CZ146498A3 - Těsný obal, způsob balení kapaliny do obalu a použití obalu - Google Patents

Description

JUDr. Ivan KORECEK Advokíii.ní >\ ptU.Gntovíi kancelář Ytia i)\ - ^·ί)\\' í>. Na Dust.6 sv. Jiří 9 p.O. Li ON Λ76, 160 41 Praha 6 ♦ · ·· » · · » · ··· • · · i ·· ·· • ♦ ·· ··

Mi-W Těsný obal, způsob balení kapaliny do obalu a použití obalu Předložený vynález se týká nepropustného uzavřeného obalu, vybaveného ventilem, který se nachází uvnitř uzavřeného obalu a je vytvořen mezi dvěma pružnými pásy, zasahujícími od jednoho rohu obalu do druhého, a spojenými navzájem dvěma nekonvergujícími spojovacími liniemi tak, že při oddělení obou zmíněných pásů vznikne mezi nimi průchod.

Jsou známé nepropustné vaky, vybavené ventilem, který leží uvnitř vaku a je vytvořen mezi dvěma pružnými pásy, procházející částí vaku, a tyto pásyfá jsou podélně spojeny dvěma nekonvergujícími liniemi tak, že když se zmíněné pásy oddělí, vznikne mezi nimi kanálek, protože jsou upevněny nepropustným způsobem mezi okraje vaku, s výjimkou konce průchodu, který je blízko hrany vaku. Tento kanálek dovoluje výtok kapaliny mezi vnitřní a vnější stranou vaku, a pružné pásy se stisknou proti sobě, jakmile pomine síla, která je oddělovala, a tím se zabrání dalšímu vytékání zmíněné kapaliny z vaku.

Tyto vaky jsou známé a byly popsány v WO 95 / 23742, FR 2 711 115 a zvláště v FR 1 338 549.

Průchod, tvořený ventilem u těchto nepropustných vaků, 1 ·· ·· ♦ · ·· • · · · · · · ft ·· ···« ► · · • ··· • ···· · · ·· • ·· · ♦ ···* · • · · · ♦ ♦ ♦ ·· ·· ·· ·· je normálně na obou svých koncích otevřen, což znamená, že uživateli nedává žádnou záruku ohledně použití tohoto vaku před nákupem. Vedle skutečnosti, že kupující proto nemá žádnou záruku, že vak ještě obsahuje původně naplněné možství produktu, nemá žádnou záruku ani ohledně hygienického stavu takto zabaleného produktu. US-3 687 358 již navrhl otevírací systém, který má za úkol umožnit přístup dovnitř vaku, který na vnitřní straně stěny vaku obsahuje slabou vrstvu, upevněnou svými okraji a uprostřed k této stěně. Ta část stěny vaku, která je upevněna ke slabé vrstvě, je svařena s touto slabou vrstvou, takže zatáhnutím za okraj slabé vrstvy se tato roztrhne a vak je možné otevřít. WO 95 / 23742 navrhuje, aby vnitřní konec kanálku ventilu byl uzavřen připojeným víčkem, což vyžaduje další součást obalu. Uzavření vnitřního konce průchodu zaručuje hygienické zabalenío produktu ve vaku, ale nikoliv v samotném průchodu.

Tento typ nepropustného uzavřeného obalu s ventilem v každém případě přináší další druh problému. Aby pracoval efektivně, musí být průchod, tvořící ventil mezi dvěma pružnými foliemi, dostatečně dlouhý, aby zajištoval účinné utěsnění. V doposud navrhovaných řešeních, ve kterých je vnější otvor ventilu vytvořen 2 • · · · · · • · • I·· • · ·· ··

• · · · • · • · • · · • ·· • · · · · • · · • · ·« záhybem nebo spojem mezi jednou z vnitřních fólií a stěnou vaku, se délka průchodu prodloužila jeho orientací v úhlu k hlavní ose vaku, což znamená, že délka tohoto průchodu je větší než délka, jakou pružné pásy zasahují do vaku. Přesto je velikost použitých pružných pásů podstatně větší než šířka průchodu, což znamená, že se tak ztrácí významné množství materiálu.

Autoři tohoto vynálezu našli způsob současného řešení obou těchto problémů vytvořením průchodu, který - podobně jako pásy, ze kterých je vytvořen - sahá od jednoho okraje uzavřeného obalu ke druhému, což umožňuje použít pásy, jejichž šířka příliš nepřekračuje šířku tohoto průchodu.

Kanálek tohoto druhu, i když dovoluje optimální využití fólií, sahajících napříč uzavřeným obalem při dosažení dostatečné délky, však není ve spojení s vnitřní ani vnější stranou uzavřeného obalu a v této fázi tvoří jednoduše prostor, který je hermeticky uzavřen jak vůči vnitřku tak i vnějšku uzavřeného obalu, na rozdíl od šikmého průchodu ventilů podle současného stavu techniky.

Nejméně jednou z fólií, ve které je vytvořen průchod, je veden řez mezi nekonvergujícími spojovacími liniemi, které vymezují tento průchod, a tím ho spojuje s vnějškem. Tak vzniká průchod, který je ve spojení 3 s vnitřkem uzavřeného obalu, ale je nepřístupný z vnější strany a tím dává všechny potřebné záruky odolnosti proti nepovolané manipulaci.

Aby měl uživatel umožněn přístup dovnitř tohoto kanálku pomocí jednoduchých a praktických prostředků, je ve stěně uzavřeného obalu vyříznut jazýček, jehož část je upevněna k sousední fólii, použité k vytvoření průchodu, mezi oběma nekonvergujícími spojovacími liniemi v bodě, který je dále od výše zmíněného výřezu. Konec toho jazýčku je ponechán volný, takže jej lze uchopit. Kolem jazýčku je vytvořen těsný spoj mezi stěnou uzavřeného obalu a přilehlou fólií. Zatáhnutím za volný konec tohoto jazýčku se k němu připevněná fólie lokálně natrhne a tím vznikne přístup, a to nikoliv přímo dovnitř uzavřeného obalu, nýbrž dovnitř ventilového kanálku, takže lze do tohoto kanálku zasunout pitnou slámku, které od sebe oddálí stěny průchodu a kapalinu je možné z uzavřeného obalu vysát.

Mimo optimálního využití fóliového materiálu, tvořícího ventil, jedním z cílů předloženého vynálezu je optimální využití objemu vaku. Ve vacích na dnešní úrovni techniky je horní strana vaku ponechána otevřená pro umožnění plnění. Hladina naplnění nemůže být v těchto případech příliš vysoká, protože by kapalina přetekla z vaku při svařování horního okraje. To znamená, že míra vyplnění vaku kapalinou není příliš vysoká. Samozřejmě je možné naplnit vak ventilovým průchodem, ale kapalina by v tomto průchodu zůstala a to by nebylo přípustné, protože průchod musí zůstat dokonale čistý až do svého prvního použití. S výhodou se mezi zmíněnými pružnými pásy, které tvoří ventil, vytvoří druhý průchod a tento druhý průchod má vnější konec blízko jednoho okraje zmíněného uzavřeného obalu, a druhý konec propojený s vnitřním prostorem tohoto obalu.

Dalším předmětem tohoto vynálezu je metoda balení kapaliny do vaku nebo uzavřeného obalu, zahrnujících zmíněný druhý kanálek, a podle této metody se vytvoří vak se dvěma kanálky, kde nejméně vnější konec zmíněného druhého kanálku blízko okraje zmíněného vaku je ponechán otevřený, zmíněná kapalina se zavede tímto druhým kanálkem a zmíněný vnější konec druhého kanálku se uzavře.

Posledním předmětem tohoto vynálezu je použití zmíněného nepropustného uzavřeného obalu podle nároku 15.

Mezi mnoha výhodami uzavřeného obalu, který je předmětem tohoto vynálezu, nerozšiřuje navržené řešení uzavřený obal o žádné další součásti, na rozdíl od známých řešení, kde část stěny uzavřeného obalu vytvoří

φφ φφ φ φ φ φ φ φφφ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φφ φφ φ φ

φ φ jazýček. Toto řešení proto nevede ke zvýšení výrobních nákladů. Dále stávající výrobní linky mohou dál pracovat pouze s malými úpravami, což je výhoda, která není nevýznamná z hlediska produktu.

Uzavřený obal je chráněn proti jakýmkoliv pokusům neoprávněné manipulace. Hygienické podmínky jsou dokonale zaručeny až do prvního použití vaku. Počet součástí, tvořících vak a ventil je maximálně snížen, nejsou potřebné žádné připojené součástí k zajištění ventilu proti neoprávněné manipulaci. Plocha pásu, potřebná k vytvoření kanálku, a plnicí objem vaku jsou optimalizované.

Další výhody se objeví při čtení popisu, který následuje, za pomoci připojeného výkresu, který schématicky a jako příklad ilustruje jedno provedení a různé varianty nepropustného uzavřeného obalu, který je předmětem tohoto vynálezu.

Obrázek 1 je nárys, zobrazující různé fáze procesu výroby tohoto nepropustného uzavřeného obalu.

Obr. 2 je půdorys II - II na obr. 1.

Obr. 3 je půdorys III - III na obr. 1.

Obr. 4 je půdorys IV - IV na obr. 1. 6 «· ···· ♦· ·· ·· ·· ··· · · · · · · ♦ • ·Μ · * ··· · · ♦· • ··· ·· · · ·· · · · f «···· ··· ···· ··· ·· ·· ·· ··

Obr. 4 je půdorys IV - IV na obr. 1.

Obr. 5 je půdorys V - V na obr. 1.

Obr. 6 je půdorys VI - VI na obr. 1.

Obr. 7 je půdorys VII - VII na obr. 1.

Obr. 8 je řez Vlil - VIII na obr. 7.

Obr. 9 je řez IX - IX na obr. 7.

Obrázky 10, 11 a 12 jsou axonometrické pohledy na nepropustný vak, znázorňující tři fáze jeho použití.

Obrázky 13 a 15 jsou axonometrické pohledy na variantní provedení, znázorňující tři fáze použití.

Obrázky 16 až 19 znázorňují různé fáze výroby variantního provedení uzavřeného obalu, který je předmětem tohoto vynálezu.

Obrázek 20 je nárys variantního provedení z výrobního procesu podle obrázku 1.

Obrázek 21 je řez, znázorňující postupné fáze výrobního procesu podle obrázku 20, v osách a-a, b-b, c-c, 7 ♦ ♦ ··♦· • » · • ··· • · • ♦ ·· ·· • · · • · ··· ♦ · · · • · · t ·· ·· ·· • · · · • · ·· • ···· · • · · • t ·· ·· d-d, e-eaf-f.

Obrázek 1 znázorňuje čtyři nekonečné pásy 1, 2, 3 a 4 jednovrstvé nebo vícevrstvé termoplastové fólie, jako je polystyren, polypropylen, polyetylén a polyamid, použité k výrobě nepropustného vaku, který je předmětem tohoto vynálezu. Pásy 1 a 4, které jsou širší, mají za cíl vytvořit stěny vaku, zatímco úzké pásy 2 a 3 jsou použity k vytvoření ventilu. Tlouštka pásů 2 a 3, která je řádově 40 /um, je menší než tlouštka fólie pásů 1 a 4, která je řádově 100 y-um, aby byly pásy 2 a 3 pružnější a ventil se snadněji uzavíral. Různé výrobní operace tohoto vaku pokračují za sebou na pásech 1 až 4 a jsou znázorněny na obrázcích 2 až 7, kde šířka vaku je vyznačena čárkovaně.

První operace se provádí na pásu 1 a sestává z vyříznutí jazýčků 5 v pravidelných vzdálenostech. Každý jazýček 5 se musí nacházet v blízkosti každého z rohů vaku. Konec tohoto jazýčku 5 má výřez, zatímco jeho paralelní okraje jsou zastřiženy tak, aby jazýček 5 zůstal před použitím v rovině pásu 1.

Druhá operace (obr. 3) spočívá v nanesení trojúhelníku 6 z tepelně odolné tiskařské barvy nebo lakového filmu na pás 2 v pravidelných vzdálenostech, odpovídajících vzdálenosti jazýčků 5. 8 «· ···· ·· ·· ·· ·· • · « ··· ···· • ··· · · ··· · · ·· * · # ♦ · · · ♦ ··· · · • ····· ··· ···· ··· ·· ♦· #· ·· Třetí operace sestává ze svaření pásů 2 a 3 podél paralelních linií 7 a 8 (obr. 4), s ponecháním průchodu (kanálku) 10 mezi nimi, kdy pružné stěny tohoto kanálku se normálně dotýkají, ale mohou se od sebe oddálit a tím vytvořit ventil, který reguluje výtok kapaliny z obalu. Tyto svary 7 a 8 se zúžují v bodu, kde se nachází tepelně odolný lakový film 6. Během stejné operace se ve svarech 7 a 8 provedou dva paralelní řezy 9 a příčný řez 9a, spojující tyto paralelní řezy 9, a tím se kanálek 10 spojí s vnějším prostorem. Během čtvrté operace (obr. 5) se oba pásy 2 a 3 svaří dohromady s pásem 1 svarem 11, který prochází po vnějším okraji pásů 2 a 3 a v blízkosti okraje pásu 1. Vytvoří se také svar 12 po delších stranách trojúhelníka 6 z tepelně odolného lakového filmu, naneseného na pás 2, a ten na trojúhelníku 6 z tepelně odolného lakového filmu protíná na šířku trojúhelník 6 tak, že oba pásy 2 a 3 spolu nejsou svařeny v místě kanálku 10. Dále se provede také svar 13 trojúhelníkového tvaru tak, aby v místě tohoto trojúhelníka 13 byly k sobě svařeny pouze pásy 1 a 2.

Jako další se v dalším kroku pásy 1, 2 a 3 pokryjí pásem 4, a provedou se tři svary 14a, 14b a 14c, tvořící tři strany nepropustného vaku 15, z nichž jeden, 14b, podél jedné z hran pásů 1 a 4, a ostatní 9 »· ·· • t t · • · ·· »·· ♦ · • · · ·· ·# ·« ···· ·· ·· • · · · · · • ·*· · · ♦♦· • · · · · · · · • · · · · · ···· ··· ♦· ·· dva, 14a a 14c, napříč těmito pásy. Čtvrtá strana blíže druhému okraji pásů 1 a 4 zůstává otevřena k umožnění pozdějšího naplnění nepropustného vaku 15.

Poslední krok spočívá v oddělení jednotlivých nepropustných obalů od sebe mezi oběma sousedními svary 14a a 14c.

Nepropustný vak 15, znázorněný na obrázku 7, je připraven přijmout balenou kapalinu, načež se svaří čtvrtá strana a tím se kapalina těsným způsobem uzavře.

Obsah tohoto vaku nelze konzumovat přímo z hermeticky těsného obalu, jak je znázorněn na obr. 7, který byl naplněn. Do nepropustného vaku totiž není proveden žádný otvor, který by umožňoval přístup dovnitř obalu, což znamená, že tento vak je chráněn proti nepovolané manipulaci a jakoukoliv manipulaci je možné zjistit, a podmínky hygienického zabalení jsou zajištěny, pokud se do vaku neudělá otvor, umožňující přístup dovnitř vaku.

Obrázky 10 až 12 ukazují, jak je možné se dostat k obsahu vaku pomocí pitné slámky nebo nějakého druhu průchodu 17, umožňujících kapalině procházet zevnitř směrem ven. Vše, co je k tomu nutné udělat, je zdvihnout jazýček 5 a trhnout jím směrem k okraji 14c vaku 15. Za předpokladu, že jazýček 5 je přivařen 10 • · ···· ·· ·· • · • • · • t • M • · ··· • • Φ • · • • • • · • ···· ··· ·· ·· ·· ©· • · · * • t ·· « · · · · • · · ·· ·· společně se svarovým trojúhelníkem 13 k pásu 2, tvořícím jednu ze stěn kanálku 10, zatáhnutím se stěna 2 natrhne a tím vznikne otvor 16 do kanálku 10. Tento otvor 16 umožňuje zasunout trubičkový prvek 17, jako je slámka nebo nalévací nástavec. Tento trubičkový prvek 17 musí být dostatečně dlouhý, aby se vysunul na koncovém řezu 9a kanálku 10 a tím propojil obsah uzavřeného obalu s vnějším prostorem. K přerušení tohoto spojení před spotřebováním veškeré kapaliny z obalu stačí vytáhnout slámku tak, že její konec zůstane o určitou vzdálenost od konce řezu 9a v kanálku 10. Přednostně má kanálek 10 na začátku náhlé rozšíření 10a, jak je znázorněno na obrázcích 7 a 12, aby bylo možné do něho zasunout zahnutý konec 17a slámky 17 a aby držel slámku 17 v době přestávky konzumace kapaliny. Konec rozšíření 10a tvoří také zarážku pro konec 17a slámky 17, která zabraňuje zasunutí této slámky tak daleko do kanálku 10, že by otevřela ventil, tvořený tímto kanálkem. Jak je zřejmé z obrázků 10 až 12, okraj jazýčku 5, upevněný ke stěně 1 nepropustného vaku 15, se nachází vedle svaru 14c, což znamená, že tento svar omezuje míru, o jakou lze tento jazýček 5 zatáhnout dozadu.

Variantní provedení na obrázcích 13 až 15 spočívá 11 ·« ·««« ·· ·♦ ·· ·♦ • · « · « · ♦ · · · • ··· « · ♦ · ·· ψ # · I ·· « · ··· ♦ · • ····· ·· ♦ ··«· ··* ·« *♦ ·· ·· v doplnění té části vaku 15, která je opatřena ventilem, proužkem z materiálu větší tuhosti, jako je proužek 18 ze silnějšího materiálu (řádově 200 - 250 yum), např. termoplastové fólie stejného typu, jako fólie použitá pro pásy 1 až 4. Tento proužek 18 má paralelní vrubové linie 19, vytvořené stlačením. Tento proužek 18 je připevněn k vaku přivařením k jazýčku 5, a sám je navařen kolem trojúhelníku 13 na pás 2, jak ukazují obrázky 5 až 7.

Zatáhnutím za proužek 18 se jazýček 5 vytáhne a stěna kanálku 10 se protrhne, čímž se otevře ventil. Proužek 18 se pak oddělí od jazýčku 5, svar mezi tímto proužkem 18 a tímto jazýčkem má přitom menší odpor, než svar 13 mezi jazýčkem 5 a pásem 2. Jakmile se proužek 18 odpojí, svine se kolem vrubových linií 19 a vytvoří trubku, sloužící v závislosti na jeho tvaru bud! jako pitná slámka nebo jako nalévací hrdlo, a zasune se do otvoru 16, jako výše (obr. 15).

Variantní provedení na obrázcích 16 až 19 ukazuje vedle kanálku 10, který funguje jako ventil a jako trubička pro vydávání kapaliny z obalu, ještě kanálek 20, sloužící pouze účelu plnění obalu.

Operace při výrobě vaku podle této varianty provedení jsou stejné, jako operace popsané v souvislosti s předcházejícím provedením, což znamená, že tyto 12 ··· ♦ · ♦ ♦ ·♦ · • Μ· · ♦ ·♦♦ · · ·· • ··· ♦ · ♦ · ··· · · • #···♦ · · · ···· ··· ·· *· ·· ·· operace budou pro toto variantní provedení popsány stručněj i.

Jako výše se otvor pro jazýček 5 vystřihne v pásu 1, tvořícím jednu ze stěn vaku. Souběžně se nanese vrstva oddělovacího laku 6 na jeden ze dvou pásů 2, který má vytvořit ventil. Jak je vidět na obrázcích 16 až 19, zasahuje vrstva oddělovacího laku 6 také přes část 6a šířky svaru 14a, tvořícího obvod vaku, a přes určitou délku tohoto svaru 14a z důvodu, který bude vysvětlen pozděj i. Dále se pásy 2 a 3 svaří podél linie 7 a 8 k vytvoření kanálku 10, a provede se řez 9, kterým se tento kanálek spojí s vnitřním prostorem vaku. Pokud se týká kanálku 20, vytvoří se mezi svarem 8 a svarem 21, který prochází podél vnitřního okraje pásů 1 a 2.

Po vytvoření kanálků 10 a 20 se pásy 2 a 3 spojí s pásem 1 pomocí svaru 22 (obr. 17), který má otvor 22a s hlavou 5a na jazýčku 5. Tento svar spojuje - stejně jako výše - zbytek jazýčku 5 se stěnou 1 vaku, kde oddělovací lak 6 zabraňuje oběma stěnám 2 a 3 vzájemného svaření v místě kanálku 10 mezi nimi. V této fázi (obr. 18) se pás 4 přiloží na pásy 1, 2 a 3, a jejich okraje se svaří k vytvoření nepropustného vaku. Při této operaci svařování podle vynálezu hrana 13 ·· MM ·· ·· ·· ·· • · · *·· ···« φ Μ· Φ ♦ ·ΦΦ · · ♦· • · φ Φ Φ Φ Φ Φ ··· f Φ • φ φ Φ Φ Φ · · · ΜΦ1 φ·« ·· ΦΦ ·Φ ΦΦ vaku překrývá oblast 6a s naneseným oddělovacím lakem, který má za účel ponechat tuto část vaku otevřenou.

Další operace spočívá v zasunutí pitné slámky 17 do kanálku 10 a zasunutí plnicí trubky 23 do kanálku 20.

Po skončení plnění se konce kanálků 10 a 20 uzavřou svařením okraje vaku v té části šířky, která byla ponechána otevřená oddělovacím lakem 6a, jak ukazuje obrázek 19.

Tento vak je pak možné použít jako vak popsaný výše, kde odtržením jazýčku 5 vznikne přístup ke slámce 17 a k vydávacímu kanálku 10.

Pitnou slámku také není nutné zasunout do kanálku 10,a v tomto případě se vnější okraj tohoto kanálku může uzavřít při svařování okraje vaku a ponechá se otevřený jen ten konec druhého kanálku 20, který se nachází u tohoto okraje. Ačkoliv hlavní výhoda předloženého vynálezu je spojena s nepropustným uzavřeným obalem vakového typu s pružnými stěnami, může se tento vynález aplikovat také na jiné typy uzavřených obalů k balení tekutin.

Tento vynález není samozřejmě žádným způsopbem omezen na skutečnost, že membrána na vnitřní stěně obalu sestává z pásu, procházejícího po délce nebo šířce nádoby, použití pásu tohoto typu je pouze výhodné, 14

φ φφ φφ φ φ φ φ φ φφφ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φ φφ φφ φφ φφ φ φ φ φ φ φ φφ φ φ φ φφ φφ φφφ φ φ protože dovoluje vyrábět obaly podle tohoto vynálezu kontinuálně z materiálů ve formě pásů. Celá povrchová plocha pásu 34 se nemusí svařovat s vnitřní plochou stěny 1 vaku. Ve skutečnosti je pouze nutné, aby byla přivařena k tělu 5b jazýčku a nepřivařená část membrány 34 k upevňovacímu konci 5a jazýčku 5 byla oddělená od vnitřního prostoru vaku těsným spojem, aby se zabránilo kapalině vytékat, dokud se část membrány 34, která je přivařená k tělu 5b jazýčku 5, neodtrhne.

Obrázky 20 a 21 znázorňují nejen variantu metody podle obrázků 1 až 7, ale také variantu ventilu, vytvořeného mezi pásy 2 a 3, uspořádanými mezi pásy 1 a 4 k vytvoření vaku. V tomto variantním provedení není pás 1 znázorněn, ale samozřejmě zde je.

První operace, provedená na obrázku 20, je znázorněna řezem A - a podle obrázku 21 a odpovídá svarům 7, 8, vymezujícím kanálek 10 ventilu, jak je zřejmé, tento kanálek nemá paralelní okraje a účel a funkce takto vzniklého nepravidelného průřezu kanálku 10 budou vysvětleny později. Poblíž konce kanálku 10 se vytvoří příčný svar 42 a účel tohoto svaru bude vysvětlen později.

Další operace sestává z provedení řezu 9, 9a, který má za účel spojit kanálek 10 s vnějším prostorem. Tento řez 9 má tvar U s rameny nestejné délky. Jak je zřejmé, 15

·· Μ • · · ·· ·· • · • · · · · • · · · • · · · • · · · • · · · • · Μ • · · · « • · · • · · · tato nesymetrie ramen U řezu 9 se shoduje s nesymetrií zúžení uprostřed kanálku 10. Tato nesymetrie řezu 9 a kanálku 10 prokazatelně zlepšuje těsnění ventilu, to znamená té části kanálku 10, která vychází z nesymetrického zúžení tohoto kanálku a řezu 9, 9a. Během operace, znázorněné dalším řezem c - c, se pitná slámka 17 zasunuje do kanálku 10. Průměr této pitné slámky je takový, aby odpovídal v zásadě zúžení, vytvořenému na vstupu do kanálku 10. To znamená, že pitná slámka těsní proti vstupnímu konci kanálku 10, což znamená, že kapalina, která by mohla vytékat mezi kanálkem 10 a slámkou 17 při otevření ventilu, nemůže opustit tento kanálek 10. Také je možné poznamenat, že konec pitné slámky 17, zasunuté do kanálku 10, má vyboulení 17a, který zabraňuje vypadnutí slámky 17 z kanálku 10 a toto vyboulení se opírá o zúžení na vstupu do kanálku 10. Příčný svar 42 dále omezuje pohyb slámky 17 v kanálku 10.

Znázorněná operace řezem d - d se provede souběžně na pásu 4, tvořícím jednu ze stěn vaku. Spočívá ve vyříznutí jazýčku 5.

Mezi operací (c - c) zasunutí pitné slámky 17 a další operací d - d se pás 4 spojí s ostatními dvěma pásy 2, 3, a mezi slámku a pás 3 se vloží nesvařitelný pás (není znázorněn) v blízkosti pásu 4. To znamená, že 16 • · ···· ·· ·· ·· ·· ··· ··· ···· ···· · ···· · ··· • · · · ·· ·· ··· · · • ····· ··· ···· ·»· ·· ♦· ·· ·· svar 40, provedení v operaci e - e svaří dohromady pouze pásy 3 a 4 a otvor 40a ponechá konec 5a jazýčku 5 volný, kdy zbytek tohoto jazýčku je svařen s pásem 4.

Poslední operace spočívá v provedení dvou bodových svarů 41 mezi svary 7, 8, tvořících kanálek 10, a stěnou 4 vaku, jakož i dvou paralelních svarů 43, jejichž vzdálenost od sebe odpovídá vzdálenosti svarů 7, 8 kanálku 10. Tyto svary 43 drží ventil, vytvořený kanálkem 10 s protilehlým koncem pásů 2, 3 a 4. Svary 43 tak de facťo vymezují skutečnou šířku prostoru pro uložení přehnuté části pitné slámky 17. jako u bodových svarů 41 zamezují posuvu pásů 2 a 3 s pitnou slámkou 17, když se vyboulení 17a vytahuje proti zúžení na vstupu kanálku 10 a tím dovoluje uzavření ventilu. 17

Claims (15)

1. JtflDr. Iva» IOREČ!?-rr Advokátní <\ ρμιτμηο*'· -16000 Prah;i 0 n· o; .. P.O. BOX λ'7'Λ Li .f ,

   Patentové nároky 1. Nepropustný uzavřený obal, vybavený ventilem, který se nachází uvnitř tohoto obalu a je vytvořen mezi dvěma pružnými pásy (2, 3), sahajícími od jednoho okraje obalu k druhému okraji a spojenými podél dvou nekonvergujících spojovacích linií (7, 8) tak, že při oddělení uvedených pružných pásů (2, 3) od sebe vzniká mezi nimi kanálek (10), vyznačující se tím, že tyto dvě nekonvergující spojovací linie (7, 8) sahají od jednoho okraje obalu ke druhému, část jednoho (2) z uvedených pásů, která se nachází mezi oběma nekonvergujíčími spojovacími liniemi (7, 8), je připevněna k jazýčku (5), vyříznutému v přilehlé stěně (1) uzavřené nádoby a připojena jedním koncem k této stěně, zatímco druhý konec je volný k vytvoření prostředku pro uchopení, a mezi pásem (2) a přilehlou stěnou (1) uzavřeného obalu je vytvořen nepropustný spoj, sahající po celém obvodu zmíněného jazýčku (5), tento jazýček použitý k roztržení této části zmíněného pásu (2), který je k němu připojen, tažením za jeho volný konec tak, že zmíněný kanálek (10) se dostane do spojení s vnějším prostorem, s řezem (9a), provedeným nejméně v jednom ze zmíněných pásů (2, 3) mezi zmíněnými nekonvergujícími spojovacími liniemi (7, 8), kde tento řez je dál od té části pásu (5), která je upevněna k jazýčku (5), a slouží k uvedení zmíněného kanálku do spojení s vnitřním prostorem uvedeného uzavřeného obalu. 18 • · ···· · · ·· #· · · • * · * · · · I · · ···· I · ··# · ♦ · · • ··· * · · · ··· · · • · · · · · ·*· ···· ··· ·· ·· Μ ··
2. 2. Nepropustný uzavřený obal podle nároku 1, vyznačující se tím, že část uvedeného jazýčku (5), připevněná ke stěně (1) uzavřeného obalu, se nachází vedle svaru (14c, 33), spojujícího dvě stěny (1, 4; 1, 34) tohoto uzavřeného obalu.
3. 3. Nepropustná uzavřená nádoba podle nároku 1, vyznačující se tím, že kanálek (10), vytvořený uvedenými spojovacími liniemi (7, 8), má rozšířenou část v blízkosti konce kanálku, jejíž část stěny je integrální se zmíněným jazýčkem (5), tato rozšířená část sloužící k uložení přehnutého konce (17a) trubky (17) pro vydávání kapaliny, balené v uvedeném uzavřeném obalu, konec této rozšíření části působící jako zarážka, zabraňující vniknutí této vydávací trubky do kanálku (10) více než o stanovenou délku.
4. 4. Nepropustný uzavřený obal podle nároku 1, vyznačující se tím, že proužek (18) z materiálu, který má větší tuhost než stěny (1, 4) obalu, je k nim připojen a integrálně spojen s vnějším čelem zmíněného jazýčku (5) tak, aby umožnil otevření uvedeného kanálku (10), když se tento proužek (18) odtrhne z uvedeného uzavřeného obalu.
5. 5. Nepropustný uzavřený obal podle nároku 4, vyznačující se tím, že uvedený proužek (18) materiálu 19 ·· ···♦ ·· ·· ·· ·· • · · · t · · · + · • ··· * · #·« · « ·# • ·»♦«··· ··· · · • · · · ♦ · ·»· ···· ··· ·· ·♦ ♦· ·♦ má vrubové linie (19) uspořádané tak, že po přehnutí vytvoří trubku, kterou lze zasunout do uvedeného kanálku (10) k otevření ventilu a umožnění výtoku kapaliny, obsažené ve zmíněném uzavřeném obalu.
6. 6. Nepropustný uzavřený obal podle nároku l, vyznačující se tím, že zmíněné nekonvergující spojovací linie (7, 8) procházejí paralelně s jedním okrajem vaku a spojují dva protilehlé okraje (14a, 14c).
7. 7. Nepropustný uzavřený obal podle nároku 1, vyznačující se tím, že druhý kanálek (20) je vytvořen mezi zmíněnými pružnými pásy (2, 3), a má vnější konec blízko okraje zmíněného uzavřeného obalu a druhý konec propojený s vnitřním prostorem tohoto uzavřeného obalu.
8. 8. Nepropustný uzavřený obal podle nároku 7, vyznačující se tím, že dva z příslušných konců zmíněných kanálků (10, 20) jsou v rovině s jednou stranou uvedeného uzavřeného obalu a vedle sebe.
9. 9. Nepropustný uzavřený obal podle nároku 7, vyznačující se tím, že průřez zmíněného kanálku (10) na opačném konci zmíněného řezu (9a) je zúžený, které odpovídá v podstatě průřezu uvedené vydávací trubky (17).
10. 10. Nepropustný uzavřený obal podle nároku 9, 20 ·· ♦·♦♦ « · • ♦·· ·· ·· ·· • · • ·· • · · ♦ • ···· · • ······· ··· · · • ····· ··· ·#·· ··· <*· ·9 1« ·♦ vyznačující se tím, že uvedené zúžení průřezu uvedeného kanálku (10) tvoří navíc zarážku, která funguje společně s odpovídající zarážkou (17a) na vydávací trubce (17).
11. 11. Nepropustný uzavřený obal podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedené dva pružné pásy (2, 3), spojené podél dvou nekonvergujících linií (7, 8), jsou připojeny k jedné ze stěn (1, 4) této uzavřené nádoby nejméně ve dvou bodech (41), nacházejících se na každé straně uvedeného kanálku (10, 10).
12. 12. Metoda balení kapaliny do uzavřeného obalu podle nároku 7 (9), vyznačující se tím, že je vytvořen uzavřený obal se dvěma kanálky (10, 20), nejméně s vnějším koncem zmíněného druhého kanálku (20) v blízkosti okraje zmíněného uzavřeného obalu otevřeným, a zmíněná kapalina se zavede tímto druhým kanálkem (20) a vnější konec druhého kanálku (20) se uzavře.
13. 13. Metoda podle nároku 12, vyznačující se tím, že při tvoření uvedeného uzavřeného obalu se nanese vrstva oddělovacího laku (6a) mezi okraj uvedených pružných pásů (2, 3), odpovídající nejméně vnějšímu otvoru uvedeného druhého kanálku (20) v blízkosti hrany zmíněného uzavřeného obalu, s šířkou této vrstvy (6a) menší, než je šířka svaru (14a), tvořícího okraj 21 ·« ♦··· • · I ·· ·· • * · • · ···

    • · · • # ·« • · · » • · ·· ·· · · · uzavřené nádoby, hrana uzavřené nádoby se svaří a tím se zmenší šířka tohoto svaru v bodě, odpovídajícím otvoru druhého kanálku (20) v blízkosti okraje uzavřeného obalu v šířce uvedené vrstvy oddělovacího laku (6a) a přehnutím tohoto zúženého svaru, uzavřená nádoba se naplní tímto druhým kanálkem (20) a boční svar vedle uvedené vrstvy oddělovacího laku (6a) se vytvoří mezi oběma okraji zúžení v části šířky svaru (14a) okraje obalu, který je ponechán volný díky vrstvě oddělovacího laku (6a) v místě vnějšího otvoru zmíněného druhého kanálku (20).
14. 14. Metoda podle jednoho z nároků 12 a 13, vyznačující se tím, že při tvoření zmíněného uzavřeného obalu se nanese vrstva oddělovacího laku (6a) mezi okraj uvedených pružných pásů (2, 3) odpovídáj ící druhému konci zmíněného prvního kanálku (10) v rovině s jedním okrajem uvedeného uzavřeného obalu, naproti konci, kde jsou uvedené pružné pásy (2, 3) naříznuty (9) mezi zmíněnými nekonvergujícími liniemi (7, 8), s šířkou této vrstvy (6a) menší, než je šířka svaru (14a), tvořícího okraj uzavřené nádoby, hrana uzavřené nádoby je svařena a šířka tohoto svaru je zmenšena v bodu odpovídajícím zmíněnému druhému konci zmíněného prvního kanálku (10) na šířku zmíněné vrstvy (6a) oddělovacího laku a přeložení svaru menší šířky, do tohoto kanálku (10) je vložen trubkový prvek (17), který je ohnutý zpět tak, že nedosáhne bod, kde uvedené pásy (2, 3) 22 ·· ···* • · ♦ ··· • · f· ·« • · · • · ··· • · · *♦ «· ·· 4 · * • · ·· • · jsou naříznuty mezi uvedenými nekonvergujičími liniemi (7, 8) a vedle uvedené vrstvy oddělovacího laku (6a) je vytvořen boční svar.
15. 15. Použití uvedeného nepropustného uzavřeného obalu podle jednoho z nároků (5) 3 a 7 (9) k balení kapaliny, vyznačující se tím, že vyjímatelná trubka (17) pro vydávání kapaliny z uvedeného uzavřeného obalu se zavede do zmíněného kanálku (10), kde část vyjímatelné trubky, která se nachází mimo tento kanálek, je přehnuta a konec této přehnuté trubky (17a) je zaveden na dno do boční rozšířené části zmíněného kanálku (10), aby se zabránilo vniknutí této vydávací trubky (17) do uvedeného kanálku nad stanovenou délku. JUDr. Ivan KORBO®*

    23