CZ20011846A3

CZ20011846A3 - Způsob a zařízení pro výrobu výrobků z minerální vlny, pojených pojivem, výrobky z minerální vlny a jejich pouľití

Info

Publication number: CZ20011846A3
Application number: CZ20011846A
Authority: CZ
Inventors: Johannes Horres
Original assignee: Saint-Gobain Isover
Priority date: 1998-12-23
Filing date: 1999-12-23
Publication date: 2001-11-14
Also published as: EP1144742B1; WO2000039381A1; NO20013184D0; PL348747A1; PL189529B1; NO317478B1; US6620277B1; AU2102500A; CZ299434B6; AR022021A1; RU2237763C2; BR9916556B1; KR100638005B1; TR200101795T2; NO20013184L; DE19860040A1; AU767463B2; JP2002533584A; KR20010089549A; CN1331765A

Description

Vynález se týká způsobu výroby výrobků z minerální vlny, pojených pojivém, při němž se na výrobní plochu ukládají minerální vlákna pro vytvoření pásu z minerální vlny a předběžně se zhušťují, a relativní polohy těchto minerálních vláken se reorientuji mechanickým působením, k čemuž se pás vede na jeho velkých lícních plochách, a současně se zavádějí do pásu rovnoběžně s velkými lícními plochami síly, zejména pěchovací síly, přičemž síly se zavádějí v zaváděcích oblastech, ležících jedna vedle druhé napříč ke směru posunu v pásmech, a vždy ve vzájemném odstupu od sebe ve směru posunu v podélných pásmech, a přičemž zaváděcí oblasti přilehlých podélných pásem jsou uspořádány tak, že jsou vzájemně vůči sobě přesazené, načež se pojivo vytvrzuje. Dále se vynález týká zařízení pro výrobu výrobků z minerální vlny, pojených pojivém, s výrobní plochou pro ukládání minerálních vláken jako pásu z minerální vlny, s vytvrzovacím ústrojím pro pojivo, a se zpracovávacím ústrojím, zejména pěchovacím ústrojím, uspořádaným na vstupní straně od vytvrzovacího ústrojí, pro reorientování minerálních vláken mechanickým působením, přičemž zpracovávací ústrojí má hnané rotační členy, působící na velké lícní plochy pásu z minerální vlny, přičemž rotační členy mají nastavitelné rychlosti otáčení, s výhodou progresivně nižší ve směru dopravy, a přičemž rotační členy jsou uspořádány tak, že jsou střídavě vzájemně přesazené ve směru šířky pásu z minerální vlny.

O 9

A Λ

Dosavadní stav techniky

Pro dosažení pěchování, t.j. podélně stlačených výrobků|| z minerální vlny, majících zvětšený podíl minerálních vlákenj orientovaných ve směru tloušťky pásu, je obvyklé reoriento-| vat mechanickým působením relativní polohy minerálních vláken pásu z minerální vlny, ukládaných na výrobní plochu, k čemuž se pás vede na jeho hlavních lícních plochách a současně se do pásu zavádějí rovnoběžně s jeho hlavními lícními plochami pěchovací síly. Ve srovnání s výrobou lamelových rohoží nebo lamelových desek z odříznutých lamel otočených _? o 90° toto poskytuje výhodu efektivní kontinuální výroby výrobků z minerální vlny s vysokou pevností vůči tlaku vyvíjenému na velké lícní plochy výrobku.

Zavádění stlačovacích sil do dosud nevytvrzeného pásu z minerálních vláken vede často k reorientování spojovacích vláknových oblastí, s účinkem tvorby záhybů ve výrobku. I když to není škodlivé z hlediska pevnosti v tlaku, vede to k nízké pevnosti desky tohoto typu v ohybu, protože i nízké tahové síly v oblasti povrchu působí, že se přilehlé záhyby rozevírají. Kromě toho se akustické a tepelně izolační vlastnosti takové desky značně zhoršují ve směru tloušťky, ve vláknových oblastech ležících ve směru tloušťky.

se

WO odstranily výše uvedené nedostatky, je známé 91/14816, který odpovídá úvodnímu shrnutí patentových nároků 1 a 2, nevyvíjet podélné leží napříč ke směru před kterou je materiál pěchován a tvoří záhyby, je místo toho v jednotlivých zaváděcích oblasAby ze spisu a předvýznaku síly pro pěchování podél linie, která výroby a ale vyvíjet • · těch, které leží jedna vedle druhé ve směru napříč pásu a jedna za druhou ve směru dopravy pásu, pokaždé ve vzájemném odstupu od sebe, přičemž zaváděcí oblasti, ležící jedna | vedle druhé v příčném směru, jsou uspořádány tak, že jsou Á vůči sobě vzájemně přesazené ve směru dopravy pásu. Výsledkem toho je, že se předejde náhlému lineárnímu zavedení podélných sil do pásu, přičemž se místo toho dosahuje, že podélné síly jsou vyvíjeny, jako kdyby působily v prostřídaných polohách v přilehlých šířkových oblastech pásu. Dosáhne se tím celková, řízená a jemně strukturovaná reorientace vláken a odpovídající homogenita výrobku, bez tvorby záhybů ve velké ploše.

V tomto případě jsou pěchovací síly zaváděny obvyklým způsobem pomocí válečků, které mají relativně malou šířku, přičemž relativně velký počet válečků je kombinován na společném hřídeli, uspořádaném napříč ke směru dopravy pásu. Hřídele, vzájemně přilehlé ve směru dopravy, se otáčejí s odpovídajícím způsobem odlišnou rychlostí otáčení, t.j. válečky, které jsou uspořádány souose, se pohybují od sebe v takové míře, že hřídel s odpovídajícími válečky, které však jsou prostřídané přesazené, může být uložen mezi nimi. To zajišťuje, že nespojité zaváděcí oblasti jsou uspořádány tak, že jsou vzájemně přesazené po šířce pásu.

Zaváděcí oblast každého válečku na hlavní lícní ploše pásu je v podstatě lineární, takže podle průměru válečku se dosahuje vzdálenost, která je vícenásobně větší ve srovnání s délkou zaváděcí oblasti každého válečku, měřenou ve směru dopravy, a to nejen ve vztahu k válečkům uloženým za ní ve směru jejich os, ale také vzhledem k mezilehlým válečkům za

-4účelem vzájemného přesazení, vlákenné struktuře, držících lineární zavádění také vést k last působení, která je větší

V důsledku sil v kompozitní ji pohromadě, může toto úzké tomu, že každý váleček má obnež aktuální oblast dotyku, takže se tyto oblasti působení mohou vzájemně překrývat a vést k odpovídající deformaci vláken v podélném a také v příčném směru pásu, čímž dochází k působení proti tendenci

tvořit záhyby po velké lícní ploše. Tyto deformační síly me zi úzkými zaváděcími liniemi, ležícími ve velkých vzájemných vzdálenostech, jsou však přes to nízké. Kdyby byly působící síly velké, vznikalo by riziko, že se materiál v úseku mezi válci vyboulí vzhůru a dojde proto k lokálním borcením a tvorbě záhybů.

Naproti tomu si vynález klade za úkol vytvořit způsob a zařízení, pomocí nichž by do pásu mohly být zaváděny tak vysoké podélné síly, že materiál minerální vlny bude vystaven valchovacímu působení se současným pěchováním, deformováním a zplsťováním, takže v případě potřeby může být získána deska o vysoké hustotě s odpovídajícími malými vzduchovými mezerami.

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle je podle vynálezu dosaženo způsobem výroby výrobků z minerální vlny, pojených pojivém, při němž se na výrobní plochu ukládají minerální vlákna pro vytvoření pásu z minerální vlny a předběžně se zhušťují, a relativní polohy těchto minerálních vláken se reorientují mechanickým působením, k čemuž se pás vede na jeho velkých lícních plochách, a současně se zavádějí do pásu rovnoběžně s velkými lícními plochami síly, zejména pěchovací síly, přičemž síly se zavá-5-

dějí v zaváděcích oblastech, ležících jedna vedle druhé napříč ke směru posunu v pásmech, a vždy ve vzájemném odstupu od sebe ve směru posunu v podélných pásmech, a přičemž zavá-;

děcí oblasti přilehlých podélných pásem jsou uspořádány tak,| že jsou vzájemně vůči sobě přesazené, načež se pojivo vytvr-| zuje, jehož podstatou je, že zaváděcí oblasti jsou uspořádá-| ny tak, aby byly podlouhlé ve směru dopravy pásu z minerálních vláken, a zaváděcí oblasti podélných pásem, uložených vedle sebe, tvoří překryvná pásma.a

Dále vynález přináší zařízení pro výrobu výrobků| z minerální vlny, pojených pojivém, s výrobní plochou proJ ukládání minerálních vláken jako pásu z minerální vlny, s vytvrzovacím ústrojím pro pojivo, a se zpracovávacím ústrojím, zejména pěchovacím ústrojím, uspořádaným na vstupní straně od vytvrzovacího ústrojí, pro reorientování minerálních vláken mechanickým působením, přičemž zpracovávací ústrojí má hnané rotační členy, působící na velké lícní plochy pásu z minerální vlny, přičemž rotační členy mají nastavitelné rychlosti otáčení, s výhodou progresivně nižší ve směru dopravy, a přičemž rotační členy jsou uspořádány tak, že jsou střídavě vzájemně přesazené ve směru šířky pásu ž minerální vlny, jehož podstatou je, že rotační člen je uspořádán tak, že je podlouhlý ve výrobním směru dopravy a je vytvořen tak, že se otáčí okolo dvou os otáčení, přičemž první osa otáčení každého rotačního členu, který následuje po proudu ve výrobním směru dopravy, je uložena v úrovni druhé osy otáčení předcházejícího rotačního členu, nebo proti proudu před ní, z hlediska výrobního směru dopravy.

Je tak možně dosáhnout zcela odlišné kvality vůči

kvalitě podle známého stavu techniky. Nedosahuje se primárně reorientace vláken, při níž je velký podíl vláken uspořádán souose ve směru tloušťky na způsob lamelární nebo pěchované desky, pro zvyšování pevnosti v tlaku desky, ale místo toho jsou vlákna intenzivně vzájemně zplsťována, deformována a také tlačena k sobě. Současně také zaujmou před tím vodorovná vlákna nebo fragmenty vláken svislou polohu a přispějí tak ke zlepšení pevnosti v tlaku, přičemž však valchovací působení, k němuž dochází v překryvné oblasti pásem, vede primárné ke zplsťování a ke zhušťovací reorientaci vláken nebo fragmentů vláken a tím ke konzolidaci a zlepšování mechanických vlastností. Je tak v případě potřeby možné vytvářet tenkou desku, podobající se pevné lepence, která je odolná vůči tahovým, ohybovým a pěchovacím zařízením v rovině její velké lícní plochy, což znamená, že při současné značné tuhosti se ani netrhá, ani v ní snadno nedochází k vyboulením, přičemž je dále vzhledem k její malé tloušťce dostatečně odolná výtlaku, a to i bez vysokého podílu svisle postavených vláken, a nevykazuje po vytvrzení pojivá pružnost.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.1 perspektivní pohled na zařízení podle vynálezu, obr.2 zvětšený půdorysný pohled na velkou lícní plochu desky, zpracovávané zařízením z obr.1, v překryvné oblasti, a obr.3 schéma zařízení podle vynálezu pro výrobu vícevrstvého výrobku z minerální vlny, majícího základní vrstvu a povrchovou vrstvu, zhotovenou zařízením z obr.1.

Příklady provedení vynálezu

Na obr.1 je patrná dvojice zhušťovacích válců, působících na pás 12 z minerální vlny, který je dopravován na výrobní ploΛ še řešené jako výrobní pás. Pás 12 z minerální vlny byl vy-‘Ϊ roben na vstupní straně jako rouno známým způsobem rozvlák-I ňovacími soupravami ve směru dopravy podél šipky 14 a uklá-1 dané na výrobní ploše 13, kde je předběžně zhušťován mezi zhušťovacími válci 10, 11 jako surové rouno s nevytvrzeným poj ivem.| ' ď

Na výstupní straně zhuštovacích válců 10, 11 prochází| pás minerální vlny mezi dvěma rotačními členy 15, 16 ve for-;

mě vodicích řemenů, zabraňujících pásu 12 z minerální vlny odskakovat na výstupní straně mezery zhuštovacích válců 10, 11 směrem zpět a které dopravují pás 12 z minerální vlny k pěchovacímu ústrojí 17, jak je podrobněji vysvětleno níže.

Ve znázorněném příkladě sestává pěchovací ústrojí 17 ze tří dvojic rotačních členů 18,19; 20, 21 a 22, 23., které jsou spojené jeden za druhým a jsou stejným způsobem jako rotační členy 15, 16 vytvořeny jako soupravy řemenů, které vytvářejí mezi sebou pěchovací kanál pro pás 12 z minerální vlny. Na výstupní straně od pěchovacího ústroji 17 ve směru 14 dopravy postupuje pás 12 z minerální vlny ve formě zhuštěného rouna obvyklým způsobem do vytvrzovacího ústrojí, například ve formě tunelové pece, v níž dochází k vytvrzování pojivá. Jelikož vstup vytvrzovacího ústrojí přímo nenavazuje na výstup pěchovacího ústrojí 17, může zařízení podle vynálezu obsahovat vhodné vodicí řemeny nebo podobné prostředky pro zabraňování jakémukoli odskakování pásu 12 z minerálních vláken směrem zpět před vytvrzováním.

Jak je patrné z výkresu, jak rotační členy pěchovacího ústrojí 17 tak i rotační členy 15, 16 jsou navrženy jako úzké řemeny, které se otáčejí na řemenicích 24, 25 a 26, uložených ve vzájemném odstupu a jedna vedle druhé na společném hřídeli, přičemž řemenice stejného typu jsou v příkladě opatřeny stejnými vztahovými značkami. Z výkresů je v tomto případě zřejmé, že soupravy výstupních (trailing - dále: druhých) řemenic 26 rotačních členů 15,16; 18,19 a 20,21 jsou umístěny, z hlediska směru 14 dopravy, na výstupní straně náběžných (leading - dále: prvních) řemenic 25 rotačních členů 18,19; 20.,.21 a 21,23., takže v každém případě vznikne překryvné pásmo 27., v němž zabírají vždy první řemeny mezi druhými řemeny rotačních členů, takže v těchto překryvných pásmech 27 je pás 12 z minerální vlny veden jak soupravou prvních řemenovitých rotačních členů 15,16; 18,19 a 20,21, tak i soupravou druhých řemenovitých rotačních členů 18,19; 20,21 a 12,23. Pro dosažení tohoto vzájemného průniku řemenů bez toho, aby souvislé hřídele řemenic 25, 26 ležely na stejné ose otáčení a vzájemně spolu kolidovaly, je v příkladě zvolen průměr druhých řemenic 26 jako podstatně menší, než je průměr prvních řemenic 25. Jak je patrné z obr.l, mohou tak být přes krátkou celkovou délku jednotlivých rotačních členů ve směru 14 dopravy druhé řemenice 26 uspořádány mezi prvními řemenicemi 25, přičemž příslušné řemeny jsou vedeny od druhých řemenic 26 v mezerách mezi jednotlivými řemenicemi 25.

Řemenovité rotační členy 15,16; 18,19; 20,21 a 22.23 mají každý malou šířku pouze několika centimetrů a jsou uspořádány v takových vzdálenostech od sebe, že každá šoup

-9rava řemenů v přilehlé soupravě může právě proniknout mezerami, v důsledku čehož jednotlivé řemeny rotačních členů působí co možná nej intenzivněji na pás 12 z minerální vlny.

Kdyby měly rotační členy 15,16; 18,19; .20/21 a 22,23 běžet stejnou rychlostí, získal by se vodicí kanál pro pás 12 z minerální vlny, v němž by byl pás 12 z minerální vlny v každém případě přebírán druhými rotačními členy před tím, než mohou první rotační členy vystoupit ze záběru s povrchem pásu 12 z minerální vlny. Pro dosažení požadovaného zhuštovacího účinku jsou však druhé rotační členy 18,19; 20,21 a 22,.23 v každém případě poháněny nižší rychlostí než rotační členy 15, 16; 18,19; .20,21, uložené na jejich vstupní (protiproudové) straně z hlediska směru 14 dopravy. Výsledkem toho je, že rotační členy vyvíjejí, jak je samo o sobě známo v oboru pěchování pásů z minerální vlny, na pás 12 z minerální vlny brzdicí účinek, který vede ke zhušťování materiálu pásu 12 z minerální vlny a současně k reorientaci vláken.

Podstatný znak způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že přes jejich odlišné rychlosti otáčení působí soupravy rotačních členů, otáčejících se odlišnou rychlostí, v překryvné oblasti 27 na pás 12 z minerální vlny současně, a to v šířkových pásmech-odpovídajících šířkám příslušných rotačních členů. Výsledkem toho je, že alespoň povrchový materiál pásu 12 z minerální vlny v podélných pásmech odpovídajících prvním řemenů je veden do překryvné oblasti 12 a touto oblastí , a to při nezmenšené rychlosti, zatímco druhé řemeny zabírají do mezer mezi prvními řemeny, přičemž se otáčejí nižší rychlostí a brzdí materiál. To má za následek vlnité i

deformování materiálu pásu 12 z minerální vlny, jak je vyznačeno čerchovanými čarami na obr.2. Současně má materiál pásu z minerální vlny sklon k tomu, jako by se ponořoval směrem dolů v brzdicích podélných pásmech překryvné oblasti 27, takže se celkový kombinovaný pěchovací a zplstovací účinek se současným zhušťováním materiálu dosahuje v důsledku valchovacích účinků a tlakových sil. Obzvláště v případech, kdy se používají pásy 12 z tenkého materiálu, pronikají tyto účinky celou tloušťkou pásu z minerální vlny, takže po vytvrzení se dosáhne mechanicky pevného nepropustného povrchu, což je výhodné pro řadu případů použití.

Vzhledem ke zhušťování v překryvné oblasti 27., které je do určité míry vlnovité, je tak možné kromě pouhých pěchovacích účinků, a přídavně k nim, vyvíjet působení na pás 12 z minerální vlny, které zejména v případě malých tlouštěk pásu 12 z minerální vlny vede s výhodou k valchování , deformování vláken a zplsťovacím účinkům.

V případě větších tlouštěk převládají pěchovací účinky ve střední oblasti pásu 12 z minerální vlny. To však nevede k rušivé tvorbě záhybů v celých kompozitních vlákenných strukturách, neboť í když dochází k tvorbě záhybů ve střední oblasti, jsou povrchové vrstvy Zachovány, takže dojde ke krytí mezer mezi záhyby tohoto druhu a nedochází tak k nežádoucímu snižování pevnosti v ohybu a tepelné a zvukově izolační schopnosti desek, vyrobených tímto způsobem, přičemž současně dochází ke kompenzaci těchto jevů zvýšením ohybové pevnosti vzhledem k vysoce konzolidovaným vnějším vrstvám.

Jak je znázorněno na obr.l a 2, mohou být překryvné

♦ '4 >· • ·» ·9· oblasti tohoto druhu uspořádány násobně jedna za druhou, aby se dosáhlo odpovídajícím způsobem srozumitelnějších deformovacích, pěchovacícha valchovacích účinků, přičemž destrukce materiálu od jedné překryvné oblasti 27 ke druhé překryvné oblasti 27 je odstraněna tím, že před tím brzděné podélné oblasti pokračují v posunu nezměněnou rychlostí v příští překryvné oblasti 27, zatímco podélné oblasti, ležící mezi nimi a jimiž překryvná oblast 27 ležící na vstupní (protiproudové) straně před tím prošla, jsou brzděny. Výsledkem toho je, že popsané účinky tak mohou být intenzifikovány od jednoho stupně ke druhému.

Požadované efekty mohou být dále řízeny vhodnou volbou délky překryvné oblasti 27, měřené ve směru 14 dopravy. Čím delší je překryvná oblast 27, tím intenzivnější je valchovací a deformovací účinek na materiál. Délky překryvných oblastí, které jsou v tomto ohledu vhodné, jsou až 500 mm, s výhodou okolo 150 až 300 mm, zejména okolo 200 mm.

Kromě toho mohou být účinky ovlivněny volbou výšky pěchovacího kanálu. Ve znázorněném příkladě je pěchovací kanál navržen s nezměněnou výškou, ale může být také navržen tak, že se zužuje nebo rozšiřuje, a to s tím výsledkem, že kromě valchovacích a deformovacích účinků mohou být zejména také ovládány pěchovací účinky a zhušťování. Zejména když jde o větší tloušťky pásu 12 z minerální vlny, může být výhodné zužující se provedení pěchovacího kanálu mezi rotačními členy 15,16; 18,19; 20,21 a 22,23, t.j. s tvarem sbíhajícím se ve směru dopravy.

Obr.3 znázorňuje obměněné a složitější provedení vy-12-

*· »a‘oi nálezu. Zde se vyrábí výrobek >z minerální vlny hlavně s pěchovanou hlavní vrstvou, mající horní a dolní tvrdou plášťovou vrstvu, a s laminací na obou stranách, zhotovovaný v jednom pochodu.

V provedení podle obr.3 jsou použita tři pěchovací ústrojí 171, 172, 173 typu podle vynálezu, která jsou v případě potřeby kombinována se čtvrtým pěchovacím ústrojím 100 na výstupní straně, přičemž uvedené pěchovací ústrojí 100 je vřazeno mezi výstup pěchovacích ústrojí 171, 172 a 173 a vstup vytvrzovacího ústrojí, například ve formě tunelové pece 101. Pěchovací ústrojí 100 je vytvořeno v daném příkladě jako dvojice brzdicích pásů, uspořádaných po celé šířce pásu 12 z minerální vlny, a na jeho vstupu také vstupují horní laminovací pás 102 a dolní laminovací pás 103, které jsou přitlačovány brzdicími pásy pěchovacího ústrojí 100♦ Brzdicí pásy pěchovacího ústrojí 100 jsou ohýbány v oblasti vstupu vytvrzovacího ústrojí 101 na ohýbacích válečcích 104 malého průměru, takže brzdicí pásy se mohou pohybovat znázorněným způsobem do blízkosti oblasti působení pásů vytvrzovacího ústrojí, aby se zabránilo zpětnému odskakování pásu 12 z minerální vlny.

Pěchovací ústrojí 171, 172 a 173 jsou ve srovnání s pěchovacím ústrojím 17 (obr.l) pozměněna, a jsou navržena vzájemně shodně, takže stačí detailní popis pěchovacího ústrojí 172. To má tři rotační členy 118,119; 120,121 a 122, 123, které se otáčejí na shodných řemenicích 125 a tvoří tak pěchovací kanál. Ják je vysvětleno v souvislosti s obr.l, je každý rotační člen navržen jako soubor úzkých řemenů, které jsou drženy pod napětím kotouči 105 na té straně jako řeme-13-

	í·* ·«	-i»''	• i
	«	•					• ·
*	« ·		<»		• 1		•
'·	• ’♦		•	• .·	♦ ·'	•i
•	• · »·» 9 9	* »9	•	<· . ’ ·	«1	%	• ér

nice 125, která je odvrácená od pásu 12 z minerální vlny. V tomto případě jsou řemenice 125 pro rotační člen 118 umístěné na obou stranách první řemenice 125 rotačního členu 120. přičemž rotační člen 118 je držen v odstupu od těchto středních řemenic 125 pomocí napínacích kotoučů 105.

Rotační člen 120, který je uprostřed obr.3, překlenuje jak druhé (výstupní) řemenice 125 rotačního členu 118, tak i a první (náběžné) řemenice 125 rotačního členu 122, zatímco rotační člen 122 překlenuje druhé (výstupní) řemenice 125 středního rotačního členu 120 a je ohýbán na výstupních řemenicích 126 menšího průměru. Ve znázorněném příkladě výstupní řemenice 126 obou pěchovacích ústrojí 171, 173 se také otáčejí na hřídeli výstupních řemenic 126 a jsou uspořádány v úhlu okolo 60° vzhledem k pěchovacímu ústrojí 172. Horní a dolní tvrdý plášťový materiál jsou tak vedené přímo na pás 12 z minerálních vláken pěchovacími ústrojími 171, 173 a mohou být přímo přebírány spolu s pásem 12 z minerálních vláken pěchovacím ústrojím 100. Uspořádání, vysvětlené vzhledem k té straně pěchovacího ústrojí 172, která je na výkrese horní strana, samozřejmě platí odpovídajícím způsobem pro dolní stranu.

Podobně jako pěchovaci ústrojí 17 na obr.1 vytvářejí pěchovací ústrojí 171, 172 a 173 překryvné oblasti 127, v nichž první rychlejší rotační členy 118,119 a 120.121 zabírají současně a vedle sebe s druhými pomalejšími rotačními členy 120.121 a 122, 123 na povrchu pásu 12 z minerálních vláken a vyvíjejí účinky, popsané ve spojení s obr.1 a 2.

Pomocí zařízení podle vynálezu, uspořádaných tímto • to, '· V'·· - to. toto * · to,. · ι*λ toto* ♦.) toto- to · ·'· '· · · to ♦ ·- · i to) · to · to fc » , · ♦' ‘i ,»» s to to š toto toto toto tototo^:

-141 „ 1 způsobem, mohou být vyráběny nejruznéjši kombinace výrobku, konkrétně s laminací a bez laminace, a s výztužnými prvky nebo bez nich,.podle potřeby. Když je tak například pěchova- | cí ústrojí 172 v provozu, může být vyráběn primárně pěchova- | ný pás 12 z minerálních vláken o srovnatelně velké tloušťce. |

V tomto případě přichází na výrobní plochu 13 (obr.l), neznázorněnou na obr.3, surové rouno z pásu 12 z minerálních vláken, o tloušťce A 200 až 900 mm, s výhodou 300 až 500 mm, a na vstupu pěchovacího ústrojí 172 je stlačován na tloušťku

B 10 až 210 mm, s výhodou 50 až 150 mm, zejména 70 až 120* mm, a je pěchováno v této tloušťce a také vystaveno přidav-1 ným valchovacím, zplsťovacím a zhušťovacím účinkům. Materiál, pro tvrdé pláště může přicházet s tloušťkou rouna C o velikosti 100 až 450 mm, s výhodou 150 až 300 mm, zejména 200 až

250 mm, a v pěchovacích ústrojích 171 a 173 je stlačován na tloušťku D o velikosti 5 až 105 mm, a současně je také vystavován odpovídajícím valchovacím, deformovacím a zplsťovacím a také pěchovacím a zhušťovacím účinkům.

Jak je demonstrováno uvedenými širokými rozměrovými rozmezími, je tak možné vyrábět jakékoli požadované výrobky, mající nejrůznější vlastnosti. Je-li tak například v provozu pouze pěchovací ústrojí 172, je možné vyrábět primárně / pěchovaný výrobek značné tloušťky, bez jakýchkoli záhybů nebo podobných znaků negativně ovlivňujících mechanickou pevnost, zejména pevnost v ohybu, a dosahuje se naopak velmi homogenního pěchovávání s vyztuženými povrchy, jak již bylo podrobněji vysvětleno v souvislosti s obr.l a 2. Když pěchovací ústrojí 172 pracuje souběžně s pěchovacím ústrojím 171 nebo 173. mohou být kombinovány dva nebo tři pásy 12 z minerálních vláken, přednostně pěchované, přibližně stejné

-159 9 í»·. 9») '9 9 ·< f·

9' 9»9> 9’ '9 9·· >1 *1 't +9 • ·' ··' ’* *' »**,. .. »fe ·.1»

9' ·: 9. '· :· · · · 9.Γ· 9’9 · ·' 9'9 · ♦· *9

9; .···,·; ·· 9» '99,9 9 9 tlouštky, nebo může být pomocí pěchovacích ústrojí 171 nebo|

173 ukládána na pás 12 z minerálních vláken konzolidovaná povrchová vrstva relativně velké tlouštky. Konečně mohou být) použita všechna tři pěchovací ústrojí 171, 172 a 173 proj získání jakéhokoli požadovaného výrobku, počínaje podrobněji vysvětlenou variantou s relativně tlustou střední vrstvou s tvrdými tenkými povrchovými vrstvami na obou stranách, přes kombinaci tří pěchovaných vrstev přibližně stejné tlouštky, až po řešení s vnějšími vrstvami velké tlouštky a tvrdou tenkou vrstvou jako střední vrstvou.

Řízením rychlosti jednotlivých rotačních členů 118 až

123 může být dále intenzita pěchovacích, valchovacích, deformovacích, zplstovacích a zhušřovacích účinků nastavena odlišně na každém z jednotlivých pěchovacích ústrojí 171, 172 a 173. V tomto případě může být v případě potřeby zvolena stejná rychlost rotačních členů, takže místo pěchování se dosáhne pouze laminárního podávání pásu 12 z minerální vlny, pro získání laminární střední vrstvy nebo laminární vnější vrstvy na jedné straně nebo na obou stranách, je-li toto cílem sledovaným pro výrobek v daném konkrétním případě. Pěchovaná tvrdá střední vrstva mezi dvěma tlustšími laminárními vnějšími vrstvami může být také výhodná, například u plsti typu gripping felt.

Jak bylo ukázáno předchozím popisem, je možná řada obměn a úprav znázorněných provedení, aniž by se opustil rozsah vynálezu. Tak například může být vzájemný průnik souprav řemenů pro získání překryvných oblastí 27 a 127 realizován jakýmkoli požadovaným konstrukčním způsobem odchylně od znázorněných provedení. Je zde podstatné, aby byl pouze


	$		♦ ·'>
i ·· ··<·	4	*
· '· ·	i-		•
4 i · ·	*		•

hřídel řemenic, vzájemně přilehlých ve směru 14 dopravy, umístěn vně obvodu těchto řemenic. Dále může být také zvoleno konstrukční provedení, v němž se místo řemenů jako rotačních členů použije například třecích tyčí, které jsou uspořádány například jako hrábě tak, že do sebe vzájemně zapadají a jsou poháněny podélně sem a tam místo kontinuálního rotačního pohybu.

Následující dva příklady slouží pro poskytnutí dalších podrobností o vynálezu.

PŘÍKLAD 1

Při vycházejí ze surového rouna 12 o tloušťce 80 mm s objemovou hmotností 125 kg/m³ se provádí předběžné zhušťování pomocí zhušťovacích válců 10, 11 pro zhušťování rouna svislým směrem na přibližně polovinu přiváděné tloušťky. Předběžně zhuštěné rouno se po té zavádí do pěchovacího zařízení 17 z obr.l, ale se čtyřmi překryvnými oblastmi 27, pro získání stejné symetrie pásových podélných oblastí. Šířka mezery mezi rotačními členy byla 20 mm, což odpovídá tloušťce takto získaného výrobku.

Ve srovnání s deskovitým výrobkem z minerální vlny, získaným běžným pěchovacím nebo zkadeřovacím působením, měl deskový výrobek zhotovený podle vynálezu vlastnosti, uvedené v tab.1. Měření byla provedena se vždy třemi zkušebními tělesy, a průměrné hodnoty jsou uvedeny rovněž v tab.1. Rozměr každého zkušebního tělesa byl 200 x 200 mm, s tlouštkou 20 mm, jak již bylo uvedeno.

<9 '· r* ·'' >♦· · ji A Sk' rá<. ·:]'a rib.· Iři :·>. kš

		jj a.i%. ^f·⁴ v·· * • V ♦· '·)' ’· ·..	•I ♦» *
		'•i ·; · '»4 + »	·> ·. ·
		— 17— »· ····. ♦♦ ··	'···
	TAB.l
Běžný deskový	Deskový výrobek	Zlepšení
výrobek	podle vynálezu
Obj.hmotnost
surového rouna	140	125	—
[kg/m³]
Obj.hmotnost
získaného výrobku	182	145	-35
[kg/m³]
Míra zkadeření	1:1,3	1:1,16	-1:0,14
Obsah pojivá
(hmotn.%)	4,0	2,9	-1,1
Napětí v tlaku	28	25	v požad.
podle DIN 52272	standard.		rozmezí
(Druckspannung)	požad.>18
Stlačitelnost	2,0	1,5	+25%
podle DIN 18165	standard.
(Zusammen-	požad.<3
druckung) [mm]
Jak je patrné z tab.l,	má výrobek získaný	podle vyná
lezu nejen sníženou	obj emovou	hmotnost a šetří tak suroviny

ale ve srovnání s běžným produktem také šetří pojivo při dosahování srovnatelně dobrého napětí v tlaku a pevnosti • * ·, · » ·( ♦ · ·. · ♦ ·> · '·'·-. ..... '·Γ *1

Λ 9 · ♦ · ·' ·<

95»«' ·♦ »·' v tlaku. Stlačitelnost výrobku, získaného podle vynálezu, byla dokonce o 25% lepší než u běžného výrobku.

PŘÍKLAD 2

Výchozí materiál je surové rouno 12 z minerální vlny s tlouštkou 50 mm a objemovou hmotností 100 kg/m . Sirka mezery mezi rotačními členy a tím i tloušťka výrobku byla pouze 10 mm, a zkušební tělesa měla velikost 200 x 200 x 10 mm. Všechny další parametry byly jako v příkladě 1, a srovnávací vhodný výrobek byl nezkadeřená nebo nepěchovaná deska z minerální vlny s vysokou objemovou hmotností, jaká je potřebná pro získání srovnatelné pevnosti. Zkadeřený nebo pěchovaný běžný srovnatelný výrobek nebyl k dispozici, jelikož při této nízké tloušťce pouze 10 mm nemohlo být s obvyklým vybavením provedeno žádné zkadeření.

TAB. 2

	Běžný deskový výrobek	Deskový výrobek podle vynálezu	Zlepšení
Obj.hmotnost surového rouna [kg/m³]	180	100
Obj.hmotnost
získaného výrobku 180	120	-60

[kg/m³]

-194'4<·

4't -4/4'· ·'' 4'♦.·· tj «-♦ • I 'ě '· . * >♦ . 4 4'4 4 «; - fck *' » 4<>

• »

4. 4 ·' '·, »’ '·'.4 ' ·, 4 » ♦.·· >4*! 4

Míra zkadeření	Nezkadeři-	1:1,2	Možné vyrobit
	telné při		jako zkadeře-
	této tlouš-		ný výrobek
	ťce		s tl.10 mm
Obsah pojivá
(hmotn.%)	4,0	2,9	-1,1
Napětí v tlaku	7	8	v požad.
podle DIN 52272	standard.		rozmezí
(Druckspannung)	požad.>6
Stlačitelnost	1,5	2,0	+ 25%
podle DIN 18165	standard.
(Zusammen-	požad.<3
drúckung) [mm]

Jak je zřejmé z tab.2, je při použití vynálezu poprvé možné vyrobit zkadeřenou nebo pěchovanou desku o tloušťce pouze 10 mm, která může být vhodně kombinována, zejména s tak zvanou tvrdou tenkou vrstvu (hard skin), s dalšími vrstvami z minerální vlny.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob výroby výrobků z minerální vlny, pojených pojivém, při němž se na výrobní plochu (13) ukládají minerální vlákna pro vytvoření pásu (12) z minerální vlny a předběžně se zhušťují, a relativní polohy těchto minerálních vláken se reorientuji mechanickým působením, k čemuž se pás vede na jeho velkých lícních plochách, a současně se zavádějí do pásu rovnoběžně s velkými lícními plochami síly, zejména pěchovací síly, přičemž síly se zavádějí v zaváděcích oblastech, ležících jedna vedle druhé napříč ke směru posunu v pásmech, a vždy ve vzájemném odstupu od sebe ve směru posunu v podélných pásmech, a přičemž zaváděcí oblasti přilehlých podélných pásem jsou uspořádány tak, že jsou vzájemně vůči sobě přesazené, načež se pojivo vytvrzuje, vyznačený tím, že zaváděcí oblasti jsou uspořádány tak, aby byly podlouhlé ve směru (14) dopravy pásu (12) z minerálních vláken, a zaváděcí oblasti podélných pásem, uložených vedle sebe, tvoří překryvná pásma (27; 127).
2. Zařízení pro výrobu výrobků z minerální vlny, po-21- · 9» ·> * ♦ i 91·

Wl ♦· «« oasa *· «·· ♦· ·' • «Μ·· *· éi v· » • 9 9’9 ·? ·.· • « <H ♦ ♦' ♦··

5* 4999 9 jených pojivém, s výrobní plochou (13) pro ukládání minerálních vláken jako pásu (12) z minerální vlny, s vytvrzovacím ústrojím (101) pro pojivo, a se zpracovávacím ústrojím, zejména pěchovacím ústrojím (17; 171,172,173), uspořádaným na vstupní straně od vytvrzovacího ústrojí (101), pro reorientování minerálních vláken mechanickým působením, přičemž zpracovávací ústrojí má hnané rotační členy (15,16; 18,19; 20,21; 22,23; 118,119; 120,121; 122,123), působící na velké lícní plochy pásu (12) z minerální vlny, přičemž rotační členy mají nastavitelné rychlosti otáčení, s výhodou progresivně nižší ve směru (14) dopravy, a přičemž rotační členy jsou uspořádány tak, že jsou střídavě vzájemně přesazené ve směru šířky pásu (12) z minerální vlny, vyznačené tím, že rotační člen (15,16; 18,19; 20,21; 22,23; 118,119; 120,121; 122,123) je uspořádán tak, že je podlouhlý ve výrobním směru (14) dopravy a je vytvořen tak, že se otáčí okolo dvou os otáčení, přičemž první osa otáčení každého rotačního členu (18,19; 20,21; 22,23; 120,121; 122,123), který následuje po proudu ve výrobním směru (14) dopravy, je uložena v úrovni druhé osy otáčení předcházejícího rotačního členu (15,16; 18,19;

• í 4

-22- *· ···· *· • · ··

4 444

4 4 44

4 44 4

20,21; 22,23; 118,119; 120,121), nebo proti proudu před ní, z hlediska výrobního směru (14) dopravy.
3. Výrobek z minerální vlny s uspořádáním vláken, které je reorientované vzhledem k jejich ukládání na výrobní pás, přičemž ve výrobku jsou minerální vlákna uspořádána vlnovitě na velkých lícních plochách a/nebo v úsecích rovnoběžných s velkými lícními plochami.
4. Kompozitní výrobek z minerální vlny, obsahující nejméně jednu izolační vrstvu a nejméně jednu krycí vrstvu, sestávající z pěchovaných minerálních vláken, přičemž krycí vrstva je opatřena pojivém a je spojená s izolační vrstvou prostřednictvím poj iva během vytvrzování poj iva, při současném vyvíjení tlaku, vyznačený tím, že krycí vrstva sestává z výrobku z minerální vlny podle nároku 3 a je vyrobena způsobem podle nároku 1.
5. Kompozitní výrobek z minerální vlny, obsahující nejméně jednu izolační vrstvu a nejméně jednu vnitřní vrstvu sestávající z pěchovaných minerálních vláken, přičemž vnitřní vrstva je opatřena pojivém a je připojena k izolační vrstvě pomocí pojivá během vytvrzování pojivá, při současném vyvíjení tlaku, vyznačený tím, že vnitřní vrstva sestává z výrobku z minerální vlny podle nároku 3 a je vyrobena způsobem podle nároku 1.
6. Použití výrobku z minerální vlny podle nároku 3 nebo výrobku z minerální vlny podle nároku 1 jako základní vrstvy nesoucí omítku desky pro nesení omítky.

0· 00 00 O f 0 » · • • 0 0 ·„ 0 ·· • • • • 0 ♦· • 0 4 • • • • • 0 0 • i 0 23- ···· • 0 >0 «4 Í39
7. Použití výrobku z minerální vlny podle nároku 3 nebo výrobku z minerální vlny podle nároku 1 jako krycí vrstvy nebo tvrdého pláště stropní podhledové desky.
8. Použití výrobku z minerální vlny podle nároku 3 nebo výrobku z minerální vlny podle nároku 1 jako krycí vrstvy nebo tvrdého pláště fasádní desky.
9. Použití výrobku z minerální vlny podle nároku 3 nebo výrobku z minerální vlny podle nároku 1 jako krycí vrstvy nebo tvrdého pláště střešní izolační desky.
10. Použiti výrobku z minerální vlny podle nároku 3 nebo výrobku z minerální vlny podle nároku 1 jako krycí vrstvy nebo tvrdé tenké vrstvy plsti typu gripping felt.

10. Použití kompozitního výrobku z minerální vlny podle nároku 5 jako plsti typu gripping felt nebo stropní podhledové desky.