CZ167896A3

CZ167896A3 - Glazing pane for screening solar radiation and process for producing thereof

Info

Publication number: CZ167896A3
Application number: CZ961678A
Authority: CZ
Inventors: Robert Ing Terneu; Philippe Dr Legrand; Michel Ing Hannotiau; Alain Dr Schutz
Original assignee: Glaverbel
Priority date: 1995-06-09
Filing date: 1996-06-07
Publication date: 1997-04-16
Also published as: ITTO960479A1; DE19622898A1; SE9602269D0; HUP9601586A3; FR2735123A1; PL179768B1; ES2126486A1; FR2735124B1; IT1285389B1; IL118558A; ITTO960478A1; CZ295505B6; CZ167996A3; PT101879B; SE513945C2; CZ290187B6; SE9602269L; NL1003294C2; SE9602268D0; IT1285388B1

Description

(57) Anotace:

Zasklívací panel tvořený sklovitým substrátem, nesoucím vrstvu povlaku, tvořeného oxidy cínu a antimonu v molárním poměru Sb/Sn od 0,1 do 0,5 vykazuje hodnotu solárního faktoru (FS) nižší než 70 %. Vrstva povlaku se na tento panel nanáší metodou chemického vylučování z plynné fáze ze směsi výchozích látek, která zahrnuje látku, obsahující cín a látku, obsahující antimon.

.^Tť-^ώ advokát

ISO 00 PRAHA 2, Málkova S

Zasklívací panel pro odstínění slunečního jeho záření a

I ’^d . OH3AOlSÁW0yd í avy o ₍ “ t

Oblast techniky

Vynález se týká zasklívacího panelu pro odstínění slunečního záření a způsobu jeho přípravy.

Dosavadní stav techniky

6 |ΙΙΛ '7 l 01§0Q r ς o κ 5 ⁿ •f-3

Odrazné transparentní zasklívací panely s regulovaným prostupem slunečního záření se staly vhodným materiálem pro architekty, kteří je používají pro vnější fasády budov. Estetická kvalita těchto panelů spočívá ve schopnosti zobrazovat v odrazu svoje bezprostřední okolí a vzhledem k tomu, že jsou k dispozici ve velkém množství barev, poskytují řadu příležitostí ke vhodným architektonickým řešením. Tyto panely mají rovněž svoje technické výhody, neboť poskytují obyvatelům budov ochranu proti slunečnímu záření tím, že tyto panely odrážejí a/nebo absorbují toto sluneční záření a u osob, vyskytujících se v budově, tak eliminují účinek oslnění v důsledku intenzivního slunečního svitu a poskytují tak účinné odstínění před prudkým světlem, čímž zlepšují vizuální pohodlí a snižují únavu očí.

Z technického hlediska je žádoucí, aby tyto zasklívací panely nepropouštěly příliš velký podíl celkově dopadajícího slunečního záření, a aby tedy uvnitř těchto budov nedocházelo při slunečném počasí k nadměrnému vzestupu teploty. Prostup celkově dopadajícího slunečního záření je možno vyjádřit tak zvaným solárním faktorem. V tomto textu se termínem solární faktor míní součet celkové energie přímo propuštěné a energie, která je absorbována a opětně vyzářena na opačné straně od energetického zdroje, vyjádřený jako podíl celkové radiační energie, dopadající na sklo s povlakem.

Další důležitou oblastí použití odrazných transparentních zasklívacích panelů s regulovaným prostupem slunečního záření je oblast výroby oken pro dopravní prostředky, zejména pro motorová a železniční vozidla, kde je toto použití vedeno snahou ochránit cestující před slunečním zářením. Hlavní složkou energie, kterou je nutné brát v tomto případě v úvahu, je celková energie přímo propuštěná (TE), protože energie, která je vnitřně absorbovaná a opětně vyzářená (AE), je rozptýlena v důsledku pohybu vozidla. Zásadním cílem panelů, určených pro dopravní prostředky, je tedy dosažení nízkého TE faktoru.

Vlastnosti povlečeného substrátu, které jsou diskutovány v dalším, vycházejí ze standardních definic CIE (Commission Internationale de l'Eclairage).

Standardními světelnými zdroji, uvedenými v dalším, jsou standardní světelný zdroj C a standardní světelný zdroj A, přičemž oba tyto světelné zdroje jsou definovány CIE. Standardní světelný zdroj C představuje průměrné denní světlo při teplotě barvy 6700’K. Standardní světelný zdroj A představuje záření Planckova zářiče při teplotě přibližně 2856’K.

Termín světelná propustnost (TL) značí světelný tok, propuštěný substrátem, vyjádřený jako procentuální podíl dopadajícího světelného toku.

Termín světelná odrazivost (RL) značí světelný tok, odražený od substrátu, vyjádřený jako procentuální podíl dopadajícího světelného toku.

Termín selektivita povlečeného substrátu, použitého jako stavební zasklívací panel, značí poměr světelné propustnosti vůči solárnímu faktoru (TL/FS).

Termín sytost (p) zabarvení substrátu se týká excitační sytosti, měřené pomocí standardního světelného zdroje C. Tato sytost je specifikována s pomocí lineární stupnice, na níž definovaný zdroj bílého světla vykazuje nulovou sytost, zatímco čistá barva představuje sytost 100%. Sytost zabarvení povlečeného substrátu je měřena ze strany, protilehlé vůči povlečené straně.

Termín index lomu (n) je definován v CIE International Lighting Vocabulary, 1987, strana 138.

Termín dominantní vlnová délka (λο ) značí vlnovou délku maxima ve vlnovém rozsahu propuštěném nebo odraženém povlečeným substrátem.

Termín emisivita (£) značí poměr energie, vyzářené daným povrchem při dané teplotě, vůči energii dokonalého zářiče (černého tělesa s emisivitou rovnou 1,0) při téže teplotě.

Podle dosavadního stavu techniky je známa řada technik pro vytváření povlaků na sklovitých substrátech, přičemž jednou z nich je technika pyrolýzy. Pyrolýza je všeobecně výhodná vzhledem ke schopnosti vytvářet tvrdé povlaky, které již není nutné překrývat další ochrannou vrstvou. Povlaky, vytvořené pyrolýzou, jsou potom dlouhodobě odolné vůči mechanickému opotřebení a koroznímu napadení. Předpokládá se, že tyto vlastnosti se získají zejména proto, že tento postup zahrnuje nanášení povlakového materiálu na nahřátý substrát. Pyrolýza je také všeobecně levnější, než jiné, alternativní povlékací postupy, jako je například rozprašování, zejména pokud jde o investiční prostředky na zařízení. Nanášení povlaků jinými postupy, například rozprašováním, vede současné k výrobkům velmi rozdílných vlastností, vykazujícím zejména nižší odolnost proti mechanickému opotřebení a někdy i rozdílné indexy lomu.

Pro výrobu zasklívacích panelů a pro dosažení různých vlastností, požadovaných při jejich používání, bylo navrženo velké množství povlakových materiálů. Široké použití našel v tomto směru oxid cíničitý, SnO₂, často v kombinaci s jinými materiály, jako například s oxidy jiných kovů.

Patent Velké Británie č. 1455148 popisuje metodu pyrolytického nanášení povlaku jednoho nebo více oxidů na substrát, která spočívá zejména v rozstřikování sloučenin kovů nebo křemíku, s cílem modifikovat propustnost světla, a/nebo odraz světla substrátem, nebo propůjčit substrátu antistatické vlastnosti či požadovanou elektrickou vodivost. Mezi oxidy, specifikovanými v tomto patentu, jsou zahrnuty oxid zirkoničitý ZrO₂, oxid cíničitý SnO₂, oxid antimonitý Sb₂O₃, oxid titaničitý TiO₂, oxid kobaltnato-kobaltitý Co₃0₄, oxid chromítý Cr₂O₃, oxid křemičitý SiO₂ a -rovněž tak i směsi těchto oxidů. Použití oxidu cíničítého SnO₂ je výhodné vzhledem k jeho tvrdosti a schopnosti propůjčit substrátu antistatické vlastnosti nebo požadovanou elektrickou vodivost. Patent Velké Británie č. 2078213 se týká způsobu postupného rozstřikování při pyrolytickém vytváření povlaku na sklovitém nosném materiálu, se zvláštním zaměřením na oxid cínu nebo oxid india jako na hlavní složky povlaku. Pokud je při nanášení tohoto typu povlaku použit jako prekurzor chlorid cínu, je pro zvýšení elektrické vodivosti povlaku výhodné doplnit tento prekurzor dalším prekurzorem, vybraným ze skupiny, zahrnující difluorid amonný a chlorid antimonu.

Je rovněž známo, že tam kde je povlak oxidu cínu vytvářen pyrolýzou chloridu cíničitého SnCl₄, přítomnost aditiva, jako například chloridu antimoničného SbCl_s, přímo smíšeného s chloridem cíničitým SnCl₄, zlepšuje absorpci a odraz slunečního záření v blízké infračervené oblasti.

Podstata vynálezu

Cílem uvedeného vynálezu je vytvoření zasklívacího panelu pro odstínění slunečního záření s pyrolyticky vytvořeným povlakem.

Bylo zjištěno, že ve výhodném provedení podle vynálezu může být tohoto a dalších cílů dosaženo, jestliže je pro nanesení pyrolytickěho povlaku, zahrnujícího oxidy cínu a antimonu v určitém vzájemném poměru, použita metoda chemického vylučování z plynné fáze.

Podle vynálezu je zasklívací panel tvořen sklovitým substrátem, nesoucím vrstvu povlaku, tvořeného oxidy cínu a antimomu s molárním poměrem Sb/Sn od 0,01 do 0,5, přičemž je vrstva tohoto povlaku pyrolyticky nanášena metodou chemického vylučování z plynné fáze, a tímto způsobem potažený substrát vykazuje hodnotu solárního faktoru FS nižší než 70%.

Ve výhodném provedení podle vynálezu je uvedený substrát ve formě pásu sklovitého materiálu, jako například skla nebo některého jiného pevného transparentního materiálu. Vzhledem k podílu dopadajícího slunečního záření, které je absorbováno tímto zasklívacím panelem, zejména v prostředí, ve kterém je tento panel vystaven silnému nebo dlouhotrvajícímu působení slunečního záření, dochází u těchto materiálů k tepelnému účinku na panel, což může způsobit, že je zapotřebí tento skleněný substrát v následující fázi podrobit vytvrzovacímu procesu. Odolnost těchto povlaků ovšem umožňuje umísťování těchto zasklívacích panelů povlečenou stranou orientovanou směrem k vnějšímu okolí, čímž se tepelný účinek snižuje.

Ve výhodném provedení podle vynálezu je uvedeným substrátem čiré sklo, i když v rozsahu vynálezu je rovněž použití barevných skel jako substrátu.

Molámí poměr Sb/Sn ve vrstvě povlaku dosahuje ve výhodném provedení podle vynálezu hodnoty přinejmenším 0,03, zejména výhodně potom hodnoty alespoň 0,05, což přispívá k zajištění vysokého stupně absorpce. Hodnoty tohoto molárního poměru jsou na druhé straně nižší než 0,21, a to s ohledem na potřebu dosáhnout vysokého stupně světelné propustnosti (TL) . Ve zvlášť výhodném provedení potom tento poměr dosahuje hodnot nižších než 0,15, protože při vyšších hodnotách vrstva povlaku vykazuje nadměrné vysoký stupeň absorpce, spojený navíc s nepříliš velkou selektivitou.

Substráty s vrstvou povlaku ve výhodném provedení podle vynálezu umožňují dosáhnout hodnotu světelné odrazivosti (RL) nižší než 11%. Tento nízký stupeň odrazu u stavebních zasklívacích panelů je velmi zvýhodňován architekty a při jejich použití je v blízkosti budov eliminován účinek oslnění.

Je vhodné zabránit vzájemným interakcím mezi sklovinou substrátu a vrstvou povlaku, tvořeného oxidy cínu a antimonu. Bylo například zjištěno, že při pyrolytickém vytváření povlaku oxidu cínu z chloridu cínu na substrátu, tvořeném sodnovápenatokřemičitým sklem, se v důsledku reakce skla s materiálem prekurzoru povlaku nebo s jeho reakčními produkty objevuje tendence začleňovat do struktury povlaku chlorid sodný, což u tohoto povlaku způsobuje zákal.

Ve výhodném provedení podle vynálezu je tedy mezi substrát a vrstvu povlaku, tvořeného oxidy cínu a antimonu, nanesena podkladová vrstva, omezující tvorbu zákalu. Tato zákal omezující podkladová vrstva může být vytvořena v neúplně oxidovaném stavu pyrolytickým způsobem tak, že v povlékací komoře je substrát přiveden do kontaktu s prekurzorem této podkladové vrstvy v přítomnosti takového množství kyslíku, které není dostačující pro úplnou oxidaci materiálu, tvořícího tuto podkladovou vrstvu. Výraz neúplně oxidovaný materiál je v tomto textu použit pro vyznačení suboxidu, tedy takového oxidu vícemocného prvku, v němž je tento prvek v mocentství nižším, než je mocenství nejvyšší (například oxid vanadičitý V0₂ nebo oxid titanatý TiO), a také pro vyznačení oxidického materiálu, který ve své struktuře obsahuje kyslíkové mezery, tedy například materiálu jako je SiO^, u něhož hodnota x je menší než 2 a který může mít obecnou strukturu oxidu křemičitého SiO₂, přičemž ale nese v této struktuře mezery, které by v oxidu křemičitém byly zaplněny kyslíkovými atomy.

Ve výhodném provedení podle vynálezu je jako podkladová vrstva, omezující tvorbu zákalu, použita vrstva obsahující oxid křemíku o geometrické tloušťce přibližně 100 nm. Přítomnost oxidu křemíku jako podkladové vrstvy na sodnovápenatokřemičitém skle se zejména výhodně projevuje inhibováním migrace sodíkových iontů ze skla směrem do vrstvy povlaku, tvořeného oxidy cínu a antimonu, přičemž k tomuto inhibování dochází jak v průběhu vytváření této zmíněné svrchní vrstvy tak i při následném zpracování při vysoké teplotě a rovněž tak bez ohledu na to zdali tato migrace sodíkových iontů probíhá difúzí nebo jiným mechanismem.

Tato podkladová vrstva může případně také zastávat funkci antireflexního podkladu, jako například podkladová vrstva tvořena oxidovaným hliníkem a vanadem, která je popsaná v patentu Velké Británie č. 2248243.

Zasklívací panely v provedení podle vynálezu vykazují hodnotu solárního faktoru nižší než 70%, ve výhodném provedení nižší než 60% a v některých případech nižší než 50%. Hodnoty solárního faktoru nižší než 60% jsou zejména výhodné v případech, kdy jsou zasklívací panely v provedení podle vynálezu umístěny povlečenou stranou směrem ven, tedy čelně vůči zdroji energie. Toto umístění všeobecně vede k výhodnějším hodnotám solárního faktoru ve srovnání s takovým umístěním, při němž je zasklívací panel orientován tak, že povlečená strana je odvrácena od zdroje energie. Potřeba hodnot solárního faktoru nižších než 50% vzniká potom tehdy, jestliže jsou tyto zasklívací panely instalovány v budovách, umístěných v takových částech světa, kde je úroveň slunečního záření velmi vysoká. Jsou-li tyto zasklívací panely použity jako posuvné střechy dopravních prostředků, mohou být požadovány dokonce ještě nižší hodnoty solárního faktoru.

Jednou z možností jak dosáhnout nižších hodnot solárního faktoru je použití barevných skel, která jsou běžně využívána jak ve stavebnictví, tak při výrobě dopravních prostředků. Pokud jsou tedy srovnávány účinnosti vrstev povlaků, je přitom nutné vzít v úvahu jakékoli rozdíly mezi typy skel, na něž jsou tyto vrstvy nanášeny. Jestliže tedy například vrstva povlaku v provední podle vynálezu, nanesená na čirém skle, poskytla hodnotu solárního faktoru 63%, potom ekvivalentní vrstva povlaku, nanesená na zeleně zbarveném skle, měla hodnotu solárního faktoru 44,5%.

Je rovněž žádoucí, aby zasklívací panely propouštěly rozumný podíl viditelného světla a umožňovaly tak přirozené osvětlování vnitřních částí budov nebo dopravních prostředků a současně i umožňovaly osobám uvnitř těchto budov nebo dopravních prostředků výhled ven. Je tedy výhodné zvýšit selektivitu vrstvy povlaku, což znamená zvýšit poměr propustnosti vůči solárnímu faktoru tak, aby selektivita byla pokud možno co nejvyšší.

Ve výhodném provedení podle vynálezu se hodnoty světelné propustnosti (TL) zasklívacích panelů pohybují mezi 40% a 65%, což ovšem neomezuje možnost použití zasklívacích panelů s hodnotami světelné propustnosti, nižšími než 40%, při výrobě střešních panelů, například posuvných střech dopravních prostředků.

Ve výhodném provedení podle vynálezu má vrstva povlaku, tvořeného oxidy cínu a antimonu, tloušťku v rozmezí od 100 nm do 500 nm. Silné vrstvy oxidů cínu a antimonu, zejména takové vrstvy, které mají nízký molární poměr Sb/Sn, propůjčují potom těmto zasklívacím panelům výhodnou kombinaci nízkého solárního faktoru (FS) a nízké emisivity.

Další způsob, kterým lze zasklívacímu panelu propůjčit tuto výhodnou kombinaci, spočívá v tom, že na vrstvu, tvořenou oxidy cínu a antimonu v provedení podle vynálezu, je nanesena vrstva aditivovaného oxidu cínu, vykazující nízkou emisivitu, například vrstva oxidu cínu aditivovaného fluorem. Tento způsob ovšem přináší nevýhodu, spočívající v nutnosti nanášet další dodatečnou vrstvu, což je časově náročné a současně i drahé.

Další způsob, kterým lze dosáhnout výhodné kombinace nízkého solárního faktoru a nízké emisivity, spočívá ve vytvoření vrstvy, tvořené oxidy cínu a antimonu, s tím, že tato vrstva obsahuje aditivum, jako například fluor.

Patent Velké Británie č.2200139 popisuje například způsob vytvoření pyrolytického povlaku oxidu cínu, spočívající v nastřikování roztoku, který navíc, vedle prekurzoru, obsahujícího cín, zahrnuje také sloučeniny, jejichž přítomnost vede k výslednému povlaku, obsahujícímu fluor a přinejmenším jeden prvek vybraný ze skupiny, zahrnující antimon, arzén, vanad, kobalt, zinek, kadmium, wolfram, telur, mangan.

Je tedy například možné vytvořit povlak z výchozích látek, obsahujících cín, antimon a fluor v poměru Sb/Sn = 0,028, F/Sn = 0,04. Bylo ovšem zjištěno, že přítomnost fluoru se spíše než účinným snižováním emisivity projevuje zřejmou nevýhodou, spočívající v bránění začleňování antimonu do struktury povlaku. Vznikne-li tedy například z výchozích látek, obsahujících antimon a cín v poměru Sb/Sn = 0,028, povlak s výsledným poměrem Sb/Sn přibližně 0,057, potom ze stejných výchozích látek, k nimž byla navíc přidána výchozí látka, obsahující fluor tak, že poměr F/Sn = 0,04, byl vytvořen povlak, v němž výsledný poměrem Sb/Sn činil přibližně 0,038.

Ve výhodném provedení podle vynálezu je tedy současně dosažena hodnota solárního faktoru (FS) nižší než 60%, emisivity nižší než 0,4 (v zejména výhodném provedení nižší než 0,3), a světelné propustnosti (TL) vyšší než 60%.

Výrobek s naneseným povlakem potom tedy splňuje dvě důležité funkce. V zimním období udržuje, vzhledem ke své nízké emisivitě, teplo uvnitř budov, v letním období potom, v důsledku nízkého solárního faktoru, omezuje průchod sluneční energie do vnitřních částí budov, čímž zabraňuje nadměrnému vzestupu teploty uvnitř těchto vnitřních částí. Tohoto cíle je ve výhodném provedení podle vynálezu dosaženo při použití povlaků, u nichž se poměr Sb/Sn pohybuje mezi 0,01 a 0,12, nejlépe mezi 0,03 a 0,07, a jejichž tloušúka se pohybuje mezi 100 nm a 500 nm, například mezi 250 nm a 450 nm.

Ve výhodném provedení podle vynálezu je vrstva povlaku, tvořeného oxidy cínu a antimonu, orientována směrem k vnějšímu okolí a zasklívací panel nese pouze jednu takovouto vrstvu povlaku, tvořeného oxidy cínu a antimonu.

Pro dosažení určitých výhodných optických vlastností je ovšem možné nanést jednu nebo více dalších povlakových vrstev, ač už pyrolýzou nebo jinými způsoby nanášení povlaků. Je ovšem zapotřebí vzít v úvahu, že vrstva povlaku, tvořeného oxidy cínu a antimonu, pokud je nanesena pyrolýzou, vykazuje dostatečnou mechanickou trvanlivost a chemickou odolnost na to, aby mohla být orientována směrem k vnějšímu okolí.

Zasklívací panely v provedení podle vynálezu mohou být instalovány jednotlivě nebo ve vícenásobném uspořádání.

Zatímco vnějšímu okolí vystavené zasklívací panely, u nichž byla vrstva povlaku nanesena jiným způsobem než pyrolýzou, mohou být instalovány povlečenou stranou orientovanou směrem dovnitř, takže tato povlečená strana není vystavena nepříznivému působení počasí, které by jinak mohlo omezovat životnost těchto panelů působením nečistot, mechanickým poškozováním a/nebo oxidací, pyrolyticky vytvořené povlaky všeobecně vykazují větší mechanickou odolnost a mohou proto být vystaveny atmosférickému působení. Zasklívací panely v provedení podle vynálezu jsou rovněž vhodné k použití při výrobě vrstvenného skla, v němž mohou být začleněny například tak, že povlečená strana tvoří vnitřní povrch vrstvy skla, orientované směrem do vnějšího okolí.

V provedení podle vynálezu spočívá postup výroby zasklívacího panelu v nanesení vrstvy, tvořené oxidy cínu a antimonu, metodou chemického vylučování z plynné fáze, a to ze směsi výchozích látek na sklovitý substrát, přičemž je tato směs výchozích látek tvořena látkou, obsahující cín a látkou, obsahující antimon, s tím, že molámí poměr Sb/Sn v této směsi výchozích látek leží v rozmezí 0,01 až 0,5 a tímto způsobem povlečený substrát vykazuje hodnotu solárního faktoru FS nižší než 70%.

Pokud je žádoucí nanášet pyrolytický povlak na ploché sklo, je toto nejvýhodněji proveditelné bezprostředně po j eho výrobě. Nanášení povlaku ihned po výrobě skla přináší ekonomický užitek, daný skutečností, že toto sklo nemusí být, pro zdárný průběh pyrolytických reakcí, znovu nahříváno a současně má takto získaný povlak vyšší kvalitu, protože je povrch skla před naneseném povlaku čerstvý. Ve výhodném provedení podle vynálezu je proto materiál, tvořící výše zmíněný podkladový prekurzor, přiveden do kontaktu se svrchní čelní plochou nahřátého skleněného substrátu, tvořeného čerstvě vytvořeným plochým sklem.

Zasklívací panely v provedení podle vynálezu mohou tedy být vyrobeny následujícím způsobem. Každý krok tvorby pyrolytického povlaku může být prováděn při teplotě přinejmenším 400®C, nejlépe potom při teplotách od 550°C do 750°C. Vrstvy povlaků mohou být vytvářeny na skleněných tabulích, které se pohybují v tunelové peci, nebo na skleněných pásech v průběhu jejich výroby, kdy mají ještě dostatečnou teplotu. Vrstvy povlaků mohou být vytvářeny na svrchní čelní straně skleněného pásu, a to bud' uvnitř chladící pece, umístěné následně za zařízením, vyrábějícím tento skleněný pás, nebo uvnitř plovákové nádržky, přičemž tato plave v lázni roztaveného cínu.

Vrstvy povlaku jsou nanášeny na substrát metodou chemického vylučování z plynné fáze (CVD) . Tato metoda je zvlášť výhodná, neboť umožňuje tvorbu povlaků stejnoměrné tloušťky a složení, přičemž tato stejnoměrnost povlaku je zejména důležitá tam, kde má být povlak nanášen na velkou plochu. Metoda chemického vylučování z plynné fáze nabízí, ve srovnání s pyrolytickými metodami, používajícími jako výchozí reakční látky rozstřikované kapaliny, mnoho výhod. Při použití těchto rozstřikovacích metod je totiž obtížné jak kontrolovat proces vypařování, tak i získat povlaky rovnoměrné tloušťky. Postupy pyrolytické přeměny roztřikovaných kapalin jsou navíc v podstatě omezeny na získávání povlaků, obsahujících oxidy jako oxid křemičitý SnO₂ a oxid titaničitý TiO₂. Rozstřikováním kapalin je rovněž obtížné vytvořit povlaky, složené z více vrstev, protože nanesení každé jednotlivé vrstvy způsobí výrazné ochlazení materiálu substrátu. V neposlední řadě je metoda chemického vylučování z plynné fáze více úsporná z hlediska spotřeby surovin a menšího množství odpadních produktů.

Výsledný výrobek, s povlakem naneseným metodou chemického vylučování z plynné fáze, vykazuje odlišné fyzikální vlastnosti ve srovnání s výrobky, jejichž povlak byl nanesen rozstřikovacím způsobem. Je také podstatné, že na povlacích vzniklých rozstřikováním zůstávají stopy po rozstřikovaných kapičkách a rovněž tak i stopa rozstřikovací trysky, zatímco povlaky, nanesené metodou chemického vylučování z plynné fáze, tyto nedostatky nevykazují.

V provedení podle vynálezu je každý povlak vytvářen tak, že substrát je v povlékací komoře přiveden do kontaktu s nosným plynem, který obsahuje směs výchozích látek v plynném stavu. Nosný plyn s výchozími látkami je do povlékací komory přiváděn prostřednictvím jedné nebo více trysek, jejichž délka je přinejmenším rovna šířce, která má být povlečena.

Metody a zařízení k vytváření těchto povlaků jsou z dosavadního stavu techniky běžně známé, přičemž jsou popisované například ve francouzském patentu č. 2 348 166 (BFG Glassgroup) nebo ve francouzské patentové přihlášce č. 2 648 453 Al (Glaverbel). Pomocí těchto metod a zařízení je možno dosáhnout vytvoření zejména silných povlaků s výhodnými optickými vlastnostmi.

Při nanášení povlaků, tvořených oxidy cínu a antimonu se používá dvou následně zařazených trysek. Směs výchozích látek, zahrnující látku, obsahující cín a látku, obsahující antimon, je přiváděna do první trysky. Tam, kde tato směs výchozích látek zahrnuje chloridy, které jsou při teplotě okolí kapalné, je tato směs při zvýšené teplotě odpařena účinkem proudu bezvodého nosného plynu. Odpařování je usnadněno atomizací těchto činidel v tomto nosném plynu. Oxidy se vytvoří tak, že molekuly chloridů jsou přivedeny do kontaktu s vodní parou, která je zaváděna do druhé trysky. Tato vodní pára je přehřátá a nástřiku je se rovněž do nosného plynu.

Ve výhodném provedení podle vynálezu je jako v podstatě inertní nosný plyn použit dusík, který je pro tento účel dostatečně nereaktivní a přitom současně ve srovnání se vzácnými plyny také laciný.

Podkladové povlaky oxidu křemičitého SiO₂ nebo oxidu křemíku SiO^ mohou být nanášeny za použití silanu SiH₄ a kyslíku, a to v souladu s postupy, specifikovanými v patentech Velké Británie č. 2234264 a č. 2247691.

V případě, kdy je skleněný substrát, nesoucí neúplně oxidovaný povlak, vystaven po dostatečně dlouhou dobu působení oxidační atmosféry, je možné očekávat že tento povlak bude vykazovat tendenci k úplné oxidaci, přičemž by došlo ke ztrátě jeho požadovaných vlastností. Takový podkladový povlak se tedy, ještě tehdy, kdy je v neúplně oxidovaném stavu a kdy je jeho substrát nahřátý, překrývá vrstvou povlaku, tvořeného oxidy cínu a antimonu, čímž je tento podkladový povlak chráněn a uchován v neúplně oxidovaném stavu. Velikost časového úseku, po který může být tento skleněný substrát, čerstvě pokrytý podkladovou vrstvou, vystaven před překrytím další vrstvou povlaku působení oxidační atmosféry, jakou je například vzduch, aniž by přitom došlo ke zhoršení vlastností této podkladové vrstvy, bude záviset na teplotě skla v průběhu působení této oxidační atmosféry a také na charakteru podkladové vrstvy.

Ve výhodném provedení podle vynálezu je výše zmíněná povlékací komora pro nanášení podkladového povlaku umístěna v redukční atmosféře. Toto opatření napomáhá ochraně této povlékací komory před pronikáním kyslíku z vnější atmosféry, a tím tak umožňuje účinnější kontrolu oxidačních podmínek v této povlékací komoře.

Kyslík, potřebný při reakcích, probíhajících při nanášení podkladové vrstvy, může být přiváděn ve formě Čistého kyslíku, což ovšem zvyšuje nezbytné náklady, takže ve výhodném provedení podle vynálezu je do povlékací komory pro nanášení podkladové vrstvy přiváděn vzduch takovým způsobem, aby bylo do této komory dodáno potřebné množství kyslíku.

Je potřebné uvést, že molámí poměr Sb/Sn, požadovaný ve směsi výchozích látek neodpovídá vždy molámímu poměru Sb/Sn, požadovanému ve vrstvě povlaku, tvořeného oxidy cínu a antimonu.

Ve výhodném provedení podle vynálezu je výchozí látka, obsahující cín vybráno ze skupiny, zahrnující chlorid cíničitý SnCl₄, monobutyltrichlorcín (MBTC'’), případně směsi těchto látek. Výchozí látka obsahující antimon je potom vybrána ze skupiny, zahrnující chlorid antimoničný SbCl_B, chlorid antimonitý SbCl₃, organokovové sloučeniny antimonu, případné směsi těchto látek. Příklady vhodných výchozích látek jsou Sb(OCH_aCH₃)₃,

Cl Sb(OCH CH,) ,, Cl SbOCHCICH,, Cl SbOCHCHCH Cl a

X, *7 2 3 X , 3 2 3 2 2 3

Cl₂SbOCH₂C(CH₃)₂C1.

Příklady provedení vynálezu

Obsah vynálezu bude v dalším podrobněji vysvětlen s pomocí konkrétních příkladů, které jsou pouze ilustrativní a nijak neomezují rozsah vynálezu.

V příkladech, které jsou uvedeny v dalším, byl molární poměr Sb/Sn ve vrstvách povlaků určován technikou rentgenové analýzy, při níž byly srovnávány počty impulsů rentgenových paprsků, odpovídající zastoupení jednotlivých sledovaných prvků. Vzhledem k tomu, že přesnost této instrumentální techniky není tak vysoká jako přesnost odměrných analytických metod, vede při rentgenové analýze vzájemná podobnost antimonu a cínu k podobným odezvám. Tímto způsobem změřený poměr počtů impulsů, odpovídajících těmto sledovaným prvkům, tak představuje těsné přiblížení jejich skutečnému molárnímu poměru.

V některých z dále uvedených příkladů bylo spíše než čiré sklo použito sklo barevné. Vlastnosti použitých typů barevného skla jsou uvedeny v dalším v Tabulce 1. Ve všech případech byly tyto vlastnosti měřeny na vzorcích skla o tloušťce 4 mm, přičemž tuto tloušťku mělo také sklo použité ve všech příkladech provedení vynálezu s výj imkou příkladů 1 až 7 (tloušťka skla, použitého v příkladech 1 až 7, je uvedena v Tabulce 2) . Význam zkratek, uvedených v záhlaví této a dalších tabulek (TL, TE, atd.), byl vysvětlen výše.

Pokud jde o výpočet solárního faktoru, je zapotřebí upozornit, že při hodnotách světelné propustnosti (TL) nižších než 60% není vliv nízké emisivity bezvýznamný a je zapotřebí vzít v úvahu, že při snižování emisivity se stejnou měrou snižuje i solární faktor.

Tabulka 1

Typ skla	Zelené A	Zelené B	Šedé
v průchodu(nm) (Světelný zdroj:C/A)	505,4/508,5	504,9/508,4	470,1/493,9
Sytost(%)	2,9/3,4	2,1/2,5	1,5/0,8
TL(%) (Světelný zdroj:C/A)	72,66/71,12	78,44/77,20	55,65/55,56
TE(%)(CIE)	44,0	52,3	56,9
FS(%) povlečená strana (CIE)	56, 8	62,9	66,3
TL/FS (Světelný zdroj:C)	1,28	1,25	0,84
Tabulka 1
Typ skla	Středně šedé	Tmavě šedé
v průchodu(nm (Světelný zdroj:C/A)	493,2/502,7	478,9/502,7
Sytost(%)	5,6/5,1	2,6/1,8
TL(%) (Světelný zdroj:C/A)	36,80/35,76	22,41/22,30
TE(%)(CIE)	25,9	31,11
FS(%) povlečená strana (CIE)	43,4	47,3
TL/FS (Světelný zdroj:C)	0,85	0,47

Příklad 1

Podle tohoto provedení bylo čiré sodnovápenatokřemičitě plavené sklo, postupující rychlostí 7 metrů za minutu podél plovákové komory, potaženo v povlékacím zařízení podkladovou vrstvou, přičemž toto povlékací zařízení bylo umístěno podél této plovákové komory, kde se teplota skla pohybovala kolem 700^aC. Do přívodního vedení byl dodáván dusík, do něhož byl přiváděn silan s parciálním tlakem 0,25% a dále kyslík s parciálním tlakem 0,5% (poměr 0,5). Tímto způsobem byla získána vrstva oxidu křemičitého SiO₂ o tloušťce 100 nm.

Na tento substrát o tloušťce 6 mm, povlečený zmíněnou podkladovou vrstvou, byla ihned poté nanesena metodou chemického vylučování z plynné fáze další vrstva, přičemž bylo použito povlékací zařízení, tvořené dvěma následně zařazenými tryskami. Při nanášení této další vrstvy byla použita směs výchozích látek, zahrnující chlorid cíničitý SnCl₄, jakožto látku, obsahující cín a chlorid antimoničný SbCl_s, jakožto látku, obsahující antimon. Molámí poměr Sb/Sn v této směsi činil přibližně 0,2. Tato směs výchozích látek, která byla odpařena v proudu bezvodého plynného dusíku při teplotě přibližně 600°C, byla přivedena do první trysky. Odpaření bylo usnadněno atomizací těchto činidel v tomto nosném plynu. Přehřátá vodní pára byla přivedena do druhé trysky. Tato vodní pára byla ohřátá na teplotu přibližně 600^eC a byla rovněž vstřikována do nosného plynu, který byl ohříván horkým vzduchem také na teplotu přibližně 600®C. Průtoková rychlost výsledné plynné směsi (nosný plyn + reakční činidla) v každé trysce činila 1 m³/cm šířky substrátu za hodinu při dané provozní teplotě.

Tento proces nanášení další vrstvy na substrát s již vytvořenou podkladovou vrstvou probíhal tak dlouho, dokud geometrická tloušťka této další vrstvy, tvořené oxidy cínu a antimonu, nedosahovala 185 nm.

Příklady 2 až 7

V příkladech 2 až 7 byl dodržen stejný postup jako v příkladu 1, ovšem s odchylkami v takových parametrech jako ve složení směsi výchozích látek, v přítomnosti nebo absenci podkladové oxidické vrstvy, v molámím poměru Sb/Sn ve vrstvě povlaku a ve směsi výchozích látek a v tloušťce skleněného substrátu. Ve srovnání s příkladem 1, nebyla například v příkladu 2 nanesena žádná podkladová vrstva a vrstva, tvořená oxidy cínu a antimonu vykazovala tloušťku 210 nm. Použité reakční směsi měly následující složení:

Příklady 2 a 3: stejné složení jako v příkladu 1 (ale s nižší koncentrací směsi výchozích látek v nosném plynu v příkladu 3);

Příklad 4: MBTC a Cl_x,₇Sb(OCH_CH₃)_{χ 3};

Příklad 5: MBTC a Cl SbOCH CHCH Cl;

Příklad 6: MBTC a Cl_aSbOCH₂C(CH₃)Cl;

Příklad 7: MBTC a SbCl₃;

Odchylky v provozních parametrech pro příklady 1 až 7 a výsledky, získané pro provedení podle těchto příkladů jsou uvedeny v dalším v Tabulce 2.

Zasklívací panely v provedení podle příkladů 3 až. 7 měly při průchodu světla příjemnou modrou barvu, dominantní vlnová délka ve viditelné oblasti spektra ležela při průchodu světla v rozmezí 470 až 490 nm.

Zasklívací panel v provedeni podle příkladu 6 vykazoval kombinaci nízkého solárního faktoru FS a nízké emisivity.

Ve variantě k provedení podle příkladu 6 byla podkladová vrstva oxidu křemičitého SiO₂ nahrazena antireflexní podkladovou vrstvou, tvořenou oxidem křemíku SiO^, podle postupu, popsaného v patentu Velké Británie č. 2247691. V další variantě byla podkladová vrstva oxidu křemičitého SiO₂ nahrazena vrstvou, tvořenou oxidovaným hliníkem a vanadem, podle patentu Velké Británie č. 2248243. V těchto zmíněných variantách nevykazoval zasklívací panel v odrazu z nepovlečené strany nachový vzhled.

Příklad '8

V provedení podle příkladu 8 bylo barevné plavené sklo typu Zelené A, postupující rychlostí 7 metrů za minutu podél plovákové komory, potaženo v povlékacím zařízení podkladovou vrstvou, přičemž toto povlékací zařízení bylo umístěno podél této plovákové komory, kde se teplota skla pohybovala kolem 700°C. Do přívodního vedení byl dodáván dusík, do něhož byl přiváděn silan s parciálním tlakem 0,2% a dále kyslík s parciálním tlakem 0,5% (poměr 0,55). Tímto způsobem byla získána vrstva oxidu křemíku SiO^, kde x dosahovalo hodnoty přibližně 1,8, přičemž tato vrstva vykazovala hodnotu refrakčního indexu přibližně 1,7.

Tloušťka takto připravené vrstvy byla 40 nm.

Na tento substrát o tloušťce 4 mm, povlečený zmíněnou podkladovou vrstvou, byla poté nanesena metodou chemického vylučování z plynné fáze další vrstva. Směs výchozích látek, použitá při nanášení této další vrstvy zahrnovala MBTC jako látku, obsahující cín a Cl^ _?Sb(OCH₂CH₃) jako látku, obsahující antimon. Molární poměr Sb/Sn v této směsi činil přibližně 0,195 (hmotnostní poměr 0,2). Tato směs výchozích látek, která byla odpařena v proudu bezvodého vzduchu při teplotě přibližně 200°C, byla přivedena do trysky. Odpaření bylo usnadněno atomizací těchto činidel v tomto nosném plynu. Poté byla přivedena přehřátá vodní pára o teplotě přibližně 200°C.

Tento proces nanášení další vrstvy na substrát s již vytvořenou podkladovou vrstvou probíhal tak dlouho, dokud geometrická tloušťka této další vrstvy, tvořené oxidy cínu a antimonu, nedosahovala 120 nm.

Příklady 9 až 14

V příkladech 9 až 14 byl dodržen stejný postup jako v příkladu 8, ovšem s odchylkami v takových parametrech jako například v tloušťce podkladové vrstvy, v molárním poměru Sb/Sn ve vrstvě povlaku a v reakční směsi, v tloušťce vrstvy povlaku, tvořeného oxidy cínu a antimonu, a rovněž tak i v barvě skla, jak je ukázáno v dalším v Tabulce 2. Výsledky, získané pro provedení podle příkladů 8 až 14, jsou uvedeny v Tabulce 3.

Zasklívací panely v provedení podle příkladů 9 až 14 měly při průchodu světla příjemnou modrou barvu, dominantní vlnová délka ve viditelné oblasti spektra ležela při průchodu světla v rozmezí 470 až 490 nm (při použití standardního světelného zdroje C).

Ve variantě k provedení podle příkladu 9, v níž bylo sklo typu Zelené A nahrazeno sklem typu Středně šedé, byla dosažena výsledná hodnota světelné propustnosti (TL) 20%, světelné odrazivosti (RL) 10% a hodnota propustnosti energie (TE) činila 15%.

P ř í k 1 a d y 15 až 30

V příkladech 15 až 30 byl dodržen stejný postup jako v příkladu 1, ovšem s odchylkami v takových parametrech jako například ve složení směsi výchozích látek, v barvě a tloušťce skleněného substrátu, v tloušťce podkladové vrstvy a v molámím poměru Sb/Sn ve směsi výchozích látek a ve vrstvě povlaku a v reakční směsi. V provedení podle příkladů 15 až 22 byla směs výchozíchlátek tvořena MBTC a

Cl_{x 7}Sb(OCH₂CH₃)_i3 bez přítomnosti trifluotoctové kyseliny, zatímco v provedení podle příkladů 23 až 30 byla směs výchozích látek tvořena MBTC, Cl_{x v}Sb (0CH₂CH₃) _{χ 3} a kyselinou trifluoroctovou. Poměr F/Sn ve směsi výchozích látek činil v těchto zmíněných příkladech 0,04.

Změny v provozních parametrech a výsledky, získané pro provedení podle příkladů 15 až 22, jsou uvedeny v dalším v Tabulce 4. Změny v provozních parametrech a výsledky, získané pro provedení podle příkladů 23 až 30, jsou uvedeny v dalším v Tabulce 5. Hodnota x pro oxid křemíku SiC/ v příkladech 15 až 30 činila přibližně 1,8.

Tabulka 2

Příklad	1	2	3	4
Tloušúka vrstvy, tvořené oxidy cínu a antimonu (nm)	185	210	105	120
Podkladová vrstva	SiO_ 2	chybí	chybí	SiO_ 2
Tlouščka podkladové vrstvy (nm)	100	0	0	70
Poměr Sb/Sn ve vrstvě povlaku	0,48	0,48	0,46	0,19
Poměr Sb/Sn ve výchozí směsi	0,20	0,20	0,20	0,20
Zákal (%)	0,07	2,09	4,36 až 7,01	nízký
TL (%)	45,7	44,3	65,5	51,0
RL(%)(povlečená strana)	9,0	12,0	18,8	12,0
FS(%)(povlečená strana) (CIE)	55,3	56,9	66,0	58,4
TL/FS	0,83	0,78	0,99	0,87
T^při průchodu (nm)	587,5	-560	480,1	478,8
Sytost barvy při průchodu (%)	3,4	3,9	4,9	11,5
λ® v odrazu od povlečené strany (nm)	472,3	494,5	575,3	579,5
Sytost barvy (%) v odrazu od povlečené strany	36,9	7,0	19,1	35,0
Emisivita	>0,7	>0,7	>0,7	0,84
Tlouščka skla(mm)	6	6	6	5

Tabulka 2

Příklad	5	6	7
Tlouštíka vrstvy, tvořené oxidy cínu a antimonu (nm)	105	445	110
Podkladová vrstva	SiO 2	SiO 2	SiO, 2
Tlouštíka podkladové vrstvy (nm)	70	70	70
Poměr Sb/Sn ve vrstvě povlaku	0,15	0,06	0,18
Poměr Sb/Sn ve výchozí směsi	0,20	0,10	0,20
Zákal (%)	nízký	nízký	nízký
TL (%)	61,6	47,5	55,0
RL(%)(povlečená strana)	11,7	6,6	13,7
FS(%)(povlečená strana) (CIE)	62,2	47,2	59,6
TL/FS	0,99	1, 01	0,92
-X_spři průchodu (nm)	481,0	483,0	479,3
Sytost barvy při průchodu (%)	8,7	8,0	10,3
Ad v odrazu od povlečené strany (nm)	577,6	490,0	577,0
Sytost barvy (%) v odrazu od povlečené strany	35,2	6,0	33,1
Emisivita	0,71	0,25	0,79
Tloušťka skla(mm)	5	5	5

Tabulka 3

Příklad	8	9	10	11 .
Tloušťka vrstvy, tvořené oxidy cínu a antimonu (nm)	120	120	320	470
Podkladová vrstva	SiO_	SiO	SiO	SiO
Tloušťka podkladové vrstvy (nm)	40	70	40	40
Poměr Sb/Sn ve vrstvě povlaku	0,10	0,18	0,09	0,09
Poměr Sb/Sn ve výchozí směsi	0,07	0,20	0,07	0,07
Zákal (%)	0,36	0,1	1,0	1,8
TL '(% ) (Světelný zdroj A/ Světelný zdroj C)	53/55	39/20	31/32	31/32
RL(%)(povlečená strana)(Světelný zdroj A/C)	9/10	11/11	7/7	7/7
RL(%)(nepovlečená strana)(Světelný zdroj C)	8	8	6	6
TE(%)(CIE)	31	25	25	18
FS(%)(povlečená strana) (CIE)	45	41	41	36
TL/FS	1,2/1,2	0,95/0,98	0,76/0,78	0,86/0,89
λ® při průchodu(nm)	505,5/498,6	497,2/487,0	494,8/481,9	497,2/487,2
Sytost barvy při průchodu (%)	4,4/4,2	6,2/8,9	4,9/8,1	7,6/10,8
λ® v odrazu od povlečené strany (nm)	487,9/478,1	-572,5/566,9	-511,8/512,2	-576,9/559,8
Sytost barvy (%) v odrazu od povlečené strany	7,4/14,6	2,2/2,9	17,2/16,3	6,0/1,2
Emisivita	0,71	0,85	0,44	0,35
Barva skla	Zelené A	Zelené A	Šedé	Šedé B

Tabulka 3

Příklad	12	13	14
Tloušťka vrstvy, tvořené oxidy cínu a antimonu (nm)	470	320	470
Podkladová vrstva	SiO	SiO	SiO
Tloušťka podkladové vrstvy (nm)	40	2 40	2 40
Poměr Sb/Sn ve vrstvě povlaku	0,09	0,09	0,09
Poměr Sb/Sn ve výchozí směsi	0,07	0,07	0,07
Zákal (%)	1,8	1,0	1,8
TL (%) (Světelný zdroj A/ Světelný zdroi C)	9/9	40/41	36 (A)
RL(%)(povlečená strana)(Světelný zdroj A/C)	7/7	8/7	7 (A)
RL(%)(nepovíečená strana)(Světelný zdroj C)	5	7	-
TE(%)(CIE)	9	21	27
FS(%)(povlečená strana) (CIE)	29	39	43
TL/FS	0,31/0,31	1,02/1,05	5,4 (A)
Aupři průchodu (nm)	494,2/480,0	501,0/491,6	493,4 (A)
Sytost barvy při průchodu (%)	7,0/11,8	7,2/8,6	5,4 (A)
%3>v odrazu od povlečené strany (nm)	-555,4/550,1	-512,5/513,6	-576,0 (A)
Sytost barvy (%) v odrazu od povlečené strany	2,1/6,6	15,4/14,5	1,5 (A)
Emisivita	0,35	0,44	0,35
Barva skla	Tmavě šedé	Zelené A	Čiré sklo

Tabulka 4

Příklad	15	16	17	18
Tloušťka vrstvy, tvořené oxidy cínu a antimonu (nm)	320	320	320	320
Podkladová vrstva	SiO	SiO	SiO	SiO
Tloušťka podkladové vrstvy (nm)	přibl. 60	přibl. 60	přibl. 60	přibl. 60
Poměr Sb/Sn ve vrstvě povlaku	0,053	0,053	0,053	0,053
Poměr Sb/Sn ve výchozí směsi	0, 028	0,028	0,028	0, 028
Zákal (%)	0,65	0,65	0,65	0, 65
ŤL“(%) (Světelný zdroj C)	68,8	55,7	60,1	28,2
RL(%)(povlečená strana)	8,9	8,2	8,4	7,2
RL(%)(nepovlečená strana)	8,9	7,3	7,8	5,0
TE(%)(CIE)	50,8	28,3	33,1	15,8
FS(%)(povlečená strana) (CIE)	60,3	43,6	47,2	34,4
TL/TE	1,35	2,0	1, 82	1,75
TL/FS	1,15	1,27	1,28	0,82
při průchodu(nm)	524,0	506,2	506,0	494,0
Sytost barvy při průchodu (%)	0,5	3,1	2,3	5,8
/½ v odrazu od povlečené strany (nm)	482,9	484,2	484,0	482,9
Sytost barvy (%) v odrazu od povlečené strany	14,5	16,2	15,8	18,0
Emisivita	0,29	0,29	0,29	0,29
Barva skla	Čiré sklo	Zelené A	Zelené B	Střed, šedé

Tabulka 4

Příklad	19	20	21	22
Tloušťka vrstvy, tvořené oxidy cínu a antimonu (nm)	390	390	390	390
Podkladová vrstva	SiO	SiO	SiO	SiO
Tloušťka podkladové vrstvy (nm)	přibl. 80	X přibl. 80	přibl. 80	přibl. 80
Poměr Sb/Sn ve vrstvě povlaku	0,058	0,058	0,058	0,058
Poměr Sb/Sn ve výchozí směsi	0,028	0,028	0,028	0,028
Zákal (%)	1,2	1,2	1,2	1,2
TL (%) (Světelný zdroj C)	61,0	49,2	25,0	53,1
RL(%)(povlečená strana)	9,0	8,0	7,2	6,9
RL(%)(nepovlečená strana)	7,8	6,5	4,8	8,2
TE(%)(CIE)	43,0	24,5	13,7	28,5
FS(%)(povlečená strana) (CIE)	54,7	40,9	32,9	40,1
TL/TE	1,42	1,96	1,79	1, 86
TL/FS	1,11	1,20	0,76	1,20
/Vapři průchodu (nm)	496,0	500,7	493,4	499,5
Sytost barvy při průchodu (%)	2,2	4,7	7,5	4,1
^v odrazu od povlečené strany (nm)	-495,2	-493,8	-495,0	-550,3
Sytost barvy (%) v odrazu od povlečené strany	5,0	4,4	6,4	7,0
Emisivita	0,27	0,27	0,27	0,27
Barva skla	Čiré sklo	Zelené A	Střed, šedé	Zelené B

Tabulka 5

Příklad	23	24	25	26
Tloušťka vrstvy, tvořené oxidy cínu a antimonu (nm)	290	290	290	290
Podkladová vrstva	SiO	SiO	SiO	SiO
Tloušťka podkladové vrstvy (nm)	přibl. 80	přibl. 80	přibl. 80	přibl. 80
Poměr Sb/Sn ve vrstvě povlaku	0,038	0,038	0,038	0,038
Poměr Sb/Sn ve výchozí směsi	0,028	0,028	0,028	0,028
Zákal (%)	0,82	0,82	0,82	0,82
TL (%) (Světelný zdroj C)	70,2	56,7	61,0	28,7
RL(%)(povlečená strana)	10,0	9,0	9,2	8,0
RL(%)(nepovlečená strana)	9,5	8,0	8,3	5,2
TE(%)(CIE)	54,3	29,5	34,7	16,6
FS(%)(povlečená strana) (CIE)	63,0	44,5	48,3	34,9
TL/TE	1,30	1,90	1, 74	1,71
TL/FS	1,11	1,27	1,27	0,83
ft^při průchodu (nm)	581,3	538,8	549,4	498,5
Sytost barvy pří průchodu (%)	2,9	2,9	2,7	3,3
ftjjv odrazu od povlečené strany (nm)	510,3	508,6	508,9	507, 2
Sytost barvy (%) v odrazu od povlečené strany	8,1	10,1	9,6	11,3
Emisivita	0,28	0,28	0,28	0,28
Barva skla	Čiré sklo	Zelené A	Zelené B	Střed. šedé

Tabulka 5

Příklad	27	28	29	30
Tloušťka vrstvy, tvořené oxidy cínu a antimonu (nm)	410	410	410	410
Podkladová vrstva	SiO	SiO	SiO	SiO
Tloušťka podkladové vrstvy (nm)	přibl. 90	přibl. 90	přibl. 90	přibl. 90
Poměr Sb/Sn ve vrstvě povlaku	0,037	0,037	0,037	0,037
Poměr Sb/Sn ve výchozí směsi	0,028	0,028	0,028	0,028
Zákal (%)	1,2	1,2	1,2	1,2
TL (%) (Světelný zdroj C)	64,2	51,9	26,9	56,4
RL(%)(povlečená strana)	8,8	8,1	7,2	8,3
RL(%)(nepovlečená strana)	7,7	6,6	4,8	6,9
TE(%)(CIE)	47,2	26,1	14,6	30,6
FS(%)(povlečená strana) (CIE)	57,7	42,0	33,6	45,4
TL/TE	1,36	2,00	1,73	1,81
TL/FS	1,10	1,24	0,76	1,24
Tlí při průchodu (nm)	568,6	535,9	502,7	543,7
Sytost barvy při průchodu (%)	3,5	3,7	3,6	3,5
^v odrazu od povlečené strany (nm)	549,3	505,1	491,8	507,0
Sytost barvy (%) v odrazu od povlečené strany	3,3	1,1	1,2	1,0
Emisivita	0,23	0,23	0,23	0,23
Barva skla	Čiré sklo	Zelené A	Střed, šedé	Zelené B

Claims

PATENTOVÉ NÁRO K Y

1. Zasklívací panel, vyznačující se tím, že je tvořej sklovitým substrátem, nesoucím vrstvu povlaku, tvořeného | oxidy cínu a antimonu v molámím poměru Sb/Sn od 0,01 do f 0,5, nanesenou pyrolyticky metodou chemického vylučování zl plynné fáze, přičemž takto povlečený substrát vykazuje I hodnotu solárního faktoru (FS) nižší než 70 %. , 'Wd

JAlOINiSVIA

OH^AOTSAWOdd avyo

9 6 |ΙΙΛ 7 l

I

I t

t

0150a
2. Zasklívací panel podle nároku 1, vyznačující se l tím, že molární poměr Sb/Sn ve vrstvě povlaku činí ’ fi ς O (i přinejmenším 0,03. |
3. Zasklívací panel podle nároku 2, vyznačující se tím, že molární poměr Sb/Sn ve vrstvě povlaku činí přinejmenším 0,05.
4. Zasklívací panel podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že molární poměr Sb/Sn ve vrstvě povlaku činí přinejmenším 0,21.
5. Zasklívací panel podle nároku 1 nebo nároku 4, vyznačující se tím, že molární poměr Sb/Sn ve vrstvě povlaku dosahuje hodnoty v rozmezí od 0,01 do 0,12.
6. Zasklívací panel podle nároku 5, vyznačující se tím, že molární poměr Sb/Sn ve vrstvě povlaku dosahuje hodnoty v rozmezí od 0,03 do 0,07.
7. Zasklívací panel podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že mezi substrátem a vrstvou povlaku, tvořeného oxidy cínu a antimonu je umístěna podkladová vrstva, omezující zákal.
8. Zasklívací panel podle nároku 7, vyznačující se tím, že podkladová vrstva, omezující zákal je tvořena oxidem křemíku.
9. Zasklívací panel podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že jeho solární faktor vykazuje hodnotu nižší než 60 %.
10. Zasklívací panel podle nároku 9, vyznačující se tím, že jeho solární faktor vykazuje hodnotu nižší než 50 %.
11. Zasklívací panel podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že hodnota jeho světelné propustnosti (TL) se pohybuje v rozmezí od 40 % do 65 %.
12. Zasklívací panel podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vrstva povlaku, tvořeného oxidy cínu a antimonu, vykazuje tloušťku v rozmezí od 100 nm do 500 nm.
13. Zasklívací panel podle nároku 12, vyznačující se tím, že vrstva povlaku, tvořeného oxidy cínu a antimonu, vykazuje tloušťku v rozmezí od 250 nm do 450 nm.
14. Zasklívací panel podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vrstva povlaku, tvořeného oxidy cínu a antimonu, je orientována směrem do vnějšího okolí.
15. Zasklívací panel podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že zahrnuje pouze jednu vrstvu povlaku, tvořeného oxidy cínu a antimonu.
16. Způsob výroby zasklívacího panelu, vyznačující se tím, že zahrnuje nanášení vrstvy, tvořené oxidy cínu a antimonu, metodou chemického vylučování z plynné fáze ze směsi výchozích látek na sklovitý substrát, přičemž tato směs výchozích látek zahrnuje látku, obsahující cín a látku, obsahující antimon, s tím, že se molární poměr antimonu vůči cínu v této směsi pohybuje od 0,01 do 0,5, přičemž tímto způsobem povlečený substrát vykazuje hodnotu solárního faktoru (FS) nižší než 70 %.
17. Způsob podle nároku 16, vyznačující se tím, že látka, obsahující cín, je vybrána ze skupiny, zahrnující chlorid cíničitý SnCl₄, monobutyltrichlorcín a rovněž směsi těchto sloučenin.
18. Způsob podle nároku 16 nebo 17, vyznačující se tím, že látka, obsahující antimon je vybrána ze skupiny, zahrnující chloridy antimonu, organokovové sloučeniny antimonu a rovněž směsi těchto sloučenin