CZ279379B6 - Způsob a zařízení pro úpravu plsti z minerálních vláken - Google Patents

Abstract

Způsob sestává z přeorientování vláken v plsti (3) postupnou změnou rychlostí jejího podávání, při které se plst (3) podává alespoň jedním podávacím prostředkem (16) k následujícímu podávacímu prostředku (16"), přičemž následujícím podávacím prostředkem (16") se podává plst rychlostí rozdílnou od rychlosti podávání předcházejícím podávacím prostředkem (16). Zařízení obsahuje dopravní zařízení (8) s dvěma proti sobě uspořádanými dopravníky (9, 10) pro dopravu plsti (3), přičemž každý dopravník obsahuje alespoň dva hřídele (11, 12; 11', 12'), opatřené podávacími prostředky (16, 16") plsti (3), které se překrývají. ŕ

Description

Vynález se týká způsobu úpravy plsti z minerálních vláken přeorientováním vláken v plsti postupným měněním rychlosti plsti.

Vynález se dále týká zařízení na úpravu plsti z minerálních vláken přeorientováním vláken v plsti změnou rychlosti podávání plsti během jejího postupu dopravním zařízením.

Dosavadní stav techniky

Výrobky z minerální vlny, například ze skleněné, skalní nebo struskové vlny, jsou velmi dobře známé a jsou používány jak pro tepelnou, tak zvukovou izolaci.

Tyto výrobky jsou obvykle vyráběny tavením suroviny, vyráběním vláken z minerální taveniny, například jejím přiváděním do zvlákňovací jednotky, která může sestávat z řady otáčejících se kol, unášením vytvořených vláken ze zvlákňovací jednotky proudem vzduchu a jejich shromažďováním na dopravníku ve formě vlákenné plsti. Shromažďování může být prováděno buď tak, že vlákna jsou ukládána na dopravník, aby vytvářela plst požadované konečné tloušťky, nebo je vytvářeno takzvané primární rouno shromažďováním tenké vrstvy vláken, které je potom například pomocí kývavého dopravníku skládáno, aby bylo vytvářeno sekundární rouno požadované tloušťky.

V určité fázi výroby je plst napouštěna vhodným pojivém, například pryskyřicí, které je v konečné fázi úpravy plsti vytvrzováno tepelným zpracováním, například v sušicí peci, čímž jsou vlákna vzájemně fixována a vytvářejí rozměrově stálou kontinuální plst požadované hustoty a tloušťky. Potom je plst řezána na požadovaný tvar buď jako tabule, nebo štůčky, které jsou pak baleny nebo dále zpracovávány.

Když jsou vlákna ze zvlákňovací jednotky shromažďována buď do tvaru primárního rouna, nebo do konečné tloušťky plsti, jsou na dopravník ukládána v podstatě v rovině rovnoběžné s dopravníkem, což znamená, že jen malá část vláken je orientována ve směru více či méně kolmém k rovině dopravníku. Tento jev je v některých oblastech použití výhodou, poněvadž takové výrobky mají dobré elastické vlastnosti, avšak v jiných oblastech je velkou nevýhodou. Tato struktura plsti má za následek špatně charakteristiky pevnosti ve směru kolmém k rovině plsti, následkem čehož nemohou být tyto výrobky použity v konstrukcích, které jsou vystaveny velkému mechanickému zatížení, například na podlahách nebo na zatížených stropech.

Jedním způsobem, jak dosáhnout dostatečnou mechanickou pevnost ve směru kolmém k rovině plsti, je zvýšení objemové hmot-

nosti, to je vláken, nebo Avšak výrobní

hustoty plsti, což lze provést zvýšením množství v některých případech zvýšením množství pojivá, náklady jsou přímo úměrné hmotnosti vláken, takže

zvyšování pevnosti zvýšením množství vláken může být v některých případech ekonomicky nepřijatelné.

-1CZ 279379 B6

Zvýšení pevnosti ve směru kolmém k rovině plsti je také možno dosáhnout měněním směru vláken v plsti tak, aby jejich větší část byla uspořádána ve směru, který se odchyluje od roviny plsti. Toho lze dosáhnout mnoha způsoby.

Například je možno nařezat plst na pásky, mající šířku, odpovídající požadované tloušťce plošného útvaru. Pásky jsou obráceny o 90° a vzájemně slepeny, aby vytvářely takzvaný lamelární plošný útvar, v němž je směr vláken převážně kolmý k hlavním povrchům plošného útvaru. Příklad takového způsobu je popsán v přihlášce evropského patentu A 0 000 378. Avšak takovéto lamelám! výrobky musí být vyráběny na speciální dodatečné úpravní nebo zpracovací lince, což je spojeno s přídavnými náklady.

Také je možno vyrábět plošný útvar, který má v podstatě stejné vlastnosti, jako lamelární plošný útvar, bez řezání a lepení tím, že vlákenná plst je vhodným způsobem zvlňována, zvlněná plst je stlačována na požadovanou hustotu a vytvrzována. Takový postup je popsán v patentu USA 1 565 828. Také v tomto výrobku je směr vláken převážně kolmý k rovině plsti. Avšak vytváření záhybů na površích plsti je spojeno s nevýhodami. Kromě snížené pevnosti v ohybu v podélném směru plsti působí záhyby rušivě, má-li být tabule jako taková použita jako akustický panel. Tepelná izolační schopnost lamelárních výrobků, jakož i zvlněných výrobků, je až o 10 % horší ve srovnání s obvyklým tabulovým druhem výrobků.

Třetí způsob měnění směru většiny vláken v plsti je popsán v patentové přihlášce SRN 16 35 620. Podle tohoto způsobu je rychlost postupu plsti mezi dvěma po sobě následujícími dopravníky zpomalována, přičemž zadní dopravník, při pohledu ve směru pohybu, běží nižší rychlostí, než předcházející dopravník. Tento brzdicí účinek má za následek podélné stlačování a přeorientování vláken v plsti, bez vytváření záhybů na povrchu. Podle tohoto způsobu jsou dosahovány dobré výsledky jak z hlediska mechanických, tak i izolačních vlastnosti konečného výrobku za předpokladu, že stupeň stlačování, to jest snížení rychlosti plsti během úpravy, je udržován pod asi 30 %. Jestliže je stupeň stlačování vyšší, začnou se na površích plsti objevovat záhyby. Této nevýhodě je však možno snadno se vyhnout, jestliže je postup opakován, to znamená, je-li prováděn určitý počet po sobě následujících stupňů stlačování. Tento postup byl také navržen v patentové přihlášce FI 84 2734.

Podle výše popsaného způsobu dochází ke stlačování v pásmu plsti, nacházejícím se před dalším, pomalejším dopravníkem a prostírajícím se lineárně přes šířku plsti. V tomto pásmu dochází k přeorientování vláken dosti nekontrolovaným způsobem a je kontrolováno pouze přívodem na další dopravník, čímž je pro plst vytvářena brzdicí rovina, a případně vodícími deskami, uspořádanými nad a pod plstí, kteréžto desky zabraňují nabývání objemu plsti více než je požadováno. Tyto desky se nepodílejí na vlastním přeorientovávání vláken. V rozsahu samotného dopravníku nedochází ani ke značnějšímu stlačování, ten působí spíše jako stabilizační pásmo, následující za rázově prováděným stlačováním. V případě, že je požadován vyšší stupeň stlačení, je nutno použít zařízení, které vyžaduje velký prostor, které však stejně neumožňuje přesnější kontrolu v průběhu úpravy.

-2CZ 279379 B6

Podstata vynálezu

Vynález si klade za úkol překonat nevýhody, spojené se známými zařízeními, zejména nekontrolovanou úpravu plsti na několika nutně oddělených místech, působících po šířce plsti. Způsobem a zařízením podle vynálezu totiž dochází ke kontrolovanému, jemnou strukturu vytvářejícímu přeorientovávání vláken v plsti, bez vytváření záhybů, jako důsledek v podstatě kontinuálně řízené změny rychlosti plsti, a to jednostupňovou úpravou, kterou lze snadno provádět na stávajících výrobních linkách. Tento úkol splňuje způsob úpravy plsti z minerálních vláken přeorientováním vláken v plsti postupnou změnou rychlosti jejího podávání, jehož podstata spočívá v tom, že plst se podává alespoň jedním podávacím prvkem k následujícímu podávacímu prvku, kterým se plst podává rychlostí rozdílnou od rychlosti podávání předcházejícím prvkem, přičemž mezi nimi se vlákna plsti přeorientovávají.

Výhodné je, když se oblasti podávání mezi předchozím a následujícím podávacím prvkem překrývají. Oblastí podávání se zde rozumí oblast plsti, na které se projevuje působení podávacího prvků na plst při jejím posuvu ve směru zpracování, t.j. například oblast, ve které jsou jednotlivá vlákna plsti ovlivněna dotykem plsti s podávacím prvkem. Výhodné rovněž je použití více podávačích prvků za sebou.

Změna rychlosti plsti přes všechny podávači prvky je s výhodou negativní, což znamená, že rychlost podávání posledním podávacím prvkem se sníží k rychlosti podávání prvním podávacím prvkem v poměru 1:2 až 1:10, například tak, že se změní rychlost mezi sousedními podávacím! prvky o 10 až 20%.

Velmi dobrým se ukázal krok, ve kterém se plst stlačí před podáním k prvnímu podávacímu prvku na tloušťku, která je menší, než výsledná tloušťka plsti.

Vynález si dále klade za úkol vytvořit zařízení k provádění způsobu podle vynálezu. Tento úkol splňuje zařízení na úpravu plsti z minerálních vláken za účelem přeorientování vláken v plsti měněním rychlosti plsti během jejího postupu dopravním zařízením, jehož podstata spočívá v tom, že dopravní zařízení zahrnuje dva proti sobě uspořádané dopravníky pro dopravu plsti, přičemž každý dopravník zahrnuje alespoň dva podávači prvky, s výhodou tvořené hřídeli, opatřenými podávacími prostředky plsti, které se vzájemně překrývají.

Podle jednoho výhodného provedení mají podávači prostředky takový tvar a takové vzájemné uspořádání, že okraj či okrajové pásmo, kde je působení jednoho podávacího prostředku na plst větší, než působení sousedícího podávacího prostředku, tvoří v podstatě vlnovitou čáru, prostírající se přes šířku plsti. To je umožněno uspořádáním, kdy na hřídelích jsou nejméně dva od sebe oddělené podávači prostředky, přičemž podávači prostředky na jednom hřídeli zasahují do prostoru mezi podávacími prostředky na sousedním hřídeli téhož dopravníku.

Výhodné je, když podávači prvek sestává ze dvou hřídelů, uspořádaných přes šířku plsti, každý na jedné její straně, t.j. nad i pod ní, přičemž se hřídel na jedné i druhé straně plsti

-3CZ 279379 B6

-V otáčí ve smyslu proti druhému hřídeli. Hřídele jsou opatřeny podávacími prostředky, které přicházejí do styku s plstí a které ovlivňují rychlost postupu plsti, což znamená, že v závislosti na rychlosti otáčení hřídelů vzhledem k rychlosti postupu rouna mohou na plst působit brzdicím nebo zrychlovacím účinkem, majícím za následek přeorientování vláken. Hřídele jsou uspořádány takovým způsobem, že když je plst dopravována přes řadu po sobě následujících podávačích prostředků, oblasti působení dvou po sobě následujících podávačích prostředků na plst se překrývají nebo sdružují. Je předpokládáno, že toto překrývání se oblastí působení podávačích prvků, t.j. vlastně podávačích prostředků, neboť ty jsou v přímém kontaktu s plstí, představuje kontinuální účinek podávačích prvků na plst, který vede k výhodnému konečnému výsledku, na rozdíl od rázové úpravy podle známé techniky.

K lepšímu pochopení vynálezu je možno si představit, že ta část plsti, která je upravována, je rozdělena na řadu pásem, v nichž dochází k úpravě či přeorientování, která se prostírají přes šířku plsti. Úpravní pásmo lze definovat jako oblast, kde jeden podávači prvek má na plst větší vliv, než sousedící podávači prvek či prvky. Rychlost postupu plsti právě před jedním podávacím prvkem je zcela ovládána tímto prostředkem, avšak působení na rychlost postupu je poté postupně přesouváno na následující podávači prvek. V některém místě mezi těmito podávacími prvky je rychlost ovládána více jedním podávacím prvkem, než druhým. Tato více méně teoretická místa vymezují čáru, která není nutně rovná a která se prostírá přes šířku plsti. Tato čára pak zase vymezuje hranici mezi dvěma úpravními pásmy.

Vzhledem k tomu, že při úpravě podle vynálezu se oblast působení každého podávacího prvku překrývá nebo sdružuje s oblastí působení sousedícího prvku, nachází se každý průřez plsti vždy v některém úpravním pásmu, kde je vystaven působení alespoň jednoho prvku. Tímto způsobem je dosahováno výše zmíněné jemné struktury a šetrného přeorientovávání vláken v plsti.

Tvarováním podávačích prvků tak, aby vytvářely oddělené oblasti styku s plstí ve směru přes šířku plsti, je jejich působení na plst směrováno nejen ve směru transportu plsti, nýbrž i ve směru více či méně kolmém ke směru transportu plsti, to znamená ve směru po šířce plsti. Jsou-li tyto oblasti styku uspořádány ve směru transportu plsti vzájemně stranově přesazené, pak hranice mezi oblastmi působení mezi dvěma podávacími prvky tvoří v podstatě vlnovitou čáru, čímž jsou dosaženy další výhody. Jestliže je rychlost plsti ve dvou po sobě následujících oblastech styku rozdílná, jsou v plsti vytvářeny smykové síly, které jsou směrovány jak dopředu, tak dozadu, ale i stranou směrem ke krajům plsti. To má za následek ještě stejnoměrnější úpravu vlákenné plsti ve všech jejích rozměrech a tím je výrobku propůjčována lepší pevnost v ohybu, než jakou bylo možno dosáhnout pomocí dřívějších známých řešení. Měněním velikosti oblastí styku, jejich vzájemné polohy, stlačovací sily, jíž prvky působí na plst a stupně změny rychlosti plsti, je možno úpravu přesně kontrolovat v souladu s požadovaným výsledkem.

Plst je s výhodou upravována určitým počtem podávačích prvků, například 4 až 12 prvky. Podle jednoho provedení vynálezu je rychlost plsti zpomalována na celé délce dopravního zařízení,

-4CZ 279379 B6 přičemž je toto zpomalování s výhodou plynulé a stejnoměrné, což znamená, že snižování rychlosti je stejné od jednoho prvku ke druhému a činí s výhodou asi 10 až 20 %. Avšak změna rychlosti nemusí být stejnoměrná, nýbrž může mít v různých fázích úpravy různou velikost. Snižováni rychlosti od jednoho prvku ke druhému může být tudíž menší na začátku a větší ke konci úpravy, nebo může být rozdíl rychlosti mezi dvěma po sobě následujícími pásmy podstatně větší, než mezi jinými pásmy. V takovém případě je intenzivnější úprava s výhodou prováděna v pozdější části zařízení. Je však také možno rychlost plsti v jednom nebo v několika úpravních pásmech zvyšovat za předpokladu, že výsledkem úpravy bude konečný výrobek s přeorientovanými vlákny.

Přijatelný výrobek, bez vytváření záhybů, je podle vynálezu dosažen, jestliže je plst podrobena úpravě, mající za následek měnící se stupně stlačení, avšak s výhodou je používán stupeň stlačení kolem 2 : 1 až 10 : 1, zejména 3 : 1 až 6 : 1, což odpovídá snižování rychlosti kolem 50 až 90 %, zejména kolem 70 až 80 %.

Podle jednoho výhodného provedení se plst před úpravou předběžně stlačuje ve směru kolmém k hlavní rovině plsti na menší tloušťku, než jakou má plst po úpravě. Předběžné stlačování plsti, například na asi 70 % konečné tloušťky a její rozpínání během úpravy umožňuje větší stupeň stlačování, aniž by v povrchové vrstvě a ve vnitřní vrstvě plsti vznikaly nestejnoměrnosti, to znamená bez vytváření takzvané šípovité struktury vláken na průřezu výrobku. Toto byl další problém, spojený s vysokým stupněm stlačování podle dřívějších známých způsobů.

Hřídele v dopravníku mohou být poháněny různými rychlostmi otáčení, zatímco dvojice hřídelů, která je tvořena vzájemně proti sobě uloženými hřídeli v jednotlivých dopravnících, je vždy poháněna stejnou rychlostí, avšak v opačných smyslech.

Hřídel nese s výhodou řadu podávačích prostředků, uspořádaných na hřídeli vzájemně rozsazeně, přičemž tyto podávači prostředky na jednom hřídeli směřují a zasahují do mezer mezi prostředky na sousedícím hřídeli. Podle jednoho provedení tvoří podávači prostředky na jednom hřídeli jednoho dopravníku s odpovídajícími podávacími prostředky na hřídeli druhého dopravníku svěř pro plst, avšak mohou také směřovat k mezerám mezi podávacími prostředky na tomto druhém dopravníku.

Dopravní zařízení zahrnuje s výhodou 4 až 12 hřídelů v každém válečkovém dopravníku, které takto vytvářejí stejný počet dvojic hřídelů. Podávači prostředky, přicházející do styku s plstí, mohou mít jakýkoliv vhodný tvar, například mohou mít tvar lopatek, jehel, desek, žeber nebo podobně, anebo mohou být tvarovány jako krátké nekonečné dopravní pásy, uspořádané rozsazeně přes šířku plsti a prostírající se ve směru transportu, čili v podélném směru plsti a mohou nést útvary ke zvýšení tření, jako například hřeby a podobně.

Aby bylo možno zařízení upravovat pro výrobu výrobků různého druhu, je výhodné opatřit hřídele prostředky na. nezávislé měnění rychlosti otáčeni hřídelů. Konstrukce hnacích prostředků je dobře známá osobám, kvalifikovaným v tomto oboru.

-5CZ 279379 B6

Navíc mohou být dopravníky opatřeny o sobě známými prostředky na seřizování vzdálenosti mezi nimi a/nebo jejich vzájemného sklonu. Jelikož v takových případech může být úprava prováděna za současného stlačování nebo rozpínání tloušťky plsti, mohou být podmínky přeorientování vláken dále upravovány a úprava může být tudíž přizpůsobována velmi rozmanitým druhům výrobků. Vzdálenost a/nebo stupeň sklonu mohou být také měněny po délce dopravního zařízení.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresů, na kterých znázorňuje obr. 1 perspektivní schematický pohled na zařízení na výrobu vlákenné plsti, které zahrnuje zařízení na úpravu plsti podle vynálezu, obr. 2 schematický pohled ze strany na dva spolupracující válečkové dopravníky, tvořící zařízení na úpravu plsti, obr. 3 schematický půdorysný pohled na princip provedení spolupracujících hřídelů válečkového dopravníku, obr. 4 prvek, tvořený dvojicí hřídelů, při pohledu ve směru postupu plsti, obr. 5 provedení podávacího prostředku, přicházejícího do styku s plstí, obr. 6 schematický pohled na zařízení s měnitelnou vzdáleností a sklonem mezi dopravníky a obr. 7a až 7d různé profily rychlosti plsti během jejího transportu dopravním zařízením.

Příklady provedení vynálezu

Úprava vlákenné plsti, která je ve formě pásové plsti 1 přiváděna od neznázorněné zvlákňovací jednotky a skládána na plst £ požadované tloušťky, je schematicky znázorněna na obr. 1. Tato plst £ je pak zaváděna mezi dva válce £, 4 ' , které zajišťují její předběžné stlačování ve směru kolmém k rovině plsti 3,. Ve svěru válců 4, 4' je plst 3 stlačována na tloušťku, která je menší, než tloušťka plsti po úpravě, a to s výhodou na asi 70 % konečné tloušťky plsti. Na to je plst £ pomocí vhodných vodicích prostředků zaváděna do dopravního zařízení £ za účelem úpravy podle vynálezu. Po úpravě je plst dopravována do sušicí pece 15., kde je konečný výrobek vytvrzován a fixován.

Jak je nejlépe vidět na obr. 2, zahrnuje dopravní zařízení 8 horní a spodní dopravník 9, 10, které u znázorněného příkladu mají oba řadu válečků ve tvaru vačkových hřídelů, přičemž vždy dva vzájemně protilehlé hřídele 11, 11' ; 12., 12' tvoří dvojici vačkových hřídelů, které společně vytvářejí svěry 11a, 12a pro plst. Podle jednoho výhodného provedení se rychlost dopravníků 9., 10 snižuje ve směru postupu plsti, a to následkem toho, že se dvojice hřídelů 11, 11', 12., 12' otáčejí postupně se snižující rychlostí otáčení. Vhodné snížení rychlosti mezi dvěma po sobě následujícími hřídeli činí 10 až 20 %. V našem případě mohou mít například první dvě dvojice hřídelů stejnou rychlost otáčení, jakou má dopravník před dopravním zařízením 8, zatímco dále je rychlost následujících hřídelů postupně snižována, jak bylo uvedeno, a několik posledních hřídelů zařízení 8. může mít stejnou rychlost jako dopravník v sušicí peci 15.

Na obr. 3 je schematicky v půdorysném pohledu znázorněno, jak mohou být hřídele zkonstruovány a jak v jednom dopravníku spolupracují. Směr postupu plsti mezi hřídeli je naznačen šipkou. U znázorněného provedení tedy každý vačkový kotouč 16 na vačkovém

-6CZ 279379 B6 hřídeli zasahuje do mezery mezi dvěma vačkovými kotouči 16 ' ' na sousedícím vačkovém hřídeli. U znázorněného provedeni mají vačkové kotouče vzdálenost středů (a), která činí asi 70 % průměru kotoučů vačkového hřídele, přičemž šířka (b) kotoučů činí asi 30 % vzdálenosti středů (a) a meziprostor (c) činí asi 40 až 50 % vzdálenosti středů (a) . Na obrázku je také naznačen svěř 17 na několika sousedících vačkových kotoučích. Tyto svěry 17 mezi vačkovými kotouči mají u tohoto provedení za následek v podstatě lineární oblasti styku s omezeným rozměrem především v příčném směru plsti, přičemž dva po sobě následující svěry 17 vačkových kotoučů tvoří v oblasti styku klikatého tvaru po šířce plsti.

Úpravní prvek na obr. 4 v pohledu ve směru postupu plsti zahrnuje dvojici hřídelů 11, 11' , majících stejnou rychlost otáčení a otáčejících se v opačných smyslech. Plné čáry na obrázku se týkají provedení podle vynálezu, kdy vačkové kotouče 16 v každém dopravníku 9, 10 směřují proti sobě a vytvářejí svěř 17. Na témže obrázku je znázorněno také alternativní provedení s čárkovanými čarami, kdy vačkové kotouče 16 v každém dopravníku 9, 10 nesměřují proti sobě, nýbrž vačkový kotouč v jednom dopravníku směřuje do meziprostoru (c) mezi vačkovými kotouči ve druhém dopravníku.

Jedno provedeni prostředku, určeného ke styku s plstí, je znázorněno na obr. 5, který ukazuje náboj, uložený na hřídeli a který je na vnějším obvodu opatřen řadou žeber 18, stejnoměrně rozmístěných po jeho obvodu.

U provedení, schematicky znázorněného na obr. 6, je horní dopravník 9 rozdělen na dvě části 9a, 9b. První část 9a je uspořádána se sklonem vzhledem ke spodnímu dopravníku 10.

Diagramy na obr. 7a až 7d znázorňují alternativní profily rychlosti plsti během úpravy podle vynálezu. Obr. 7a ukazuje případ, kdy je rychlost plsti stejnoměrně snižována na všech prvcích zařízení. Na druhé straně obr. 7b ukazuje případ, kdy je snižování rychlosti menší v počáteční fázi úpravy a větší ke konci, zatímco obr. 7c ukazuje případ, kdy k největšímu zpomalováni rychlosti dochází ve střední části úpravy. A konečně obr. 7d ukazuje případ, kdy rychlost plsti může být na jednom nebo na několika prvcích také zvyšována.

Claims (12)

1. Způsob úpravy plsti z minerálních vláken přeorientováním vláken v plsti postupnou změnou rychlosti jejího podávání, vyznačující se tím, že plst se podává alespoň jedním podávacím prvkem k následujícímu podávacímu prvku, kterým se plst podává rychlostí rozdílnou od rychlosti jejího podávání předcházejícím podávacím prvkem, přičemž mezi těmito podávacími prvky se přeorientovávají vlákna v plsti.

2. Způsob úpravy plsti podle nároku 1, vyznačující se tím, že předcházející a následující podávači prvek se při podávání plsti překrývají.

3. Způsob úpravy plsti podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že rychlost podávání posledním podávacím prvkem se sníží k rychlosti podávání prvním podávacím prvkem v poměru 1 : 2 až 1 : 10.

4. Způsob úpravy plsti podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že body styku předcházejícího a následujícího podávaciho prvku s plstí tvoří vlnovitou čáru, probíhající napříč plstí.

5. Způsob úpravy plsti podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že mezi předcházejícím a následujícím podávacím prvkem se rychlost sníží o 10 až 20 %.

6. Způsob úpravy plsti podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že před podáním plsti k prv- nímu podávacímu prvku se plst stlačí na tloušťku menší, než je výsledná tloušťka plsti.

7. Zařízení pro úpravu plsti z minerálních vláken přeorientováním vláken snižováním rychlosti podáváni plsti v průběhu jejího průchodu zařízením, vyznačující se tím, že dopravní zařízení (8) obsahuje dva proti sobě uspořádané dopravníky (9, 10) pro dopravu plsti (3), přičemž každý dopravník obsahuje alespoň dva hřídele (11, 12; 11', 12'), opatřené podávacími prostředky (16, 16') plsti (3), které se překrývají.

8. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se tím, že hřídele (11, 12; 11', 12') jsou opatřeny nejméně dvěma od sebe oddělenými podávacími prostředky (16, 16''), přičemž podávači prostředky (16) na hřídeli (11, 11') zasahují do prostoru mezi podávacími prostředky (16'') na sousedním hřídeli (12, 12') téhož dopravníku (9, 10).

9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že podávači prostředky (16) na hřídeli (11) jednoho dopravníku (9) jsou umístěny proti odpovídajícím podávacím prostředkům (16) na hřídeli (11') druhého dopravníku (10), přičemž je mezi nimi svěř (17) pro plst (3).

-8CZ 279379 B6

10. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že podávači prostředky (16) na hřídeli (11) jednoho dopravníku (9) jsou umístěny proti mezerám mezi podávacími prostředky (16) na hřídeli (11') druhého dopravníku (10).

11. Zářízení podle kteréhokoliv z nároků 7 až 10, vyznačující se tím, že podávači prostředky (16, 16'') jsou vačkové kotouče a/nebo nekonečné pásové kotouče a/nebo jsou opatřeny kolíky, lopatkami a/nebo tření zvyšujícím povrchem.

12. Zařízeni podle kteréhokoliv z nároků 6 až 10, vyznačující se t í m, že je opatřeno stlačovacím zařízením, tvořeným válci (4, 4'), které je uspořádáno před vstupem do dopravního zařízení (8).