CZ20002997A3 - Dvoj- nebo vícefázová tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků - Google Patents

Description

Oblast techniky

Předložený vynález se týká tvarovaných těles pracích a čistících prostředků, která obsahují bělící prostředky. Vynález se zejména týká takových tvarovaných těles, jako jsou tablety pracích prostředků, tablety čistících prostředků, bělící tablety nebo tablety pro změkčování vody s bělícím prostředkem.

Dosavadní stav techniky

Složení pracích a čistících prostředků ve formě tvarovaných těles, obzvláště tablet, jsou ve stavu techniky dlouho známy a široce popsány, ačkoliv tato nabízená forma nemá dosud na trhu žádný mimořádný význam. To má svůj důvod v tom, že nabízená forma tvarovaných těles má vedle řady výhod i nevýhody, kterými trpí j ak j ej ich výroba a použití, tak i j ej ich příznivý ohlas u zákazníků. Podstatné výhody tvarovaných těles jako odpadnutí nutnosti, aby spotřebitel odměřoval potřebné množství výrobku, vyšší měrná hmotnost a s tím související nižší náklady na balení a skladování a estetická hlediska, která by rovněž neměla být podceňována, jsou přitom relativizovány nevýhodami, jako dichotomií mezi přijatelnou tvrdostí a dostatečně rychlým rozpadem a rozpuštěním tvarovaných těles, jakož i četnými technologickými potížemi při výrobě a balení.

Zvláštní problém vyvstává při vtělování bělících prostředků do tvarovaných těles pracích a čistících prostředků, a to zejména tehdy, když mají být vedle bělícího prostředky do tvarovaných těles vtěleny vůči oxidaci citlivé účinné a pomocné látky. V důsledku vysoké hustoty, které se dosáhne silným slisováním z částic se skládajících předsměsi, dostávají se látky, které jsou vzájemně inkompatibilní, do těsnějšího styku než je tomu ku příkladu u volně tekoucích prášků. Tento těsnější styk vede k tomu, že se chemická inkompatibilita jednotlivých obsažených látek projeví daleko drastičtěji než u běžných práškovitých prostředků.

Ve stavu techniky je možno najít návrhy řešení, týkající se bělící prostředky obsahujících tvarovaných těles pracích a čistících prostředků, které se zaměřují na to oddělit bělící prostředek od dalších obsažených složek, které mohou ovlivňovat jeho stabilitu. Často sledovanou metodou řešení je zejména oddělení bělících prostředků a aktivátorů bělícího procesu.

• ·

Tak popisuje evropská patentová přihláška EP 481 792 (Unilever) tablety pracích prostředků, které obsahují peroxosůl a aktivátor bělícího procesu, přičemž aktivátor bělícího procesu musí vykazovat určitou konstantu perhydrolýzy pseudoprvého řádu. V tomto spise je uváděno, že bělící prostředek by s výhodou měl být oddělen od bělící prostředek destabilizuj ících obsažených látek. Pokud je bělícím prostředkem pěroxoboritan a používá-li se di- nebo polyacylovaný, amin obsahující aktivátor bělícího procesu, je toto opatření dokonce nezbytně nutné.

Tablety pracích prostředků popisuje rovněž evropská patentová přihláška EP 481 793 (Unilever). Ty obsahují jako bělící prostředek peroxouhličitan sodný, který je prostorově oddělen od všech složek, které by mohly ovlivňovat jeho stabilitu. I tento spis poukazuje výslovně na oddělení bělícího prostředku a aktivátoru bělícího procesu, popř. látek, které mohou být bělícími prostředky atakovány a které tímto způsobem vedou ke ztrátě bělící aktivity.

Evropská patentová přihláška EP 395 333 (Unilever) popisuje složení tabletovaných pracích prostředků, které obsahují pěroxoboritan sodný a jednu nebo více látek ze skupiny di- nebo polyacylovaných, amin obsahujících aktivátorů bělícího procesu, enzymů a optických zjasňovacích prostředků, přičemž peroxosůl není od látek této skupiny oddělena. Tablety, které jsou v této přihlášce popisovány, jsou stabilní a nevykazují žádné ztráty co do bělícího prostředku nebo enzymatické aktivity.

Ve stavu techniky se problémy stability bělících prostředků a stability vůči oxidaci citlivých látek ve tvarovaných tělesech pracích a čistících prostředků co do příčin vyvozují ze styku bělícího prostředku s příslušnými látkami. Jako návrh řešení se vždy znovu navrhuje oddělení bělícího prostředku od aktivátoru bělícího procesu nebo od vůči oxidaci citlivých sloučenin. Žádný z jmenovaných dokumentů se nezabývá jinými cestami, aby se současně překonal problém stability vůči oxidaci citlivých sloučenin a problém ztráty aktivity bělícího prostředku v tvarovaných tělesech pracích a čistících prostředků.

Základním úkolem předloženého vynálezu bylo tedy připravit vícefázová tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků, která by překonala uvedené nevýhody. Obzvláště by měly být překonány problémy stability vůči oxidaci citlivých sloučenin, jako ku příkladu barviv, optických zjasňovacích prostředků, vonných látek a enzymů, jakož i ztráta aktivity bělícího prostředku i přes dlouhá časová období.

Nyní bylo nalezeno, že vůči oxidaci citlivé látky nejsou oxidovány stykem s bělícím prostředkem a tímto způsobem ničeny, přičemž bělící prostředek ztrácí na aktivitě, ale že příčinou jmenovaných problémů je styk aktivátoru bělení a vůči oxidaci citlivých sloučenin.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu jsou tedy dvoj- a vícefázová tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků ze zhutněného, částicemi tvořeného pracího a čistícího prostředku, zahrnující kostru tvořící látku(y), bělící prostředek(ky), aktivátor(y) bělícího procesu, jakož případně další složky pracích a čistících prostředků, v nichž se aktivátor(y) bělícího procesu vyskytuj e(í) prostorově oddělený) od vůči oxidaci citlivé(ých) složky(ek) v ohraničené oblasti tvarovaného tělesa.

Tvarované tělesa pracích a čistících prostředků podle předloženého vynálezu řeší problém nedostatečné stability jak bělícího prostředku, tak i vůči oxidaci citlivých sloučenin tím, že vůči oxidaci citlivé složky, které jsou bělicím prostředkem ničeny a které přitom mohou bělicí prostředek „spotřebovávat“, se od aktivátoru bělícího procesu prostorově oddělí.

V tvarovaných tělesech podle předloženého vynálezu obsahuje nejméně jedna prostorově ohraničená oblast aktivátor bělícího procesu, jakož volitelně další složky, které nejsou vůči oxidaci citlivé. Tyto vůči oxidaci necitlivé látky pocházejí ku příkladu ze skupiny kostru tvořících látek, kobuilderů, povrchově aktivních látek, pojiv, desintegračních pomocných prostředků a komplexotvorných látek, jakož dalších složek volitelně použitelných složek pracích a čistících prostředků.

Prostorového ohraničení aktivátoru bělícího procesu je možno dosáhnout nej rozdílnějším způsobem. Tak může ohraničená oblast mít tvar zvláštní vrstvy, potahem zapouzdřené části nebo jednotlivých vložek, zatímco vůči oxidaci citlivé látky mohou být přítomny v jiných vrstvách, v dalších zapouzdřených částech nebo v jádře nebo v hlavní hmotě tvarovaného tělesa. Další

možností je výroba srovnatelně velkých granulovaných zrn nebo vytlačovaných těles,, která jsou chráněna potahem a která jsou rozptýlena po tvarovaném tělese nebo po tabletě.

Jedna z upřednostňovaných forem provedení předloženého vynálezu počítá s tím, že ohraničená oblast, obsahující aktivátor bělícího procesu, jej neosahujejako samotný, ale ve směsi s dalšími vůči oxidaci necitlivými látkami. Upřednostňovaná tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků obsahují přitom v ohraničené oblasti aktivátor bělících procesu a další vůči oxidaci necitlivé obsažené látky pracích a čistících prostředků.

Další z upřednostňovaných forem provedení počítá s tím, že ohraničená oblast obsahuje aktivátor bělícího procesu, jakož i část celkového množství v tvarovaném tělese obsažených builderů a ionogenních povrchově aktivních látek. Obzvláště upřednostňovaná tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků vykazují přitom ohraničenou oblast, která dodatečně k aktivátoru bělícího procesu obsahuje jednu nebo více látek ze skupiny kostru tvořících látek, kobuilderů, povrchově aktivních látek, pojiv, desintegračních pomocných prostředků a komplexotvomých látek.

Aniž by chtěl být omezen teorií, předpokládá přihlašovatel, že oddělení vůči oxidaci citlivých látek od aktivátoru bělícího procesu způsobuje, že přístup vody nebo peroxidu vodíku k vůči oxidaci citlivým látkám v nepřítomnosti aktivátorů bělícího procesu nevede k drastickému zničení těchto sloučenin. Vyskytují-li se naproti tomu aktivátor bělícího procesu a vůči oxidaci citlivé látky uvnitř stejné oblasti, pak se pod vlivem aktivátoru bělícího procesu z migrující H2O, popř. H2O2, tvoří co do bělícího procesu podstatně aktivnější typy látek (ku příkladu peroctová kyselina), vedoucí ke zničení vůči oxidaci citlivých sloučenin. Jelikož se tímto způsobem H2O2 spotřebovává, rozpadá se další bělící prostředek, až se v tvarovaném tělese opět dosáhne rovnovážné koncentrace H2O2. Tomuto procesuje bráněno oddělením aktivátoru bělícího procesu a vůči oxidaci citlivých látek, takže aktivátor bělícího procesu jako takový v tvarovaném tělese nemigruje a i co do bělícího procesu aktivnější typy látek, vznikající stykem aktivátoru bělícího procesu a H2O2, zřejmě inklinují podstatně méně k migraci.

Upřednostňovaná tvarovaná tělesa se přitom nevyrábějí ze směsi jednotlivých prášků, ale alespoň částečně z přípravků, tj. ze směsí několika málo granulátů. Primární částice složek se přitom aglomerují do tvaru sekundárních částic, které se pak jako takové slisovávají na tablety. Sekundární částice, obsahující aktivátor bělícího procesu, jsou přitom odděleny od vůči oxidaci

-5• ·· ·· ·· • · · · · 9 9 ·

9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 99 citlivých látek a nemohou proto tímto způsobem přispívat ke tvorbě vysoce aktivních bělících typů látek v blízkosti vůči oxidaci citlivých látek,

Pod pojmem „ vůči oxidaci citlivé látky“ se v rámci předloženého vynálezu rozumějí látky, které je možno oxidativně rozložit působením H2O2 nebo co do bělícího procesu aktivnějšími typy látek, které vznikají z H2O2 a aktivátorů bělícího procesu. Takovými látkami jsou obzvláště barviva, která zcela vyblednou nebo která svou barvu změní nepřijatelným způsobem, optické zjasňovací prostředky, u kterých zničení molekuly vede k ztrátě zjasňovacího účinku, vonné látky, které lze oxidativně rozložit na sloučeniny bez zápachu či dokonce na sloučeniny zapáchající a enzymy, jejichž oxidační produkty již nevykazují žádnou katalytickou aktivitu.

Zatímco tyto vůči oxidaci citlivé látky jsou v rámci předloženého vynálezu nezbytně oddělovány od aktivátoru bělícího procesu tím, že se aktivátor bělícího procesu nachází v ohraničené oblasti tvarovaných těles, mohou se vůči oxidaci citlivé látky bez problémů vyskytovat v těsném styku s bělícím prostředkem, aniž by přitom byly poškozeny. I ohraničená oblast, obsahující aktivátor bělícího procesu, může dodatečně obsahovat bělící prostředek(ky), přičemž v rámci předloženého vynálezu je dávána přednost tomu, že ohraničená oblast (obsahující aktivátor bělícího procesu) je prosta bělícího(ch) prostředku(ů).

Skutečnost, že ohraničená oblast (obsahující aktivátor bělícího procesu) je s výhodou prosta bělícího prostředku, neznamená, že se bělící prostředek jako takový musí vyskytovat v od jiných látek než je aktivátor bělícího procesu oddělené a ohraničené oblasti. Jak uvedeno shora, je možno bělící prostředek bez problémů smísit s vůči oxidaci citlivými látkami, takže přednost je dávána tvarovaným tělesům pracích a čistících prostředků, v nichž se bělící prostředky a vůči oxidaci citlivá(é) látka(y) nacházejí společně ve jedné oblasti tvarovaných těles.

Z podstaty předloženého vynálezu vyplývá, že tvarovaná tělesa obsahují vůči oxidaci citlivé látky, takže by mělo být zabráněno jejich zničení a z toho vyplývající ztrátě aktivity bělícího prostředku. Tyto vůči oxidaci citlivé látky byly v předcházejícím textu již blíže popsány, ale mohou být vybrány i z jiných, než v předchozím textu uvedených skupin, Upřednostňovány v rámci předloženého vynálezu jsou však přesto tvarované tělesa pracích a čistících prostředků, která jako vůči oxidaci citlivé látky obsahují jednu nebo více látek ze skupiny barvi v, optických zjasňovacích prostředků, vonných látek a enzymů.

-6•99999 · 9 9 ··

9 9 · 9 9 · · 9 · 9 • 99 9 9 9 9999

99 ·9 999 99 · • 9 φ 9 9·· 9999 • 9 99 99··· ·· *9

Aktivátory bělícího procesu se do pracích a čistících prostředků přidávají proto, aby se při praní za teploty 60 °C a pod ní dosáhlo zlepšených bělících účinků. Tyto aktivátory bělícího procesu se podle tohoto vynálezu vyskytují v ohraničené oblasti tvarovaných těles. Jako aktivátory bělícího procesuje možno použít sloučeniny, která za podmínek perhydrolýzy poskytují alifatické peroxokarbonové kyseliny s výhodou s 1 až 10 atomy uhlíku, obzvláště s 2 až 4 atomy uhlíku a/nebo případně substituovanou kyselinu peroxobenzoovou. Vhodné jsou látky, které obsahují O-a/nebo N-acylované skupiny s uvedeným počtem atomů uhlíku a/nebo případně substituované benzoylové skupiny. Přednost je dávána vícenásobně acylováným alkylendiaminům, obzvláště tetraacetylethylendiaminu /TAED), acylovaným derivátům triazinu, obzvláště l,5-diacetyl-2,4-dioxohexahydro-l,3,5-triazinu (DADHT), acylovaným glykolurilům, obzvláště tetraacetylglykolurilu (TÁGU), N-acylimidům, obzvláště N-nonanoyljantarimidu (NOSÍ), acylovaným fenolsulfonanům, obzvláště n-nonanoyl- nebo isononanoyloxybenzensulfonanu (η-, popř. iso-NOBS), anhydridům karbonových kyselin, obzvláště anhydridu kyseliny ftalové, acylovaným vícemocným alkoholům, obzvláště triacetinu, ethylenglykoldiacetátu a 2,5-diacetoxy-2,5-dihydrofuran,

Dodatečně ke konvenčním aktivátorům bělícího procesu nebo místo nich je možno do tvarovaných těles přidávat i tak zvané katalyzátory bělícího procesu. U těchto látek se jedná o bělící proces posilující soli přechodných kovů, případně komplexy přechodných kovů, jako ku příkladu o salenové komplexy Mn, Fe, Co, Ru nebo Mo nebo o karbonylové komplexy těchže kovů. Jako katalyzátory bělícího procesu jsou rovněž použitelné komplexy Mn, Fe, Co, Ru, Mo, Ti, V a Cu s dusík obsahujícími tripoidními ligandy, jakož i aminové komplexy Co, Fe, Cu a Ru.

V rámci předloženého vynálezu se látky ze skupiny katalyzátorů bělení počítají k aktivátorům bělícího procesu, tzn. že i katalyzátory bělení jsou umístěny v jedné z nebo v jediné ohraničené oblasti tvarovaných těles. Tvarovaná tělesa podle tohoto vynálezu přitom obsahují, vždy vztaženo na tvarované těleso jako celek, mezi 0,5 a 30 hmotn. %, s výhodou mezi 2 a 20 hmotn. % a obzvláště mezi 2 a 15 hmotn. % jednoho neb více aktivátorů bělícího procesu nebo katalyzátorů bělení. Podle účelu použití vyráběných tvarovaných těles se tato množství mohou měnit. Tak jsou v typických tabletách s univerzálními pracími prostředky běžné obsahy aktivátorů bělícího procesu mezi 0,5 a 5 hmotn. %, s výhodou mezi 1 a 4 hmotn. % a obzvláště mezi 2 a 3,5 hmotn. %, zatímco tablety bělících prostředků mohou vykazovat veskrze vyšší obsahy, ku příkladu mezi 5 a 30 hmotn. %, s výhodou mezi 7,5 a 25 hmotn. % a obzvláště mezi 10 a 20 hmotn. %. Odborník není pokud se týká svobody vytvářet receptury omezen a může tak

-7vyrábět silněji nebo slaběji působící bělící tablety pracích prostředků, tablety čistících prostředků nebo tablety bělících prostředků tím, že mění obsahy aktivátoru bělícího procesu a bělích prostředků.

S obzvláštní výhodou používaným aktivátorem bělícího procesuje Ν,Ν,Ν',Ν'-tetraacetylethylendiamin, který nachází široké použití v pracích a čistících prostředcích. Podle toho se upřednostňovaná tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků vyznačují tím, že se jako aktivátor bělícího procesu používá tetraacetylethylendiamin ve shora uvedených množstvích.

Kvůli rozvinutí požadované bělící výkonnosti obsahují tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků podle předloženého vynálezu jeden nebo více bělících prostředků. Mezi sloučeninami, sloužícími jako bělící prostředky a poskytujícími ve vodě H2O2, mají zvláštní význam peroxoboritan sodný tetrahydrát a peroxoboritan sodný monohydrát. Dalšími použitelnými bělícími prostředky jsou ku příkladu peroxouhličitan sodný, peroxopyrofosforečnany, peroxohydráty kyseliny citrónové, jakož i H2O2 poskytující soli peroxokyselin nebo peroxokyseliny, jako peroxobenzoany, peroxoftaláty, diperoxoazelainová kyselina, ftaloiminoperoxokyselina nebo diperoxododekandikyselina. Bělící prostředky se v tvarovaných tělesech pracích a čistících prostředků podle tohoto vynálezu používají v závislosti na požadovaném produktu rovněž v měnících se množstvích. Obvyklé obsahy se přitom pohybují mezi 5 a 50 hmotn. %, s výhodou mezi 10 a 40 hmotn. % a obzvláště mezi 15 a 35 hmotn. %, vždy vztaženo na tvarované těleso jako celek.

I u bělících prostředků závisí obsah těchto látek v tvarovaných tělesech na účelu použití tvarovaných těles. Zatímco běžné univerzální prací prostředky ve formě tablet obsahují mezi 5 a 30 hmotn. %, s výhodou mezi 7,5 a 25 hmotn. % a obzvláště mezi 12,5 a 22,5 hmotn. % bělícího prostředku, leží obsahy u tablet bělícího prostředku nebo u tablet s příměsemi zvyšujícími účinek bělícího prostředku mezi 15 a 50 hmotn. %, s výhodou mezi 22,5 a 45 hmotn. % a obzvláště mezi 30 a 40 hmotn. %.

Jak bylo již uvedeno shora, pocházejí vůči oxidaci citlivé látky přednostně zejména ze skupiny barviv, optických zjasňovacích prostředků, vonných látek, a enzymů Tyto skupiny budou v dalším textu blíže specifikovány

Aby se zlepšil estetický dojem tvarovaných těles pracích a čistících podle tohoto vynálezu je možno tvarovaná tělesa obarvit vhodnými barvivý. Upřednostňovaná barviva, jejichž výběr

nečiní odborníkovi žádné problémy, mají při skladování vysokou stabilitu a nejsou citlivé na zbývající, v těchto prostředcích obsažené látky a na světlo, jakož i pouze velmi nevýraznou substantivitu vůči textilním vláknům, aby nedocházelo k jejich obarvení. Jelikož se předložený vynález týká vícefázových tvarovaných těles pracích a čistících prostředků, připadá obarvení jednotlivých fází zvýšený význam, aby se tak podtrhl rozdílný charakter působení jednotlivých fází. Příklady pro účinnost takového obarvení a pro úspěšnost této úpravy se týkajících výroků jsou dostatečně známy z reklam na prostředky pro čistění chrupu.

Upřednostňovány pro použití v tvarovaných tělesech pracích a čistících prostředků podle tohoto vynálezu jsou všechny barvící prostředky, které je možno v pracím procesu oxidativně zničit, jakož i jejich směsi s vhodnými modrými barvivý, tzv. modřidly. Ukázalo se být výhodným používat barvící prostředky, které jsou rozpustné ve vodě nebo za pokojových teplot v kapalných organických látkách. Vhodné jsou ku příkladu aniontové barvící prostředky, např. anionaktivní nitrosobarviva. Možným barvícím prostředkem je ku příkladu naftolová zeleň (Colour Index (Cl) díl 1: Acid Green 1; díl 2; 10020), kterou je jako obchodní produkt, ku příkladu jako Basacid® Gríin 970, možno získat od firmy BASF Ludwigshafen, jakož i její směsi s vhodnými modrými barvivý. Jako další barvící prostředky se používají Pigmosol® Blau 6900 (Cl 74160), Pigmosol® Griin 8730 (Cl 74260), Basonyl® Rot 545 FL (Cl 45170), Sandolan® Rhodamin EB400 (Cl 45100), Basacid® Gelb 094 (Cl 47005), Sicovit® Patentblau 85 E 131 (Cl 42051), Acid Blue 183 (CAS 12217-22-0, Cl Acidblue 183), Pigment Blue 15 (Cl 74160), Supranol® Blau GL W (CAS 12219-32-8, Cl Acidblue 2211), Nylosan® Gelb N-7GL SGR (CAS 61814-57-1, Cl Acidyellow 218) a/nebo Sandolan® Blau (Cl Acid Blue 182, CAS 12219-26-0).

Při volbě barvícího prostředkuje nutno dbát na to, aby barvící prostředky nevykazovaly žádnou příliš silnou afinitu vůči textilním povrchům a zde obzvláště vůči umělým vláknům. Současně je při volbě vhodných barvících prostředků nutno vzít rovněž v úvahu, že barvící prostředky vykazují rozdílné stability vůči oxidaci. Obecně platí, že ve vodě nerozpustné barvící prostředky jsou vůči oxidaci stabilnější než ve vodě rozpustné barvící prostředky. V závislosti na rozpustnosti a tím i na citlivosti vůči oxidaci se mění koncentrace barvícího prostředku v pracích a čistících prostředcích. U ve vodě dobře rozpustných barvících prostředků, např. u shora jmenované zeleně Basacid® nebo u rovněž shora jmenované modře Sandolan® se v typických případech volí koncentrace barvícíchprostředků v rozsahu několika 10' až 10' hmotn. %. U na základě jejich jasnosti obzvláště upřednostňovaných, ovšem ve vodě méně dobře rozpustných pigmentových barvících prostředků, např. shora jmenovaných barvících prostředcích Pigmosol®, ···· 4·

-9·· ·4 ·· • · · · · • · · · · • ♦ · 4 · · • · · · 4 ·· ·· 4« leží vhodná koncentrace barvícího prostředku v pracích nebo čistících prostředcích naproti tomu v typických případech u několika 10'³ až 10’⁴ hmotn. %.

Tvarovaná tělesa mohou jako vůči oxidaci citlivé látky obsahovat optické zjasňovací prostředky typu derivátů diaminostilbendisulfonové kyseliny, popř. jejich soli alkalických kovů. Vhodné jsou např. soli 4,4'-bis(2-anilino-4-morfolino-l,3,5-triazinyl-6-amino)stilben-2,2'-disulfonové kyseliny nebo stejným způsobem vystavěné sloučeniny, které místo morfolinové skupiny nesou diethanolaminovou skupinu, methylaminovou skupinu, anilinovou skupinu nebo 2methoxyethylaminovou skupinu. Dále mohou být přítomny zjasňovací prostředky typu substituovaných difenylstyrylů, např. sodné soli 4,4'-bis(2-sulfostyryl)-difenylu, 4,4'-bis(4chlor-3-sulfostyryl)-difenylu nebo 4-(4-chlorstyryl) 4'-(2-sulfostyryl)-difenylu. Je možné použít rovněž směsi shora jmenovaných zjasňovacích prostředků. Optické zjasňovací prostředky se v tvarovaných těles pracích a čistících prostředků podle tohoto vynálezu používají v koncentracích mezi 0,01 a 1 hmotn. %, s výhodou mezi 0,05 a 0,5 hmotn. % a obzvláště mezi 0,1 a 0,25 hmotn. %, vždy vztaženo na tvarované těleso jako celek.

Do prostředků podle tohoto vynálezu se přidávají vonné látky, aby se zlepšil estetický dojem produktů a aby se spotřebiteli vedle výkonu dal k dispozici vizuálně a senzoricky „typický a nezaměnitelný“ výrobek. Jako parfémové oleje, popř. vonné látky, je možno použít jednotlivé sloučeniny vonných látek, např. syntetické produkty typu esterů, etherů, aldehydů, ketonů, alkoholů a uhlovodíků. Vonnými sloučeninami typu esterů jsou např. benzylacetát, fenoxyethylisobutyrát, p-terc.-butylcyklohexylacetát. linalylacetát, dimethylbenzylkarbinylacetát, fenylethylacetát, linalylbenzoát, benzylformiát, ethylmethylfenylglucinát, allylcyklohexylpropionát, styrallylpropionát a benzylsalicylát. K etherům se ku příkladu počítají benzylethylethery, k aldehydům např. lineární alkanaly s 8 až 18 atomy uhlíku, citral, citronellal, citronelloxyacetaldehyd, cyklamenaldedyd, hydroxy citronellal, lilial a bourgeonal, ke ketonům např. ionony, α-isomethylionon a methylcedrylketon, k alkoholům anethol, citronellol, eugenol, geraniol, linalool, fenylethylalkohol a terpineol. K uhlovodíkům patří hlavně terpény jako limonen a pinen. Přednost je však dávána směsím různých vonných látek, které společně vytvářejí příjemný charakter výsledné vůně. Takové parfémové oleje mohou obsahovat i přírodní směsi vonných látek jako ty, kteréjsou dostupné z rostlinných zdrojů, např. piniový, citrusový, jasmínový, pačuliový, růžový olej nebo olej ylang-ylang. Rovněž vhodné jsou muškátová silice, šalvějový olej, heřmánkový olej, hřebíčkový olej, meduňkový olej, mátový olej, olej ze skořicových listů, olej z lipového kvetu, olej z jalovce, vetiverový olej, olibanumový olej,

4» «4

4 « ·

4 4 4

- 104 4 4 4

44

4 4 4

44 galbanumový olej a labdanumový olej, jakož i olej z květů pomerančů, neroliový olej, olej z pomerančové kůry a olej ze santalového dřeva.

Obsah vonných látek se v tvarovaných tělesech pracích a čistících prostředků podle tohoto vynálezu obvykle pohybuje až do 2 hmotn. % směsi daného celkového složení. Vonné látky je možno přidávat přímo do prostředků podle tohoto vynálezu, výhodné však může být i nanesení vonné látky na nosiče, které zesilují ulpívání vonných látek na textiliích a které tak pomalejším uvolňváním vonných látek zajišťují delší setrvání vůně na těchto textiliích. Jako takové nosičové materiály se osvědčily ku příkladu cyklodextriny, přičemž komplexy cyklodextrin-vonná látka je možno dodatečně ještě překrýt vrstvou dalších pomocných látek.

Jako enzymy přicházejí v úvahu ty, které patří do třídy proteáz, lipáz, amyláz, celuláz, popř. jejich směsi. Obzvláště dobře se hodí z kmenů bakterií nebo hub, jako Bacillus subtilis, Bacillus licheniformis a Streptomyces griseus získané enzymatické účinné látky. S výhodou se používají proteázy typu subtilisinu a obzvláště proteázy, které se získávají z Bacillus lentus. Zvláště zajímavé jsou přitom směsi enzymů, ku příkladu z proteázy a amylázy nebo z proteázy a lipázy nebo z proteázy a celulázy nebo z celulázy a lipázy nebo z proteázy, amylázy a lipázy nebo proteázy, lipázy nebo celulázy, obzvláště však celulázu obsahující směsi. V jednotlivých případech se jako vhodné ukázaly být i peroxidázy nebo oxidázy. -Enzymy mohou být adsorbovány na nosičových látkách a/nebo zapouzdřeny v je obalujících hmotách, aby byly chráněny proti předčasnému rozkladu. Podíl enzymů, směsí enzymů nebo enzymových granulátů může v tvarovaných tělesech podle tohoto vynálezu ku příkladu obnášet asi 0,1 až 5 hmotn. %, s výhodou 0,1 do asi 2 hmotn. %.

Pod pojmem „ prostorové oddělení“ se v rámci předloženého vynálezu rozumí, že zvláštní vrstva, zapouzdřená část nebo jednotlivá vložka, obsahující aktivátor bělícího procesuje zcela prosta uvedených vůči oxidaci citlivých látek. Toho lze - jak již bylo zmíněno v předchozím textu - ku příkladu dosáhnout tím, že se vyrobí zvláštní sekundární granulát, který vedle aktivátoru bělícího procesu obsahuje pouze vůči oxidaci necitlivé látky a tento granulát se po smísení s jinými složkami a/nebo přípravky slisuje do formy tvarovaného tělesa. Myslitelná je i výroba dvoj- nebo vícevrstvé tablety, v níž aktivátor bělícího procesu obsahuje pouze jedna vrstva. Vůči oxidaci citlivé látky je pak možno použít v jiné vrstva nebo v jedné z jiných vrstev., Přednost je v rámci předloženého vynálezu dávána tomu, když ohraničená oblast tvarovaných těles má tvar zvláštní vrstvy, potahem zapouzdřené části nebo jednotlivých vložek, přičemž je

- 11 • 0 0 ► · · 0 «0 ·# 0» ·»

0 0 0 0 00 0 • 0 0 0 0 0 ·

000 00 0 • · · «000

000 00 00 00 obzvláště upřednostňováno provedení v formě vícevrstvového tvarovaného tělesa. Jednotlivé fáze tvarovaného tělesa mohou tak v rámci předloženého vynálezu mít rozdílné prostorové tvary. Nejjednodušší možností realizace jsou v tomto ohledu dvoj- nebo vícevrstvové tablety, přičemž každý vrstva tvarovaného tělesa představuje jednu fázi. Podle tohoto vynálezu je však rovněž možné vyrobit vícevrstvová tvarovaná tělesa, v nichž jednotlivé fáze vykazují tvar vložek do jediné další fáze nebo do dalších fází. Vedle tzv. tablet typu „prstenec - jádro“ jsou přitom možné ku příkladu plášťované tablety nebo kombinace jmenovaných forem provedení. Příklady vícefázových tvarovaných těles lze nalézt ve vyobrazeních spisu EP-A-0 055 100 (Jeyes), kde se popisují bloky pro čistění toalet. V současné době technicky nej rozšířenější prostorový tvar vícefázových tvarovaných těles je dvoj- nebo vícevrstvová tableta. V rámci předloženého vynálezu je tedy dávána přednost tomu, aby fáze tvarovaného tělesa vykazovaly tvar vrstev.

Vedle uvedených obsažených složek mohou tvarované tělesa pracích a čistících prostředků podle předloženého vynálezu obsahovat další obsažené složky, jejichž množství se řídí účelem použití tvarovaných těles. Vhodné pro použití v tvarovaných tělesech pracích a čistících prostředků podle předloženého vynálezu jsou obzvláště látky ze skupin povrchově aktivních látek, kostru tvořících látek a polymerů. Odborníkovi to ani zde nebude činit žádné těžkosti vybrat jednotlivé složky a určit co do množství jejich obsahy. Tak bude tableta univerzálního pracího prostředku obsahovat větší množství povrchově aktivní(ch) látky(ek), zatímco u tablety bělícího prostředku je možno se jich případně zcela vzdát. I množství použité(ých) kostru tvořící(ch) látky(ek) se mění podle zamýšleného účelu použití

V tvarovaných tělesech pracích a čistících prostředků podle tohoto vynálezu mohou být obsaženy všechny v pracích a čistících prostředcích běžně užívané kostru tvořící látky, obzvláště tedy zeolity, křemičitany, uhličitany, organické kobuildery a - tam, kde nejsou uplatňovány žádné ekologické předsudky proti jejich použití - i fosforečnany.

Vhodné krystalinické vrstevnaté křemičitany sodné mají obecný vzorec NaMSixChx+i-ytfcO. kde M znamená sodík nebo vodík, x číslo od 1,9 do 4 a y číslo od 0 do 20 a kde upřednostňovanými hodnotami pro x jsou 2, 3 nebo 4. Takové krystalinické vrstevnaté křemičitany jsou ku příklady popisovány v evropské patentové přihlášce EP-A-0 164 514. Upřednostňovanými krystalinickými vrstevnatými křemičitany uvedeného vzorce jsou ty, ve kterých M značí sodík a x nabývá hodnot 2 nebo 3. Přednost je obzvláště dávána jak β-, jakož i δ-dikřemičitanům

4

- 124444 44 • * • 4

4 • 4 4 ·· «4 44 44

4 4 4 4 4

4 4 4 4 4 • 0 4 4 4 4 4

4 4 4 4 4

44 44 sodným Na2SÍ2Os.yH2O, přičemž β-dikřemičitan sodný je ku příkladu možno získat postupem, popsaným v patentové přihlášce WO-A-91/08171.

Použitelné jsou rovněž amorfní křemičitany sodné s modulem Na20 : S1O2 od 1:2 až do 1:3,3, s výhodou od 1:2 do 1:2,8 a se zvláštní výhodou od 1:2 do 1:2,6, které zpomalují rozpustnost a které vykazují sekundární prací vlastnosti. Zpomalení rozpouštění oproti běžným amorfním křemičitanům sodným může být přitom vyvoláno různým způsobem, ku příkladu úpravou povrchu, kompoundováním, kompaktováním, zhutněním nebo přesušením, V rámci tohoto vynálezu se pod pojmem „amorfní“ rozumí i výraz „rentgenově amorfní“. To znamená, že křemičitany při rentgenove-difrakčních pokusech neposkytují žádné ostré rentgenové reflexy, typické pro krystalinické látky, ale nanejvýše jedno nebo dvě maxima rozptýlených rentgenových paprsků, které vykazují šíři v řádu více stupňových jednotek úhlu ohybu.

K obzvláště dobrým vlastnostem builderů může však snadno dokonce vést i to, když částice křemičitanů při pokusech s ohybem elektronů poskytují rozmazaná nebo dokonce ostrá maxima ohybu. To je třeba interpretovat tak, že se v produktech vyskytují mikrokrystalinické oblasti velikosti od 10 do několika stovek nm, přičemž upřednostňovány jsou hodnoty do max. 50 nm a obzvláště do max. 20 nm. Tyto tak zvané rentgenově-amorfní křemičitany, které rovněž vykazují zpomalení rozpouštění oproti běžným vodním sklům, jsou ku příkladu popisovány v německé patentové přihlášce DE-A-44 00 024. Obzvláštní přednost je dávána zhutněným/kompaktovaným amorfním křemičitanům, smíšením připraveným amorfním křemičitanům a přesušeným rentgenově-amorfním křemičitanům.

Použitým jemně krystalinickým, syntetickým a vázanou vodu obsahujícím zeolitem je s výhodou zeolit A a/nebo zeolit P. Jako zeolit P je obzvláště upřednostňován zeolit MAP® (obchodní produkt firmy Crosfield). Vhodný je však i zeolit X, jakož i směsi A, X a/nebo P. Komerčně dostupný a v rámci předloženého vynálezu s výhodou použitelný je ku příkladu i směsný krystalizát zeolitu X a zeolitu A (asi 80 hmotn. % zeolitu X). který je na trh uváděn firmou CONDEA Augusta S. p. A. pod obchodním názvem VEGOBOND AX® a který lze popsat vzorcem nNa₂O.(l-n)K2O.Al₂O3.(2—2,5)SiO₂.(3,5—5,5)H₂O.

Zeolit je přitom možno použít buď jako kostru tvořící látku v granulární směsi, ale i pro jistý způsob poprášení („popudrování“) veškeré k slisování určené směsi, přičemž se k zabudování

zeolitu do předsměsi používají obvykle obě cesty. Vhodné zeolity vykazují střední hodnotu částic menší než 10 μιη (rozdělení podle objemu; měřící metoda: Coulter Counter) a obsahují s výhodou 18 až 22 hmotn. %, obzvláště 20 až 22 hmotn. % vázané vody.

Jako builderové látky je samozřejmě možno rovněž použít i obecně známé fosforečnany, pokud by nebylo nutné se takovému použití z ekologických důvodů vyhnout. Vhodné jsou především sodné soli orthofosforečnanů, pyrofosforečnanů a obzvláště pak tripolyfosforečnanů.

Množství kostru tvořící látky leží běžně mezi 10 a 70 hmotn. %, s výhodou mezi 15 a 60 hmotn. % a obzvláště mezi 20 a 50% hmotn. %. Množství použitých builderů opět závisí na účelu použití, takže tablety bělících prostředků mohou vykazovat větší množství kostru tvořících látek (ku příklad mezi 20 a 70 hmotn. %, s výhodou mezi 25 a 65 hmotn. % a obzvláště mezi 30 a 55 hmotn. %) než ku příkladu tablety pracích prostředků (obvykle 10 až 50 %: s výhodou 12,5 až 45 hmotn. % a obzvláště mezi 17,5 a 37,5 hmotn. %).

Užitečnými organickými, kostru tvořícími látkami jsou ku příkladu ve formě sodných solí použitelné polykarbonové kyseliny, jako kyselina citrónová, kyselina adipová, kyselina jantarová, kyselina glutarová, kyselina vinná, kyseliny cukrové, kyseliny aminokarbonové, kyselina nitrilotroj octová (NTA), pokud proti takovému použití není možno nic namítat z ekologických důvodů, jakož i jejich směsi. Upřednostňovanými solemi jsou soli polykarbonových kyselin, jako kyseliny citrónové, kyseliny adipové, kyseliny jantarové, kyseliny glutarové, kyseliny vinné, kyselin cukrových a jejich směsí

V tvarovaných tělesech pracích a čistících prostředků podle tohoto vynálezu je možno použít anionaktivní, neionogenní, kationaktivní a/nebo amfoterní povrchově aktivní látky, případně směsi těchto látek. Z hlediska techniky použití je přednost dávána směsím anionaktivní ch a neionogenních povrchově aktivních látek. Celkový obsah povrchově aktivních látek v tvarovaných tělesech se pohybuje mezi 5 až 60 hmotn. %, vztaženo na hmotnost tvarovaného tělesa, přičemž přednost je dávána obsahům povrchově aktivních látek nad 15 hmotn. %.

Jako anionaktivní povrchově aktivní látky se ku příkladu používají ty, které patří k typu sulfonanů a síranů. Jako povrchově aktivní látky sulfonanového typu přicházejí přitom v úvahu C9-i2-alkylbenzensulfonany, olefmické sulfonany,. tzn. směsi alken- a hydroxyalkansulfonanů, jakož i disulfonanů, tak jak se získávají ku příkladu z Cn-is-monoolefinů s koncovou nebo • ·

vnitřní dvojnou vazbou sulfonací plynným oxidem sírovým a následnou alkalickou nebo kyselou hydrolýzou produktů sulfonace. Vhodné jsou i alkansulfonany, které se získávají z Ci2-i8-alkanů ku příkladu sulfochlorací nebo sulfoxidací s následnou hydrolýzou, popř. neutralizací. Vhodné jsou rovněž i estery a-sulfonováných mastných kyselin (estersulfonany), např. a-sulfonovaný methylester hydrogenovaných mastných kyselin z kokosu, palmových jader nebo loje.

Dalšími vhodnými anionaktivními povrchově aktivními látkami jsou sulfitované glycerinestery mastných kyselin. Pod pojmem „glycerinestery mastných kyselin“ je třeba si představit mono-, di a triestery, jakož i jejich směsi, tak jak se získávají při výrobě esterifikací monoglycerinu 1 až 3 moly mastné kyseliny nebo při transesterifikaci triglyceridů 0,3 až 2 moly glycerinu. Upřednostňovanými sulfitovánými glycerinestery mastných kyselin jsou přitom produkty sulfitace nasycených mastných kyselin se 6 až 22 atomy uhlíku, ku příkladu kyseliny kapronové, kaprylové, kaprinové, myristové, laurové, palmitové, stearové nebo behenové.

Jako alk(en)ylsulfáty jsou upřednostňovány alkalické a obzvláště sodné soli poloesterů kyseliny sírové a Cn-is-mastných alkoholů, ku příkladu mastného alkoholu z kokosu, mastného alkoholu z loje, lauryl-, myristyl-, cetyl- nebo stearylalkoholu nebo Cio-20-oxoalkoholů a analogické poloestery sekundárních alkoholů s touto délkou řetězce. Upřednostňovány jsou dále alk(en)ylsulfáty s uvedenou délkou řetězce, které obsahují syntetický, na petrochemické bázi vyrobený alkylový zbytek s rovným řetězcem, které vykazují analogické odbourávací chování jako adekvátní sloučeniny na bázi surovin z oblasti chemie tuků. Z hlediska zájmů techniky praní je přednost dávána Cn-Ció-alkylsulfátům a Ci2-Ci5-alkylsulfátům, jakož i C14.-C15alkylsulfátům. Vhodnými anionaktivními povrchově aktivními látkami jsou rovněž 2,3alkylsulfáty, které se ku příkladu vyrábějí podle amerických patentových spisů 3,234,258 nebo 5,075,041 a které je možno získat jako obchodní výrobky společnosti Shell Oil Company pod názvem DAN®.

Vhodné jsou i monoestery kyseliny sírové s 1 až 6 moly ethylenoxidu ethoxylovanými C7-21 -alkoholy s rovným nebo rozvětveným řetězce, jako v poloze 2 methylovou skupinou rozvětvené C9.11-alkoholy v průměru s 3,5 moly ethylenoxidu (EO) nebo Cms-mastné alkoholy s 1 až 4 EO. V čistících prostředcích se tyto látky používají kvůli jejich vysoké pěnivosti pouze v poměrně malých množstvích, ku příkladu v množstvích od 1 do 5 hmotn. %.

Dalšími vhodným anionaktivními povrchově aktivními látkami jsou rovněž soli kyseliny alkylsulfojantarové, které jsou rovněž označovány jako sulfojantarany nebo estery kyseliny sulfojantarové a které představují monoestery a/nebo diestery kyseliny sulfojantarové s alkoholy, s výhodou s mastnými alkoholy a s obzvláštní výhodou s ethoxylovanými mastnými alkoholy. Upřednostňované sulfojantarany obsahují zbytky Cg.is-mastných alkoholů nebo jejich směsi. Obzvláště upřednostňované sulfojantarany obsahují zbytek mastného alkoholu, odvozeného od ethoxylováných mastných alkoholů, které - uvažovány samy o sobě - představují neionogenní povrchově aktivní látky (popis viz v následujícím textu). Přitom je přednost opět dávána zejména sulfojantaranům, jejichž zbytky mastných alkoholů jsou odvozeny od ethoxylovaných mastných alkoholů se zúženým rozdělením homologů. Je rovněž možno použít kyselinu alk(en)yljantarovou, s výhodou s 8 až 18 atomy uhlíku v alk(en)ylovém řetězci nebo její soli.

Jako další anionaktivní povrchově aktivní látky přicházejí v úvahu především mýdla. Vhodná jsou nasycená mýdla mastných kyselin, jako soli kyseliny laurové, myristové, palmitové, stearové, hydrogenované kyseliny erukové a kyseliny behenové, jakož obzvláště od přírodních mastných kyselin, např. mastných kyselin z kokosu, palmových jader a loje, odvozené směsi mýdel.

Anionaktivní povrchově aktivní látky, včetně mýdel, mohou existovat jako sodné, draselné nebo amonné soli, jakož i jako rozpustné soli organických zásad, jako mono-, di- a triethanolaminu.

S výhodou se anionaktivní povrchové látky vyskytují jako sodné nebo draselné soli, zejména ve formě sodných solí.

Jako neionogenní povrchově aktivní látky se s výhodou používají alkoxylované, s obzvláštní výhodou ethoxylované, zejména primární alkoholy s výhodou s 8 až 18 atomy a průměrně 1 až 12 moly ethylenoxidu (EO) na mol alkoholu, v nichž alkoholový zbytek může být lineární nebo s výhodou v poloze 2 rozvětven methylovou skupinou, popř. může obsahovat lineární a methylem rozvětvené zbytky ve směsi tak, jak se obvykle vyskytují v oxoalkoholových zbytcích. Obzvláště jsou však upřednostňovány alkoholethoxyláty s lineárními zbytky z alkoholů přírodního původu s 12 až 18 atomy uhlíku, např. z kokosového, palmového, lojového nebo oleylového alkoholu a průměrně 2 až 8 EO na mol alkoholu. K upřednostňovaným ethoxylovaným alkoholům patří ku příkladu Ci2-i4-alkoholy s 3 EO nebo 4 EO, C9.11-alkoholy se 7 EO, Ci3_i5-alkoholy s 3 EO, 5 EO, 7 EO nebo 8 EO, Ci2-i8-alkoholy s 3 EO, 5 EO nebo 7 EO a

-16jejich směsi, jakož i směsi Ci2-i4-alkoholu s 3 EO a C12-18 alkoholu s 5 EO. Udávané stupně ethoxylace představují statistické střední hodnoty, kterými mohou pro speciální produkt být celá čísla nebo zlomky. Upřednostňované alkoholethoxyláty vykazují zúžené rozdělení homologů (narrow range ethoxylates, NRE). Dodatečně k těmto neionogenním povrchově aktivním látkám je možno použít i mastné alkoholy s více než 12 EO. Příkladem těchto látek je mastný alkohol z loje s 14 EO, 25 EO, 30 EO nebo 40 EO.

Mimo to je možno jako další neionogenní povrchově aktivní látky použít i alkylglykosidy obecného vzorce RO(G)_X v němž R znamená primární rovně probíhající nebo methylovou skupinou, zvláště methylovou skupinou v poloze 2 rozvětvený alifatický zbytek s 8 až 22, s výhodou s 12 až 18 atomy uhlíku a G je symbol, znázorňující glukózovou jednotku s 5 nebo 6 atomy uhlíku, s výhodou glukózu. Stupeň oligomerizace x. který udává rozdělení monoglykosidů a oligoglykosidů je libovolným číslem mezi 1 a 10, s výhodou leží x v rozmezí od 1,2 do 1,4.

Další třídou přednostně užívaných neionogenních povrchově aktivních látek, které se používají buď jako jediná neionogenní povrchově aktivní látka nebo v kombinaci s jinými neionogenními povrchově aktivními látka, jsou alkoxylované, s výhodou ethoxylované nebo ethoxylované a propoxylované alkylestery mastných kyselin, s výhodou s 1 až 4 atomy uhlíku tak, jak jsou ku příkladu popisovány v japonské přihlášce vynálezu JP 58/217598 nebo které se s výhodou vyrábějí postupem, popsaným v mezinárodní přihlášce vynálezu WO-A-90/13533.

Vhodné mohou být i neionogenní povrchově aktivní látky typu aminoxidů, ku příkladu N,Ndimethylaminoxid s alkylovaným substituentem kokosového typu na dusíku a-N,Ndihydroxyethylaminoxid s alkylovaným substituentem lojového typu na dusíku. Množství těchto neionogenních povrchově aktivních látek není s výhodou větší než množství ethoxylovaných mastných alkoholů, zejména pak není větší než polovina těchto sloučenin.

Dalšími vhodnými povrchově aktivními látkami jsou polyhydroxamidy mastných kyselin vzorce (I)

R¹

R-CO-N-[Z] (I),

- 17• ·

v němž je RCO užito pro alifatický acylový zbytek s 6 až 22 atomy uhlíku, R¹ pro vodík, alkylový nebo hydroxyalkylový zbytek s 1 až 4 atomy uhlíku a [Z] pro lineární nebo rozvětvený polyhydroxyalkylový zbytek s 3 až 10 atomy uhlíku a s 3 až 10 hydroxylovými skupinami. U polyhydroxyamidů mastných kyselin se jedná o známé látky, které je běžnými způsoby možno získat reduktivní aminací redukujícího cukru čpavkem, alkylaminem nebo alkanolaminem a následnou acylací mastnou kyselinou, alkylesterem mastné kyseliny nebo chloridem mastné kyseliny.

Ke skupině polyhydroxyamidů mastných kyselin patří i sloučeniny vzorce (II)

R^O-R²

R-CO-N-[Z] (II), v němž je R užito pro lineární nebo rozvětvený alkylový nebo alkenylový zbytek s 7 až 12 atomy uhlíku, R¹ pro lineární, rozvětvený nebo cyklický alkylový zbytek nebo arylový zbytek s 2 až 8 uhlíky atomu a R pro lineární, rozvětvený nebo cyklický alkylový zbytek nebo arylový zbytek nebo oxy-alkylový zbytek s 1 až 8 atomy uhlíku, přičemž přednost je dávána C1-4alkylovým nebo fenylovým zbytkům a [Z] pro lineární polyhydroxyalkylový zbytek, jehož alkylový řetězec je substituován nejméně dvěmi hydroxylovými skupinami, nebo pro alkoxylované, s výhodou ethoxylované nebo propoxylované deriváty tohoto zbytku.

[Z] se s výhodou získává reduktivní aminací redukovaného cukru, ku příkladu glukózy, fruktózy, maltózy, laktózy, galaktózy, mannózy nebo xylózy. N-alkoxy- nebo N-aryloxy-substituované sloučeniny je pak ku příkladu možno podle poznatků mezinárodní přihlášky WO-A-95/07331 převést reakcí methylesterů mastných kyselin v přítomnosti alkoxidu jako katalyzátoru na požadované polyhydroxyamidy mastných kyselin.

V rámci předloženého patentuje přednost dávána tvarovaným tělesům pracích a čistících prostředků, která obsahují anionaktivní a neionogenní povrchově aktivní látku(y), přičemž výsledkem určitých množstevních poměrů, ve kterých jsou jednotlivé třídy povrchově aktivních látek použity, mohou být jisté, techniky použití se týkající výhody.

Tak je ku příkladu zvláštní přednost dávána tvarovaným tělesům pracích a čistících prostředků, u nichž poměr anionaktivní(ch) povrchové aktivní(ch) látky(ek) k neiogenní(m) povrchově aktivní(m) látce(kám) leží mezi 10:1 a 1:10, s výhodou mezi 7,5:1 a 1:5 a se zvláštní výhodou mezi 5:1 a 1:2.

Z pohledu techniky použití může být výhodné, když určité třídy povrchově aktivních látek nejsou v některých fázích tvarovaných těles pracích a čistících prostředků nebo v tvarovaném tělese jako celku, tzn. ve všech fázích, obsaženy. Další důležitá forma provedení předloženého vynálezu počítá tedy s tím, že nejméně jedna z fází tvarovaného tělesa je prosta neionogenních povrchově aktivních látek.

Opačně lze však rovněž obsahem určitých povrchově aktivních látek v jednotlivých fázích nebo v tvarovaném tělese jako celku, tzn. ve všech fázích, dosáhnout, kladného efektu. Vtělení shora popsaných alkylpolyglykosidů se při tom ukázalo být výhodným, takže přednost je dávána tvarovaným tělesům pracích a čistících prostředků, v nichž nejméně jedna fáze tvarovaných těles obsahuje alkylpolyglykosidy.j

Podobně jako u neionogenních povrchově aktivních látek mohou rovněž z vypuštění anionaktivních povrchově aktivních těles z jednotlivých nebo všech fází resultovat tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků, která se lépe hodí pro určité oblasti použití. V rámci předloženého vynálezu si tedy lze představit tvarované tělesa pracích a čistících prostředků, u nichž nejméně jedna z fází tvarovaných těles je prosta anionaktivních povrchově aktivních látek.

Aby se usnadnil rozpad vysoce zhutněných tvarovaných těles, je možno do nich přidávat pomocné desintegrační, tak zvané tablety rozvolňující, prostředky, aby se zkrátily doby rozpadu. Pod pojmem „tablety rozvolňující prostředky:, popř. „urychlovače rozpadu“, se podle Romppa (9. vydání, sv. 6, str. 4440) a Voigta „Lehrbuch der pharmazeutischen Technologie“ (6. vydání, 1987, str 182-184) rozumějí pomocné látky, které se postarají o rychlý rozpad tablet ve vodě nebo žaludečních šťávách a o uvolnění farmak v resorbovatelné formě.

Tyto látky, které jsou na základě jejich působení označovány jako „rozvolňovací“ prostředky, zvyšují v případech, kdy k nim pronikne voda, svůj objem, přičemž je na jedné straně možno zvětšovat vlastní objem botnáním a na druhé stra uvolněním plynů vyvolat tlak, který způsobí, • · · • · ·

že se tablety rozpadnou na menší částice. Dávno známými desintegračními pomocnými prostředky jsou ku příkladu směsné systémy uhličitan/kyselina citrónová, přičemž však mohou být použity i jiné organické kyseliny. Botnajícími desintegračními pomocnými prostředky jsou ku příkladu syntetické polymery, jako polyvinylpyrrolidon (PVP) nebo přírodní polymery, popř. modifikované přírodní látky jako celulóza a škrob ajejich deriváty, algináty nebo deriváty kazeinu.

Upřednostňovaná tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků obsahují 0,5 až 10 hmotn. %, s výhodou 3 až 7 hmotn. % a zejména 4 až 6 hmotn. % jednoho nebo více desintegračních pomocných prostředků, vždy vztaženo na hmotnost tvarovaného tělesa.

Jako upřednostňované desintegrační pomocné prostředky se v rámci předloženého vynálezu používají desintegrační pomocné prostředky na bázi celulózy, takže upřednostňovaná tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků obsahují takový desintegrační prostředek na bázi celulózy v množstvích od 0,5 do 10 hmotn. %, s výhodou od 3 do 7 hmotn. % a obzvláště od 4 do 6 hmotn. %. Čistá celulóza vykazuje formální sumární složení (CgHioOsjn a představuje nahlíženo formálně β-1,4-polyacetal cellobiózy, která se jako taková skládá ze dvou molekul glukózy. Vhodné celulózy se přitom skládají z asi 500 až 5 000 glukózových jednotek a mají v důsledku toho střední molekulové hmotnosti od 50 000 do 500 000. Jako desintegrační prostředek na bázi celulózy jsou v rámci předloženého vynálezu použitelné rovněž deriváty celulózy, které je možno z celulózy získat reakcemi, které jsou analogické polymerům. K takovým chemicky modifikovaným celulózám patří přitom ku příkladu produkty esterifikací, popř. etherifikací, v nichž jsou substituovány atomy vodíku hydroxyskupin. Jako celulózové deriváty lze však použít rovněž celulózy, v nichž byly hydroxyskupiny nahrazeny funkčními skupinami, které nejsou vázány přes atom kyslíku. Do skupiny derivátů celulózy spadají ku příkladu alkalicelulózy, karboxymethylcelulóza (CMC), estery a ethery celulózy, jakož i aminocelulózy. Vyjmenované deriváty celulózy se s výhodou nepoužívají jako desintegrační prostředky na bázi celulózy samostatně, nýbrž ve směsích s celulózou. Obsah těchto směsí derivátů celulózy obnáší s výhodou méně než 50 hmotn. %, se zvláštní výhodou méně než 20 hmotn. %, vztaženo na desintegrační prostředek na bázi celulózy. Se zvláštní výhodou se jako desintegrační prostředek na bázi celulózy používá čistá celulóza, které je prosta derivátů celulózy.

Jako desintegrační pomocný prostředek používaná celulóza se s výhodou nepoužívá ve formě jemných částic, ale převádí se před přimícháním do předsměsi, které mají být slisovány, do • · ·

hrubější formy, ku příkladu se granuluje nebo kompaktuje. Tvarované tělesa pracích a čistících prostředků, obsahující rozvolňovací prostředky v granulární nebo případně kogranulované formě, jsou popisovány v německých patentových přihláškách DE 197 09 991 (Stefan Herzog) a DE 197 10 254 (Henkel), jakož i v mezinárodní patentové přihlášce WO 98/40463 (Henkel).

Z těchto spisů je možno získat bližší údaje o výrobě granulovaných, kompakto váných nebo kogranulovaných celulózových rozvolňovacích prostředků. Velikosti částic takových desintegračních prostředků leží většinou nad 200 pm, výhodné je, když nejméně 90 hmotn. % leží mezi 300 a 1 600 pm a obzvláště výhodné je, když nejméně 90 hmotn. % leží mezi 400 a l_200 pm. V předchozím textu uváděné a v citovaných spisech blíže popisované hrubější desintegrační pomocné prostředky na bázi celulózy by se měly v rámci předloženého vynálezu jako desintegrační pomocné prostředky používat přednostně, na trhu jsou ku příkladu k dostání pod označením Arbocel® TF-30-HG od firmy Rettenmaier.

Jako další desintegrační prostředky na bázi celulózy nebo jako součást této složky je možno použít mikrokrystalinickou celulózu. Tato mikrokrystalinická celulóza se získává parciální hydrolýzou celulóz za takových podmínek, které napadají pouze amorfní oblasti (asi 30 % celkové celulózo vé hmoty) celulóz a ty úplně převedou do roztoku a které ponechají krystalinické oblasti (70 %) nepoškozené. Následná desagregace hydrolýzou vznikajících mikrojemných celulóz vede k mikrokrystalinickým celulózám, které vykazují velikosti primárních částic okolo 5 pm a které jsou kompaktovatelné ku příkladu na granuláty se střední velikostí části 200 pm

Tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků, která obsahují dodatečně desintegrační pomocný prostředek, s výhodou desintegrační pomocný prostředek na bázi celulózy, s výhodou v granulámí, kogranulované nebo kompaktované formě, v množstvích od 0,5 do 10 hmotn. %, s výhodou od 3 do 7 hmotn. % a obzvláště od 4 do 6 hmotn. %, vždy vztaženo na hmotnost tvarovaného tělesa, jsou v rámci předloženého vynálezu obzvláště upřednostňována.

Vedle vyjmenovaných složek - povrchově aktivní látka, builder a desintegrační pomocný prostředek - mohou tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků podle tohoto vynálezu obsahovat další v pracích a čistících prostředcích běžné obsažené složky ze skupiny inhibitorů pěnění, silikonových olejů, prostředků proti opětnému ukládání nečistot, optických zjasňovacích prostředků, inhibitorů šednutí, inhibitorů přenosu barev a inhibitorů koroze.

Dodatečně mohou tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků obsahovat i složky, které kladně ovlivňují vypratelnost olejů a tuků z textilií (tzv. soil repellents). Tento efekt se stává zvláště zřejmým, když se ušpiní textilie, která byla již dříve vícekrát prána v pracím prostředku podle tohoto vynálezu, který obsahuje tuto oleje a tuky rozpouštějící složku. K upřednostňovaným oleje a tuky rozpouštějícím složkám se řadí ku příkladu neionogenní ethery celulózy, jako methylcelulóza a methylhydroxypropylcelulóza s podílem methoxylových skupin od 15 do 30 hmotn. % a hydroxypropylových skupin od 1 do 15 hmotn. %, vždy vztaženo na neionogenní ether celulózy, jakož i ze stavu techniky známé polymery kyseliny fialové a/nebo kyseliny tereftalové, popř. jejich derivátů, obzvláště polymery z ethylentereftalátů a/nebo polyethylenglykoltereftalátů nebo jejich aniontově a/nebo neionogenně modifikované deriváty. Zvláště jsou z nich upřednostňovány sulfonované deriváty polymerů kyseliny fialové a kyseliny tereftalové.

Výroba tvarovaných těles s prací a čistící aktivitou se provádí působením tlaku na ke slisování určenou směs, která se nachází v dutině lisu. V nejjednodušším případě výroby tvarovaných těles, který bude v dalším textu nazýván tabletováním, se směs, která má být tabletována, slisuje přímo (tzn. bez předchozí granulace). Výhodami tohoto tak zvaného přímého tabletování je jeho snadné a nákladově výhodné použití, neboť nejsou zapotřebí žádné další procesní kroky a v důsledku toho ani žádná další zařízení. Proti těmto výhodám však stojí i nevýhody. Tak musí práškovitá směs, která má být tabletována přímým tabletováním, mít postačující plastickou tvárnost a musí vykazovat dobré tokové vlastnosti, dále se během skladování, dopravy a plnění matrice nesmí projevit žádné sklony k odměšování. Tyto tři předpoklady se dají u mnoha látkových směsí jen mimořádně těžko dostat pod kontrolu, takže přímé tabletování se obzvláště při výrobě pracích a čistících prostředků nepoužívá příliš často. Obvyklý způsob výroby tablet pracích a čistících prostředků vychází tedy z práškovitých složek („primárních částic“), které se vhodnými postupy aglomerují, popř. granulují na sekundární částice s vyšším průměrem částic. Tyto granuláty nebo směsi rozdílných granulátů se poté smísí s jednotlivými práškovitými příměsemi a podrobí tabletování. Podle způsobu úpravy fází vícefázových tvarovaných těles pracích a čistících prostředků se přitom matrice po krocích plní rozdílnými předsměsmi. Při výrobě vícevrstvých tablet může být mezi naplněním předsměsí pro další vrstvu výhodné nechat mírně působit jistý tlak. Při výrobě tvarovaných těles typu „prstenec-jádro“ nebo plášťových tablet je dokonce takové předběžné slisování s určením tvaru skoro nezbytné.

V rámci předloženého vynálezu upřednostňovaná tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků se získávají slisováním částicemi tvořených předsměsi z nejméně jednoho povrchově aktivní látku(y) obsahujícího granulátu a nejméně jedné dodatečně přimíchávané práškovité složky. Povrchově aktivní látku(y) obsahující granuláty mohou být přitom vyráběny běžnými granulačními postupy, jako směšovací nebo talířovou granulací, granulací ve fluidní vrstvě, vytlačováním, peletizací nebo kompaktováním. Přitom je pro pozdější tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků výhodné, když ke slisování určené předsměsi vykazují sypnou hmotnost, které se blíží hodnotám běžných kompakto váných pracích prostředků. Obzvláště je výhodné, aby k slisovaní určená předměs vykazovala sypnou hmotnost nejméně 500 g/l, s výhodou nejméně 600 g/l a obzvláště nad 700 g/l. Další výhoda může vzniknout v důsledku užšího rozdělení velikostí částic použitých granulátů povrchově aktivních látek. V rámci předloženého vynálezu se dává přednost tvarovaných tělesům pracích a čistících prostředků, ve kterých granuláty vykazují velikosti částic mezi 10 a 4 000 pm, s výhodou mezi 100 a 2 000 pm a obzvláště mezi 600 a 1 400 pm.

Před slisováním částicemi tvořené předsměsi na tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků je možno předsměs poprášit jemnozrnnými prostředky pro úpravu povrchů. To může být výhodné pro stav a fyzikální vlastnosti jak předsměsi (skladování, lisování), tak i hotových tvarovaných těles pracích a čistících prostředků. Jemnozmné poprašovací prostředky jsou ve stavu techniky dávno známy, přičemž se zpravidla používají zeolity, křemičitany nebo jiné anorganické soli. Přednostně se však předsměs poprašuje zeolitem s jemnými částicemi, přičemž upřednostňovány jsou zeolity typu faujasitu. V rámci předloženého vynálezu zahrnuje pojem „zeolit typu faujasitu“ všechny tři zeolity, které tvoří faujasitovou podskupinu zeolitové strukturní skupiny č. 4 (srovnej Donald W. Breck: „Zeolite Molecular Sieves“, John Wiley & Sons, New York, London, Sydney, Toronto 1974, str. 92). Vedle zeolitu X je tedy možno použít i zeolit Y a faujasit, jakož i směsi těchto sloučenin, přičemž přednost je dávána čistému zeolitu X.

Jako poprašovací prostředky jsou použitelné i směsi nebo kokrystalizáty zeolitů typu faujasitu s jinými zeolity, které nemusí nutně patřit do zeolitové strukturní skupiny 4, přičemž je výhodné, když se nejméně 50 hmotn. % poprašovacího prostředku skládá ze zeolitu typu faujasitu.

V rámci předloženého vynálezu je přednost dávána tvarovaným tělesům pracích a čistících prostředků, která se skládají z předsměsi ve formě částic, která obsahuje granulámí složky a

• 0« ·

-23 dodatečně přimíchávané práškovité látky, přičemž jedinou popř. jednu z dodatečně přimíchávaných práškovitých látek tvoří zeolit typu faujasitu s velikostmi částic pod 100 pm, s výhodou pod 10 pm a obzvláště pod 5 pm a ten představuje nejméně 0,2 hmotn. %, s výhodou nejméně 0,5 hmotn. % a obzvláště více než 1 hmotn. % předsměsi, která má být slisována.

Jemnozrnné úpravnické složky se shora uvedenými velikostmi částic je možno přitom do předsměsi, která má být slisována, přimíchávat v suchém stavu. Je však rovněž možné - a tomu je dávána přednost - „přilepit“ je přidáním malých množství kapalných látek na povrch hrubějších částic. Tyto poprašovací postupy jsou ve stavu techniky široce popsány a jsou odborníkovi běžné. Jako kapalné složky, které jsou vhodné k tomu, aby zprostředkovaly ulpívání poprašovacích prostředků, mohou být ku příkladu použity neionogenní povrchově aktivní látky nebo vodné roztoky povrchově aktivních látek nebo jiných látek, obsažených v pracích a čistících prostředcích. V rámci předloženého vynálezu je dávána přednost tomu, použít jako kapalný zprostředkovatel ulpívání mezi jemnozrnnými poprašovacími prostředky a hrubozrnnými částice parfém.

K výrobě tvarovaných těles podle tohoto vynálezu dochází v prvé fázi suchým smícháním jednotlivé fáze tvořících složek, které mohou být zcela nebo zčásti předem granulovány, a následnou úpravou do požadovaného tvaru, obzvláště slisováním na tablety, přičemž je možno sáhnout k běžným způsobům výroby vícefázových tvarovaných těles. Za účelem výroby vícefázových tvarovaných těles podle tohoto vynálezu se předsměsi zhutňují v tak zvané matrici mezi dvěmi razníky na pevný výlisek (komprimát). Tento postup, který bude v dalším krátce označován jako tabletování, se člení do čtyř úseků: dávkování, zhutnění (elastická deformace), plastická deformace a vyhození (z matrice).

K tabletování dochází v běžně prodávaných tabletovacích lisech, které mohou být vybaveny jednoduchými nebo dvojitými razníky. V druhém případě se k vytvoření tlaku nepoužívá pouze horní razník, ale během lisovacího procesu se pohybuje spodní razník ve směru k razníku hornímu, zatímco horní razník tlačí směrem dolu. Pro malá výrobní množství se s výhodou používají výstředníkové tabletovací lisy, u nichž je(jsou) razník nebo razníky upevněn(y) na výstředníkovém kotouči, který je jako takový namontován na ose, otáčející se určitou oběžnou rychlostí. Pohyb těchto lisovacích razníků je co do způsobu činnosti srovnatelný s běžným čtyřtaktním motorem. K slisování může docházet vždy jedním horním a jedním dolním razníkem, na jednom výstředníkovém kotouči však může být upevněno i více razníků, přičemž

počet matricových vrtání je příslušným způsobem rozšířen. Výkonnosti výstředníkových lisů se liší podle typu od několika stovek do nejvýše 3 000 tablet za hodinu.

Pro vyšší výkony se volí rotační tabletovací lisy, u nichž na jednom, tak zvaném matricovém stole, je do kruhu uspořádán větší počet matric. Počet matric se mění podle modelu mezi 6 a 55, přičemž na trhu jsou k dostání i větší matrice. Každé matrici je přiřazen jeden horní a jeden dolní razník, přičemž lisovací tlak může být opět aktivně vytvářen buď jen horním, popř. dolním razníkem, nebo i oběmi razníky. Matricový stůl a razníky se pohybují kolem společné, svisle orientované osy, přičemž razníky se během oběhu pomocí kolejnicím podobných zakřivených drah uvádějí do poloh pro plnění, zhutnění, plastickou deformaci a vyhození (z matrice).

V místech, v nichž je nutné výrazné nadzdvižení, popř. snížení razníků, (plnění, zhutňování, vyhození), jsou tyto zakřivené dráhy vybaveny dodatečnými nízkotlakými kusy, směrem dolu táhnoucími kolejnicemi a vyhazovacími úseky. K plnění matrice dochází pomocí na tuho uloženého přívodního zařízení, tak zvané plnící „boty“, která je spojena se zásobníkem pro předsměsi, Lisovací tlak na tu kterou předsměs je možno pomocí tlakových vedení pro horní a dolní razníky individuálně nastavovat, přičemž k vytváření tlaku dochází valením hlavic těles razníků po nastavitelných přítlačných kladkách.

Rotační lisy je možno s cílem zvýšení jejich výkonu opatřit dvěmi nebo více plnícími „botami“. K výrobě dvoj- nebo vícefázových tvarovaných těles se za sebou uspořádá více plnících „bot“, aniž by byla mírně slisovaná první vrstva „vyhozena“ před další plnící fází. Vhodným vedením procesu jsou tímto způsobem vyrobitelné i opláštěné a bodové tablety, mající vrstevnatou, cibuli podobnou strukturu, přičemž v případě bodových tablet není horní strana jádra, popř. jádro tvořících vrstev překryta a zůstává proto viditelná. I rotační tabletovací lisy je možno vybavit jedno- nebo vícenásobně působícími pracovní nástroji, takže se ku příkladu k lisování používá současně vnější kruh s 50 a vnitřní kruh s 35 vrtanými dírami. Výkony moderních kruhových tabletovacích lisů dosahují přes jeden milión tvarovaných těles za hodinu.

V rámci předloženého vynálezu je možno vhodné tabletovací stroje ku příkladu získat u firem Apparatebau Holzwarth GbR, Asperg, Wilhelm Fette GmbH, Schwarzenbek, Hofer GmbH,

Weil, KILLIAN, Koln, KOMAGE, Kell am See, KORSCH Pressen GmbH, Berlin, Mapag Maschinenbau AG, Bern (CH), jakož i u firmy Courtoy N.V., Halle (BE/LU). Obzvláště vhodný je ku příkladu hydraulický dvoutlakový lis HPF 630 firmy LAEIS, D.

• 9 · · 9 * • 9

-25 • 99 99*9 • 9 · 9 9 99 9

9 9 9 9 9 9

999 99 9

9 9 9 9 9 9

999 99 99 99

Tvarovaná tělesa je přitom možno vyrábět v předem určeném prostorovém tvaru a předem určené velikosti, přičemž se vždy skládají z více fází, tzn. vrstev, vměsků nebo jader a prstenců. Jako prostorové tvary přicházejí v úvahu prakticky všechny smysluplně použitelné formy provedení, ku příkladu tedy provedení ve tvaru desek, tyčí nebo prutů, jako kostky, kvádry a odpovídající prostorové útvary s rovnými bočními plochami, jakož obzvláště pak i válcovitá provedení s kruhovým nebo oválným průřezem. Toto naposled uvedené provedení zahrnuje v sobě nabízené tvary od tablety až ke kompaktovaným kusům s poměrem výšky k průměru nad hodnotou 1.

Porcované výlisky se přitom mohou v daném okamžiku vyskytovat jako od sebe oddělené jednotlivé prvky, které odpovídají předem stanovenému dávkovanému množství pracích a čistících prostředků. Stejně tak je však možné vytvořit výlisky, které v jednom výlisku spojují větší počet hmotnostních jednotek, přičemž se předem naplánovaná místa, na kterých má dojít k rozlomení, postarají o snadné oddělení porcovaných menších jednotek. Pro použití textilních pracích prostředků v pračkách běžného evropského typu s vodorovně uspořádanou mechanikou může být účelné vytvořit porcované výlisky jako tablety, nebo ve formě válců či kvádrů, přičemž přednost je dávána poměrům průměr/výška v rozmezí od asi 0,5:2 do 2:0,5. Na trhu dostupné hydraulické lisy, výstředníkové lisy a rotační lisy jsou vhodnými zařízeními pro výrobu takových výlisků.

Prostorový tvar jedné jiné formy provedení tvarovaných těles je co se jejich rozměrů týká přizpůsoben vstupní proplachované komoře na trhu běžných praček pro domácnost, takže tvarovaná tělesa je možno nadávkovat bez dávkovačích pomocných prostředků přímo do této komory, kde se během procesu proplachování rozpustí. Možné je samozřejmě i použití tvarovaných těles pracích prostředků prostřednictvím dávkovačích pomocných prostředků.

Další upřednostňované vícefázové tvarované těleso, které je možno vyrobit, má desko vitou nebo tabulko vitou (čokoládu připomínající) strukturu se střídavě tlustými dlouhými a tenkými krátkými segmenty, takže se jednotlivé segmenty těchto „vícefázových náznakově rozdělených útvarů“ na plánovaných lomových místech, přestavovaných krátkými tenkými segmenty, rozlomí a je tedy možno je zavést do pračky. Tento princip tvarovaného tělesa s pracím prostředkem a s „náznakově děleným profilem“ je možno uskutečnit i v jiných geometrických tvarech, ku příkladu u svisle stojících trojúhelníků, které jsou podélně spojeny pouze podél jejich delší strany. Zde se z optických důvodů nabízí, vytvořit základnu trojúhelníka, spojující ·· *4

4 · 4 · ·

4 4 · · 4

4 4 4 4 4 4

4 4 4 4 4

4444

-264444 44 • · · 4 • · · • 4 « ·

4 4 · vzájemně jednotlivé segmenty, jako jednu fázi, zatímco druhou fázi tvoří vrchol trojúhelníka.

Rozdílné obarvení obou fází je u tohoto způsobu provedení obzvláště půvabné.

Po slisování vykazují tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků vysokou stabilitu. Pevnost válcovitých tvarovaných těles je možno vyjádřit pomocí měřitelné veličiny zvané“diametrální (na poloměr vztažené) pevnostní namáhání“. Tuje možno určit jako _ ^{2P σ} “ πϋ t“

Zde značí σ diametrální ( na poloměr vztažené) pevnostní namáhání (diametral fracture stress, DFS) v Pa, P je síla v N, která vede k na tvarované těleso vytvářenému tlaku, způsobujícímu rozlomení tvarovaného tělesa. D je poloměr tvarovaného tělesa v metrech a t výška tvarovaných těles.

Příklady provedení vynálezu

Slisováním částicemi tvořených předsměsí byly vyrobeny dvoj fázové tablety pracích prostředků, které vykazovaly tvar dvojvrstvé tablety. Volbou příslušných předsměsí bylo dosaženo toho, že jedna z obou fází byla obarvena na modro, zatímco druhá fáze zůstala bílá. Modrého zbarvení se dosáhlo na jedné straně obarvením fáze (VI, V2), obsahující TAED, přičemž v případě srovnávacího příkladu 2 byl TAED dodatečně obarven na modro. V příkladě El podle tohoto vynálezu byla obarvena fáze, obsahující bělící prostředek, zatímco fáze, které obsahovala aktivátor bělícího procesu, zůstala bílá. Složení tablet pracích prostředků, vždy vztaženo na tu kterou fázi, jsou uvedeny v tabulce 1.

-2799*999 9 9« ·· ·· • · 9 999 9 · 99 9

999 999 9999

99 ·· 999 *9 9 • 999 999 «999 • 9 99 99 9 99 99 99

Tabulka 1: Tablety pracích prostředků: Složení [hmotn. %]

	VI	V2	El
	Modrá fáze	Bílá fáze	Table- ta	Modrá fáze	Bílá fáze	Table- ta	Modrá fáze	Bílá fáze	Table- ta
Podíl fází [% ]	23,3	76,6	100	23,3	76,6	100	28,0	72,0	100
Peroxouhličitan sodný	-	42,0	32,20	-	42,0	32,20	42,0	27,0	31,20
TAED	50,0	-	11,67	-	-	-	-	13,5	9,73
TAED*	-	-	-	50,0	-	11,67	-	-	-
Na-SKS6	5,84	5,84	5,84	5,84	3,49	4,04	5,84	3,49	4,15
NaHCO3	16,0	26,16	23,79	16,0	28,51	25,59	24,33	30,00	28,41
Kyselina citrónová	20,00	20,00	20,00	20,00	20,00	20,00	20,00	20,00	20,00
Rozvolňovací prostředek**	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5	2,5
PEG 400	0,25	-	0,06	0,25	-	0,06	0,25	-	0,07
Enzym	1,88	-	0,44	1,88	-	0,44	1,55	-	0,43
Supranol® Blau ----—1	0,03	-	0,01	0,03 -77^—	-	0,01	0,03	-	0,01

I AED obarvený 0,03 hmotn. % modři Supranol Blau GLw (anthrachmonove barvivo), Obchodní značka firmy Bayer AG

Kompaktovaná celulóza (velikost Částic: 90 hmotn. % > 400 pm)

PEG: Polyethylenglykol s molárními hmotnostmi od ~ 4 000, popř. ~ 400 g/mol

Styk barvi vo/aktivátor bělícího procesuje tedy u VI a V2 nej intenzivnější, styk barvivo/bělící prostředek je nej intenzivnější u El.

Vyrobené tablety byly jednotlivě zabaleny do polypropylenových sáčků (“flow pack”) a 4 týdny skladovány při 30 °C. Po skladování vykazují modré fáze srovnávacích příkladů VI a V2 jasná a nepravidelná vyblednutí a bílé skvrny, zatímco El vykazuje homogenní modrou fází bez výrazných vyblednutí.

Zachování barev je v příkladě podle tohoto vynálezu zřetelně lepší než ve srovnávacích příkladech.

Zastupuje:

Claims (9)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Dvoj- nebo vícefázová tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků ze zhutněného, částicemi tvořeného pracího a čistícího prostředku, zahrnující v sobě kostru vytvářející látku(y), bělící prostředek(ky), aktivátor(y) bělícího procesu, jakož případně další složky pracích a čistících prostředků, vyznačující se tím, že se aktivátor(y) bělícího procesu vyskytuje(í) v ohraničené oblasti tvarovaného tělesa prostorově oddělen(y) od látek citlivých vůči oxidaci.

2. Tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků podle nároku 1,vyznačující se tím, že ohraničená oblast obsahuje aktivátor bělícího procesu a další obsažené složky pracích a čistících prostředků necitlivé vůči oxidaci.

3. Tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků podle jednoho z nároků 1 nebo 2, v y z n a č u j í c í se tím, že ohraničená oblast obsahuje aktivátor bělícího procesu, jakož i jednu nebo více látek ze skupiny kostru tvořících látek, kobuilderů, povrchově aktivních látek, pojiv, desintegračních pomocných prostředků a komplexotvorných látek.

4. Tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že ohraničená oblast je prosta bělícího(ch) prostředku(ů).

5. Tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků podle jednoho z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že bělící prostředek a vůči oxidaci citlivá(é) látka(y) se vyskytují společně v jedné oblasti tvarovaného tělesa.

6. Tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků podle nároků 1 až 5, v y z n a č u j í c í se tím, že tvarovaná tělesa obsahují jako látky citlivé vůči oxidaci jednu nebo více látek ze skupiny barviv, optických zjasňo vacích prostředků, vonných látek a enzymů.

7. Tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačují c í se tím, že jako aktivátor bělícího procesuje použit tetraacetylethylendiamin.

8. Tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků podle jednoho z nároků 1 až 7,

ΦΦ ·· ·· • · · · · · • · φ · · · φ φφφ · · ·

-29vyznačující se tím, že ohraničená oblast tablety má tvar zvláštní vrstvy, potahem zapouzdřené části nebo jednotlivých vložek.

9. Tvarovaná tělesa pracích a čistících prostředků podle jednoho z nároků 1 až 8, v y z n a č uj í c í se tím, že navíc obsahují desintegrační pomocné prostředky, s výhodou desintegrační pomocný prostředek na bázi celulózy, s výhodou v granulám!, kogranulované nebo kompaktované formě, v množstvích od 0,5 do 10 hmotn. %, s výhodou od 3 do 7 hmotn. % a obzvláště od 4 do 6 hmotn. %, vždy vztaženo na hmotnost tvarovaného tělesa.