CZ20002791A3

CZ20002791A3 - Hydrotalcitová sloučenina, způsob její výroby a zemědělská fólie ji obsahující

Info

Publication number: CZ20002791A3
Application number: CZ20002791A
Authority: CZ
Inventors: Hideo Takahashi; Akira Okada
Original assignee: Kyowa Chemical Industry Co., Ltd.
Priority date: 1999-11-29
Filing date: 1999-11-29
Publication date: 2001-03-14

Abstract

Hořečnato-hlinitá nebo lithium-hlinitá hydrotalcitová sloučeninaje tvořena základní vrstvou, která vedle hořčíku a hliníku, popřípadě hořčíku, hliníku a lithia obsahuje alespoň jeden dvojvazný iont kovu, vybraný ze skupiny zinek, vápník a nikl, a mezivrstvu, která vedle polyaniontů kyslíkatých kysel křemíku, fosforu a boru obsahuje alespoň jeden jiný aniont, např. síranový, uhličitanový, chloridový a dusičnanový. Způsob přípravy spočívá v tom, že se nejprve připraví hydrotalcitová sloučenina, která má v mezivrstvě převážně síranové anionty a potom se síranové anionty zámění alespoň jedním aniontem kyslíkatých kyselin křemíku, fosforu a boru při teplotě od 60 do 100 °C. Zemědělská fólie z termoplastické pryskyřice obsahuje 1 až 30 % hmotn. hydrotalcitové sloučeniny

Description

Hydrotalcitová sloučenina, způsob její výroby a zemědělská fólie ji obsahující

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká hydrotalcitové sloučeniny s vynikající schopností absorbovat infračervené záření a charakteristickou vlastností vykazovat vynikající světelnou propustnost, pokud je obsažená v zemědělské fólii; způsobu výroby této sloučeniny; činidla absorbujícího infračervené záření, které obsahuje tuto sloučeninu jako aktivní přísadu; a zemědělské fólie obsahující toto činidlo absorbující infračervené záření.

Dosavadní stav techniky

Zemědělské fólie se široce používají při skleníkové nebo tunelové kultivaci zemědělských produktů. U těchto zemědělských fólií se souběžně vyžaduje dobrá světelná propustnost a tepelná isolace. Teplota ve skleníku nebo tunelu, která se zvyšuje slunečními paprsky o vlnové délce 0,29 až 4,3 pm, rychle klesá v noci, zejména při jasném počasí, což je způsobeno chlazením vyzařováním. Tento rychlý pokles teploty uvnitř skleníku nebo tunelu působí nepříznivě na růst plodin. V rámci různých uvažovaných příčin rychlého teplotního poklesu se má za to, že důvodem teplotního poklesu je tepelné záření z povrchu země nebo kultivovaných rostlin do venkovní atmosféry (záření jako infračervené paprsky s dlouhou vlnovou délkou). Podle toho se počítá tepelné záření s použitím Planckova vzorce, tzn. vzorce 3, jako energie záření černého tělesa EX.dX (erg. sec’¹.cm'²)

Ελ . dZ = 2xhC ^Λ 2/[λ ^Λ 5{e ^Λ (hC/ZkT) - 1}]. d λ (3) kde λ je vlnová délka h je Planckova konstanta C je rychlost světla ve vakuu k je Boltzmanova konstanta T je absolutní teplota

Výpočet vysvětluje, že paprsky o vlnové délce v infračervené oblasti, zejména infračervené paprsky (energie záření černého tělesa) o vlnové délce 400 až 2 000 cm’¹, s maximem při 1 000 cm'¹, se emitují v teplotním rozmezí 30 °C až -10 °C a indukují pokles teploty.

Pro zamezení takového rychlého teplotního poklesu uvnitř skleníku nebo tunelu se používají tepelné isolační fólie schopné absorbovat infračervené záření. Tyto tepelné isolační fólie se získávají buď s použitím termoplastových pryskyřic, což je základní materiál, se schopností absorbovat infračervené záření samy o sobě, nebo ve směsi s látkou schopnou absorbovat infračervené paprsky (zejména paprsky o vlnové délce v rozmezí 400 až 2 000 cm'¹), tzn. s činidlem absorbujícím infračervené záření, které fólii dodá schopnost absorbovat infračervené záření. Jako činidla absorbující infračervené záření se používají oxid křemičitý, křemičitany, hydroxidy, oxidy, hlinitany, boritany nebo sírany lithné, vápenaté, hořečnaté nebo hlinité, nebo hydrotalcitové sloučeniny.

Hydrotalcitové sloučeniny ve směsi s pryskyřicí předčí svou světelnou propustností a schopností absorbovat infračervené záření oxid křemičitý, křemičitany nebo hydroxidy, oxidy, hlinitany, boritany nebo sírany lithné, vápenaté, hořečnaté nebo hlinité, a proto jsou obzvlášť užitečné jako činidla absorbující infračervené záření. Na vynálezy týkající se hydrotalcitových sloučenin se podalo mnoho patentových přihlášek. Hydrotalcity jsou komplexní hydroxidy s lamelární strukturou vytvořenou vrstvami komplexních hydroxidů (základními vrstvami) hořčíku nebo hliníku, oddělenými mezivrstvou obsahující anionty (např. uhličitanové ionty) a vodu. V předkládané specifikaci jsou hydrotalcitové sloučeniny obecného vzorce 1 nebo 4 komplexní hydroxidy se základními vrstvami tvořenými hořčíkem a hliníkem; nebo hořčíkem, jiným(i) dvoj vazným® kovem (kovy) a hliníkem a mezivrstvou obsahující anionty a vodu. Hydrotalcitové sloučeniny obecného vzorce 2 nebo 5 jsou také komplexní hydroxidy lišící se ve složení záklaadních vrstev, se základními vrstvami tvořenými lithiem a hliníkem; nebo lithiem, jiným(i) dvojvazným(i) kovem (kovy) a hliníkem a mezivrstvou obsahující anionty a vodu. Všechny mají strukturu podobnou nebo analogickou struktuře hydrotalcitu, a proto se v předkládané specifikaci společně nazývají „hydrotalcitové sloučeniny“. Hydrotalcitové sloučeniny obecného vzorce 1 nebo • · · · se nazývají Mg-Al hydrotalcitové sloučeniny a hydrotalcitové sloučeniny obecného vzorce 2 nebo 5 se nazývají Li-Al hydrotalcitové sloučeniny.

Patentové přihlášky podané v minulosti na vynálezy týkající se Mg-Al hydrotalcitových sloučenin jsou například Sho 62 (1987)-31744B-JP (odpovídá USP 4 686 791 a EP 142 773), Sho 62-53543B-JP, Sho 62-41247B-JP, Sho 63 (1988)-175072BJP, Sho 63-115743B-JP, Sho 63-149147B-JP, Sho 63-149148B-JP, Sho 64 (1989)6041B-JP, Hei 4 (1992)-11107B-JP, Hei 6 (1994)-6363B-JP, Hei 6-6364-B-JP a Hei 9 (1997)-176390A-JP. Li-Al Hydrotalcitových sloučenin se týkají například Hei 7 (1995)300313A-JP (odpovídá EP 672 619), Hei 9 (1997)-142835A-JP (odpovídá EP 790 214), Hei 9-279124A-JP, Hei 9-800828A (druhá)-JP (odpovídá USP 5 767 179 a EP 778 241) [toto je domácí republikace PCT mezinárodní publikace patentové přihlášky. Podobné případy se dále značí jako „A (druhá)“], Hei 9 (1997)-235420A-JP (odpovídá EP 781 800), Hei 10(1998)-52895A-JP, Hei 10-235776A-JP a Hei 10-226739A-JP.

Zatímco se v těchto patentových přihláškách hydrotalcitové sloučeniny vyjadřují různými strukturními vzorci, obecně se mohou znázornit následujícími obecnými vzorci 4 nebo 5.

Obecný vzorec Mg-Al hydrotalcitových sloučenin [{Mg_ylM²⁺y2} ,._x Al_x (OH)₂]^x+ [A\_/n . b H₂O]^x- (4) (základní vrstva) (mezivrstva) kde M²⁺ znamená nejméně jeden druh dvojvazného iontu kovu Zn, Ca a Ni,

Aⁿ‘ znamená n-vazebný anion, např. anorganické nebo organické kyseliny jako je

CF, Br', Γ, NOT, CIO/, H₂PO₄', HBO₃ ²', SO4²', CO3²', SiO3²', HPO4²', PO4³', Fe(CN)6³' a Fe(CN)₄ ⁴' x, yi, Ϊ2 a b jsou kladná čísla, která vyhovují následujícím podmínkám 0<x<0,5, yi + y₂ = 1, yi < l,y₂< l,0<b<2

Obecný vzorec Li-Al hydrotalcitových sloučenin • ·

[(Li,._xG²⁺x} Al₂ (0H)₆]^(1+x)+ [(Aⁿ’)_(1+x)/n. b H₂0]^(1+x)- (5) (základní vrstva) (mezivrstva) kde G²⁺ znamená nejméně jeden druh dvoj vazného iontu kovu Mg, Zn, Ca a Ni,

Aⁿ' znamená n-vazebný anion x a b jsou kladná čísla, která vyhovují následujícím podmínkám 0<x< l,0<b<5

Ve většině případů se používají hydrotalcitové sloučeniny obsahující v mezivrstvě uhličitanové ionty (dále se nazývají jako hydrotalcitové sloučeniny uhličitanového typu).

Mg-Al Hydrotalcitové sloučeniny uhličitanového typu vykazují dobrou absorpci infračerveného záření v rozsahu 400 až 800 cm'¹ a 1 400 cm'¹, jejich schopnost absorbovat infračervené záření v rozsahu 900 až 1 300 cm'¹ je však nízká. Pokud jsou obsaženy v zemědělské fólii, jejíž základní materiál je polyethylen absorbující infračervené záření pouze v rozsahu 700 cm'¹ a 1 300 až 1 500 cm'¹, pak absorpce infračerveného záření této zemědělské fólie je kombinací absorpce infračerveného záření polyethylenu a absorpce infračerveného záření činidla absorbujícího infračervené záření, a zemědělská fólie vykazuje nízkou absorpci infračerveného záření v rozmezí 900 až 1 300 cm'¹, tzn. nízkou tepelnou isolaci. Li-Al Hydrotalcitové sloučeniny uhličitanového typu vykazují také absorpci infračerveného záření v okolí 1 000 cm'¹, která však není dostatečně silná, a jejich celková schopnost absorbovat infračervené záření je podobná schopnosti absorbovat infračervené záření Mg-Al hydrotalcitových sloučenin uhličitanového typu. Dále se má za to, že zemědělské fólie obsahující tyto sloučeniny mají lepší světelnou propustnost ve srovnání s fóliemi obsahujícími jiná činidla absorbující infračervené záření, ale přesto není jejich světelná propustnost plně uspokojující.

Jako prostředek ke zlepšení schopnosti Mg-Al hydrotalcitových sloučenin uhličitanového typu absorbovat infračervené záření, Sho 62 (1987)-31744B-JP (odpovídá USP 4 686 791 a EP 142 773) navrhuje dodat jim schopnost absorbovat infračervené záření v rozmezí 900 až 1 300 cm'¹ obsahem H2PO4', ΗΡΟ4²', PO4³', HBO3²- nebo SiO3²' iontů a tak podobně (tzn. iontů běžných monomerních kyslíkatých kyselin obsahujících

křemík, fosfor a bor) v mezivrstvě. Podobně se navrhuje i pro Li-Al hydrotalcitové sloučeniny. Při použití hydrotalcitových sloučenin, obsahujících tyto anionty, jako činidel absorbujících infračervené záření v zemědělské fólii, se částečného zlepšení tepelné isolace fólie dosáhlo, ale není to stále plně uspokojující. Navíc schopnost vnést do fólie světelnou propustnost je buď shodná, nebo menší než u běžných hydrotalcitových sloučenin uhličitanového typu.

Nedávno se navrhlo další zlepšení absorpce infračerveného záření u hydrotalcitových sloučenin, viz. Hei 8 (1996)-217912A-JP (odpovídá EP 708 056) nebo Hei 9 (1997)-800828A (druhá)-JP (odpovídá USP 5 767 179 a EP 778 241), podle kterého anionty mezivrstvy hydrotalcitových sloučenin mají zahrnovat křemičitanové ionty a/nebo kondenzované fosforečné ionty (dále nazývané ionty polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík a/nebo fosfor). Předmětem těchto návrhů je zlepšení absorpce infračerveného záření tím, že sloučeniny obsahují ve své mezivrstvě více iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík nebo fosfor, s použitím iontů polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík nebo fosfor. Dále se uvádí, že tyto způsoby mohou přiblížit index lomu výsledných hydrotalcitových sloučenin indexu lomu termoplastových pryskyřic tvořících zemědělské fólie, a tak mohou zlepšit světelnou propustnost zemědělských fólií obsahujících tyto hydrotalcitové sloučeniny. Zatímco rozestup hydrotalcitových sloučenin uhličitanového typu je 7,6 °A v (003) rovině nebo (002) rovině a jejich index lomu v rozmezí 1,51 až 1,53, hydrotalcitové sloučeniny popsané v Hei 8-217912A-JP (odpovídá EP 708 056) nebo Hei 9-800828A (druhá)-JP (odpovídá USP 5 767 179 a EP 778 241), například hydrotalcitové sloučeniny obsahující ionty polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, mají v maximu rozestup zvýšený na 11,9 °A v (003) rovině nebo (002) rovině a jejich index lomu klesá na 1,49 až 1,52. Index lomu termoplastových pryskyřic užitečných pro zemědělské fólie, například kopolymeru ethylen-vinylacetát, se uvádí v rozmezí 1,49 až 1,50. Uvádí se, že zemědělské fólie obsahující hydrotalcitové sloučeniny doložené ve dvou výše uvedených vydaných patentových přihláškách, vykazují lepší světelnou propustnost.

Naše opakované testování takových zemědělských fólií však ukázalo, že zemědělské fólie vykazovaly zlepšenou absorpci infračerveného záření, jejich světelná • 00 00 00 • 0 · · · 0 0 · • · · 0 0 · »

000 00 0 «·· 0 0 0 0

000 «0 00 00 propustnost však byla opět shodná, nebo menší než u běžných hydrotalcitových sloučenin uhličitanového typu. Příčina nedostatečného zlepšení světelné propustnosti fólie není dosud zcela jasná, jedním z důvodů může být teplota zpracování použitá při hnětení hydrotalcitové sloučeniny, nesoucí ionty polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík nebo fosfor, do pryskyřice sloužící jako materiál pro fólii, jak se uvádí ve dvou vydaných přihláškách.

Žádné dosud známé činidlo absorbující infračervené záření neplní dostatečně požadavek na vynikající absorpci infračerveného záření a současné dodání dobré světelné propustnosti fólii, je-li v zemědělské fólii toto činidlo obsaženo.

Podstata vynálezu

Předmětem předkládaného vynálezu je poskytnutí látky s vynikající schopností absorbovat infračervené záření a schopnou dodat vynikající světelnou propustnost zemědělské fólii, která tuto látku obsahuje, způsobu výroby této látky, činidla absorbujícího infračervené záření, které obsahuje tuto látku jako aktivní přísadu, a zemědělské fólie obsahující činidlo absorbující infračervené záření, která zároveň vykazuje vynikající tepelnou isolaci a vynikající světelnou propustnost.

Při výzkumné práci zaměřené na výše uvedený předmět se objevilo, že hydrotalcitová sloučenina obecného vzorce 1 nebo 2, jejíž mezivrstva obsahuje alespoň jeden druh aniontů vybíraných ze skupiny iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor, alespoň část z nich ze skupiny iontů polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor; a jiný druh nebo druhy aniontů, vykazuje vynikající schopnost absorbovat infračervené záření a je schopna dodat vynikající světelnou propustnost zemědělské fólii, která ji obsahuje. To je kompletní vynález. Pokud je hydrotalcitová sloučenina obsažena v zemědělské fólii jako činidlo absorbující infračervené záření, získá se tím fólie s vynikající tepelnou isolacií a právě tak vynikající světelnou propustností.

Mg-Al hydrotalcitová sloučenina

Ί

[{Mg_ylM²⁺y2},._x Α1_Χ (0Η)₂]^χ+ [(Α)ζΐ (Β)_ζ2 . b Η₂ΟΓ (1) (základní vrstva) (mezivrstva) kde M²⁺ znamená nejméně jeden druh dvojvazného iontu kovu Zn, Ca a Ni,

A znamená alespoň jeden druh aniontů vybíraných ze skupiny iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor, alespoň část z nich ze skupiny iontů polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor

B znamená alespoň jeden aníon jiný než A x, yi, y₂, Z|, z₂ a b vyhovují každé následujícím podmínkám x: 0 < x < 0,5 yiay₂: yi +y₂ = 1, 0 <yi < 1, 0 <y₂ < 1 zi a z₂: 0 < Zj, 0 < z₂ b: 0<b<2

Li-AI hydrotaícitová sloučenina [(Li_ylG²⁺y2} Al₂ (OH)₆]^x+ [(A)_z1 (B)_z2 . b H₂O]^x- (2) (základní vrstva) (mezivrstva) kde G²⁺ znamená nejméně jeden druh dvojvazného iontu kovu Mg, Zn, Ca a Ni,

B znamená alespoň jeden aníon jiný než A yi, y₂, x, zi, z₂ a b vyhovují každé následujícím podmínkám yiay₂: 0 <y, < 1, 0 <y₂ < 1

0,5 < (yi + y₂) < 1 x: x = yi + 2y₂ zj a z₂: 0 < zj, 0 < z₂ b: 0<b<5

Hydrotalcitová sloučenina podle vynálezu obsahuje tedy mezi svými základními vrstvami jako A alespoň jeden druh aniontů vybíraných ze skupiny iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor, alespoň část z nich ze skupiny iontů polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor (tyto anionty se dále nazývají „anionty A“) a jako B anion nebo anionty jiné než A („anionty B“), a je charakteristická tím, že vykazuje souběžně vynikající schopnost absorbovat infračervené záření a schopnost dodat vynikající světelnou propustnost zemědělské fólii, která ji obsahuje. Taková kombinace vlastností se při použití jakýchkoliv známých hydrotalcitových sloučenin, obsahujících různé ionty, nebo obsahujících ionty polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík nebo fosfor, jak popisuje Hei 8-217912A-JP (odpovídá EP 708 056) nebo Hei 9-800828A (druhá)-JP (odpovídá USP 5 767 179 a EP 778 241), nebo jejich kombinace, jako činidel absorbujících infračervené záření, ještě nikdy nezískala.

Důvod těchto výhodných vlastností není dosud zcela jasný. Hydrotalcitové sloučeniny obsahující ionty polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík nebo fosfor, jak popisuje Hei 8-217912A-JP (odpovídá EP 708 056) nebo Hei 9-800828A (druhá)-JP (odpovídá USP 5 767 179 a EP 778 241), a které obsahují mnoho vody v mezivrstvě, mají podstatně zvětšenou vzdálenost, jak se uvádí výše, a jejich index lomu se blíží indexu lomu termoplastových pryskyřic, které se používají do zemědělských fólií. Kvůli zvětšené vzdálenosti se podle DTA (diferenciální termální analýzy) voda v mezivrstvě uvolňuje při teplotách nepřekračujících 150 °C. Při vmíchávání činidla absorbujícího infračervené záření do termoplastové pryskyřice, použité pro zemědělskou fólii, však dochází běžně k hnětení při provozní teplotě v rozsahu 140 až 200 °C. Když se tedy hydrotalcitová sloučenina vmíchává jako činidlo absorbující infračervené záření do termoplastové pryskyřice, použité pro zemědělskou fólii, voda v mezivrstvě činidla absorbujícího infračervené záření se uvolňuje při provozní teplotě v rozsahu 140 až 200 °C a zvětšená vzdálenost se opět zmenší. Následně se mění také index lomu, a pokud se z prostředku vyrobí fólie, bude vykazovat pravděpodobně špatnou světelnou propustnost. Tento předpoklad je podpořen také tím, že procentuální propustnost fólie dále klesá, když se voda v mezivrstvě činidla absorbujícího infračervené záření odstraní před vlastním vhnětením do termoplastové pryskyřice a než se z prostředku vyrobí fólie. Činidlo « · · · • 9 * • · 9 99

9 9 9

99

99 99 99

9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 99 absorbující infračervené záření obsahuje dále mnoho iontů polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík nebo fosfor, které umožňují předpovídat, že se během syntézy sloučeniny nebo během uvolňování vody z mezivrstvy při tepelném zpracování uvnitř krystalů (mezivrstvy) lokálně tvoří křemičité nebo fosforečné sloučeniny, které mohou negativně působit na světelnou propustnost vyrobené fólie. .

Nezávisle na výše uvedené domněnce je známo, že se voda z mezivrstvy hydrotalcitových sloučenin obsahujících anionty jiné než jsou anionty A, například síranové ionty, uhličitanové ionty, chloridové ionty nebo dusičnanové ionty, uvolňuje při 200 až 240 °C. Hydrotalcitová sloučenina podle vynálezu obsahuje jak anionty A, tak anionty B, a například, pokud obsahuje jako anionty B ionty síranové, uhličitanové ionty, chloridové ionty nebo dusičnanové ionty a tak podobně, vlastnost hydrotalcitové sloučeniny obsahující vmezivrstvě tyto ionty se přenese na hydrotalcitovou sloučeninu podle vynálezu. Následně se i při provozní teplotě 140 až 200 °C zachová část vody v mezivrstvě ke zmírnění zmenšení vzdálenosti a redukuje se tak změna v indexu lomu. Pokud se tedy sloučenina podle předkládaného vynálezu vmíchá do zemědělské fólie jako činidlo absorbující infračervené záření, vykáže pravděpodobně malý negativní vliv na světelnou propustnost fólie. A protože hydrotalcitová sloučenina podle vynálezu obsahuje jednotně v mezivrstvě množství různých aniontů, pravděpodobně stěží dojde k vytvoření křemičité nebo fosforečné sloučeniny.

Anionty B obsažené v mezivrstvě hydrotalcitové sloučeniny podle vynálezu jsou alespoň jednoho jiného druhu než jsou anionty A, tzn. jiné než ionty kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor, výhodně se vybírají ze skupiny obsahující síranové ionty, uhličitanové ionty, chloridové ionty nebo dusičnanové ionty, mezi jiným síranové ionty a uhličitanové ionty.

Pokud má být sloučenina podle vynálezu obsažena například v pryskyřici, pak kvůli dobré dispersibilitě nepřesahuje výhodný průměr sekundárních částic sloučeniny 5 pm a BET specifická plocha povrchu nepřesahuje 30 m²/g. Pro další zlepšení dispersibility se povrch upravuje alespoň jedním činidlem ze skupiny obsahující vyšší mastné kyseliny, aniontové surfaktanty, estery kyseliny fosforečné, neiontové surfaktanty, adiční činidla obsahující křemík, titan a hliník, a estery mastných kyselin s polyhydrickými alkoholy. Pro zamezení tvorby pěny nebo rybího oka, se

44 • 4 4 4

4 4 4 z hydrotalcitové sloučeniny podle vynálezu, výhodně s upraveným povrchem, tepelně částečně nebo zcela odstraní voda z mezivrstvy.

Hydrotalcitová sloučenina podle předkládaného vynálezu má vynikající schopnost absorbovat infračervené záření a je schopna dodat vynikající světelnou propustnost zemědělské fólii, která tuto látku obsahuje, a proto je vhodná jako činidlo absorbující infračervené záření do zemědělských fólií. Jako činidla absorbující infračervené záření jsou výhodné zejména sloučeniny obecného vzorce 1 a 2, jejichž elektrický náboj je v rozmezí 0,1 < (celkový elektrický náboj (B)_Z2) / x < 0,8. Zemědělská fólie, která obsahuje 1 až 30 hmot. % hydrotalcitové sloučeniny podle vynálezu z hmotnosti termoplastové pryskyřice tvořící fólii, získává souběžně vynikající schopnost absorbovat infračervené záření a vynikající světelnou propustnost.

Hydrotalcitová sloučenina podle předkládaného vynálezu se připravuje způsobem zahrnujícím nejprve přípravu hydrotalcitové sloučeniny, jejíž mezivrstva obsahuje alespoň jeden druh aniontů jiných než jsou anionty A, například síranové ionty, uhličitanové ionty, chloridové ionty, dusičnanové ionty nebo ionty organických kyselin, z nichž se některé poté vymění za anionty A. Obzvlášť výhodné je nejprve připravit hydrotalcitovou sloučeninu, jejíž anionty v mezivrstvě se vybírají ze skupiny obsahující síranové ionty, uhličitanové ionty, chloridové ionty a dusičnanové ionty, a poté vyměnit jejich část za anionty A. Optimální výsledek se získá přípravou hydrotalcitové sloučeniny, obsahující v době syntézy převážně síranové ionty, a poté záměnou části síranových iontů za anionty A, protože se dá připravit snadno a s nízkými náklady, a dále přispívá ke schopnosti absorbovat infračervené záření, což se diskutuje níže.

Stručný popis obrázků

Obr. 1 ukazuje IR absorpční spektrum 100 pm tlusté fólie z metalíocenpolyethylenu (PE) obsahující 10 hmot. % hydrotalcitové sloučeniny (prášku) z Příkladu 2 podle předkládaného vynálezu.

Obr. 2 ukazuje IR absorpční spektrum 100 pm tlusté fólie z metallocen-PE obsahující 10 hmot. % hydrotalcitové sloučeniny (prášku) z Příkladu 3 podle předkládaného vynálezu.

II ** ·» • · » · • · · · • · · ·· ··

Obr. 3 ukazuje IR absorpční spektrum 100 pm tlusté fólie z metallocen-PE obsahující 10 hmot. % hydrotalcitové sloučeniny (prášku) z Příkladu 9 podle předkládaného vynálezu.

Obr. 4 ukazuje IR absorpční spektrum 100 pm tlusté fólie z metallocen-PE obsahující 10 hmot. % hydrotalcitové sloučeniny (prášku) ze Srovnávacího příkladu 1 podle předkládaného vynálezu.

Obr. 5 ukazuje IR absorpční spektrum 100 pm tlusté fólie ze samotného metallocen-PE.

Nej lepší způsob provedení vynálezu.

Hydrotalcitová sloučenina podle vynálezu se připravuje následovně. Pro přípravu Mg-Al hydrotalcitové sloučeniny jsou známé způsoby popsané v Sho 47 (1972)-32198BJP (odpovídá USP 3 796 792), Sho 50 (1975)-30039B-JP, Sho 51 (1976)-29129B-JP nebo Hei 4 (1992)-73457B-JP (odpovídá USP 4 675 356 a EP 189 899), podle nichž se vhodným výběrem a reakcí vodných roztoků, například chloridu, síranu, dusičnanu, uhličitanu nebo hydroxidu Mg, M²⁺ nebo AI, a alkalických vodných roztoků hydroxidu sodného, uhličitanu sodného, hlinitanu sodného a tak podobně, připraví suspenze Mg-Al hydrotalcitové sloučeniny obsahující v mezivrstvě síranové ionty, uhličitanové ionty, chloridové ionty nebo dusičnanové ionty. Pokud se zamýšlí například syntéza Mg-Al hydrotalcitové sloučeniny obsahující v mezivrstvě například síranové ionty, žádaný produkt se připraví reakcí vodných roztoků chloridů Mg a M²⁺, síranu hlinitého a hydroxidu sodného. Výhodné molárni poměry Mg, M²⁺ a AI se specifikují v obecném vzorci 1. Výhodné rozmezí x je 0,2 < x < 0,5, zejména 0,2 < x < 0,4, mezi jiným 0,25 < x < 0,35. Protože prvky uváděné jako příklady M²⁺ mají atomové hmotnosti vyšší než Mg, dochází v případě nárůstu molárního poměru M²⁺ k odpovídajícímu nárůstu molekulové hmotnosti Mg-Al hydrotalcitové sloučeniny a eventuálnímu poklesu absorpce infračerveného záření činidla absorbujícího infračervené záření. Proto se preferuje nižší molárni poměr M²⁺. Výhodnně je y₂ < 0,5, zejména y₂ < 0,3. Na takto připravenou suspenzi Mg-Al hydrotalcitové sloučeniny se následně působí hydrotermálně ve vodném médiu při teplotě 120 °C až 250 °C, po dobu 1 až 40 hodin, za vzniku suspenze Mg-Al • » · • · · · « • · · · » * * · · »9 · ♦ ·· ·>·

9 9 9

9 9 · • · · ♦ • 9 9 9

9 9 9 hydrotalcitové sloučeniny s upraveným průměrným průměrem sekundárních částic a BET specifickou plochou povrchu.

Pro přípravu Li-Al hydrotalcitové sloučeniny jsou známé způsoby popsané v Hei 9 (1997)-142835A-JP (odpovídá EP 790 214) nebo Hei 9-279124A-JP, podle nichž se suspenze Li-Al hydrotalcitové sloučeniny obsahující v mezivrstvě například síranové ionty, uhličitanové ionty, chloridové ionty nebo dusičnanové ionty připraví reakcí vhodně vybraných vodných roztoků, například chloridu, síranu, dusičnanu, uhličitanu nebo hydroxidu Li, G²⁺ a Al, nebo alkalických vodných roztoků hydroxidu sodného, uhličitanu sodného, hlinitanu sodného a tak podobně. Pokud se zamýšlí například syntéza Li-Al hydrotalcitové sloučeniny obsahující v mezivrstvě síranové ionty, žádaná suspenze se připraví reakcí vodných roztoků chloridů Li a G²⁺, síranu hlinitého a hydroxidu sodného. Výhodné molární poměry Li, G²⁺ a Al se specifikují v obecném vzorci 2. Výhodně je 0,7 < (yi + yi) 1, zejména 0,9 < (yi + y2) < 1, mezi jiným 0,95 < (yi + y2) < 1. Výhodný je nízký molární poměr G²⁺, protože vysoký molární poměr G²⁺ činí zachování struktury LiAl hydrotalcitové sloučeniny obtížným. Výhodně je y2 < 0,5, zejména y₂ < 0,2, mezi jiným y₂ < 0,1. Na výslednou suspenzi Li-Al hydrotalcitové sloučeniny se následně působí hydrotermálně ve vodném médiu při teplotě 80 až 250 °C, po dobu 1 až 40 hodin, za vzniku suspenze Li-Al hydrotalcitové sloučeniny s upraveným průměrným průměrem sekundárních částic a BET specifickou plochou povrchu.

Poté se Mg-Al a Li-Al hydrotalcitová sloučenina (s výjimkou typu s uhličitanovými ionty) smíchá s roztokem obsahujícím alespoň jeden druh aniontů vybíraných ze skupiny iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor, přičemž se anionty včleněné při syntéze zaměňují za ionty kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor, za vzniku hydrotalcitové sloučeniny obsahující jako anionty v mezivrstvě například anionty A a alespoň jeden druh ze skupiny obsahující síranové ionty, uhličitanové ionty, chloridové ionty nebo dusičnanové ionty, a s upraveným průměrným průměrem sekundárních částic a BET specifickou plochou povrchu.

K provedení iontové výměny aniontů A v suspenzi Mg-Al a Li-Al hydrotalcitové sloučeniny uhličitanového typu, která se připraví výše popsaným způsobem, se dříve část nebo všechny uhličitanové ionty z mezivrstvy vymění za síranové ionty, uhličitanové ·· ·»· · r· ·· ► ·

9 9 99 9 9 9 9 9 · • 9 ·«· · 9 · · · · · • » · · · · · r · · · · · • 999 ··· 9 9 9 9

99 999 99 ·· 99 ionty, chloridové ionty, dusičnanové ionty nebo ionty organických kyselin s použitím roztoků kyselin s nízkou molekulovou hmotností jako jsou kyselina sírová, chlorovodíková, dusičná nebo octová a následnou iontovou výměnou s použitím alkalické látky jako je křemičitan sodný, fosforečnan sodný nebo boritan sodný. Částečná iontová výměna uhličitanových iontl je přímo proveditelná s použitím kyseliny jako je kyselina fosforečná.

Ve výše popsaném způsobu se k dosažení úpravy povrchu před iontovou výměnou za anionty A přidává níže popsané činidlo pro úpravu povrchu, a poté se provádí iontová výměna za anionty A.

Příprava hydrotalcitové sloučeniny podle vynálezu se neomezuje nutně na výše popsané způsoby, ale existují i jiné způsoby. Tyto jiné způsoby však často vedou k nárůstu nákladů na materiál nebo výrobu. Také výše popsaný způsob s použitím kyseliny vede k poškození krystalické struktury hydrotalcitové sloučeniny nebo oslabuje dispersibilitu sloučeniny. Při použití kyseliny také může dojít k vývinu oxidu uhličitého během výroby. Proto se při syntetické reakci výhodně připravují hydrotalcitové sloučeniny jiné než uhličitanového typu. Zejména je vhodná příprava hydrotalcitové sloučeniny obsahující jako anionty vmezivrstvě převážně síranové ionty, neboť je snadná, s nízkými náklady a komplementárním působením na absorpci infračerveného záření.

Iontová výměna za anionty A se provádí nalitím roztoku obsahujícího alespoň jeden druh iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor do suspenze hydrotalcitové sloučeniny za míchání a dále mícháním při normální teplotě po dobu minut až 24 hodin, výhodně při teplotě 60 °C nebo vyšší (suspenze se může začít zahřívat před přídavkem iontů kyslíkatých kyselin) po dobu 1 až 24 hodiny, zejména při teplotě 70 °C nebo vyšší po dobu 1 až 24 hodiny, mezi jiným při teplotě 80 °C nebo vyšší po dobu 1 až 24 hodiny. Pokud je teplota 100 °C nebo vyšší, je nutno použít tlakovou nádobu a míchání po dobu delší než 24 hodiny je z hlediska produktivity nežádoucí.

Anionty A obsažené v hydrotalcitové sloučenině podle předkládaného vynálezu jsou ionty kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor. Mezi křemičité patří například ionty monomerních kyslíkatých kyselin nebo ionty polymerovaných kyslíkatých kyselin obecných vzorců (Si_nO2n+i)²’ nebo (HSi_nO₂n+i), kde n znamená celé

číslo, které není menší než 1, jako jsou SiO₃ ²', Si2O5², S13O7²', SÍ4O9²', (HSiO3) (HSi₂O₅)', a tak podobně; mezi ionty kyslíkatých kyselin obsahujících fosfor patří PO₄ ³', (HPO4)²', (H2PO4)', (P2O7)⁴', (P3O10)⁵’, nebo ionty obecných vzorců (PnO_3n)ⁿ' nebo [(PO3)n]ⁿ’, kde n znamená celé číslo, které není menší než 3, jako jsou (P3O9)³', (P4O12)⁴, (PóOis)⁶ > a tak podobně, nebo ionty kyslíkatých kyselin obsahujících fosfor, na které se adovaly H radikály, jako je (H2P2O7)²'; mezi ionty kyslíkatých kyselin obsahujících bor patří BO3³; (HBO3)²; (H2BO3); [B3O3(OH)₄]·, [B₅O₆(OH)₄]', [B₄O₅(OH)₄]²', a tak podobně. Pro dosažení zlepšení absorpce infračerveného záření a zlepšení světelné propustnosti u zemědělské fólie obsahující hydrotalcitovou sloučeninu, je část nebo všechny anionty A v hydrotalcitové sloučenině podle vynálezu ve formě alespoň jednoho typu iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor.

Pro přípravu iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor se jako výchozí materiál pro látky obsahující křemík používá metakřemičitan sodný, vodní sklo No. 1, 2 a 3 nebo amorfní S1O2 rozpuštěný ve vodném roztoku hydroxidu alkalického kovu; pro látky obsahující fosfor to je kyselina fosforečná nebo vodné roztoky alkalických kovů (včetně těch obsahujících vodíkové radikály); a pro látky obsahující bor to je kyselina boritá, boritan sodný, tetraboritan sodný a tak podobně.

B je alespoň jeden druh aniontů jiných než jsou anionty A, například ionty anorganických kyselin jako jsou chloridové ionty, bromidové ionty, jodidové ionty, dusičnanové ionty, uhličitanové ionty, síranové ionty, chloristanové ionty, ionty kyanidu železa a ionty organických kyselin, jako jsou formiátové ionty, acetátové ionty a oxalátové ionty. Výhodně se používá alespoň jeden druh aniontů ze skupiny obsahující síranové ionty, uhličitanové ionty, chloridové ionty a dusičnanové ionty, zejména výhodné jsou síranové ionty a uhličitanové ionty. Optimální jsou síranové ionty, které vykazují absorpci infračerveného záření v oblasti 1 100 cm'¹, a jejich lokální přítomnost zlepšuje absorpci infračerveného záření hydrotalcitové sloučeniny.

Pokud se hydrotalcitová sloučenina podle vynálezu používá jako činidlo absorbující infračervené záření, obsah iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor má být podstatný, ale příliš vysoký obsah povede k poklesu absorpce infračerveného záření, přičítanému základním vrstvám primární hydrotalcitové sloučeniny, nebo, je-li vmíchána do zemědělské fólie, způsobuje pokles její světelné • · propustnosti. Na druhou stranu, pokud je obsah příliš nízký, sloučenina vykazuje špatnou absorpci infračerveného záření a nemůže tedy vylepšit tepelně isolační vlastnosti zemědělské fólie, do které je vmíchána. Na základě výpočtu podle vzorce 1 nebo 2 z Nároku ltedy anionty A výhodně představují 20 až 90 %, obzvlášť 30 až 80 % teoretického množství (celkový elektrický náboj je x') aniontů v mezivrstvě.

V předešlém odstavci se uvedl výhodný obsah iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor, v praxi je však známo, že ionty kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor jsou v různých formách, a že je obtížné stanovit formy iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor přítomných v mezivrstvě hydrotalcitové sloučeniny, která tyto anionty v mezivrstvě lokálně obsahuje. Následně je také obtížné limtovat elektrický náboj iontů kyslíkatých kyselin. Ještě obtížnější je stanovení poměru elektrického náboje iontů kyslíkatých kyselin a elektrického náboje aniontů v mezivrstvě. Nalezl se alternativní způsob stanovení a tento poměr se vhodně vyjadřuje jako poměr elektrického náboje aniontů jiných než jsou anionty A, tzn. aniontů B, které se nacházejí v mezivrstvě. Vyjádřeno tímto způsobem, výhodný celkový elektrický náboj aniontů B představuje 10 až 80 % celkového elektrického náboje aniontů v mezivrstvě, tzn. 0,1 < (celkový elektrický náboj (B)^) / x < 0,8, zejména 20 až 70 %, tzn. 0,2 < (celkový elektrický náboj (B)_z2) / x < 0,7.

Hydrotalcitová sloučenina podle vynálezu se zbavuje části nebo veškeré vody v mezivrstvě zahříváním prášku na teplotu 150 až 250 °C po dobu 1 až 20 hodin.

Hydrotalcitová sloučenina podle vynálezu obsahující v mezivrstvě anionty A a anionty B se rozliší od běžné hydrotalcitové sloučeniny rentgenovou difrakcí (XRD) prášku, analýzou složení nebo analýzou infračerveného absorbčního spektra.

Při zkoumání struktury hydrotalcitové sloučeniny nebo vzdálenosti vrstev rentgenovými difraktogramy získanými pomocí XRD, se potvrzuje přítomnost iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor přítomných v mezivrstvě. Například rozestup u hydrotalcitové sloučeniny uhličitanového typu, chloridového typu nebo s ionty monomerních kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, je podle XRD 7,4 až 7,8 °A v (003) rovině nebo (002) rovině; a rozestup u hydrotalcitové sloučeniny síranového typu, dusičnanového typu nebo s ionty monomerních kyslíkatých kyselin obsahujících fosfor, je 8,2 až 8,8 °A v (003) rovině nebo (002) rovině. Pokud se tyto • ·

ionty v hydrotalcitových sloučeninách nahradí např. ionty polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor, rozestup v (003) rovině nebo (002) rovině vzroste ve většině případů na 9 nebo více °A. Tak se dá určit, zda jsou nebo nejsou v mezivrstvě přítomné tyto ionty polymerovaných kyslíkatých kyselin. Toto tvrzení neplatí v případě, že obsah iontů polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor je malý, nebo když se voda z mezivrstvy odstranila zahříváním.

Při provádění analýzy složení se z analýzy kationtů kovů v základních vrstvách stanoví molární poměr v základních vrstvách a celkový elektrický náboj aniontů v mezivrstvě; a z analýzy aniontů B se stanoví celkový elektrický náboj aniontů B; a na základě rozdílu změřených elektrických nábojů a výsledku analýzy křemíku, fosforu a boru, je možné stanovit přítomnost nebo nepřítomnost iontů polymerovaných kyslíkatých kyselin v iontech kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor.

Při analýze infračerveného absorpčního spektra je přítomnost Si-O-Si vazby nebo P-O-P vazby iontů polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor v mezivrstvě ve spektru lineárně detekována při 1250 až 1280 cm'¹.

Výsledky analýzy ukazují, že hydrotalcitová sloučenina podle vynálezu je odlišitelná od běžých hydrotalcitových sloučenin.

Hydrotalcitová sloučenina podle vynálezu vykazuje sama o sobě dobrou dispersibilitu pokud je vmíchána po pryskyřice, její povrch se však dá upravit alespoň jedním z činidel povrchové úpravy jako jsou vyšší mastné kyseliny, aniontové surfaktanty, estery kyseliny fosforečné, adiční činidla obsahující křemík, titan a hliník a estery mastných kyselin s polyhydrickými alkoholy.

Následují specifické příklady výhodných činidel povrchové úpravy: vyšší mastné kyseliny jako je kyselina stearová, olejová kyselina, eruková kyselina, palmotová kyselina a laurová kyselina a soli alkalických kovů těchto vyšších mastných kyselin; aniontové surfaktanty jako jsou síranové estery vyšších alkoholů, např. stearylalkoholu a oleylalkoholu, soli síranových esterů polyethylenglykoletherů, soli síranových esterů s amidovou vazbou, soli sulfonátů s etherovou vazbou, sulfonáty s esterovou vazbou, soli alkylallylsulfonátů s amidovou vazbou a soli alkylallylsulfonátů s etherovou vazbou; estery kyseliny fosforečné jako jsou kyselé nebo alkalické soli kovů nebo soli aminů, mono- nebo diestery orthofosforečné kyseliny a oleylalkoholu, stearylalkoholu a tak • ·

podobně, nebo směsi těchto esterů; silanová adiční činidla jako je vinylethoxysilan, γmethakryloxypropyltrimethoxysilan vinyl-tris(2-methoxyethoxy)silan a γaminopropyltrimethoxysilan; titaničitá adiční činidla jako jsou isopropyltriisostearoyltitaničitan, isopropyl-tris(dioktylpyrofosforečnan)titaničitan a isopropylttridecylbenzensulfonyltitaničitan; a hliníková adiční činidla jako je diisopropylát acetoxyaluminia, atd.

Způsoby úpravy povrchu jsou mokré a suché. Při mokrém způsobu se k suspenzi hydrotalcitové sloučeniny podle vynálezu přidá výše uvedené činidlo úpravy povrchu v tekutém stavu nebo jako emulze, a směs se dostatečně míchá při teplotě do 100 °C. Při suchém způsobu se prášek hydrotalcitové sloučeniny podle vynálezu dá do mísiče jako je Henschelův mísič, do kterého se přidá činidlo úpravy povrchu v tekutém nebo pevném stavu nebo jako emulze a směs se dostatečně míchá se zahříváním nebo bez zahřívání. Činidlo úpravy povrchu se výhodně používá v množství 0,1 až 15 hmot. % z hmotnosti hydrotalcitové sloučeniny.

Hydrotalcitová sloučenina podle vynálezu má při použití jako činidlo absorbující infračervené záření, jako taková, nebo s povrchovou úpravou, výhodný průměrný průměr sekudárních částic, měřený metodou laserového rozptylu a difrakce, nepřesahující 5 μιη a BET specifickou plochu povrchu nepřesahující 30 m²/g, se zřetelem na mechanickou zpracovatelnost a dispersibilitu v pryskyřici. Průměrný průměr primárních částic hydrotalcitové sloučeniny, měřený elektronovým mikroskopem, výhodně nepřesahuje 1 pm, zejména nepřesahuje 0,5 pm, mezi jiným nepřesahuje 0,3 pm. Výhodná je destičková konfigurace částic (včetně hexagonální destičkové formy). Výhodný je vyšší poměr stran (průměr destičkové roviny/průměrná tloušťka).

Jako termoplastevé pryskyřice se do zemědělské fólie podle vynálezu používají například polyolefinové pryskyřice, pryskyřice obsahující chlor, polyesterové pryskyřice, akrylové pryskyřice a pryskyřice obsahující fluor. Specifické příklady polyolefínových pryskyřic zahrnují homopolymery α-olefinů jako jsou polyethylen a polyprolypen s nízkou hustotou, vysokou hustotou nebo s přímým řetězcem; kopolymery a-olefínů jako jsou kopolymery ethylen-propylen, kopolymery ethylen-buten-1, kopolymery ethylen-4-methyl-l-penten, kopolymery ethylen-hexen a kopolymery ethylen-okten; a kopolymery α-olefínů s jinými monomery než jsou α-olefiny, jejichž hlavní složkou jsou • · · · · · · • ···· · · * α-olefiny, jako jsou kopolymery ethylen-vinylacetát, kopolymery ethylen-akrylová kyselina, kopolymery ethylen-methylmethakrylát, kopolymery ethylen-vinylacetát-methylmethakrylát a ionomerní pryskyřice. Jako katalyzátor se při syntéze těchto polyolefmických pryskyřic používá například katalyzátor Ziegler-Nattanova typu, katalyzátor obsahující chrom a katalyzátor typu jednoho centra (metallocenový). Způsob syntézy není přísně vymezen, použitelný je jakýkoliv způsob v roztoku nebo v plynné fázi za vysokého tlaku, za sníženého tlaku nebo při tlaku normálním. Příkladem pryskyřic obsahujících chlor jsou například polyvinylchlorid, chlorovaný polyvinylchlorid, polyvinylidenchlorid, chlorovaný polyethylen, kopolymery vinylchlorid-vinylacetát, kopolymery vinylchlorid-ethylen, kopolymery vinylchlorid-styren, kopolymery vinylchlorid-isobutylen, kopolymery vinylchlorid-butadien, kopolymery vinylchlorid-isopren, kopolymery vinylchlorid-chlorovaný propylen, kopolymery vinylchlorid-maleát, kopolymery vinylchlorid-methakrylát, kopolymery vinylchlorid-akrylonitril, kopolymery vinylchlorid-styren-maleinanhydrid, kopolymery vinylchlorid-styren-akrylonitril, kopolymery vinylchlorid-vinylidenchlorid-vinylacetát a kopolymery vinylchlorid-různé vinylethery. Příkladem polyesterových pryskyřic jsou například polyethylentereftalát, polybutylentereftalát, polybutylennaftalát a polyetherpolyestery; příkladem pryskyřice obsahující fluor je například polytetrafluorethylen a tak podobně. Tyto pryskyřice se používají buď jednotlivě, nebo ve směsi dvou a více.

Zemědělská fólie podle předkládaného vynálezu obsahuje různé přísady obvyklé v dané technologii. Příklady těchto přísad jsou například světelné stabilizátory, protizákalová činidla, protizamlžovací činidla, antioxidanty, pohlcovače ultrafialového záření, zvláčňovací činidla, antistatická činidla, lubrikanty, tepelné stabilizátory, fluorescenční činidla, antiblokační činidla, pigment, barviva, antibakteriální činidla, antilisovací činidla, separátory, činidla chránící před potažením a pomocná činidla při zpracování. Jsou souběžně použitelné sjinými činidly absorbujícími infračervené záření. Při souběžném použití těchto různých přísad se získá zemědělská fólie s vynikající odolností vůči počasí, protizákalová, protizamlžovací, odolávající prachu, odpuzující vodu, odolná, odolná vůči zemědělským chemikáliím a srážení kyselin, tepelně odolná, • · · »· · · ··· · · Φ · · • · · · · · · • · · · · · · • · · · · · · 9· nevyběluj ící, s antibakteriálními a antifungicidními vlastnostmi, elastická a odolná vůči degradaci pryskyřic způsobené různým přísadami, všechny uvedené kladné vlastnosti jsou trvalé.

Jako světelné stabilizátory se používají například bráněné aminosloučeniny, kresoly, melaminy a kyselina benzoová, obecně se hojně požívají bráněné aminosloučeniny. Výhodně se používají deriváty 2,2,6,6-tetraalkylpiperidinu s molekulovou hmotností vyšší než 250 a se substituentem v poloze 4, příklady

4-substituentu jsou skupiny karboxylových kyselin, alkoxyskupiny a alkylaminoskupiny. V poloze N- mohou být substituované alkylovou skupinou. Jako specifické příklady bráněných aminosloučenin slouží sloučeniny obecných vzorců a až t a stabilizátory obsahující bráněné aminosloučeniny jako je TINUVIN 492 a 494, dodávaný Ciba Geigy.

·· ·· * 4 · 4

4 4 4 · · · · « · • 4 44

(b)

CHaC-O-R

O (c)

(d)

H^{3 C}~\O/ ^{S 02_ 0} “ ^R (e) (f)

O-C-(CH₂)₈-C

II o

-O-R (g) •· * · · ·· ·· • · · · · · · · · · • ··· ··· 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 99 9 9 9 9 9 99 ^κ-°--Κθ o

C-O-R

II

O (h)

P-£R)₃

N-4CH₃C-O-R)3 (j)

O

(k)

Cl)

(m) ch₂-coo-r

CH-COO-R

Čh₂-COO-R (n)

(o)

9 99 ♦ 99 99 ·· • 99 9 9 99 ·

9 · 9 9 9 ·

999 99 9

9 9 9 9 9 9

999 99 99 99

Ri - NH(CH₂)₃-N-(CH₂)₂-N- (CH₂)₃-NH-R,

R, Ri (t)

Ri : H or

• * 9 9 • 9 9

9 9 99 • 99 99 99 • •9 9 9 99 9 • 9 9 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9 9

999 «9 99 99

Výše uvedené světelné stabilizátory se používají jednotlivě nebo ve směsi dvou a více, v množství 0,02 až 5 hmot. %, výhodně 0,1 až 2 hmot. % z hmotnosti termoplastové pryskyřice.

Jako protizákalová činidla se používají neiontové, aniontové nebo kationtové surfaktanty, například polyoxyalkylenethery, estery nebo částečné estery polyhydrických alkoholů, estery nebo částečné estery aduktů alkylenoxidů s polyhydrickými alkoholy, soli alkalických kovů esterů vyšších alkoholů s kyselinou sírovou, alkylarylsulfonáty, kvarterní amonné sole a deriváty alifatických aminů. Specificky to jsou polyoxyethylenlaurát, polyoxyethylenstearylether, polyoxythylenfenylnonylether, polyethylenglykolmonopalmitát, polyethylenglykolmonostearát, polyoxyethylensorbitanmonolaurát, polyoxyethylensorbitanmonopalmitát; estery nebo částečné estery polyhydrických alkoholů jako je glycerin, pentaerythritol, sorbitol, diglycerin a triglycerin s alifatickými karboxylovými kyselinami jako je kyselina laurová, palmitová kyselina, kyselina stearová a kyselina olejová; laurylsulfát sodný, dodecylbenzensulfonát sodný, butylnaftalensulfonát sodný, cetyltrimethylamoniumchlorid, alkyldimethylbenzylamoniumchlorid, dodecylaminhydrochlorid, laurylamidoethylfoforečnan kyseliny laurové, triethylcetylamoniumjodid, oleylaminodiethylaminát a bazická sůl dodecylpyridiniumsulfátu.

Tato protizákalová činidla se používají, v množství 0,2 až 5 hmot. %, výhodně 0,5 až 3 hmot. % z hmotnosti termoplastové pryskyřice. Výše uvedená protizákalová činidla se používají jednotlivě nebo ve směsi dvou a více.

Jako protizamlžovací činidla se používají například sloučeniny fluoru obsahující perfluoralkylové skupiny nebo ω-hydrofluoralkylové skupiny (surfaktanty obsahující fluor) a sloučeniny křemíku obsahující alkylsiloxanové skupiny (surfaktanty obsahující křemík).

Tato protizamlžovací činidla se používají, v množství 0,01 až 5 hmot. %, výhodně 0,02 až 2 hmot. % z hmotnosti termoplastové pryskyřice. Výše uvedená protizamlžovací činidla se používají jednotlivě nebo ve směsi dvou a více.

Jako antioxidanty se používají antioxidanty obsahující fenol, fosfor, síru nebo hydroxyaminovou skupinu. Také jsou použitelné sloučeniny obsahující piperidin, uváděné jako užitečné světelné stabilizátory. Specifické příklady fenolových antioxidantů jsou fenoly jako je 2,6-di-terc.-butyl-p-kresol, stearyl-(3,5-dimethyl-4-hydroxybenzyljthiogykolát, stearyl-p-(4-hydroxy-3,5-di-terc.-butyl-fenyl)propionát, distearyl-3,5-di-terc.-butyl-hydroxybenzylfosfonát, 2,4,6-tris(3 ',5 '-di-terc.-butyl-4'-hydroxybenzylthio)-l,3,5-triazin, distearyl(4-hydroxy-3-methyl-5-terc.-butyl)benzylmalonát, 2,2 '-methyIenbis(4-methyl-6-terc.-butylfenol),

4,4'-methylenbis(2,6-di.terc.-butylfenol), 2,2'-methylenbis[6-(l-methylcyklohexyl)-p-kresol], glykolester bis[3,5-bis(4-hydroxy-3-terc.-butylfenyl)]butyrové kyseliny, 4,4'-butylidenbis(6-terc.-butyl-m-kresol), 2,2'-ethylidenbis(4,6-di-terc.-butylfenol), 1,1,3-tris(2-methyl-4-hydroxy-5-terc.-butylfenyl)butan, bis[2-terc.-butyl-4-methyl-6-(2-hydroxy-3-terc.-butyl-5-methylbenzyl)fenyl]tereftalát, l,3,5-tris(2,6-dimethyl-3-hydroxy-4-terc.-butyl)benzylisokyanurát, l,3,5-tris(3,5-di-terc.-butyl-4-hydroxybenzyl)-2,4,6-trimethylbenzen, 2,6-difenyl-4-oktadecyloxyfenol, tetrakis[methylen-3-(3,5-di-terc.-butyl-4-hydroxyfenyl)propionát]methan, 1,3,5—tris—(3,5—di—terc.-butyl-4-hydroxybenzyl)isokyanurát, l,3,5-tris-[(3,5-di-terc.-butyl-4-hydroxyfenyl)propionyloxyethyljisokyanurát, 2-oktyl-4,6-di(4-hydroxy-3,5-di-terc.-butyl)fenoxy—1,3,5—triazin a 4,4'-thiobis(6-terc.-butyl)-m-kresol; a oligoestery polyhydrických fenolů s kyselinou uhličitou jako jsou oligoestery kyseliny uhličité s 4,4'-butylidenbis(2-terc.-butyl-5.methylfenolem), se stupněm polymerace např. 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 a 10.

Specifické příklady antioxidantů obsahujících fosfor zahrnují triaryifosfity jako je trifenylfosfit, tris(nonylfenyl)fosfit, tris(p-nonylfenyl)fosfit, tris(p-fenylfenyl)fosfít, tris(o-dicyklohexylfenyl)fosfit, tri(monononyl/di-nonylfenyl)fosfit, fenyl-p-nonylfenylfosfit, tris(2,4-di-terc.-butylfenyl)fosfit a tris[2-terc.-butyl-4-(3-terc.-butyl~4-hydroxy-5-methylfenylthio)-5-methylfenyl]fosfit; alkylarylfosfity jako je monooktyldifenylfosfit, dioktylmonofenylfosfit, didecylmonofenylfosfit a monodecylfenylfenylfosfit; triaklylfosfity jako je tributylfosfit, trioktylfosfit, tridecylfosfit, trilaurylfosfít a trioleylfosfit; a sloučeniny solí kovů organofosforečné kyseliny nebo organofosforité kyseliny, což jsou sloučeniny solí kovů organofosforečné kyseliny obsahující alkylové, arylové, alkylarylové skupiny nebo etherové vazby, jako je di(tridecyl)-pentaerythritoldifosfit, distearyl-pentaerythritoldifosfit, di(nonylfenyl)25 • 0 A A * · » • · ·A A < · · *

A ♦ · · • A ·· • A· ·· ·· • · · · » A A « • A A A A A A ·*♦ »· »· ·· pentaerythritoldifosfit, bis(2,4-di-terc.-butylfenyl)pentaerythritoldifosfit, bis(2,6-di-terc.-butyl-4-methylfenyl)pentaerythritoldifosfit, tetra(tridecyl)isopropylidendifenoldifosfit, hexa(tridecyl)-l,l,3-tris(2-methyl-4-hydroxy-5-terc.-butylfenyl)butantrifosfit, tetrakis(2,4-di-terc.-butylfenyl)bifenylendifosfonit a 2,2'-methylenbis(4,6-di-terc.-butylfenyl)oktylfosfit.

Příklady antioxidantů obsahujících síru zahrnují dialkyl— (jako je dilauryl—, distearyl-jthiodipropionáty a estery alkylthiopropionových kyselin (jako je butyl-, oktyl-, lauryl- a stearyl-) s polyhydrickými alkoholy (jako je glycerin, trimethylolethan, trimethylolpropan, pentaerythritol, trishydroxyethylisokyanurát). Specifické příklady jsou dilaurylthiodipropionát, distearylthiodipropionát a pentaerythritoltetralaurylthiopropionát.

Tyto antioxidanty se používají v množství 0,01 až 5 hmot. %, výhodně 0,02 až 3 hmot. % z hmotnosti termoplastové pryskyřice. Tyto antioxidanty se používají buď jednotlivě, nebo ve směsi dvou a více.

Jako činidla absorbující ultrafialové zářeni se používají činidla benzotriazolová, benzofenonová nebo salicylátová. Specifické příklady benzotriazolových činidel absorbujících ultrafialové záření zahrnují 2-(2'-hydroxy-5'-methylfenyljbenzotriazol, 2-(2 '-hydroxy-5 '-terc.-butylfenyl)benzotriazol, 2-(2 '-hydroxy-3 ',5 '-dimethylfenyl)benzotriazol, 2-(2'-methyl-4'-hydroxyfenyl)benzotriazol, 2-(2'-hydroxy-3 '-methyl-5'-terc.-butylfenyl)benzotriazol, (2 '-hydroxy-3 ',5 '-di-terc.-amylfenyl)benzotriazol, (2'-hydroxy-3',5'-di-terc.-butylfenyl)benzotriazol, 2-(2 '-hydroxy-3 ',5 '-dimethylfenyI)-5-methoxybenzotriazol, 2-(2'~n-okta-decyloxy-3 ',5 '-dimethylfenyl)-5-methylbenzotriazol, 2-(2'-hydroxy-5 '-methoxyfenyljbenzotriazol, 2-(2'-hydroxy-4'-oktoxyfenyl)benzotriazof, 2-(2 '-hydroxy-5 '-methoxyfenyl)-5-methylbenzotriazol, 2-(2'-hydroxy-5 '-methoxyfenyl)-5,6-dichlorbenzotriazol, 2-(2'-hydroxy-5 '-terc.-butylfenyl)-5-chlorbenzotriazoi, 2-(2 '-hydroxy-3 ',5 '-di-terc.-butylfenyl)-5~chlorbenzotriazol, 2-(2'-hydroxy-5'-fenylfenyl)-5-chlorbenzotriazol,

2-(2'-hydroxy-5'-dichlorhexylfenyl)benzotriazol, 2-(2'-hydroxy-4',5'-dichlorfenyl)benzotriazol, 2-(2 '-hydroxy-3 ',5 '-di-terc.-butylfenyl)-5-chlorbenzotriazol,

2-(2 '-hydroxy-3 '-terc.-butyl-5 '-methylfenyl)-5-chlorbenzotriazof, 2-(2 '-hydroxy-3'-methylfenyl)-5-butoxykarbonylbenzotriazol, 2-(2'-hydroxy-4',5'-dimethylfenyl)26 »9 9 9 • 9 9 • 9 ··· *9 9 9 • 9 9 9 ·* 99

9 « 9 9 ·

9 9 9 · ·

9 9 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9,

-5-butoxykarbonylbenzotriazol, 2-(2'-hydroxy)-5-ethoxykarbonylbenzotriazol,

2-(2'-acetoxy-5'-methylfenyl)benzotriazol, 2-(2'-hydroxy-5'-methyIfenyl)-5-ethylsulfobenzotriazol, 2-(2'-hydroxy-3',5'-dimethylfenyl)-5-ethylsulfobenzotriazol,

2-(2'-hydroxy-5-fenylfenyljbenzotriazol a 2-(2'-hydroxy-5'-aminofenyl)benzotriazol.

Specifické příklady benzofenonových činidel absorbujících ultrafialové záření zahrnuj í 2-hydroxy-4-methoxybenzofenon, 2-hydroxy-4-n-oktyloxybenzofenon, 2-hydroxy-4-oktoxybenzofenon, 2-hydroxy-4-n-dodecyloxybenzofenon, 2-hydroxy-4-n-oktadecyloxybenzofenon, 2-hydroxy-4-benzyloxybenzofenon, 2-hydroxy-4-methoxy-2'-karboxybenzofenon, 2-hydroxy-4-methoxy-5-sulfobenzofenon,

2-hydroxy-5-chlorbenzofenon, 2,4-dihydroxybenzofenon, 2,2 '-dihydroxy-4-methoxybenzofenon, 2,2'-dihydroxy-4,4'-dimethoxybenzofenon, 2,2'-dihydroxy-4,4'-dimethoxy-5-sulfobenzofenon a 2,2',4,4'-tetrahydroxybenzofenon.

Specifické příklady salicylátových činidel absorbujících ultrafialové záření zahrnují fenylsalicylát, p-terc.-butylfenylsalicylát, p-methylfenylsalicylát a p-oktylfenylsalicylát.

Kromě výše uvedených se také používá triazinové činidlo 2-(4,6-difenyl-1,3,5-triazin-2-yl)-5-[(hexyl)oxy]fenol a oxalanilidové činidlo bisanilid 2-ethoxy-2 '-ethyloxalové kyseliny.

Činidla absorbující ultrafialové záření se používají v množství 0,01 až 3 hmot. %, výhodně 0,05 až 2 hmot. % z hmotnosti termoplastové pryskyřice. Tato činidla absorbující ultrafialové záření se používají buď jednotlivě, nebo ve směsi dvou a více.

Jako zvláčňovací činidla se používají zvláčňovacf činidla používaná pro zvláčnění kopolymeru polyvinylchloridu nebo olefin-vinylalkoholu. Používají se například polyhydrické alkoholy s nízkou molekulovou hmotností, estery kyseliny fialové, estery kyseliny fosforečné, estery alifatických kyselin, epoxysloučeniny a parafiny.

Specifické příklady polyhydrických alkoholů s nízkou molekulovou hmotností zahrnují glycerin, ethylenglykol, triethylenglykol a sorbitol.

»· *9 • 9 · 9 • · 999 • 9 9 9 9 • 9 9 9 * · «9 9

Λ* ·· ·· 9 9 9 9

9 0 9 9 9

0 9 9 9 9 ·

9 9 9 9 9

99 99

Specifické příklady esterů kyseliny ftalové jako zvláčňovacích činidel zahrnují dimethylftalát, dibutylftalát, dioktylftalát, diisodecylftalát, heptylftalát, di-2-ethylhexylftalát, butylbenzylftalát, butyllaurylftalát a methyloleylftalát.

Specifické příklady esterů kyseliny fosforečné jako zvláčňovacích činidel zahrnují trikresylfosfát, trixylenylfosfát, dixylenylmonokresylfosfát, monoxylenylkresylfosfát, tributylfosfát, trifenylfosfát a tri-2-ethylhexyIfosfát.

Specifické příklady esterů alifatických kyselin jako zvláčňovacích činidel zahrnují butyloleát, glycerinmonooleát, butylstearát, diisodecyladipát, dibutyladipát, dioktyladipát, isodecyladipát, dioktylazelát, di-2-ethylhexyladipát a methylacetylricinoleát.

Specifické příklady epoxysloučenin jsou podobné epoxysloučeninám uváděným níže jako epoxidové tepelné stabilizátory.

Specifické příklady parafinových zvláčňovacích činidel zahrnují chlorované parafíny, butylchlorované parafíny a tekuté parafíny.

Zvlácňovací činidla se používají v množství 1 až 70 hmot. %, výhodně 2 až 60 hmot. % z hmotnosti termoplastové pryskyřice. Používají se buď jednotlivě, nebo ve směsi dvou a více.

Jako užitečná antistatická činidla se používají neiontové nebo kationtové surfaktanty. Specifické příklady zahrnují polyethylenoxid, karbovosk, pentaerythritolmonostearát, sorbitolmonopalmitát, polyoxyethylenalkylamin, polyglykolether a p-styrensulfonát sodný.

Antistatická činidla se používají v množství 0,01 až 5 hmot. %, výhodně 0,02 až 3 hmot. % z hmotnosti termoplastové pryskyřice. Používají se buď jednotlivě, nebo ve směsi dvou a více.

Jako užitečné lubrikanty se používají alifatické kyseliny, amidy a estery alifatických kyselin, vosky a parafíny. Specifické příklady zahrnují kyselinu stearovou, kyselinu palmitovou, kyselinu myristovou, amid kyseliny stearové, amid kyseliny palmitové, amid kyseliny erukové, methylenbis-stearamid, ethylenbis-stearamid, butylstearát, butylpalmitát, polyethylenový vosk a tekutý parafín.

Lubrikanty se používají v množství 0,01 až 5 hmot. %, výhodně 0,05 až 3 hmot. % z hmotnosti termoplastové pryskyřice. Používají se buď jednotlivě, nebo ve směsi dvou a více.

Jako tepelné stabilizátory se používají soli anorganických a organických kyselin s kovy, komplexní soli organických kyselin s kovy, sloučeniny organocínu, epoxysloučeniny, polyoly, sloučeniny síry, organické sloučeniny antimonu, fosfity, βdiketony a dusíkaté sloučeniny.

Specifické příklady anorganických tepelných stabilizátorů zahrnují oxidy, hydroxidy, uhličitany, sírany, fosforečnany, fosfity a křemičitany kovů jako je Li, Na, K, Mg, Ca, Sr, Ba, Pb, Zn, Cd, Zr, AI, Sn, Sb a Bi; a soli těchto kovů s halogenovanými kyslíkatými kyselinami jako je kyselina chloristá, kyselina jodistá, kyselina chlorečná, kyselina bromičná, kyselina jodičná, kyselina chloritá, kyselina chlorná a kyselina bromitá.

Soli organických kyselin s kovy, používané jako tepelné stabilizátory, zahrnují kyselé, neutrální nebo bazické soli výše uvedených kovů s organickými kyselinami jako jsou alifatické karboxylové kyseliny jako je 2-ethylhexonová kyselina, laurová kyselina, myristová kyselina, palmitová kyselina, stearová kyselina, hydroxystearová kyselina, linoleová kyselina, behenová kyselina, isostearová kyselina, olejová kyselina, ricinolejová kyselina, kapronová kyselina, heptanová kyselina, n- nebo iso-oktylová kyselina, pelargonová kyselina, kaprinová kyselina, isodekanová kyselina, undecylová kyselina, neotridekanová kyselina, acetoctová kyselina a octová kyselina; dvojsytné kyseliny jako je kyselina maleinová, thiodipropionová kyselina a a dithiopropionová kyselina; částečně esterifikované produkty těchto dvojsytných kyselin s nesubstituovanými nebo substituovanými alifatickými, alicyklickými nebo aromatickými alkoholy; a cyklické organické kyseliny jako je kyselina benzoová, kyselina methylbenzoová, butylbenzoová kyselina, para-t-butylbenzoová kyselina, fenyloctová kyselina, salicylová kyselina, fumarová kyselina, naftoová kyselina, abietová kyselina, fenyistearová kyselina, hydrinkarboxylová kyselina, skořicová kyselina, rodinová kyselina a haptenová kyselina.

·· ·· · · · ·· ··· ···· ··· • · · ·· · · · · · ·

Specifické příklady komplexních solí organických kyselin s kovy, používaných jako tepelné stabilizátory, zahrnují Ca/Zn, Ba/Cd, Ba/Zn a Ba/Cd/Zn systémy solí výše uvedených organických kyselin.

Specifické příklady organocínových tepelných stabilizátorů zahrnují mono-(nebo di-)methyl- nebo butyl- nebo oktyl-cín-tri-(nebo di-)laurát, polymer mono-(nebo di-)methyl- nebo butyl- nebo oktyl-cín-maleátu, mono-(nebo di-)methyl- nebo butylnebo oktyl-cín-tris(nebo bisjisooktylmaleát, mono-(nebo di-)methyl- nebo butyl- nebo oktyl-cín-thioglykolát, mono-(nebo di-)methyl- nebo butyl- nebo oktyl-cín-2-merkaptopropionát, mono-(nebo di-)methyl- nebo butyl- nebo oktyl-cín-tri(nebo di-)dodecylmerkaptid, mono-(nebo di-)methyl- nebo butyl- nebo oktyl-cín-sulfid, mono-(nebo di-)methyl- nebo butyl- nebo oktyl-cín-thioglykolát, mono-(nebo di-)methyl- nebo butyl- nebo oktyl-cín-tris(nebo bis)-2-merkaptoethyloleát, thiobis(mono-methylcín-bis-2-merkaptoethyloleát) a thiobis(dimethyl- nebo butyl nebo oktyl-cín-mono-2-merkaptoethyloleát).

Specifické příklady epoxidových tepelných stabilizátorů zahrnují epoxidovaný olej ze sojových bobů, jeho diacetomonoglycelid, epoxidovaný olej z lněného semínka, epoxidovaný olej butylmastné kyseliny z lněného semínka, epoxidovaný 1,2-polybutadien, bisfenol-A-diglycidylether, 3,4-epoxycyklohexylmethyl,

3.4- epoxycyklohexankarboxylát, epoxidovaný lojový olej, epoxidovaný olej z bavlněného semínka, epoxidovaný slunečnicový olej, epoxidovaný tálový olej, epoxidovaný rybí tuk, epoxidovaný acetoonoolefin, epoxidovaná methyl-, butyl-, isooktyl-, 2-ethylhexyl-, isodecyl-, cyklohexyl-, dihydrononyl-, methyoxyethyl-, acetoxyethyl-, benzoyl-, tetrahydrofuryl-, fenyl- nebo p-terc.-butylfenyl- kyselina stearová, epoxidovaný tálový olej butyl-, η-oktyl-, isooktyl- nebo 2-ethylhexylmastné kyseliny, glycerid epoxytriacetoxymooricinolejové kyseliny, ester 9,10-epoxystearové kyseliny a 3,4-epoxycyklohexylmethanolu, ester 9,10,12,13-diepoxystearové kyseliny a 3,4-epoxycyklohexylmethanolu, ester

3.4- epoxycyklohexylkarboxylové kyseliny a 2-ethyl-l,3-hexandiolu, dialkyl- (např. di-n-butyl-, di-n-hexyl-, di-2-ethylhexyl-, diisooktyl-, di-n-decyl-, diisodecyl-, di-n-butyldecyl- a tak podobně) estery epoxyhexahydroftalové kyseliny,

• ·

3,4-epoxy-6-methylcyklohexylkarboxylát, bis(3,4-epoxy-6-methylcyklohexylmethyl)adipát a produkt kondenzace epihalohydrinu a bisfenolu A.

Specifické příklady polyolových tepelných stabilizátorů zahrnují pentaerythritol, manitol, xylitol, sorbitol, glycerin, trimethylolpropan, polyethylenglykol, polyvinylalkohol, 1,3-butandiol, propylenglykol, dipropylenglykol, ethylenglykol, diethylenglykol, neopentylgykol, triethylolmethan, diglycerin, di-tri-methylolpropan, di-tri-methylolethan, di-, tri- nebo pentaerythritol, tris(hydroxyethyl)isokyanurát; a částečné estery těchto polyolů s organickými kyselinami jako jsou alifatické karboxylové kyseliny, aromatické karboxylové kyseliny, aminokyseliny a oxokyseliny. Specifické příklady organických kyselin tvořících částečné estery zahrnují monovalentní alifatické karboxylové kyseliny jako je oktylová kyselina, laurová kyselina, myristová kyselina, palmitová kyselina, stearová kyselina, isostearová kyselina, hydroxystearová kyselina, olejová kyselina a ricinolejová kyselina; divalentní alifatické karboxylové kyseliny jako je malonová kyselina, jantarová kyselina, glutarová kyselina, adipová kyselina, pimelová kyselina, suberová kyselina, azelainová kyselina, sebaková kyselina, ftalová kyselina, maleinová kyselina, fumarová kyselina, itakonová kyselina, thiodipropionová kyselina a dithiopropionová kyselina; aromatické karboxylové kyseliny jako je benzoová kyselina, methylbenzoová kyselina a salicylová kyselina; aminokyseliny jako je glycin, alanin, leucin, fenylalanin, methionin, aspartová kyselina, glutamová kyselina a lysin; a oxokyseliny jako je mléčná kyselina, citrónová kyselina, vinná kyselina a jablečná kyselina.

Specifické příklady sloučenin síry jako tepelných stabilizátorů zahrnují estery thiodipropionové kyseliny jako je dilaurylthiodipropionát, distearylthiodipropionát a laurylstearylthiodipropionát; triazinthioly jako je 6-enilino-l,3,5-triazin-2,4-dithiol; a thiolkarboxylanhyrid jako je anhydrid thiolaurové kyseliny.

Specifické příklady organických sloučenin antimonu jako tepelných stabilizátorů zahrnují mono- nebo dialkylantimonlauráty jako je mono- nebo di-methyl-, butylnebo oktyl-antimontri- nebo di-laurát; mono- nebo di-alkylantimonmaleáty jako jsou mono- nebo di-methyl-, butyl- nebo oktyl-antimonmaleátové polymery a mono- nebo di-methyl-, butyl- nebo oktyl-antimontris- nebo bis-isooktylmaleát; a mono- nebo di-antimonmerkaptidy jako je mono- nebo di-methyl-, butyl- nebo oktyl-antimontris31

nebo bis-isooktylthioglykolát, mono- nebo di-methyl-, butyl- nebo oktyl-antimontrisnebo bis-thioglykolát nebo 2-merkaptopropionát, mono- nebo di-methyl-, butyl- nebo oktyl-antimontri- nebo di-dodecylmerkaptid, mono- nebo di-methylantimonsulfid, di-oktylantimonsulfid, di-dodecylantimonsulfid, mono- nebo dimethyl-, butyl- nebo oktyl-antimontris- nebo bis-2-merkaptoethyloleát, thiobis[monomethylantimon-bis(2-merkaptoethyloleát)] a thiobis[dimethyl-, butyl- nebo oktyl-antimon-bis(2-merkaptoethyloleát)].

Jako fosfítové tepelné stabilizátory se používají sloučeniny uvedené jako fosforové antioxidanty.

Specifické příklady β-diketononových tepelných stabilizátorů zahrnují ethylacetacetát, dehydrooctovou kyselinu, acetylaceton, benzoylaceton, benzoylpropionylmethan, dibenzoylmethan, stearoylbenzoylmethan, trifluoracetylaceton, dehydropropionyloctovou kyselinu, dehydrobenzoyloctovou kyselinu, cyklohexan-l,3-dion, dimethon, 2,2-methylencyklohexan-l,3-dion,

2-benzylcyklohexan-l,3-dion, acetyltetralon, palmitoyltetralon, stearoyltetralon, benzoyltetralon, 2-acetylcyklohexanon, 2-benzoylcyklohexanon, 2-acetylcyklohexan-1,3-dion, benzoyl-p-chlorbenzoylmethan, bis(4-methylbenzoyl)methan, bis(2-hydroxybenzoyl)methan, benzoylacetylmethan, tribenzoylmethan, diacetylbenzoylmethan, palmitoylbenzoylmethan, lauroylbenzoylmethan, 4-methoxybenzoylbenzoylmethan, bis(4-methoxybenzoyl)methan, bis(4-chlorbenzoyl)methan, bis(3,4-methylendioxybenzoyl)methan, benzoylacetyloktylmethan, benzoylacetylfenylmethan, stearoyl-4-methoxybenzoylmethan, bis(4-terc.-butylbenzoyl)methan, benzoylacetylethylmethan, benzoyltrifluoracetylmethan, diacetylmethan, butanoylacetylmethan, heptanoylacetylmethan, triacetylmethan, distearoylmethan, stearoylacetylmethan, palmitoylacetylmethan, lauroylacetylmethan, benzoylformylmethan, acetylformylmethan, benzoylfenylacetylmethan, bis(cyklohexanoyl)methan a dipivaloylmethan; a soli těchto sloučenin s kovy jako je Li, Na, Mg, Ca, Ba, Sr, Zn, Al, Zr a Sn.

Specifické příklady dusíkatých tepelnávh stabilizátorů zahrnují difenylthiomočovinu; estery β-aminokrotonové kyseliny s alkoholy jako je stearylalkohol, cetylalkohol, 1,3-butandiol a thiodiethylenglykol; a 2-fenylindol a dihydro-l,4-dimethyl-2,6-dikarbodidecyloxy-3,5-pyridin.

Tepelné stabilizátory se používají v množství 0,001 až 10 hmot. %, výhodně 0,005 až 5 hmot. % z hmotnosti termoplastové pryskyřice. Používají se buď jednotlivě, nebo ve směsi dvou a více.

Do zemědělské fólie podle předkládaného vynálezu se přidávají také fluorescnční činidla.

Jako fluorescenční činidla se používají sloučeniny violanthronu, isoviolanthronu, perylenu, thioxanthenu, kumarinu, antrachinonu, benzopyranu, naftalimidu nebo kyseliny naftalové, benzopiperidinu, pyrazinu, kyanopyrazinu, stilbenu, diaminodifenylu, imidazolu, imidazolonu, triazolu, thiazolu, oxazolu, karbostyrilu, pyrazolinu a dihydropyridinu.

Fluorescenční činidla se používají v množství 0,001 až 10 hmot. %, výhodně 0,01 až 5 hmot. % z hmotnosti termoplastové pryskyřice. Používají se buď jednotlivě, nebo ve směsi dvou a více.

Příklady dalších činidel absorbujících infračervené záření zahrnují sloučeniny oxidu křemičitého a křemičitany, hydroxidy, oxidy, hlinitany, boritany a sírany lithia, vápníku, hořčíku a hliníku; a konvenční hydrotalcitové sloučeniny. Používají se buď jednotlivě, nebo ve směsi dvou a více. Jelikož však hydrotaícitová sloučenina podle předkládaného vynálezu obsahující anionty A a anionty B vykazuje vynikající schopnost absorbovat infračervené záření a je schopna dodat vynikající světelnou propustnost zemědělské folii, ve které je obsažena, je výhodné ji použít jako vlastní činidlo absorbující infračervené záření.

Vhodné množství činidla absorbujícího infračervené záření, buď hydrotalcitové sloučeniny podle předkládaného vynálezu, nebo ve směsi s jiným činidlem nebo činidly absorbujícím(i) infračervené záření, je 1 až 30 hmot. % z hmotnosti termoplastové pryskyřice, ketrá tvoří zemědělskou fóliii. Pokud je množství menší než 1 hmot. %, nedosáhne se dostatečné absorpce infračervené záření, při překročení 30 hmot. % se oslabuje propustnost ultrafialového a viditelného záření a mechanická pevnost zemědělské fólie.

• ·

Pokud se při použití hydrotalcitové sloučeniny podle vynálezu jako činidla absorbujícího infračervené záření v zemědělské fólii tvořené termoplastovou pryskyřicí, nebo při lisování fólie vyskytnou problémy jako je pěnění nebo vytváření rybího oka, je možno v případě nutnosti použít hydrotalcitovou sloučeninu, z jejíž mezivrstvy se odstranila voda (voda krystalizační).

Začlenění nebo hnětení se provádí podle převzatého postupu. Pryskyřice, činidlo absorbující infračervené záření a další přísady se smíchají v například Henschelově mísiči, supermísiči, mixéru, a tak podobně, poté se taví a hnětou v Bumburyho mísiči, hnětacím extrudéru, tlakovém hnětači a tak podobně. Z hněteného produktu se vytváří fólie běžnými lisovacími postupy jako je například inflační lisování nebo lisování fólie protlačovací T-matricí.

Zemědělská fólie podle předkládaného vynálezu je buď jednovrstvá, nebo vícevrstvá. Pro vícevrstvé fólie se jako konstrukce používají například 1 struktura-2 vrstvy, 1 struktura-3 vrstvy, 2 struktury-2 vrstvy, 2 struktury-3 vrstvy, 3 struktury-3 vrstvy, 3 struktury-4 vrstvy, 3 struktury-5 vrstev, 4 struktury-4 vrstvy, 4 struktury-5 vrstev, 5 struktur-5 vrstev. Termoplastová pryskyřice nebo směs pryskyřic mezi jednotlivými vrstvami se může lišit. Kvůli tepelné isolaci je žádoucí, aby alespoň jedna z užitečných termoplastových pryskyřic absorbovala v oblasti vlnové délky 2,5 až 25 μπι. Přísady vjednotliných vrstvách se opět vybírají podle zamýšleného použití, aby se v každé vrstvě vytvořila optimální směs. Kromě dříve popsaného způsobu přidání protizákalového činidla do fólie je k udržení protizákalového efektu po mnoho hodin také možné vytvořit, alespoň na vnitřním povrchu zemědělské fólie, která se napíná přes zemědělské skleníky, protizákalový film.

Předkládaný vynález se dále vysvětluje s odkazem na Příklady a Srovnávací příklady, aniž by se na ně omezoval.

Každá hydrotalcitová sloučenina připravená v Příkladu a Srovnávacím příkladu se nejprve identifikovala rentgenovou difrakcí (XRD). Molární poměry v základních vrstvách (x, yi a y₂) se spočítaly na základě analýzy kationtů kovů metodou analýzy složení a molární poměr (z₂) aniontů B k základním vrstvám se stanovil na základě analýzy aniontů B. Poměr celkového elektrického náboje aniontů B z celkového elektrického náboje (x), který se určil v závislosti na základních vrstvách, se spočítal • · · · · · · ··· * · · · ·· substitucí takto stanovených hodnot pro z₂ a x ze vzorce (celkový elektrický náboj (B)z₂/x). U iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor, což jsou anionty A, se stanoví, zda tyto anionty A obsažené v mezivrstvě obsahují ionty polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor, na základě výchozích materiálů použitých pro iontovou výměnu, analytických hodnot Si, P a B nalezených analýzou složení, rozestupu v (002) nebo (003) rovinách určeného pomocí XRD a výsledku infračervené absorpční spektrometrie. Je obtížné rozhodnout, v jakém stavu se tyto ionty kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor v mezivrstvě vyskytují. Tyto ionty kyslíkatých kyselin zahrnují ionty obsahující jednotlivé H radikály nebo OH radikály nebo více těchto radikálů a také ionty polymerovaných kyslíkatých kyselin s různým stupněm polymerace, a je proto obtížné specifikovat jejich elektrický náboj. V následujících Příkladech se složení iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor vhodně vyjadřuje jako (polymerovaný Si_mO_2m+i), (polymerovaný P_mO(_5m/₂)₊i) a (polymerovaný B_mO(3_m/₂)+i), elektrický náboj každého z nich se při výpočtu složení vzorce stále předpokládá roven 2'. Molárni poměry Si, P nebo B kAl se počítají substitucí příslušných hodnot ve vzorci (počet molů Si + P + B) / (počet molů ALCE). Plochy specifických povrchů se vyjadřují numerickými hodnotami stanovenými metodou BET z adsorbovaného množství plynného dusíku. Průměrné průměry sekundárních částic jsou numerické hodnoty získané po přidání jednotlivého prášku k organickému rozpouštědlu, následné ultrazvukové disperzi a poté měřením průměrů částic laserovou difrakční rozptylovou metodou.

U fólií obsahujících činidla absorbující infračervené záření z Příkladů a Srovnávacích příkladů se měřila dispersibilita činidel ve fóliích, index tepelné isolace, celková světelá propustnost a hodnota zákalu (stupeň zakalení). Dispersibilita každého činidla absorbujícího infračervené záření v dané fólii (vznik bílých puchýřů) se hodnotila vizuálně.

Hodnoty tepelné isolace se spočítaly níže popsaným způsobem z měření absorpce infračerveného záření při jednotlivých vlových délkách s použitím zařízení na měření infračerveného absorpčního spektra. Světelná propustnost se měřila kalometrem a výsledek se vyjádřil jako celková světelná propustnost a hodnota zákalu (stupeň zakalení).

4 ♦ » • · ·

4 4 4* «4 4 4

Index tepelné isolace se spočítal následovně. Energie záření černého tělesa EA.dA při každé vlnové délce se určila podle níže uvedeného vzorce 3 a celková hustota energie záření černého tělesa se určila integrací hladin energie záření černého tělesa od 400 cm'¹do 2 000 cm'¹ (ZEX.dÁ). Absorpce infračerveného záření každé fólie (obsahující činidlo absorbující infračervené záření) při jednotlivých vlových délkách se změřila s použitím zařízení na měření infračerveného absorpčního spektra, a násobením energie záření černého tělesa EX.dX při každé vlnové délce absorpcí infračerveného záření při téže vlnové délce a integrováním výsledku se určila celková hustota energie absorpce fólie. Poměr celkové hustoty energie záření černého tělesa a celkové hustoty energie absorpce fólie (podle vzorce 6) ukazuje index tepelné isolace.

Ελ . dX = 2KhC ^Λ 2/[λ ^Λ 5{e ^Λ (hC/AkT) - 1}] . d λ (3) kde λ je vlnová délka h je Planckova konstanta C je rychlost světla ve vakuu k je Boltzmanova konstanta T je absolutní teplota

Index tepelné isolace = (celková hustota energie absorpce / celková hustota energie záření černého tělesa) x 100 (6)

Vyšší index tepelné isolace vypočítaný podle výše uvedeného vzorce znamená vyšší absorbabilitu infračerveného záření, tzn. vyšší tepelně isolační vlastnost. Také čím je celková světelná propustnost měřená kalometrem blíže hodnotě 100, tím lépe fólie propouští viditelné světlo, a čím je nižší hodnota zákalu (stupeň zakalení), tím je nižší zakalení fólie.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1 • · *♦ · ♦· · · »· • · · ···« « ♦ · ♦ • ···· · * · · ♦ · · • · · ·· ·· ··· ·· · ···· ··· ···· ·· · · · · · ·· ·· * ·

Ke kapalné směsi 2 litrů 1,5M roztoku MgCl₂ a 0,667 litru l,0M roztoku A1₂(SO₄)₃ v nádobě z nerezové oceli se za míchání nalilo 2,889 litrů 3,0M roztoku NaOH, směs se poté 30 minut míchala. Výsledná reakční suspenze se přemístila do autoklávu a hydrotermálně zahřívala 6 hodin na 170 °C, poté se ochladila, filtrovala a promyla vodou. Vody zbavený produkt se vhodil do nádoby z nerezové oceli obsahující 5 litrů iontoměničové vody a převedl se ještě jednou na suspenzi při míchání a zahřívání na 90 °C. Za stálého míchání se přidalo 1,300 litrů l,0M roztoku křemičitanu sodného (jako SiO₂, vodní sklo No. 3) a směs se dále 2 hodiny míchala. Nakonec se systém filtroval a získaná pevná látka se promyla vodou a sušila při 95 °C jeden den a noc. Z takto vysušeného produktu se práškováním získal vzorek produktu.

Analyticky stanovené složení produktu:

Mg₀,₆₉₂Alo,308(OH)₂ (polymerovaný Sí^Oio.ďsX062(S0₄)o,o6₂(C03)o,030 · 0,69H₂O Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,60, molární poměr Si a A1₂O₃byl 1,95, BET plocha specifického povrchu prášku byla 23 m²/g a průměrný průměr sekundárních částic byl 0,69 pm.

Příklad 2

Opakoval se postup z Příkladu 1 až k přídavku křemičitanu sodného, následovala filtrace a získání pevné látky, která se promyla vodou a vody zbavila. Produkt se vhodil do nádoby z nerezové oceli obsahující 5 litrů iontoměničové vody a mícháním a zahříváním na 80 °C se převedl ještě jednou na suspenzi. Odděleně se navážilo 16,5 g stearátu sodného (čistota 86 %) a rozpustilo se v iontoměničové vodě při 80 °C, a roztok se nalil za míchání do suspenze, tak se dosáhlo úpravy povrchu. Nakonec se systém filtroval promyl vodou, den a noc sušil při 95 ° C a práškoval za vzniku vzorku produktu.

Analyticky stanovené složení produktu:

Mgo,692Alo,308(OH)2 (polymerovaný Si₄,840io_;68)o,062(S0₄)o,o62(C0₃)o,o30 · 0,69H₂O.

Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,60, molární poměr Si a A1₂O₃byl 1,95, BET plocha specifického povrchu prášku byla 18 m²/g a průměrný průměr sekundárních částic byl 0,77 pm a adsorpce povrch upravujícího činidla byl 3,0 hmot. %.

·· · 9 9 · 9 · * • φ · 9 · 9 9 9 9 9 ·**· ·» · · ♦♦ · >· · · · 9 9 ♦ 9 *9 9

9 · 999 9 9 9 9

999 99 9 · 99

Příklad 3

Z produktu z Příkladu 2 se další tepelnou úpravou po dobu 3 hodin při 200 °C odstranila voda z mezivrstvy.

Analyticky stanovené složení produktu:

Mgo,692AIo,308(OH)₂ (polymerovaný SÍ^Oio.esjo^íSCMo^CCbXoao · 0,09H₂0. Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,60, molární poměr Si a AI2O3 byl 1,95, BET plocha specifického povrchu prášku byla 20 m²/g a průměrný průměr sekundárních částic byl 0,72 pm a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 3,3 hmot.

%.

Příklad 4

Ke směsi 2 litrů 1,5M roztoku MgCl₂ a 0,750 litru l,0M roztoku A^SO^ v nádobě z nerezové oceli se nalily 3,000 litry 3,0M roztoku NaOH, směs se poté 30 minut míchala. Reakční suspenze se poté přemístila do autoklávu a hydrotermálně zahřívala 6 hodin na 170 °C, poté se ochladila na méně než 100 °C a přemístila do nádoby z nerezové oceli. Po opětovném zahřátí na 80 °C se k suspenzi za míchání přidalo 1,125 litrů l,0M roztoku křemičitanu sodného (jako SiO₂, vodní sklo No. 3) a směs se dále 1 hodinu míchala. Odděleně se navážilo 14 g stearylfosfátu (čistota 99 %) a suspendovalo se při 80 °C v ředěném roztoku hydroxidu sodného. Tato suspenze se nalila do suspenze, tak se dosáhlo úpravy povrchu. Nakonec se systém filtroval, a získaná pevná látka se promyla vodou a sušila den a noc při 95 ⁰ C a práškovala za vzniku vzorku produktu

Analyticky stanovené složení produktu:

Mgo_>667Alo,333(OH)₂ (polymerovaný SÍ6,o20i3,04)o,04i5(S04)o_jo95(C03)o_jo30 · 0,43H₂O Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,75, molární poměr Si a AI2O3 byl 1,50, BET plocha specifického povrchu prášku byla 15 m²/g a průměrný průměr sekundárních částic byl 0,70 pm a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 3,0 hmot. %.

Příklad 5 • · ♦ • · · ·· • · · »· *♦ ·· • · 9 9 9 ·

9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9

9· · 9 9 9

9 9 9 · ·

Z produktu z Příkladu 4 se další tepelnou úpravou po dobu 3 hodin při 200 °C odstranila voda z mezivrstvy.

Analyticky stanovené složení produktu:

Mgo_j667Alo,333(OH)2 (polymerovaný Si^O 13,04)0,0415(804)0,095((203)0,030 · 0,08H₂0. Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,75, molární poměr Si a AI2O3 byl 1,50, BET plocha specifického povrchu prášku byla 18 m²/g a průměrný průměr sekundárních částic byl 0,68 pm a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 3,3 hmot.

%.

Příklad 6

Ke směsi 2 litrů 1,5M roztoku MgCl₂ a 0,698 litru l,0M roztoku A1₂(SO4)3 v nádobě z nerezové oceli se za míchání nalily 2,930 litry 3,0M roztoku NaOH, směs se poté 30 minut míchala. Výsledná reakční suspenze se poté přemístila do autoklávu a hydrotermálně zahřívala 6 hodin na 170 °C, poté se ochladila, filtrovala a promyla vodou. Vody zbavený produkt se vhodil do nádoby z nerezové oceli obsahující 5 litrů iontoměničové vody a zahřál na 90 °C. Poté se za míchání přidalo 1,605 litrů l,0M roztoku křemičitanu sodného (jako SiO₂, vodní sklo No. 3) a směs se další 3 hodiny míchala. Odděleně se navážilo 18,6 g stearylfosfátu (čistota 99 %) a při 80 °C suspendovalo v ředěném roztoku hydroxidu sodného. Tato suspenze se za míchání nalila do suspenze, tak se dosáhlo úpravy povrchu. Nakonec se systém filtroval, a získaná pevná látka se promyla vodou a sušila den a noc při 95 ⁰ C a práškovala za vzniku vzorku produktu, u kterého se dalším zahříváním na 200 °C po dobu 3 hodin odstranila voda z mezivrstvy.

Analyticky stanovené složení produktu:

Mgo,683Alo,3ιγ(ΟΗ)2 (polymerovaný S14,2009,52)0,0855(804)0,050(003)0,023 · OJI H₂O Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,46, molární poměr Si a AI2O3 byl 2,30, BET plocha specifického povrchu prášku byla 19 m²/g, průměrný průměr sekundárních částic byl 0,62 pm a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 4,3 hmot.

%.

♦ 99· · · «· ·· 99

9 9 · 9 9

9 9 9 9 ·

9 9 9 9 9 9

999 99 9· 99

Příklad 7

Κ suspenzi 3 litrů 2M Mg(OH)₂ v nádobě z nerezové oceli se za míchání přidalo 0,750 litru 2,0M roztoku ΑΙζΝΚΧΗ, směs se poté 30 minut míchala. Výsledná reakční suspenze se přemístila do autoklávu a hydrotermálně zahřívala 10 hodin na 170 °C. Po ochlazení, filtrování a promytí výsledné pevné látky vodou se vody zbavený produkt vhodil do nádoby z nerezové oceli obsahující iontoměničovou vodu. Do nádoby se přidalo 2,100 litrů l,0M roztoku křemičitanu sodného (jako SiO₂, vodní sklo No. 3) a * směs se 2 hodiny míchala a zahřívala na 90 °C. Odděleně se navážilo 17,8 g stearylfosfátu (čistota 99 %), suspendovalo při 90 °C v ředěném roztoku hydroxidu sodného a tato suspenze se nalila do suspenze, k dosažení úpravy povrchu. Nakonec se systém filtroval, a získaná pevná látka se promyla vodou a sušila jeden den a noc při 95 ⁰C. Takto vysušený produkt se práškoval za vzniku vzorku produktu, u kterého se dalším zahříváním na 200 °C po dobu 3 hodin odstranila voda z mezivrstvy.

Analyticky stanovené složení produktu:

Mgo,75oAlo,25o(OH)₂ (polymerovaný S133707,34)0, no5(N03)o,oos(C03)o,o 12 · 0,06 H₂O Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,12, molární poměr Si a ALO3 byl 2,80, BET plocha specifického povrchu prášku byla 16 m²/g, průměrný průměr sekundárních částic byl 0,68 pm a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 3,3 hmot.

%.

Příklad 8 » Opakoval se postup z Příkladu 1 až k hydrotermálnímu zahřívání s použitím stejných výchozích materiálů, a výsledná suspenze se ochladila, filtrovala a promyla vodou. Vody zbavený produkt se poté vhodil do nádoby z nerezové oceli obsahující 5 litrů iontoměničové vody, za míchání a zahřívání na 90 °C se opět vytvořila suspenze. K suspenzi se za míchání přidalo 0,967 litrů l,0M roztoku křemičitanu sodného (jako SiO₂, vodní sklo No. 3) a 0,333 litru l,0M roztoku metakřemičitanu sodného (jako SiO₂) a směs se 2 hodiny míchala. Odděleně se navážilo 21,6 g stearátu sodného (čistota 86 %), a rozpustilo při 90 °C v iontoměničové vodě a tento roztok se za míchání nalil do ·· • ♦· 9« ·» • 9 · « · 9

9 9 9 9 • · · 9 9 9 9 •99 99 99 99 suspenze, tak se dosahuje úpravy povrchu. Nakonec se systém filtroval, a získaná pevná látka se promyla vodou, sušila den a noc při 95 ° C a práškovala za vzniku vzorku produktu. U stejného produktu se dalším zahříváním na 200 °C po dobu 3 hodin odstranila voda z mezivrstvy.

Analyticky stanovené složení produktu:

Mgo,692Alo_j308(OH)2 (polymerovaný a monomerní

SÍ3,3707_;74)o,o89(S04)o,o24(C03)o_jo4o · 0,09 H₂O Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,42, molární poměr Si a A1₂O₃ byl 1,95, BET plocha specifického povrchu prášku byla 18 m /g, průměrný průměr sekundárních částic byl 0,77 μηι a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 4,4 hmot. %.

Příklad 9

Opakoval se postup z Příkladu 1 až k hydrotermálnímu zahřívání s použitím stejných výchozích materiálů, a výsledná suspenze se ochladila, filtrovala a promyla vodou. Vody zbavený produkt se poté vhodil do nádoby z nerezové oceli obsahující iontoměničovou vodu a za míchání a zahřívání na 80 °C se opět vytvořila suspenze. K suspenzi se za míchání přidalo 1,233 litru l,0M roztoku ΚΗ₂ΡΟ₄ a směs se hodinu míchala. Odděleně se navážilo 22,3 g stearátu sodného (čistota 86 %), a rozpustilo při 80 °C v iontoměničové vodě a tento roztok se za míchání nalil do suspenze, tak se dosáhlo úpravy povrchu. Nakonec se systém filtroval, získaná pevná látka se promyla vodou, sušila den a noc při 95 ° C a práškovala za vzniku vzorku produktu. U stejného produktu se dalším zahříváním na 200 °C po dobu 3 hodin odstranila voda z mezivrstvy.

Analyticky stanovené složení produktu:

Mgo_;69₂Alo,308(OH)₂ (polymerovaný Ρ3,₃ιθ9,275)0,086(S0₄)o,o2o(C03)o,o48 · 0,09 H₂O Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,44, molární poměr P a A1₂O₃byl 1,85, BET plocha specifického povrchu prášku byla 23 m²/g, průměrný průměr sekundárních částic byl 0,57 pm a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 4,4 hmot.

%.

Příklad 10 • 0 • · ♦

0 0*

0· 00 00 000 0 0 00 0

0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 000 00 0· ··

Smícháním 4 litrů 1,5M roztoku MgCl₂ a 1,396 litru 1,OM roztoku A1₂(SO₄)₃ se připravila tekutá směs. Také se připravil 1M roztok uhličitanu sodného a 2M roztok NaOH. Tekutá směs a roztok uhličitanu sodného se kontinuálně přilévaly do průtočné reakční nádoby obsahující iontoměničovou vodu s rychlostí průtoku 100 ml/min, respektive 20 ml/min, a k udržení pH na 8 až 10 se simultánně přidával roztok NaOH. Doba zdržení byla 20 minut. Po ustálení koncentrace suspenze reakčního produktu se odebralo 5,85 litrů vzorku suspenze, která se filtrovala, promyla 2 litry 0,5M roztoku uhličitanu sodného, promyla vodou a suspendovala v 4,5 litrech iontoměničové vody. Výsledná reakční suspenze se přemístila do autoklávu a hydrotermálně zahřívala 12 hodin na 170 °C. Po ochlazení se výsledná suspenze přemístila do nádoby z nerezové oceli, do které se za míchání přidalo 0,928 litrů l,0M roztoku H3PO4, směs se hodinu míchala a poté zahřála na 80 °C. Odděleně se navážilo 10,3 g laurátu sodného (čistota 99 %) a rozpustilo při 80 °C v iontoměničové vodě, roztok se za nepřetržitého míchání přidal k suspenzi, tak se dosáhlo úpravy povrchu. Nakonec se systém filtroval, promyl vodou, sušil den a noc při 95 ⁰ C a práškoval za vzniku vzorku produktu, u kterého se dalším zahříváním na 200 °C po dobu 3 hodin odstranila voda z mezivrstvy.

Analyticky stanovené složení produktu:

Mgo,683Alo,3i7(OH)₂ (polymerovaný Sii_;890_5>7₂₅)o_;Oii5(C0₃)o,047 · 0,11 H₂O. Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,30, molární poměr P a ABO3 byl 1,33, BET plocha specifického povrchu prášku byla 20 m²/g, průměrný průměr sekundárních částic byl 0,43 pm a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 2,3 hmot. %.

Příklad 11

Opakoval se postup z Příkladu 1 až k hydrotermálnímu zahřívání s použitím stejných výchozích materiálů, a výsledná suspenze se ochladila, filtrovala a promyla vodou. Vody zbavený produkt se poté vhodil do nádoby z nerezové oceli obsahující iontoměničovou vodu a za míchání a zahřívání na 90 °C se opět vytvořila suspenze. Za míchání se přidalo 0,647 litru l,0M roztoku křemičitanu sodného (jako SiO₂, vodní sklo No. 3) a 0,647 litru l,0M roztoku KH₂PO₄ a směs se další 2 hodiny míchala. Odděleně se

Φ· ·· • » · · • · · * navážilo 19,2 g stearátu sodného (čistota 86 %), a rozpustilo při 90 °C v iontoměničové vodě a tento roztok se za nepřetržitého míchání přidal k suspenzi, tak se dosáhlo úpravy povrchu. Nakonec se systém filtroval, promyl vodou, sušil den a noc při 95 ° C a práškoval za vzniku vzorku produktu. U stejného produktu se dalším zahříváním na 200 °C po dobu 3 hodin odstranila voda z mezivrstvy.

Analyticky stanovené složení produktu:

Mgo,692Alo,308(OH)₂ (polymerovaný Si₃,36 07,72)o,0445(polymerovaný

P3,3609,4o)o,0445(S04)o,o42(C03)o,o23.0,11 H₂O. Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,42, molární poměr Si a AEO3 byl 0,97 a molární poměr P a AEO3 byl 0,97, BET plocha specifického povrchu prášku byla 20 m²/g, průměrný průměr sekundárních částic byl 0,80 pm a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 3,9 hmot. %.

Příklad 12

Ke kapalné směsi 1,75 litru 1,5M roztoku MgCl₂, 0,25 litru 1,5M roztoku ZnCl₂ a 0,75 litru l,0M roztoku A1₂(SO₄)3 v nádobě z nerezové oceli se za míchání nalily 3,000 litry 3,0M roztoku NaOH, směs se poté 30 minut míchala. Reakční suspenze se přemístila do autoklávu a hydrotermálně zahřívala 10 hodin na 150 °C. Suspenze se ochladila, filtrovala, promyla vodou a vody zbavený produkt se vhodil do nádoby z nerezové oceli obsahující iontoměničovou vodu a mícháním se převedl opět na suspenzi. Suspenze se zahřála na 90 °C a za míchání se přidalo 0,469 litru l,0M roztoku tetraboritanu sodného (Na₂B₄O₇ . 10 H₂O) a směs se dále 2 hodiny míchala. Odděleně se navážilo 20,9 g stearátu sodného (čistota 86 %), a rozpustilo při 90 °C v iontoměničové vodě a tento roztok se za nepřetržitého míchání nalil do suspenze, tak se dosáhlo úpravy povrchu. Nakonec se systém filtroval, a získaná pevná látka se promyla vodou, sušila den a noc při 95 °C a práškovala za vzniku vzorku produktu. U stejného produktu se dalším zahříváním na 200 °C po dobu 3 hodin odstranila voda z mezivrstvy.

Analyticky stanovené složení produktu:

(Mgo_j875Zno_il₂5)o,667Alo,333(OH)₂ (polymerovaný B4_j4o0_7>6o)o,0945(S0₄)o_;04o(C03)o,032 . 0,07 H₂O. Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,43, molární • » o ·« ««· ·» • « · » · * · · »* 9 • ·*·· 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 ·

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

99 99999 9 9 9 9 poměr B a A1₂O₃ byl 2,50, BET plocha specifického povrchu prášku byla 16 m²/g, průměrný průměr sekundárních částic byl 0,66 μπι a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 4,5 hmot. %.

Příklad 13

Ke kapalné směsi 1,10 litru l,0M roztoku LÍ2SO4 a 2,00 litrů l,0M roztoku A1₂(SO₄)₃ v nádobě z nerezové oceli se za míchání nalily 4,000 litry 3,0M roztoku NaOH, směs se poté 30 minut míchala. Výsledná reakční suspenze se přemístila do autoklávu a hydrotermálně zahřívala 6 hodin na 170 °C, ochladila, filtrovala a promyla vodou. Vody zbavený produkt se vhodil do nádoby z nerezové oceli obsahující iontoměničovou vodu a zahřál na 90 °C, poté se za míchání přidalo 1,960 litru l,0M roztoku křemičitanu sodného (jako SiO₂, vodní sklo No. 3) a směs se dále 3 hodiny míchala. Odděleně se navážilo 23,3 g stearylfosfátu (čistota 99 %) a suspendovalo při 90 °C v ředěném roztoku hydroxidu sodného. Tato suspenze se nalila do suspenze, tak se dosáhlo úpravy povrchu. Nakonec se systém filtroval, získaná pevná látka se promyla vodou a sušila den a noc. Takto vysušený produkt se práškoval za vzniku vzorku produktu, u kterého se dalším zahříváním na 200 °C po dobu 3 hodin odstranila voda z mezivrstvy.

Analyticky stanovené složení produktu:

Lio,97Al₂(OH)6 (polymerovaný SÍ2,4905_>9s)o,393(S04)o,752(C03)o,oi7 · 0,50 H₂O.

Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,19, molární poměr Si a A1₂O₃byl 0,98, BET plocha specifického povrchu prášku byla 19 m²/g, průměrný průměr sekundárních částic byl 1,00 pm a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 4,5 hmot.

%.

Příklad 14

Ke kapalné směsi 1,10 litru l,0M roztoku Li₂SO₄, 0,04 litru l,0M roztoku MgCl₂a 2,00 litrů l,0M roztoku A1₂(SO₄)₃ v nádobě z nerezové oceli se za míchání nalily 4,000 litry 3,0M roztoku NaOH, směs se poté 30 minut míchala. Reakční suspenze se poté ·· 9» 9 9« 99 9* • 99 9 9 9 9 9 9 9 9 • · 999 9 9 9 <99* λ 99 99 99 999 99 ·

9999 »99 9999

99 9 9 9 9· 99 99 přemístila do autoklávu a hydrotermálně zahřívala 6 hodin na 170 °C, ochladila, filtrovala a promyla vodou. Vody zbavený produkt se vhodil do nádoby z nerezové oceli obsahující iontoměničovou vodu a zahřál na 90 °C, poté se za míchání přidaly 2,00 litry l,0M roztoku KH2PO4 a směs se dále 3 hodiny míchala. Odděleně se navážilo 29,6 g stearátu sodného (čistota 86 %), a rozpustilo při 90 °C v iontoměničové vodě a tento roztok se nalil do suspenzie, tak se dosáhlo úpravy povrchu. Nakonec se systém filtroval, promyl vodou, sušil den a noc při 95 °C a práškoval za vzniku vzorku produktu, u kterého se dalším zahříváním na 200 °C po dobu 3 hodin odstranila voda z mezivrstvy.

Analyticky stanovené složení produktu;

Lio,95Mgo,o2Al2(OH)6 (polymerovaný P2,2100,53)0,444(804)0,035(6)03)0,017 · 0,60 H2O. Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,11, molární poměr Pa Α1₂Ο₃byl 0,98, BET plocha specifického povrchu prášku byla 18 m²/g, průměrný průměr sekundárních částic byl 0,77 pm a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 4,4 hmot. %.

Srovnávací příklad 1

Jako referenční činidlo se použil DHT-4A (vyrábí Kyowa Chemical Industries), což je Mg-Al hydrotalcitová sloučenina obsahující uhličitanové ionty v mezivrstvě, v současnosti velmi používaná u zemědělských fólií jako činidlo absorbující infračervené záření.

Analyticky stanovené složení produktu;

Mgo,683Alo,3i7(OH)₂(C03)o,i58 · 0,56 H₂O. BET plocha specifického povrchu prášku byla 15 m²/g, průměrný průměr sekundárních částic byl 0,65 pm a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 2,9 hmot. %.

Srovnávací příklad 2

Opakoval se postup z Příkladu 1 až k hydrotermálnímu zahřívání a výsledná reakční směs se ochladila, filtrovala a promyla vodou. Vody zbavený produkt se poté vhodil do nádoby z nerezové oceli obsahující iontoměničovou vodu a za míchání se

4* • · ·

4 444 • 4 4 • 4 4

4 4 přidalo 0,667 litru l,0M roztoku metakřemičitanu sodného (jako S1O2) a směs zahřívala na 90 °C a 2 hodiny míchala. Odděleně se navážilo 18,2 g stearátu sodného (čistota 86 %), a rozpustilo při 90 °C v iontoměničové vodě a tento roztok se za nepřetržitého míchání přidal k suspenzi, tak se dosáhlo úpravy povrchu. Nakonec se systém filtroval, promyl vodou, sušil den a noc při 95 ⁰ C a práškoval za vzniku vzorku produktu.

Analyticky stanovené složení produktu:

Mgo,692Alo,308(OH)2 (HSii,oo0₃,00)0,154(S04)o,o54(C0₃)o,023 · 0,62 H2O. Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,50, molámí poměr Si a AI2O3 byl 1,00, BET plocha specifického povrchu prášku byla 22 m²/g, průměrný průměr sekundárních částic byl 0,70 pm a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 4,0 hmot.

%.

Srovnávací příklad 3

Elydrotalcitová sloučenina se připravila podle „Provedení 2“ viz Elei 8 (1996)217912A-JP (odpovídá EP 708 056).

Ke kapalné směsi 3 litrů 1,5M roztoku MgCh a 0,667 litru 2,0M roztoku A1(NO₃)₃ v autoklávu se za míchání nalily 2,889 litry 3,0M roztoku NaOH, směs se dalších 30 minut míchala a poté hydrotermálně zahřívala 12 hodin na 170 °C. Systém se poté ochladil na 70 °C a za míchání se přidalo 2,667 litrů l,0M roztoku křemičitanu sodného (jako SÍO2, vodní sklo No. 3). Obsah autoklávu se dále 3 minuty míchal. Odděleně se navážilo 20,4 g stearylfosfátu (čistota 99 %), suspendovalo při 70 °C v ředěném roztoku hydroxidu sodného a tato suspenze se za nepřetržitého míchání nalila do autoklávu, tak se dosáhlo úpravy povrchu. Nakonec se systém filtroval a získaná pevná látka se promyla vodou, z níž byl odstraněn oxid uhličitý, sušila den a noc při 95 °C a práškovala za vzniku vzorku produktu.

Analyticky stanovené složení produktu:

Mgo,692Alo,308(OH)2 (polymerovaný 814,0009,00)0,154 · 0,62 H₂O. Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,00, molární poměr Si a AI2O3 byl 4,00, BET plocha specifického povrchu prášku byla 21 m²/g, průměrný průměr sekundárních částic byl 0,84 pm a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 4,0 hmot. %.

9« 99

9 · • · ··· • 9 · · • 9 9 9

99 • 99 ·· · ·

9 9 • 9 • · »9« • · · • · · • · · • 9 9

99

Srovnávací příklad 4

U produktu ze Srovnávacího příkladu 3 se dalším zahříváním na 200 °C po dobu 3 hodin odstranila voda z mezivrstvy.

Analyticky stanovené složení produktu:

Mgo,692Alo,308(OH)2 (polymerovaný 814,0009,00)0,154 · 0,04 H2O. Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,00, molární poměr Si a AI2O3 byl 4,00, BET plocha specifického povrchu prášku byla 23 m²/g, průměrný průměr sekundárních částic byl 0,80 μιη a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 4,4 hmot. %.

Srovnávací příklad 5

K 2 litrům 2,0M suspenze A1(OH)3 v nádobě z nerezové oceli se za míchání přidalo 88,6 g prášku LÍ2CO3 a směs se dalších 30 minut míchala. Reakční suspenze se přemístila do autoklávu a hydrotermálně zahřívala 4 hodiny na 140 °C. Po ochlazení se reakční suspenze přemístila do nádoby z nerezové oceli a zahřála na 80 °C. Odděleně se navážilo 16,3 g stearátu sodného (čistota 86 %), a rozpustilo při 80 °C v iontoměničové vodě. Tento roztok se nalil k suspenzi, tak se dosáhlo úpravy povrchu. Nakonec se systém filtroval, promyl vodou, sušil den a noc při 95 ⁰ C a práškoval za vzniku vzorku produktu.

Analyticky stanovené složení produktu:

Lii,ooAl₂(OH)₆(C03)o,50 · 3,0 H2O. BET plocha specifického povrchu prášku byla 15 m²/g, průměrný průměr sekundárních částic byl 0,90 pm a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 2,9 hmot. %.

Srovnávací příklad 6

Hydrotalcitová sloučenina se připravila podle Příkladu 4, viz Hei 9 (1997)800828A(druhá)-JP (odpovídá USP 5 767 179 a EP 778 241).

K 2 litrům 2,0M suspenze A1(OH)3 v nádobě z nerezové oceli se za míchání přidalo 88,6 g prášku LÍ2CO3 a směs se dalších 30 minut míchala. Reakční suspenze se • ·

přemístila do autoklávu a hydrotermálně zahřívala 4 hodiny na 140 °C. Po ochlazení suspenze na pokojovou teplotu se do autoklávu pomalu za míchání přililo 5,244 litrů 0,5N roztoku HNO₃ a směs se míchala další hodinu. Za nepřetržitého míchání se přidalo 2,010 litrů l,0M roztoku křemičitanu sodného (vodní sklo No. 3) a směs se míchala další hodinu. Poté se systém zahřál na 70 °C a přilila se suspenze 15,7 g stearylfosfátu (čistota 99 %), suspendovaného při 70 °C v ředěném roztoku hydroxidu sodného, tak se dosáhlo úpravy povrchu. Nakonec se systém filtroval, promyl vodou, z níž byl odstraněn oxid uhličitý, sušil den a noc při 95 °C a práškoval. U takto získaného produktu se zahříváním na 200 °C po dobu 3 hodin odstranila voda z mezivrstvy.

Analyticky stanovené složení produktu:

Lii,ooAl2(OH)ó(polymerovaný Si₂,oo0_5j00)0,500· 0,30 H₂O. Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,00, molárni poměr Si a A1₂O₃ byl 1,00, BET plocha specifického povrchu prášku byla 15 m²/g, průměrný průměr sekundárních částic byl 0,90μηι a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 3,3 hmot. %.

Srovnávací příklad 7

Hydrotalcitová sloučenina se připravila podle Příkladu 1, viz Hei 9 (1997)800828A(druhá)-JP (odpovídá USP 5 767 179 a EP 778 241).

K 2 litrům 2,0M suspenze A1(OH)₃ v nádobě z nerezové oceli se za míchání přidalo 88,6 g prášku Li₂CO₃ a 0,040 litru l,0M roztoku MgCl₂ a směs se dalších 30 minut míchala. Výsledná reakční suspenze se přemístila do autoklávu a hydrotermálně zahřívala 4 hodiny na 140 °C. Po ochlazení suspenze na pokojovou teplotu se do autoklávu pomalu za míchání přililo 5,404 litrů 0,5N roztoku HN0₃ a směs se míchala další hodinu. Za nepřetržitého míchání se přidalo 2,090 litrů l,0M roztoku křemičitanu sodného (vodní sklo No. 3) a směs se míchala další hodinu. Poté se systém zahřál na 70 °C a přilila se suspenze 16,3 g stearylfosfátu (čistota 99 %), suspendovaného při 70 °C v ředěném roztoku hydroxidu sodného, tak se dosáhlo úpravy povrchu. Nakonec se systém filtroval, promyl vodou, z níž byl odstraněn oxid uhličitý, sušil den a noc při 95 °C a práškoval. U takto získaného produktu se zahříváním na 200 °C po dobu 3 hodin odstranila voda z mezivrstvy.

··· · · · · ···· ····· ··· · · · · • · · ·· ·· ··· · · · ···· · · · · · · · • · ·· ··· ·· · · ··

Analyticky stanovené složení produktu:

Lio,98Mgo,o2Al2(OH)₆(poIymerovaný Si₂,ooOs,00)0,51· 0,25 H₂O. Poměr aniontů B a celkového elektrického náboje (x) byl 0,00, molární poměr Si a AI2O3 byl 1,02, BET plocha specifického povrchu prášku byla 16 m²/g, průměrný průměr sekundárních částic byl 0,88 pm a adsorpce povrch upravujícího činidla byla 3,2 hmot. %.

Účinek v zemědělské fólii

EVA se hnětla s dalšími složkami směsi podle následujícího návodu při 100 °C v otevřeném válcovém hnětači za vzniku EVA-pryskyřicového prostředku, který se poté 180 °C horkým elektrickým lisem lisoval do fólie o tloušťce 100 pm. U každé vylisované fólie se hodnotila dispersibilita použitého činidla absorbujícího infračervené záření vizuálním pozorováním založeném na vzniku bílých puchýřů a celková světelná propustnost a hodnota zákalu (stupeň zakalení) se měřila kalometrem. Také se měřila absorpční schopnost každé fólie a počítal se index tepelné isolace.

EVA-pryskyřicový prostředek
Kopolymer ethylen-vinylacetát (obsah vinylacetátu 15 %, 3758, Nippon Unicar Co.) Bráněný aminový fotostabilizátor	87,4 hmot. %
(TINUVIN 770, Ciba Geigy)	0,2 hmot. %
Absorbant ultrafialového záření
(TINUVIN 320, Ciba Geigy)	0,1 hmot. %
Antioxidant
(IRGANOX 1076, Ciba Geigy)	0,1 hmot. %
Protizákalové činidlo
monoglycerinmonostearát	1,5 hmot. %
diglycerindistearát	0,5 hmot. %
Lubrikant (amid kyseliny stearové)	0,1 hmot. %
Protizamlžovací činidlo (DS-403, Daikin Kogyo) Činidlo absorbující infračervené záření	0,1 hmot. %
(produkt jednoho z Příkladů nebo Srovnávacích příkladů)	10 hmot. %

• ·

Příklad 15

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 1.

Příklad 16

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 2.

Příklad 17

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 3.

Příklad 18

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 4.

Příklad 19

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 5.

Příklad 20

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 6.

Příklad 21 • · · · · · · ··· · · · · · ·

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 7.

Příklad 22

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 8.

Příklad 23

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 9.

Příklad 24

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 10.

Příklad 25

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 11.

Příklad 26

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 12.

Příklad 27 • ·

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 13.

Příklad 28

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 14.

Srovnávací příklad 8

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina ze Srovnávacího příkladu 1.

Srovnávací příklad 9

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina ze Srovnávacího příkladu 2.

Srovnávací příklad 10

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina ze Srovnávacího příkladu 3.

Srovnávací příklad 11

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina ze Srovnávacího příkladu 4.

Srovnávací příklad 12

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina ze Srovnávacího příkladu 5.

Srovnávací příklad 13

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina ze Srovnávacího příkladu 6.

Srovnávací příklad 14

V EVA-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina ze Srovnávacího příkladu 7.

Srovnávací příklad 15

V EVA-pryskyřicovém prostředku nebylo obsaženo žádné činidlo absorbující infračervené záření.

V Tabulce 1 se zobrazují výsledky hodnocení a měření fólií z Příkladů 15 až 28 a ze Srovnávacích příkladů 8 až 15.

• ·

Tabulka 1

	Index tepelné isolace	Celková světelná propustnost	Hodnota zákalu	Dispersibilita (vizuální pozorování)
Příklad 15	85	89	4	dobrá
Příklad 16	86	90	4	dobrá
Příklad 17	86	90	5	dobrá
Příklad 18	84	90	4	dobrá
Příklad 19	84	90	5	dobrá
Příklad 20	86	90	4	dobrá
Příklad 21	86	90	5	dobrá
Příklad 22	86	90	5	dobrá
Příklad 23	85	90	4	dobrá
Příklad 24	85	90	5	dobrá
Příklad 25	84	90	4	dobrá
Příklad 26	84	90	5	dobrá
Příklad 27	85	90	5	dobrá
Příklad 28	85	90	5	dobrá
Srovnávací příklad 8	80	88	10	dobrá
Srovnávací příklad 9	82	88	10	dobrá
Srovnávací příklad 10	83	89	10	dobrá
Srovnávací příklad 11	83	90	14	dobrá
Srovnávací příklad 12	80	89	15	dobrá
Srovnávací příklad 13	84	89	14	dobrá
Srovnávací příklad 14	84	89	14	dobrá
Srovnávací příklad 15	55	92	2	-

Pro přípravu metallocen PE-pryskyřicových prostředků podle následujícího návodu se použil metallocen PE. Každý prostředek se vytvářel při 180 °C v jednovřetenovém hnětacím stroji a poté se T matricovým extrudérem při 160 °C lisoval do fólie o tloušťce 100 pm. Fólie se hodnotily a měřily stejným způsobem jako EVAfólie.

Metallocen PE -pryskyřicový prostředek
Metallocen PE
(KF-270, Nippon Polychem Co.)	87,3 hmot. %
Bráněný aminový fotostabilizátor (TINUVIN 622, Ciba Geigy) Absorbant ultrafialového záření	0,2 hmot. %
(TINUVIN 320, Ciba Geigy)	0,1 hmot. %
Antioxidant
(IRGANOX 1010, Ciba Geigy)	0,1 hmot. %
(IRGAFOS 168, Ciba Geigy)	0,1 hmot. %
Protizákalové činidlo
monoglycerinmonostearát	1,5 hmot. %
diglycerindistearát	0,5 hmot. %
Lubrikant (amid kyseliny stearové)	0,1 hmot. %
Protizamlžovací činidlo (KF-345, Shin-etsu Chemical Co.) Činidlo absorbující infračervené záření	0,1 hmot. %
(produkt jednoho z Příkladů nebo Srovnávacích příkladů)	10 hmot. %

Příklad 29

V metallocen PE-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 2.

Příklad 30

V metallocen PE-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 3.

Příklad 31

V metallocen PE-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 4.

Příklad 32

V metallocen PE-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 5.

Příklad 33

V metallocen PE-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 6.

Příklad 34

V metallocen PE-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 9.

Příklad 35

V metallocen PE-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 13.

Srovnávací příklad 16

V metallocen PE-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotaícitová sloučenina ze Srovnávacího příkladu 1.

Srovnávací příklad 17

V metallocen PE-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotaícitová sloučenina ze Srovnávacího příkladu 2.

Srovnávací příklad 18

V metallocen PE-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotaícitová sloučenina ze Srovnávacího příkladu 4.

Srovnávací příklad 19

V metallocen PE-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotaícitová sloučenina ze Srovnávacího příkladu 5.

Srovnávací příklad 20

V metallocen PE-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotaícitová sloučenina ze Srovnávacího příkladu 6.

Srovnávací příklad 21

V metallocen PE-pryskyřicovém prostředku nebylo obsaženo žádné činidlo absorbující infračervené záření.

Srovnávací příklad 22

Použila se samotná metallocen PR-pryskyřice (bez jakékoliv přísady) • 99 · ·

9 99« ·

9 9 9 9 9

9 9 · 9 ·· 9 · · 9 · • 9 9« • 9 9 9

9 9 9

99

V Tabulce 2 se zobrazují výsledky hodnocení a měření fólií z Příkladů 29 až 35 a ze Srovnávacích příkladů 16 až 22.

Tabulka 2

	Index tepelné isolace	Celková světelná propustnost	Hodnota zákalu	Dispersibilita (vizuální pozorování)
Příklad 29	77	90	4	dobrá
Příklad 30	77	90	5	dobrá
Příklad 31	76	90	4	dobrá
Příklad 32	75	90	4	dobrá
Příklad 33	77	89	5	dobrá
Příklad 34	76	90	4	dobrá
Příklad 35	77	89	4	dobrá
Srovnávací příklad 16	67	89	8	dobrá
Srovnávací příklad 17	73	89	8	dobrá
Srovnávací příklad 18	77	89	10	dobrá
Srovnávací příklad 19	72	88	13	dobrá
Srovnávací příklad 20	77	88	11	dobrá
Srovnávací příklad 21	28	91	3	-
Srovnávací příklad 22	28	92	1	-

Výše uvedené fólie prošly testem urychleného poškození (Sunshine Weathermeter, Shimazu Seisakusho, Japan). Podle vizuálního pozorování byla po 750hodinovém testu těžce poškozena (zatvrzena) pouze metallocen PE-fólie ze Srovnávacího příkladu 22. Minoritní poškození povrchu a pouštění barvy se vyskytlo také u fólie ze Srovnávacího příkladu 21, která neobsahovala žádné činidlo absorbující infračervené • 00 · 0 » 0 • 0 000 0 0 0

0 0 0 0 0 0 ·« · * 0·0 0» •0 00 0 0 0 0

0 0 0

0 0 0 záření. Všechny ostatní fólie obsahující činidlo absorbující infračervené záření vykázaly, ve srovnání s fólií ze Srovnávacího příkladu 21, nižší rozsah poškození povrchu a stěží postižitelné pouštění barvy.

Pro přípravu PVC-pryskyřicových prostředků podle následujícího návodu se použil PVC (Shin-Etsu Chemical Co., průměrná molekulová hmotnost 1 000). Každý prostředek se vytvářel hnětením složek při 180 °C v otevřeném válcovém hnětači a poté se 180 °C horkým elektrickým lisem lisoval do fólie o tloušťce 100 pm. Fólie se hodnotily a měřily stejným způsobem jako EVA-fólie.

PVC-pryskyřicový prostředek

Polyvinylchlorid (průměrná molekulová hmotnost 1 000) (Shin-Etsu Chemical Co.)

Změkčovadlo DOP (dioktylftalát)

Trikresylfosfát

Epoxypryskyřice typu bisfenol A

Bráněný aminový fotostabilizátor (Chimassorb 119, Ciba Geigy)

Absorbant ultrafialového záření (TINUVIN 329, Ciba Geigy)

Antioxidant (IRGANOX 1076, Ciba Geigy)

Protizákalové činidlo sorbitanmonopalmitát

Protizamlžovací činidlo (KF-345, Shin-etsu Chemical Co.)

Lubrikant (methylenbis-stearamid)

Tepelný stabilizátor

Stabilizátor obsahující Ba-Zn

Dibenzoylmethan

Činidlo absorbující infračervené záření

57,89 hmot. % hmot. % hmot. %

1,5 hmot. %

0,1 hmot. %

0,05 hmot. %

1,0 hmot. %

0,1 hmot. %

0,3 hmot. %

1,0 hmot.

0,01 hmot. % *· ·· * * » « • · * · • 9 9 ·

9 9 9

9 9 9 (produkt jednoho z Příkladů nebo srovnávací materiály) 5 hmot. %

Příklad 36

V PVC-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 3.

Příklad 37

V PVC-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 7.

Příklad 38

V PVC-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 10.

Příklad 39

V PVC-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina z Příkladu 14.

Srovnávací příklad 23

V PVC-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina ze Srovnávacího příkladu 1.

Srovnávací příklad 24

V PVC-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina ze Srovnávacího příkladu 4

9 * · • · 9

9 9·· • 9 9 9 • · 9 · ·· ··

• · 99 • · · · • 9 9 ♦

Srovnávací příklad 25

V PVC-pryskyřicovém prostředku se jako činidlo absorbující infračervené záření použila hydrotalcitová sloučenina ze Srovnávacího příkladu 7.

Srovnávací příklad 26

V PVC-pryskyřicovém prostředku nebylo činidlo absorbující infračervené záření.

V Tabulce 3 se zobrazují výsledky hodnocení účinku fólií z Příkladů 36 až 39 a ze Srovnávacích příkladů 23 až 26.

Tabulka 3

	Index tepelné isolace	Celková světelná propustnost	Hodnota zákalu	Dispersibilita (vizuální pozorování)
Příklad 36	89	91	5	dobrá
Příklad 37	89	91	4	dobrá
Příklad 38	89	91	4	dobrá
Příklad 39	89	91	4	dobrá
Srovnávací příklad 23	85	91	5	dobrá
Srovnávací příklad 24	88	90	6	dobrá
Srovnávací příklad 25	88	91	6	dobrá
Srovnávací příklad 26	78	91	3	-

Obr. 1 ukazuje IR absorpční spektrum 100 pm tlusté fólie z metallocenpolyethylenu (PE) obsahující 10 hmot. % hydrotalcitové sloučeniny (prášku) z Příkladu 2 podle předkládaného vynálezu.

Průmyslová využitelnost

Hydrotalcitová sloučenina, jejíž mezivrstva obsahuje alespoň jeden druh aniontů vybíraných ze skupiny iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor, alespoň část z nich ze skupiny aniontů polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor, a alespoň jeden jiný druh aniontů, vykazuje, ve srovnání s běžnými hydrotalcitovými sloučeninami, vynikající schopnost absorbovat infračervené záření a zároveň je schopna, pokud je obsažena v termoplastové pryskyřici použité pro zemědělskou fólii, dodat fólii vynikající světelnou propustnost. Tato hydrotalcitová sloučenina s průměrným průměrem sekundárních částic menším než 5 pm a BET plochou specifického povrchu menší nebo rovnou 30 m²/g, která má upravený povrch, vykazuje vynikající dispersibilitu v termoplastové pryskyřici použité pro výrobu fólie. Při přípravě hydrotalcitové sloučeniny podle předkládaného vynálezu je příprava sloučeniny se síranovými ionty v rámci vlastní syntetické reakce méně nákladná.

Pokud je hydrotalcitová sloučenina podle předkládaného vynálezu obsažena v zemědělské fólii jako činidlo absorbující infračervené záření, získá se tím fólie s vynikající tepelnou isolacií a právě tak vynikající světelnou propustností. Při souběžném použití různých přísad se získá zemědělská fólie s vynikající odolností vůči počasí, protizákalová, protizamlžovací, odolávající prachu, odpuzující vodu, odolná, odolná vůči ·* ♦· % * I • · « zemědělským chemikáliím a srážení kyselin, tepelně odolná, nevybělující, s antibakteriálními vlastnostmi, nemačkavá, elastická a odolná vůči degradaci pryskyřic způsobené různým přísadami, a s vynikajícím trváním těchto výhodných vlastností.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

Ε Hydrotalcitová sloučenina obecného vzorce 1 nebo 2, jejíž mezivrstva obsahuje alespoň jeden druh aniontů vybíraných ze skupiny iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor, alespoň část žních ze skupiny aniontů polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor, a alespoň jeden druh aniontů jiný než jsou tyto anionty kyslíkatých kyselin

Mg-Al hydrotalcitová sloučenina [{Mg_y]M²⁺y2} ,._x Al_x (OH)₂]^x+ [(A)_z1 (B)_z2 . b H₂O]^x- (1) základní vrstva mezivrstva kde M²⁺ znamená alespoň jeden druh dvojvazného iontu kovu Zn, Ca a Ni,

A znamená alespoň jeden druh aniontů vybíraných ze skupiny iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor, alespoň část z nich ze skupiny iontů polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor B znamená alespoň jeden anion jiný než A x, yi, y₂, Zi, z₂ a b vyhovují každé následujícím podmínkám x: 0<x<0,5 yiay₂: yj + y₂ = 1, 0 < yi < 1, 0 < y₂ < 1

Z) a z₂: 0 < zi, 0 < z₂ b: 0<b<2 nebo Li-Al hydrotalcitová sloučenina [(Li_ylG²⁺y2} Al₂ (OH)₆]^x+ [(A)_z1 (B)_z2 . b H₂O]^x- (2) základní vrstva mezivrstva kde G²⁺ znamená alespoň jeden druh dvojvazného iontu kovu Mg, Zn, Ca a Ni

9* *9 • 9 * • · 9*9 • >9 • 9 · ·· 99

A znamená alespoň jeden druh aniontů vybíraných ze skupiny iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor, alespoň část z nich ze skupiny iontů polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor B znamená alespoň jeden aníon jiný než A yi, y₂, x, zi, z₂ a b vyhovují každé následujícím podmínkám yi ay₂: 0<y, 1, 0 <y₂ < 1

0,5 < (yi + y₂) < 1 x: x = yi+2y₂

Z] a z₂: 0 < Z], 0 < z₂ b: 0<b<5
2. Hydrotaícitová sloučenina obecného vzorce 1 nebo 2 podle nároku 1, jejíž aníon B v obecném vzorci 1 nebo 2 znamená alespoň jeden aníon ze skupiny obsahující síranové ionty, uhličitanové ionty, chloridové ionty a dusičnanové ionty.
3. Hydrotaícitová sloučenina obecného vzorce 1 nebo 2 podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 nebo 2, jejíž aníon B v obecném vzorci 1 nebo 2 znamená alespoň jeden aníon ze skupiny obsahující síranové ionty a uhličitanové ionty.
4. Hydrotaícitová sloučenina obecného vzorce 1 nebo 2 podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 3, která vyhovuje následujícímu vzorci 0,1 < (celkový elektrický náboj (B)z₂) / x < 0,8.
5. Hydrotaícitová sloučenina obecného vzorce 1 nebo 2 podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 4, jejíž ionty kyslíkatých kyselin obsahujících křemík a/nebo fosfor, což jsou anionty A v obecném vzorci 1, jsou přítomny v rozsahu definovaném následujícím vztahem, kde Q znamená počet molů Si a/nebo P

0 < Q / (počet molů jako ABO3) < 2
6. Hydrotaícitová sloučenina obecného vzorce 1 nebo 2 podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 4, jejíž ionty kyslíkatých kyselin obsahujících křemík

• 9 ·· * · · ·· ·« « • • · r * ♦ ♦ 9 * • • · • • · « I ♦ • • · » « • • · • » ·* ·*· ·· • · • ·

a/nebo fosfor, což jsou anionty A v obecném vzorci 2, jsou přítomny v rozsahu definovaném následujícím vztahem, kde R znamená počet molů Si

0 < R / (počet molů jako AI2O3) < 1
7. Hydrotalcitová sloučenina obecného vzorce 1 nebo 2 podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 6, jejíž povrch je upraven alespoň jedním z činidel na úpravu povrchu ze skupiny obsahující vyšší mastné kyseliny, aniontové surfaktanty, estery kyseliny fosforečné, neiontové surfaktanty, adiční činidla obsahující křemík, titan a hliník a estery mastných kyselin s polyhydrickými alkoholy.
8. Hydrotalcitová sloučenina obecného vzorce 1 nebo 2 podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 7, která má průměrný průměr sekundárních částic menší než 5 pm a BET plochu specifického povrchu menší nebo rovnou 30 m²/g.
9. Činidlo absorbující infračervené záření vyznačující se t í m, že jako aktivní příměs obsahuje hydrotalcitovou sloučeninu obecného vzorce 1 nebo 2 podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 8.
10. Činidlo absorbující infračervené záření vyznačující se t í m, že jako aktivní příměs obsahuje hydrotalcitovou sloučeninu obecného vzorce 1 nebo 2 podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 8 a že z jeho mezivrstvy byla odstraněna část vody nebo voda všechna.
11. Zemědělská fólie vyznačující se tím, že její struktura obsahuje 1 až 30 hmot. % z hmotnosti termoplastové pryskyřice, kterou je fólie tvořena, činidla absorbujícího infračervené záření podle kteréhokoliv z předchozích nároků 9 a/nebo 10.
12. Způsob přípravy hydrotalcitové sloučeniny obecného vzorce 1 nebo 2 podle kteréhokoliv z předchozích nároků 1 až 7 v y z n a č u j i c í se t i m, že při

9« 99 9 9« 90 • 9 • • 9 99 · 9 9 9 0 9 • • 999 9 « 9 9 • • • • 9 9 9 9 9 9 9 • • 9 9 9 • 9 99 ♦ 99 99 • 9 t 9

vlastní syntetické reakci zahrnuje nejprve přípravu hydrotalcitové sloučeniny, která má v mezivrstvě jako anionty převážně síranové ionty, a poté záměnu iontů alespoň jedním druhem aniontů vybíraných ze skupiny iontů kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor, alespoň část žních ze skupiny aniontů polymerovaných kyslíkatých kyselin obsahujících křemík, fosfor a bor, při teplotách v rozmezí 60 až 100 °C.