CZ118593A3

CZ118593A3 - Linear peptides and pharmaceutical preparations based thereon

Info

Publication number: CZ118593A3
Application number: CZ931185A
Authority: CZ
Inventors: Alfred Dr Jonczyk; Brunhilde Dr Felding-Habermann; Guido Dr Melzer; Beate Diefenbach; David A Dr Cheresh
Original assignee: Merck Patent Gmbh
Priority date: 1992-06-18
Filing date: 1993-06-17
Publication date: 1994-02-16
Also published as: CN1083075A; NO932237D0; JPH0665290A; SK57693A3; CA2098535A1; KR940005667A; AU4125193A; MX9303638A; ZA934353B; HU9301768D0; PL299367A1; EP0576898A2; HUT66469A; EP0576898A3; NO932237L

Description

Oblast techniky

Vynález se týká lineárních peptidů, které mají cenné farmakologické vlastnosti a farmaceutických přípravků na jejich bázi.

Dosavadní stav techniky

Podobné, ale cyklické sloučeniny, jsou známy z přihlášky Evropského patentu č. 0 406 428.

Podstata vynálezu

Úkolem vynálezu bylo vyvinout nové sloučeniny s užitečnými vlastnostmi, kterých by bylo možno použít zejména při výrobě léčiv.

Předměty vynálezu a výhody, které vynález přináší, jsou odborníkovi v tomto oboru zřejmé z následujícího popisu a nároků.

Vynález se opírá o vyvinuti nových lineárních peptidů obecného vzorce Ia až In.

(la) H-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OH;

(lb) H-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OH;

(lc) H-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OH;

(ld) H-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OH;

(le) H-GIy-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OH;

(lf) H-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OH;

(lg) H-Gly-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-QH;

(lh) H-Gly-Asp-GIy-Arg-His-Asp-Leu-OH;

(li) H-Gly-Asp-Gly-Arg-HÍs-Asp-Leu-Leu-OH;

(lj) H-Gly-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-OH;

(lk) H-Gly-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-OH;

(Π) H-Gly-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-OH;

(lm) Ac-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-OH;

(ln) Ac-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-QH;

kde Ac představuje acetylskupinu, a jejich solí.

Zjistilo se, že sloučeniny vzorců Ia až In a jejich soli mají velmi užitečné vlastnosti. Jsou zejména inhibitory adheze buněk, takže jsou užitečné například při inhibici agregace krevních destiček a nádorových buněk. Sloučenin podle vynálezu se tedy může používat k inhibici adheze buněk živočichů, například somatických bunék nebo rakovinových buněk u savců.

Tyto inhibiční účinky je možno metodami, které jsou popsány v EP 0 406 291, 50 až 54 (1991) nebo Smith, J. W. Kunicki, T. J., Cheresch, D. A., J. Biol. až 12271 (1990 ) .

zjistit například 428, FEBS Lett.,

Ruggery, Z. Μ., Chem., 265, 12267

Sloučenin podle vynálezu se může používat jako farmaceuticky účinných lát^k v humánním a veterinárním lékařství, zejména pro léčbu a profylaxi trombózy, infarktu myokardu, angíny pectoris, apoplexie a nádorových, t.j. rakovinných onemocnění.

Zkratky zbytků aminokyselin, které byly uvedeny výše nebo které jsou uvedeny dále, označují zbytky následujících aminokyselin.

Ala	alanin
Arg	arginin
Asp	aspartová kyselina
Gly	glycin
His	histidin
Leu	leucin
Pro	prolin
Tyr	tyrosin
Val	valin

Kromě které	toho, se v popisu používá ještě dalších mají následující význam:
Ac	acetyl
BOC	terč.butoxykarbonyl
CBZ	benzyloxykarbonyl
DCCI	dicyklohexylkarbodiimid
DMF	dimethylformamid
EDCI	N-ethyl-N'-(3-dimethylaminopropyl) karbodi imidhydrochlorid
FMOC	9-fluorenylmethoxykarbonyl
Me	methyl
OMe	methoxy
OEt	ethoxy
TFA	trifluoroctová kyselina
POA	fenoxyacetyl

Pokud byly výše nebo pokud jsou dále uváděny jednotlivé sloučeniny, potom zkratky těchto aminokyselin se vždy vztahují k L-formé, jestliže není výslovné uvedeno jinak.

Vynález se dále týká způsobu výroby lineárních peptidu vzorce I, který se vyznačuje tím, že se tyto deriváty uvolní z některého ze svých funkčních derivátů působením solvolytického nebo hydrogenolytického činidla nebo že se dva peptidy s kratšími sekvencemi spojí kondenzační reakcí peptidových fragmentů, za vzniku některého z peptidú vzorce I a/nebo že se sloučenina vzorce I převede zpracováním s kyselinou na některou ze svých solí.

Sloučeniny vzorce I a také výchozí látky pro jejich výrobu se jinak připravují známými postupy, které jsou popsány v literatuře (například ve standardních publikacích, jako je Houben-Weyl, Methoden der organischen Chemie, Georg-Thieme-Verlag, Stuttgart, SRN), zejména za takových reakčních podmínek, které jsou pro takové reakce známé a vhodné. V tomto konktextu lze také použít známých variant těchto postupů, které zde nejsou podrobněji popsány.

Výchozí látky mohou být také popřípadě vyráběny in šitu, t.j. tak, že se neizolují z reakční směsi, nýbrž se ihned nechávají dále reagovat na sloučeniny vzorce I.

Sloučeniny vzorce I je možno připravovat jejich uvolněním z funkčních derivátu solvolýzou, zejména hydrolýzou, nebo hydrogenolýzou.

Přednostními výchozími látkami pro solvolýzu nebo hvdrogenolýzu jsou látky, které obsahují, místo jedné nebo více volných aminoskupin a/nebo hydroxyskupin, příslušným způsobem chráněné aminoskupiny a/nebo hydroxyskupiny, přednostně takové látky, které nesou místo atomu vodíku vázanému k atomu dusíku chránící skupinu aminoskupiny, například látky, odpovídající vzorci I, které místo skupiny NH₂ obsahují skupinu obecného vzorce NHR', kde R’ představují chránící skupinu 'aminoskupiny, například BOC nebo CBZ.

Kromě toho se dává přednost takovým výchozím látkám, které nesou, místo atomu vodíku hydroxylové skupiny, chránící skupinu hydroxylové skupiny, například látkám, odpovídajícím vzorci I, které vsak místo hydroxyfenylskupiny obsahují skupinu obecného vzorce R-O-fenyl, kde R představuje chránící skupinu hydroxyskupiny.

V molekule výchozí látky může být přítomno několik stejných nebo různých chráněných aminoskupin a/nebo hydroxyskupin. Pokud jsou přítomné chránící skupiny navzájem odlišné, v mnoha případech je možno je odstraňovat selektivně .

Výraz chránící skupina aminoskupiny je obecně známý a vztahuje se ke skupinám, které se hodí pro ochranu či blokování aminoskupiny před chemickými reakcemi, ale které jsou snadno odstranitelné po provedení požadované chemické reakce, probíhající v jiných polohách molekuly. Jako typické skupiny tohoto typu je možno zejména uvést: nesubstituovanou nebo substituovanou acyl·-, aryl-, aralkoxymethyl- nebo aralkylskupinu. Jelikož se chránící skupiny aminoskupiny po provedení požadované reakce (nebo reakční sekvence) odstraňují, jejích povaha a velikost jinak nejsou kritické. Nicméně přednost se dává skupinám, které obsahují 1 až 20 a zejména 1 až 8 atomů uhlíku. Výraz acylskupina je třeba v souvislosti se způsobem podle vynálezu chápat v nejširším slova smyslu. Zahrnuje tedy acylskupiny odvozené od alifatických, aralifatických, aromatických nebo heterocyklických karboxylových kyselin nebo sulfonovych kyselin a zejména se jedná o alkoxykarbonyl·-, aryloxykarbonyl- a především o aralkoxykarbonylskupiny. Jako příklady acylskupin tohoto typu je možno uvést alkanoyl, jako acetyl, propionyl nebo butyryl; aralkanoyl, jako fenylacetyl; aroyl, jako benzoyl nebo toluoyl; aryloxyalkanoyl, jako POA; alkoxykarbonyl, jako methoxykarbonyl, ethoxykarbonyl,

2,2,2-trichlorethoxykarbonyl, BOC, 2-jodethoxykarbonyl; aralkyloxykarbonyl, jako CBZ (karbobenzoxy), 4-methoxybenzyloxykarbonyl a FMOC. Přednostními chránícími skupinami aminoskupiny jsou skupiny BOC a dále pak CBZ, FMOC, benzyl a acetyl.

Také výraz chránící skupina hydroxyskupiny je obecně známý a vztahuje se ke skupinám, které se hodí pro ochranu hydroxylové skupiny před chemickými reakcemi, ale které jsou snadno odstranitelné po provedení požadované chemické reakce v jiných polohách molekuly. Jako typické skupiny tohoto typu je možno uvést výše zmíněné nesubstituované nebo substituované arylové, aralkylové nebo acylové skupiny a kromě toho také alkylové skupiny. Povaha a velikost chránících skupin hydroxyskupiny není kritická, poněvadž se tyto skupiny po provedení požadované chemické reakce nebo reakční sekvence opět odštěpují. Nicméně přednostními skupinami tohoto typu jsou skupiny obsahující 1 až 20 a zejména 1 až 10 atomů uhlíku. Jako příklady chránících skupin hydroxyskupiny je m.j. možno uvést benzyl, p-nitrobenzoyl, terc.butyl, p-toluensulfonyl a acetyl, přičemž obzvláštní přednost se dává benzylskupiné, terč . butylskupiné a acetylskupině.

Funkční deriváty sloučenin vzorce I, kterých se má používat jako výchozích látek, je možno připravovat obvyklými postupy syntézy aminokyselin a peptidů, jak jsou například popsány ve standardních odborných publikacích a patentových přihláškách, které byly uvedeny výše a například také Merrifíeldovou metodou syntézy v tuhé fázi (B. F. Gysin a R. B. Merrifield, J. Am. Chem. Soc. 94, 3102 a dále ( 1972)).

Uvolňování sloučenin vzorce I z jejich funkčních derivátů se provádí, v závislosti na použité chránící skupině, například silnými kyselinami, přednostně kyselinou trifluoroctovou (TFA) nebo kyselinou chloristou, ale také jinými silnými anorganickými kyselinami, jako je například kyselina chlorovodíková nebo kyselina sírová nebo silnými organickými karboxylovými kyselinami, jako je kyselina trichloroctová, nebo sulfonovými kyselinami, jako je kyselina benzen- nebo p-toluensulfonová. Přítomnost přídavného inertního rozpouštědla je možná, ale není vždy nutná. Vhodnými inertními rozpouštědly jsou přednostně organické, například karboxylové kyseliny, jako je kyselina octová, ethery, jako je tetrahydrofuran nebo dioxan, amidy, jako je dimethylformamid (DMF), halogenované uhlovodíky, jako je dichlormethan a kromě toho také alkoholy, jako je methanol, ethanol nebo isopropylalkohol a také voda.

Kromě toho jsou také vhodné směsi výše uvedených rozpouštědel·. Kyseliny trifluoroctové se přednostně používá v nadbytku bez toho, že by se přidávalo další rozpouštědlo. Kyseliny chlorísté se používá ve formě směsi kyseliny octové se 70% kyselinou chloristou v poměru 9:1. Reakční teplota pro štěpení leží přednostně od asi 0 do asi 50 °C, přednostně od asi 15 do asi 30 °C (teplota místnosti).

Skupinu BOC je možno odštěpovat například přednostně za použití 40% TFA v dichlormethanu nebo přibližné 3 až 5N kyseliny chlorovodíkové v dioxanu při 15 až 30 °C. Skupinu FMOC lze odštěpovat za použití přibližně 5 až 20% roztoku dimethylaminu, diethylaminu nebo piperidinu v DMF při 15 až 30 °C.

Chránící skupiny, které lze odštěpovat hydrogenolýzou (například CBZ nebo benzyl) je například možno odštěpovat působením vodíku za přítomnosti katalyzátoru (například katalyzátoru na bázi vzácného kovu, jako je palladium, přednostně na nosiči, jako je uhlík). Vhodnými rozpouštědly jsou v tomto případě výše uvedená rozpouštědla, zejména například alkoholy, jako je methanol nebo ethanol, nebo amidy, jako je DMF. Hydrogenolýza se zpravidla provádí při teplotě v rozmezí od asi 0 do 100 °C a za tlaku v rozmezí od asi 0,1 do 20 MPa, přednostně při teplotě 20 až 30 °C a tlaku 0,1 až 1 MPa. Hydrogenolýza skupiny CBZ se snadno provádí například za použití 5 až 10% palladia na uhlíku v methanolu nebo za použití formiátu amonného (místo vodíku) na palladiu na uhlíku ve směsi methanolu a dimethylformamidu při 20 až 30 °C.

Sloučeniny vzorce I je také možno získat kondenzací peptidů s kratšími sekvencemi za podmínek syntézy peptidu. V tomto případě se reakce přednostně provádí obvyklými metodami syntézy peptidu, které jsou například popsány v Houben-Weyl, výše citovaná publikace, sv. 15/11, strana 1 až 806 (1974).

Tato reakce se přednostně provádí za přítomnosti dehydratačního činidla, jako jsou například karbodimidy, jako DCCI nebo EDCI a kromě toho anhydrid propanfosfonové kyseliny (srov. Angew. Chemie 92, 129 (1989)), difenylfosforylazid nebo 2-ethoxy-N-ethoxykarbonyl-l,2-dihydrochinolin, v inertním rozpouštědle, například halogenovaném uhlovodíku, jako je dichlormethan, etheru, jako je tetrahydrofuran nebo dioxan, amidu, jako je DMF nebo dimethylacetamid, nitrilu, jako je acetonitril, nebo směsích takových rozpouštědel, při teplotě v rozmezí od asi -10 do 40, přednostně od asi 0 do 30 °C.

Báze vzorce I se může převést na odpovídající adiční sůl s kyselinou působením kyseliny. Jako vhodné kyseliny pro tuto reakci je možno zejména uvést kyseliny, které poskytují fyziologicky vhodné soli. Může se tedy použít anorganických kyselin, například kyseliny sírové, kyseliny dusičné, halogenovodíkových kyselin, jako kyseliny chlorovodíkové nebo kyseliny bromovodíkové, kyseliny fosforečné, jako kyseliny orthofosforečné a kyseliny amidosulfonové. Dále se může použít organických kyselin, zejména alifatických, alicyklických, aralifatických, aromatických nebo heterocyklických jednosytných nebo vícesytných karboxylových nebo sulfonových kyselin nebo kyselin odvozených od kyseliny sírové, jak je například kyselina mravenčí, propionová, kyselina pivalová, kyselina malonová, kyselina kyselina pimelová, kyselina fumarová, kyselina kyselina mléčná, kyselina vinná, kyselina kyselina benzoová, kyselina salicylová, kyselina

3-fenylpropionová, kyselina citrónová, kyselina octová, kyselina diethyloctová, kyselina kyselina jantarová, maleinová, jablečná, 2- nebo glukonová, kyselina askorbová, kyselina nikotinová, kyselina isonikotinová, kyselina methan- nebo ethansulfonová, kyselina ethandisulfonová, kyselina 2-hydroxyethansulfonová, kyselina benzensulfonová, kyselina p-toluensulfonová, kyseliny naftalenmonosulfonové a kyseliny naftalendisulfonové a kyselina laurylsírová. Solí fyziologicky nevhodných kyselin, například pikrátú, je možno používat pro izolaci a/nebo čištěni sloučenin vzorce I.

Nové sloučeniny vzorce I a jejich fyziologicky vhodné solí mohou být používány při výrobě farmaceutických přípravků. Pří této výrobě se misi s alespoň jedním excipientem nebo pomocnou látkou a popřípadě alespoň jednou další účinnou látkou, načež se vzniklá směs převádí na vhodnou dávkovači formu. Takto získaných přípravků se může používat jako farmaceutik v humánním nebo veterinárním lékařství. Jako vhodné excipienty je možno uvést organické a anorganické látky, které se hodí pro enterální (například orální nebo rektální), parenterální nebo lokální (například topické) podáváni nebo pro podávání ve formě inhalačních sprejů a které nereaguji s novými sloučeninami, jako je například voda, nižší alkoholy, rostlinné oleje, benzylalkoholy, polyethylenglykoly, triacetát glycerolu a jiné glyceridy mastných kyselin, želatina, sojový lecitin, uhlohydráty, jako je laktóza nebo škrob, stearan hořečnatý, mastek, celulóza a vazelína. Pro orální podávání se používá zejména tablet, potahovaných tablet, kapslí, sirupu, kapalin nebo kapek. Zajímavé jsou zejména tablety potažené filmem a kapsle, které mají film, povlak nebo obal kapsle vzdorující žaludečním stávám. Pro rektální podávání se používá čípků a pro parenterální podávání roztoků, zejména olejových nebo vodných roztoků a dále též suspenzí, emulzí nebo implantátů. Pro topickou aplikaci jsou vhodné roztoky, například roztoky, kterých lze používat ve formě očních kapek a dále například suspenze, emulze, krémy, masti nebo obvazy nesoucí účinné látky. Může se také používat sprejů, které obsahují účinnou sloučeninu bud rozpuštěnu nebo suspendovánu ve směsi hnacích plynů (například chlorfluorovaných uhlovodíků nebo jejich z ekologického hlediska neškodných náhražek), které se hodí pro inhalačni podávání. Účinné sloučeniny se v tomto případě používá v mikronizované formě a může být přítomno jedno nebo více přídavných fyziologicky tolerovatelných rozpouštědel, například ethanol. Inhalačni roztoky se mohou podávat pomocí obvyklých inhalátorů. Nové sloučeniny je také možno lyofylizovat a získaných lyofilizátů se může používat například při výrobě injekčních přípravků. Tyto přípravky je možno sterilizovat a/nebo je možno k nim přidávat pomocné látky, jako konzervační činidla, stabilizátory a/nebo smáčedla, emulgátory, soli pro ovlivnění osmotického tlaku, tlumívé látky, barviva a/nebo příchutě. Mohou také obsahovat popřípadě jednu nebo více dalších účinných látek například jeden nebo více vitaminů.

Látky podle vynálezu se zpravidla podávají analogicky jako jiné známé obchodné dostupné peptidy, zejména pak analogicky jako sloučeniny popsané v US patentu 4 472 305, přednostně v dávce v rozmezí od asi 0,05 do asi 500 mg, zejména od 0,5 do 100 mg, vztaženo na dávkovači jednotku. Denní dávka přednostně leží v rozmezí od asi 0,01 do asi 2 mg/kg tělesné hmotnosti. Konkrétní dávka pro každého pacienta bude však záviset na mnoha různých faktorech, například na účinnosti konkrétně použité sloučeniny, věku, tělesné hmotnosti, všeobecném zdravotním stavu, pohlaví a stravě pacienta, době a způsobu podávání a rychlosti vylučování, použité kombinaci farmaceutických přípravků a závažnosti onemocnění, na něž je léčba orientována. Parenterálnírau podávání se dává přednost.

Na odborník v provedení základě výše a dále uvedeného popisu může plném rozsahu realizovat vynález. Specifická vynálezu, která jsou obsahem následujících příkladů mají pouze ilustrativní charakter ale v žádném ohledu neomezují rozsah vynálezu.

V příkladech, které byly uvedeny výše a které jsou uvedeny dále, jsou všechny teploty uváděny ve stupních Celsia a nejsou korigovány. Pokud není uvedeno jinak, všechny údaje uvedené v dílech a procentech jsou hmotnostní.

Citace všech přihlášek patentů a publikací jsou uváděny náhradou za přenesení jejich textu do tohoto popisu.

Pod pojmem obvyklé zpracováni se v následujících příkladech rozumí tento postup: pokud je to zapotřebí, přidá a extrahuje etherem nebo se oddělí, vysuší síranem a zbytek se přečistí se voda, směs se neutralizuje dichlormethanem, organická fáze sodným, přefiltruje a odpaří chromatografií na silikagelu a/nebo krystalizací. Pokud není uvedeno jinak, RT představuje retenční dobu v minutách při HPLC na sloupci Lichrosorb^ RP Select B ( 250 až 4,7 μ,ιη); eluční činidlo: a « 0,3% kyselina trifluoroctová ve vodě, b = isopropylalkohol (gradient 0 až 80 % objemových).

Molekulová hmotnost sloučenin byla stanovována bombardováním rychlými atomy (FAB; M⁺: pík molekulárního iontu).

Příklady provedení vynálezu

Přiklad 1

2,0 g BOC-Leu-Leu-Val-OH [který lze například získat modifikovanou Merrifieldovou technikou syntézy peptidů] se rozpustí ve směsi 150 ml dichlormethanu a 20 ml DMF a roztok se ochladí na 0 °C. Postupné se za míchání přidá 0,5 g DCCI, 0,3 g HOBt, 0,23 ml N-methylmorfolinu a 1 ekvivalent H-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OMe a směs se míchá dalších 24 hodin při 0 °c a 12 hodin při 25 °C. Potom se roztok zkoncentruje a zpracuje ve směsném ionexovém loži, aby se zbavil solí. Potom se roztok přefiltruje a odpaří a zbytek se přečistí. Získá se BOC-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OMe.

Podobným způsobem se získají také následující peptidy:

BOC-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OMe;

BOC-His- Asp-Leu-Leu— Val—Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OMe;

BOC-Ar g-Hís- Asp-Leu- Leu- Val-Gly- Ala- Pro- Leu-Tyr-OMe;

BOC-Gly-Arg-Hia-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OMe; BOC-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OMe; BOC-Gly-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OMe;

BOC-Gly-Asp-Gly-Arg-Hía-Asp-Leu-OMe;

BOC-Gly-Asp-Gly-Arg-Hia-Asp-Leu-Leu-OMe;

BOC-Gly-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-OMe;

BOC-Gly-Asp-Gly-Arg-Hia-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-OMe;

BOC-Gly-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-OMe;

BOC-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-OMe;

BOC-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-OMe.

Příklad 2

1,8 g BOC-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OMe se rozpustí v 60 ml methanolu, k roztoku se přidá 1,5 ml 2N roztoku hydroxidu sodného směs se 3 hodiny míchá při 20 °c. Potom se směs odpaří, zbytek se vyjme do vody, okyselí na pH 3 zředěnou kyselinou chlorovodíkovou a extrahuje ethylacetátem. Extrakt se vysuší síranem sodným, znovu odpaří a získaný BOC-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OH se 2 hodiny míchá při 20 °C s 20 ml 2N kyseliny chlorovodíkové v dioxanu. Potom se směs odpaří zbytek se přečistí HPLC. Získá se H-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OH; M⁺ 846.

Podobným způsobem se získají také následující peptidy:

H-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr—OH; M* 961;

H-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OH; M* 1098;

H-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OH; M⁺ 1252; n-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OH; M* 1309; H-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-AJa-Pro-Leu-Tyr-OH; M* 1425; H-Gly-Asp-GlyArg-Hís-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OH; M⁺ 1482; H-Gly-Ásp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-OH; M* 769;

H-Gly-Asp—Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-OH; Μ* 882;

H-Gly-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-OH; Μ* 1038;

H-Gly-Asp-Gly-Arg-HÍB-Asp-Leu-Leu-Val—Gly-Ala-ΌΗ; Μ* 1109; H-Gly-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-OH; Μ* 1319; H-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-AJa-Pro-Leu-OH; Μ* 935;

H-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-AIa-Pro-Leu-OH; Μ* 1146.

Příklad 3

2,7 g H-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-OH se rozpustí ve 200 ml· vodného dimethylformamidu a ke vzniklému roztoku se za míchání přikape roztok 1,0 g acetylchloridu v 10 ml dichlormethanu. Vzniklý roztok se 10 minut míchá a potom se zkoncentruje. Výsledný peptid Ac-His-Asp-Leu-LeuVal-Gly-Ala-Pro-Leu-OH se odfiltruje; ří⁺ 976.

Příklad4

Podobným způsobem jako v příkladu 3 se také získá Ac-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-OH (M⁺ 1189).

Následující příklady ilustrují farmaceutické přípravky, které obsahují sloučeniny vzorce I nebo jejich adiční soli s kyselinami.

Příklad A

Tablety

Směs 1 kg H-Gly-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-OH, 10 kg laktózy, 6 kg mikrokrystalická celulózy, 6 kg bramborového škrobu, 1 kg polyvinylpyrrolidonu, 0,8 g mastku a 0,1 g stearanu horečnatého se obvyklým způsobem slisuje na tablety tak, že každá z nich obsahuje 10 mg účinné sloučeniny.

Příklad B

Potahované tablety

Tablety se vyrobí podobným způsobem jako v příkladu A, ale dodatečně se potáhnou obvyklým způsobem povlakem ze sacharózy, bramborového škrobu, mastku, tragantu a barvicí látky.

Příklad C

Kapsle

Kapsle z tvrdé želatiny se obvyklým způsobem naplní 1 kg H-Gly-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-OH tak, že každá z nich obsahuje 5 mg účinné sloučeniny.

Příklad D

Injekce

Roztok 1 kg H-Gly-Asp-Gly-Arg-Hís-Asp-Leu-OH ve 30 1 1,2-propandiolu se sterilizuje filtrací a naplní do injekcí, v nichž se za sterilních podmínek lyofilizuje. Potom se injekce za sterilních podmínek zataví. Každá injekce obsahuje 2 mg účinné látky.

Příklad Ε

Mast

500 mg H-Gly-Asp-Gly-Arg-Hís-Asp-Leu-OH se smíchá za aseptických podmínek s 99,5 g ropné vazelíny.

Příklad F

Lahvičky s injekčním roztokem

Roztok 100 g H-Gly-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-OH a 5 g hydrogenf osf orečnanu dvojsodného ve 3 1 redestilované vody se uvede na hodnotu pH 6,5 pomocí 2N kyseliny chlorovodíkové, sterilizuje se filtrací a naplní do injekčních lahviček, kde se za sterilních podmínek lyofilizuje. Lahvičky se sterilním způsobem uzavřou. Každá z nich obsahuje 5 mg účinné látky.

Podobným způsobem je možno získat farmaceutické přípravky, které obsahují některou z jiných účinných sloučenin vzorce I a/nebo jejich fyziologicky vhodných adičních solí s kyselinami.

Výše uvedené příklady je možno s podobným úspěchem opakovat tak, že se reakční činidla a/nebo provozní podmínky, které jsou v nirh uvedeny nahradí obecně nebo konkrétně popsanými reakčními činidly a/nebo provozními podmínkami podle tohoto vynálezu.

Na základě shora uvedeného popisu může odborník v tomto oboru snadno seznat základní znaky tohoto vynálezu a aniž by se uchýlil od duchu a rozsahu vynálezu, múze v něm učinit různé změny a modifikace, za účelem přizpůsobení vynálezu různým použitím a podmínkám.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Lineární peptidy vzorce la až In (la) H-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OH;

(lb) H-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OH;

(lc) H-Hís-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OH;

(ld) H-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OH;

(le) H-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-GIy-Ala-Pro-Leu-Tyr-OH;

(lf) H-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-GH;

(lg) H-Gly-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-Tyr-OH;

(lh) H-Gly-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-OH;

(li) H-Gly-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-OH;

(I j) H-Gly-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-QH;

(lk) H-Gly-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-GIy-Ala-OH;

(ll) H-Gly-Asp-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-OH;

(lm) Ac-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-OH;

(ln) Ac-Gly-Arg-His-Asp-Leu-Leu-Val-Gly-Ala-Pro-Leu-OH;

kde Ac představuje acetylskupinUja jejich soli.
2. Farmaceutický přípravek, vyznačuj ící se t í m, že obsahuje sloučeninu podle nároku 1 v účinném množství pro inhibici adheze buněk a farmaceuticky vhodný nosič.
3. Farmaceutický přípravek podle nároku 2, v y značující se tím, že množství sloučeniny leží v rozmezí od 0,05 do 500 mg.
4. Farmaceutický přípravek podle nároku 2, v y značující se tím, že množství sloučeniny leží v rozmezí od 0,5 do 100 mg.
5. Sloučeniny podle nároku 1, pro léčbu nebo profylaxi trombózy, infarktu myokardu, angíny pectoris, apoplexie nebo nádorových onemocnění.
6. Sloučeniny buněk živočichů.

podle nároku 1, pro inhibici adheze
7.

somatických

Sloučeniny podle buněk živočichů.

nároku 1, pro inhibici adheze
8.

rakovinných

Sloučeniny podle buněk savců.

nároku

1, pro inhibici adheze

MP-692-93-HO