CZ20003153A3

CZ20003153A3 - Zařízení pro vytváření rotačního toku

Info

Publication number: CZ20003153A3
Application number: CZ20003153A
Authority: CZ
Inventors: Erich Vogler; Peter Straub; Gérard Capitaine; Jean-Pierre Budliger
Original assignee: Von Roll Umwelttechnik Ag
Priority date: 1999-08-30
Filing date: 2000-08-30
Publication date: 2001-08-15
Also published as: KR100465934B1; DE50008206D1; JP2001099415A; TW454082B; EP1081434B1; KR20010050249A; US6938561B1; JP3750014B2; EP1081434B2; CZ297291B6; CH694305A5; EP1081434A1

Description

(57) Anotace.

Zařízení pro vytváření rotačního toku v obdélníkovém průtokovém vedení (18), které zahrnuje vývod (10) kouřových plynů spalovny, zejména spalovny odpadků, mající množství trysek (24) pro média, která mohou být emitována ve formě proudu, přičemž tyto trysky (24) jsou uspořádány ve vstřikovací rovinč (22) na dvou protilehlých stěnách (26) definujících průtokové vedení (18) a majících šířku (b) stěny, a přičemž průtokové vedení (18) zahrnuje přechodovou oblast (20) od spalovací komory (12) spalovny k vývodu (10) kouřových plynů. První trysky (24a) jsou orientovány v řadě v každém případě v alespoň jednom prvním stěnovém úseku (28) dvou protilehlých stěn (26) tak, že vstřikují proud do vstřikovací roviny (22) a úhel (γ), ležící ve vstřikovací rovině (22) mezi stěnou (26) a vstřikovaným proudem (30), je alespoň 90°, součet (L) délek (1) prvních stěnových úseků (28) je alespoň 0,4b < L < 0,8b, a alespoň jeden první stěnový úsek (28) jedné stěny je diagonálně naproti alespoň jednomu prvnímu stěnovému úseku (28) protilehlé stěny.

(13) Druh dokumentu: A3 (51) Int Cl ’

F23L 9/02 F23J 15/00

Zařízení pro vytváření rotačního toku

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká zařízení pro vytváření 5 rotačního toku v průtokovém potrubí, které zahrnuje vývod kouřových plynů spalovny, zejména spalovny odpadu, jak je definováno v úvodu patentového nároku 1.

Dosavadní stav techniky

Taková zařízení jsou používaná za účelem regulace prostřednictvím vstřikovaného média složení směsi kouřových plynů, dopravovaných skrz průtokové vedení spalovny, a teploty a doby setrvání spalin. Složení, teplota a doba setrvání ale nemají být pouze regulovány, ale zejména mají být vyrovnávány. Tímto způsobem může být zajištěno optimální 15 sekundární spalování směsi kouřových plynů a mohou být udržovány požadované, nízké hodnoty emisí. To nutně vyžaduje úplné promíchání směsi kouřových plynů. Pro dosaženi takovéto úplného promíchání jsou prováděny pokusy s využitím zaváděcí rotačních toků v průtokovém vedení prostřednictvím zařízení majících vhodná uspořádání trysek.

Například US-A-5 252 298 popisuje zařízení obecného typu. Trysky, uspořádané v rovině, jsou orientovány tečně k imaginárnímu kruhu ve středu průtokového potrubí, takže se v 25 tomto průtokovém vedení vytváří rotační tok. V zařízení, popisovaném v DE-A-19 648 639, je průtoková rychlost řízena prostřednictvím trysek uspořádaných vzájemně proti sobě v průtokovém vedení takovým způsobem, že v tomto průtokovém vedení jsou získány alespoň dva toky rotující proti sooě. Problém těchto známých prostředků pro vytváření rotačních toků spočívá ve skutečnosti, že ve středu toku vzniká oblast ·

v podstacě bez jakéhokoliv víření, což má ten důsledek, že není dosaženo úplného promíchání a tudíž jednotného složení, rozložení teploty a doby setrvání.

Cílem předkládaného vynálezu je tudíž vytvořit účinné zařízení, se kterým bude možné dosáhnout úplného promíchání směsi kouřových plynů v průtokovém vedení spalovny.

Podstata vynálezu

Shora uvedeného cíle je dosaženo zařízením, jehož podstatné znaky jsou definovány v patentovém nároku 1.

V důsledku speciálního uspořádání prvních trysek, jak je definováno v nároku 1, ve vstřikovací rovině v alespoň jednom prvním stěnovém úseku pro každou stěnu, přičemž tento stěnový úsek je diagonálně naproui alespoň jednomu prvnímu stěnovému úseku protilehlé stěny, a v důsledku orientace prvních nrysek ve vstřikovací rovině takovým způsobem, že úhel lžící ve vstřikovací rovině mezi stěnou a vstřikovaným proudem je alespoň přibližně 90°, je vytvářen rotační tck v průtokovém vedení na jedné straně a velmi dobré promíchání směsi kouřových spalin na straně druhé. V tomto případě termín diagonálně naproti znamená, že první stěnové úseky, pro víření protékajícího materiálu v průmětu přibližně ve směru proudu protékajícího skrz první trysky, se příčně nepřesahují nebo se přesahují pouze částečně. Přesněji tedy rozložení prvních trysek na prvních stěnových úsecích, majících délku 1 o velikosti 50 % a více celkové šířky stěny, zajišťuje, že proudy vstřikovaného média procházejí přímo do středu průtokového vedení. Pokud součet L délek prvních stěnových úseků jedné stěny je alespoň přibližně 40 % až 80 % celkové šířky b stěny, to znamená, že první trysky procházejí »·»**« ··· · · • · · · · · · • · · * · » · · · · • · · · fr · · · · · · · pouze přes část šířky b stěny, je dosaženo úspor materiálových nákladů a montážních nákladů u trysek a přitom je udržena účinnost promíchávání.

Ve speciálním provedení jsou vedle prvních trysek použity druhé trysky ve vstřikovací rovině v druhém stěnovém úseku pod úhlem $ vzhledem k prvním tryskám a orientované diagonálně směrem ke středu průtokového vedení, což je faktor, který dále zlepšuje promíchávání.

Množství prvních stěnových úseků a zejména rovněž množství druhých stěnových úseků, majících první a druhé trysky, je výhodně vytvořeno pro každou stěnu, takže jsou vytvořeny vířící oblasti, mající víry rotující v opačných směrech, což dále zlepšuje promíchávání.

Je obzvláště výhodné orientovat druhé trysky se vstřikovacím komponentem ve směru toku pod úhlem vzhledem k vstřikovací rovině. V tomto případě může být každá z druhých trysek, majících vstřikovací komponent, pod odlišným úhlem vzhledem ke vstřikovací rovině nebo jinak všechny druhé trysky vstřikují proudy se vstřikovacím komponentem do průtokového vedení ve stejné rovině nakloněné o úhel vzhledem ke vstřikovací rovině. Tímto způsobem mohu být proudy těchto trysek nastaveny takovým způsobem, že proudí spirálovitě vzájemně do sebe.

V dalším výhodném provedení jsou první trysky uspořádané v prvním stěnovém úseku na všech čtyřech stěnách definujících průtokové vedení. V tomto případě první stěnové úseky leží v obvodovém směru proti rotačnímu toku v každém případě na začátku stěny, takže jsou ve vzdálenosti od prvního stěnového úseku přiléhající stěny a vzájemně se • · ·

nedotýkají. V důsledku tohoto rozložení prvních stěnových úseků a jejich délky ne větší než 0,5b může být vytvářen velmi dobrý rotační tok a může být dosaženo optimálního promíchávání směsi kouřových plynů prostřednictvím vstřikování ze všech čtyř stran přímo do středu průtokového vedení.

Je obzvláště výhodné uspořádat trysky všech čtyř stěn v jedné vstřikovací rovině. Trysky ale mohou být také uspořádány ve dvou paralelních vstřikovacích rovinách, které jsou umístěny vzájemně od sebe v určité vzdálenosti ve směru toku, přičemž protilehlé trysky jsou uspořádány v jedné rovině.

Stěnové úseky, které jsou umístěny se středovou symetrií vzájemně vůči sobě, mají v ideálním případě stejnou délku.

Výhodně se vstřikuje čerstvý sekundární vzduch a/nebo recirkulovaný kouřový plyn. Pokud jsou vstřikovány čerstvý sekundární vzduch a recirkulovaný kouřový plyn, jsou výhodně použity trysky s prstencovou mezerou. V tomto případě střední proud trysek s prstencovou mezerou sestává z čerstvého sekundárního vzduchu.

Obzvláště výhodný je rovněž řídící systém, prostřednictvím kterého mohou být, alespoň pro trysky uspořádané na protilehlých stěnách, vzájemně nezávisle řízeny průtokové rychlosti média, které má být emitováno ve formě proudů.

Pokud alespoň jedna vstřikovací rovina je uspořádána v oblasti plamenového krytu spalovny, přičemž tento plamenový kryt je situován v přechodové oblasti mezi spalovací komorou ··»*«« ·« · ·· • · · ·· ·»· • ··· t ft » · ·· • · ♦ * t···»·· ♦ ♦ φ < ♦ · · · ······· ·· · ·· · s vývodem kouřových plynů, je kromě promíchávání a regulace směsi kouřových plynů dosaženo vstřikováním média, které má být emitováno ve formě proudů, rovněž ochlazování plamenového krytu vystaveného velmi vysokému tepelnému zatížení.

Další výhodná provedení vynálezu jsou definována znaky uvedenými v dalších závislých patentových nárocích.

Předkládaný vynález je vysvětlen podrobněji níže ve spojení s odkazy na příkladná provedení schematicky znázorněná na připojených výkresech.

Přehled obrázků na výkresech

Obr.la a obr. lb znázorňují první provedení zařízení podle vynálezu s prvními tryskami a s druhými tryskami uspořádanými na dvou protilehlých stěnách obdélníkového průtokového vedení, přičemž obr. la znázorňuje podélný řez průtokovým vedením a obr. lb znázorňuje příčný řez průtokovým vedením;

Obr.2a, obr. 2b a obr. 2c znázorňují druhé provedení zařízení podle vynálezu s uspořádáním trysek podobným s uspořádáním podle obr. 1 a obr. lb, kde jsou trysky podobně uspořádány na druhých dvou stěnách obdélníkového vedení, přesněji v druhé paralelní vstřikovací rovině ve vzdálenosti od první vstřikovací roviny ve směru toku, přičemž znázornění na obr. 2a je

analogické	ke	znázornění	na	obr. la a
znázornění	na	obr. 2b a	obr.	. 2c jsou
analogická	ke	znázornění	na	obr. lb;

• 9 99·· ·· · ·9 • 99 999 · 9 ·

9··· 9 999 9 9 • 9 · 9 9 9999 · 9 9

0 · · 9 9 9 ······· · · · ·9 ·

Obr.3a a obr. 3b znázorňují třetí provedení zařízení podle vynálezu s prvními tryskami na všech čtyřech stěnách obdélníkového průtokového vedení ve vstřikovací rovině se znázorněními analogickými ke znázorněním na obr. 1 a obr. lb;

Obr.4a a obr. 4b znázorňují čtvrté provedení zařízení s prvními tryskami na všech čtyřech stěnách obdélníkového průtokového vedení, přičemž trysky jsou rozloženy ve dvou paralelních vstřikovacích rovinách, které jsou ve vzdálenosti vzájemně od sebe ve směru toku, přesněji v každém případě prvních trysek vzájemně naproti sobě v jedné vstřikovací rovině, přičemž znázornění jsou analogická ke znázorněním na obr. Ia a obr. lb;

Obr. 5 znázorňuje příklad trysky s prstencovou mezerou;

Obr. 6 znázorňuje řídící systém pro samostatné řízení průtokové rychlosti pro trysky uspořádané na různých stěnách;

Obr. 7 znázorňuje další provedení zařízení podle vynálezu pro vytváření alespoň dvou vírů rotujících v opačných směrech.

• Φ φφφφ φφ φ φφ • Φφ φ φ φ · φ · φ ··· φ φ φ φ φ φ φ φ · * φ φφφφ φ φ φ φ φφφφ φ φ ·····Φ· ·· · Φ· φ

Příklady provedení vynálezu

Na obr. la až obr. 4a je znázorněna část spalovny odpadků, a to v každém případě úsek vývodu 10 kouřových plynů a spalovací komory 12 a přechodová oblast 20 mezi spalovací 5 komorou 12 a vývodem 10 kouřových plynů s plamenovým krytem 14, vždy v podélném řezu vývodu 10 kouřových plynů. Pro vypouštění směsí kouřových plynů, vytvářených během spalování, je použito obdélníkové průtokové vedení 18, které zahrnuje přechodovou oblast 20 od spalovací komory 12 k vývodu 10 kouřových plynů a vývod 10 kouřových plynů.

Základní směr proudění směsi kouřových plynů je naznačen prostřednictvím šipky 16. Na obr. lb až obr. 4b jsou v každém případě znázorněny pohledy v řezu vedeném příčně k orůtokovému vedení 18 v oblasti vstřikovací roviny 22. ve které jsou uspořádané trysky 24 pro vstřikování média, které může být emitováno ve formě proudu. Trysky 24 a jejich orientace jsou znázorněny na všech těchto obrázcích prostřednictvím šipek. Směr proudění odpadků je identifikován prostřednictvím šipky 9.

Všechna provedení, znázorněná na obr. la až obr. 4b, mají na alespoň dvou protilehlých stěnách 26 první stěnové úseky 28 , mající délku 1_L o velikosti alespoň přibližně 40 % až 80 % šířky b stěny 26. První stěnové úseky 28, s centrální podélnou osou 32 průtokového vedení 18 jako geometrickou osou symetrie, jsou v každém případě vzájemně vůči sobě středově symetrické a jsou definovány na jedné straně prostřednictvím přiléhající stěny 26. V prvních stěnových úsecích 28, středově symetricky vzájemně vůči sobě, je uspořádána řada prvních trysek 24a ve vstřikovací rovině 22 . První trysky 24a jsou orientovány ve vstřikovací rovině 22 tak, že vstřikují ·· ···· • · • ··· ·· · • · «· • · · • ·· · proud do vstřikovací roviny 22, přičemž úhel χ, který leží mezi vstřikovaným proudem 30 a sněnou 2 6, je přibližně 90°. Toto uspořádání trysek 24 umožňuje dobré promíchávání směsi kouřových plynů, která je přinucena k rotování v průtokovém vedení 18 a proudí ve směru šipky 16.

Ve všech příkladech leží vstřikovací rovina 22 v oblasti plamenového krytu 14, knerý je uspořádán v přechodové oblasti 20 mezi vývodem 10 kouřových plynů a spalovací komorou 12 . Plamenový kryt 14 buď má trysky 24 procházející θ skrz něj, jak je znázorněno ve všech čtyřech příkladech, a/nebo je proplachován zdola médiem, které může být emitováno ve formě proudu, jak je znázorněno na obr. 2 až obr. 4, prostřednictvím trysek 24a'. 24b'' , které jsou uspořádány ve stěnách 26 příčně pod plamenovým krytem 14.

Tímto způsobem může být plamenový kryt 14 ochlazován prostřednictvím vstřikovaného média.

Na obr. la a obr. lb je znázorněno provedení, ve kterém první stěnové úseky 28 mající délku χ. přibližně 40 % až 50 % šířky b stěny jsou vytvořeny na dvou protilehlých stěnách 26. Komplementárně k řadě prvních trysek 24a v prvním stěnovém úseku 28 leží druhé trysky 24b v druhém stěnovém úseku 34., majícím délku X-, a jsou orientovány pod úhlem β vzhledem k prvním tryskám 24a diagonálně směrem ke středu, reprezentujícím centrální podélnou osu 32., průtokového vedení 18. Úhel β je v tomto příkladu přibližně 25°, ale může být mezi 20° a 50°. Délky X! a X₂ dvou stěnových úseků 2 8, 34 se v tomto příkladu vzájemně doplňují tak, aby tvořily celkovou šířku b stěny, ačkoliv to není nezbytně nutné. Vzhledem ke vstřikovací rovině 22 jsou druhé trysky 24a orientovány ve společné rovině 36, která je nakloněna o úhel ct vzhledem ke «« ·#<·· · φ • φ« · φ · · « * • · » • ··· » ·· · vstřikovací rovině 22.. Tento úhel ct je v·daném příkladu přibližně 10°, ale může být různý a může být mezi 5° a 15°. Druhé trysky 24b jsou orientovány takovým způsobem, že proudy 30, jimi vytvářené, proudí spirálovitě vzájemně do sebe.

Namísto toho, aby byly orientovány ve společné rovině 36, mohou být druhé trysky 24b rovněž orientovány tak, aby byly nakloněny pod individuálními úhly a vzhledem ke vstřikovací rovině 22.

Na obr. 2a až obr. 2c je znázorněno provedení, ve θ kterém na všech čtyřech stěnách 26 průtokového vedení 18 jsou první trysky 24a uspořádány v prvním stěnovém úseku 28 a druhé trysky 2 4b jsou uspořádány v druhém stěnovém úseku 34 podobným způsobem, jako tomu bylo u provedení znázorněného na obr. la a obr. lb. V tomto případě jsou první stěnové úseky

28 uspořádány v obvodovém směru proti rotujícímu toku v každém případě na začátku stěny 2 6. Trysky 2 4a. 2 4b respektive trysky 2 4a', 24a'', 24b' . 24b'' jsou uspořádané ve dvou paralelních vstřikovacích rovinách 22 a 22*, které jsou vzájemně od sebe v určité vzdálenosti ve směru toku, přičemž θ trysky 24 jsou uspořádané na protilehlých stěnách 26 ve společné vstřikovací rovině 22 . 22.*. Vzdálenost d mezi vstřikovacími rovinami 22., 22 * může být mezi 0,4 m a 3 m.

V příkladu, znázorněném na obr. 3a a obr. 3b, jsou první stěnové úseky 28., mající první trysky 24a, uspořádány v jedné vstřikovací rovině 22 na všech čtyřech stranách 26 průtokového vedení 18 . Délka l_x prvních stěnových úseků 28 je zjevně větší než 0,5b, výhodně kolem 0,55b až 0,75b. Zbytek celkové šířky b každé stěny 26 je bez trysek 24 . V důsledku tohoto uspořádání a orientace prvních trysek 24a je možné ,0 vstřikovat proudy 30 přímo do středu vytvořených rotačních »· 9494 99 4 44

4 4 9 9 4 4 9 4

444 4444 44

4449 4444 4 4 4 • 4 4 9 9 · · ···· ··· 49 4 49 9 toků, takže dochází k úplnému promíchávání směsi kouřových plynů.

V závislosti na konstrukci průtokového vedení 18 a uspořádání stěn 26 může být potřebné, ať již kvůli $ optimalizaci průtoku, nebo dokonce kvůli tomu, že čtyři stěny nemohou být opatřeny tryskami 24a v jedné rovině, uspořádat trysky 2 4a ve dvou vstřikovacích rovinách 22 a 22* vzájemně vůči sobě paralelních, jak je znázorněno na obr. 4a a obr. 4b, namísto uspořádání v jedné vstřikovací rovině 22. (viz srovnání s obr. 3a a obr. 3b).

Všechny trysky jsou zkonstruovány takovým způsobem, že médium, které má být vstřikováno, může být vstřikováno pod tlakem o velikosti 500 Pa až 5000 Pa.

Na obr. 5 je znázorněna tryska 24 * s prstencovou mezerou, jak je používáno například pro vstřikováno čerstvého sekundárního vzduchu a recirkulovaného kouřového plynu. Je znázorněno první přívodní vedení 40 pro přivádění prvního média, v tomto případě recirkulovaného kouřového plynu, do

2o části trysky, zkonstruované jako středová tryska 42 a vytvářející středový proud, a je také znázorněno druhé přívodní vedení 44 pro přivádění druhého média, v tomto případě čerstvého sekundárního vzduchu, do části trysky, zkonstruované jako prstencová mezera 46 a vytvářející prstencový proud.

Různé podmínky, které mohou převažovat na různých stranách průtokového vedení 18, mohou být pro trysky 24* s prstencovou mezerou vzaty do úvahy mnohem účinněji prostřednictvím řídícího systému 48, jak je znázorněno na 30 obr. β. V tomto znázorněném příkladu mohou být řízeny ··«· • 4 4 • 444 • · • · »4 4 44 • · 4 4 1 ♦ 4 4 · 4 4 * *444 4 4 4

4 4 4 1

4 44 průtokové rychlosti médií, která mají být vstřikována, nezávisle vzájemně na sobě prostřednictvím řídícího systému 48 a ventilů 54 pro tu polovinu 52 průtokového vedení 18, která leží výše vzhledem k toku 9. odpadků, a pro tu polovinu 50 průtokového vedení 18., která leží níže nebo dále vzhledem k toku 9. odpadků. Je také možné samostatné řízení průtokových rychlostí pro trysky 24 na všech čtyřech stranách 26.

Pro regulování teploty a obsahu O₂ a pro dosažení pokud možno minimální doby setrvání směsi kouřových plynů, proudící skrz průtokové vedení, jsou výhodně použity trysky 24 pro sekundární vzduch a trysky 24 pro recirkulovaný kouřový plyn. Tyto trysky 24 mohou být buď uspořádány ve smíchaném uspořádání vzájemně vedle sebe v řadě nebo také ve dvou řadách nad sebou, takže se získá samostatná vstřikovací rovina pro každý typ trysky 24 . Pokud jsou použity trysky 24* s prstencovou mezerou, sestává středový proud z kouřového plynu a prstencový proud sestává ze sekundárního vzduchu, jak bylo popsáno pro obr. 5.

Provedení, znázorněná v réto přihlášce, nepopisují předkládaný vynález jediným možným a definitivním způsobem.

Je tedy například také možné použít zařízení ve spalovnách a ve spalovnách odpadků, ve kterých přechodová oblast 20 mezi spalovací komorou 12 a vývodem 10 kouřových plynů je charakterizována zúžením. Další vstřikovací roviny 22 mohou být rovněž vytvořeny v nižší úrovni ve spalovací komoře 12 nebo dále výše ve vývodu 10 kouřových plynů. Namísto nebo navíc ke kouřovým plynům a sekundárnímu vzduchu mohou být rovněž vstřikována jiná média, jako je pára, aktivovaný uhlík, surový koks, odpad, například během zbytkové recyklace, paliva a podobně. Zařízení lze také použít pro «« ««>· * » i • ··· • · »

k* * ♦ · ♦ • » t » » * »♦!>

• · ·

9 dosažení redukční atmosféry. Ve stejném směru rotování, jako jsou trysky 24a, mohou být uspořádány hořáky 2m až 3 m nad vstřikovací rovinou 22 na dvou protilehlých stěnách 26.

Obr. 7 znázorňuje další provedení zařízení podle předkládaného vynálezu, ve kterém jsou vytvářeny dva víry 60^z, 61' rotující v opačných směrech. Toto zařízení je odvozeno ze zařízení, znázorněného na obr. 2b, prostřednictvím zrcadlového uspořádání na spodní stěně 26, to znamená, že zde znázorněné první a druhé trysky jsou zdvojeny. Stěny 26 zařízení mají v každém případě dva první stěnové úseky 28a., 28a, a 28b·., 28b₂, mající první trysky 24a. První trysky 24a prvních stěnových úseků 28a,, 28b- ve spodní polovině průřezu jsou uspořádány diagonálně vzájemně naproti sobě a vytvářejí první vír 61', rotující ve směru hodinových ručiček. Vír 61' je zesilován druhými tryskami 24b druhých stěnových úseků 34a,, 34b,. Druhé trysky 2 4b emitují proudy ve směru, který je posunutý od směru proudu prvních trysek o +/- β. Tyto druhé stěnové úseky 34a,, 34b, jsou podobně umístěny diagonálně vzájemně naproti sobě. Stěnové úseky ve spodní polovině znázorněného průřezu definují první vířící oblast 61. Druhá vířící oblast 60 je definována prvními a druhými stěnovými úseky 28a_lt 28b₁, 34a., 34b- v horní části obr. 7. Druhý vír 60 ' se zde otáčí proti směru hodinových ručiček. První stěnové úseky 28a_:, 28a-, 28b., 2 8b, mají každý délku .L . Pro každou stěnu 26 je dosaženo celkové délky L=l₁+l₁ o velikosti přibližně 0,5b. První stěnové úseky 28a, a 28b₁ (druhý vír 60 ' ) a 28a, a 28b, (první vír 61' ) diagonálně vzájemně naproti sobě vytvářejí směr otáčení víru 60' , 61'. Druhé trysky 24b potom emitují proudy tak, že «4 ·· 4»4·

4 4

444 4 4 4

4

4 • 4 4*4

4 zesilují otáčení, to jest tečně ve směru, otáčení k imaginárnímu kruhu kolem středu víru 60 ' nebo 61' .

Claims

PATENTOVÉ NÁR. OKY

1. Zařízení pro vytváření rotačního toku v obdélníkovém průtokovém vedení (18), které zahrnuje vývod (10) kouřových plynů spalovny, zejména spalovny odpadků, mající množství 5 trysek (24) pro média, která mohou být emitována ve formě proudu, přičemž tyto trysky (24) jsou uspořádány ve vstřikovací rovině (22) na dvou protilehlých stěnách (26) definujících průtokové vedení (18) a majících šířku (b) stěny, a přičemž průtokové vedení (18) zahrnuje přechodovou oblast (20) od spalovací komory (12) spalovny k vývodu (10) kouřových plynů, vyznačující se tím, že první trysky (24a) jsou orientovány v řadě v každém případě v alespoň jednom prvním stěnovém úseku (28, 28a_L, 28a₂, 28b_lř 28b₂) dvou protilehlých stěn (26) tak, že vstřikují proud do vstřikovací roviny (22) a úhel (γ) , ležící ve vstřikovací rovině (22) mezi stěnou (26) a vstřikovaným proudem (30), je alespoň přibližně 90°, součet (L) délek (1) prvních stěnových úseků (28, 28a_lř 28a_;, 28b,, 28b₂) je alespoň přibližně 0,4b < L < 0,8b, a alespoň jeden první stěnový úsek (28, 28a,, 28a₂) jedné stěny je diagonálně naproti alespoň jednomu prvnímu stěnovému úseku (28, 28b_lř 28b₂) protilehlé stěny.
2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že každá protilehlá stěna má první stěnový úsek (28) a tyto první

25 stěnové úseky, s centrální podélnou osou (32) průtokového vedení (18) jako osou symetrie, jsou středově symetricky umístěny vzájemně naproti sobě a jsou definovány na jedné straně prostřednictvím přiléhající stěny (26).
3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že druhé trysky (24b) jsou uspořádány v každém případě ve • φ ·) φ φ φ φφφφ φ φ • Φ · ·

φφφ Φ ·ι φ φ' vstřikovací rovině (22) v alespoň jednom.druhém stěnovém úseku (34, 34a_iz 34a₂, 34b_lř 34b₂) dvou protilehlých stěn, přičemž v tomto uspořádání má úhel (β), ležící ve vstřikovací rovině mezi proudy vstřikovanými z prvních a druhých trysek výhodně alespoň jeden druhý stěnový úsek (34, 34a_u 34a₂,

34b_iz 34b₂) jedné stěny je diagonálně naproti alespoň jednomu stěnovému úseku (34 , 34a_lř 34a₂, 34b_r, 34b₂) protilehlé stěny.

Zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že pro vytvoření rotujícího víru má každá ze dvou protilehlých stěn první stěnový úsek (28) a druhý stěnový úsek (34), přičemž tyto první a druhé stěnové úseky, s centrální podélnou osou (32) průtokového vedení (18) jako osou symetrie, jsou v každém případě středově symetricky umístěné vzájemně naproti sobě a jsou definovány na jedné straně prostřednictvím přiléhající stěny (26').
5. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že pro vytvoření dvou vírů rotujících v opačných směrech má každá ze dvou protilehlých stěn alespoň dva první stěnové úseky (28, 28a_u 28a₂, 28b;, 28b,) .
6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že každá ze dvou protilehlých stěn má navíc dva druhé stěnové úseky, přičemž v každém případě první stěnový úsek (28a_lř 28a,) a druhý stěnový úsek (34a_lz 34₂) jedné stěny tvoří vířící oblast (60, 61) s přímo naproti umístěným druhým stěnovým úsekem (34b_lř 34b₂) a prvním stěnovým úsekem (28b,, 28b-) protilehlé stěny, a proudy, vstřikované druhými tryskami (24b), jsou nakloněny směrem k proudům, vstřikovaným prvními • · fc··· 9 ·»· fc·· · · · ··· • ··· · ·. · · · · • ··« ···«··· · • · · · · · · ······· ·· · ·· · tryskami (24a) o +|B| v první vířící oblasti (61) a o - |β | v druhé vířící oblasti (60).
7. Zařízení podle jednoho z nároků 3 až 6, vyznačující se tím, že druhé trysky (24b) druhého stěnového úseku (34) jsou 5 orientovány se vstřikovacím komponentem pod úhlem (a), který je výhodně mezi 5° a 15°, vzhledem ke vstřikovací rovině (22) a výhodně ve společné rovině (36) ve směru proudění v průtokovém vedení (18).

]_0
8· Zařízení podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že všechny čtyři stěny (26) průtokového vedení (18) mají první stěnový úsek (28, mající první trysky (24a), přičemž tento první stěnový úsek (28) je uspořádán v obvodovém směru proti rotačnímu toku v každém případě na

15 začátku stěny (26) a ve vzdálenosti od prvního stěnového úseku (28) přiléhající stěny (26).
9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že trysky (24) všech čtyř stěn (26) leží ve stejné vstřikovací rovině (22) .
10. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že trysky (24) jsou uspořádány ve dvou paralelních vstřikovacích rovinách (22, 22*), které jsou vzájemně od sebe oddálené ve směru toku, přičemž protilehlé trysky leží ve stejné

2^ vstřikovací rovině (22, 22*).
11. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 5 a 6, vyznačující se tím, že stěnové úseky (28, 34) diagonálně vzájemně naproti sobě nebo středově symetricky naproti sobě mají přibližně stejnou délku (1) .

• 9 0Φ9· *· * ··

9 · 9 999 999

9 999 9999 9 9

9 999 9999999 9

9 9 9 9 9 9 9

17 ···· ··· ·« · ·· ·
12. Zařízení podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že přiváděči tlak, se kterým média mohou být emitována ve formě proudů vystupujících z trysek, je mezi 500 Pa a 5000 Pa, přičemž průtokové rychlosti pro trysky (24,

5 uspořádané na různých stěnách (26), mohou být řízeny vzájemně na sobě nezávisle prostřednictvím řídícího systému (48).
13. Zařízení podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že použité trysky (24) jsou trysky (24*) s prstencovou mezerou.
14. Zařízení podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že trysky (24) jsou uspořádány pro emitování proudů sekundárního vzduchu a recirkulovaného kouřového plynu.

1 c _o
15. Zařízení podle nároku 9 a 10, vyznačující se tím, ze střední proud trysek s prstencovou mezerou sestává z recirkulovaného kouřového plynu a prstencový proud sestává ze sekundárního vzduchu.

2Q 16. Zařízení podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že alespoň jedna vstřikovací rovina (22) leží v oblasti plamenového krytu (14), uspořádaného v přechodové oblasti (20), takže plamenový kryt (14) buď má trysky (24, 38), procházející skrz něj, a/nebo jsou trysky (24, 38) uspořádány ve stěnách (26) příčně pod plamenovým krytem (14) tak, že vstřikovanými proudy ochlazují plamenový kryt (14) .