CZ143198A3 - Vnitřní měnič převodů pro jízdní kola - Google Patents

Description

Vnitřní měnič převodů pro jízdní kola

Oblast techniky

Vynález se týká vnitřního měniče převodů jízdního kola, zvláště pak vnitřního měniče převodů, který se může montovat na rám jízdního kola, a který přenáší sílu ze vstupního členu do výstupního členu při zvoleném převodovém poměru.

Dosavadní stav techniky

Jízdní kola, zvláště pak jízdní kola určená pro rekreační účely a pro jízdu ve městě, jsou levná a snadno se ovládají a mohou se proto využívat pro cesty do školy, do práce a na nákupy. U těchto typů rekreačních kol se vnitřní měnič převodů často montuje na zadní kolo, kde umožňuje rychlou jízdu v rovinatém terénu, nebo jízdu do kopce bez velké námahy.

Vnitřní měnič převodů obecně zahrnuje osu (nápravu), která je upevněna k rámu kola, pouzdro náboje kola, mechanismus planetového soukolí, pracovní mechanismus a pohybový mechanismus. Pouzdro náboje se může otáčet okolo osy kola a má okolo vnějšího obvodu otvory pro paprsky kola. Pracovní jednotka je otočně upevněna na ose náboje a je spojena s výstupkem náboje. Mechanismus planetového převodu je umístěn v prostoru pouzdra náboje a jeho ústřední kolo se nachází na ose náboje, dále zahrnuje množství planetových kol, které jsou v záběru s ústředním kolem, dále ozubený věnec (prstencové kolo), který je v záběru s planetovými koly, dále zahrnuje rám ozubení, který otočně spojuje planetová kola a může se otáčet okolo osy náboje. V případě jízdního kola se třemi rychlostmi má tento planetový převod tři cesty přenosu síly: polohu s přímým převodem,kdy síla neprochází planetovým převodem; cestu pro řazení směrem nahoru, kdy je ozubený věnec otáčen prostřednictvím mechanismu planetových kol a cestu pro řazení směrem dolů, kdy jsou planetová kola otáčena ozubeným věncem planetového mechanismu.

• · · • ·

Provozní mechanismus zahrnuje tyč umístěnou uvnitř osy náboje tak, že se může pohybovat v axiálním směru, dále spojkový člen, který se pohybuje shodně se zmíněnou tyčí, přičemž se tento člen používá, pohybem v axiálním směru, pro výběr jednoho z možných převodů planetového mechanismu.

Existují dva typy pohybového mechanismu, který slouží k pohybování provozním mechanismem v axiálním směru, a to typ s úhlovou pákou a typ s přímým tahem, který používá řetěz nebo kabel (bowden). Typ s úhlovou pákou má podpěrný prvek, který je namontován na konci osy náboje a výkyvnou kulisu kyvně spojenou s podpěrným prvkem. Jeden konec výkyvné kulisy je ukončen připojením k bowdenu, který je na vzdálenějším konci připojen k řadicí páce. Na druhý konec výkyvné kulisy naráží pracovní tyč procházející koncem osy náboje, přičemž přesun (řazení) je realizováno zatlačením pracovní tyče na výkyvnou kulisu. Typ s přímým tahem má řetěz, nebo kabel, spojený se vzdálenějším koncem pracovní tyče. U tohoto typu vychází řetěz, nebo kabel, z osy náboje, otáčí se okolo a spojuje se s bowdenem, přičemž řazení se provádí tahem za pracovní tyč. U tohoto druhu vnitřního měniče převodů se tyč, při manipulaci s řadicí pákou, při které je bowden vytahován směrem ven, pohybuje a přenosová cesta síly se přehazuje pomocí spojkového členu.

Podstata vynálezu

Typ s přímým tahem má jednodušší konstrukci než typ s úhlovou pákou, a tím je i levnější. Typ s přímým tahem zahrnuje přímý tah za pracovní tyč pomocí řetězu nebo kabelu, což znamená menší pracovní účinnost než u typu s úhlovou pákou, kde se pracovní tyčí pohybuje kýváním kyvné kulisy. Pracovní účinnost se zde týká poměru konkrétně využívané pracovní síly k přiváděné pracovní síle. Jelikož typ s přímým tahem zahrnuje spojování pracovní tyče se řetězem nebo kabelem uvnitř osy náboje, je montáž, výměna pracovní tyče atd. mnohem obtížnější než u typu s úhlovou pákou. V souladu s uvedeným, se typ s úhlovou pákou •to to to ···· to ··· • ··· · · · · · · ··· · · • · ···· ··· ··· ·· ·· ·· ·· ··

- 3 používá u vnitřního měniče převodů, zvláště u třírychlostního převodu, mnohem častěji.

Kromě toho, bez ohledu na to jaký typ pohybového mechanismu se používá platí, že vyčnívající pohybový mechanismus z konce osy náboje je mnohem více náchylný k poškození v případě, že jízdní kolo narazí při pádu na zem. Poškození pohybového mechanismu může bránit v řazení. Existuje rovněž nebezpečí, že vyčnívající konec pohybového mechanismu při jízdě narazí na nějakou překážku.

Cílem tohoto vynálezu je zabránit poškození pohybového mechanismu a rovněž zabránit nějakému objektu nebo překážce v poškození tohoto mechanismu ve vnitřním měniči převodů.

Vnitřním měničem převodů jízdního kola podle prvního vynálezu je náboj, který se může namontovat na rám jízdního kola, a kde síla ze vstupního členu je přenášena k výstupnímu členu při použití vybraného převodového stupně, přičemž tento náboj zahrnuje osu náboje, hnací ústrojí, válcovitý unašeč, mechanismus přenosu síly, pracovní mechanismus a pohybový mechanismus. Osa náboje může být připevněna k rámu. Unašeč se může otáčet okolo osy náboje a může být spojen se vstupním členem. Unašeč má ve svém pouzdře prostor, může se otáčet okolo osy náboje a může být spojen s výstupním členem. Mechanismus přenosu síly je umístěn v prostoru pouzdra unašeče, zahrnuje množství cest přenosu a přenáší sílu z hnacího ústrojí přes zvolenou cestu přenosu do unašeče. Provozní mechanismus je umístěn uvnitř osy náboje tak, že se může pohybovat v axiálním směru a používá se pro výběr (při pohybu) jedné z cest přenosu síly.

Pohybový mechanismus se může namontovat na osu náboje a dovnitř axiálního konce osy náboje ve stavu, ve kterém se montuje na rám. Pohybový mechanismus se používá k ovládání provozního mechanismu v axiálním směru.

U tohoto typu vnitřního měniče převodů platí, že je-li pohybový mechanismus ovládán na dálku například pomocí bowdenu, pracovní mechanismus se pohybuje v axiálním směru, vybere se • 9

9 9

9 9 9·

99 99999

9 9999999

999 99 99 ·· ····

- 4 jedna přenosová cesta a přenese se síla ze vstupního členu do výstupního členu přes hnací ústrojí a přes unašeč. Jelikož je tento pohybový mechanismus vložen dovnitř konce osy náboje, nepřečnívá přes konec osy náboje, což zamezuje poškození pohybového mechanismu, a rovněž omezuje možnost střetu pohybového mechanismu s nějakou překážkou.

Vnitřním měničem převodů jízdního kola podle druhého vynálezu je náboj definovaný v prvním vynálezu, který dále zahrnuje člen zdroje energie, který axiálně pohybuje vnějším obvodem jedním směrem, zatímco pohybový mechanismus pohybuje axiálně vnějším obvodem jiným směrem. V tomto případě musí pohybový mechanismus pouze tlačit pracovní mechanismus v jednom směru, čímž je konstrukce pracovního mechanismu jednodušší.

Vnitřním měničem převodů jízdního kola podle třetího vynálezu je náboj, definovaný u prvního nebo druhého vynálezu, u kterého pohybový mechanismus tlačí a pohybuje pracovním mechanismem kýváním. Kývání v tomto případě umožňuje tlačit pracovní mechanismus v užším prostoru. Kromě toho, použití těchto principů dovoluje, aby byl pracovní mechanismus tlačen menší silou.

Vnitřním měničem převodů jízdního kola podle čtvrtého vynálezu je náboj, definovaný u třetího vynálezu, u kterého má pohybový mechanismus podpěrný člen, který je namontován na vnitřní straně axiálního konce osy náboje, a dále zahrnuje spojovací člen který je ve svém středu kyvně podpírán podpěrným členem, jehož konec spodní části může být může ukončen u provozního bowdenu, a jehož vzdálenější konec může narážet na pracovní mechanismus. Jelikož se v tomto případě spojovací člen kývá směrem dovnitř axiálního konce, znamená to, že rovněž nevyčnívá z osy náboje, jestliže je podpěrný člen namontován na ose náboje.

Vnitřním měničem převodů jízdního kola podle pátého vynálezu je náboj, definovaný u čtvrtého vynálezu, u kterého může být na osu náboje, na vnitřní straně rámu, namontován podpěrný člen. V tomto případě, kdy je podpěrný člen namontován dále dovnitř • φ · φ φφφ · · φ · • φ · φ φφφφ φ φφφ φ φφφ · φ φ φ φ φ Φ·Φ φ φ φ φ φφφφ φφφ φφφ φφ φφ φφ φφ φφ

- 5 axiálního konce, je podpěrný člen a spojovací člen chráněn rámem, čímž se dosahuje jistější ochrany před poškozením.

Vnitřním měničem převodů jízdního kola podle šestého vynálezu je náboj, definovaný u čtvrtého a pátého vynálezu, u kterého provozní bowden má vnitřní kabel a vnější kabel, kde vnitřní kabel může být zastaven u spojovacího členu a vnější kabel u podpěrného členu. V tomto případě pohyb vnitřního kabelu, v závislosti na vnějším pouzdru, způsobuje kývání spojovacího členu a pohyb provozního mechanismu v axiálním směru.

Vnitřním měničem převodů jízdního kola podle sedmého vynálezu je náboj, definovaný u čtvrtého až šestého vynálezu, u kterého je vytvořena drážka v ose náboje, která slouží k vystavení konce provozního mechanismu, a kde vzdálenější konec spojovacího prvku naráží na pracovní mechanismus uvnitř drážky. V tomto případě vytvoření drážky v ose náboje umožňuje spojovacímu členu bezpečně narážet na pracovní mechanismus, dokonce i tehdy, je-li podpěrný člen namontován uvnitř konce osy náboje.

Vnitřním měničem převodů jízdního kola podle osmého vynálezu je náboj, definovaný u kteréhokoliv z vynálezu jedna až sedm, u kterého má pracovní mechanismus člen podobný tyči, který je umístěný uvnitř osy náboje, a dále spojkový člen, který přepíná přenosovou cestu přenášené síly tím, že se pohybuje ve shodě s členem podobnému tyči. V tomto případě, narážení pohybového mechanismu na člen podobný tyči pohybuje spojkovým členem v axiálním směru a spolehlivě přepíná a mění přiváděnou sílu.

Přehled obrázků na výkresech

Obr.l znázorňuje boční pohled na jízdní kolo v provedení podle tohoto vynálezu, obr.2 znázorňuje svislý příčný řez konstrukcí vnitřního měn i če př evodů, obr.3 znázorňuje zvětšený podrobnější pohled na vnitřní měnič

převodů v poloze řazení směrem dolů, obr.4 znázorňuje šikmý podrobnější pohled na pracovní mechanismus, obr.5 schematicky znázorňuje vztah mezi klíče řazení a povrchem vačky, obr.6 znázorňuje příčný řez příčnou částí tlačné tyče, obr.7 znázorňuje náčrt úhlové páky, obr.8 znázorňuje příčný řez úhlovou pákou při bočním pohledu, obr.9 znázorňuje nákres, odpovídající obr.3, polohy při přímém přenosu síly pomocí vnitřního měniče převodů, obr.10 znázorňuje náčrt, odpovídající obr.3, v poloze při řazení směrem nahoru pomocí vnitřního měniče převodů.

Klíč:

těleso rámu zadní kolo osa náboje hnací ústrojí pouzdro náboje planetové soukolí převodu pracovní mechanismus úhlová páka výstupek náboje ústřední kolo planetového soukolí rám soukolí převodu planetové soukolí prstenec soukolí spojkový člen první spirálová pružina podpěrná konzola spojovací člen (kulisa) ovládací bowden

73a vnější pouzdro

73b vnitřní kabel

Příklady provedení vynálezu

Celkové uspořádání

Na obr.l je znázorněno jízdní kolo, v provedení podle tohoto vynálezu, určené k rekreačnímu využití. Jízdní kolo zahrnuje rám 1 s dvojitým tělesem rámu 2 a přední vidlicí 3, složkou řídítek 4, složkou hnacího ústrojí 5, přední kolo 6, zadní kolo 7, ke kterému je přimontován vnitřní měnič převodů 10, sestava přední brzdy 8 a součástka měniče převodů 9 (řadicí páčka), která ovládá vnitřní měnič převodů 10, a je umístěna v blízkosti ruky.

Na rámu jsou namontovány další součástky, například sedlo 11, řídítka 4, přední kolo 6 a zadní kolo 7.

Řídítka 4 zahrnují dřík řídítek 14 upevněný v horní části přední vidlice 3 a tyč řídítek 15 upevněnou k zmíněnému dříku 14. Brzdová páka 16, která je součásti sestavy přední brzdy 8, rukojeť 17 a řadicí páčka 9 jsou namontovány na na pravém konci tyče řídítek 15. Řadicí páčka 9 je namontována na vnitřní straně páčky brzdy 16 a je spojena s vnitřním měničem převodů 10 pomocí bowdenu 73, který sestává z vnitřního kabelu a vnějšího kabelu. Řadicí páčka 9 má obvyklou konstrukci s navíjecí páčkou sloužící k navíjení vnitřního kabelu, a dále uvolňovací páčku, která uvolňuje operaci navíjení navíjecí páčky a vysunuje vnitřní kabelů směrem ven. Z tohoto důvodu nebude řadicí páčka podrobněji popisována.

Hnací ústrojí 5 zahrnuje kliku ozubeného kola 18, která se nachází na spodní straně (spodní konzola držáku) tělesa rámu 2, dále řetěz 19, který prochází okolo ozubeného kola s klikou 18 a okolo vnitřního měniče převodů 10.

Konstrukce vnitřního měniče převodů

Vnitřním měničem převodů 10 je náboj s brzdou volnoběžky s třístupňovou konstrukcí, která zahrnuje přenosovou cestu síly pro řazení směrem dolů, pro přímý pohon, a pro řazení směrem nahoru.

• · • · · · «φφφ « · ·· • ··· · · · · · · ··· · · • φ Φ·ΦΦ φ φ · •ΦΦΦΦ ·· ·· φφ Φ·

- 8 Na obr.2 znázorněný měnič převodů 10 zahrnuje osu náboje 21 upevněnou k zadní záchytce 2a tělesa rámu 2, hnací ústrojí 22 umístěné okolo vnějšího obvodu u jednoho konce osy náboje 21, dále pouzdro náboje 23 umístěné okolo vnějšího obvodu osy náboje 21 a hnacího ústrojí 22. dále zahrnuje mechanismus planetového převodu 24 , pracovní mechanismus 25, který slouží pro výběr přenosových cest přenášené síly, úhlovou páku 26 pro aktivaci pracovního mechanismu 25 a brzdu volnoběžky 27.

Na obr.2 a 3 znázorněná osa náboje je tyčovitý člen, který má ve střední části větší průměr a menší průměr na obou koncích opatřených závitem. V axiální části osy náboje 21 je od pravého konce směrem do středu (obr.2) vytvořen provozní otvor 21a. První průchozí drážka 21b, která prochází osou po celé její délce, je vytvořena v pravé koncové části (osy náboje 21) do vnitřní části zadní záchytky 2a, je-li namontována na tělese rámu 2. Okolo vnějšího obvodu části, na které je vytvořena průchozí drážka 21b, se nachází, odděleně od sebe, pár zkosených součástí 21c (viz obr.6), které se používají pro upevnění úhlové páky 26. Druhá průchozí drážka 2ld procházející osou je vytvořena v blízkosti dna provozního otvoru 21a. Druhá průchozí drážka 2 ld prochází osou náboje 21 a je skloněna vůči ose osy pod úhlem sklonu beta (viz obr.5), přičemž je vytvořena se zkrutem ke straně proti dopřednému směru probíhajícímu zprava doleva (obr.5). Tato druhá průchozí drážka 21d je vytvořena pomocí koncového vrtáku určitého průměru, a to pro vytvoření otvorů procházejících osou směrem do středu, zatímco se osa náboje pomalu otáčí směrem dopředu Druhá průchozí drážka 21d je vytvořena ve tvaru nepřerušené spirály ve které se průchozí otvory, protínající se u obou konců, postupně otáčí v souladu s pohybem v axiálním směru. Úhel sklonu drážky beta má hodnotu od 10 do 50 stupňů.

Jeden konec hnacího ústrojí je otočně podepřen na ose náboje prostřednictvím kuliček 30 a kužele náboje 31, přičemž výstupek náboje 32 je upevněn u jednoho konce okolo vnějšího obvodu. V axiálním směru okolo vnitřního průměru u druhého konce hnacího • ··

ústrojí 22 je vytvořeno množství zoubkovaných vnitřních zubů 22a.

Pouzdro náboje 23 má tvar válce a prostor uvnitř pouzdra 23a okolo vnitřního obvodu je místem uložení hnacího ústrojí 22 a mechanismu planetového soukolí. Pouzdro náboje 23 se může otáčet okolo osy náboje přes kuličky 33 a 34 a kužele náboje 35. Náboje 36 a 37. které drží paprsky kola 7a (obr.l), jsou upevněny na obou koncích vnějšího obvodu pouzdra náboje 23.

Konstrukce mechanismu planetového soukolí

Mechanismus planetového soukolí 24 zahrnuje ústřední kolo planetového soukolí 40 vytvořené souose a integrálně s osou náboje 21, dále rám soukolí 41, který se nachází okolo vnějšího obvodu osy náboje 21, dále zahrnuje tři planetová kola 42 (na obrázku je znázorněno pouze jedno planetové kolo), které zabírají s ústředním kolem 4Q a dále zahrnuje ozubený věnec 43.

Rámem soukolí 41 je válcovitý člen, který je otočně podpírán na ose náboje 21. V rámu soukolí 41 jsou v obvodovém směru vytvořeny tři vruby 41a, přičemž planetová kola 42 jsou pomocí kolíků 44 otočně upevněna v těchto vrubech 41a. Vnitřní zoubkované ozubení 41b je vytvořeno okolo vnitřního obvodu u jednoho konce rámu soukolí a vnější zoubkované ozubení 41c (obr.l) je vytvořeno okolo vnitřního obvodu u vnějšího konce hnacího ústrojí 22. Vnitřní ozubení 43b je vytvořeno okolo vnitřního obvodu u druhého konce ozubeného věnce 43. Planetová kola zabírají s ústředním kolem 40, tak jak to již bylo uvedeno, ale současně zabírají s vnitřním ozubením 43b ozubeného věnce 43. Na jednom konci ozubeného věnce 43 se nachází nálitek 43a a západka spojky 53 . která vytváří část první jednosměrné spojky 50 (obr.4) a je výkyvné, pomocí kolíku 54, opřena o nálitek 43a. Západka spojky 53 získává ve vztyčeném směru energii z torzní vinuté pružiny 55. První jednosměrná spojka 50 přenáší pouze rotační hnací sílu v dopředném směru, a to z ozubeného věnce 24 do pouzdra náboje 23.. Západka spojky 53 zapadá do zubů • ·· ·· ·· ·· ·· ···· · · · · · · · • · · · ···· · · ·· • ··· · · · · · · ··· · · • · · · · · ··· ·· · · · ·· ·· · · ··

- 10 rohatky 23b, které jsou vytvořeny na vnitřním obvodovém povrchu pouzdra náboje 23, a to pouze tehdy, když se ozubený věnec 2/1 otáčí v dopředném směru. Dokonce i tehdy je-li ve stavu schopném přenosu, ve kterém se ozubený věnec 24 otáčí v dopředném směru, je tato první jednosměrná spojka 50 schopna spínat mezi stavem přenosu síly, ve kterém západka spojky 53 zapadá do zubů rohatky 23b, a stavem přerušeného přenosu, kdy je od zubů rohatky 23b vzdálená, čehož je dosaženo pohybem spojkového členu, tak jak to bude probráno později.

Druhá jednosměrná spojka 51, která přenáší rotační hnací sílu pouze v dopředném směru z hnacího ústrojí 22 na ozubený věnec 24, je umístěna mezi hnacím ústrojím 22 a ozubeným věncem

24. Třetí jednosměrná spojka 52, která přenáší rotační hnací sílu pouze v dopředném směru z rámu soukolí převodu 41 do pouzdra náboje 23, je umístěna mezi rámem soukolí převodu 41 a pouzdrem náboje 23. Třetí jednosměrná spojka 52 má válcovité pouzdro spojky 56, ve kterém je zoubkované vnitřní ozubení 56a vytvořeno u jednoho konce okolo vnitřního obvodu. Tyto zuby 56a zabírají se zoubkovaným vnějším ozubením 41c rámu soukolí převodu 41, přičemž pouzdro spojky 56 se integrálně otáčí s rámem soukolí převodu .41. Tyto dvě jednosměrné spojky 51 *a 52 nejsou schopny, na rozdíl od první jednosměrné spojky 50, přepínat ve stavu schopném přenosu.

Konstrukce pracovního mechanismu

Pracovní mechanismus 25 se používá pro volbu přenosové cesty síly a zahrnuje spojkový člen 45 a prvek ovládání spojky 4j5.

Spojkový člen 45 přepíná hnací ústrojí 22 a rám soukolí převodu 41 mezi zapojeným stavem a odděleným stavem, a rovněž přepíná první jednosměrnou spojku 50 mezi stavem schopným přenosu síly a stavem, kdy je přenos síly přerušen. Spojkový člen 45 je umístěn okolo vnějšího obvodu osy náboje 21 tak, že se může pohybovat a otáčet v axiálním směru. Spojkový člen 45 má trubkovitý tvar (obr.4), má zoubkované vnější ozubení 45a ·· ·· ·· ·· ·· • · ··· · · · · • · · · ··· · · ·· ····· ·· ·· ···· · • · · · · ·«· ·· ·· ·· *· ·· vytvořené na jednom konci okolo vnějšího obvodu. Vnější ozubení 45a je kluzně spojeno se zoubkovaným vnitřním ozubením 22a. Na druhém konci spojkového členu 45 je vytvořen prvek o velkém průměru 45b a zoubkované vnější ozubení 45c je vytvořeno okolo vnějšího obvodu. Zoubkované vnější ozubení 45c může zabírat se zoubkovaným vnitřním ozubením 45b, které je vytvořeno na rámu soukolí převodu 41.

Mezi prvkem o velkém průměru 45b a jedním koncem je vytvořen kónický povrch. Tento povrch je vytvořen proto, aby snížil západku spojky 53 první jednosměrné spojky 50, a to ze vztyčené polohy (poloha přenosu síly), označené plnou čárou, do zatažené polohy ( polohy přerušeného přenosu síly), která je označena dvojitou přerušovanou čárou. Jestliže se spojkový člen 45 pohybuje zleva do spodní polohy na pravém konci, následuje pohyb západky spojky 53 podél kónického povrchu 45d a směřuje nahoru na prvek o velkém průměru 45b a dále se snižuje směrem do zatažené polohy. Podle obr.3 jsou vytvořeny okolo vnitřního obvodu spojkového členu 45 dva stupňovité prvky 45e a 45f, mezi kterými jsou v axiálním směru vytvořeny mezery. Podle obr.4 je vytvořeno na levém stupňovitém prvku 45f množství povrchů výstředníku 47, mezi kterými jsou ve směru obvodu vytvořeny mezery. Podle obr.5 mají plochy výstředníku 47 plochý povrch 47a, který je na jednom konci skloněn, dále zakřivený povrch 47b. který směřuje dolů v dopředném směru A plochého povrchu 47a a skloněný povrch 47c. který směřuje nahoru, úhel sklonu alfa, vzhledem k ose skloněného povrchu 47c, by měl být větší než úhel sklonu drážky beta druhé průchozí drážky 21d, a měl by mít hodnotu mezi 20 a 70°.

Ovládací prvek spojky 46 pohybuje spojkovým členem 45 v axiálním směru osy náboje 21 a zabírá se spojkovým členem 45, aby přeměnil rotační hnací sílu spojkového členu 45 na sílu působící v axiálním směru. Ovládací prvek spojky 46 zahrnuje tlačnou tyč 48, která se pohybuje v axiálním směru přes provozní otvor 21a, a dále přesouvací klíč 49., který je tlačen tlačnou tyčí 48 na rám soukolí 41, tak jak je to znázorněno na obr.3.

Φ· ·· • · · · • φ ·· ··· φ φ φ φ φ • Φ ·· • ·· ··· φ φφφ • ···· •· • ΦΦ ·· ·· ·· • · · • · φφφ • · ·· · • · ··

Φ···

Podle obr.6 má tlačná tyč 48 operátor 65 specifické délky, akční (vystavovací) člen namontovaný na vzdálenějším konci operátoru 65 tak, že se akční člen může pohybovat v axiálním směru, a dále zahrnuje vinutou pružinu 60 . která je umístěna mezi operátorem 65 a akčním členem 66. Operátor 65 má tyčovitý prvek 68 a nárazový prvek 69, který je našroubovaný na tyčovitém prvku 68. Prvek se závitem 68a je vytvořen na konci patky tyčovitého prvku 68 a prvek o velkém průměru 68b je vytvořen na vzdálenějším konci. Prvek se závitem 68a je zašroubován do nárazového prvku 69. Prvek o velkém průměru 68b je kluzně umístěn ve vodicím otvoru 66a vytvořeném uvnitř akčního členu 66. Vodicí otvor 66a má na straně akčního členu menší průměr, což brání tomu, aby se akční člen 66 vysmekl směrem ven. První vinutá pružina 60 je ve stlačeném stavu vložena mezi koncový povrch akčního členu 66 a koncový prvek nárazového prvku 69, a sílou působí na akční člen 66 a operátor 65 tak, že je tlačí směrem od sebe, přičemž tlačí-li akční člen 66 na přesouvací klíč 49, je spojkový člen sílou pružiny tlačen na rám soukolí 41.

Podle obr.4 je přesouvacím klíčem 49 prvek podobný tyči, který má trojúhelníkový průřez, a který se, je-li tlačený, pohybuje druhou průchozí drážkou 2ld a otáčí se ve směru obvodu, to znamená při kroucení. Pohyb přesouvacího klíče 49 směrem ven je omezen na pohyb uvnitř spojkového členu 45, a to kroužkem zarážky 63 namontované okolo vnitřního obvodu u druhého konce spojkového členu 45. Z tohoto důvodu se přesouvací klíč 49 nemůže dostat ze spojkového členu 45 (obr.4). Výsledkem je, že přesouvací klíč 49 je tlačen tlačnou tyčí 48, a přitom pohybuje spojkovým členem 45 směrem doleva (na obr.3).

Přesouvací klíč 49 může narážet na povrchy výstředníku 47 uvnitř spojkového členu 45. Jestliže se spojkový Člen otáčí v dopředném směru ve stavu, ve kterém přesouvací klíč naráží na plochý prvek 47a povrchu výstředníku 47, potom je přesouvací klíč 47, skloněným povrchem 47c povrchu výstředníku, tlačen na vodicí povrch 21c druhé průchozí drážky 21d, přitom je jeho pohyb doleva v axiálním směru omezen a spojkový člen se pohybuje doprava v axiálním směru. Rotační hnací síla spojkového členu 45 se přemění na sílu v axiálním směru, která pomáhá v ovládání přesunu.

Na obou koncích přesouvacího klíče 49 je vytvořen nálitek 49a a v těchto nálitcích je uchycena druhá vinutá pružina 61. jejíž druhý konec je uchycen na jednom konci osy náboje 21. Přesouvací klíč 49 je neustále tlačen na stranu spojkového členu 45 druhou vinutou pružinou 61. Třetí vinutá pružina má omezenou délku a při stlačení působí na přesouvací klíč 49 a spojkový člen 45 tak, že je tlačí od sebe před tím, než klíč narazí na spojkový člen. Výsledkem je, že spojkový člen 45 zůstává během pohybu v konstantní vzdálenosti od přesouvacího klíče 49 a zachovává přesnou polohu. Působící síla první pružiny se vlivem druhé a třetí pružiny 60, 61 a 62 (v tomto pořadí) zmenšuje. Jestliže je síla první vinuté pružiny 60 menší než síla druhé vinuté pružiny 61, potom, i když na přesouvací klíč 49 tlačí tlačná tyč 48, dojde k tomu, že se první pružina ohne a přesouvací klíč 49 se nebude hýbat. Jestliže je síla druhé pružiny 61 menší než síla třetí pružiny 62, potom, i když na přesouvací klíč 49 tlačí druhá vinutá pružina 61, přesouvací klíč se nedostane do povrchu výstředníku 47 a ovládání přesunu zůstane bez pomoci.

První vinutá pružina 60 je umístěna v poměrně velkém prostoru mezi operátorem 65 a akčním členem 66 uvnitř provozního otvoru 21a. čímž je možné zvýšit počet vinutí, a přitom zmenšit sílu pružiny a konstantu pružiny. Podobně, síly pružin a konstanty pružin druhé a třetí vinuté pružiny 61, 62 se mohou dále zmenšovat, a tím umožnit redukci síly potřebné k tlačení tlačné tyče 48 během přesouvání, to znamená, provozní síly přesouvací páky v prvku ovládání přesunu 9- Výsledkem je menší napětí na vnitřním kabelu a jeho méně časté poškození.

• · • · · · • · ·

Konstrukce úhlové páky

Úhlová páka je namontována dovnitř zadní západky 2a, a to ve stavu, ve kterém je osa náboje 21 namontována na tělese rámu 2, jak je to znázorněno na obr.3, 7, a 8. Úhlová páka 26 zahrnuje podpěrnou konzolu 70 namontovanou u zkosených prvků 21c, a spojovací člen 71 (kulisa), kyvně se opírající o podpěrnou konzolu 70

Podpěrná konzola 70 má montážní prvek 70a který je vložen mezi zkosené prvky 21c. a podpěrný prvek 70b, který otočně podpírá spojovací člen 71 v jeho středu, a dále prvek zarážky 70c, který staví vnější pouzdro 73a bowdenu 73 na jeho vzdálenějším konci. Podpěrná konzola 70 je namontována na ose náboje 21 tak, že se nemůže otáčet a nemůže se pohybovat v axiálním směru proto, že vkládá osu náboje 21 mezi montážní prvek 70a a montážní objímku 72, která se na jednom konci opírá o montážní prvek 70a. Spojovací hřídel 74, určený ke kývání spojovacím členem 71, je namontován na podpěrný prvek 70b. Vnější stavěči matice 76, která staví vnější pouzdro 73a, je našroubována na stavěči prvek 70c, přičemž tato matice umožňuje nastavení kývavého pohybu spojovacího členu 71.

Spojovací člen 71 má formu listu, který byl přeložen do tvaru drážky (v příčném řezu), a který má spodní prvek 71a, akční rameno 71b, které se táhne z jednoho konce spodního prvku 71a ke straně osy náboje, a dále stavěči rameno vnitřního kabelu 71c, které se táhne z vnějšího konce spodního prvku 71a dovnitř osy náboje 21, a to ve směru, který je kolmý k akčnímu rameni 71b. Spojovací hřídel 74 je umístěn podél Zmíněného spodního prvku 71a a je namontován na podpěrném prvku 70b podpěrné konzoly 70 prostřednictvím konců patky akčního ramene 71b a stavěcího ramene vnitřního kabelu 71c. Prstencovitý narážecí prvek 71d je vytvořen na vzdálenějším konci akčního ramene 71b, přičemž tento narážecí prvek 71d naráží na zadní konec tlačné tyče 48. Závěs kabelu 75 je otočně namontován na vzdálenějším konci stavěcího ramene 71c. Vnitřní kabel 73b bowdenu je ukončen • · • ··· · · · · · · ··· · · · · · · · · · · • 3 3 · 3 ·· 33 33 33

- 15 u zmíněného závěsu 75, přičemž je-li vnitřní kabel 73b tažen řadicí páčkou 9, spojovací člen se natočí a provede se řazení.

Konstrukce brzdy volnoběžky

Brzda volnoběžky 27 je namontována na pouzdru brzdy 56¹. Brzda volnoběžky 27 zahrnuje brzdový váleček 57 podepřený pouzdrem brzdy 56, povrch výstředníku 4ld okolo vnějšího obvodu na druhém konci rámu soukolí 41, a dále zahrnuje čelist brzdy 58, která vykonává břzdnou činnost na vnitřním povrchu u druhého konce pouzdra náboje 23. Brzdový váleček 57 je konstruován tak, že je radiálně vytlačován povrchem výstředníku 41d, jestliže se hnací ústrojí 22 otáčí v opačném směru. Výsledkem je, že se čelist brzdy 58 dostává do styku s vnitřním povrchem pouzdra náboje 23 , a tím brzdí.

Jestliže je nainstalována brzda volnoběžky 27, projevuje se tendence k zablokování brzdy. Blokování brzdy je jevem, při kterém, jestliže je první jednosměrná spojka ve stavu přenosu síly a jezdec otáčí pedály zpět ve směru brzdění, se hnací síla přenáší ve stavu kdy dochází k brzdění a brzda se proto nemůže uvolnit. K zamezení tohoto jevu je na první jednosměrné spojce 50 namontováno pouzdro západky 59.

Pouzdro západky 59 zajišťuje určité množství vůle mezi ozubením rohatky 23b pouzdra náboje 23 a západkou spojky 53 první jednosměrné spojky 50, a dále umožňuje, aby se brzda uvolnila v době, kdy se ozubený věnec 43 otáčí s jistým množstvím vůle.

Konkrétně, pouzdro západky 59 buďto západce spojky 53 brání, aby se pod jistým úhlem vztyčila, a nebo je-li vztyčená, potom ji dovoluje vztyčit se do polohy, ve které nemůže zastavit ozubení věnce 23b v určitém úhlu, přitom posouvá čas, kdy dochází k zastavení západky spojky ozubením věnce 23b v průběhu počátečního běhu.

Pozn.překladatele: 56 se týká pouzdra spojky, možný omyl.

Realizace řazení

Z důvodu existence mechanismu planetového soukolí převodu 24 a jednosměrných spojek 50 až 52, zmíněný měnič převodů 10 zahrnuje:

přenosovou cestu síly pro řazení směrem dolů realizovanou hnacím ústrojím 33., ozubeným věncem 43 , mechanismem planetového soukolí 24 rámem soukolí 41 a pouzdrem náboje 23, přenosovou cestu síly přímého pohonu realizovanou hnacím ústrojím 22, ozubeným věncem 43 a pouzdrem náboje 23, členem

43, přenosovou cestu síly pro řazení směrem nahoru realizovanou hnacím ústrojím 22, spojkovým členem 45, rámem soukolí 41¹ , mechanismem planetového soukolí 24² , ozubeným věncem 43 a pouzdrem náboje.

Řazení je realizováno ovládáním tlačné tyče úhlovou pákou 26 prostřednictvím bowdenu 73.

Řazení nahoru - dolů

Na obr.3 je znázorněn stav, ve kterém není tlačná tyč zatlačena dovnitř a spojkový člen 45 se nachází v poloze řazení směrem dolů u pravého konce, přitom rotace od hnacího ústrojí 22 je přenášena do pouzdra náboje 23 po tom, co byly její rychlost, cestou přenosu síly řazení směrem dolů, zredukována. Konkrétně, rotace přenesená do hnacího ústrojí 22 se přenáší na ozubený věnec 43 přes druhou jednosměrnou spojku 51. Západka spojky 53 první jednosměrné spojky 50 se otáčí vlivem spojkového členu 45 do zatažené polohy znázorněné čárou se dvěma tečkami v řetězci na obr.4, a kdy první jednosměrná spojka je ve stavu, kdy se nepřenáší žádná síla. V souladu s tím, rotace přenášená na ozubený věnec 43 je dále přenášena na pouzdro náboje 23 přes mechanismus planetového soukolí 24, rám soukolí 41 a třetí jednosměrnou spojku 52.

Poznámka překladatele:¹V originále ”71”, ² v originále ”54

V tomto případě je rychlost přenášené rotace snížena podle zvoleného převodového stupně, který je stanoven počtem zubů ústředního kola planetového soukolí 40, planetových kol 42 a ozubeného věnce 4 3.

Mezitím, jestliže se s přehazovací páčkou řadicí páky 9 manipuluje, spojovací člen 71 úhlové páky 26 se otáčí a tlačí tlačnou tyč 48 směrem dovnitř o jeden stupeň. Výsledkem je to, že jestliže je síla pružiny první vinuté pružiny 60 větší než síla druhé vinuté pružiny 61, je přesouvací klíč 49 tlačen spojovacím členem 71 prostřednictvím tlačné tyče 48, a je veden do druhé průchozí drážky 2ld. pohybuje se směrem doleva (obr.3), a přitom se otáčí okolo osy náboje, přičemž spojkový člen 45 je rovněž tlačen a pohybuje se s ním prostřednictvím stavěcího prstence ,63. Jakmile je spojovací člen 45 nastaven v poloze přímého záběru (obr.9), je západka spojky 53 první jednosměrné spojky 50, která byla nastavena do zatažené polohy zúženým povrchem 45d, vrácena do vztyčené polohy, znázorněné plnou čárou na obr.4, a to pomocí síly torzní vinuté pružiny 55. V tomto stavu je první jednosměrná spojka 50 schopná přenášet pouze rotací v dopředném směru z ozubeného věnce 43 na pouzdro náboje

23. Rotace z hnacího ústrojí 22 je přímo přenášena na pouzdro náboje cestou přímého přenosu hnací síly. Konkrétně, rotace z hnacího ústrojí 22 je přenášena na ozubený věnec 43 přes druhou jednosměrnou spojku 51, dále je přenášena na pouzdro náboje 23. přes ozubený věnec 43,. Rotace je přenášena z ozubeného věnce 43. na rám soukolí 41 prostřednictvím mechanismu planetového soukolí

24, přičemž rám 41 se otáčí redukovanou rychlostí, ale protože rotace pouzdra náboje je rychlejší než rotace rámu soukolí 41, přenos rotace z rámu soukolí 41 na pouzdro náboje 23 přes třetí jednosměrnou spojku 52 se nerealizuje.

Jestliže se řadicí páčka přesouvá s polohy přímého náhonu, a tím se tlačná tyč 48 tlačí dále směrem dovnitř, přesouvací klíč 49 se pohybuje dále směrem doleva a spojkový člen 45 se souhlasně pohybuje do polohy řazení směrem nahoru. Jestliže je spojkový člen 45 v poloze řazení směrem nahoru (obr.10),

zoubkované vnější ozubení 45c spojkového členu 45 a zoubkované vnitřní ozubení 41b rámu soukolí 41 spolu zabírá. Při pohybu do polohy řazení směrem nahoru, kdy zoubkované vnější ozubení 45c a zoubkované vnitřní ozubení 41b spolu zabírá, spojkový člen 45 se přímo pohybuje do polohy řazení směrem nahoru doleva po tom, co spojkový člen 4 5 naráží na rám soukolí 41. Jestliže se zmíněná ozubení nachází v poloze, ve které spolu nezabírají, přesouvací klíč 49 a spojkový člen 45 dočasně zastaví svůj pohyb směrem doleva v okamžiku, kdy se spojkový člen 45 nasouvá na rám soukolí 41. V okamžiku kdy se tak děje, aktivní člen 66 tlačné tyče se zatahuje, první vinutá pružina se stlačuje a přesouvací klíč 49 je rovněž tlačen. Když pak spojkový člen 45 rotuje a dvě sady zubů 45c a 41d dosáhnou polohu, ve které je přenos možný, potom síla první vinuté pružiny 60 pohybuje spojkovým členem 45 prostřednictvím přesouvacího klíče 49., a obě zmíněné sady zubů spolu zabírají.

V tomto stavu se rotace, přenášená do hnacího ústrojí 22, přenáší na pouzdro náboje cestou řazení směrem nahoru. Konkrétně je přenášena z hnacího ústrojí 22 přes spojkový člen 45 na rám soukolí 41, přičemž rotace přenášená na rám soukolí 41 je přenášena na pouzdro náboje 23 prostřednictvím mechanismu planetového soukolí 24, ozubeného věnce 43 a první jednosměrné spojky 50. V tomto případě se rychlost vstupní rotace zvyšuje a její výstupní rychlost je stanovaná zvoleným převodovým poměrem, který je stanoven počtem zubů ústředního kola planetového soukolí 40, planetových kol 42 a ozubeného věnce 43. Snahou je přenášet rotaci z hnacího ústrojí 22 na ozubený věnec 43 přes druhou jednosměrnou spojku 51, ale jelikož rotace ozubeného věnce 43 je rychlejší než rotace hnacího ústrojí 22, žádná rotace se z druhé jednosměrné spojky 51 nepřenáší.

Jelikož se rotace přenáší přímo mezi hnacím ústrojím 22 a ozubeným věncem 43., během řazení z polohy řazení směrem dolů do polohy řazení směrem nahoru, je nejlepší pohybovat spojkovým členem 45, na který nepůsobí žádná síla. V souladu s tím, síla první vinuté pružiny 60 k tlačení spojkového členu 45 se může zredukovat,

čímž se může docílit snadného způsobu řazení.

Pomocná činnost při řazení nahoru-dolů

Jestliže je uvolňovací páka páky řazení 9 ovládána v poloze řazení směrem nahoru (obr.10), aktivační síla první vinuté pružiny 60 je odstraněna a druhá vinutá pružina 61 tlačí na přesouvací klíč 49 . čímž se tlačná tyč zatahuje o jeden stupeň doprava. Přesouvací klíč 49 potom přes třetí vinutou pružinu 62 tlačí na spojkový člen 45 a snaží se pohnout přesouvacím klíčem do polohy přímého záběru. Pokud jezdec netlačí na pedály a nepřenáší-li se žádná síla, spojkový člen se odděluje od rámu soukolí 41 a spojkový člen 45 se přesouvá do polohy přímého záběru. Jestliže jezdec šlape na pedály, potom, jelikož se hnací síla přenáší ze spojkového členu 45 na rám soukolí 41, může třecí síla způsobit, že vnitřní ozubení 41b a vnější ozubení 45b zůstanou v záběru. V tomto případě samotná síla druhé vinuté pružiny 61 nebude schopna pohnout spojkovým členem 45 doprava (obr.10). V tomto stavu, jestliže přesouvací klíč 49 narazí na plochý povrch 47a povrchu výstředníku 47 spojkového členu 45 (obr.5), je přesouvací klíč tlačen proti stěně druhé průchozí drážky 21d po celé délce části vložené do průchozí drážky 21d, a pomocí třecí síly je mu zabráněno v úniku z drážky v axiálním směru. Výsledkem je to, že když se přesouvací klíč 49 sune nahoru na skloněný povrch 47c. spojkový člen 45 se pohybuje doprava. Jestliže není vnitřní ozubení 41b a vnější ozubení 45c v záběru, je spojkový člen 45 tlačen druhou vinutou pružinou 61, prostřednictvím přesouvacího klíče 49., a pohybuje se do polohy přímého záběru. Konkrétně, kontakt mezi povrchem výstředníku 47 spojkového členu 45 a přesouvacím klíčem 49 pomáhá při řazení tím, že mění rotační pohyb spojkového členu 45 na pohyb v axiálním směru.

Přesouvací klíč 49 se zde nemůže přímo pohybovat doleva v axiálním směru, tak jak to bylo zmíněno dříve, jelikož je tlačen druhou vinutou cívkou 61. a druhá průchozí drážka je vůči ose ···

skloněna a spirálovitě stočena. Z tohoto důvodu nemůže přesouvací klíč uniknout v axiálním směru, jestliže přenášená hnací síla je menší než aktivační síla druhé vinuté pružiny 61 a třecí síla mezi přesouvacím klíčem 49 a vodicím povrchem 21c. Pokud je aplikovaná hnací síla větší, přesouvací klíč 49 může aktivační sílu druhé vinuté pružiny 61 a třecí sílu s vodicím povrchem 21c překonat a uniknout doleva v axiálním směru bez toho, že by se spojkový člen 45 hýbal. Zmíněná třecí síla se může nastavit pomocí beta úhlu sklonu drážky. Jestliže je nastavený úhel sklonu příliš velký, potom bude pro přesouvací klíč obtížné se přesouvat doleva, pokud je tlačen tlačnou tyčí 48. Jestliže je nastaven na příliš malou hodnotu, odpor během tlaku, vyvolaném tlačnou tyčí 48, bude menší, přitom i třecí síla se bude zmenšovat. Proto by úhel sklonu měl být nastaven na hodnotu mezi 10 a 50°. Je možné nastavit hnací sílu na limitní hodnotu, při které přesouvací klíč 49 uniká (při pomocné činnosti), nastavením úhlu sklonu drážky beta, úhlu sklonu alfa skloněného povrchu 47c povrchu výstředníku 47 a síly vinutých pružin 60 až 62.

Dokonce, i když se aplikuje větší hnací síla než je nastavená hnací, síla a přesouvací klíč 49 unikne v axiálním směru bez pohybu spojkového členu 4 5, jakmile klika pedálu 18 dosáhne horní úvratě nebo spodní úvratě a hodnota hnací síly poklesne,, bude spojkový člen 45 bude tlačen pomocnou sílou vyvolanou přesouvacím klíčem 49 a bude se pohybovat doprava. V souladu s tím se přesun nebude realizovat, jestliže se bude aplikovat extrémně velká hnací síla, například při jízdě do kopce, což sníží šok z řazení a zabrání poškození části přenášejících hnací sílu, například ozubení a jednosměrných spojek.

Jestliže se spojkový člen 45 pohybuje, přesouvací klíč 49 se oddělí od povrchu výstředníku 47 . a to pomocí třetí vinuté pružiny 62. V souladu s tím se neobjeví žádný hluk generovaný kontaktem s přesouvacím klíčem 49, dokonce ani tehdy, když se spojkový člen 45 otáčí. V poloze přímého záběru (obr.9) je rotace přenášena z hnacího ústrojí 22 na pouzdro náboje 23.

cestou přenosu přímého záběru, jak to již bylo uvedeno. Při manipulaci s uvolňovací pákou ve stavu, ve kterém je spojkový člen 45 umístěn v poloze přímého záběru, tlačná tyč 48 se více zatahuje a přesouvací klíč 49 tlačí na spojovací člen 45. Zúžený povrch 45d spojkového členu 45 se dostává do kontaktu se západkou spojky 53 první jednosměrné spojky 50 a pokouší se západku spojky 53 snížit ze vztyčené polohy do zatažené polohy. Jelikož západka spojky 53 přenáší sílu z ozubeného věnce 43 na pouzdro náboje 23, nelze ji snadno snížit do zatažené polohy aktivační silou samotné druhé vinuté pružiny 61. Když přesouvací klíč 49 narazí na povrch výstředníku 47 spojkového členu 45, vyvolá to pomocnou sílu a spojkový člen 45 se pohybuje v axiálním směru a západka spojky 53 se může snížit.

Jelikož je zde rotace přenášena přímo na ozubený věnec 43 bez průchodu spojkovým členem 45 požaduje se redukce provozní síly během řazení směrem nahoru z dolní polohy do horní polohy. Kromě toho, jelikož je rotační síle spojkového členu 45 poskytována pomoc při přeměně na sílu působící v axiálním směru, při řazení směrem dolů z horní polohy do dolní polohy, jezdec může při šlapání do pedálů přeřadit malou silou, dokonce i při řazení směrem nahoru.

Jelikož je úhlová páka 26 namontována dovnitř konce osy náboje, úhlová páka 26 z konce osy náboje nevyčnívá, což úhlovou páku chrání před poškozením a je rovněž nepravděpodobné, že by nějaký předmět mohl do páky 26 narazit.

Další praktické příklady

a) konstrukce úhlové páky není omezena na provedení uvedené v předchozím popisu, jsou možné další různé variace,

b) úhlová páka 26 není omezena na montážní polohu uvedenou u popsaného provedení, ale je-li umístěna v poloze řazení směrem nahoru, kdy vnitřní kabel není zapojen do činnosti, může být namontována směrem doleva (obr.2)

c) mechanismus přenosu rotace není omezen na použití u mechanismu • ·· ·· ·· 9 9· · ···· 9 · · 9 9 99 ·· · · · · · · 9 ·· · • ··· 9 9 ·9 9 9 99999 • 9 9999999 ··· ·♦ 99 99 9999

- 22 planetového soukolí, ale může mít podobu mechanismu přenosu typu s vnějším ozubením, podobu pásového mechanismu, válečkového typu nebo jiného typu mechanismu přenosu a dalších různých variací. Podobně platí, že u mechanismu planetového soukolí se může vyskytovat řada různých konstrukcí. Například, mechanismus planetového soukolí může zahrnovat dvě jednotky planetového soukolí uspořádaných těsně vedle sebe nalevo a napravo, přitom jednosměrná spojka může být umístěna mezi těmito jednotkami planetového soukolí.

Přínos vynálezu

Tak jak to bylo uvedeno u vnitřního měniče převodů, který je součástí tohoto vynálezu, pohybový mechanismus se montuje dovnitř osy náboje na jeho konec, takže pohybový mechanismus nevyčnívá z osy náboje směrem ven.

PK431- 98

Claims (15)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Vnitřní měnič převodů určený pro jízdní kola zahrnuje:

   osu náboje /21/ sloužící k upevnění převodů k rámu jízdního kola, hnací ústrojí /22/ otočně upevněné vůči ose náboje /21/, výstupní člen /23/ otočně upevněný vůči ose náboje /21/, mechanismus přenosu síly umístěný mezi hnacím ústrojím /22/ a výstupním Členem /23/, který slouží k připojení rotační síly hnacího mechanismu /22/ k výstupnímu členu /23/ přes množství přenosových cest, pracovní mechanismus /25/ umístěný alespoň zčásti v ose náboje /21/, který se pohybuje ve směru osy za účelem výběru přenosové cesty, ovládací mechanismus /70, 71, 73, 74/ namontovaný na ose náboje /21/ uvnitř volného konce osy náboje, který uvádí pracovní mechanismus /25/ do pohybu ve směru osy náboje.
2. 2. Vnitřní měnič převodů podle nároku 1, vyznačuj ící se t i m, že dále zahrnuje člen vyvolávající předpětí /60/, který slouží k udržení pracovního mechanismu /25/ v jednom směru osy náboje, a kde ovládací mechanismus pohybuje pracovním mechanismem v opačném směru osy náboje.
3. 3. Vnitřní měnič převodů podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že osa náboje /21/ zahrnuje drážku /21b/ sloužící k částečnému vystavování pracovního mechanismu /25/, a kde se ovládací mechanismus dostává do drážky /21b/.
4. 4. Vnitřní měnič převodů podle nároku 3, vyznačující se t í m, že drážka /21b/ je zcela umístěná uvnitř volného konce osy náboje /21/.

   • · · · φ φ · · • · · · · · · • φφφφ · · φ φ φ φφ φφ φφφφ φ φφφφ φφφ φφ φφ φφ φφ
5. 5. Vnitřní měnič převodů podle nároku 1, vyznačuj ící se t í m, že ovládací mechanismus je kyvně namontován na ose náboje /21/.
6. 6. Vnitřní měnič převodů podle nároku 5,vyznačující se t í m, že ovládací mechanismus zahrnuje:

   podpěrný člen /70/ namontovaný na ose náboje /21/, spojovací člen /71/ (kulisu) kyvně spojený s podpěrným členem /70/ v místě okamžitého výskytu spojovacího členu /71/.
7. 7. Vnitřní měnič převodů podle nároku 6, vyznačuj ící se t í m, že spojovací člen zahrnuje:

   první člen ramena /71c/, který vystupuje ze střední části a slouží k připojení k ovládacímu bowdenu /73/, druhý člen ramena /71b/, který vystupuje ze střední části a slouží ke styku s pracovním mechanismem.
8. 8. Vnitřní měnič převodů podle nároku 6 nebo 7, vyznačující se tím, že dále zahrnuje spojovací hřídel /74/, který otočně podpírá střední část spojovacího členu /71/ směrem k podpěrnému členu /70/.
9. 9. Vnitřní měnič převodů podle jednoho z nároků 6 až 8, vyznačující se tím, že podpěrný člen /70/ zahrnuje prvek zarážky /70c/ sloužící k zastavení vnějšího pouzdra bowdenu /73/.
10. 10. Vnitřní měnič převodů podle jednoho z nároků 6 až 9, vyznačující se tím, že podpěrný člen /70/ definuje otvor určený pro vystavení volného koňce osy náboje /21/• ···
11. 11.Vnitřní měnič převodů podle nároku 10, vyznačující se t í m, že osa náboje /21/ prochází podpěrným členem.
12. 12. Vnitřní měnič převodů podle jednoho z nároků 6 až 11, vyznačující se tím, že osa náboje /2.1/ zahrnuje drážku /21b/, která slouží k částečnému vystavování pracovního mechanismu, a kde se spojovací člen /74/ dostává do zmíněné drážky /21b/.
13. 13. Vnitřní měnič převodů podle jednoho z nároků 7 až 12, vyznačující se tím, že dále zahrnuje člen vyvolávající předpětí /60/ sloužící udržuje pracovní mechanismus v jednom směru osy náboje, a kde druhý člen ramene /71b/ pohybuje pracovním mechanismem v opačném směru osy náboje.
14. 14. Vnitřní měnič převodů podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že pracovní mechanismus zahrnuje prodlouženou ovládací tyč /48/.
15. 15. Vnitřní měnič převodů podle nároku 14, vyznačuj ící se t í m, že dále zahrnuje přesouvací klíč /49/, který klouže uvnitř druhé drážky /21d/ vytvořené v ose náboje /21/, jako odpověď na pohyb ovládací tyče /48/ ve směru osy náboje.