CZ20001852A3

CZ20001852A3 - Keramická mříľovina, způsob její výroby a pouľití

Info

Publication number: CZ20001852A3
Application number: CZ20001852A
Authority: CZ
Inventors: Jörg Adler; Heike Heymer; Gisela Standke
Original assignee: Fraunhofer Gesellschaft Zur Förderung Der Angewand
Priority date: 1997-12-01
Filing date: 1998-11-30
Publication date: 2001-12-12
Also published as: EP1044179A2; AU741648B2; KR20010032438A; DE19753249A1; JP2001524453A; WO1999028272A3; NO20002746D0; DE59807214D1; US6547967B1; ATE232513T1; CA2312428A1; WO1999028272A2; AU2267399A; DE19753249B4; EP1044179B1; BR9815073A; CN1280554A; NO20002746L

Description

Oblast techniky

Vynález se vztahuje na oblast keramiky a týká se keramické mřížoviny, která může býti použita například jako hloubkový filtr, zejména jako filtr kovových tavenin, jako podpůrné těleso pro filtraci, jako tepelný výměník, regenerátor, elektricky vytápěný termostat, nosič katalyzátoru, prvek hořáku pro sálavé a objemové hořáky, plnící element reakčních komor, pohlčovač zvuku, nebo výztužný materiál panelů nebo jako keramický zesilovací materiál kovových kompozitních materiálů (MMC’s), a na způsob jeho výroby a použití.

Dosavadní stav techniky

Keramické mřížoviny provedené jako lehčená keramika s otevřenými dutinkami jsou známé. Známé jsou způsoby výroby takových lehčených keramik s otevřenými dutinkami podle takzvaného „Schwarzwaldského způsobu“ který se používá v průmyslu a je nejvíce rozšířen. Podle tohoto způsobu se z pěnového polymeru s otevřenými dutinkami vystřihne požadovaný konstrukční díl a napouští se návazně suspensí vytvořenou z keramických částeček a vody nebo rozpouštědla. Napuštěný pěnový polymer se jednou nebo opakovaně mechanicky vyždímá a pak se suší. Pak se provádí vypalování pěnového polymeru a následně spékání zbylého keramického nánosu (US 3,090,094).

Podle tohoto způsobu vyrobená lehčená keramika s otevřenými dutinkami je zformováním dutinkové struktury výchozího polymerového materiálu. Vypalování pěnového polymeru způsobuje, že zbývající keramické můstky jsou duté. Průřez těchto můstků je trojhranný a tvar dutinek je v průřezu rovněž trojhranný. Na hranách dutinek má keramický nános často trhliny. Dutinky a trhliny způsobuji velmi nízkou mechanickou pevnost.

• 9 · 9999 99 99 • 9 9 · 9 · •999 9 99 ·

9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9

-2Protože se smršťováním keramického nánosu při spékání ještě více zvyšuje náklonnost k vytváření trhlin, používají se relativně málo se smršťující hmoty, které však mají po spékání vysokou vnitřní pórovitost. Tím se vytváří rovněž snížená mechanická pevnost (J. Am. Ceram. Soc. 77(6), 1467-72 (1994)).

Z pěnového polymeru podle výše uvedeného způsobu vyrobené lehčené keramiky mají proto uvnitř keramických můstků dutinky s konkávním trojhranným průřezem (Cahn, R.W., Haasen, P., Kramer, E.J. (výňatek z.): Materiál Science and Technology, Vol. 11, VCH 1994, str. 474). Tvar této dutinky je pro mechanickou pevnost můstků velmi nepříznivý, protože nosný podíl vrcholů trojúhelníků je velmi malý. Pro sklon křehké keramiky k tvorbě trhlin je také problematické velmi ostře se sbíhající tvar trojhranných dutinek, protože je to téměř vždy výchozím místem tvorby trhlin, které dále snižují mechanickou pevnost keramických můstků. (J. Am. Ceram. Soc. 77 (6) 1467-72 (1994)). Proto mají Schwarzwaldským způsobem zhotovené pěny nízkou mechanickou pevnost, což je pro nahoře uvedené případy použití, jakož i pro manipulaci a dopravu takových lehčených keramik nevýhodné.

Pro zaformování použité pěnové hmoty se vyrábějí vypěněním směsi různých chemických komponentů. Během reakce kapalných komponentů mezi sebou vzniká plyn, čímž se vytvářejí v kapalině plynové bubliny, které rostou. Dále polymerizují výchozí komponenty, čímž se zvyšuje viskozita kapaliny. Na konci reakce se vytváří pevný polymer obsahující velký počet plynových bublin (polymerová pěna). Volbou výchozích komponentů a ovládáním reakce se může řídit velikost bublin v polymerové pěně v rámci určitých hranic.

Následným opatřením, takzvanou retikulací se mezi plynovými bublinami ležící oddělovací blanky chemicky nebo termicky zcela odstraní, čímž vniká pro výrobu keramiky nutná pěna polymeru s otevřenými dutinkami. Tato pěna je tvořená již jen z polymerových můstků, které se vytvořily mezi vždy třemi sousedícími plynovými bublinami (Klemper D. a Frisch K.C. (výňatek z): Handbook of Polymeric Foams and Foam Technology, Hanser 1991, str. 24).

-3Z povahy vypěňování plynovými bublinami vyplývá, že povrchy pěny polymeru jsou tvarované vždy konkávně. Průřezy pěnu vytvářejících polymerových můstků mají proto tvar trojúhelníků s konkávními bočními plochami s vrcholy sbíhajícími se ve velmi ostrém úhlu (Klemper D. a Frisch K.C. (výňatek z): Handbook of Polymeric Foams and Foam Technology, Hanser 1991, str. 28/29. To platí jako přírodní zákonitost pro všechny vypěněné materiály.

Při vypěňování polymerů se vyskytující plynové bubliny se rovněž nemohou vytvářet v neomezené velikosti. Při příliš velkých plynových bublinách kolabuje pěna dříve, než polymerizace dospěje k upevnění pěny. (Klemper D. a Frisch K.C. (výňatek z): Handbook of polymeric Foams and Foam Technology, Hanser 1991, str. 9). Horní hranice pro nejvíce používanou polymerovou pěnu z polyuretanové měkčené pěnové látky činí přibližně 5 Pores Per Inch (maximální šířka buňky přibližně 5 mm). Proto je i v tomto směru dáno omezení možností použití vypěněného polymeru při výrobě lehčené keramiky.

Dále je známo, že se při používané pěnové látce jedná nej častěji o polyuretanovou pěnovou látku (Am. Ceram Soc. Bull. 71 (11) 1992). Naproti tomu je při používání polyuretanu jako výchozí struktury při výrobě lehčené keramiky nevýhodné, že při nutném termickém rozkladu polyuretanu se mohou uvolňovat jedovaté nebo zdraví škodlivé plyny, například izokyanidy nebo kyanovodík (J.Polym. Sci. C, 23(1998), 117-125).

Aby se poněkud zmírnily problémy mechanické pevnosti, bylo navrženo podle DE 35 40 449 nebo DE 35 39 522, provádět vícenásobný nános na použitou polyuretanovou pěnu. Tím se zvětší tloušťka keramických můstků a tím i mechanická pevnost spékané keramické pěny.

Problematické jsou zvýšené provozní náklady na tento vícenásobný nános. Mimoto má keramický nános před spékáním pouze nepatrnou pevnost a pro oddělení přebytečné suspenze nutné mechanické zatížení nanášené polymerové pěny během vícenásobného nanášení způsobuje často nové defekty v nánosu. Principiálně však také neodstraňuje • ·

-4vícenásobný nános uvedenou nevýhodu nepříznivě tvarovaných konkávně-trojhranných dutinek můstků.

Je rovněž známé používání keramických vláken, například monofilních vláken nebo multifilních vláken pro výrobu porézních keramik, která mohou býti skládaná, pletená, šitá nebo slepená (IChemE Symposium Senes č. 99 (1986) 421-443; MTZ Motortechnische Zeitschrift 56 (1995) 2,88-94).

Přitom je nevýhodné, že taková keramická vlákna jsou obtížně a nákladně vyrobitelná a proto nákladná a dají se rovněž obtížně zpracovávat, protože jsou velmi křehká. Například se dají pletařské techniky používat jen velmi omezeně. Dá se tedy použít jen omezený výběr keramických materiálů pro taková vlákna, z kterými je také obtížná modifikace vlastností z nich vyrobené porézní keramiky nebo je zcela nemožná. Takové porézní struktury jsou navíc flexibilní, protože vlákna nejsou na kontaktních místech spolu vzájemně fixovaná. To je například nevýhodné při filtracích nebo mechanických zatíženích, protože tyto keramiky pak nejsou celkem příliš tuhé a mimoto vzniká zvláště u multifilních vláken oděr vlákna.

Fixace takových vláken se rovněž může provádět (US 5,075,160), ale pro typické případy použití je pouze zajímavé, vytvoří-li se keramická fixace. I to je obtížné a nákladné, většinou technikami CVD nebo CVI, ale volba materiálů je opět velmi omezená.

Dále je známo, že materiály s otevřenými póry se vyrábějí z polymerových, přírodních nebo uhlíkových vláken, která se pak převádějí přímo do keramického materiálu, například pyrolysou nebo přívodem jiných chemických prvků kapalnou nebo plynnou fází a reakcí vláken s těmito prvky. Přeměna těchto výchozích vláken na keramiku s otevřenými póry je ale také komplikovaná a dá se ovládat pouze nákladnými způsoby, čímž se velmi omezí volba materiálů a geometrií.

» · · <

> · · I *· ··

-5Podstata vynálezu

Je úkolem vynálezu udat keramickou mřížovími a způsob její výroby, kterým se zlepší mechanická pevnost a/nebo se může cíleně volit struktura keramické mřížoviny v závislosti na použití.

Úkol je řešen vynálezem uvedeným v nárocích. Další rozpracování vynálezu je uvedené v závislých nárocích.

Vynálezeckým řešením se získá dvoj- nebo trojrozměrná keramická mřížovina, jejíž keramické můstky mají dutinky s plochou průřezu, která má obrys kruhový nebo téměř kruhový nebo dalekosáhle kruhový nebo konvexní nebo několikanásobně konvexní. Tím se dosáhne rovnoměrná síla nánosu, t.j. rovnoměrný nosný podíl. Mimoto se může dalekosáhle zamezit vzniku trhlin, čímž dosahují vynálezecké nebo vynálezecky zhotovené keramiky vyšší mechanickou pevnost.

Pro některá použití keramických mřížovin s otevřenými póry, například pro použití jako filtrační materiál, regenerátor nebo tlumič zvuku je důležité, aby struktura vytvarované pěny byla ve všech prostorových směrech přibližně stejná. To lze realizovat lehčenými keramikami známými ze stavu techniky, může se to však také realizovat vynálezeckou keramickou mřížovinou.

Pro některé případy použití je však velkou předností, když se keramická mřížovina v jednom, ve dvou nebo ve všech prostorových směrech může vytvořit strukturovaně. Strukturování přitom může býti výhodně rovnoměrné a/nebo opakované. To znamená, že se dá z rovnoměrné libovolně často opakované, anizotropní struktuy vláknové mřížoviny, například bavlněné tkaniny se zatkaným vzorem, vytvořit keramická mřížovina s přesně shodnou strukturou.

-6• · · · · · • · · • · · · · • · ·

Například se může úplet nebo pletenina vytvořit tak, že se téměř nezabraňuje průtoku jedním směrem. Z tohoto úpletu nebo z této pleteniny se vynálezeckým způsobem dá bezproblémově vyrobit keramická mřížovina.

Další výhodou vynálezeckého řešení je, že se mohou s vynálezeckou keramickou mřížovinou vyrobit větší šířky dutinek. Způsobem podle stavu techniky jsou jako základ pěnových keramik s otevřenými dutinkami používané polymerové pěny vypěnitelné pouze do určitého stupně. Je-li tento bod překročen, ničí se stále více struktura pěn s otevřenými dutinkami a pěna se konečně zhroutí do sebe. Maximálně dosažitelná šířka dutinky činí zhruba 5 mm. Vynálezeckým způsobem se dají beze všeho docílit keramické mřížoviny s daleko většími šířkami dutinek.

Dále je výhodné, vytvoří-li se výchozí struktura z polymerových nebo přírodních vláken nebo svazků vláken, protože při odstraňování nebo vypalování vláken nebo svazků vláken vznikají bezpečné produkty rozpadu, které nejsou jedovaté ani zdraví škodlivé. Při vypalování vláknové mřížoviny se může zvyšování teploty volit tak, že toto probíhá lineárně, nelineárně nebo stupňovitě. Mohou se používat nejrůznější atmosféry. Vypalování probíhá tak dlouho, až se vláknová mřížovina zcela nebo téměř zcela vypálí. Zvolí-li se stupňovité zvyšování teploty, dochází k vypálení výhodně v prvním nebo v jednom z prvních teplotních stupňů.

Vynálezeckým způsobem vzniká vynálezecká keramická mřížovina, ve které existuje pevné vzájemné spojení jednotlivých keramických můstků. Pevné zde znamená, že můstky a spojení mezi můstky je vytvořené ze stejného materiálu. Dále existuje u keramické mřížoviny vzájemné spojení dutinek v můstcích a zejména i na kontaktních místech mezi můstky existují vzájemně spojené dutinky. K tomu dochází vynálezeckým výrobním způsobem, při kterém se například kontaktní místo mezi dvěmi vlákny zcela zahalí keramickou suspenzí a po vypálení obou vláken vykazují keramické můstky průchodnou a rovněž na kontaktních místech průchodnou dutinku.

···· · · · ···· 9 9 • ·· ·♦♦ ·♦· • · 9 9 999 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 99 9 9 9 9 9 9 9

-Ί U vynálezeckého způsobu se používají přednostně nenanesená nebo keramickým materiálem nenanesená vlákna. Přitom je však možné, aby byl například svazek vláken obklopen jej obalujícím obalem.

Je rovněž výhodné, je-li mřížovina ve svém tvaru a/nebo struktuře zcela nebo v podstatném zcela nebo částečně provedena shodně tak, aby odpovídala tvaru a/nebo struktuře vyráběného konstrukčního dílu. Pro tento účel se vytvoří vláknová mřížovina, která zcela nebo v podstatném zcela nebo částečně má tvar a/nebo strukturu požadovaného konstrukčního dílu, který má býti vyroben. S touto vláknovou mřížovinou se pak zachází podle vynálezu a vzniká požadovaná keramická mřížovina. Během výroby keramické mřížoviny může dojit vlivem smršťování k zmenšení oproti vláknové mřížovině, i když tvar a/nebo struktura může stále stejně odpovídat požadovanému konstrukčnímu dílu.

Příklady provedení vynálezu

V dalším bude vynález několika příklady provedení blíže vysvětlen.

Příklad 1 o

Jako výchozí mřížovina se použije běžně obchodovaná nosná rohož 40x40x20 mm ze slepených, extrudovaných polyamidových monofílních vláken s kruhovým průřezem jednotlivých vláken ca. 350 μιη. Tato mřížovina se napustí keramickou suspenzí na bázi vody s obsahem pevné fáze 60%. Keramická pevná fáze se skládá z 80% z prášku SiC s bimodalním rozptýlením velikosti zrna s dvěmi maximy velikosti zrna 6 a 20 pm, a z 20% z jílu. Přebytečná suspenze se oddělí v odstředivce až do hmotnosti 35 g. Pak se nanesená rohož suší a vypálí se fílamenty polyamidu. Navazuje spékání při 1200°C v komorové peci pod vzduchem. Spečená keramická mřížovina má stejnou trojrozměrnou strukturu mřížoviny jako nosná rohož z polyamidu. Můstky keramické mřížoviny ze SiC-keramiky jsou duté. Dutinky mají kruhový průřez o průměru ca. 350 μιη. Byla určena jednotlivá pevnost můstků (J.Am.Ceram. Soc. 72(6) 885-889) a porovnána s vypěněnou keramikou, která byla zhotovena ze stejného keramického materiálu, přičemž ·· · ·

99 • · • · • · · ·· ··· • « ···· ·· 99

9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 • · · · · β · 99

-8u této byla jako výchozí mřížovina použita polyuretanová pěnová látka se šířkou dutinek 10 ppi. Pevnost jednotlivých můstků této známé pěnové keramiky dosahuje v průměru dvaceti měření 90 Mpa. U vynálezecké keramické mřížoviny byly pevnosti jednotlivých můstků stanoveny na 160 Mpa.

Příklad 2

Jako výchozí mřížovina se používá běžně obchodovaná trojrozměrná struktura s o

rozměry 60x60x10 mm , která byla zhotovená z polyesterových monofílních vláken dtex277 pletací technikou jako pletenina s rozestupem. Tato pletenina je tvořená ze dvou hustě pletených ploch, které jsou spojené téměř paralelně uspořádanými rozestupovými fílamenty s rozestupy ca. 10 mm. Paralelně uspořádané fílamenty mají vzájemný odstup ca. 1 mm. Tato pletenina s rozestupem se napustí keramickou suspenzí na bázi vody s obsahem pevné fáze 60%. Keramická pevná fáze je tvořená práškem SiC se střední velikosti zrna 1 pm. Přebytečná suspenze se oddělí v odstředivce až do hmotnosti 20 g. Pak se nanesená pletenina suší a polyesterové fílamenty se při 600°C vypaluje v argonové atmosféře. Návazně se provádí spékání při 2300°C v argonové atmosféře. Spečená keramická mřížovina má stejnou, anizotropní trojrozměrnou strukturu mřížoviny jako polyesterová pletenina s rozestupem. Můstky keramické mřížoviny jsou duté. Dutinky mají kruhový průřez o průměru ca. 150 pm. Pevnost keramické mřížoviny v tlaku je v závislosti na směru rozdílná. Kolmo ke směru paralelně uspořádaných rozestupových můstků byla naměřená vice než dvojnásobná pevnost než paralelně k ním.

Příklad 3

Výchozí mřížovinou je běžně obchodovaná 125x40x20 mm³ velká plsť z plochých vláken, se zaobleným průřezem jednotlivých vláken. Plochá vlákna jsou vzájemně fixovaná latexovým lepidlem. Tato mřížovina se napouští keramickou suspenzí na bázi vody s obsahem pevné fáze 78 hm.%. Keramická pevná fáze je tvořená běžně obchodovanou spékací směsí A1₂O₃ se střední velikostí zrna 5pm. Přebytečná suspenze se odděli v odstředivce až do hmotnosti 60 g. Pak se nanesená plsť suší a plochá vlákna se

-9vypalují na vzduchu. Spečená keramická mřížovina má stejnou trojrozměrnou strukturu mřížoviny jako lněná plsť při zmenšení měřítka o 20%, což je způsobeno smršťováním keramiky při spékání. Můstky keramické mřížoviny z A1₂O₃ keramiky jsou duté. Dutinky mají zaoblený průřez.

Příklad 4

Jako výchozí mřížovina se používá běžně obchodovaná struktura, vyrobená z polyesterových monofilních vláken pletací technikou jako pletenina s rozestupem. Polyesterová monofilní vlákna mají kruhový průřez. Tato pletenina s rozestupem je tvořená ve směru x-y z rovnoměrných kvadrátů s délkou stran 8 mm. Plocha x-y má rozměr 100x100 mm. Z této plochy vycházejí na vrcholech kvadrátů filamenty šikmo ve směru z, a to tak, že ve směru x-z vznikají trojúhelníkové kanály, zatímco ve směru y-z vznikají čtyřúhelníkové kanály s dvěmi zahnutými bočními plochami v odstupu 8 mm. Ve směru z dochází k opakování plochy x-y v odstupu 8 mm. 5 rohoží 100x100x8 z této pleteniny se nad sebou upevní slepením běžně obchodovanými tepelně fixovatelnými lepícími foliemi tak, že vrcholy kvadrátů leží nad sebou. Řezem horkým drátem se vytvářejí z této pětivrstvé rohože přířezy o rozměrech 40x40x24 mm tak, že plocha 40x40 leží vždy ve třech rozdílných prostorových směrech x, y, z. Tyto přířezy se napustí keramickou suspenzí na bázi vody s obsahem pevné fáze 60%. Keramická pevná fáze je složená z prášku SiC s bimodálním rozdělením velikosti zrn s dvěmi maximy velikosti zrn 6 a 20 pm. Suspenze dále obsahuje 6% ve vodě rozpustné pryskyřice. Přebytečná suspenze se v odstředivce odděluje, až dosáhnou napuštěné přířezy hmotnosti 49 g. Pak se nanesené přířezy suší a podrobují se dvoustupňovému tepelnému ošetření pod ochranným plynem (argon) nebo ve vakuu. V prvním stupni probíhá při 600°C pod argonem odstranění polymerových filamentů, pak se přířezy za teploty 1650°C kontaktují ve vakuu s tekutou taveninou křemíku, čímž odpadá známá reakční vazba částeček SiC. Po vychlazení jsou k dispozici tvarové díly 40x40x24 s pětivrstvou keramickou mřížovinou, s keramickými můstky pevně spolu spojenými a tvořenými reakčně vázaným karbidem křemíku. Průřezové plochy dutinek v keramických můstcích jsou téměř kruhové. Struktura

ii iii

11 i 11 1

11 ·

11 9

11 1 • 9 11

-10mřížoviny je tvarem a rozměry identická s výše popsanou pleteninou. Na keramických tvarových dílech byla vzduchem prováděna měření ztráty tlaku. Směr protékání byl kolmo k ploše 40x40. Při objemu průtoku 20 1/s se naměřily ve třech rozdílně orientovaných směrech ztráty tlaku 500 Pa, 750 Pa a 1500 Pa. Dále byly prováděny zkoušky pevnosti vtiskem válcového kovového razníku o průměru 25 mm, přičemž se tento vtisk prováděl do ploch 40x40 a měřila se síla, při které se lámou první můstky zkoušek. Při třech v rozdílných směrech orientovaných zkouškách se naměřily hodnoty na mezi pevnosti 80 N, 400 Na 450 N.

Příklad 5

Jako výchozí mřížovina se použila běžně obchodovaná rohož, která byla vyrobena pletací technikou z polyamidních monofílních vláken jako pletenina s rozestupem. Polyamidní monofílní vlákna mají kruhový průřez. Tato pletenina s rozestupem je tvořená ve směru x-y paralelogramy s délkami stran 2 mm. Plocha x-y zabírá plochu 100x100 mm. Z této plochy vycházejí na vrcholech kvadrátů fílamenty kolmo ve směru z tak, že ve směru x-z vznikají obdélníkové kanály, zatímco ve směru y-z čtyřúhelníkové kanály s dvěmi prohnutými bočními plochami v odstupu 8 mm. Ve směru z se opakuje plocha x-y v odstupu 4 mm. Řezáním horkým drátem se z této rohože vytvářejí přířezy 40x40x24 mm. Tyto přířezy se napouštějí keramickou suspenzí na bázi vody s obsahem pevné fáze 60%. Keramická pevná fáze je z 85% tvořená z prášku SiC s velikosti zrna 5 pm a z 15% jílu. Suspenze mimoto obsahuje 6% ve vodě rozpustné pryskyřice. Přebytečná suspenze se oddělí v odstředivce, až váha přířezů dosahuje hmotnosti 35 g. Pak se nanesené přířezy suší a tvrzením pryskyřice při 160°C se 2 hodiny zpevňují. Pak se uložením zkoušek na 24 hodin do 10%-ní kyseliny sírové odstraňuje polymer. Zkoušky se opatrně omývají, suší a následně se při teplotě 1150°C pod vzduchem spékají. Po vychlazení jsou k dispozici tvarové díly 40x40x24 mm s keramickou mřížovinou, s můstky, které tvoří na jíl vázaný karbid křemíku a které jsou pevně spolu spojené. Průřezové plochy dutinek v keramických můstcích mají téměř kruhový průřez. Struktura mřížoviny je ve tvaru a v rozměrech identická s výše popsanou pleteninou s rozestupem.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Keramická mřížovina z dvoj- nebo trojrozměrně spolu spojených keramických můstků, u které dutinky v keramických můstcích mají průřezovou plochu s kruhovým nebo téměř kruhovým nebo dalekosáhle kruhovým nebo konvexním nebo vícenásobně konvexním obrysem
2. Keramická mřížovina podle nároku 1, u které je dvoj- nebo trojrozměrná struktura mřížoviny tvarovaná v závislosti na směru rozdílně.
3. Keramická mřížovina podle nároku 1 u které je dvoj- nebo trojrozměrná struktura mřížoviny rovnoměrná a/nebo se opakuje.
4. Keramická mřížovina podle nároku 1, u které je dvoj- nebo trojrozměrná struktura mřížoviny anizotropní a rovnoměrná a/nebo se opakuje.
5. Keramická mřížovina podle nároku 1, u které tvar a/nebo struktura mřížoviny odpovídá tvaru a/nebo struktuře zhotovovaného konstrukčního dílu zcela nebo v podstatě zcela nebo částečně.
6. Keramická mřížovina podle nároku 1, u které vykazují keramické můstky vzájemně pevné spojení.
7. Keramická mřížovina podle nároku 1, u které vykazují keramické můstky také na svých kontaktních místech vzájemně spojenou dutinku.
8. Způsob výroby keramické mřížoviny podle jednoho z nároků 1 až 7, u které se z polymerových vláken a/nebo přírodních vláken a/nebo z jiných vláken vyrobí vláknová mřížovina, přičemž vlákna mají průřezovou plochu s kruhovým nebo téměř kruhovým nebo dalekosáhle kruhovým nebo konvexním nebo vícenásobně φφφφ φφφ φφ φφφφ φφ φφ • φ φ · * · » • φ · · φ φ · · · φ · φφφ · · φ φ · φ φφφφ φφ φφφ φφ φφ

-12konvexním obrysem, tato mřížovina se jednou nebo vícekrát napouští keramickou suspenzí, návazně se přebytečná suspenze odstraňuje, napuštěná vláknová mřížovina se suší, poté se vláknová mřížovina zcela nebo v podstatě zcela nebo částečně odstraní nebo vypálí a návazně se zbylá mřížovina spéká.
9. Způsob podle nároku 8, u kterého se používají polymerová vlákna a/nebo přírodní vlákna a/nebo jiná vlákna, vykazující strukturovanou nebo nestrukturovanou vláknovou mřížovinu.
10. Způsob podle nároku 8, u kterého se používají polymerová vlákna a/nebo přírodní vlákna a/nebo jiná vlákna, vykazující strukturovanou vláknovou strukturu s rovnoměrnou a/nebo opakovanou strukturou.
11. Způsob podle nároku 10, u kterého se používají polymerová vlákna a/nebo přírodní vlákna a/nebo jiná vlákna, vykazující strukturovanou vláknovou mřížovinu s rovnoměrnou a/nebo opakovanou strukturou, přičemž je tato struktura anizotropní.
12. Způsob podle nároku 9, u kterého strukturovaná a nestrukturovaná vláknová mřížovina vytváří dvoj- a/nebo trojrozměrné spojení polymerových a/nebo přírodních a/nebo jiných vláken, které se realizuje lepením, svařením, oplétáním, plstěním, tkáním, pletením, vyšíváním, šitím, dezénováním z jednotlivých vláken a/nebo svazků vláken.
13. Způsob podle nároku 8, u kterého se používají vlákna z polyesteru, polyetylénu, polyamidu, bavlny, celulózy, kokosu, juty, konopí, lnu, žíní.
14. Způsob podle nároku 8, u kterého se používají vlákna nenanesená keramickým materiálem.
15. Způsob podle nároku 14, u kterého se používají vlákna neopatřená nánosem.

-1316.

····

Způsob podle nároku 8, u kterého se odstraňování vláknové mřížoviny provádí leptáním, rozpouštěním nebo bakteriologicky.
17. Způsob podle nároku 8, při kterém probíhá vypalování vláknové mřížoviny lineárním nebo nelineárním nebo stupňovitým zvyšováním teploty.
18. Způsob podle nároku 17, při kterém se provádí vypalování vláknové mřížoviny pod vzduchem nebo pod redukující nebo oxidující nebo inertní atmosférou.
19. Způsob podle nároku 8, při kterém probíhá vypalování vláknové mřížoviny zcela nebo téměř zcela bez zůstatku.
20. Způsob podle nároku 17, při kterém se provádí vypalování vlákniny stupňovitým zvyšováním teploty, přičemž dochází k úplnému nebo téměř úplnému vypálení bez zůstatku v prvním nebo v jednom z prvních teplotních stupňů.
21. Způsob podle nároku 8, při kterém se vytvoří vláknová mřížovina, která má zcela nebo v podstatě zcela nebo částečně tvar a/nebo strukturu vyráběného konstrukčního dílu.
22. Použití keramické mřížoviny podle jednoho z nároků 1 až 7 v kontaktu s kapalinami a/nebo plyny.
23. Použití podle nároku 22, přičemž je keramická mřížovina protékaná kapalinami a/nebo plyny nebo je jimi nebo ztuhnutými kapalinami (taveninami) naplněná.
24. Použití podle nároku 22, jako filtr, zejména jako filtr kovových tavenin, hloubkový filtr nebo jako podpůrné těleso pro filtraci, jako výměník tepla nebo regenerátor, jako nosič katalyzátoru nebo plnící element reakční komory, jako prvek hořáku pro sálavé hořáky a objemové hořáky, jako topný element nebo regulační element při regulaci teploty.

···· φ φφ Φ·Φ· φφ φφ φφφ φφφ φ φ φ · • φ φ φ φφφ φ φ φ φ

Φ Β · Φ Φ Φ·φ φφ· • ΦΦ ΦΦ Φ φ Φ Φ Φ

Φφ ΦΦΦ ΦΦ ·Φ· ·· ·»

- 1425. Použití podle nároku 22, při kterém jsou keramické mřížoviny podrobené mechanickému zatížení.
26. Použití podle nároku 22, jako tlumič zvuku, jako výztužný prvek pro lehčené stavební prvky, jako podklad zrcadel nebo jako ochranné tepelně izolační kachlíky, jako keramický zesilovací materiál pro Metal-Matrix-Composites (MMC), lehký kov legující MMC, jako materiál pro brzdy, jako brusné těleso nebo nosič brusných prostředků.