CZ172099A3

CZ172099A3 - Umělé stoličky pro snímatelný umělý chrup

Info

Publication number: CZ172099A3
Application number: CZ991720A
Authority: CZ
Inventors: Max Bosshart
Original assignee: Max Bosshart
Priority date: 1998-05-15
Filing date: 1999-05-14
Publication date: 1999-11-17
Also published as: ES2238789T3; EP0956831A1; CN1235814A; DE59911750D1; EP0956831B1; KR19990088084A; JPH11342139A; US6273723B1

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká umělých stoliček pro snímatelný umělý chrup, jak je definováno v úvodní části patentového nároku 1. Vynález se tedy týká umělých stoliček pro snímatelný umělý chrup, u kterého jsou stoličky upevněny'' prostřednictvím tělesa umělého chrupu, na hřebenu čelistní kosti nosiče umělého chrupu a u kterého jedna stolička má nejméně jeden žvýkací výstupek, který při skousnutí s jemu přiřazeným, k němu naproti uspořádaným žvýkacím důlkem přichází do záběru, přičemž tento žvýkací důlek je volitelně vytvořen na jednotlivé stoličce nebo je vytvořen prostřednictvím spolupráce více stoliček, a přičemž žvýkací výstupek a žvýkací důlek mají vzájemně odpovídající v podstatě rovinné plošky, z nichž nejméně dvě vzájemně k sobě přiléhají, když je při skousnutí žvýkací výstupek v záběru se žvýkacím důlkem.

Dosavadní stav techniky

V oboru zubního lékařství popřípadě zubní techniky se pro částečně nebo zcela bezzubé pacienty používají v úplných umělých chrupech, hybridních umělých chrupech nebo částečných umělých chrupech průmyslově předem připravené stoličky, které jsou pevně ukotveny v tělese protézy z umělé hmoty a které tvoří jedno těleso se základnou z umělé hmoty. Takové umělé chrupy se zjevně odlišují od zubních korunek a zubních můstků, u kterých jsou jednotlivé stoličky vždy vlastně nově vytvořeny, to jest vyrobeny v zubní technické laboratoři, a na předem připravené zubní čepy potom pevně přicementovány.

····

Hybridní umělé chrupy zcela překrývají pod nimi ležící konstrukce, které umožňují ukotvení umělých chrupů na zubní čepy a od nedávná na uměle vsazené zubní kořeny (implantáty) prostřednictvím systému podobajícím se tlačítkům. V zásadě jsou zkonstruovány, samozřejmě s možnými výjimkami, jako obvyklé snímatelné umělé chrupy, u kterých se opat do základny ukotvují průmyslově předem připravené stoličky.

Již v minulém století byly vyráběny stoličky z porcelánu a vsazovány do umělých chrupů, které ale neměly tvar důsledně vytvořený podle jejich funkce. Od roku 1908 jsou vyvinuty A. Gysim umělé stoličky, které byly konstruovány přísně podle funkčních principů. V důsledku z toho vyplývajícího vývoje vznikly postupně tři různé konstrukční typy umělých stoliček se vždy jasně definovanou funkcí, které se skutečně vyrábějí a v oboru zubního lékařství, popřípadě zubní techniky, se stále ještě používají. Jednotlivé stoličky jsou přitom pevně ukotveny v tělesu umělého chrupu a přicházejí do funkčního kontaktu s* protilehlými zuby. Jeden každý zub ovlivňuje polohou stabilitu celého umělého chrupu a ostatních zubů v tomto umělém chrupu, protože všechny zuby jsou pevně spojené s tělesem umělého chrupu. Proto je například při konstruování umělého chrupu třeba dbát jak na funkční působení jedné každé stoličky, která je pod žvýkacím tlakem, tak i na funkční působení všech stoliček společně. Když jsou umělé chrupy vytvářeny současně do horní čelisti a do horní čelisti, je tedy třeba vzít v potaz vzájemné ovlivňování funkčního působení jednotlivých dvojic stoliček, ale také všech stoliček společně.

• · · ·

U jedné, často jako klasická označované, konstrukce Typ 1 (podle A. Gysi, srovnej například patenty CH-109795, CH-199038 a CH-88645)' odpovídají stoličky, s možnými odchylkami, tvaru lidských stoliček. Nemají ale kořen, nýbrž pouze zubní korunku, která je částí, jež vedle trvalého chrupu ční z dásně a je viditelná. K jazyku přivrácené ústní/jazykové žvýkací výstupky horních stoliček kousají do centrálního žvýkacího důlku (Fossa) spodních stoliček, a/nebo jeden žvýkací výstupek je v kontaktu se dvěma protilehlými zuby, které společně tvoří jeden žvýkací důlek. U tváře ležící lícní žvýkací výstupky spodních stoliček zabírají do žvýkacího důlku jedné horní stoličky nebo do jednoho žvýkacího důlku, tvořeného dvěma horními stoličkami, takže vzniká vždy značný kontakt k vnějším lícním žvýkacím výstupkům horních stoliček. Tento záběr všech žvýkacích výstupků do každého jednoho žvýkacího důlku se rovněž označuje jako klasická okluze (nebo jinak skus).

Při pohybech spodní čelisti proti horní čelisti, která je pevně vrostlá do lebky, tvoří žvýkací výstupky horních stoliček stabilizovaný kontakt ve formě kluzných ploch, jsou tudíž neopomenutelné. Podle A. Gysi mají pokud možno všechny stoličky z horního umělého chrupu být v kontaktu se spodním umělým chrupem, když pacient pohybuje spodní čelistí, protože tímto způsobem nevznikají klopné momenty, protože umělé chrupy v protilehlém zubním kontaktu jsou vždy po velké ploše a oboustranně opřeny (dvoustranná rovnováha) .

U této konstrukce typu 1 je nevýhodné, že funkční kontakt¹mezi vnějšími lícními žvýkacími výstupky horních a spodních stoliček při existenci ještě hrubého, sotva • · · · ·· » · · <

k · · i • · · · · <

rozmělněného žvýkaného sousta velmi často způsobí sklopení horního a/nebo dolního umělého chrupu. Aby se tomu odpomohlo, musí být stoličky usazeny tak daleko do prostoru jazyka, že vnější tlakem zatěžované žvýkací výstupky stojí přinejmenším na středu nosného hřebenu čelistní kosti, což ale na druhou stranu zjevně zmenšuje prostor jazyka. Kontakt vnějších lícních žvýkacích výstupků by sice mohl být zrušen, aby se přeložila žvýkací síla na vnitřní jazykové výstupky, což by ale znemožňovalo nebo přinejmenším ztěžovalo vytvarování a protilehlé postavení třenových zubů za nepřítomnosti žvýkaným soustem stabilizovaného kluzného kontaktu při postranních pohybech a částečně při pohybech směrem dopředu spodní čelisti, jak je požadováno pro dvoustrannou rovnováhu.

Protože se stoličky při rozmělňování'potravy dostávají pod funkční tlak, není možné opominout stabilitu při jednostranném zatížení. Na druhou stranu vznikají mezi jednotlivými jídly a rovněž v noci během spánku částečně intenzivní funkční kontakty zubů bez. mezi nimi ležícího žvýkaného sousta.

Pro odstranění v předcházejícím popisu zmiňované nevýhody vznikly stoličky podle konstrukce, označované jako Typ 2 (podle A. Gerber, srovnej, například, patenty CH-405601, US-3305926 a CH607686), u kterých zůstává zajištěna dvoustranná rovnováha a přitom umělé chrupy přiléhají polohově stabilně a rovnoměrně na podklad, to jest na hřebeny čelistních kostí. Z důvodů stability budou ke žvýkání používány převážně k jazyku přivrácené jazykové/orální, vnitřní horní žvýkací výstupky horních stoliček ve funkčním záběru do spodního centrálního žvýkacího důlku stoliček nebo do žvýkacího důlku, vytvořeného společně • · • *

dvěma stoličkami, přičemž žvýkací výstupky jsou v podstatě kulovité a odpovídající žvýkací důlek je v podstatě ve tvaru duté koule, takže při libovolném naklonění stoliček se (vzhledem ke vzpřímeně stojícímu nosiči umělého chrupu) vytvoří stále vertikální silová přímka. Vnější lícní žvýkací výstupky horních stoliček mají naproti tomu žádný nebo pouze značně zredukovaný, velmi malý a pokud možno proti vnitřku, pokud možno v blízkosti horního žvýkacího důlku ležící kontakt. Žvýkací centrum a žvýkací síly se tedy zjevně přemísťují na vnitřní ústní, směrem ke středu úst, ne vně horního a spodního hřebene čelistních kostí, to jest ne vně žvýkací tlak nesoucích, kostních podkladů, neboť žvýkací síly, které působí vně od středu horní a spodního hřebene čélistní kosti, by mohly způsobit sklopení jednotlivých umělých chrupů. Tlak nahoru - ven, proti hořejšku, šikmo ven - dolů nakloněných lícních žvýkacích výstupků horních stoliček odpadá zcela nebo je přinejmenším značně omezen. Tak se, oproti konstrukci Typu 1, zjevně získá prostor jazyka bez ztráty stability pod žvýkacím tlakem. Reliéf stoliček odpovídá, ovšem s částečně zjevnými odchylkami, v podstatě původní přirozené předloze.

Protože při obvykle jednostranném žvýkání na počátku ještě velké a pevné žvýkané sousto neumožňuje kontakt stoliček, budou proti sobě vnější lícní žvýkací výstupky postaveny mimo kontakt, což se označuje jako jazyková okluze.

Při bočních pohybech spodní čelisti za nepřítomnosti žvýkaného sousta zůstávají všechny stoličky vzájemně ve stálém kontaktu (dvoustranná rovnováha), přičemž pouze vnitřní jazykové žvýkací výstupky mají kontakt s protilehlým ·· *·4 • · • · 4 • · ·« • · · 4 • · · 4 • · · · · · 4 zubem. Horní vnější žvýkací výstupky překrývají sice spodní vnější žvýkací výstupky, ale zjevně bez kontaktu, protože by umělý chrup při existenci žvýkaného sousta mohly uvádět do sklopení.

U těchto stoliček s konstrukcí Typu 2 je nevýhodné, že jejich účinnost při kousání je menší než účinnost při kousání stoliček vytvořených s konstrukcí podle Typu 1. Funkčnost kulovitých žvýkacích výstupků ve žvýkacím důlku tvaru duté koule vede na vertikální nasměrování síly. To znamená, že, spodní zub musí stát v této silové přímce a tudíž zmenšuje prostor pro jazyk.

Kombinovaná konstrukce z Typu 1 a Typu 2 vyplývá, například, z konstrukce podle Η. P. Foser, která umožňuje klasickou polohu okluze, jako je tomu u konstrukce Typu 1, i jazykovou okluzi, jako je tomu u konstrukce Typu 2, a konstrukce podle H. Schroder (srovnej například patent CH-161975) pro jednu stoličku, u které žvýkací důlky nahoře· a aktivní žvýkací výstupky dole jsou vestavěny do každého umělého chrupu, přičemž tento tvar není anatomický, ale také není plochý, jako konstrukce Typu 3, popsané v následujícím popisu.

U konstrukce Typu 3 je hlavní myšlenkou prostřednictvím plochých žvýkacích ploch nevytvořit při pohybech spodní čelisti žádné překážky. Žvýkací plochy spodních stoliček a/nebo horních stoliček přitom již neodpovídají původním přirozeným stoličkám (ne-anatomické stoličky), nýbrž tyto odpovídající žvýkací plochy takovýchto stoliček jsou ploché. Stoličky tudíž nemohou být nastaveny úplně na všechny pohyby spodní čelisti a drženy v- protilehlém ··· · ·· (dvoustranném) kontaktu. Vždy se bude kontakt ztrácet buď na vnitřní nebo na vnější straně.

U anatomicky vytvarovaných umělých stoliček konstrukce podle Typu 1 a Typu 2 stojí ústní vnitřní žvýkací výstupky stoliček v naproti ležícím, protikladném žvýkacím důlku ve funkčním záběru (okluzi nebo jinak skusu), přičemž tyto žvýkací výstupky mohou být na stoličkách v umělém chrupu horní čelisti tak i na stoličkách umělého chrupu dolní čelisti a odpovídající žvýkací důlek leží buď centrálně v protilehlém zubu nebo je vytvořen dvěmi vzájemně vedle sebe ležícími stoličkami. Takováto konstrukce žvýkacích výstupků a žvýkacích' důlků vytváří při jejich protilehlém funkčním záběru silový vektor.

V ideálním případě dopadá pří centrálním funkčním kontaktu každé dvojice stoliček (nebo také mezi třemi stoličkami) vždy hodní a spodní silový vektor namáhaných stoliček (vlevo nebo vpravo v ústní dutině) na střed nesoucího dásňového hřebenu. Dásňový hřeben, ve kterém původně pevně stály původní přirozené stoličky, je u bezzubých nosným podkladem pro umělé chrupy,. Probíhá-li průmět silového vektoru zubů umělého chrupu pod žvýkacím zatížením nahoru nebo dolů vně nosného hřebene čelistní kosti, pak se naklápí příslušný umělý chrup, když žvýkací tlak vzniká. To se týká jak jednotlivé pod žvýkacím tlakem stojící stoličky, tak i všech pod zatížením stojících stoliček umělého chrupu.

Při pohledu zpředu (příčném) stojí v oblasti stoliček horní hřeben čelistní kosti proti spodnímu hřebenu čelistní kosti v převážné většině případů přesazen stranově dovnitř, vždy podle stupně úbytku (atrofie) čelistní kosti. Pro • · zabránění sklopení horního umělého chrupu musí vnitřní žvýkací výstupky nebo žvýkací důlky horních stoliček stát v ideálním případě vertikálně pod středem hřebene čelistní kosti. V důsledku toho stojí, což je podmíněno kolmo/vertikálně probíhajícím silovým vektorem, spodní stoličky s jejich funkčními centry (žvýkací důlky nebo žvýkací výstupky) značně uvnitř vzhledem k hřebenu čelistní kosti. Tím se ve všech případech zužuje prostor pro jazyk u spodního umělého chrupu, což překáží pacientům při řeči a při žvýkání. Aby se získalo více místa pro jazyk, bylo by výhodné obrácení vertikálně orientovaného silového vektoru ve směru dále vně stojícího spodního hřebene čelistní kosti. To znamená orientování silového vektoru podél tak zvané mezidásňové přímky, která představuje myšlenou spojovací přímku od středu hřebene čelistní kosti nahoře ke středu . hřebene čelistní kosti dole a odchyluje se přibližně o 10° až 15° od vertikály. Jednotlivá stolička (zpravidla spodní stolička) se potom může usadit na hřebenu čelistní kosti odpovídajícím způsobem dále vně na lícní části, aniž by byla nepříznivě ovlivněna stabilita horního nebo dolního umělého chrupu.

V bočním (sagitálním) pohledu stoličky, vždy podle tvaru hřebenu čelistní kosti a stupně úbytku čelistní kosti, která nese umělý chrup, přečnívají šikmou, dopředu nakloněnou rovinu, aby tak více než hřeben čelistní kosti vystupovaly přirozeně dozadu - nahoru. Úbytky na čelistní kosti mohou tento problém značně zvýraznit. Pod žvýkacím tlakem sklouzává umělý chrup směrem dopředu na této šikmé rovině. Také zde umožňuje pouze pozměněná, od vertikály se odchylující, dozadu dolů obrácená silová přímka zatížit stoličky trvalým

4 4 4

4 4 444 «4- 44

4 4 44 Í 444 4

44 « 4 4 44

444 44 · 444444 žvýkáním. Teprve když silový vektor je vzhledem k hřebenu spodní čelistní kosti pod pravým úhlem nebo pod ostrým dozadu orientovaným úhlem, nevzniká sklouzávání spodního umělého chrupu směrem dopředu.

Pro optimální nasměrování silového vektoru potřebuje konstrukce Typu 1 klasickou okluzi se záběrem všech žvýkacích výstupků do každého jednoho žvýkacího důlku, to jest se záběrem k jazyku přivrácených orálních/jazykových žvýkacích výstupků horních stoliček do odpovídajícího žvýkacího důlku spodních stoliček a současně se záběrem k tváři přivrácených lícních žvýkacích výstupků spodních stoliček do odpovídajícího žvýkacího důlku horních stoliček. Není tudíž možné, aby pro jeden daný žvýkací výstupek jedné dané stoličky byl silový vektor, vznikající při žvýkacím zatížení, jak v bočním směru dovnitř/k jazyku nebo ven/k tváři tak i v sagitálním směru dozadu/distálně nebo dopředu/mesiálně jednotlivě nebo kombinovaně a vždy nezávisle na druhém žvýkacím výstupku této stoličky, popřípadě zúčastněných stoliček, orientován v optimálním směru, neboť k tomu postrádá potřebný konstrukční stupeň volnosti. Sklouzávání spodního umělého chrupu dopředu může být částečně zabráněno prostřednictvím dodatečného naklonění stoličky až do paralelního směru s nesoucím hřebenem čelistní kosti. K tomu bude ale vnější lícní žvýkací výstupek potřebovat, aby stál v pevném záběru se spodním žvýkacím výstupkem, neboť pouze s vnitřním žvýkacím výstupkem ve funkčním záběru do odpovídajícího žvýkacího důlku je dosažitelné natočení silového vektoru nedostatečné.

Naproti tomu nemůže konstrukce Typu 2 vůbec vést na správnou orientaci silového vektoru, protože aktivní kulovitý

žvýkací výstupek vytváří přes naklonění obou stoliček v odpovídajícím žvýkacím důlku, tvaru duté koule, trvale vertikální silovou přímku. Vnější lícní žvýkací výstupky nemohou být přitaženy pro opravu orientace silového vektoru, neboť nesmí přijít do kontaktu, protože by ohrozily příčnou rovnováhu.

Cílem předkládaného vynálezu je tudíž navrhnou u konstrukcí Typu 1 nebo Typu 2 nebo u kombinovaných konstrukcí z Typu 1 a 2 zlepšení konstrukce, které umožní dosáhnout θ přeorientování žvýkací síly v příčném a sagitálním směru při použití pouze jednoho žvýkacího výstupku v jeho odpovídajícím žvýkacím důlku. Jak v předním tak i v bočním pohledu má být zajištěno kontrolované naklopení silových vektorů žvýkáním zatížených stoliček. Příčné a sagitální přeorientování silových vektorů má probíhat bez funkčního využití vnějších lícních žvýkacích výstupků, nýbrž má být dosaženo jedině s každým jednotlivým vnitřním ústním žvýkacím výstupkem. Stojí-li dva vnitřní ústní žvýkací výstupky ve funkčním záběru s protilehlým zubem, pak může být naklonění silových.

θ vektorů způsobeno každým žvýkacím výstupkem jednotlivě nebo oběma žvýkacími výstupky společně.

Podstata vynálezu

Pro vyřešení shora uvedeného cíle spočívá podle předkládaného vynálezu podstata umělých stoliček pro snímatelný umělý chrup typu, který byl popsán v úvodu, v kombinaci znaků definovaných v patentovém nároku 1. Výhodná provedení předkládaného vynálezu jsou definována v závislých patentových nárocích.

'}

Vynález tedy spočívá v tom, že ze vzájemně odpovídajících plošek žvýkacího výstupku a žvýkacího důlku nejméně jedna dvojice plošek, které leží směrem ven/k tváři a/nebo směrem dozadu/distálně sestává ze v podstatě velkoplošných plošek než k nim v protináklonu ležící plošky.

Ve výhodném provedení spočívá podstat vynálezu v tom, že ze vzájemně odpovídajících plošek žvýkacího výstupku a žvýkacího důlku nejméně jedna dvojice plošek, které současně leží směrem ven/k tváři a/nebo směrem dozadu/distálně sestává ze v podstatě velkoplošných plošek než k nim v protináklonu ležící plošky.

Výhodně z velkoplošných plošek vystupuje jedna ploška v podstatě směrem ven a druhá ploška v podstatě směrem dozadu, zatímco z menších plošek vystupuje jedna ploška v podstatě směrem dovnitř a druhá ploška v podstatě směrem dopředu.

Předkládaný vynález, který je definován v patentových nárocích, vede na zlepšení, pokud se týká prostoru pro jazyk a stability při žvýkání. Prostřednictvím úmyslně velkoplošně vytvořeného kontaktu mezi horními a spodními ve skusu stojícími stoličkami a prostřednictvím cíleného naklonění v kontaktu stojících plošek horních a spodních stoliček mohou být výsledné silové vektory v příčném a sagitálním směru nakloněny do vždy žádaného směru a sice volitelně pouze v příčném nebo pouze v sagitálním nebo kombinovaně v příčném a sagitálním směru. To se vztahuje na průmět silových vektorů do roviny jak předního (příčného) pohledu tak i bočního (sagitálního) pohledu a bude to dosaženo prostřednictvím jediného záběru pouze jednoho žvýkacího výstupku do jednoho příslušného žvýkacího důlku. Stojí-li více žvýkacích výstupků » · « ···· ·« jednoho zubu ve funkčním záběru, pak se naklonění silových vektorů dosáhne bez záběru destabilizovaných vnějších lícních žvýkacích výstupků od každého vnitřního ústního žvýkacího výstupku jednotlivě nebo od obou vnitřních ústních žvýkacích výstupků společně. Tak je žvýkací síla ve velké většině případů lépe orientována proti umělý chrup nesoucímu hornímu nebo spodnímu hřebenu čelistní kosti, což vede na značné zlepšení stability horního a dolního umělého chrupu. Vnější žvýkací výstupky zůstávají přitom vědomě mimo funkci. Bez nevýhodného působení zůstává mezi levou a pravou řadou stoliček více prostoru pro jazyk, tudíž ..nebude bráněno dynamickým žvýkacím pohybům. V předním (příčném) pohledu se lze častěji vyhnout křížovému kousnutí. V bočním (sagitálním pohledu) bude dosaženo lepšího přítlaku spodního umělého· chrupu proti šikmému hřebenu čelistní kosti a bude možné zabránit typickému sklouzávání žvýkáním zatíženého umělého chrupu dopředu na šikmý podklad (přinejmenším až do známého úhlu naklonění).

Mají-li zuby více než jeden aktivní žvýkací výstupek, pak může být požadovaného účinku dosaženo prostřednictvím každého jednotlivého žvýkacího výstupku nebo společně prostřednictvím více žvýkacích výstupků.

V následujícím popisu bude předkládaný vynález podrobněji vysvětlen prostřednictvím příkladu provedení ve spojení s odkazy na připojené výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Obr.l znázorňuje umělé stoličky a přiléhající část hřebenu čelistní kosti v předním (příčném) pohledu v řezu; a · · 4

4 4 4 4

4 4 4 4 • 44 ·· · ·4

4' 4 4

4 4

444 ·♦·

4 ·· ··

Obr. 2 znázorňuje umělé stoličky a přiléhající část hřebenu čelistní kosti podle obr. 1 v bočním (sagitálním) pohledu v řezu.

Příklady provedení vynálezu

V následujícím popisu bude pro názorné vysvětlení, ale bez jakéhokoliv omezení předkládaného vynálezu na zde popisovaný příklad provedení, znázorněna na .obr. I v předním pohledu v řezu horní umělá stolička 1 a dolní umělá stolička

2.. Nad ní, popřípadě pod ní, je znázorněi viditelný horní respektive dolní hřeben 3. respektive 4. čelistní kosti. Samozřejmě jsou umělé stoličky i a 2 zapuštěny vždy do horního respektive dolního tělesa PÍ a P2 umělého chrupu, které se nachází vždy mezi umělou stoličkou i respektive 2. a odpovídajícím hřebenem 3. respektive 4. a nese stoličku na odpovídájícím hřebenu čelistní kosti.

Spojovací přímka 5. spojuje oba hřebeny 3. a 4. čelistních kostí podél tak zvané mezidásňové přímky a ukazuje přitom požadovaný směr skutečného silového vektoru..

Žvýkací výstupek 6 horní umělé stoličky i a žvýkací důlek 7. dolní umělé stoličky 2. mají vzájemně proti sobě ležící, velkoplošné a v podstatě rovinné plošky 8. respektive 9, které díky jejich naklonění vzhledem k vertikále (ve vztahu ke vzpřímeně stojícímu nosiči umělého chrupu) a jejich rozloze vytvářejí hlavní silový vektor 10 požadované orientace přibližně paralelně se spojovací přímkou 5..

Aby se zabránilo volnému sklouzávání na dolní umělé stoličce 2, je na žvýkacím důlku 7. dolní stoličky 2 vytvořena pomocná ploška 11, která nabízí oporu ve směru dovnitř (k jazyku) . Kontakt pomocné plošky 12 žvýkacího výstupku 6. horní _»· ··*» • 4 ·

4

4 4 • 44« 4 4

4 »

4

4 4 4

4 ι· 4 44 4 stoličky £ s touto pomocnou ploškou 11 je přibližně bodový, to jest s menší dotykovou plochou, aby tak vytvářel pokud možno slabou sílu znázorněnou pomocným silovým vektorem 13. Čím menší tento kontakt je, tím méně se tímto uspořádáním ovlivní působení velkoplošného kontaktu vnějších plošek.

Pro stabilitu umělého chrupu relevantní výsledný silový vektor 14 vyplývá ze součtu obou silových vektorů 10 a 13 měl by být v ideálním případě paralelně orientován s mezidásňovou spojovací přímkou 5..

¹⁰

Naklonění obou plošek 8., 1 je vytvořeno tak, že není zabráněno přirozeným pohybům do strany, ale současně zůstávají podepřeny.

Tímto způsobem se zajistí správné příčné vystředění.

-]_5 dolních stoliček vzhledem k horním stoličkám.

V bočním pohledu v řezu na obr. 2 má dolní stolička 21 zjevně dozadu - nahoru vystupující plošku 23. Velkoplošně stojí naproti zadní část protilehlého žvýkacího výstupku horní stoličky 22 s její ploškou 24 . Vzniká tak hlavní silový vektor 25, který probíhá v podstatě pod pravým úhlem vzhledem ke kontaktním ploškám 23 a 24 dozadu - dolů (a nahoru dopředu). Aby se rovněž zde zabránilo nekontrolovanému vzájemnému stranovému posunutí obou stoliček, je potřebný malý pomocný kontakt pomocných plošek 26, 27 horní respektive dolní stoličky 22 respektive 21, který stojí v protisměru vzhledem k velké kontaktní ploše. Čím menší je tento pomocný kontakt, popřípadě tyto pomocné plošky 26 a 217, a tím vznikající pomocný silový vektor 28., tím méně toto uspořádání ovlivňuje působení velkoplošného kontaktu zadních plošek 23 a

24. Pro stabilitu umělého chrupu je opět relevantní výsledný ·' 4 4 · 4

4·9·

4 4 • 4

44

4 · ΐ

4 4 4 silový vektor 29., který je výsledným součtem obou silových vektorů 25 a 2 9. Pokud tento výsledný silový vektor 29 svírá s nosným hřeben čelistní kosti méně než 90°, nezpůsobuje sklouzávání umělého chrupu 30 dopředu.

Dvě velkoplošné plošky 8. a 24 a dvě pomocné plošky 12 a 26 žvýkacího výstupku 6 na jedné straně a dvě velkoplošné plošky 9. a 23 a dvě pomocné plošky 11 a 27 na druhé straně jsou vzájemně tak orientovány a dimenzovány, že se sbíhají v podstatě v jednom společném bodu a tím orientují výsledný silový vektor v podstatě ve směru mezidásňové spojovací přímky 5. na žvýkacím výstupku 6. a na žvýkacím důlku 7. se podílejících umělých stoliček -1 a 22 a'také 2 a 21.

Tímto způsobem se zajistí správné sagitální vystředění spodních stoliček vzhledem k horním stoličkám.

Obě popsané korektury silových vektorů (příčná a sagitální) mohou být použity vždy podle požadavků okolností jednotlivě nebo kombinovaně v jednotlivých nebo ve více stoličkách. Rovněž jsou stejným způsobem použitelné nejen pouze pro stoličky, ale rovněž pro třenové zuby nebo dokonce pro přední zuby. Žvýkací důlek může být vytvořen centrálně v jedné stoličce nebo může být vytvořen prostřednictvím dvou stoliček. Jedna stolička může mít také více kontaktů mezi takovýmto způsobem vytvořenými žvýkacími výstupky a žvýkacími důlky, například u stoliček se dvěma ústními (vnitřními) žvýkacími výstupky.

Podle stejného principu je vždy podle požadavků jednotlivého případu rovněž možné dosáhnout korektury silového vektoru, která je nasměrována v protisměru vzhledem k v předcházejícím popisu popsané korektuře silového ·· ♦»·· ·· ♦··· ·· • · · · · · · · · • · · · · · · • ♦ ·· · · · >·· ······ · ···· ·· 9.9 9 9 9 vektoru, to jest směrem ven - nahoru a/nebo směrem dolů dopředu.

S předkládaným vynálezem je rovněž možné, u průmyslově hromadně vyrobených zubů umělých chrupů zlepšit směrování a kontrolu silových vektorů od dříve vertikálních účinků (konstrukce Typu 2) nebo dokonce od nevyrovnané orientace (konstrukce Typu 1). Současně se zlepšenou stabilitou umělých chrupů lze dosáhnout většího prostoru pro jazyk.

Zastupuje :

4 ·*·· ♦· 4444 • 4

4

4444

44

4 4 4

444 444

4

44

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Umělé stoličky pro snímatelný umělý chrup, u kterého jsou stoličky upevněny prostřednictvím tělesa umělého chrupu, na hřebenu čelistní kosti nosiče umělého chrupu a u kterého jedna stolička má nejméně jeden žvýkací výstupek, který při skousnutí s jemu přiřazeným, k němu naproti uspořádaným žvýkacím důlkem přichází do záběru, přičemž .tento žvýkací důlek je volitelně vytvořen na jednotlivé stoličce nebo je vytvořen prostřednictvím spolupráce více stoliček, a přičemž žvýkací výstupek a žvýkací důlek mají vzájemně odpovídající v podstatě rovinné plošky, z nichž nejméně dvě vzájemně k sobě přiléhají, když je při skousnutí žvýkací výstupek v záběru se žvýkacím důlkem, vyznačující se· tím, že ze vzájemně odpovídajících plošek žvýkacího výstupku (6) a žvýkacího důlku (7) nejméně jedna dvojice plošek, které leží směrem ven/k tváři, což jsou plošky (8, 9), a/nebo směrem dozadu/distálně, což jsou plošky (24, 23), sestává ze v podstatě velkoplošných plošek než k nim v protináklonu ležící plošky (12, 26/ 11, 27).
2. Umělé stoličky podle nároku 1, vyznačuj ící se t í m , že ze vzájemně odpovídajících plošek žvýkacího výstupku (6) a žvýkacího důlku (7) nejméně jedna dvojice plošek, které současně leží směrem ven/k tváři a/nebo směrem dozadu/distálně, tedy z plošek (8, 24; 9, 23), sestává ze v podstatě velkoplošných plošek než k nim v protináklonu ležící plošky (12, 26; 11, 27).
3. Umělé stoličky podle jednoho z nároků 1 až

2,vyznačující se tím, že z velkoplošných plošek (8, 24; 9, 23) vystupuje jedna ploška (8; 9) v φφ ΦΦΦΦ

Φ · φ φ · ·' φ φ) φ φ φφφ φφ ·· φφ ΦΦΦΦ φφφ · φ φ ΦΦΦΦ φ φ φφφ φφφ φ φ φ φ φ φ φφ podstatě směrem ven a druhá ploška (24; 23) v podstatě směrem dozadu, zatímco z menších plošek (12, 26; 11, 27) vystupuje jedna ploška (12; 11) v podstatě směrem dovnitř a druhá ploška (26, 27) v podstatě směrem dopředu.

Zastupuje :