CZ200027A3

CZ200027A3 - Hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek

Info

Publication number: CZ200027A3
Application number: CZ200027A
Authority: CZ
Inventors: Wolfram Schürmann
Original assignee: Hausprofi Bausysteme Gmbh
Priority date: 1997-08-08
Filing date: 1998-08-06
Publication date: 2000-06-14
Also published as: DK1002168T3; HUP0002653A2; DE19734379A1; EP1002168A1; NO20000634L; SK1702000A3; EP1002168B1; WO1999007963A1; HUP0002653A3; ES2186233T3; DE29880057U1; PT1002168E; DE19734379C2; CZ296036B6; SK284995B6; HU223180B1; NO314000B1; ATE226996T1; NO20000634D0; DE59806126D1

Description

HŘEBENOVÝ A/NEBO NÁROŽNÍ VĚTRACÍ PRVEK

Oblast techniky

Vynález se týká hřebenového a/nebo nárožního větracího prvku, jehož střední část je upevnitelná na hřebenovou nebo nárožní lať, a jehož boční části, po obou stranách navazující na střední část, jsou svými vnějšími okrajovými oblastmi uložitelné na střešní krytinu, a jsou mezi svými vnějšími okrajovými oblastmi a střední částí vytvořeny propustné pro vzduch.

Dosavadní stav techniky

Takovýto hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek je znám z německého užitného vzoru G 94 16 291.3.

Hřebenové a/nebo nárožní větrací prvky se používají ve střeše pro utěsnění mezery zůstávající mezi hřebenovou nebo nárožní latí a střešní krytinou. Tato mezera mezi hřebenovou nebo nárožní latí a střešní krytinou probíhá vpravo a vlevo podél hřebenové nebo nárožní latě v podélném směru hřebenu střechy. Prostřednictvím hřebenového a/nebo nárožního větracího prvku se zabraňuje vnikání dešťové vody, sněhu, obtížného hmyzu nebo nečistoty do vnitřního prostoru střechy. Zároveň musí být prostřednictvím hřebenového a/nebo nárožního větracího prvku umožněno dostatečné větrání vnitřního prostoru střechy, aby byl krov chráněn před poškozením vzniklým hnilobou.

78977 (78977a.DOC) • ·

Známý hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek je zhotoven jako jeden kus z měkké pěnové hmoty s otevřenými póry. Prostřednictvím jeho geometrického dimenzování je přemostěna mezera mezi hřebenovou latí a střešní krytinou. Návazně se na hřebenový větrací prvek umístí hřebenáč tak, že okrajové oblasti hřebenového větracího prvku jsou utěsněné přitlačeny na střešní krytinu. Problémy vznikají tehdy, když hřebenový větrací prvek nemůže překrýt mezeru mezi hřebenovou latí a střešní krytinou jak se předpokládá. V těchto případech nastávají problémy s těsněním v okrajových oblastech mezi střešní krytinou a hřebenáči. Mohou vzniknout také problémy s větráním v důsledku nesprávného upevnění hřebenového větracího prvku, když oblast propustná pro vzduch dosedne, podle okolností, na hřebenovou lať nebo na střešní krytinu. Oblast propustná pro vzduch pak z toho důvodu nemůže již plnit svou funkci.

Při stavbě krovu však jsou odstupy mezi hřebenovou latí a střešní latí (popř. střešní krytinou) vždy jinak dimenzovány. Také při nepřesném uspořádání střešních latí může docházet k tomu, že odstup mezi hřebenovou latí a střešní krytinou u téhož krovu kolísá.

Možné řešení tohoto problému může spočívat v tom, že řemeslník použije hřebenové větrací prvky různých velikostí. To je však nákladné a prodražuje to utěsnění mezi střešní krytinou a hřebenáči.

Z DE 40 01 766 C2 je znám hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek, který může být výše uvedeným způsobem upevněn v hřebenové oblasti. Boční části tohoto hřebenového větracího prvku sestávají z rouna nebo tkaniny, která určuje

78977 (78977a.DOC) ‘7’ 7^r • · tvar a rozměry hřebenového větracího prvku. Proto ani tento hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek není schopen pokrýt různé odstupy mezi hřebenovou latí a střešní krytinou.

U těsnících pásů popsaných v německém užitném vzoru 295 01 242.0 přechází střední pás přes dva podélné vruby, mezi nimiž je vždy úsek stanovené délky, do bočních pásů. Podle tohoto vytvoření vykazují těsnící pásy předtvarované odlamovací hrany, které jsou uzpůsobitelné vždy na různé šířky hřebenových a nárožních latí.

Jednoduchá nebo vícenásobná zahnutí, vytvořená na větracím členu podle myšlenky DE 38 25 348 Al, umožňují vytvoření hran strhávajících proudění.

Podélné sklady hřebenového větracího prvku známého z GB 21 55 516 tvoří drážky, v nichž mohou být upevněny další součásti hřebenového větracího prvku.

Podstata vynálezu

Předložený vynález je založen na technickém problému, poskytnout hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek, prostřednictvím jehož použití bude možno různě velké volné prostory mezi hřebenovou latí a střešní krytinou zakrýt tak, aby byla možná cirkulace vzduchu mezi hřebenovou latí a střešní krytinou, a aby bylo možno oblast mezi hřebenáči a střešní krytinou snadno utěsnit.

Tento problém je podle vynálezu řešen tím, že boční části jsou ve své, pro vzduch propustné oblasti a/nebo ve svých vnějších okrajových oblastech opatřeny podélnými

78977 (78977a.DOC)

sklady, probíhajícími v podélném směru hřebenového a/nebo nárožního prvku, poskytujícími zásobní oblast, takže hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek je roztažitelný do stran.

Prostřednictvím podélných skladů hřebenového větracího prvku podle vynálezu může hřebenový větrací prvek variabilně reagovat na různé odstupy mezi hřebenovou latí a střešní krytinou. Sklady v podélném směru hřebenového větracího prvku zajišťují, že rozprostření hřebenového větracího prvku do stran může být příslušně uzpůsobeno a přesto je k dispozici oblast boční části, nezbytná pro větrání. Při odstupu mezi hřebenovou latí a střešní krytinou menším než je boční délka hřebenového větracího prvku mohou být v hřebenovém větracím prvku vytvořeny nové sklady, aby hřebenový větrací prvek mohl být příslušným způsobem bočně zkrácen. Na základě toho leží okrajová oblast stále těsně na střešní krytině, zatímco pro vzduch propustná oblast boční části hřebenového větracího prvku je optimálně umístěna . u hřebenové latě.

Kolísání v tolerancích, dané použitím různých hřebenových nebo nárožních latí a jejich vzájemným upevněním, má vliv na funkčnost hřebenového větracího prvku.

Podle vynálezu mohou být podélné sklady vytvořeny tak, že příslušné úseky boční části hřebenového a/nebo' nárožního prvku jsou uspořádány nad sebou nebo také vedle sebe, takže podélné sklady ukazují k hřebenáči. Jednotlivé podélné sklady nemusí být vytvořeny ostrohranné, mohou však být skládány také se zaobleními. Důležité je, že plošné oblasti boční části se strukturou skládané sukně mohou být shrnuty nebo roztaženy na způsob tahací harmoniky. Proto se podle

78977 (78977a.DOC)

vynálezu vytvořením podélných skladů rozumí také to, že jednotlivé oblasti bočních částí hřebenového větracího prvku tvoří hřebeny a prohlubně vln. Tyto vlnovitě sklady mají tu výhodu, že hřebenový větrací prvek může být variabilně uzpůsoben napříč k svému podélnému směru. Při roztažení se zvětšuje vzájemný úhel sousedních skladů popř. vln, přičemž se prodlužuje tento úsek hřebenového větracího prvku, aniž by docházelo k napnutí materiálu.

Podle zvlášť výhodného provedení hřebenového větracího prvku vykazují vnější okrajové oblasti podélné sklady, které jsou upravítelné do tvaru hrany pro proudění, směřující od střešní krytiny. Ve spojení s možností roztažení hřebenového větracího prvku podle potřeby je možno takovouto hranu pro proudění vytvořit na libovolném místě mezi střešní krytinou a hřebenáčem a s libovolnou velikostí. Hrana pro proudění může s malým protažením vyčnívat vzhůru k hřebenáči, může však také přiléhat k hřebenáči. Hrana pro proudění zabraňuje, aby proudící vzduch zanášel dovnitř sníh, vlhkost nebo nečistotu. Pro vzduch propustná oblast hřebenového větracího prvku tak zůstává stále suchá a propustná, takže vzduch může skrze tuto oblast, propustnou pro vzduch, cirkulovat.

Podle dalšího vytvoření vynálezu sestávají boční části ve svých pro vzduch propustných oblastech z jednotlivých vláken, která jsou navzájem spojena do tvarovatelné mřížky nebo tkaniny. Použitím jednotlivých vláken je realizována oblast hřebenového větracího prvku, kterou může vzduch vysoce efektivně proudit. Dokonce i když jsou dílčí oblasti boční části s mřížkovou strukturou navzájem poskládány, vzduch přesto může proudit z vnitřní oblasti střechy ven. Na rozdíl od stavu techniky je prostřednictvím mřížkových

78977 (78977a.DOC)

otvorů stále zajištěna definovaná možnost pro proudění vzduchu.

Z hlediska výroby hřebenového větracího prvku podle vynálezu je výhodné, když vnější okrajové oblasti bočních částí jsou vytvořeny prostřednictvím zpevnění mřížkových oblastí. V důsledku toho je celý hřebenový větrací prvek kromě střední části vytvořen ze sítě nebo mřížky. Pro utěsnění mezi střešní krytinou a hřebenáčem je výhodné, když vnější okrajové oblasti sestávají z tvarovatelné mřížky. To umožňuje uzpůsobit okrajové oblasti na obrys střešní krytiny a vytvořit lepší utěsnění. Prostřednictvím zpevnění mřížkových oblastí je dosaženo odstranění otvorů mezi jednotlivými vlákny a tedy jejich utěsnění, ale tvarovatelnost mřížky zůstává zachována.

Podle dalšího rozvinutí tohoto provedení sestává zpevnění okrajových oblastí z povlaku a/nebo potažení mřížkové oblasti tenkostěnnou fólií. Tenkostěnná fólie jednak plní úlohu uzavření otvorů mřížky a jednak. zvyšuje stabilitu okrajových oblastí. Tak mohou být uzpůsobeny okrajové oblasti na různé obrysy střechy a umožněna funkce utěsnění.

Podle vyrobitelná první realizace tohoto rozvinutí je fólie z lehkého kovu. Je· například možné mřížkovou tkaninu jak z její horní strany, tak z dolní strany, pokrýt hliníkovou fólií. Obě hliníkové fólie mohou být navzájem tvarovatelné mřížka nebo tkanina je hliníkového pláště. Tvarovatelnost prostřednictvím mřížkové struktury tak zůstává zachována i když je upevněna hliníková fólie. Mohou být ovšem použity také fólie z jiných kovových slitin.

slepeny tak, že zabudována do

78977 (78977a.DOC)

Podle jiného uskutečnění je povlak mřížkové struktury zhotovitelný z plastu. Použití plastu má tu výhodu, že hřebenový větrací prvek, kromě nákladově příznivé výroby, může být zhotoven z materiálu odolného proti povětrnosti.

Mřížková oblast hřebenového a/nebo větracího prvku je s výhodou tvořena vlákny z elastického plastu nebo kovu. Prostřednictvím takovýchto vláken může být hřebenový větrací prvek, kromě tvarovatelnosti prostřednictvím podélných skladů podle vynálezu, tvarován dále pro vytvoření trojrozměrné struktury, která může být dobře přizpůsobena zpracovávané oblasti střechy. Zejména mohou být jednotlivá vlákna také upravena ještě po upevnění hřebenového větracího prvku. Obdobně jako při vypínání tenisové rakety mohou být vlákna navzájem posouvána pro případné korigování zhoršení propustnosti pro vzduch.

Podle dalšího výhodného provedení je hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek svinutelný. To má tu výhodu, že hřebenový a/nebo nárožní prvek může být svinut do větších rolí, které mohou být velmi jednoduše a levně skladovány, transportovány a upevněny na střeše. Mohou se vyrobit role s délkou, která stačí pro průměrnou střechu. Odvinováním hřebenového větracího prvku může řemeslník bez problémů upevňovat hřebenový větrací prvek na hřebenovou lať a střešní krytinu.

Alternativně ke svinutelnému provedení může být hřebenový větrací prvek podle vynálezu také složen sklady vytvořenými napříč k jeho podélnému směru na nekonečný hřebenový větrací prvek. Hřebenový větrací prvek připravený k transportu pak není ve formě válcovité role, ale má tvar

78977 (78977a.DOC)

99 ····	·	99 99
• · ·	• · · ·	9 9 9 9
♦ · 99·	9 9 9	9 9 9 9


· ···	99 999	99 99

kvádru. Dá se pak lépe stohovat. Hřebenový větrací prvek pak může být uložen v obdélníkovém zásobníku a může být vyjímán jako pás po příslušných úsecích a vždy podle potřeby oddělován. Upevňování hřebenového větracího prvku je možno provádět zvláště jednoduše, když jsou spodní strany střední části a/nebo vnějších oblastí boční části opatřeny aktivovatelnou vrstvou lepidla. Stažením ochranné fólie přes vrstvu lepidla může být hřebenový větrací prvek pevně přilepen. Tak je možno jednoduše provádět trvanlivé a těsné uzavření štěrbiny mezi hřebenovou latí a šikmou střešní krytinou. Pro přilepení hřebenového větracího prvku jsou použitelné jakékoliv techniky lepení a jakákoliv lepidla, například také horký klíh. Horký klíh se spojuje neoddělitelně s plastem hřebenového větracího prvku, takže^;navzdory výskytu vysokých teplot v oblasti střechy je trvanlivě realizováno spolehlivé tvarové spojení.

Přehled obrázků na výkresech

Další znaky a výhody vynálezu vyplývají z následujícího popisu příkladu provedení vynálezu, z výkresů, které znázorňují podrobnosti podle vynálezu, a z nároků. Jednotlivé znaky mohou být při realizaci vynálezu uskutečněny jednotlivě nebo v různých kombinacích.

Na výkresech představuje:

obr. 1 perspektivní znázornění hřebenáče s hřebenovým a/nebo nárožním větracím prvkem, obr. 2 roli, do které je svinutelný hřebenový a/nebo nárožní prvek podle nároku 1 před jeho

78977 (78977a.DOC)

·· ·*·· • · · » · · »» *· upevněním, obr. 3 čelní pohled na jiný hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Vynález je na výkresech znázorněn schematicky, takže jsou dobře rozeznatelné podstatné znaky vynálezu. Znázornění nemusí být nezbytně v měřítku.

Obr. 1 představuje hřebenový větrací prvek 10, jak je uspořádán například v hřebenové oblasti krovu. Hřebenový větrací prvek 10 má střední část 11, na niž navazují boční části 12. V upevněném stavu hřebenového větracího prvku 10 leží střední část 11 svou spodní stranou 13 na horní straně 14 hřebenové latě 15. Na své spodní straně 13 má střední část 11 vrstvu lepidla, takž střední část 11 je trvanlivě a. pevně zajištěna na hřebenové lati 15..

Na střední část 11 navazují pro vzduch prostupné oblasti 16 bočních stěn 12. Oblasti 16 prostupné pro vzduch mají dva, v podélném směru 17 hřebenového větracího prvku probíhající sklady 18 a 19. Na základě vytvoření podélných skladů 18 a 19 může být oblast 16 napříč k podélnému směru 17 různě složena. Protažení hřebenového větracího prvku 10 napříč k podélnému směru 17 se tak může měnit. Vytvořením ještě dalších podélných skladů 18 a 19 se tato funkce může ještě posílit. Je možno přemostit různé odstupy mezi hřebenovou latí 15 a střešní krytinou 20.

Střešní krytina 20 je vytvořena z jednotlivých

78977 (78977a.DOC) ' ’ *·» * ;

W*.

• · ···· · · • · · · · • · · ·· · · >· *·· střešních desek a leží na střešních latích 21 a 22. Střešní latě 21 a 22 jsou upevněny na krokvích 23 a 24. Hřebenová lať 15 je uspořádána nad krokvemi 23 a 24 pomocí držáku 25 hřebenové latě.

Střední část 11 hřebenového větracího prvku 10 přechází v oblast 16 propustnou pro vzduch, na kterou opět navazuje pro vzduch nepropustná okrajová oblast 26. Boční část 12 se skládá z oblasti 16 propustné pro vzduch a z okrajové oblasti 26, pro vzduch nepropustné. Okrajová oblast 26 je rovněž skládatelná, takže její délka ve směru šipky 27 se může rovněž měnit. Navíc jsou v okrajové oblasti 26 vytvořeny příčné sklady, jejichž hrany složení probíhají ve směru šipky 27. Okrajová oblast 26 se tak může dobře uzpůsobit zvlněnému obrysu střechy.

Na obrázku jsou znázorněny podélné sklady 28 až 30 okrajové oblasti 26. Stejně jako v případě oblasti 16, také v okrajové oblasti by mohly být vytvořeny ještě další podélné sklady 28. Jak oblast 16, tak také okrajová oblast 26 jsou v takovém případě roztahovatelné jako tahací harmonika. Oblasti tvořené podélnými sklady 28 až 30 se mohou buď složit tak, aby okrajová oblast 26 byla pokud možno paralelní se střešní krytinou 20, nebo aby byla okrajová oblast 26 vytvořena s hranou .32 pro proudění, obrácenou ven z hřebenáče 31. Hrana 32 zabraňuje pronikání sněhu nebo deště z oblasti střešní krytiny 20 pod hřebenáč 31 až k oblasti 16 propustné pro vzduch.

Oblast 16 propustná pro vzduch sestává z množství jednotlivých vláken, která jsou spojena do mřížky. Vlákna sestávají z elastických vláken z plastu, takže je možno oblast 16 dále tvarovat pro její uzpůsobení pro oblast mezi

78977 (78977a.DOC)

• 9 • 9	• · 9 9 • ·	• 9	• 9 • •	* • 9' •	9 ·	• 9 • •	9 9 9
• 9	9 9
•	• 9 9
•	•	•	•	•	9	•	9	•	•
• 9		9 9·		• ·	• 9 9	9	•	• 9

hřebenovou latí 15 a střešní krytinou 20.

Volný prostor 33, zůstávající mezi hřebenáči 31 a hřebenovým větracím prvkem 10, tvoří oblast proudění popř. odtahu vzduchu stoupajícího z vnitřku střechy a proudění vzduchu napříč k hřebenáčům.

V tomto volném prostoru 33 se shromažďuje odfuk stoupající z vnitřku střechy skrze oblast 16.

Proud vzduchu přicházející na návětrné straně střechy proudí částečně pod oblastí 34 hřebenáče .do volného prostoru 33. Pod oblastí 35 hřebenáče může proud vzduchu z volného prostoru 33 opět vystupovat a bere s sebou odfuk, nacházející se ve volném prostoru 33. Další podíl proudu vzduchu se vychyluje přes hřebenáč 31 a vytváří podtlak na závětrné straně v oblasti 35 hřebenáče. V důsledku toho se odsává vzduch nacházející se ve volném prostoru 33 pod oblastí 35 hřebenáče, takže je zajištěno dobré odvětrávání vnitřku střechy.

Pro odvětrávání vnitřku střechy je výhodné, když proudění vzduchu ve volném prostoru 33 nastává ve směru šipky 27.

Obr. 2 znázorňuje, jak může být hřebenový větrací prvek před montáží transportován.

Hřebenový větrací prvek 10 sestává ze střední části .11 a bočních částí 12. Hřebenový větrací prvek 10 je vytvořen symetricky, pro upevnění jeho střední částí na hřebenovou lať (viz obr. 1). Podle vynálezu jsou však možné také hřebenové větrací prvky, které jsou vytvořeny nesymetricky,

78977 (78977a.DOC)

• · 9 9 • ·	9 99 9 9 • · 9	9 9 9 9 9 ·	• • * •	• » * · » ·	9 9 9 •	• •
						•
• 9 9	9	• ·	•	<k 9	•	•
9 9	999	» 9	9 · ·	9 9	• ·

popř. které slouží k utěsnění a odvětrání jen jedné plochy střechy.

Na střední část 11 na obou stranách navazují boční části 12. Každá boční část 12 se opět skládá z oblasti 16 propustné pro vzduch a z oblasti 26 nepropustné pro vzduch. Oblast 16 propustná pro vzduch sestává z množství jednotlivých vláken, která jsou spojena do sítě nebo mřížky. Mřížka je na obr. 2 jen naznačena.

Boční části 12 hřebenového větracího prvku 10 mají podélné sklady £8, 19 a 28 až 30, takže se boční části 12 mohou, pokud možno v rovině, stlačit k sobě. V upevněném stavu hřebenového větracího prvku 10 mohou boční části 12 expandovat a přemostit rozdílné odstupy a meziprostory mezi hřebenovou latí a střešní krytinou. Na obrázku jsou úseky bočních částí 12 naplocho stlačeny, aby bylo možno hřebenový větrací prvek 10 svinout do role. Hřebenový větrací prvek 10 je vyroben z elastického plastu. Tak je možno boční části 12 snadno složit, roztáhnout a popř. znovu složit. Podélné sklady £8, 19 a 28 až 30 mohou být vytvořeny již ve vyrobeném stavu hřebenového větracího prvku 10, mohou však být, díky tvarovatelnosti materiálu, také vytvarovány řemeslníkem na jiném místě boční části 12. Prostřednictvím vytvoření podélných skladů 28 až 30 může být v okrajové oblasti 26 vytvořena různě velká, z okrajové oblasti 26 vyčnívající hrana pro proudění (viz obr. 1), jejíž výška může být upravena na volný prostor pod hřebenáčem.

Hřebenový větrací prvek 40 sestává podle obr. 3 opět ze střední části 41 a na ni navazujících bočních částí 42. Střední část 41 je vytvořena rovinná a z materiálu, který se liší od materiálu boční části 42. Boční části 42 se skládají

78977 (78977a.DOC)

ze dvou separátních součástí, totiž oblasti 43 propustné pro vzduch a okrajové oblasti 44 nepropustné pro vzduch. Oblast 42 a okrajová oblast 44 jsou zhotoveny z různých materiálů a navzájem slepeny. Tak může oblast 42 velmi dobře propouštět proudění vzduchu, zatímco okrajová oblast 44 může dobře vykonávat funkci těsnění.

Oblast 42 je shrnuta na způsob měchu s vyčnívajícími podélnými sklady, takže se protažení hřebenového větracího prvku 40 ve směru šipky 45 může měnit. Okrajová oblast 44 má příčné sklady 46 pro uzpůsobení na zvlněnou střešní krytinu (viz obr. 1) . Hrana 47 pro proudění může zabraňovat vnikání sněhu nebo deště.

Hřebenový a/nebo nárožní prvek 10 má střední část 11, upevnitelnou na hřebenové nebo nárožní lati 15, a boční část 12. Oboustranně navazují na střední část 11 boční části 12, které-jsou svými vnějšími okrajovými oblastmi 2_6 položí tělně na střešní krytinu 20, a které jsou mezi jejich okrajovými oblastmi 26 a střední částí 11 vytvořeny propustné pro vzduch. Boční části 12 jsou ve své pro vzduch propustné oblasti 16 a/nebo ve svých vnějších okrajových oblastech 26 opatřeny podélnými sklady 18, 19, 28 až 30, probíhajícími v podélném směru 17 hřebenového a/nebo nárožního větracího prvku. Prostřednictvím použití hřebenového a/nebo nárožního větracího prvku 10 mohou být různě velké volné prostory mezi hřebenovou latí a střešní krytinou zakryty tak, že je možná cirkulace vzduchu mezi hřebenovou latí a střešní krytinou, a oblast mezi hřebenáči a střešní krytinou lze snadno utěsnit.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

JUDr. Miloš Všetečka advokát

120 00 Praha 2, Hálkova 2

1. Hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek (10; 40), jehož střední část (11; 41) je upevnitelná na hřebenovou nebo nárožní lať (15), a jehož boční části (12; 42), po obou stranách navazující na střední část (11; 41), jsou svými vnějšími okrajovými oblastmi (26; 44) položitelné na střešní krytinu (20), a jsou mezi svými vnějšími okrajovými oblastmi (26; 44) a střední částí (11; -41) vytvořeny propustné pro vzduch, vyznačující se tím, že boční části (12; 42) jsou ve své pro vzduch propustné oblasti (16; 43) a/nebo ve svých vnějších okrajových oblastech (26; 44) opatřeny podélnými sklady (18, 19, 28 a 30), probíhajícími v podélném, směru (17) hřebenového a/nebo nárožního prvku (10; 40), poskytujícími zásobní oblast, takže hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek (10; 40) je do stran roztáhnutelný.
2. Hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnější okrajové oblasti (26; 44) vykazují podélné sklady (28, 29, 30), které jsou upravitelné do tvaru hrany (32; 47) pro proudění, směřující od střešní krytiny (20).
3. Hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že boční části (12; 42) sestávají ve své pro vzduch propustné oblasti (16 43) z jednotlivých vláken, která jsou navzájem spojena do tvarovatelné mřížky nebo tkaniny.
4. Hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vnější okrajové oblasti (26; 44) bočních částí (12;

16 78977 (78977a.DOC)

42) jsou vytvořeny prostřednictvím zpevnění mřížkových oblastí.

5. Hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek podle nároku 4, vyznačující se tím, že zpevnění okrajových oblastí (26; 44) sestává z povlaku a/nebo potažení mřížkové oblasti tenkostěnnu fólií.

6. Hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek podle nároku 5, vyznačující se tím, že fólie je z lehkého kovu. 7 . Hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek podle nároku 5, vyznačující se tím, že fólie je z plastu. 8. Hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek podle některého z předcházejících nároků, vyznačující s e tím, že vlákna jsou vytvořena z elastického plastu nebo kovu. 9. Hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek podle některého z předcházejících nároků, vy z na ču j í c í s e

tím, že hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek (10; 40) je svinutelný.

10. Hřebenový a/nebo nárožní větrací prvek podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že spodní strany střední části (11; 41) a/nebo vnějších okrajových oblastí (26; 44) bočních částí (12; 42) jsou opatřeny aktivovatelnou vrstvou lepidla.