CZ299434B6

CZ299434B6 - Zpusob a zarízení pro výrobu výrobku z minerální vlny, pojených pojivem

Info

Publication number: CZ299434B6
Application number: CZ20011846A
Authority: CZ
Inventors: Horres@Johannes
Original assignee: Saint-Gobain Isover
Priority date: 1998-12-23
Filing date: 1999-12-23
Publication date: 2008-07-23
Also published as: PL189529B1; DE69901966D1; CZ20011846A3; NO317478B1; JP2002533584A; CN1110588C; KR20010089549A; CN1331765A; US6620277B1; ES2179697T3; US20040018793A1; DE69901966T2; NO20013184L; AU2102500A; KR100638005B1; CA2352049C; EP1144742A1; EP1144742B1; DE19860040A1; AU767463B2

Abstract

Na výrobní plochu (13) se ukládají minerální vlákna pro vytvorení pásu (12) z minerálních vláken a predbežne se zhuštují, a relativní polohy techto minerálních vláken se preorientovávají mechanickým pusobením, k cemuž se pás (12) vede na jeho velkých lícních plochách, a soucasne se na pás (12) pusobí rovnobežne s velkými lícními plochami silami, zejména pechovacími silami. Pechovací síly pusobí v zavádecích oblastech (Z15, Z16, Z18, Z19, Z20, Z21, Z22, Z23), usporádaných jednak napríc ke smeru(14) posunu vedle sebe a jednak s mezilehlými odstupy za sebou ve smeru (14) postupu pásu (12) v podélných pásmech (p1, p2, p3... p17). Zavádecí oblasti (Z15, Z16, Z18, Z19, Z21, Z22, Z23) sousedníchpodélných pásem (p1, p2, p3...p17) jsou vzájemne vuci sobe presazené. Potom se pojivo vytvrzuje. Zavádecí oblasti (Z15, Z16, Z18, Z19, Z20, Z21, Z22,Z23) jsou podlouhlé ve smeru (14) postupu pásu (12) a jsou usporádány ve více prícných radách (A, B, C, D) zavádecích oblastí (Z15, Z16, Z18... Z23),v nichž jsou zavádecí oblasti (Z15, Z16, Z18... Z23) po sobe následujících rad (A,B resp. B,C resp.C,D) uloženy strídave mezi sebou a s podélných presazením. Zavádecí oblasti (Z15, Z16, Z18... Z23) vedle sebe ležících podélných pásem (p1, p2, p3...p17) vymezují svými podélne vzájemne presazenými konci a zacátky prícne probíhající presahové oblasti (27, 127), v nichž se pás (12) minerálních vláken v jednotlivých vzájemne prilehlých podélných pásmech (p1, p2, p3... p17) vystavuje pusobení sil strídave ze zavádecích oblastí (Z15, Z16, Z18... Z23) dvou po sobe následujících rad (A,B; B,C; C,D) zavádecích oblastí (Z15, Z16, Z18, Z19; Z20, Z21; Z22, Z23). Dále je pre

Description

Vynález se týká způsobu výroby výrobků z minerální vlny, pojených pojivém, při němž se na výrobní plochu ukládají minerální vlákna pro vytvoření pásu z minerální vlny a předběžně se zhušťují, a relativní polohy těchto minerálních vláken se přeorientovávají mechanickým působením, k čemuž se pás vede na jeho velkých lícních plochách a současně se do něj rovnoběžně s velkými lícními plochami a ve směru jeho postupu zavádějí síly, zejména pěchovací síly, přičemž tyto síly se zavádějí v zaváděcích oblastech, uspořádaných jednak napříč ke směru posunu vedle sebe a jednak s mezilehlými odstupy za sebou ve směru postupu pásu v podélných pásmech, přičemž zaváděcí oblasti sousedních podélných pásem jsou vzájemně vůči sobě přesazené, a po zpracování pásu z minerálních vláken přeorientováním vláken mechanickým působe15 ním zaváděných sil v zaváděcích oblastech se pojivo obsažené v pásu vytvrzuje. Dále se vynález týká zařízení pro výrobu výrobků z minerální vlny, pojených pojivém, s výrobní plochou pro ukládání minerálních vláken jako pásu z minerální vlny, s vytvrzovacím ústrojím pro pojivo, a se zpracovávacím ústrojím, zejména pěchovacím ústrojím, uspořádaným na vstupní straně od vytvrzovacího ústrojí, pro přeorientovávání minerálních vláken mechanickým působením, přičemž zpracovávací ústrojí má hnané oběžné členy, působící na velké lícní plochy pásu z minerální vlny, přičemž oběžné členy mají nastavitelné rychlosti otáčení, s výhodou progresivně se snižující ve směru dopravy, a přičemž oběžné členy jsou ve směru napříč pásu z minerální vlny prostřídané vzájemně podélně přesazené.

Dosavadní stav techniky

Pro dosažení pěchování, tj. podélně stlačených výrobků z minerální vlny, majících zvětšený podíl minerálních vláken orientovaných ve směru tloušťky pásuje obvyklé přeorientovat mecha30 nickým působením relativní polohy minerálních vláken pásu z minerální vlny, ukládaných na výrobní plochu, k čemuž se pás vede na jeho hlavních lícních plochách a současně se do pásu zavádějí rovnoběžně s jeho hlavními lícními plochami pěchovací síly. Ve srovnání s výrobou lamelových rohoží nebo lamelových desek z odříznutých lamel otočených o 90° toto poskytuje výhodu efektivní kontinuální výroby výrobků z minerální vlny s vysokou pevností vůči tlaku vyvíjenému pod velkými lícními plochami výrobku.

Zavádění stlačovacích sil do dosud nevytvrzeného pásu z minerálních vláken vede často k přeorientování souvislých vláknových oblastí v podobě tvorby záhybů ve výrobku. I když to není škodlivé z hlediska pevnosti v tlaku, vede to k nízké pevnosti desky tohoto typu v ohybu, protože i nízké tahové síly v oblasti povrchu působí, že se přilehlé záhyby rozevírají. Kromě toho se akustické a tepelně izolační vlastnosti takové desky ve směru tloušťky značně zhoršují v důsledku přítomnosti vláknových oblastí ležících ve směru tloušťky.

Aby se odstranily výše uvedené nedostatky, je známé ze spisu WO 91/14816, který odpovídá úvodnímu shrnutí a předvýznaku patentových nároků 1 a 2, nevyvíjet podélné síly pro pěchování podél linie, která leží napříč ke směru výroby a před kterou je materiál pěchován a tvoří záhyby, ale vyvíjet je místo toho v jednotlivých zaváděcích oblastech, které leží napříč ke směru postupu pásu vedle sebe a ve směru postupu pásu za sebou, pokaždé ve vzájemných odstupech od sebe, přičemž zaváděcí oblasti, ležící jedna vedle druhé v příčném směru, jsou uspořádány tak, že jsou ve směru postupu pásu vůči sobě vzájemně přesažené. Výsledkem toho je, že se předejde náhlému lineárnímu zavedení podélných sil do pásu, přičemž se místo toho dosahuje, že podélné síly jsou vyvíjeny, jako kdyby působily v prostřídaných polohách v přilehlých šířkových oblastech pásu. Celkově se tím dosáhne řízené a jemně strukturované přeorientování vláken a odpovídající homogenita výrobku, bez velkoplošné tvorby záhybů.

-1 CZ 299434 B6

Pěchovací síly jsou přitom zaváděny obvyklým způsobem pomocí válečků, které mají relativně malou šířku, přičemž relativně velký počet válečků je kombinován na společném hřídeli, uspořádaném napříč ke směru dopravy pásu. Hřídele, vzájemně přilehlé ve směru dopravy, se otáčejí s odpovídajícím způsobem odlišnou rychlostí otáčení, a hřídele se stejným uspořádání válečků, tj. jejichž válečky jsou uspořádány souose, jsou odsunuty od sebe v takové míře, že hřídel s odpovídajícími válečky, které však jsou prostřídané přesažené, může být uložen mezi nimi. To zajišťuje, že nespojitě zaváděcí oblasti jsou uspořádány tak, že jsou vzájemně přesažené po šířce pásu.

Zaváděcí oblast každého válečku na velké lícní ploše pásu jev podstatě lineární, takže podle průměru válečků vzniká vzdálenost, která je vícenásobně větší ve srovnání s délkou zaváděcí oblasti každého válečku, měřenou ve směru dopravy, a to nejen ve vztahu k válečkům uloženým v řadě válečků ve směru jejich společně osy, ale také vzhledem k mezilehlým přesažené ulože15 ným válečkům. V důsledku sil ve vlákenné struktuře, držících ji pohromadě, může toto úzké lineární zavádění také vést k tomu, že každý váleček má oblast působení, která je větší než aktuální oblast dotyku, takže se tyto oblasti působení mohou vzájemně překrývat a vést k odpovídajícímu zdeformování vláken (warping) v podélném a také v příčném směru pásu, čímž dochází k působení proti tendenci tvořit záhyby po velké lícní ploše. Tyto zdeformovací (warping) síly mezi úzkými zaváděcími liniemi, ležícími ve velkých vzájemných vzdálenostech, jsou však přes to nízké. Kdyby byly působící síly velké, vznikalo by riziko, že se materiál v úseku mezi válci vyboulí vzhůru a dojde proto k lokálním borcením a tvorbě záhybů.

Naproti tomu si vynález klade za úkol vytvořit způsob a zařízení, pomocí nichž by do pásu mohly být zaváděny tak vysoké podélné síly, že materiál minerální vlny bude vystaven valchovacímu působení se současným pěchováním, zdeformováním vláken a zplsťováním, takže v případě potřeby může být získána deska o vysoké hustotě s odpovídajícími malými vzduchovými mezerami.

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle je podle vynálezu dosaženo způsobem výroby výrobků z minerální vlny, pojených pojivém, při němž se na výrobní plochu ukládají minerální vlákna pro vytvoření pásu z minerální vlny a předběžně se zhušťují, a relativní polohy těchto minerálních vláken se přeoriento35 vávají mechanickým působením, k čemuž se pás vede na jeho velkých lícních plochách a současně se do něj rovnoběžně s velkými lícními plochami a ve směru jeho postupu zavádějí síly, zejména pěchovací síly, přičemž tyto síly se zavádějí v zaváděcích oblastech, uspořádaných jednak napříč ke směru posunu vedle sebe a jednak s mezilehlými odstupy za sebou ve směru postupu pásu v podélných pásmech, přičemž zaváděcí oblasti sousedních podélných pásem jsou vzájemně vůči sobě přesazené, a po zpracování pásu z minerálních vláken přeorientováním vláken mechanickým působením zaváděných sil v zaváděcích oblastech se pojivo obsazené v pásu vytvrzuje, přičemž podle vynálezu jsou zaváděcí oblasti podlouhlé ve směru postupu pásu z minerálních vláken, a jsou uspořádány ve více příčných řadách zaváděcích oblastí, v nichž jsou zaváděcí oblast po sobě následujících řad uloženy střídavě mezi sebou a s podélným přesazením, přičemž zaváděcí oblasti vedle sebe ležících podélných pásem vymezují svými podélně vzájemně přesazenými konci a začátky příčně probíhající přesahové oblasti, v nichž se pás minerálních vláken v jednotlivých vzájemně přilehlých podélných pásmech vystavuje zavádění sil střídavě ze zaváděcích oblastí dvou po sobě následujících řad zaváděcích oblastí.

Pokud jde o zařízení, je uvedeného cíle podle vynálezu dosaženo zařízením pro výrobu výrobků z minerální vlny, pojených pojivém, s výrobní plochou pro ukládání minerálních vláken jako pásu z minerální vlny, s vytvrzovacím ústrojím pro pojivo, a se zpracovávacím ústrojím, zejména pěchovacím ústrojím, uspořádaným na vstupní straně od vytvrzovacího ústrojí, pro přeorientovávání minerálních vláken mechanickým působením, přičemž zpracovávací ústrojí má hnané

-2CZ 299434 B6 oběžné členy, působící na velké lícní plochy pásu z minerální vlny, přičemž oběžné členy mají nastavitelné rychlosti otáčení, s výhodou progresivně se snižující ve směru dopravy, a přičemž oběžné členy jsou ve směru napříč pásu z minerální vlny prostřídané vzájemně podélně přesažené, přičemž podstata řešení spočívá v tom, že oběžné členy jsou podlouhlé ve směru dopravy pásu z minerálních vláken, přičemž jsou uspořádány ve více příčných řadách oběžných členů, v nichž jsou oběžné členy po sobě následujících řad uloženy střídavě mezi sebou a s podélným přesazením, přičemž oběžné členy obíhají každý okolo dvou os otáčení, a to první osy ležící vzadu z hlediska směru dopravy a druhé osy ležící vpředu po směru dopravy, přičemž druhá osa otáčení každého oběžného členu je uložena v úrovni první osy otáčení oběžného členu násle10 dující příčné řady anebo je vůči této první ose posunuta dále po směru dopravy.

Je tak možné dosáhnout zcela odlišné kvality vůči kvalitě podle známého stavu techniky. Nedosahuje se primárně přeorientování vláken, při němž je velký podíl vláken uspořádán ve směru tloušťky na způsob lamelámí nebo pěchované desky, pro zvyšování pevnosti v tlaku desky, ale místo toho jsou vlákna intenzivně vzájemně zplsťována a zdeformována (warped; zkřivena, zprohýbána - dále v celém textu: zdeformována) a také tlačena k sobě. Současně také zaujmou před tím vodorovná vlákna nebo fragmenty vláken svislou polohu a přispějí tak ke zlepšení pevnosti v tlaku, přičemž však valchovací působení, k němuž dochází v přesahové oblasti zaváděcích oblastí, vede primárně ke zplsťování a ke zhušťovacímu přeorientování vláken nebo fragmentů vláken a tím ke konzolidaci a zlepšování mechanických vlastností. Je tak v případě potřeby možné vytvářet tenkou desku, podobající se pevné lepence, která je odolná vůči tahovým, ohybovým a pěchovacím zatížením v rovině její velké lícní plochy, což znamená, že při současné značné tuhosti se ani netrhá, ani v ní snadno nedochází k vybočením nebo vyboulením, přičemž je dále vzhledem k její malé tloušťce dostatečně odolná v tlaku, a to i bez vysokého podílu svisle postavených vláken, a nevykazuje po vytvrzení pojivá pružnost.

Toho je dosahováno vzájemným přesahem zaváděcích oblastí podélných sil, které jsou protáhlé v podélném směru pásu a jsou uspořádány tak, že jsou vzájemně přesazené. Toto přesahování představuje určitou odchylku od koncepce prostřídaného působení zaváděcích oblastí pro zabránění velkoplošné tvorbě záhybů a vrací se k působení aktivního čela, rozprostírajícího se po celé šířce pásu. Na rozdíl od běžných pěchovacích zařízení však není materiál, když se dostane do styku s tímto aktivním čelem, v podstatě nevedený, ale je již téměř plnoplošné veden a držen přilehlými končícími zaváděcími oblastmi, takže zborcení nebo dokonce vznik záhybů celých vlákenných souborů jsou vyloučeny. Při malých tloušťkách výrobků však v každém případě v přesahových oblastech nedochází primárně k pěchování přicházejícího materiálu, ale k vodorovnému valchování, zdeformování vláken a zplstění materiálu současně s tím, jak je pěchován. Na výstupu z přesahové oblasti končí působení první řady zaváděcích oblastí a materiál a opět čistě veden do zaváděcích oblastí druhé řady, přičemž zplstěný, zdeformovaný a stlačený stav dosažený v první přesahové oblasti je do jisté míry zafixovaný aje tak veden do druhé přesahové oblasti, která má následující zaváděcí oblasti a v níž dochází odpovídajícímu dalšímu zpracování.

Materiál tak může být zplstěn, podroben zdeformování vláken, stlačen a valchován tak intenzivně, jak je požadováno, vzájemným uspořádáním vhodného počtu zaváděcích oblastí nebo oběžných členů odpovídajících přesahovým oblastem za sebou, přičemž jedna řada zaváděcích oblastí vždy následuje za přesahovou oblastí pro udržování získaného stavu, dokud nezačne vytvrzování, které tento stav definitivně fixuje.

V principu je také možné zpracovávat desky větší tloušťky, aby se dosáhlo odpovídajících valchovacích, stlačovacích a pěchovacích účinků. Kde jsou tloušťky výrobků větší, účinek působení na povrch v přesahových oblastech přirozeně klesá směrem ke středu výrobku. V této střední oblasti však primárně pěchovací účinky vzrůstají, ale také zde je tvorba záhybů v celých vlákenných strukturách po velké plose minimalizována, protože podélné síly jsou zaváděny po šířce různé a v každém případě se nemohou dostat až k povrchu výrobku, kde i v případě velké tloušťky výrobku vznikají zplsťovací a zhušťovací účinky, popsané výše, jako výsledek vzájem-3CZ 299434 B6 ného zdeformování a valchování vláken, takže se získá plocha schopná být vystavena tahovému zatížení, spolu s v odpovídající míře vysokou odolností výrobku v ohybu.

Zvlášť výhodné je, je-li nejmenší výška pěchovacího kanálu menší než 40 mm, zejména menší než 25 mm, pro vyrobení tenké desky podobné lepence. V případě takové tenké desky dosahuje hloubka pásem působení na vzájemně opačných velkých lícních plochách desky až k opačné velké lícní ploše desky, takže se získá v podstatě homogenní valchování a zplstění. Naproti tomu v případě značně větších tlouštěk desky účinky zaváděcích oblastí ubývají směrem ke středu desky, jelikož vlákenné oblasti v blízkosti středu desky jsou vystaveny pouze menší míře působeio ní podle vynálezu, takže se získá stále specifický výrobek podle vynálezu mající tak zvanou „tvrdou plášťovou vrstvu“ na svých velkých lícních plochách.

Deska z minerální vlny podle vynálezu se můře vyznačovat vlnitou strukturou uspořádání vláken na velkých lícních plochách, jaké vzniklo z valchovacích nebo smykových působení na sousední zaváděcí oblasti v přesahové oblasti. Při odpovídající malé tloušťce desky je tato vlnitá struktura často viditelná také v řezech desky rovnoběžných s velkými stranami (velkými lícními plochami). Tato vlnitá struktura může být také vidět na úzkých stranách.

Deska z minerální vlny podle vynálezu je zvlášť vhodná jako vnější plášťová vrstva ve složeném výrobku z minerální vlny, a to nezávisle na druhu zpracování jádra nebo hlavní vrstvy tohoto složeného výrobku. Je-li tento výrobek pěchován obvyklým způsobem s tvorbou záhybů, tato vnější plášťová vrstva vytváří odpovídající pevnost v tahu tohoto povrchu a tedy i vcelku vysokou pevnost desky v ohybu. V každém případě vytváří vnější plášťová vrstva podobně jako tvrdá lepenková vrstva účinně zkvalitnění povrchu složeného výrobku a dodává například plsti k upevňování vzepřením (gripping felt) v důsledku odporu vnější plášťové vrstvy proti pěchování vysokou vzpěmou sílu, umožňuje v důsledku pevnosti plášťové vrstvy v tahu pochůznost střešních izolačních desek, ale nemá v důsledku své pevnosti v ohybu u fasádních desek optický matracový účinek a u průmyslových stropních desek nedochází k jakémukoli prohýbání do miskového tvaru a tvoří u desek pro nesení omítky ideální nosičovou vrstvu s ideální rovinností.

Mnohé tyto účinky jsou dosažitelné také tehdy, když tvrdý plášť leží uvnitř výrobku.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 perspektivní pohled na zařízení podle vynálezu, obr. 2 zvětšený půdorysný pohled na velkou lícní plochu desky, zpracovávané zařízením z obr. 1, v přesahové oblasti, a obr. 3 schéma zařízení podle vynálezu pro výrobu vícevrstvého výrobku z minerální vlny, majícího základní vrstvu a povrchovou vrstvu, zhotovenou zařízením z obr. 1.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je patrná dvojice zhušťovacích válců, působících na pás J2 z minerální vlny, který je dopravován na výrobní plose řešené jako výrobní pás. Pás 12 z minerální vlny byl vyroben na vstupní straně jako rouno známým způsobem rozvlákňovacími soupravami ve směru dopravy podél šipky 14 a ukládané na výrobní ploše 13, kde je předběžně zhušťován mezi zhušťovacími válci 10, li jako surové rouno s nevytvrzeným pojivém.

Na výstupní straně zhušťovacích válců _10, 11 prochází pás minerální vlny mezi dvěma sadami oběžných členů 15, 16 ve formě vodicích řemenů, zabraňujících pásu 12 z minerální vlny pružně se vracet do původního tvaru na výstupní straně mezery zhušťovacích válců 10, H a které dopravují pás 12 z minerální vlny k pěchovacímu ústrojí 17, jak je podrobněji vysvětleno níže.

-4CZ 299434 B6

Ve znázorněném příkladě sestává pěchovací ústrojí 17 ze tří za sebou uložených souprav dvojic oběžných členů 18, 19; 20, 21 a 22, 23, které jsou stejným způsobem jako oběžné členy 15, 16 vytvořeny jako soupravy řemenů, které vytvářejí mezi sebou pěchovací kanál pro pás 12 z minerální vlny. Na výstupní straně od pěchovacího ústrojí 17 ve směru 14 dopravy postupuje pás

12 z minerální vlny ve formě zhuštěného rouna obvyklým způsobem do vytvrzovacího ústrojí, například ve formě tunelové pece, v níž dochází k vytvrzování pojivá, jelikož vstup vytvrzovacího ústrojí přímo nenavazuje na výstup pěchovacího ústrojí 17, může zařízení podle vynálezu obsahovat vhodné vodicí řemeny nebo podobné prostředky pro zabraňování jakémukoli pruživému vracení pásu 12 z minerálních vláken do původní tloušťky před vytvrzováním.

Jak je patrné z výkresu, jak oběžné členy pěchovacího ústrojí 17, tak i oběžné členy 15, 16 jsou navrženy jako úzké řemeny, které se otáčejí na řemenicích 24, 25 a 26, uložených ve vzájemném odstupu a jedna vedle druhé na společném hřídeli, přičemž řemenice stejného typu jsou v daném příkladě označeny stejnými vztahovými značkami. Z výkresů je v tomto případě zřejmě, že soupravy výstupních (trailing - dále: druhých) řemenic 26 oběžných členů 15, 16: 18, 19 a 20, 21 jsou umístěny, z hlediska směru 14 dopravy, na výstupní straně náběžných (leading - dále: prvních) řemenic 25 oběžných členů 18, 19; 20, 21 a 22, 23, takže v každém případě vznikne přesahové pásmo 27, v němž zabírají vždy první řemeny mezi druhými řemeny oběžných členů, takže v těchto přesahových pásmech 27 je pás 12 z minerální vlny veden jak soupravou prvních řemenovitých oběžných členů 15, 16; 18, 19 a 20, 21, tak i soupravou druhých řemenovitých oběžných členů 18, 19; 20, 21 a 22, 23. Pro dosažení tohoto vzájemného průniku řemenů bez toho, aby souvislé hřídele řemenic 25, 26 ležely na stejně ose otáčení a vzájemně spolu kolidovaly, je v příkladě zvolen průměr druhých řemenic 26 jako podstatně menší, než je průměr prvních řemenic 25. Jak je patrné z obr. 1, mohou tak být přes krátkou celkovou délku jednotlivých oběžných členů ve směru 14 dopravy druhé řemenice 26 uspořádány mezi prvními řemenicemi 25, přičemž příslušné řemeny jsou vedeny od druhých řemenic 26 v mezerách mezi jednotlivými prvními řemenicemi 25.

Dle definice příslušného znaku zařízení podle vynálezu představují osy řemenic 25, 26 pro daný oběžný člen dvě osy otáčení, okolo nichž oběžný člen obíhá. Osa první řemenice 25 je tak první osa ležící vzadu z hlediska směru 14 dopravy a osa druhé řemenice 26 je tak osa ležící vpředu po směru 14 dopravy. Druhá osa otáčení oběžného členu, například oběžného členu 16 řady A, je v daném provedení, jak je patrné z obrázku, posunuta dále po směru 14 dopravy vůči první ose oběžného členu 19 následující příčné řady B.

Pro snazší orientaci v různých znacích způsobu a zařízení podle vynálezu v patentových nárocích jsou dále použity v obr. 1 doplňující vztahové značky. Oblasti, v nichž oběžné členy 15, 16; 18, 19; 20, 21; 22, 23 zavádějí do pásu 12 minerálních vláken zaváděcí síly, jsou označeny jako odpovídající zaváděcí oblasti Z15, Z16; Z18, Z19; Z20, Z21; Z22, Z23 (kde značka příslušného oběžného členu, např. 15, je ve značce zaváděcí oblasti pro rozlišení od samotného oběžného členu označena písmenem Z, např. Z15). Například zaváděcí oblast Z15 je tak styčná oblast oběžného členu 15 s pásem 12 vláken. Tyto zaváděcí oblasti jsou podlouhlé ve směru 14 postupu pásu 12 z minerálních vláken, a jsou uspořádány v příčných řadách A, B, C, D, kde vždy jedna z řad A až D odpovídá soupravě vedle sebe ležících dvojic oběžných členů 15, 16 resp. 18, 19 resp. 20, 21 resp. 22, 23. Zaváděcí oblasti Z15, Z16 a Z18, Z19 respektive zaváděcí oblasti Z18, Z19 a Z20, Z21 respektive zaváděcí oblasti Z20, Z21 a Z22, Z23 po sobě následujících řad A, B respektive B, C respektive C, D jsou uloženy střídavě mezi sebou a s podélným přesažením. Jinými slovy leží v mezerách mezi zaváděcími oblastmi jedné řady (například mezi zaváděcími oblastmi Z18, Z19 řady B) zaváděcí oblasti následující řady (v daném příkladě zaváděcí oblasti

Z20, Z21 řady C) s přesazením po směru Γ4 postupu pásu 12. Totéž lze říci o oběžných členech pokud jde o zařízení, tj. v daném případě o oběžných členech 18, 19 v řadě B a oběžných členech 20,21 v řadě C).

-5CZ 299434 B6

V podélném směru jsou zaváděcí oblasti Z15, Z16; Z18, Z19; Z20, Z21; Z22, Z23 uspořádány v podélných pásmech pl, p2, p3,......p!7. Zaváděcí oblasti vedle sebe ležících podélných pásem pl, p2, p3,......p!7, vymezují svými podélně vzájemně přesazenými konci a začátky příčně probíhající přesahové oblasti 27, v nichž je pás 12 minerálních vláken v jednotlivých vzájemně přilehlých podélných pásmech pl, p2, p3,......p!7 vystaven zavádění sil střídavě ze zaváděcích oblastí dvou po sobě následujících řad A, B; B, C; C, D zaváděcích oblastí Z15, Z16, Z18, Z19; Z18, Z19, Z20, Z21; Z20, Z21, Z22, Z23.

Řemenovité oběžné členy 15, 16; 18, 19; 20, 24 a 22, 23 mají každý malou šířku pouze několika ío centimetrů a jsou uspořádány v každé soupravě v takových vzdálenostech od sebe, že řemeny přilehlé soupravy mohou právě proniknout mezerami, v důsledku čehož jednotlivé řemeny oběžných členů působí co možná nej intenzivněji na pás 12 z minerální vlny.

Kdyby měly oběžné členy 15, 16; 18, 19; 20, 21 a 22, 23 běžet stejnou rychlostí, získal by se vodicí kanál pro pás 12 z minerální vlny, v němž by byl pás 12 z minerální vlny v každém případě přebírán druhými oběžnými členy před tím, než mohou první oběžné členy vystoupit ze záběru s povrchem pásu 12 z minerální vlny. Pro dosazení požadovaného zhušťovacího účinku jsou však druhé oběžné členy 18, 19; 20, 21 a 22, 23 v každém případě poháněny nižší rychlostí než oběžné členy 15, 16; 18, 19; 20, 21, uložené na jejich vstupní („protiproudové“) straně z hle20 diska směru 14 dopravy. Výsledkem toho je, že oběžné členy vyvíjejí, jakje samo o sobě známo v oboru pěchování pásů z minerální vlny, na pás 12 z minerální vlny brzdicí účinek, který vede ke zhušťování materiálu pásu 12 z minerální vlny a současně k přeorientování vláken.

Podstatný znak způsobu podle vynálezu spočívá v tom, že přes jejich odlišné rychlosti otáčení působí soupravy oběžných členů, otáčejících se odlišnou rychlostí, v přesahové oblasti 27 na pás 12 z minerální vlny současně, a to v šířkových pásmech odpovídajících šířkám příslušných oběžných členů. Výsledkem toho je, že alespoň povrchový materiál pásu J_2 z minerální vlny v podélných pásmech odpovídajících prvním řemenů je veden do přesahové oblasti 27 a touto přesahovou oblastí 27 při nezmenšené rychlosti, zatímco druhé řemeny zabírají do mezer mezi prvními řemeny, přičemž se otáčejí nižší rychlostí a brzdí materiál. To má za následek vlnité zdeformování vláken materiálu pásu 12 z minerální vlny, jakje vyznačeno čerchovanými čarami na obr. 2. Současně má materiál pásu z minerální vlny sklon k tomu, jako by se ponořoval směrem dolů v brzdicích podélných pásmech přesahové oblasti 27, takže se při současném zhušťování materiálu dosahuje valchovacími účinky a tlakovými silami celkový kombinovaný pěchovací a zplsťovací účinek. Obzvláště v případech, kdy se používají pásy 12 z tenkého materiálu, pronikají tyto účinky celou tloušťkou pásu z minerální vlny, takže po vytvrzení se dosáhne mechanicky pevného hustého povrchu, což je výhodné pro řadu případů použití.

Vzhledem ke zhušťování v přesahové oblasti 27, které je do určité míry vlnovitě, je tak možné kromě pouhých pěchovacích účinků, a přídavně k nim, vyvíjet působení na pás 12 z minerální vlny, které zejména v případě malých tlouštěk pásu 12 z minerální vlny vede s výhodou k valchování a zdeformovacím a zplsťovacím účinkům.

V případě větších tlouštěk převládají ve střední oblasti pásu 12 z minerální vlny pěchovací účinky. To však nevede k rušivé tvorbě záhybů v celých vlákenných souborech, neboť i když dochází k tvorbě záhybů ve střední oblasti, jsou povrchové vrstvy zachovány, takže dojde ke krytí mezer mezi záhyby tohoto druhu a nedochází tak k nežádoucímu snižování pevnosti v ohybu a tepelně a zvukově izolační schopnosti desek, vyrobených tímto způsobem, přičemž současně dochází ke kompenzaci těchto jevů zvýšením ohybové pevnosti vzhledem k vysoce konzolidovaným vnějším vrstvám.

Jak je znázorněno na obr. 1 a 2, mohou být přesahové oblasti 27 tohoto druhu uspořádány ve větším počtu jedna za druhou, aby se dosáhlo odpovídajícím způsobem úplnějších zdeformovacích, pěchovacích a valchovacích účinků, přičemž destrukci materiálu od jedné přesahové

-6CZ 299434 B6 oblasti 27 ke druhé přesahové oblasti 27 se předejde tím, že před tím brzděné podélné oblasti pokračují v posunu nezměněnou rychlostí v příští přesahové oblasti 27, zatímco podélné oblasti, ležící mezi nimi a jimiž přesahová oblast 27 ležící na vstupní („protiproudové“) straně před tím prošla, jsou brzděny. Výsledkem toho je, že popsané účinky tak mohou být intenzifikovány od jednoho stupně ke druhému.

Požadované efekty mohou být dále řízeny vhodnou volbou délky přesahové oblasti 27, měřené ve směru 14 dopravy. Čím delší je přesahová oblast 27, tím intenzivnější je valchovací a zdeformovací účinek na materiál. Délky přesahových oblastí, které jsou v tomto ohledu vhodné, ío jsou až 500 mm, s výhodou okolo 150 až 300 mm, zejména okolo 200 mm.

Kromě toho mohou být účinky ovlivněny volbou výsky pěchovacího kanálu. Ve znázorněném příkladě je pěchovací kanál navržen s nezměněnou výškou, ale může být také navržen tak, že se zužuje nebo rozšiřuje, a to s tím výsledkem, že kromě valchovacích a zdeformovacích účinků mohou být zejména také ovládány pěchovací účinky a zhušťování. Zejména když jde o větší tloušťky pásu 12 z minerální vlny, může být výhodné zužující se provedení pěchovacího kanálu mezi oběžnými členy 15, 16; 18, 19; 20, 21 a 22, 23, tj. s tvarem sbíhajícím se ve směru dopravy.

Obr. 3 znázorňuje obměněné a složitější provedení vynálezu. Zde se vyrábí výrobek z minerální vlny hlavně s pěchovanou hlavní vrstvou, mající horní a dolní tvrdou plášťovou vrstvu, a s laminací na obou stranách, zhotovovaný v jedné operaci.

V provedení podle obr. 3 jsou použita tři pěchovací ústrojí 171, 172, 173 typu podle vynálezu, která jsou v případě potřeby kombinována se čtvrtým pěchovacím ústrojím 100 na výstupní straně, přičemž uvedené pěchovací ústrojí 100 je vřazeno mezi výstup pěchovacích ústrojí 171, 172 a 173 a vstup vytvrzovacího ústrojí 101, například ve formě tunelové pece. Pěchovací ústrojí 100 je vytvořeno v daném příkladě jako dvojice brzdicích pásů, uspořádaných po celé šířce pásu 12 z minerální vlny, a na jeho vstupu také vstupují horní laminovací pás 102 a dolní laminovací pás 103, které jsou přitlačovány brzdicími pásy pěchovacího ústrojí 100. Brzdicí pásy pěcho30 vacího ústrojí 100 jsou ohýbány v oblasti vstupu vytvrzovacího ústrojí 101 na ohýbacích válečcích 104 malého průměru, takže brzdicí pásy se mohou pohybovat znázorněným způsobem do blízkosti oblasti působení pásů vytvrzovacího ústrojí, aby se zabránilo pružnému vracení pásu 12 z minerální vlny k původní tloušťce.

Pěchovací ústrojí 171, 172 a 173 jsou ve srovnání s pěchovacím ústrojím 17 (obr. 1) pozměněna, a jsou navržena vzájemně shodně, takže stačí detailní popis pěchovacího ústrojí 172. To má tři oběžné členy 118, 119; 120, 121 a 122, 123, které se otáčejí na shodných řemenicích 125 a tvoří tak pěchovací kanál. Jak je vysvětleno v souvislosti s obr. 1, je každý oběžný člen navržen jako soubor úzkých řemenů, které jsou drženy pod napětím kotouči 105 na té straně řemenic 125, která je odvrácená od pásu 12 z minerální vlny. V tomto případě jsou řemenice 125 pro oběžný člen 118 umístěné na obou stranách první řemenice 125 oběžného členu 120, přičemž oběžný člen 118 je držen v odstupu od těchto středních řemenic 125 pomocí napínacích kotoučů 105.

Oběžný člen 120, který je uprostřed obr. 3, překlenuje jak druhé (výstupní) řemenice 125 oběžného členu 118, tak i a první (náběžně) řemenice 125 oběžné členu 122, zatímco oběžný člen 122 překlenuje druhé (výstupní) řemenice 125 středního oběžného členu 120 a je ohýbán na výstupních řemenicích 126 menšího průměru. Ve znázorněném příkladě se výstupní řemenice 126 obou pěchovacích ústrojí 171, 173 také otáčejí na hřídeli výstupních řemenic 126 a jsou uspořádány v úhlu okolo 600 vzhledem k pěchovacímu ústrojí 172. Horní a dolní tvrdý plášťový materiál jsou tak vedené přímo na pás 12 z minerálních vláken pěchovacími ústrojími 171, 173 a mohou být přímo přebírány spolu s pásem 12 z minerálních vláken pěchovacím ústrojím 100. Uspořádání, vysvětlené vzhledem k té straně pěchovacího ústrojí 172, která je na výkrese horní strana, samozřejmě platí odpovídajícím způsobem pro dolní stranu.

-7CZ 299434 B6

Podobně jako pěchovací ústrojí 17 na obr. 1, vytvářejí pěchovací ústrojí 171, 172 a 173 přesahové oblasti 127, v nichž první rychlejší oběžné členy 118, 119 a 120, 121 zabírají současně a vedle sebe s druhými pomalejšími oběžnými členy 120, 121 a 122, 123 na povrchu pásu 12 z minerálních vláken a vyvíjejí účinky, popsané ve spojení s obr. 1 a 2.

Pomocí zařízení podle vynálezu, uspořádaných tímto způsobem, mohou být vyráběny nejrůznější kombinace výrobků, konkrétně s laminací a bez laminace, a s výztužnými prvky nebo bez nich, podle potřeby. Když je tak například pěchovací ústrojí 172 v provozu, může být vyráběn primárně pěchovaný pás 12 z minerálních vláken o srovnatelné velké tloušťce. V tomto případě ío přichází na výrobní plochu 13. (obr. 1), neznázoměnou na obr. 3, surové rouno ve formě pásu z minerálních vláken, o tloušťce A 200 až 900 mm, s výhodou 300 až 500 mm, a na vstupu pěchovacího ústrojí 172 je pás 12 stlačován na tloušťku B 10 až 210 mm, s výhodou 50 až 150 mm, zejména 70 až 120 mm, a je pěchován v této tloušťce a také vystaven přídavným valchovacím, zplsťovacím a zhušťovacím účinkům. Materiál pro tvrdé pláště může přicházet s tloušťkou rouna C o velikosti 100 až 450 mm, s výhodou 150 až 300 mm, zejména 200 až

250 mm, a v pěchovacích ústrojích 171 a 173 je stlačován na tloušťku D o velikosti 5 až

105 mm, a současně je také vystavován odpovídajícím valchovacím, zdeformovacím a zplsťovacím a také pěchovacím a zhušťovacím účinkům.

Jak je demonstrováno uvedenými širokými rozměrovými rozmezími, je tak možné vyrábět jakékoli požadované výrobky, mající nejrůznější vlastnosti. Je-li tak například v provozu pouze pěchovací ústrojí 172, je možné vyrábět primárně pěchovaný výrobek značné tloušťky, bez jakýchkoli záhybů nebo podobných znaků negativně ovlivňujících mechanickou pevnost, zejména pevnost v ohybu, a dosahuje se naopak velmi homogenního pěchovávání s vyztuženými povrchy, jak již bylo podrobněji vysvětleno v souvislosti s obr. 1 a 2. když pěchovací ústrojí 172 pracuje souběžně s pěchovacím ústrojím 171 nebo 173, mohou být kombinovány dva nebo tři pásy 12 z minerálních vláken, přednostně pěchované, přibližně stejné tloušťky, nebo může být pomocí pěchovacích ústrojí 171 nebo 173 ukládána na pás 12 z minerálních vláken konzolidovaná povrchová vrstva relativně velké tloušťky. Konečně mohou být použita všechna tři pěcho30 vací ústrojí 171, 172 a 173 pro získání jakéhokoli požadovaného výrobku, počínaje podrobněji vysvětlenou variantou s relativně tlustou střední vrstvou s tvrdými tenkými povrchovými vrstvami na obou stranách, přes kombinaci tří pěchovaných vrstev přibližně stejné tloušťky, až po řešení s vnějšími vrstvami velké tloušťky a tvrdou tenkou vrstvou jako střední vrstvou.

Řízením rychlosti jednotlivých oběžných členů 118 až 123 může být dále intenzita pěchovacích, valchovacích, zdeformovacích, zplsťovacích a zhušťovacích účinků nastavena odlišně na každém z jednotlivých pěchovacích ústrojí 171, 172 a 173. V tomto případě může být v případě potřeby zvolena stejná rychlost oběžných členů, takže místo pěchování se dosáhne pouze laminámího podávání pásu 12 z minerální vlny, pro získání laminámí střední vrstvy nebo laminámí vnější vrstvy na jedné straně nebo na obou stranách, je-li toto cílem sledovaným pro výrobek v daném konkrétním případě. Pěchovaná tvrdá střední vrstva mezi dvěma tlustšími laminámími vnějšími vrstvami může být také výhodná, například u plsti pro upevňování vzepřením (gripping felt).

Jak bylo ukázáno předchozím popisem, je možná řada obměn a úprav znázorněných provedení, aniž by se opustil rozsah vynálezu. Tak například může být vzájemný průnik souprav řemenů pro získání přesahových oblastí 27 a 127 realizován jakýmkoli požadovaným konstrukčním způsobem odchylné od znázorněných provedení. Je zde podstatné, aby byl pouze hřídel řemenic, vzájemně přilehlých ve směru 14 dopravy, umístěn vně obvodu těchto řemenic. Dále může být také zvoleno konstrukční provedení, v němž se místo řemenů jako oběžných členů použije například třecích tyčí, které jsou uspořádány například jako hrábě tak, že do sebe vzájemně zapadají a jsou poháněny podélně sem a tam místo kontinuálního oběžného pohybu.

Následující dva příklady slouží pro poskytnutí dalších podrobností o vynálezu.

-8CZ 299434 B6

Příklad 1

Při vycházení ze surového rouna ve formě pásu 12 o tloušťce 80 mm s objemovou hmotností 5 125 kg/m³ se provádí předběžné zhušťování pomocí zhušťovacích válců 10, 11 pro zhušťování rouna svislým směrem na přibližně polovinu přiváděné tloušťky. Předběžně zhuštěné rouno se poté zavádí do pěchovacího zařízení 17 z obr. 1, ale se čtyřmi přesahovými oblastmi 27, pro získání stejné symetrie pásových podélných oblastí. Šířka mezery mezi oběžnými členy byla mm, což odpovídá tloušťce takto získaného výrobku.

Ve srovnání s deskovitým výrobkem z minerální vlny, získaným běžným pěchovacím nebo zkadeřovacím působením, měl deskový výrobek zhotovený podle vynálezu vlastnosti, uvedené vtab. 1. Měření byla provedena se vždy třemi zkušebními tělesy, a průměrné hodnoty jsou uvedeny rovněž v tab. 1. Rozměr každého zkušebního tělesa byl 200 x 200 mm, s tloušťkou

20 mm, j ak j iž bylo uvedeno.

TAB.l

	Běžný deskový výrobek	Deskový výrobek podle vynálezu	Zlepšení
Obj. hmotnost surového rouna [kg/m³]	140	125	-
Obj. hmotnost získaného výrobku [kg/m³]	182	145	-35
Míra zkadeření	1:1,3	1:1,16	-1:0,14
Obsah pojivá (hmotn.%)	4,0	2,9	-1,1
Napětí v tlaku podle DIN 52272 („Druckspannung“)	28 standard.požad.>l 8	25	v požad. rozmezí
Stlačitelnost podle DIN 18165 („Zusammendruckung“) [mm]	2,0 standard.požad.<3	1,5	+25 %

Jak je patrné z tab. 1, má výrobek získaný podle vynálezu nejen sníženou objemovou hmotnost a šetří tak suroviny, ale ve srovnání s běžným produktem také šetří pojivo při dosahování srovnatelně dobrého napětí v tlaku a pevnosti v tlaku. Stlačitelnost výrobku, získaného podle vynálezu, byla dokonce o 25 % lepší než u běžného výrobku.

Příklad 2

Výchozí materiál je pás 12 surového rouna z minerální vlny s tloušťkou 50 mm a objemovou hmotností 100 kg/m³. Šířka mezery mezi oběžnými členy a tím i tloušťka výrobku byla pouze

10 mm, a zkušební tělesa měla velikost 200 x 200 x 10 mm. Všechny další parametry byly jako v příkladě 1, a srovnávací vhodný výrobek byl nezkadeřená nebo nepěchovaná deska z minerální vlny s vysokou objemovou hmotností, jaká je potřebná pro získání srovnatelné pevnosti. Zkadeřený nebo pěchovaný běžný srovnatelný výrobek nebyl k dispozici, jelikož při této nízké tloušťce pouze 10 mm nemohlo být s obvyklým vybavením provedeno žádné zkadeření.

-9CZ 299434 B6

TAB. 2

	Běžný deskový výrobek	Deskový výrobek podle vynálezu	zlepšení
Obj. hmotnost surového rouna [kg/m³]	180	100	-
Obj. hmotnost získaného výrobku [kg/m³]	180	120	-60
Míra zkadeření	Nezkadeřitelné při této tloušťce	1:1,2	Možné vyrobit jako zkadeřený výrobek s tl. 10 mm
Obsah pojivá (hmotn.%)	4,0	2,9	-1,1
Napětí v tlaku podle DIN 52272	7	8	v požad.
(„Druckspannung“)	standard.požad.>6		rozmezí
Stlačitelnost podle DIN 18165 („Zusammendrůckung“) [mm]	1,5 standard.požad.<3	2,0	+25 %

Jak je zřejmé z tab. 2, je při použití vynálezu poprvé možné vyrobit zkadeřenou nebo pěchova5 nou desku o tloušťce pouze 10 mm, která může být vhodně kombinována, zejména jako tak zvaná tvrdá tenká plášťová vrstva (hard skin), s dalšími vrstvami z minerální vlny.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob výroby výrobků z minerální vlny, pojených pojivém, při němž se na výrobní plochu

15 (13) ukládají minerální vlákna pro vytvoření pásu (12) z minerální vlny a předběžně se zhušťují, a relativní polohy těchto minerálních vláken se přeorientovávají mechanickým působením, k čemuž se pás (12) vede na jeho velkých lícních plochách a současně se do něj rovnoběžně s velkými lícními plochami a ve směru (14) jeho postupu zavádějí síly, zejména pěchovací síly, přičemž tyto síly se zavádějí v zaváděcích oblastech, uspořádaných jednak napříč ke směru

20 posunu vedle sebe a jednak s mezilehlými odstupy za sebou ve směru postupu pásu v podélných pásmech, přičemž zaváděcí oblasti sousedních podélných pásem jsou vzájemně vůči sobě přesazené, a po zpracování pásu z minerálních vláken přeorientováním vláken mechanickým působením zaváděných sil v zaváděcích oblastech se pojivo obsažené v pásu vytvrzuje, vyznačený tím, že

25 zaváděcí oblasti (Z15, Z16, Z18, Z19, Z20, Z21, Z22, Z23) jsou podlouhlé ve směru (14) postupu pásu (12) z minerálních vláken, a jsou uspořádány ve více příčných řadách (A, B, C, D) zaváděcích oblastí, v nichžjsou zaváděcí oblasti (Z15, Z16 a Z18, Z19 resp. Z18, Z19 a Z20, Z21 resp. Z20, Z21 a Z22, Z23) po sobě následujících řad (A, B resp. B, C resp. C, D) uloženy střídavě mezi sebou a s podélným přesazením,

30 přičemž zaváděcí oblasti (Z15, Z16, Z18, Z19, Z20, Z21, Z22, Z23) vedle sebe ležících podélných pásem (pl, p2, p3....pl7) vymezují svými podélně vzájemně přesazenými konci a začátky příčně probíhající přesahové oblasti (27, 127), v nichž se pás (12) minerálních vláken v jednotlivých vzájemně přilehlých podélných pásmech (pl, p2, p3...pl7) vystavuje zavádění sil střídavě

-10CZ 299434 B6 ze zaváděcích oblastí dvou po sobě následujících řad (A, Β; B, C; C, D) zaváděcích oblastí (Z15, Z16, Z18, Z19; Z18, Z19, Z20, Z21; Z20, Z21, Z22, Z23).
2. Zařízení pro výrobu výrobků z minerální vlny, pojených pojivém,
5 s výrobní plochou (13) pro ukládání minerálních vláken jako pásu (12) z minerální vlny, s vytvrzovacím ústrojím (101) pro pojivo, a se zpracovávacím ústrojím, zejména pěchovacím ústrojím (17; 171, 172, 173), uspořádaným na vstupní straně od vytvrzovacího ústrojí (101), pro přeorientovávání minerálních vláken mechanickým působením, přičemž zpracovávací ústrojí má hnané oběžné členy (15, 16; 18, 19; 20, 21;

io 22, 23), působící na velké lícní plochy pásu (12) z minerální vlny, přičemž oběžné členy (15, 16; 18, 19; 20, 21; 22, 23) mají nastavitelné rychlosti otáčení, s výhodou progresivně se snižující ve směru (14) dopravy, a přičemž oběžné členy (15, 16; 18, 19; 20, 21; 22, 23) jsou ve směru napříč pásu (12) z minerální vlny prostřídané vzájemně podélně přesazené,

15 vyznačené tím, že oběžné členy (15, 16; 18, 19; 20, 21; 22, 23) jsou podlouhlé ve směru (14) dopravy pásu (12) z minerálních vláken, přičemž jsou uspořádány ve více příčných řadách (A, B, C, D) oběžných členů, v nichž jsou oběžné členy (15, 16 a 18, 19 resp. 18, 19 a 20, 21 resp. 20, 21 a 22, 23) po sobě následujících řad (A, B resp. B, C resp. C, D) uloženy střídavě mezi sebou a s podélným

20 přesazením, přičemž oběžné členy (15, 16; 18, 19; 20, 21; 22, 23) obíhají každý okolo dvou os otáčení, a to první osy ležící vzadu z hlediska směru (14) dopravy a druhé osy ležící vpředu po směru (14) dopravy, přičemž druhá osa otáčení každého oběžného členu (15, 16; 18, 19; 20, 21; 22, 23) je uložena 25 v úrovni první osy otáčení oběžného členu (15, 16; 18, 19; 20, 21; 22, 23) následující příčné řady (B, C, D) anebo je vůči této první ose posunuta dále po směru (14) dopravy.