CZ20003273A3 - Klimatizace pro budovu, zejména budovu s nulovou energií - Google Patents

Klimatizace pro budovu, zejména budovu s nulovou energií Download PDF

Info

Publication number
CZ20003273A3
CZ20003273A3 CZ20003273A CZ20003273A CZ20003273A3 CZ 20003273 A3 CZ20003273 A3 CZ 20003273A3 CZ 20003273 A CZ20003273 A CZ 20003273A CZ 20003273 A CZ20003273 A CZ 20003273A CZ 20003273 A3 CZ20003273 A3 CZ 20003273A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
air
building
heat
exhaust
fresh air
Prior art date
Application number
CZ20003273A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ300600B6 (cs
Inventor
Edmond D. Krecke
Original Assignee
Edmond D. Krecke
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Priority claimed from DE29804095U external-priority patent/DE29804095U1/de
Priority claimed from DE19809974A external-priority patent/DE19809974B4/de
Application filed by Edmond D. Krecke filed Critical Edmond D. Krecke
Publication of CZ20003273A3 publication Critical patent/CZ20003273A3/cs
Publication of CZ300600B6 publication Critical patent/CZ300600B6/cs

Links

Classifications

    • F—MECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F28—HEAT EXCHANGE IN GENERAL
    • F28D—HEAT-EXCHANGE APPARATUS, NOT PROVIDED FOR IN ANOTHER SUBCLASS, IN WHICH THE HEAT-EXCHANGE MEDIA DO NOT COME INTO DIRECT CONTACT
    • F28D20/00—Heat storage plants or apparatus in general; Regenerative heat-exchange apparatus not covered by groups F28D17/00 or F28D19/00
    • F28D20/0052—Heat storage plants or apparatus in general; Regenerative heat-exchange apparatus not covered by groups F28D17/00 or F28D19/00 using the ground body or aquifers as heat storage medium
    • E—FIXED CONSTRUCTIONS
    • E04—BUILDING
    • E04B—GENERAL BUILDING CONSTRUCTIONS; WALLS, e.g. PARTITIONS; ROOFS; FLOORS; CEILINGS; INSULATION OR OTHER PROTECTION OF BUILDINGS
    • E04B1/00—Constructions in general; Structures which are not restricted either to walls, e.g. partitions, or floors or ceilings or roofs
    • E04B1/62—Insulation or other protection; Elements or use of specified material therefor
    • E04B1/74—Heat, sound or noise insulation, absorption, or reflection; Other building methods affording favourable thermal or acoustical conditions, e.g. accumulating of heat within walls
    • F—MECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F24—HEATING; RANGES; VENTILATING
    • F24D—DOMESTIC- OR SPACE-HEATING SYSTEMS, e.g. CENTRAL HEATING SYSTEMS; DOMESTIC HOT-WATER SUPPLY SYSTEMS; ELEMENTS OR COMPONENTS THEREFOR
    • F24D11/00—Central heating systems using heat accumulated in storage masses
    • F24D11/006—Central heating systems using heat accumulated in storage masses air heating system
    • F—MECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F24—HEATING; RANGES; VENTILATING
    • F24D—DOMESTIC- OR SPACE-HEATING SYSTEMS, e.g. CENTRAL HEATING SYSTEMS; DOMESTIC HOT-WATER SUPPLY SYSTEMS; ELEMENTS OR COMPONENTS THEREFOR
    • F24D3/00—Hot-water central heating systems
    • F24D3/12—Tube and panel arrangements for ceiling, wall, or underfloor heating
    • F24D3/14—Tube and panel arrangements for ceiling, wall, or underfloor heating incorporated in a ceiling, wall or floor
    • F—MECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F24—HEATING; RANGES; VENTILATING
    • F24F—AIR-CONDITIONING; AIR-HUMIDIFICATION; VENTILATION; USE OF AIR CURRENTS FOR SCREENING
    • F24F12/00—Use of energy recovery systems in air conditioning, ventilation or screening
    • F24F12/001—Use of energy recovery systems in air conditioning, ventilation or screening with heat-exchange between supplied and exhausted air
    • F—MECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F24—HEATING; RANGES; VENTILATING
    • F24F—AIR-CONDITIONING; AIR-HUMIDIFICATION; VENTILATION; USE OF AIR CURRENTS FOR SCREENING
    • F24F5/00—Air-conditioning systems or apparatus not covered by F24F1/00 or F24F3/00, e.g. using solar heat or combined with household units such as an oven or water heater
    • F24F5/0046—Air-conditioning systems or apparatus not covered by F24F1/00 or F24F3/00, e.g. using solar heat or combined with household units such as an oven or water heater using natural energy, e.g. solar energy, energy from the ground
    • F—MECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F24—HEATING; RANGES; VENTILATING
    • F24S—SOLAR HEAT COLLECTORS; SOLAR HEAT SYSTEMS
    • F24S20/00—Solar heat collectors specially adapted for particular uses or environments
    • F24S20/60—Solar heat collectors integrated in fixed constructions, e.g. in buildings
    • F24S20/67—Solar heat collectors integrated in fixed constructions, e.g. in buildings in the form of roof constructions
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02A—TECHNOLOGIES FOR ADAPTATION TO CLIMATE CHANGE
    • Y02A30/00—Adapting or protecting infrastructure or their operation
    • Y02A30/27—Relating to heating, ventilation or air conditioning [HVAC] technologies
    • Y02A30/272—Solar heating or cooling
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02B—CLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES RELATED TO BUILDINGS, e.g. HOUSING, HOUSE APPLIANCES OR RELATED END-USER APPLICATIONS
    • Y02B10/00—Integration of renewable energy sources in buildings
    • Y02B10/20—Solar thermal
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02B—CLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES RELATED TO BUILDINGS, e.g. HOUSING, HOUSE APPLIANCES OR RELATED END-USER APPLICATIONS
    • Y02B10/00—Integration of renewable energy sources in buildings
    • Y02B10/40—Geothermal heat-pumps
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02B—CLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES RELATED TO BUILDINGS, e.g. HOUSING, HOUSE APPLIANCES OR RELATED END-USER APPLICATIONS
    • Y02B30/00—Energy efficient heating, ventilation or air conditioning [HVAC]
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02B—CLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES RELATED TO BUILDINGS, e.g. HOUSING, HOUSE APPLIANCES OR RELATED END-USER APPLICATIONS
    • Y02B30/00—Energy efficient heating, ventilation or air conditioning [HVAC]
    • Y02B30/56—Heat recovery units
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02E—REDUCTION OF GREENHOUSE GAS [GHG] EMISSIONS, RELATED TO ENERGY GENERATION, TRANSMISSION OR DISTRIBUTION
    • Y02E10/00—Energy generation through renewable energy sources
    • Y02E10/40—Solar thermal energy, e.g. solar towers
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02E—REDUCTION OF GREENHOUSE GAS [GHG] EMISSIONS, RELATED TO ENERGY GENERATION, TRANSMISSION OR DISTRIBUTION
    • Y02E10/00—Energy generation through renewable energy sources
    • Y02E10/40—Solar thermal energy, e.g. solar towers
    • Y02E10/44—Heat exchange systems
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02E—REDUCTION OF GREENHOUSE GAS [GHG] EMISSIONS, RELATED TO ENERGY GENERATION, TRANSMISSION OR DISTRIBUTION
    • Y02E60/00—Enabling technologies; Technologies with a potential or indirect contribution to GHG emissions mitigation
    • Y02E60/14—Thermal energy storage
    • Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02E—REDUCTION OF GREENHOUSE GAS [GHG] EMISSIONS, RELATED TO ENERGY GENERATION, TRANSMISSION OR DISTRIBUTION
    • Y02E70/00—Other energy conversion or management systems reducing GHG emissions
    • Y02E70/30—Systems combining energy storage with energy generation of non-fossil origin

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • General Engineering & Computer Science (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Combustion & Propulsion (AREA)
  • Thermal Sciences (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Sustainable Energy (AREA)
  • Sustainable Development (AREA)
  • Architecture (AREA)
  • Acoustics & Sound (AREA)
  • Electromagnetism (AREA)
  • Civil Engineering (AREA)
  • Structural Engineering (AREA)
  • Building Environments (AREA)
  • Central Air Conditioning (AREA)
  • Air Conditioning Control Device (AREA)

Description

Oblast techniky
Vynález se týká způsobu klimatizace a klimatizačních zařízení budov s nepatrnou ztrátou tepla, podle předvýznakové části nároku 1, popřípadě 2, a dále nízkoenergetického domu, zejména domu s nulovou energií podle předvýznakové části nároku 18.
Dosavadní stav techniky
Ze spisu WO 97/10 474 je známo energetické zařízení pro budovy s použitím solárních jímačů, výměníků tepla a zásobníků tepla, aby budovu podle potřeby pasivně ohřívaly nebo ochlazovaly. Vedle transmisních tepelných ztrát v zimě z vnitřní oblasti budovy, popřípadě transmisních tepelných zisků během léta, existují ještě tepelné ztráty během zimy způsobené větráním, a nežádoucí ohřívání v létě. V zimě určuje tato tepelná ztráta daná větráním společně s transmisní tepelnou ztrátou spotřebu tepla budovy. Aby se splnily zadané hodnoty Fraunhoferova institutu, popřípadě ochranného nařízení o teple (Německo) pro tak zvané domy s nulovou energií, musejí být tepelné ztráty u budovy, dané větráním, udržovány co možná nejnižší. (Domy s nulovou energií jsou podle definice budovy s dodávkou tepla méně než 20 KW m2/a). Dále je žádoucí, aby se takovýchto nízkých hodnot pro dodávku tepla vůbec nedosáhlo.
Vnější stěny budovy popsané ve spisu WO 97/10 474 zahrnují vnitřní betonovou vrstvu a vnější vrstvu izolačního materiálu (vedle vrstev omítky), a tepelná energie se přivádí do masivní stěny, která je téměř tak teplá jako vnitřní prostor. Aby se splnily zadané hodnoty Fraunhoferova institutu, popřípadě ochranné nařízení o teple (Německo) pro tak zvané domy s nulovou energií, bylo • fc fc fcfc · • fc • · · • fc · ·· ·· fc fc fcifc •lfc by také žádoucí, aby se mohla za účelem vytápění používat energie s nízkou teplotou (pod teplotou místnosti), aby se tak mohly také využívat zásobníky tepla nebo tepelné nádrže s nižší teplotou, než je teplota místností vytápěného domu.
Základem vynálezu je proto úkol uvést způsob klimatizace a klimatizační zařízení pro budovy, se kterými může být tepelná ztráta budov minimalizována. Žádoucí by ale také bylo vytvoření konstrukcí budov, aby se energie s nízkou teplotou (to znamená teplo s hodnotami teploty ležícími pod teplotou místnosti) mohla použít za účelem vytápění.
Podstata vynálezu
Zadaný úkol se překvapivě jednoduchým a inteligentním způsobem řeší již na základě způsobových kroků nároku 1, popřípadě kombinace znaků nároku 2, a provádí se a dále rozvíjí pomocí dalších znaků závislých nároků.
Vynálezem se vytváří systém čerstvý vzduch - odpadní vzduch, který tvoří zařízení pro tepelnou výměnu pomocí protiproudu. Tepelná energie obsažená v odpadním vzduchu se v široké míře získává zpět. Systém čerstvý vzduch odpadní vzduch se kromě toho napojuje na zásobník tepla, položený výhodně pod budovou, aby mu odevzdával přebytečnou energii a zase z něho tuto tepelnou energii přijímal, aby čerstvý vzduch, přiváděný do budovy, příslušným způsobem temperoval.
Použití tepla o hodnotách teploty nacházející se pod teplotou místnosti vytápěné budovy se umožní znaky nároku 18, a dále se rozvíjí dalšími znaky na něm závislých nároků. U obzvláště výhodného způsobu se dá nízká teplota nosného média tepla využívat během teplejších nebo horkých období, kupříkladu v tropech, ke chlazení.
4 4 • 4 44 ♦ · • · ·
•444 444
4(4 4
4Κ4 4
4' 4 4
Pomocí vynálezu se tepelná energie zásobníku tepla s nízkou teplotou zavádí do jádrové zóny betonových vnějších stěn. Ve středu vnější zdi má teplota hodnotu nacházející se pod teplotou místnosti, takže zvednutím teploty jádra se může uskutečňovat rozvod tepla ve stěně, který vede ke zvýšení vnitřní teploty, ačkoliv přiváděný nositel tepelné energie má teplotu (počáteční teplotu), která je menší než teplota místnosti.
Podle vynálezu se výhodně používá symetrická tepelná izolace, oproti jinak obvyklé nesymetrické tepelné izolaci (vně ležící tepelná izolace), aby se touto symetrickou konstrukcí vytvořila klimatická bariéra, výhodným způsobem ve formě nosného zdivá.
To znamená, že kupříkladu ve čtyřčlenné domácnosti odevzdá vnitřní energetický zisk cca 2500 kWh/anno tuto tepelnou energii nejhospodárněji do betonového jádra, to znamená do klimatické bariéry. U obzvláště jednoduchého způsobu nemá toto betonové jádro nikdy zimní teploty, to znamená že jeho teplota se nikdy nenachází pod 0 °C. Ve vnitřním prostoru budovy podle vynálezu jsou tedy již bez doplňkového topení vždy alespoň jarní teploty. Tepelná ztráta betonového jádra k nízké vnější teplotě je ale v podstatě bez nákladů, protože ta je kryta zásobníkem tepla.
Přehled obrázků na výkrese
Vynález je dále podrobněji popsán a vysvětlen na příkladech jeho provedení na základě připojeného výkresu, který znázorňuje na obr. 1 schematický průřez domem s nulovou energií, s klimatizačními zařízeními podle vynálezu, na obr. 2 trojcestný ventil v zimní poloze, na obr. 3 trojcestný ventil v letní poloze, na obr. 4 trubkový průchod stěnou, na obr. 5 obkladní fasádu, a na obr. 6 schematický průřez domem s nulovou energií.
»4
0
040 ·
0·
0 0
0 ·
009 0
0 • 0 • 0 • 0
0 _ ·' 0
Příklady provedení vynálezu
Obr. 1 znázorňuje dům s částí zařízení, tak jak jsou kupříkladu popsána ve spisu WO 97/10 474, jakož i doplňková klimatizační zařízení, která jsou integrována do systému stávajícího domu.
Budova 1 má vnější stěny 2, které zahrnují vnější tepelnou izolační vrstvu 3, vnitřní tepelnou izolační vrstvu 4, a jádrovou zónu 5 jako konstrukční stabilizační vrstvu, to znamená jako nosnou stěnu, zejména jako nosnou betonovou stěnu.
Střecha 6 zahrnuje nosnou konstrukci 7, izolační vrstvu 8 a střešní krytinu 9, která může být zhotovena ze střešních tašek nebo jiných známých střešních materiálů, a měla by být co možná nejtmavší. Pod střešní krytinou 9 jsou u jednoho výhodného příkladu provedení vynálezu uspořádány jímače 10 tepla, a to kupříkladu v drážkách, popřípadě mezi střešními latěmi izolační vrstvy 8, nacházejícími se nad izolační vrstvou.
Dále patří do rámce vynálezu u dalšího výhodného příkladu provedení, využívat kromě solárních jímačů nebo jímačů tepla jen čistý přísun energie vlivem slunečního záření na budovu samotnou, jestliže je toto na základě lokální klimatické polohy a energie, odevzdávané s využitím budovy uvnitř budovy, možné.
Dům má základovou podlahovou desku ϋ, která je zde z důvodu zjednodušeného znázornění vyznačena na stejné úrovni s okolním terénem. Od této podlahové desky ϋ šikmo ven a směřujíce do země je znázorněna tepelná izolační vrstva 12, která pod budovou i vymezuje tak zvaný geotermický zásobník %
fcfc • fc fcfc fc fcfc fc • fcfc fc fc · · · · • fc · • fc ·· • fcífc · • fcjfc · fc fcfc fc fcfc fcfc tepla oproti okolní zemině 21. Zde dochází vlivem budovy 1. k hromadění tepla narůstající geotermické energie.
Zásobník 20 tepla zahrnuje centrální oblast 22 s vyšší teplotou, podporovanou přívodem tepla na tomto místě. Dosahuje se zde trvale 20 °C a více. V detailech jsou uspořádána zařízení pro dopravu fluida, zahrnující spojovací potrubí 13 od solárního jímače 10 k trubkovým hadům 14. 15 výměníku tepla, které jsou osazeny v závislosti na teplotě v solárním jímači 10. U příkladů provedení bez solárních jímačů je tepelná energie, zachycená již ve stěnách budovy, pro nutný přísun energie dostatečná.
Systém 30 čerstvý vzduch - odpadní vzduch zahrnuje potrubí 31 s čerstvým vzduchem a potrubí 32 s odpadním vzduchem, která vedou k trojcestnému ventilu
33. Tato potrubí vedou výhodně na jihozápadní vnější stěně budovy, popřípadě až nad střechu, aby umožnily proudit do budovy čerstvému vzduchu, který se popřípadě ohřívá přes kovová potrubí pro čerstvý vzduch od slunce, a aby odvedly odpadní vzduch. Těmto potrubím se může propůjčit charakteristický znak, na způsob obchodní značky pro klimatizovaný dům s nulovou energií. Trojcestný ventil 33 má dva oddíly 34 a 35 pro odsávací oblast (byt, dům, křídlo budovy), přičemž oddílu 34 je přiřazen rozvod čerstvého vzduchu a oddílu 35 rozvod odpadního vzduchu. Při tomto přiřazení se odpadní vzduch odvádí přes potrubí 32 a čerstvý vzduch se přivádí přes potrubí 31 do oddílu 34. Z těchto oddílů 34, 35 vedou zemní trubková potrubí 36, popřípadě 37, do zeminy 21, přičemž tato zemní trubková potrubí 36, 37 jsou přes trubkový průchod stěnou, znázorněný na obr. 4, vedena v sobě, to znamená že vytvářejí trubkové smyčky, které vedou výhodně přes tepelnou izolační vrstvu 12 kolem domu.
9 >9 • 9 9 I ♦ 9 4
9 9 9 4
9 4
99
99 • 9.» 9 • 9 • ♦’» 9 > 9 •9 99
Obr. 4 znázorňuje trubkový průchod stěnou, sestávající ze dvou trubkových kolen 45 a 46, jakož i těsnicí manžety 47, která utěsňuje mezeru mezi trubkovým kolenem 45 á trubkovým příčným otvorem 48 stěny.
Z oddílů 34 a 35 vedou dále potrubí 38 a 39 zásobníku 20 tepla do centrální oblasti 22 zásobníku 20 tepla, a sice také tato trubková potrubí vedou v sobě, tak jako trubková potrubí 36, 37.
Ačkoliv trubková potrubí jsou kupříkladu znázorněna kulatá, není na to vynález omezen, a mohou se kupříkladu používat také obdélníkové, polygonální nebo eliptické průřezy, právě tak jako pro mísič, který je také realizovatelný kvadratický, obdélníkový s konstrukcí vnitřních trubek a vnějších trubek, takže místo otáčivého pohybu je použitelný také posuvný nebo zdvihový pohyb.
Z oddílů 34, 35 vedou konečně potrubí 40 s čerstvým vzduchem pro místnosti a odsávací potrubí 41 s odpadním vzduchem do vnitřku budovy, aby se zde, oproti obvyklému přetlaku u větracích zařízení, dosáhlo výhodného regulovatelného podtlaku. Potrubí s čerstvým vzduchem má vpusti 42 čerstvého vzduchu v oblasti podlahových lišt, a odsávací potrubí odpadního vzduchu má odsávací otvory 43 odpadního vzduchu v blízkosti stropů. Tyto odsávací otvory 43 odpadního vzduchu jsou opatřeny zpětnými ventily nebo klapkami, aby v případě větrání příslušné místnosti odpojily systém odpadního vzduchu. Jsou uvažovány sady pevných clon, přizpůsobené velikosti, způsobu a vzduchové zátěži příslušné místnosti, z nichž se vhodná velikost vkládá do odbočky čerstvého vzduchu příslušné místnosti, aby se přiváděný proud čerstvého vzduchu zkalibroval.
Obr. 2 a obr. 3 představují schematické znázornění oddílu 34 trojcestného ventilu 33. Ten obsahuje válcovitě kuželovité plášťové pouzdro 50 se šesti přípoji 51 až 56. z nichž přípoj 51 probíhá v axiálním směru a přivádí čerstvý vzduch,
4 »44 4 ·· ·· • 4 4 4 • 4 t · · 444·
4 4 • 4 4 4
44 ► 4 » ► 4U ► 4>» » 4 4
44 zatímco ostatní přípoje 52 až 56 probíhají radiálně. Přípoj 52 je přes trubkové potrubí 36 spojen s přípojem 53, přípoj 54 přes trubkové potrubí 38 s přípojem 55, a přípoj 56 je spojen s potrubím 40. Uvnitř pouzdra 50 je uspořádáno otočné šoupátko 57 se dvěma clonovými otvory 58 a 59, které mohou být použity k překrytí, nebo částečnému překrytí s přípoji 52 a 55. Obr. 2 znázorňuje zimní polohu a obr. 3 letní polohu. Otočné šoupátko 57 má směrem nahoru otevřený vnitřní prostor 60, do kterého se přivádí přes přípoj 51 čerstvý vzduch. V zimní poloze na obr. 2 proudí čerstvý vzduch přes zemní trubková potrubí 36 a přípoj 53 do zakrytého prostoru 61 trojcestného ventilu 33 a odtamtud přes přípoj 54 a potrubí 38 výměníku tepla a přípoj 55 do dalšího zakrytého prostoru 62 ventilu, a odtamtud přes přípoj 56 do potrubí 40 s čerstvým vzduchem do vnitřku budovy 1. Co se týká oddílu 35 trojcestného ventilu 33, je směr proudění přesně obrácený. Odsávací potrubí 41 s odpadním vzduchem ústí přes přípoj 56 do prostoru 62. a odpadní vzduch se dostává odtamtud přes přípoj 55, potrubí 38 a přípoj 54 do prostoru 61, a odtamtud přes přípoj 53 a potrubí 37 k přípoji 52, a odtamtud přes prostor 60 oddílu 35 do potrubí 32 s odpadním vzduchem. Čerstvý vzduch a odpadní vzduch se tedy vedou v protiproudu, přičemž co možná všechny úseky 36/37, 38/39 a 40/41 jsou vytvořeny jako alespoň částečně v sobě vedená trubková potrubí. Proto čerstvý vzduch vystupuje u vpustí 42 čerstvého vzduchu s teplotou, která téměř odpovídá odsávanému odpadnímu vzduchu.
Letní provoz je znázorněn na obr. 3. Přes přípoj 51 se opět přivádí čerstvý vzduch, který může mít v létě zvýšenou teplotu. Ten se přes clonový otvor 58 a přípoj 55 dostává do potrubí 38 zásobníku tepla, přes přípoj 54 do prostoru 61. a přes přípoj 63, jakož i zemní trubkové potrubí 36 k přípoji 52 a do prostoru 62. Ten je přes přípoj 56 spojen s potrubím 40 s čerstvým vzduchem, které vede do vnitřní místnosti určené ke klimatizaci. Odtamtud se dostává protiproud odpadního vzduchu přes potrubí 44, zemní trubkové potrubí 37, jakož i potrubí 39 zásobníku • Φ Φ« ΦΦΦΦΦΦ Φ φ Λ φ · ·· ΦΦΦΦ*
ΦΦΦΦ Φ·Φ ·Φ ΦΦ ΦΦ φφ tepla k vnitřnímu prostoru 60 oddílu 35 trojcestného ventilu 33, a potrubí 32 s odpadním vzduchem ústí do přírody.
Otočné šoupátko 57 může být přepojováno do obou znázorněných poloh. K tomu účelu existuje přestavovací motor 65, aby se přes hřídel 66 mohla nastavit požadovaná poloha otočného šoupátka 57. Clonové otvory 38 a 39 umožňují částečně překrytí s přiřazenými přípoji, jestliže se zvolí krokový motor.
Na obr. 1 je ještě schematicky znázorněno odsávací dmychadlo 67 jako odsávací zařízení, které je účinné s ohledem na potrubí 32, a tlačí odpadní vzduch směrem ven. Tím vzniká v budově 1 podtlak, který umožňuje vnějšímu vzduchu proudit stále skrz spáry na oknech a dveřích dovnitř. Protože tento cizí vzduch není v zimě systémem 30 čerstvý vzduch - odpadní vzduch ohříván, je třeba se snažit vytvořit dveře a okna s co možná nepatrnými ztrátami vlivem těsnění. U domů s nulovou energií se dává přednost neotevíratelným, bezrámovým oknům.
K odsávacímu dmychadlu 67 je přiřazen nastavovací člen, kupříkladu potenciometr, který je uspořádán uvnitř budovy i a přes řídicí vedení umožňuje regulovat otáčky dmychadla 67. Potenciometry takovéhoto druhu mohou být instalovány s ohledem na celou budovu nebo jednotlivé místnosti. Ve druhém případě může být také prováděno zvětšování výstupního otvoru proudění nebo vstupního otvoru proudění klimatizačního zařízení vždy dotyčné budovy, odpovídající nastavení potenciometru. Tím může být proud vzduchu nastavován podle okamžitých požadavků.
Do rámce vynálezu dále rovněž patří použít místo potenciometru elektrická regulační zařízení, která regulují předem danou teplotu místnosti pomocí proudícího množství vzduchu.
··<· • · · fc· · • ··· · • · ·· •t ·· ·· • « fc fc • » • · ··
Na podporu teplotní regulace, to znamená buď k rychlejšímu ohřátí nebo k ohřátí při studeném zásobníku tepla, například při dokončování stavby ke konci roku, může být také v potrubí s přívodním vzduchem uspořádán elektrický topný prvek, jak to je kupříkladu známé odborníkovi na elektrické topné ventilátory. Takovéto přídavné topné zařízení může existovat buď jako jednorázové na budovu, nebo na jednotlivé místnosti. Taková přídavná topení jsou k dostání v mnohočetné volbě (elektrická, plynová, olejová a jiná). Všeobecně však bude potřeba elektrické topné energie podstatně menší než u obvyklých klimatizačních způsobů.
Uvnitř obývaného domu existují tepelné zdroje, kupříkladu kuchyňské sporáky, lampy, elektrické přístroje a jiná zařízení, jejichž výhřevnost leží ve velikostním uspořádání transmisních tepelných ztrát, jestliže tloušťka izolačních materiálů vrstev 3 a 5 je okolo 25 cm, a dosahuje se hodnot veličiny k 0,14 W/m2K. Při teplotách -16 °C, které jsou ve střední Evropě vzácné, a teplotní diferenci +40, popřípadě +38, popřípadě +32 °C mezi vnitřkem a vnějškem se dosáhne teploty jádra +4,5, popřípadě +3,5, popřípadě +0,4 °C, jestliže se zvolí tloušťky vrstev 12 cm uvnitř a 13 cm vně. U tlouštěk vrstev 10 cm uvnitř a 15 cm vně se dosáhne teplot jádra +7,6, popřípadě +6,4, popřípadě +2,85 °C. Z oblasti zásobníku 20 tepla vedou potrubí 15 pro fluidum do této jádrové vrstvy 5, která je schematicky znázorněna u vztahové značky 16. Alternativně mohou být potrubí pro fluidum uspořádána také částečně nebo zcela v tepelné izolační vrstvě 3 nebo tepelné izolační vrstvě 4, obsahující kupříkladu styropor.
Zemina má v cca 2 m hloubce ve střední Evropě teplotu mezi +7 a +9 °C. Použitím zásobníku 20 tepla se dosáhne vyšší střední teploty vzhledem ke geotermii, a protože se do tohoto zásobníku tepla přivádí v létě energie. Podle toho může být do jádrové vrstvy 5 ze zásobníku 20 tepla přiváděno teplo, aby ji ohřálo na +9 °C až +15 °C. Tím vzniká ve vnější stěně 2 teplo, které na sebe »444 444 upozorňuje pro vnitřek budovy zmenšenou potřebou vytápění, a vnitřní teplotu reguluje na požadované nastavitelné teploty. V klimatizačním zařízení může být doplňkově uspořádáno malé tepelné čerpadlo nebo také výše popsaný topný registr.
Potrubí 16 pro fluidum, položená v jádrové vrstvě 5, mohou v létě odevzdávat teplo do zásobníku 20 tepla přes trubkové hady 15. To samé platí s ohledem na solární jímače 10, které jsou výhodně spojeny s jádrovou oblastí 22 zásobníku 20 tepla, aby tam odevzdávaly přebytečné teplo.
Vlivem klimatizačního zařízení se možné řízené větrání obytných místností stará nejenom o útulné klima v místnosti, nýbrž také značně klesá spotřeba tepla budovy. Tím nemohou být zřetelným způsobem dosaženy předepsané veličiny Fraunhoferova institutu Spolkové republiky Německo pro domy s nulovou energií.
Klimatizace budov podle vynálezu se dá realizovat i při sanaci starých budov, zejména v panelové výstavbě. Jedna taková panelová stěna 70 je znázorněna na obr. 5, a obsahuje vnější betonový panel 71, vnitřní betonový panel 72, jakož i izolační vrstvu 73. Stropy mezi jednotlivými poschodími jsou vyznačeny vztahovou značkou 74. V oblasti těchto poschodí existují obvykle mezi jednotlivými panely 70 poschodí, které zde sedí tupým způsobem na sobě, spáry 75. Spáry 75 probíhají vodorovně a jsou na výstupu klínovitě rozšířeny, aby pojmuly utěsňovací hmotu. Ukázalo se však, že vlivem stálého ohřívání a ochlazování nedrží tato těsnicí hmota těsně natrvalo, takže voda odtékající na fasádě se dostává kapilárním účinkem do zóny 73 izolační vrstvy, a tuto zónu 73 izolační vrstvy zvlhčuje. Další závada vzniká tím, že zóna rosného bodu rovněž leží v zóně 73 izolační vrstvy, protože tepelná izolace betonových vrstev 71 a 72 neodpovídá fyzikálním požadavkům. Nedosažení rosného bodu vede v zóně 73 izolační vrstvy k odlučování vody, čímž roste její tepelná propustnost. To ale znamená další • ·
posunutí zóny rosného bodu ve směru dovnitř budovy, to znamená směrem na vrstvu 72, takže se postupně provlhčí celá vrstva 73 izolačního materiálu. To vede nejen k silnému snížení hodnoty tepelné izolace těchto panelových staveb, nýbrž také ke škodám vlivem koroze spojovacích želez nebo obdobných předmětů mezi oběmi betonovými vrstvami 71 a 72. To vede nejen ke značným škodám vlivem působení koroze.
Při použití způsobu klimatizace podle vynálezu se dají staré stavby takovéhoto druhu nejen modernizovat, nýbrž i sanovat. V odstupu před fasádou staré budovy se na pásový základ, který se táhne okolo existující staré budovy kolem dokola, a kterému je přiřazena způsobem podle obr. 1 tepelná izolační vrstva 12, nasazují fasádní panely 80. Pod touto tepelnou izolační vrstvou 12 a existující starou budovou vznikne zásobník 20 tepla, do kterého se již popsaným způsobem vlivem geotermiky, popřípadě geotermie, solárního jímače, jakož i odpadního vzduchu, přivádí teplo. Nové fasádní panely 80 obsahují vnější betonovou vrstvu 81 a vnitřní tepelnou izolační vrstvu 83 postačující tloušťky, aby celkovou vnější stěnu 2 vytvořily jako silně tepelně izolující, to znamená, aby měla hodnoty od 40 až pod 20 KW m2/a. Protože betonová vrstva 81 nepotřebuje nést žádné stěny poschodí, může být vyrobena z lehčeného betonu, kupříkladu biopor-betonu(R), který má hodnoty tepelné izolace, jež jsou hodny povšimnutí. To vede k tomu, že rosný bod leží uvnitř betonové zóny 81, a maximálně může pokračovat až k hranici 84. Přesunutí rosného bodu do betonu, a především do porézního betonu, má tu výhodu, že beton může jisté množství vody absorbovat, aniž by to mělo nějaké škodlivé účinky. Konec konců se vlivem difúze nastaví rovnovážný stav.
Aby se vrstva 83 izolačního materiálu chránila před vnikáním vlhkosti, jsou spáry mezi jednotlivými panely 80 vytvořeny stupňovitě a se spádem směrem • · dolů, přičemž se může do rovného úseku vložit těsnicí pás, a v rozšiřující se a klesající části se může při dobrém ukotvení zavést těsnicí hmota 86.
Mezi panely 70 staré stavby a panely 80 nové fasády se rozprostírá zadní větrací prostor 90, skrz který se vedou potrubí 40 s čerstvým vzduchem a odsávací potrubí 41.. Mohou být přirozeně vedena ještě další potrubí, tak jak to bylo zmíněno v souvislosti s obr. 1, a další rozváděči potrubí, která nepotřebují být instalována v souvislosti s klimatizací. Trubky jsou protaženy skrz meziprostory činkovitých rozpěrných držáků 91. které mají sice relativně tenké příčky 92, ale velkoplošné, talířovité spojovací plochy, aby vzniklo bezpečné spojení sousedních prvků. Staré stavby, především panelové stavby dřívějšího východního bloku, nebyly obvykle vyrobeny s požadovanou přesností, se kterou se počítá v tržním hospodářství, kvůli čemuž se nové fasádní panely 80 nepokládají jednoduše jen paralelně se stávajícími budovami, nýbrž se musejí svisle a vodorovně proměřovat pomocí laseru. K tomu účelu může být nutné nalepit na vnější stěnu staré budovy podkladní kotouče a na ně nechat napojit činkovitý spojovací prvek 91.
Při stavbě nové fasády se ostatně účelně postupuje od poschodí k poschodí. Používají se úhelníkové prvky 95, 96. 97. které se překrývají a v oblasti překrytí mají podélné otvory, aby mohl být dodržen správný odstup mezi starou stavbou a novou fasádou. Úhelníkové prvky 95 se ukotvují v oblasti stropů 74 podlaží, což současně doplňkově zajišťuje vnější betonové panely 71 staré stavby. Úhelníky 96 a 97 jsou spolu sešroubovány pomocí hmoždíků pro velkou zátěž.
Vynález je v dalším ohledu schopný rozšíření. Přívodní systém pro přívod čerstvého vzduchu se může vybavit filtračními zařízeními, jako jsou kupříkladu aktivní filtry, ozónové filtry, filtry proti hmyzu, pylové filtry, jakož i bakteriální nebo virové filtry. Odsávací zařízení může být dále provozováno tak, jak to odpovídá příslušným požadavkům, to znamená, že v místnostech určených ke klimatizaci
0 0 0
0
0 0 0 mohou být uspořádány sondy, které ovlivňují regulaci přívodního a odpadního vzduchu. V této souvislosti může být v odsávacím otvoru uspořádán hlásič kouře, který při aktivaci zavře alespoň potrubí pro přívod čerstvého vzduchu ke vpustím čerstvého vzduchu místnosti. Požáry místností vzplanou jak známo tehdy, jestliže je otevřením dveří nebo okna umožněn nebráněný přístup kyslíku. Zatímco odsávání kouře představuje žádoucí vlastnost systému, tak se v případě větších průřezů pro přístup vzduchu do místnosti nejdříve zvýší odsávací výkon, aby vytvořil silnější podtlak, protože, jak známo, bez kyslíku nemůže požár existovat. Dále se také může uzavřít odsávací potrubí, aby se výměna vzduchu udržela co možná nejmenší a tím aby se požár pokud možno uhasil.
Systém může být také vybaven bezpečnostním zařízením proti vloupání. Jestliže se do místnosti násilím z vnějšku někdo vloupá, změní se v této místnosti kvůli přívodu falešného vzduchu” podtlak. Zpětný ventil na odsávacím hrdle se tím aktivuje, a jestliže je v aktivační poloze činný spínač, může to být hlášeno na bezpečnostní službu. Podle požadavků se může systém aktivovat, nebo v případě chtěného vyvětrání místnosti vypojit.
Ve střední Evropě má vnější vzduch v průměru daleko menší teplotu, než která je v místnosti, takže absolutní vlhkost, přiváděná spolu s čerstvým vzduchem do vnitřního prostoru, vede k relativně suchému vzduchu. V zařízeních k výměně tepla podle vynálezu, zejména v konstrukcích zemni kanál - trubka v trubce, se zabraňuje vzniku kondenzátu, protože rozdíl teplot mezi čerstvým vzduchem a odpadním vzduchem leží zpravidla pod rosným bodem. To ale není případ u obvyklých jednocestných systémů zemní kanál - větrací zařízení.
Zařízení k výměně tepla protiproudem může být vybaveno tak, že část vlhkosti, vynášená ven spolu s odpadním vzduchem, se získává zpět a přidává se do čerstvého vzduchu. Jestliže se odpadní vzduch při průchodu zařízením k
• · toto · · • · toto»· • · · · · to • · · · · · · · • · · · · ·· · · ·· výměně tepla stává vždy chladnější, tak se nedosáhne bodu vytváření mlhy, a tvořící se mlha se může skrz vhodné difůzní zařízení dostávat do proudu čerstvého vzduchu. Jako takové difůzní zařízení může kupříkladu sloužit otočné, válcovité těleso z pěnového materiálu, jehož jedna strana pláště je uspořádána v odpadním vzduchu a jeho druhá strana pláště v čerstvém vzduchu. Ze strany odpadního vzduchu se těleso z pěnové hmoty potáhne vlhkostí a po otočení do strany s čerstvým vzduchem se tato vlhkost odpaří. Jsou použitelná i jiná zařízení pro zpětné vlhčení. Za podmínky podtlaku se zabraňuje tomu, aby vlhkost místnosti vedla vlivem vnikání do stavebních částí k nežádoucímu kondenzátu, čímž se zabraňuje poškozování staveb.
Obr. 6 znázorňuje dům dalšího výhodného příkladu provedení podle vynálezu, s částí zařízení, tak jak byla popsána ve spise WO 97/10 474, jakož i doplňková klimatizační zařízení, která jsou integrována do systému stávajícího domu.
Budova 1' má vnější stěny 2', které zahrnují vnější tepelnou izolační vrstvu 3', vnitřní tepelnou izolační vrstvu 4', a jádrovou zónu 5' jako nosnou stěnu, zejména jako betonovou stěnu. Střecha 6' zahrnuje nosnou konstrukci 7', izolační vrstvu 8' a střešní krytinu 9', která může být zhotovena ze střešních tašek nebo jiných známých střešních materiálů, a měla by být co možná nejtmavší. Pod střešní krytinou 9' jsou uspořádány jímače 10' tepla, a to kupříkladu v drážkách izolační vrstvy 8' nebo mezi střešními latěmi. Dům má podlahovou desku 11'. která je zde také z důvodu zjednodušeného znázornění vyznačena na stejné úrovni s okolním terénem. Od této podlahové desky 1Γ šikmo ven a směřujíce do země je znázorněna tepelná izolační vrstva 12', která pod budovou 1' vymezuje tak zvaný geotermický zásobník 20' tepla oproti okolní zemině 2Γ.
• 4 44 • » · « · · «
44 » 4 4 4 ft 4 4 4
Zde dochází vlivem budovy 1' k hromadění tepla narůstající geotermické energie. Zásobník 20' tepla zahrnuje centrální oblast 22' s vyšší teplotou, podporovanou přívodem tepla na tomto místě. Dosahuje se zde trvale 20 °C a více. V detailech jsou uspořádána zařízení pro dopravu fluida včetně spojovacích potrubí 13' od solárního jímače 10' k trubkovým hadům 14', 15' výměníku tepla, které jsou osazeny v závislosti na teplotě v solárním jímači 10'.
Systém 30' čerstvý vzduch - odpadní vzduch zahrnuje potrubí 31/ s čerstvým vzduchem a potrubí 32' s odpadním vzduchem, která vedou k šoupátkovému rozváděči 33'. Tato potrubí vedou výhodně na jihozápadní vnější stěně budovy, popřípadě až nad střechu, aby umožnily proudit do budovy čerstvému vzduchu, který se popřípadě ohřívá přes kovová potrubí pro čerstvý vzduch od slunce, a aby odvedly odpadní vzduch. Těmto potrubím se může propůjčit charakteristický znak, na způsob obchodní značky pro klimatizovaný dům s nulovou energií. Šoupátkový rozváděč 33' má dva oddíly 34' a 35' pro odsávací oblast (byt, dům, křídlo budovy), přičemž oddílu 34' je přiřazen rozvod čerstvého vzduchu a oddílu 35' rozvod odpadního vzduchu. Při tomto přiřazení se odpadní vzduch odvádí přes potrubí 32' a čerstvý vzduch se přivádí přes potrubí 31/ do oddílu 34'. Z těchto oddílů 34', 35' vedou zemní trubková potrubí 36'. popřípadě 37', do zeminy 21', přičemž tato zemní trubková potrubí 36', 37' jsou přes trubkový průchod stěnou vedena v sobě, to znamená že vytvářejí trubkové smyčky, které vedou výhodně přes tepelnou izolační vrstvu 12' kolem domu.
Z oddílů 34' a 35' vedou dále potrubí 38' a 39' zásobníku 20' tepla do centrální oblasti 22' zásobníku 20' tepla, a sice také tato trubková potrubí vedou v sobě, tak jako trubková potrubí 36', 37'.
Z oddílů 34', 35' vedou konečně potrubí 40' s čerstvým vzduchem pro místnosti a odsávací potrubí 41' s odpadním vzduchem do vnitřku budovy. Potrubí
• ·
9 9· • · s čerstvým vzduchem má vpusti 42' čerstvého vzduchu v oblasti podlahových lišt, a odsávací potrubí s odpadním vzduchem má odsávací otvory 43' odpadního vzduchu v blízkosti stropů. Tyto odsávací otvory 43' odpadního vzduchu jsou opatřeny zpětnými ventily nebo klapkami, aby v případě větrání příslušné místnosti odpojily systém odpadního vzduchu. Jsou uvažovány sady pevných clon, přizpůsobené velikosti, způsobu a vzduchové zátěži příslušné místnosti, z nichž se vhodná velikost vkládá do odbočky čerstvého vzduchu příslušné místnosti, aby se přiváděný proud čerstvého vzduchu zkalibroval.
Na obr. 6 je ještě schematicky znázorněno odsávací dmychadlo 67' jako odsávací zařízení, které je účinné s ohledem na potrubí 32', a tlačí odpadní vzduch směrem ven. Tím vzniká v budově 1' podtlak, který umožňuje vnějšímu vzduchu proudit stále skrz spáry na oknech a dveřích dovnitř. Protože tento cizí vzduch není v zimě systémem 30' čerstvý vzduch - odpadní vzduch ohříván, je třeba se snažit vytvořit dveře a okna s co možná nepatrnými ztrátami vlivem těsnění. U domů s nulovou energií se dává přednost neotevíratelným, bezrámovým oknům. K odsávacímu dmychadlu 67' je přiřazen nastavovací člen, kupříkladu potenciometr, který je uspořádán uvnitř budovy 1' a přes řídicí vedení umožňuje regulovat otáčky dmychadla 67'. Tím může být proud vzduchu nastavován podle okamžitých požadavků.
Z oblasti zásobníku 20' tepla vedou potrubí 15' pro fluidum do této jádrové vrstvy 5', která je schematicky znázorněna u vztahové značky 16'. Zemina má ve střední Evropě v hloubce 2 m zpravidla teplotu mezi +7 °C a +9 °C. Zařízením zásobníku 20' tepla se dosáhne vyšší střední teploty, a to vzhledem na geotermii, a protože se do tohoto zásobníku 20' tepla přivádí v létě energie. Podle toho může být do jádrové vrstvy 5' přiváděno ze zásobníku 20' tepla teplo, aby ji ohřálo na +9 °C až +15 °C. Tím vzniká ve vnější stěně 2' efekt hromadění tepla, popřípadě '9 9
ΦΦ ·· 99
Φ φ φ • · · · • Φ Φ Φ rozdělování teploty, které na sebe pro vnitřek budovy upozorňuje sníženou potřebou topení a vnitřní teplotu uvnitř zřetelně zvyšuje.
Potrubí 16' pro fluidum, položená v jádrové vrstvě 5', odevzdávají v létě teplo přes trubkové hady 15' do zásobníku 20' tepla. To samé platí vzhledem na solární jímače 10', které jsou výhodně spojeny s jádrovou oblastí 22' zásobníku 20' tepla, aby se tam zbavily nadbytečného tepla. Také u tohoto příkladu provedení může být podle zkušeností v mnoha případech od solárního jímače 10' upuštěno, jestliže izolace spolu ze zbytkovým přísunem tepla budovy a odevzdáváním tepla, ke kterému dochází uvnitř, již stačí, a umožní příjemné teploty uvnitř místností.
Vynálezem se užitečně používá tepelná energie s teplotou pod vytápěnou místností, což se dříve zdálo nemožné.

Claims (21)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1. Způsob klimatizace budov s nepatrnou tepelnou ztrátou, s následujícími kroky:
    a) je dán k dispozici systém čerstvý vzduch - odpadní vzduch s odsáváním odpadního vzduchu, který se vede přes zásobník (20) tepla;
    b) čerstvý a odpadní vzduch se vedou s použitím principu protiproudu potrubími (36 - 41), která alespoň částečně vedou v sobě, přičemž tepelná energie nacházející se v odpadním vzduchu se ve velké míře získává zpět
  2. 2. Budova s klimatizací podle nároku 1, s následujícími znaky:
    i) pod budovou (1) nebo u ni je položen zásobník (20) tepla, ze kterého se při potřebě vytápění budovy odebírá teplo, a při přebytku tepla se teplo do něho přivádí;
    ii) budova (1) disponuje izolovanou vnější stěnou (2);
    iii) budova (1) je u oken a dveří vytvořena s malými ztrátami danými netěsností, aby se uvnitř budovy mohl udržovat předem stanovený podtlak vzduchu;
    iv) systém (30) čerstvý vzduch - odpadní vzduch tvoří zařízení pro tepelnou výměnu s protiproudem, které zahrnuje v sobě vedená trubková potrubí (36/37, 38/39, 40/41), která jednak přivádějí čerstvý vzduch přes vpusti (42) čerstvého vzduchu místnosti ke klimatizovaným místnostem, a jednak odpadní vzduch odvádějí přes odsávací otvory (43) odpadního vzduchu do systému odpadního vzduchu a odtamtud směrem ven.
  3. 3. Budova podle nároku 2, vyznačující se tím, že část trubkových potrubí (38, 39) systému (30) čerstvý vzduch - odpadní vzduch je vedena přes zásobník (20) tepla.
  4. 4. Budova podle nároku 3, vyznačující se tím, že systém (30) čerstvý vzduch odpadní vzduch zahrnuje šoupátkový rozváděč (33), který umožňuje zapojovat trubková potrubí (36 - 41) čerstvého vzduchu a odpadního vzduchu tak, že v létě fc* fc ·· ·· ·· ·· • fcfc· fc fcfc · fc fcfc · • fc fcfcfcfc · fc»fc fc fc · fcfc ······ fcfc · • fc «fc ····· • fcfcfc fcfcfc fcfc ·· ·· fcfc se teplý čerstvý vzduch přivádí nejprve do zásobníku (20) tepla, potom do zemních trubkových potrubí (36) a nakonec do vnitřku budovy, zatímco v zimě se studený čerstvý vzduch přivádí nejprve do zemních trubkových potrubí (36), potom do geotermického zásobníku (20) a nakonec do vnitřku budovy, přičemž odpadní vzduch prochází opačnými cestami.
  5. 5. Budova podle nároku 4, vyznačující se tím, že šoupátkový rozváděč (33) zahrnuje otočné šoupátko (57) ve dvou oddílech (34, 35) pro odsávací oblast, přičemž trubková potrubí (36 - 41) čerstvého vzduchu a odpadního vzduchu jsou vedena mimo šoupátkový rozváděč (33) přes trubkové průchody (45 - 48) stěnou v sobě.
  6. 6. Budova podle některého z nároků 1-5, vyznačující se tím, že větratelné místnosti jsou opatřeny uzavíratelnými vpustěmi (42) čerstvého vzduchu a/nebo odsávacími otvory (43) odpadního vzduchu, aby vždy větranou místnost odpojily od trubkových potrubí systému (30) čerstvý vzduch - odpadní vzduch.
  7. 7. Budova podle nároku 6, vyznačující se tím, že odsávací otvory odpadního vzduchu jsou osazeny hlásiči kouře, které uvolňují alespoň uzavírací zařízení vpustí (42) čerstvého vzduchu.
  8. 8. Budova podle nároku 6, vyznačující se tím, že odsávací otvory (43) odpadního vzduchu jsou opatřeny zpětnými ventily nebo klapkami.
  9. 9. Budova podle nároku 8, vyznačující se tím, že zpětným ventilům nebo klapkám jsou přiřazeny spínače hlásičů, které jsou spojeny se zařízením ke spuštění alarmu, které může být aktivováno nebo odpojeno.
    φφ φ ·· ·· ·· ·· • φφφ φφφ· Φφφφ φ φ φφφφ φφφφ • · ·· ΦΦΦΦΦΦ φ φ φ φ φ · · φφφφφ φφφφ φφφ ·· ·· ·· ··
  10. 10. Budova podle některého z nároků 2 až 9, vyznačující se tím, že vpusti (42) čerstvého vzduchu místnosti a/nebo odsávací otvory (43) odpadního vzduchu jsou opatřeny zařízeními na měření průchodu vzduchu, aby mohly přizpůsobit obnovování vzduchu v místnosti velikosti, způsobu a vzduchové zátěži příslušné místnosti.
  11. 11. Budova podle nároku 10, vyznačující se tím, že jistá zařízení na měření průchodu vzduchu jsou regulovatelná, aby byla řízena vždy přiřazenými termostaty nebo sondami k měření vzduchové zátěže.
  12. 12. Budova podle některého z nároků 2 až 11, vyznačující se tím, že systém pro přivádění čerstvého vzduchu je opatřen filtračními zařízeními.
  13. 13. Budova podle některého z nároků 2 až 12, vyznačující se tím, že systém pro přivádění čerstvého vzduchu má zařízení pro generování teplého vzduchu.
  14. 14. Budova podle některého z nároků 2 až 14, vyznačující se tím, že systém (30) čerstvý vzduch - odpadní vzduch zahrnuje řiditelné odsávací dmychadlo (67), které je přes nastavovací člen provozovatelné tak, aby mohl být proud čerpaného vzduchu regulován.
  15. 15. Budova podle některého z nároků 2 až 14, vyznačující se tím, že střecha (6) zahrnuje solární absorpční zařízení (10), které je vytvořeno k volitelné dodávce tepla do zásobníku (20) tepla.
  16. 16. Budova podle nároku 15, vyznačující se tím, že vnější stěny (2) budovy (1) mají vždy vnější a vnitřní tepelně izolační vrstvu (3, 4), jakož i jádrovou zónu (5) jako oporu konstrukce, a že jsou v této jádrové zóně (5) umístěna potrubí (16) pro « * • · · fc fc fc • fcfcfc · • fc fcfc • fcfc · • fcfc · • fc · · · • fc fc • · · • · • · · • fcfc • fcfc fc fcfc • fc • fc fc fluidum jako výměníky tepla, aby v době potřeby topení zvedly v této jádrové zóně (5) teplotu, a v době potřeby ochlazování teplotu v této jádrové zóně (5) snížily.
  17. 17. Budova podle některého z nároků 2 až 15, vyznačující se tím, že byly na pásový základ před starou budovou nasazeny tepelně izolující fasádní panely (80) s meziprostorem (90), že v meziprostoru (90) jsou vedena rozváděči potrubí, pod nimi v sobě vedená trubková potrubí (40, 41) systému čerstvý vzduch - odpadní vzduch, a že zásobník (20) tepla je položen pod pásovým základem.
  18. 18. Nízkoenergetický dům s následujícími znaky:
    výhodně solárním jímačem (10'), umístěným na střeše (6') nebo pod ní; pod budovou (1') nebo stranou vedle ní uspořádaným zásobníkem (20') tepla; zařízeními pro dopravu fluida, včetně spojovacích potrubí (13') mezi solárním jímačem (10') a zásobníkem (20') tepla;
    vnějšími stěnami (2') budovy (Γ) s vnější izolační vrstvou (3'), vnitřní izolační vrstvou (4') a s jádrovou zónou (5'), která je výhodně vytvořena jako nosná betonová stěna;
    potrubími (16') pro fluidum, která jsou výhodně uspořádána v jádrové zóně (5') a výhodně jsou spojena se solárním jímačem (10') a zásobníkem (20') tepla.
  19. 19. Nízkoenergetický dům podle nároku 18, vyznačující se tím, že potrubí (16') pro fluidum jádrové zóny (5') jsou spojitelná s vnějšími zónami zásobníku (20') tepla, aby v létě z vnějších stěn (2') odebírala teplo a přiváděla do zásobníku (20') tepla.
  20. 20. Nízkoenergetický dům podle nároku 18 nebo 19, vyznačující se tím, že vnější izolační vrstva (3') je zvolena o trochu silnější než vnitřní izolační vrstva (4'), aby dodávala teplo s nízkou teplotou na optimálním místě vzhledem na teplotní charakteristiku, klesající zevnitř směrem ven.
    «<
    9 9 9
    999 9 9 ·« »· ·· 99
    9 9 9 9 9 9 9 9
    9 9 9 9 9 9 9 9
    9 9 99 9 9 9 9 9 9
    9 9 9 9 9 9 9
    9 9 9· 9 9 9 9
  21. 21. Nízkoenergetický dům podle některého z nároků 18 až 20, vyznačující se tím, že jádrová zóna (5') je vytvořena jako betonová vrstva s vložkami, a že zóna rosného bodu je položena uvnitř této betonové vrstvy.
CZ20003273A 1998-03-09 1999-03-09 Zpusob klimatizace budov a budova s klimatizací k provádení tohoto zpusobu CZ300600B6 (cs)

Applications Claiming Priority (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
DE29804095U DE29804095U1 (de) 1998-03-09 1998-03-09 Niedrigenergiehaus
DE19809974A DE19809974B4 (de) 1998-03-09 1998-03-09 Gebäude mit Klimatisierung

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ20003273A3 true CZ20003273A3 (cs) 2001-12-12
CZ300600B6 CZ300600B6 (cs) 2009-06-24

Family

ID=26044453

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20003273A CZ300600B6 (cs) 1998-03-09 1999-03-09 Zpusob klimatizace budov a budova s klimatizací k provádení tohoto zpusobu

Country Status (16)

Country Link
US (1) US7028685B1 (cs)
EP (1) EP1062463B1 (cs)
AT (1) ATE269520T1 (cs)
AU (1) AU757015B2 (cs)
BR (1) BR9908693A (cs)
CA (1) CA2322556C (cs)
CZ (1) CZ300600B6 (cs)
DE (1) DE59909749D1 (cs)
DK (1) DK1062463T3 (cs)
EA (1) EA004624B1 (cs)
ES (1) ES2219005T3 (cs)
PL (1) PL192371B1 (cs)
PT (1) PT1062463E (cs)
SI (1) SI20343A (cs)
WO (1) WO1999047865A1 (cs)
YU (1) YU61400A (cs)

Families Citing this family (54)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US6691526B2 (en) 2000-03-09 2004-02-17 Gether As Method and apparatus for heating and cooling of buildings
DE10034485C2 (de) * 2000-07-15 2003-03-13 Bosch Gmbh Robert Versorgungssystem für eine Wohnung mit gasbetriebenem Wärmeerzeuger und einer Lüftungsanlage
BE1014656A5 (fr) * 2002-02-22 2004-02-03 Etienne Arbon Procede de construction incluant un systeme de chauffage utilisant l'energie electrique pour la recuperation des energies renouvelables.
US7913685B2 (en) * 2005-05-18 2011-03-29 Barbara Hildegard Pause Textile heat accumulator for utilization of solar energy
DE102005034970A1 (de) 2005-07-22 2007-01-25 Krecké, Edmond Dominique Gebäudewandung mit Fluiddurchführung als Energiebarriere
ES2277758B2 (es) * 2005-09-28 2008-03-16 Universidad Politecnica De Madrid Sistema integrado de aprovechamiento, control y regulacion de energias renovables en edificios autosuficientes.
US20070284077A1 (en) * 2006-05-29 2007-12-13 Matteo B. Gravina Smart Solar Roof
JP2007319138A (ja) * 2006-06-05 2007-12-13 Asahi Glass Green Tekku Kk 建築資材、建造物および建造物の室内環境調節方法
US7971586B2 (en) * 2006-12-13 2011-07-05 Hanken Michael J Solar heating system and method of forming a panel assembly therefor
GB0702527D0 (en) * 2007-02-09 2007-03-21 Tarmac Ltd A method of changing the temperature of a thermal load
GB2435688A (en) * 2007-02-22 2007-09-05 Stuart Mcdougall Ventilating or air conditioning a building
US20080243658A1 (en) * 2007-03-28 2008-10-02 Clegg Charles P Housing development method and system
US9328932B2 (en) * 2007-06-27 2016-05-03 Racool, L.L.C. Building designs and heating and cooling systems
US10866014B2 (en) 2007-06-27 2020-12-15 Racool, L.L.C. Building designs and heating and cooling systems
US10082317B2 (en) 2007-06-27 2018-09-25 Racool, L.L.C. Building designs and heating and cooling systems
US20090001185A1 (en) * 2007-06-28 2009-01-01 Corvid Homes Structural wall panels and methods and systems for controlling interior climates
US20100198414A1 (en) * 2007-06-28 2010-08-05 Kroll Steven C Systems and methods for controlling interior climates
ATE499573T1 (de) * 2007-08-01 2011-03-15 Caebit S R L Klimasteuerungssystem mit niedrigem stromverbrauch
US20090049763A1 (en) * 2007-08-21 2009-02-26 Joseph Timothy Blundell C.O.R.E. - Continuous Omnidirectional Radian Energy geodesic hubs/structures
DE202008001537U1 (de) * 2008-02-01 2009-06-10 Krecké, Edmond D., Dipl.-Ing. Niedrigenergiegebäude, insbesondere Treibhaus oder Stallung
ES2308942B1 (es) * 2008-04-04 2009-09-22 Edificios Sostenibles Getech,S.L Nuevo modelo de edificio sostenible.
NL2001816C2 (nl) * 2008-07-17 2010-01-21 Emiel Willem Karthaus Werkwijze voor het regelen van het klimaat in een gebouw, alsmede bijbehorend gebouw.
CN101429821B (zh) * 2008-12-19 2011-11-23 李江安 一种新型健康型节能建筑
EP2391854A4 (en) 2009-02-02 2017-01-04 Glasspoint Solar, Inc. Concentrating solar power with glasshouses
US8595998B2 (en) 2009-10-29 2013-12-03 GE Research LLC Geosolar temperature control construction and method thereof
US8322092B2 (en) * 2009-10-29 2012-12-04 GS Research LLC Geosolar temperature control construction and method thereof
WO2012128877A2 (en) 2011-02-22 2012-09-27 Glasspoint Solar, Inc. Concentrating solar power with glasshouses
US8752542B2 (en) 2010-07-05 2014-06-17 Glasspoint Solar, Inc. Direct solar steam generation
CN103221757A (zh) 2010-07-05 2013-07-24 玻点太阳能有限公司 太阳能收集的油田应用
WO2012006288A2 (en) 2010-07-05 2012-01-12 Glasspoint Solar, Inc. Subsurface thermal energy storage of heat generated by concentrating solar power
CN103229000B (zh) 2010-07-05 2016-07-06 玻点太阳能有限公司 温室的聚光太阳能发电
DE102010045354A1 (de) * 2010-09-14 2012-05-03 Rund Um's Haus Gmbh Aktivfassade
US8894478B1 (en) 2012-01-06 2014-11-25 Woodrow Stillwagon Environmental improvement system
CA2791439C (en) * 2012-09-28 2019-10-29 Gerry Mccahill Energy efficient thermally dynamic building design and method
US8938921B2 (en) * 2012-11-13 2015-01-27 Paul H. Hartman Integrated solar, daylight and night cooling system
US9874359B2 (en) 2013-01-07 2018-01-23 Glasspoint Solar, Inc. Systems and methods for selectively producing steam from solar collectors and heaters
US9200799B2 (en) 2013-01-07 2015-12-01 Glasspoint Solar, Inc. Systems and methods for selectively producing steam from solar collectors and heaters for processes including enhanced oil recovery
DE102013107463A1 (de) * 2013-07-15 2015-01-15 Jan Holub Wärmespeicher zur Installation in einem Gebäude
CN105491918A (zh) * 2013-08-27 2016-04-13 霍利烟雾报警器股份有限公司 烟雾报警器安装和拆卸系统以及方法
US9605863B2 (en) * 2013-11-12 2017-03-28 David W. Schonhorst System for the regulation of the internal temperature of a structure
CN108954743A (zh) * 2014-08-20 2018-12-07 上海诺佛尔生态科技有限公司 中央空调系统的多级热回收新风处理装置
CN104294924B (zh) * 2014-10-09 2016-08-31 天津大学 太阳能与相变蓄能材料集成应用的能源自维持建筑
US10065147B2 (en) 2014-10-23 2018-09-04 Glasspoint Solar, Inc. Gas purification using solar energy, and associated systems and methods
US10288322B2 (en) 2014-10-23 2019-05-14 Glasspoint Solar, Inc. Heat storage devices for solar steam generation, and associated systems and methods
EP3390906A1 (en) 2016-02-01 2018-10-24 Glasspoint Solar, Inc. Separators and mixers for delivering controlled-quality solar-generated steam over long distances for enhanced oil recovery, and associated systems and methods
ES2698725A1 (es) * 2017-08-04 2019-02-05 Ibanez Lazurtegui S L Sistema de climatización de edificios, de consumo energético casi nulo, mediante la utilización de la energía térmica existente en el exterior del edificio
PL233744B1 (pl) * 2017-09-13 2019-11-29 Bartlomiej Adamski Jednoprzewodowy system wentylacji nawiewno-wywiewnej z rekuperacja na calej dlugosci instalacji
DE102018110856A1 (de) * 2018-05-07 2019-11-07 Edmond D. Krecké Supersolarabsorberelement
WO2019214870A1 (en) 2018-05-07 2019-11-14 Krecke Edmond Ultra-super solar absorber element technologies
CN109405128A (zh) * 2018-09-09 2019-03-01 广州市捷迅机电工程有限公司 一种一体化移动式双出风冷风机设备
CN113758338B (zh) * 2020-06-03 2024-11-12 浙江雪波蓝科技有限公司 蓄能装置、充冷蓄冷系统、蓄冷供冷系统及冷藏箱
CN113553638B (zh) * 2021-06-18 2022-04-29 中南建筑设计院股份有限公司 一种基于围护结构蓄热系数的建筑累积效应因子确定方法
CN114738886B (zh) * 2022-04-18 2024-07-30 北京住总集团有限责任公司 一种利用可再生能源实现近零能耗集装箱活动房
CN117906294B (zh) * 2024-03-19 2024-05-31 舟山市恒宇新能源科技有限公司 一种自由追光式太阳能热收集器

Family Cites Families (20)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US2355495A (en) * 1942-06-11 1944-08-08 Jr Edward M Zier Heating and air conditioning system
US2680565A (en) * 1945-12-03 1954-06-08 Univ Colorado Solar heating apparatus and method
US2488333A (en) * 1946-10-04 1949-11-15 Fred W Schlachter Air-conditioning apparatus and system
US4051999A (en) * 1976-04-05 1977-10-04 Floyd Randolph Granger Environmentally heated and cooled building
US4244519A (en) * 1978-03-31 1981-01-13 Zornig Harold F Solar heated and cooled building
US4242872A (en) * 1978-12-18 1981-01-06 Dunham-Bush, Inc. Attic mounted solar assist multi-source/sink residential heat pump system
US4285332A (en) * 1979-07-09 1981-08-25 Mchugh Thomas Building having solar heating system
US4295415A (en) * 1979-08-16 1981-10-20 Schneider Peter J Jr Environmentally heated and cooled pre-fabricated insulated concrete building
US4373573A (en) * 1980-05-02 1983-02-15 Albert Madwed Long term storage and use of solar energy
US4408596A (en) * 1980-09-25 1983-10-11 Worf Douglas L Heat exchange system
US4384609A (en) * 1982-04-05 1983-05-24 Neuzil Jack E Earth/block air preconditioner
JPS59115925A (ja) * 1982-12-22 1984-07-04 Kazuyoshi Oshita 冷暖除湿システム
JPS61262534A (ja) * 1985-05-14 1986-11-20 Natl House Ind Co Ltd 空調装置
JPS62258938A (ja) * 1986-05-01 1987-11-11 Kazuyoshi Oshita メデイカル住宅
JPS63271045A (ja) * 1987-04-28 1988-11-08 Sapporo Aruna Kk 建物室内への給気装置
JPH081314B2 (ja) * 1987-05-30 1996-01-10 株式会社アイジー技術研究所 家 屋
JP2708664B2 (ja) * 1992-05-22 1998-02-04 ホロニックホーム株式会社 家屋の空調方法及び空調装置を備えた家屋
DE19533475B4 (de) * 1995-09-12 2006-04-13 Krecké, Edmond Dominique Energieanlage für Gebäude
HU217496B (hu) * 1996-02-19 2000-02-28 Greguska Károly Eljárás és berendezés épületek fűtésére és hűtésére, valamint hőszigetelő falburkolat
US5722483A (en) * 1996-08-14 1998-03-03 Gibson; Gary L. Air exchange apparatus and method

Also Published As

Publication number Publication date
CA2322556A1 (en) 1999-09-23
EP1062463A1 (de) 2000-12-27
PL192371B1 (pl) 2006-10-31
EA004624B1 (ru) 2004-06-24
ATE269520T1 (de) 2004-07-15
BR9908693A (pt) 2000-11-21
DK1062463T3 (da) 2004-11-01
SI20343A (sl) 2001-02-28
AU757015B2 (en) 2003-01-30
CA2322556C (en) 2008-11-25
PT1062463E (pt) 2004-10-29
CZ300600B6 (cs) 2009-06-24
WO1999047865A1 (de) 1999-09-23
DE59909749D1 (de) 2004-07-22
YU61400A (sh) 2002-09-19
EP1062463B1 (de) 2004-06-16
US7028685B1 (en) 2006-04-18
AU3332699A (en) 1999-10-11
EA200000913A1 (ru) 2001-04-23
ES2219005T3 (es) 2004-11-16
PL342849A1 (en) 2001-07-16

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ20003273A3 (cs) Klimatizace pro budovu, zejména budovu s nulovou energií
US8726586B1 (en) Energy-efficient building structure having a dynamic thermal enclosure
US8152608B1 (en) Solar energy intercept and waste heat recovery system
US20120261091A1 (en) Low-energy building, especially self-sufficient zero-energy house
AU2009232081B2 (en) Novel sustainable building model
US20130008109A1 (en) Dynamic Insulation.
DE19809974B4 (de) Gebäude mit Klimatisierung
JP2013537270A (ja) Ｐｃｍを収容する建材、及び耐候性外装材
JPH0670528B2 (ja) ソーラーシステムハウス
CA2841018C (en) Efficient house: an efficient, healthful and durable building system using differential airflow and heat control across an air permeable heat reflective external envelope assembly
JP4851147B2 (ja) 建物空調システム
JP2023024227A (ja) 建造物
JPH0735419A (ja) 太陽熱利用建築物
JP5563326B2 (ja) 建物の換気設備
JP7432954B2 (ja) 建造物
JP5084407B2 (ja) 建物空調システム
EP4121618B1 (en) Building service element
JP3123276U (ja) 住宅構造
IL129125A (en) Building with a heating sytem
JP3727229B2 (ja) 空気循環式空調システム
MXPA00008788A (es) Acondicionamiento de aire de construcciones y construccion con aire acondicionado, en particular casa con cero energia
Aggerholm Control of hybrid ventilation systems
JP2003021372A (ja) 戸建て住宅の空調設備
WO2008082370A2 (en) Heat activated panel
Hastings et al. Ventilation

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20140309