koleček na volnoběžku.

Z hlediska výše uvedených skutečností existuje potřeba vyvinutí takové hlavy kola bicyklu s oddělitelnou volnoběžkou, která překoná zmiňované problémy dosavadního stavu techniky. Tento vynález se zaměřuje na uvedenou potřebu, jakož i na další potřeby, které budou zkušeným odborníkům v této oblasti techniky zřejmé z následujícího popisu.

Podstata vynálezu

Jedním cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí takové hlavy kola bicyklu s těsnou spojovací západkovou sestavou, která má zjednodušenou strukturu.

Dalším cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí takové hlavy kola bicyklu s těsnou spojovací západkovou sestavou, která umožňuje zjednodušené montování.

Ještě dalším cílem přihlašovaného vynálezu je vyvinutí hlavy kola bicyklu s těsnou spojovací západkovou sestavou pro oddělování tělesa hlavy kola od nosné součásti pro připevňování řetězových koleček, od tělesa hlavy kola, kdy tato hlava kola bicyklu je poměrně jednoduchá a vyžaduje nízké náklady na výroku a sestavování.

Uvedené cíle jsou dosažitelné na základě vyvinutí hlavy kola bicyklu obsahující hřídel hlavy kola, těleso hlavy kola, nosnou součást pro připevňování řetězových koleček. Hřídel hlavy kola má první část a druhou část, která se může oddělovat od řečené první části. Těleso hlavy kola má vnější trubkovou část, první spojovací část, která je připojena k vnější trubkové části, a vnitřní průchod. První část hřídele hlavy kola je otočně uložena ve vnitřním průchodu. Na prvním spojovací části je vytvořen první záběrový povrch. Nosná součást pro připevňování řetězových koleček je namontována na druhé části hřídele hlavy kola a má druhou spojovací část, na níž je vytvořen druhý záběrový povrch, který je neotočně spojen s prvním záběrovým povrchem. První záběrový povrch a druhý záběrový povrch mají takové rozměry, aby jejich překrytí znemožňovalo jejich axiální oddělení bez otáčení, ke kterému by došlo ve vztahu mezi první spojovací částí a druhou spojovací částí.

Tyto a další cíle, znaky, význačnosti a výhody přihlašovaného vynálezu budou pro zkušené odborníky v této oblasti techniky zřejmé z následujícího popisu, který je vypracován v návaznosti na připojená vyobrazení a zaměřuje se na výhodné provedení přihlašovaného vynálezu.

Přehled obrázků na výkrese

Nyní bude proveden odkaz na připojená vyobrazení, která jsou součástí tohoto původního popisu a na kterých:

Obr. 1 je bokorys běžného bicyklu majícího hlavu zadního kola podle tohoto vynálezu;

Obr. 2 je zvětšený, perspektivní pohled na rozložené díly části hlavy zadního kola bicyklu nakresleného na obr. 1;

Obr. 3 je zvětšený, perspektivní pohled z opačné strany na částečně rozložené součásti hlavy zadního kola nakreslené na obr. 2, přičemž na některých částech jsou provedeny výře2y, aby byla názorně předvedena nosná součást pro připevňování řetězových koleček a spojovací součást před dokončením spojení;

Obr. 4 je zvětšený, perspektivní pohled z opačné strany na části hlavy zadního kola nakreslené na obr. 2 a 3, přičemž na některých částech jsou provedeny výřezy, aby bylo názorně předvedeno spojení nosné součásti pro připevňování řetězových koleček se spojovací součástí;

Obr. 5 je zvětšený příčný řez části sestavené hlavy zadního kola nakreslené na obr. 1 až obr. 4;

Obr. 6 je příčný řez části hlavy zadního kola nakreslené na obr. 1 až 5 a tento příčný řez předvádí situaci, v níž je nosná součást pro připevňování řetězových koleček oddělena od tělesa hlavy kola;

Obr. 7 je zvětšený náiys části nosné součásti pro připevňování řetězových koleček nakreslené na obr. 2 až 6;

Obr. 8 je nárys konce nosné součásti pro připevňování řetězových koleček, která je nakreslena na obr. 7;

Obr. 9 je náiys opačného konce nosné součásti pro připevňování řetězových koleček, která je nakreslena na obr. 7 a 8;

Obr. 10 je zvětšený příčný řez části spojovací součásti tělesa hlavy kola nakreslené na obr. 2 až 6;

Obr. 11 je nárys konce spojovací součásti nakreslené na obr. 10;

Obr. 12 je nárys opačného konce spojovací součásti nakreslené na obr. 10 a 11;

Obr. 13 je zvětšený, perspektivní pohled na část spojovací součásti a nosné součásti pro připevňování řetězových koleček nakreslené na obr. 2 až 12, přičemž tento pohled předvádí uvedené součásti před dosažením spojení mezi nosnou součástí pro připevňování řetězových koleček a spojovací součástí;

Obr. 14 je schematický příčný řez výstupků a zářezů nosné součásti pro připevňování řetězových koleček a spojovací součásti předvedené na obr. 13;

Obr. 15 je zvětšený, perspektivní pohled na část nosné součásti pro připevňování řetězových koleček a spojovací součásti nakreslené na obr. 2 až 12, přičemž tento pohled předvádí prostřední polohu spojení;

Obr. 16 je schematický příčný řez výstupků a zářezů nosné součásti pro připevňování řetězových koleček a spojovací součásti předvedené na obr. 15;

-5Obr. 17 je zvětšený, perspektivní pohled na část nosné součásti pro připevňování řetězových koleček a spojovací součásti nakreslené na obr. 2 až 12, přičemž tento pohled předvádí polohu spojení;

Obr. 18 je schematický příčný řez výstupků a zářezů nosné součásti pro připevňování řetězových koleček a spojovací součásti předvedené na obr. 17; a

Obr. 19 je zvětšený, schematický příčný řez jednoho výstupku nosné součásti pro připevňování řetězových koleček a jednoho zářezu spojovací součásti před vzájemným spojením k sobě.

Příklady provedení vynálezu

S úvodním odkazem na obr. 1 lze uvést, že na tomto vyobrazení je konvenční bicykl 10, na kterém je instalována hlava 18 zadního kola podle přihlašovaného vynálezu tak, jak to bude popsáno v dalším textu. Bicykl 10 má rám 12, k němuž připojena jednak přední vidlice 13, která se může otáčet, a jednak pevná zadní vidlice 15. Zadní kolo 15 se otočně připojuje k zadní vidlici 15 prostřednictvím hlavy 18 zadního kola. Přední kolo 14 se otočně připojuje k přední vidlici 13 prostřednictvím hlavy 17 předního kola. K rámu 12 je nastavitelně připojeno sedlo a řidítka U jsou připojena k přední vidlici 13 pro účely směrového natáčení předního kola 14. K rámu 12 je připojen hnací mechanismus 19, který pohání bicykl 10. K základním součástem hnacího mechanismu 19 patří přední sestava řetězových kol 19a. dvojice klikových ramen 19b s pedály 19c, hnací řetěz 19d a sestava zadních řetězových koleček 19e. Přední řetězová kola 19a jsou otočně připojena krámu 12 prostřednictvím dolní konzoly (není předvedena). Zadní řetězová kolečka 19e jsou připojena k hlavě 18 zadního kola 16 poměrně známým způsobem.

Vzhledem k tomu, že díly bicyklu 10 jsou velmi dohře známé v oblasti techniky jízdních kol, nebudou tyto díly bicyklu 10 v následujícím textu podrobně popisovány nebo předváděny s výjimkou toho, že by se jednalo o díly, které by byly upravovány v souladu s přihlašovaným vynálezem. Konkrétněji to lze vyjádřit tak, že zde nebudou popisovány nebo předváděny takové součásti bicyklu 10, které nemají vztah k hlavě 18 zadního kola. Navíc různé díly běžných jízdních kol, jako jsou brzdy, přídavná řetězová kola atd., které zde nejsou podrobně popisovány a/nebo předváděny, se mohou rovněž používat v kombinaci s tímto vynálezem.

Zaměří-li se nyní pozornost na obr. 2 až 6, bude zjištěno, že k základním součástem hlavy 18 zadního kola patří hřídel 20 hlavy kola a nosná součást 24 pro připevňování řetězových koleček. Hřídel hlavy kola 20 je otočně uložen ve vnitřním průchodu tělesa 22 hlavy kola a směřuje axiálně od obou konců tělesa 22 hlavy kola. Těleso 22 hlavy kola má spojovací součást 26 (tzn. záběrovou část), která je k ní připojena. Spojovací součást 26 je neotoěně připojena k nosné součásti 24 pro připevňování řetězových koleček tehdy, když je hlava 18 zadního kola sestavena. Hřídel 20 hlavy kola výhodně tvoří dvě části, které se uvolnitelně spojují ksobě, takže těleso 22 hlavy kola se může oddělovat od nosné součásti 24 pro připevňování řetězových koleček. Spojovací součást 26 se výhodně připojuje k tělesu 22 hlavy kola prostřednictvím jednosměrné spojky, takže tato spojovací součást 26 se může volně otáčet na tělese 22 hlavy kola pouze v jednom směru. Těleso 22 hlavy kola se otáčí se spojovací součástí 26 tehdy, když se spojovací součást 26 otáčí opačným směrem.

Těleso 22 hlavy kola se výhodně montuje na jednu část hřídele 20 hlavy kola, zatímco nosná součást 24 pro připevňování řetězových koleček je výhodně namontována na druhou část hřídele 20 hlavy kola tak, aby se mohla volně otáčet. Obě částí hřídele 20 hlavy kola se s využitím závitů spojují do jednoho celku, což umožňuje odpojování nosné součásti 24 pro připevňování řetězových koleček od tělesa 22 hlavy kola, aniž by se tato nosná součást 24 pro připevňování řetězových koleček oddělovala od zadní vidlice 15. V právě popisovaném provedení tato nosná součást 24 pro připevňování řetězových koleček, spojovací součást 26 a jednosměrná spojka 28 tvoří součásti volnoběžky. Ovšem zkušeným odborníkům v této oblasti techniky se bude z tohoto popisu jevit jako zřejmé to, že přihlašovaný vynález se může používat s hlavami kola, které v případě potřeby a/nebo zvláštního požadavku nemají jednosměrnou spojku (tzn. volnoběžku). V tomto smyslu zde používaný výraz „součást nesoucí řetězová kolečka“ navíc označuje část hlavy kola, která na sobě přímo nebo nepřímo nese přinejmenším jedno řetězové kolečko.

S odkazem na obr. 2 až 6 lze ještě uvést, že hřídel 20 hlavy kola se jako celek skládá z první části 30 a druhé části 32, která se s využitím závitů připojuje k první části 30 pomocí závitového spoje. Je výhodné, že první část 30 je otočně uložena ve vnitřním průchodu tělesa 22 hlavy kola, zatímco nosná součást 24 pro připevňování řetězových koleček je namontována na druhé části 32 hřídele 20 hlavy kola. Navíc první část 30 se výhodně připojuje s použitím závitů ke druhé části 32, takže první část 30 se může oddělovat od druhé části 32· Je výhodné, • · · • 9 • · 9 · ·

• · * ·

-7že hřídel 20 hlavy kola má dostatečně velký průměr, který zajišťuje potřebnou pevnost dělené hřídele 20 hlavy kola.

První část 30 hřídele 20 má výhodně podobu podlouhlé, válečkovité součásti, která se zhotovuje z pevného, kovového materiálu s malou hmotností, jako je litý hliník, titan nebo ocel. Je samozřejmé, že v případě potřeby nebo určitého technického záměru lze první část 30 zhotovovat z jakéhokoli použitelného materiálu. Navíc je výhodné, že první část 30 má v podstatě stejnoměrný, kruhový průřez. První část 30 hřídele 20 hlavy kola má první koncový úsek 34, druhý koncový úsek 36, ktetý je vzdálen v rozsahu určitého odstupu od prvního koncového úseku 34, a prostřední úsek 38, kteiý se nachází mezi prvním koncovým úsekem 34 a druhým koncovým úsekem 36.

Na prvním koncovém úseku 34 jsou výhodně vytvořeny vnější závity, jejichž stoupání je vedeno shodně se směrem pohybu hodinových ručiček, a tyto závity složí pro uvolnitelné připojování první části 30 ke druhé části 32. Navíc je výhodné, že na prvním koncovém úseku 34 je navlečen pojistný, udržovací kroužek 31, který se umisťuje známým způsobem v blízkosti prostředního úseku 38. Pojistný, udržovací kroužek se navléká na první část 30 po umístění této první části 30 uvnitř tělesa 22 hlavy kola tak, aby druhé část 32 byla udržována ve vnitřním průchodu tělesa hlavy kola. Je výhodné, je-li pojistným , udržovacím kroužkem 31 buď kroužková součást s vnitřním závitem nebo svírací kroužek ve tvaru „C“. Je samozřejmé, že podle potřeby nebo zvláštního požadavku může mít pojistný, udržovací kroužek 31 různá tvarová uspořádání.

Druhý koncový úsek 36 je upraven tak, aby se k druhému koncovému úseku 36 mohl známým způsobem připojit rychloupínací mechanismus 37. Takto se příslušný rychloupínací mechanismus 37 používá pro připojování jedné strany hlavy 18 zadního kola k zadní vidlici 15 poměrně známým způsobem, jak to bude podrobněji rozvedeno v dalším textu.

Prostřední úsek 38 má celkově válečkovitý tvar a směřuje od opěrného osazení 39 ke druhému konce úseku 36. Prostřední úsek 38 hřídele 20 hlavy kola má takové rozměry a tvarové uspořádání, aby se mohl volně a kluzně vsunovat do části tělesa 22 hlavy kola poměrně známým způsobem.

Druhá část 32 má výhodně podobu stupňovité, válečkovité součásti mající různé rozmety průměru pro účely uložení volnoběžky 24, jak je to nejlépe vidět na obr. 5 až 6. Navíc je výhodné, že druhá část 32 má takový minimální rozměr průměru, který poskytuje přiměřenou pevnost dělitelného hřídele 20 hlavy kola, a zhotovuje se zpěvného, tuhého kovového materiálu s malou hmotností, jako je litý hliník, titan nebo ocel. Je samozřejmé, že v případě potřeby nebo určitého technického záměru lze druhou část 32 zhotovovat z jakéhokoli použitelného materiálu. Druhá část 32 v podstatě obsahuje první koncový úsek 40, druhý koncový úsek 42, který je vzdálen v rozsahu určitého odstupu od prvního koncového úseku 40, a prostřední, stupňovitý úsek 44, který se nachází mezí prvním koncovým úsekem 40 a druhým koncovým úsekem 42 a průchod 46 jenž prochází druhou částí 32.

Na prvním koncovém úseku 40 jsou výhodně vytvořeny vnější závity pro našroubování matice 41. Matice 41 se šroubuje na první koncový úsek 40 proto, aby upevňovala jednu stranu hlavy 18 zadního kola k zadní vidlici 15 poměrně známým způsobem. Navíc je výhodné, že první koncový úsek 40 má menší nebo minimální vnější průměr v porovnání s druhou částí 32.

Druhý koncový úsek 42 má vnější povrch 43, který má takové tvarové uspořádání a rozměry, které umožňuje, aby se na tento druhý koncový úsek 42 mohla otočně a volně namontovat nosná součást 24 pro připevňování řetězových koleček. Konkrétněji lze uvést, že ve vnějším povrchu 43 je vytvořena dvě zaoblená ložisková vyhloubení, jejichž tvarové řešení je přizpůsobeno pro umístění určitého počtu ložiskových pivku nebo kuličkových ložisek 45 pro účely volně otočného namontování nosné součásti 24 pro připevňování řetězových koleček na druhou část 32 hřídele 20 hlavy kola, což se provádí známým způsobem.

Průchod 46 má v podstatě koncový úsek 47a, závitový úsek 47b a válcovitý středový' úsek 47c, který se nachází mezi koncovým úsekem 47a a závitovým úsekem 47b. Koncový úsek 47a průchodu 46 se nachází v prvním koncovém úseku 40 a má výhodný, šestiúhelníkový tvar průřezu, který umožňuje neprokluzující nasazování běžně známého šestiúhelníkového utahovacího klíče. Na základě toho lze znemožňovat otáčení druhé části 32 hřídele 20 hlavy kola tehdy, když se do koncového úseku 47a vsune zmíněný šestiúhelníkový klíč. Závitový úsek 47b se nachází v druhém koncovém úseku 42 druhé části 32 hřídele 20 hlavy kola. Závitový úsek 47b má takové rozměry a tvarové uspořádání, které umožňuje našroubování prvního koncového úseku 34 první částí 30 takovým způsobem, aby se první část 30 hřídele 20 hlavy kola závitově spojila s druhou částí 32 hřídele 20 hlavy kola do jednoho celku. V souladu s tím lze uvést, že, sešroubuje-li se první část 32 dohromady s druhou částí 32, pak první část 30 a druhá část 32 plní funkci jediné hřídelové součásti hlavy 18 zadního kola.

-9··· ♦

·

S odkazem na obr. 2 až 6 lze ještě uvést, že k základním součástem tělesa 22 hlavy kola patří vnější trubková část 50, trubková, vnitřní pouzdrová část 52 a dvojice ložiskových sestav 54, které otočně připojují vnitřní pouzdrovou část 52 a vnější hubkovou část 50 dohromady volně otočným způsobem. První část 30 hřídele 20 hlavy kola je výhodně otočně unášena pomocí vnitřní pouzdrové části 52 ve vnitřním průchodu vnější trubkové části 50. Je výhodné, že těleso 22 hlavy kola také obsahuje jednosměrnou spojku a spojovací část, jak bude podrobněji rozvedeno v dalším textu.

Vnější trubková část 50 má podobu trubkové součásti, jejíž vnitřní a vnější průřezy se mění tak, jak je to nejlépe vidět na obr. 5 a 6. Navíc vnější trubková část 50 se výhodně zhotovuje z pevného, kovového materiálu s malou hmotností, jako je litý hliník, titan nebo ocel. Je samozřejmé, že v případě potřeby nebo určitého technického záměru by bylo možné zhotovovat vnější trubkovou část 50 z jakéhokoli použitelného materiálu. Vnější trubková část 50 jako celek obsahuje dvojici kruhových přírub 51a a 51b pro připojování paprsků, kdy tyto příruby 51a, 51b se nacházejí v určité vzdálenosti od sebe a slouží pro propojování tělesa 22 hlavy kola s ráfkem kola 16 prostřednictvím paprsků, což se provádí známým způsobem. Příruby 51a a 51b pro připojování paprsků se rozšiřují od opačných stran vnější trubkové části 50 a nacházejí se v blízkosti volných konců vnější trubkové části 50. K přírubám 51a a 51b se připojuje několik paprsků, které známým způsobem upevňují těleso 22 hlavy ve středu zadního kola 16.

Je rovněž výhodné, že vnější trubková část 50 má dvojici opěrných povrchů nebo opěrných osazení 53, která směřují opačnými směiy a slouží pro takové upevnění ložiskových sestav 54, aby se tyto ložiskové sestavy nemohly podélně (axiálně pohybovat) ve vztahu vůči sobě. Také je výhodné, že vnější trubková část 50 má na jednom konci zahloubení 55 a na druhém konci připevňovací část 57 pro připevnění brzdového kotouče. Zahloubení 55 má výhodně podobu vyhloubení se závity, jejichž stoupání vede shodně se směrem pohybu hodinových ručiček, a rovněž má takové rozměry a tvarové uspořádání, které umožňují umístění částí jednosměrné spojky 28 do tohoto zahloubení 28. V připevňovací části 57 pro připevnění brzdového kotouče je vytvořen určitý počet otvorů se závity pro připojení brzdového kotouče (není předveden) podle známého způsobu. Zkušeným odborníkům v této oblasti techniky bude ovšem zřejmé, že v případě potřeby nebo jiného záměru by bylo možné sestavit hlavu 18 kola tak, aby byla použitelná v kombinaci s konvenčními ráfkovými brzdami.

• 9

-10• 9 9 9

9 ·

999 9

9 9 9 ·

9 9 9 4 9 9

9 · 9

9 4 9 9

999 99

V takovém případě by byla připevňovací část 57 pro připevnění kotoučové brzdy vynechána (to znamená, že by byla vynechány připevňovací otvory se závity a tvar vnější trubkové části 50 by mohl být upraven).

Zahloubení 55 má výhodně podobu stupňovitého zahloubení s vnitřními závity pro zašroubování části jednosměrné spojky 28. Jak bude podrobněji rozvedeno v dalším textu, vnější trubková část 50 se připojuje ke spojovací součásti 26 přes jednosměrnou spojku 28 poměrně známým způsobem. Na základě toho se spojovací část 26 může volně otáčet v prvním směru otáčení ve vztahu k vnější trubkové části 50; a dostává se do styku s vnější trubkovou částí 50, v důsledku čehož tuto vnější trubkovou část uvádí do otočného pohybu ve druhém směru otáčení přes jednosměrnou spojku 28, což bude rovněž podrobněji rozvedeno v následujícím textu.

Ložiskové sestavy 54 jsou poměrně známé a k základním součástem každé takové ložiskové sestavy 54 patří kroužek s vnitřní oběžnou drážkou, určitý počet kluzných drah nebo ocelových kuliček a kroužek s vnější oběžnou drážkou. Každý kroužek s vnější oběžnou drážkou je ve styku s vnitřním povrchem vnější trubkové části 50 a opěrným osazením 53 vnější trubkové části 50, aby jistil ložiskové sestavy 54 proti pohybu v axiálním směru, což již bylo uvedeno v předcházejícím textu. Každý vnitřní kroužek s oběžnou drážkou je ve styku s vnějším povrchem vnitřní pouzdrové části 52, takže vnitřní pouzdrová část 52 se může volně otáčet ve vztahu k vnější trubkové části 50.

S dalším odkazem na obr. 2 až 6 je ještě možné uvést to, že vnitřní pouzdrová část 52 má výhodnou podobu podlouhlé trubkové součástí se stupňovitým kruhovým průřezem, jak je to nejlépe vidět na obr. 5 a 6. K tomu lze dodat, že tato vnitřní pouzdrová část 52 se výhodně zhotovuje z pevného, kovového materiálu s malou hmotností, jako je litý hliník, titan nebo ocel. Je samozřejmé, že v případě potřeby nebo určitého technického záměru by bylo možné zhotovovat vnitřní pouzdrovou část 52 z jakéhokoli použitelného materiálu. K celku vnitřní trubkové částí 52 v podstatě patří nosný úsek 66, stupňovitý, trubkový, koncový úsek 68 (nebo zvětšený trubkový úsek), kteiý navazuj na nosný úsek 66, a průchod 70, jenž prochází nosným úsekem 66 a stupňovitým úsekem 68.

Nosný úsek 66 vnitřní pouzdrové části 52 má na části vnějšího povrchu vytvořeny závity a tento nosný úsek 66 je tvarově přizpůsoben pro nesení ložiskových sestav 54 tak, aby se vnější trubková část 50 mohla volně otáčet ve vztahu k vnitřní pouzdrové části 52.

-11• ·· ··· ·· · • · · · · · · · · ··· • · · · · » · · • ··· · · · ♦ ♦ · · • · · · · · · • ·· ·· ··»♦··» · · ·♦·

Stupňovitý, trubkový úsek 68 má takové rozměry a tvarové uspořádání, které je přizpůsobeno pro zajištění jedné z ložiskových sestav 54 proti axiálnímu pohybu. Navíc stupňovitý, trubkový úsek 68 má takové rozměry a tvarové uspořádání, které umožňuje volné otáčení spojovací součásti 26 kolem vnitřní pouzdrové části 52 a udržování této spojovací součásti 26 v zahloubení 55 tělesa 22 hlavy kola. Konkrétněji lze uvést, že stupňovitý úsek 68 má výhodně menší vnější průměr, než je vnitřní průměr spojovací součásti 26. Navíc rozměry a tvarové uspořádání stupňovitého úseku 68 umožňují přípojem spojkové udržovací součásti 69. čímž je znemožněno odstraňování jednosměrné spojky 28 ze zahloubení 55.

Průchod 70 má zahloubený úsek, který po sestaveni hlavy 18 kola navazuje na druhou část 32 hřídele 20 hlavy kola. Zahloubený úsek průchodu 70 umožňuje odtahování prvního koncového úseku 34 se závity (společně s pojistným, udržovacím kroužkem, který je na něj navlečen) první části 30 uvnitř průchodu tak, aby bylo možné oddělovat těleso 22 hlavy kola od nosné součásti 24 pro připevňování řetězových koleček. Zahloubený úsek průchodu 70 tvoří vnitřní opěrné osazení, které znemožňuje odpojování první části 3Q s pojistným, udržovacím kroužkem 31- Průchod vnitřní pouzdrové části 50 má výhodně podobu válcovitého průchodu, jehož průměr je o málo větší něž průměr první části 3Q hřídele 20 hlavy kola, takže první část se může volně a kluzně otáčet uvnitř průchodu 70. Na základě toho se může první koncový úsek 34 první části 3Q odtahovat do průchodu 70.

S odkazem na obr. 2 až 9 bude nyní proveden podrobnější popis nosné součásti 24 pro připevňování řetězových koleček. Nosná součást 24 pro připevňování řetězových koleček se výhodně zhotovuje jako celistvá, jednodílná součást z podstatně pevného, tvrdého materiálu.

Nosná součást 24 pro připevňování řetězových koleček se může zhotovovat z kovového materiálu s malou hmotností, jako je hliník nebo titan, popřípadě z materiálu s poněkud větší hmotností, jako je ocel. Nosná součást 24 pro připevňování řetězových koleček je trubkovou součástí a jako celek obsahuje připojovací část 70, nosný úsek 72 pro připevňování řetězových koleček a průchod 74, který prochází touto součástí v axiálním směru.

V upřednostňovaném provedení je na vnějším povrchu nosné součásti 24 připevněno sedm řetězových koleček 19e. Odstupy mezi jednotlivými řetězovými kolečky 19e se známým způsobem udržují s použitím určitého počtu vymezovacích rozpěrek. Ovšem pro zkušené odborníky v této oblasti techniky bude z tohoto popisu zřejmé, že na nosné součásti 24 pro připevňování řetězových koleček by podle potřeby nebo zvláštního požadavku mohlo být

-12• ·4 4 a · • 44 · « 4 · · • 4 · · 4 · 4 4 · 4

4 4 4 4

44144»· 44 «14 namontováno více/méně řetězových koleček 19e. V každém případě platí, že k nosné součásti 24 pro připevňování řetězových koleček může být přímo nebo nepřímo připevněno alespoň jedno řetězové kolečko.

Spojovací úsek 70 má kruhový, axiálně směřující povrch 76 a určitý počet axiálně směřujících výstupků 77, které vyčnívají z axiálně směřujícího povrchu 76. Nosný úsek 72 pro nesení řetězových koleček obsahuje určitý počet axiálních drážek a per 78 rozmístěných kolem jeho obvodu pro neotočné připevnění řetězových koleček 19e na tomto nosném úseku 72, které se provádí známým způsobem. Každá drážka a každé pero 78 má opěrný doraz 79, kteiý vystupuje radiálně vnějším směrem. Opěrné dorazy 79 vymezují známým způsobem axiální pohyb řetězových koleček 19e na vnějším povrchu nosné součásti 24 pro připevňování řetězových koleček.

Axiálně směřující, kruhový povrch 76 a výstupky 77 společně vytvářejí záběrový povrch pro neotočné připojení záběrového povrchu tělesa 22 hlavy kola, jak to bude podrobněji popsáno v dalším textu. Konkrétněji lze uvést, že výstupky 77 a kruhový, axiálně směřující povrch 76 mají takové rozměry a tvarová uspořádání, jež umožňují neotočné připojení záběrového povrchu spojovací součásti 26. Záběrové povrchy mají takové rozměry, které umožňují vzájemné překrývání v obvodovém směru, takže axiální oddělování spojovací součásti 26 a nosné součásti 24 pro připevňování řetězových koleček není možné do té doby, než dojde k příslušnému pohybu mezi nosnou součástí 24 pro připevňování řetězových koleček a spojovací součástí 26, což bude rovněž rozvedeno v dalším textu.

S odkazem na obr. 2 až 9 lze ještě uvést, že výstupky 77 jsou obvodově rozmístěny kolem kruhového, axiálně směřujícího povrchu 76 ve stejných vzdálenostech od sebe. Navíc je výhodné, že každý výstupek 77 výhodně tvoří první úhlový povrch 77a, druhý úhlový povrch 77b a koncový axiální povrch 77c. První a druhé úhlové povrchy 77a a 77b každého výstupku 77 jsou rozmístěny v určitých úhlových vzdálenostech od sebe a jsou vzájemně propojeny axiálním koncovým povrchem 77c. Je výhodné, že každý axiální koncový povrch 77c je v podstatě rovnoběžný s kruhovým, axiálně směřujícím povrchem 76. Navíc je výhodné, že každý axiální koncový povrch 77c je vzdálen od axiálně směřujícího povrchu 76 v rozsahu vzdálenosti X, která je přibližně 2,5 mm a která je ve zvětšeném měřítku předvedena na obr. 19. Jiným slovy to lze vyjádřit tak, že výstupky 77 uiají výhodně axiální tloušťku X přibližně 2,5 mm. V souladu s tím lze výstupky 72 považovat za výstupky s takzvaným nízkým profilem.

-1399 9 *

9»

9 9 9 ·

999 49

Avšak navzdory takzvanému nízkému profilu výstupků 77 lze vytvořit účinné neotočné spojení mezi spojovací součástí 26 a nosnou součástí 24 pro připevňování řetězových koleček.

Je také výhodné, že každý výstupek 77 má obvodový, dovnitř orientovaný povrch 77d a obvodový, vnějším směrem orientovaný povrch 77e. Obvodový, dovnitř orientovaný povrch 77d je výhodně v podstatě kolmý k axiálně směřujícímu povrchu 76. Obvodový, vnějším směrem orientovaný povrch 77e je také výhodně v podstatě kolmý k axiálně směřujícímu povrchu 76, avšak má zaoblený, přechodový povrch mezi axiálním koncovým povrchem 77c a obvodovým, vnějším směrem orientovaným povrchem 77e. Obvodový, dovnitř orientovaný povrch 77d a obvodový, vnějším směrem orientovaný povrch 77e jsou výhodně zaoblenými povrchy, které jsou v podstatě vzájemně souosé (tzn., že jsou rovnoběžnými válcovitými povrchy). V tomto smyslu má každý výstupek radiální šířku S, jak je to vidět na obr. 8.

Nyní bude proveden podrobnější popis struktury prvních a druhých úhlových povrchů 77a a 77b výstupků 77· Je výhodné, že první úhlový povrch 77a tvoří ostrý úhel A s axiálním povrchem 76 tak, jak je to vidět na obr. 19. K tomu přistupuje skutečnost, že druhý úhlový povrch 77b výhodně tvoří tupý úhel B s axiálním povrchem 76, což je rovněž vidět na obr. 19. Navíc první a druhé úhlové povrchy 77a a 77b všech výstupků 77 jsou výhodně vytvořeny ve stejném nasměrování na obvodu kolem spojovací části 70 nosné součásti 24 pro připevňování řetězových koleček. Jiným slovy to lze vyjádřit tak, že první úhlové povrchy 77a se nacházejí v určité obvodové vzdálenosti od příslušných druhých úhlových povrchů 77b sousedních výstupků 77· Je výhodné, že ostrý úhel A mezi každým prvním úhlovým povrchem 77a a axiálním povrchem 76 je přibližně 80 stupňů, zatímco tupý úhel B, který tvoří každý druhý úhlový povrch 77b a axiální povrch 76, je přibližně 150 stupňů. Takto výstupky 77 jsou poněkud vedeny v obvodovém směru.

S odkazem na obr. 2 až 6 a obr. 10 až 12 bude nyní proveden podrobnější popis spojovací součásti 26. Spojovací součást 26 se výhodně zhotovuje jako celistvá, jednodílná součást z podstatně pevného, tvrdého materiálu. Spojovací součást 26 se může například zhotovovat z kovového materiálu s malou hmotností, jako je hliník nebo titan, popřípadě z materiálu s poněkud větší hmotností, jako je ocel. Spojovací součást 26 je trubkovou součástí a jako celek obsahuje spojovací část 80, trubkovou část 82 a průchod 84. Trubková část 82 vede axiálně od spojovací části 89 a tvoří část jednosměrné spojky 28, jak to bude podrobněji vysvětleno v dalším textu. Rozměry a tvarové uspořádání průchodu 84 umožňují volné otáčení

-149* • · » * ·»«9 vnitřní, trubkové, pouzdrové části 52 a první části 30 hřídele 20 hlavy kola uvnitř tohoto průchodu 84.

Spojovací část 80 má v podstatě kruhový, axiálně směřující povrch 86 a vněm vytvořený určitý počet axiálně směřujících zářezů 87. Axiálně směřující povrch 86 a zářezy 87 vytvářejí záběrový povrch, jenž má takové rozměry a tvarové uspořádání, aby lícoval se záběrovým povrchem, který tvoří výstupky 77 a axiálně směřující povrch 76 nosné součásti 24 pro připojování řetězových koleček. Konkrétněji lze uvést, že záběrové povrchy (spojovací součásti 26 a nosné součásti 24 pro připevňování řetězových koleček) mají takové rozměry, které umožňují vzájemné překrývání v obvodovém směru, takže axiální oddělování spojovací součásti 26 a nosné součásti 24 pro připevňování řetězových koleček není možné do té doby, než dojde k příslušnému pohybu mezi nosnou součástí 24 pro připevňování řetězových koleček a spojovací součástí 26,

Zářezy 87 jsou obvodově rozmístěny kolem kruhového, axiálně směřujícího povrchu 86 ve stejných vzdálenostech od sebe. Navíc je výhodné, že každý zářez 87 má vytvořen doplňkový, první úhlový povrch 87a, doplňkový, druhý úhlový povrch 87b a doplňkový, axiální koncový povrch 87c. První a druhé úhlové povrchy 87a a 87b každého zářezu 87 se nacházejí v určitých obvodových vzdálenostech od sebe a jsou vzájemně propojeny prostřednictvím axiálního koncového povrchu 87c. Je výhodné, že každý axiální koncový povrch 87c je v podstatě kolmý ke kruhovému, axiálně směřujícímu povrchu 86. Navíc každý axiální koncový povrch 87c se výhodně nachází v axiálním smyslu od axiálně směřujícího povrchu 86 ve vzdáleností Y, která je přibližně 2,5 mm. V souladu s tím lze zářezy 87 považovat za výstupky s takzvaným nízkým profilem. Avšak navzdory takzvanému nízkému profilu výstupků 77 a zářezů 87 je lze vytvořit účinné neotoěné spojení mezi spojovací součástí 26 a nosnou součástí 24 pro připevňování řetězových koleček.

Také je výhodné, že každý zářez 87 má třetí úhlový povrch 87d, který směřuje radiálně dovnitř od doplňkového, axiálního koncového povrchu 87 ke kruhovému, axiálně směřujícímu povrchu 86. Jiným slova to lze vyjádřit tak, že zářezy 87 nemají odpovídající vnitřní, obvodově směřující povrch, který by byl konstruován pro lícování s povrchem 77d výstupků 77. Navíc třetí úhlový povrch 87d vede obvodově mezi prvními a druhými úhlovými povrchy 87a a 87b každého zářezu. Proto každý zářez 77 má maximální radiální šířku T, která je větší než radiální šířka S každého výstupku 77. Jinými slovy to znamená, že každý výstupek 77 má v podstatě

-15stalou radiální šířku, zatímco zářezy 87 mají různé radiální šířky kvůli konstrukčnímu uspořádám třetích úhlových povrchů 87d.

Třetí úhlové povrchy 87d účinkují jako rampové povrchy (tzn. šikmé roviny) při vedení výstupků 77 tehdy, když se nosná součást 24 pro připevňování řetězových koleček pohybuje v příčném směru ve vztahu k tělesu 22 hlavy kola. Avšak zářezy 87 mají v podstatě stejný průřez v obvodovém směru, jako je průřez výstupků 77 v obvodovém směru, jak je to vidět na obr. 19. Proto se spojovací součást 26 a nosná součást 24 pro připevňování řetězových koleček otáčejí společně jedním směrem po úplném vstoupení výstupků 77 do zářezů 87 (s tím, že axiální oddělení je vymezeno), což bude podrobněji rozvedeno v dalším textu.

V právě popisovaném provedení se axiální povrch 86 a zářezy 87 mohou pojímat jako první záběrový povrch, zatímco axiální povrch 76 a výstupky 77 se mohou pojímat jako druhý záběrový povrch. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že spojovací součást 26 má první záběrový povrch, který směřuje prvním axiálním směrem, a nosná součást 24 pro připevňování řetězových koleček má druhý záběrový povrch, jenž směřuje druhým axiálním směrem, přičemž tento druhý axiální směr je opačný ve vztahu k prvnímu axiálnímu směru.

S odkazem na obr. 7 až 12 lze uvést, že první a druhé úhlové povrchy 87a a 87b zářezů 87 odpovídají prvním a druhým úhlovým povrchům 77a a 77b výstupků 77 tak, jak to bylo popsáno v předcházejícím textu. Navíc lze uvést, že z předcházejícího textu vyplývá, že první úhlové povrchy 77a a 87a jsou obrácené, protilehlé povrchy a stejně tak druhé úhlové povrchy 77a a 87a jsou obrácené, protilehlé povrchy. K tomu přistupuje skutečnost, že povrchy 77a a 87a vedené v ostrých úhlech jsou výhodně orientovány v prvním obvodovém směru. Jinými slovy to lze vyjádřit tak, že úhlové povrchy 87a jsou uspořádány na té straně zářezů 87, která směřuje shodně s pohybem hodinových ručiček, jak je to vidět na obr. 12, zatímco že úhlové povrchy 77a jsou uspořádány na té straně výstupků 77, která směřuje proti pohybu hodinových ručiček, jak je to vidět na obr. 8. V této souvislosti je však potřebné upozornit na to, že obr. 8 a obr. 12 jsou příslušně opačné, koncové nárysy nosné součásti 24 pro připevňování řetězových koleček a spojovací součásti 26. Takto jsou úhlové povrchy 77a a 87a ve vzájemném styku tehdy, když je nosná součást 24 pro připevňování řetězových koleček spojena se spojovací součástí 26.

S odkazem na obr. 13 a 18 lze uvést to, že při otáčení nosné součásti pro připevňování řetězových koleček v kladném směru (to znamená ve směru, kteiý je shodný se směrem pohybu

-16··· · • ·

hodinových ručiček) ve vztahu k zářezům 87 se může dosahovat takové přitažené spojení ve směru pohybu hodinových ručiček tak, jaké je předvedeno na obr. 17 a 18. Tento směr, kteiý je shodný se směrem pohybu hodinových ručiček, se může považovat za kladný směr otáčení nosné součásti pro připevňování řetězových koleček ve vztahu k tělesu 22 hlavy kola (tzn. za kladný směr otáčení hnacího mechanismu 19). Jednosměrná spojka 28 je orientována tak, aby tehdy, když se spojovací součást 26 otáčí v kladném směru, se vnější trubková část 50 tělesa 22 hlavy kola rovněž otáčela v kladném směru, Na druhé straně je třeba uvést, že, otáčí-li se nosná součást 24 pro připevňování řetězových koleček v záporném směru (tzn. proti směru otáčení hodinových ručiček), jak je to předvedeno na obr. 17 a 18, pak se bude spojovací součást 26 volně otáčet v záporném směru ve vztahu k vnější trubkové součásti 50. Na základě uvedených skutečností se spojovací součást 26 bude otáčet s nosnou součástí pro připevňování řetězových koleček také v záporném směru.

Jednosměrná spojka 28 je spojkou konvenčního typu a obsahuje západkovou pružinu a tři západky (nejsou předvedeny), které jsou na západkové pružině umístěny v rozsahu 180° od sebe. K jednosměrné spojce 28 rovněž patří části tělesa 22 hlavy kola a spojovací součásti 26. Konkrétně lze uvést, že k jednosměmé spojce patří kruhová drážka a tři západková sedla spojovací součásti 26 a západkové zuby vnějšího trubkového tělesa 82. Vnější trubková součást 82 se šroubovaně připojuje k závitům v zahloubení 55 vnější trubkové součásti 50 tělesa 22 hlavy kola. Západková pružina se nachází v drážce proto, aby známým způsobem jistila západky v západkových sedlech. V normální situaci jsou západky ve styku se západkovými zuby, takže těleso 22 hlavy kola se může známým způsobem otáčet jedním směrem kolem podélné osy, ale nemůže se otáčet druhým směrem.

Nyní bude proveden podrobnější popis sestavování a činnosti hlavy 18 zadního kola.

Těleso 22 hlavy kola se v podstatě sestavuje tak, že do se tohoto tělesa 22 hlavy kola otočně vsunuje první část 30 hřídele 20 hlavy kola. Nosná součást 24 pro připevňování řetězových koleček tvoří v podstatě jeden celek s druhou částí 32 hřídele 20 hlavy kola. První část 30 se pak šroubováním připojuje ke druhé části 32 hřídele 20 hlavy kola, aby neotočně připojila nosnou součást 24 pro připevňování řetězových koleček ke spojovací součásti 26 tělesa 22 hlavy kola. Hlava zadního kola se následně připevňuje k zadní vidlici 15. Konkrétně lze uvést, že se provádí utahování matice 41 a uzavírání rychloupínacího mechanismu 37, výsledkem čehož je pevné připojení hlavy 18 zadního kola k zadní vidlici 15.

• ·

9 9 · · · · · · · • · · 9 9 9 9

9999 9 9 99 9 • 9 9 9 9 9 ••9 99 9999999 9 9 999

-17Po instalování hlavy 18 zadního kola na zadní vidlici 15 jízdního kola 10 neexistuje žádný axiální prostor mezi nosnou součástí 24 pro připevňování řetězových koleček a spojovací součástí 26. Proto se po provedeném instalování hlavy 18 kola na zadní vidlici 15 bude nosná součást 24 pro připevňování řetězových koleček otáčet společně se spojovací součástí 26. Jiným slovy to lze vyjádřit tak, že spojovací součást 26 a nosná součást 24 pro připojování řetězových koleček zůstávají ve vzájemném, utaženém spojení. Pokus se však axiální prostor vytvoří, pak druhé úhlové povrchy 77b a 87b spolu s třetím úhlovým povrchem 87d mohou účinkovat jako rampové povrchy pro odpojování nosné součásti 24 pro připevňování řetězových koleček od spojovací součásti 26. Avšak nosná součást 24 pro připevňování řetězových koleček se nebude axiálně oddělovat od spojovací součásti 26, aniž by se neprojevoval příslušný účinek otáčení v důsledku konstrukčních vlastností úhlových povrchů 77a a 87a. V souladu s tím platí, že po vytvoření axiálního prostoru mezi zadní vidlicí 15 (v důsledku povolení rychloupínacího mechanismu 27) se těleso 22 hlavy kola může pohybovat v příčném směru. Následně úhlové povrchy 77b, 87b a 87d způsobují otáčení nosné součásti 24 pro připevňování řetězových koleček ve vztahu ke spojovací součásti 26, takže bude možné odpojit těleso 22 hlavy kola od zadní vidlice 15, aniž by došlo k oddělení nosné součásti 24 pro připevňování řetězových koleček od zadní vidlice 15, jak je to nejlépe předvedeno na obr. 4. Tyto povrch rovněž účinkují jako rampové povrchy při opětném instalování tělesa 22 hlavy kola, jak je to předvedeno na obr. 3.

Zde používané výrazy pro odstupňování či řád jako „v podstatě“, „celkově“ a „přibližně“ vyjadřují přiměřenou míru odchylky upraveného výrazu, takže koncový výsledek se podstatně nemění. Tyto výrazy by měly být vykládány jako výrazy, které zahrnují odchylku přinejmenším ± 5% upraveného výrazu, pokud by tato odchylka neznehodnocovala smysl výrazu, který upravuje.

Ačkoli pro účely předvedení přihlašovaného vynálezu byla vybrána pouze některá provedení, bude zkušeným odborníkům v této oblasti techniky z provedeného popisu zřejmé, že lze provádět různé změny a úpravy, aniž by docházelo k překračování rámce tohoto vynálezu, který je definován v připojených patentových nárocích. Navíc předcházející popis provedení podle přihlašovaného vynálezu slouží pouze pro ilustrační účely a nikoli pro účely vymezení tohoto vynálezu tak, jak toto vymezení definují připojené patentové nároky a jejich ekvivalenty.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Hlava kola bicyklu s těsnou spojovací západkovou sestavou a oddělitelnou volnoběžkou, vyznačující se tím , že obsahuje hřídel (20) hlavy kola, která má první část (30) a druhou část (32), jež je oddělitelně připojena k řečené první části (30);

těleso (22) hlavy kola mající vnější trubkovou část (50), první spojovací část (80) připojenou k řečené vnější trubkové části (50) a vnitřní průchod, ve kterém je otočně uložena řečená první část (30) řečeného hřídele (20) hlavy kola, přičemž na první spojovací části (80) je vytvořen první záběrový povrch; a nosnou součást pro připevňování řetězových koleček, která je namontována na řečené druhé části (32) řečeného hřídele (20) hlavy kola, kdy řečená nosná součást (24) pro připevňování řetězových koleček má druhou spojovací část (70), na které je vytvořen druhý záběrový povrch pro neotočné spojení s řečeným prvním záběrovým povrchem, přičemž rozměry řečeného prvního záběrového povrchu a druhého záběrového povrchu vytvářejí podmínky pro překrytí, aby bylo znemožněno axiální oddělování, aniž by se vyvolalo podmíněné otáčení mezi řečenou první spojovací částí a druhou spojovací částí.

Hlava kola bicyklu podle nároku 1, vyznačující se tím , že jeden z řečených povrchů, k nimž patří první záběrový povrch a druhý záběrový povrch, má určitý počet obvodově rozmístěných výstupků (77) vyčnívajících axiálně z prvního, kruhového, axiálně směřujícího povrchu (76) a druhý z řečených povrchů, k nimž patří první záběrový povrch a druhý záběrový povrch, má určitý počet obvodově rozmístěných, lícujících zářezů (87) vytvořených ve druhém, kruhovém, axiálně směřujícím povrchu (86).
3. Hlava kola bicyklu podle nároku 2, vyznačující se tím , že každý z řečených zářezů (87) má takovou axiální hloubku (Y), která se v podstatě rovná axiální tloušťce (X) každého z řečených výstupků (77).
4. Hlava kola bicyklu podle nároku 3, vyznačující se tím , že řečená axiální tloušťka (X) každého z řečených výstupků (77) je přibližně 2,
5 mm.

Hlava kola bicyklu podle nároku 2, vyznačující se tím , že každý z řečených zářezů (87) má maximální rozměr radiální šířky (T) větší, než je rozměr radiální šířky (S) každého z řečených výstupků (77), a minimální rozměr radiální šířky se v podstatě rovná rozměru řečené radiální šířky (S) každého z řečených výstupků (77).
6. Hlava kola bicyklu podle nároku 2, vyznačující se tím ,že řečený druhý záběrový povrch je tvořen řečeným prvním, kruhovým, axiálně směřujícím povrchem (76) s určitým počtem obvodově rozmístěných výstupků (77), které z tohoto druhého záběrového povrchu vyčnívají, a řečený první záběrový povrch je tvořen řečeným druhým, kruhovým, axiálně směřujícím povrchem (86) a určitým počtem obvodově rozmístěných zářezů (87), jež jsou v tomto prvním záběrovém povrchu vytvořeny.
7. Hlava kola bicyklu podle nároku 2, vyznačující se tím , že každý z řečených výstupků (77) má první úhlový povrch (77a), druhý úhlový povrch (77b), kteiý se nachází v určité obvodové vzdálenosti od řečeného prvního úhlového povrchu (77a), a axiální koncový povrch (77c), jenž propojuje řečený první uhlový povrch (77a) a řečený druhý úhlový povrch (77b).
8. Hlava kola bicyklu podle nároku 7, vyznačující se tím , že řečené axiální koncové povrchy (77c) jsou v podstatě rovnoběžné s řečeným prvním, kruhovým, axiálně směřujícím povrchem (76).
9. Hlava kola bicyklu podle nároku 7, vyznačující se tím , že každý z řečených zářezů má doplňkový, první úhlový povrch (87a), doplňkový, druhý úhlový povrch (87b) a doplňkový, axiální koncový povrch (87c), jenž propojuje řečený doplňkový, první uhlový povrch (87a) a řečený doplňkový, druhý úhlový povrch (77b). axiální koncový povrch (77y), jenž propojuje řečený doplňkový, první uhlový povrch (87a) a řečený doplňkový, druhý úhlový povrch (87b).

-20• · · • ·
10. Hlava kola bicyklu podle nároku 9, vyznačující se tím , že každý z řečených výstupků (77) má vnitřní, obvodově směřující povrch (77d), který je v podstatě kolmý k řečenému prvnímu, kruhovému, axiálně směřujícímu povrchu (76).
11. Hlava kola bicyklu podle nároku 10, vyznačující se tím , že každý z řečených zářezu (87) má třetí úhlový povrch (87d), který směřuje radiálně dovnitř od řečeného doplňkového, axiálního koncového povrchu (87c) k řečenému druhému, kruhovému, axiálně směřujícímu povrchu (86).
12. Hlava kola bicyklu podle nároku 9, vyznačující se tím , že každý z řečených zářezů (87) má třetí úhlový povrch (87d), který směřuje radiálně dovnitř od řečeného doplňkového, axiálního koncového povrchu (87c) k řečenému druhému, kruhovému, axiálně směřujícímu povrchu (86).
13. Hlava kola bicyklu podle nároku 9, vyznačující se tím , že jeden z řečených povrchů, k nimž patří první úhlový povrch (77a) a druhý úhlový povrch (77b), tvoří ostrý úhel (A) s řečeným prvním, kruhovým, axiálně směřujícím povrchem (76).
14. Hlava kola bicyklu podle nároku 13, vyznačující se tím , že řečený ostrý úhel (A) je přibližně 80°.
15. Hlava kola bicyklu podle nároku 13, vyznačující se tím , že druhý z řečených povrchů, k nimž patří první úhlový povrch (77a) a druhý úhlový povrch (77b), tvoří tupý úhel (B) s řečeným prvním, kruhovým, axiálně směřujícím povrchem (76).
16. Hlava kola bicyklu podle nároku 13, vyznačující se tím , že řečený tupý úhel (B) je přibližně 150°.
17. Hlava kola bicyklu podle nároku 15, vyznačující se tím , každý z řečených výstupků (77) má vnitřní, obvodově směřující povrch (77d), který je v podstatě kolmý k řečenému prvnímu, kruhovému, axiálně směřujícímu povrchu (76).

-2118. Hlava kola bicyklu podle nároku 17, vyznačující se tím , že každý z řečených zářezů (87) má třetí úhlový povrch (87d), který směřuje radiálně dovnitř od řečeného doplňkového, axiálního koncového povrchu (87c) k řečenému druhému, kruhovému, axiálně směřujícímu povrchu (86).
19. Hlava kola bicyklu podle nároku 17, vyznačující se tím , že řečené axiální koncové povrchy (77c) řečených výstupků (77) a řečené doplňkové, axiální koncové povrchy (87c) jsou v podstatě kolmé k řečeným prvním, kruhovým, axiálně směřujícím povrchům (76) a druhým, kruhovým, axiálně směřujícím povrchům (86).
20. Hlava kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků lažl9, vyznačující se tím , že řečená první část (30) řečeného hřídele (20) hlavy kola se šroubovaně s využitím závitů připojuje k řečené druhé části (32) řečeného hřídele (20) hlavy kola.
21. Hlava kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž20, vyznačující se tím , že řečená nosná součást (24) pro připevňováni řetězových koleček se s možností volného otáčení montuje na řečenou druhou část (32) řečeného hřídele (20) hlavy kola.
22. Hlava kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž21, vyznačující se tím , že řečené těleso (22) hlavy kola obsahuje jednosměrnou spojku (28), která připojuje řečenou první spojovací část k řečené vnější trubkové části (50) tak, že vytváří volnoběžku.
23. Hlava kola bicyklu podle nároku 22, vyznačující se tím , že řečené těleso (22) hlavy kola obsahuje trubkovou vnitřní pouzdrovou část (52), která je otočně připojena na řečené první části (30) řečeného hřídele (20) hlavy kola.
24. Hlava (18) kola bicyklu podle nároku 23, vyznačující se tím , že řečená vnitřní pouzdrová část (52) má vnitřní zvětšený úsek, který se nachází u volného konce této vnitřní pouzdrové části (52) a který vytváří vnitřní opěrné osazení.
25. Hlava kola bicyklu podle nároku 24, vyznačující se tím , že řečená první část (30) řečeného hřídele (20) hlavy kola obsahuje pojistný, udržovací kroužek (31), který je na této první části (30) navlečen tak, aby znemožňoval oddělování řečené první části (30) řečeného hřídele (20) hlavy kola od řečené vnitřní pouzdrové části (52).
26. Hlava kola bicyklu podle kteréhokoli z předcházejících nároků laž24, vyznačující se tím , že řečená první část (30) řečeného hřídele (20) hlavy kola obsahuje pojistný, udržovací kroužek (31), kteiý je na této první části (30) uvolnitelně navlečen tak, udržoval řečenou první část (30) řečeného hřídele (20) hlavy kola v řečeném tělese (22) hlavy kola.