CZ116994A3

CZ116994A3 - Apparatus and process for emulsion fuel feeding

Info

Publication number: CZ116994A3
Application number: CZ941169A
Authority: CZ
Inventors: Alfred Kessler
Original assignee: Schreyogg Josef
Priority date: 1991-11-12
Filing date: 1992-01-23
Publication date: 1995-01-18
Also published as: RU94028287A; IL103708A0; PL170212B1; IL103708A; DE69213957D1; US5542379A; MY108915A; JP3459063B2; ES2095455T3; RU2102624C1; IE922801A1; JPH07501373A; ATE171512T1; EP0613522B1; EP0721063A2; HUT70604A; AU669325B2; AU5043796A; CN1080207A; ZA928723B

Description

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro dodávání paliva motoru s vnitřním spalováním. Zejména se týká zařízení pro dodávání emulzního paliva, které dodává emulzi topného oleje a vody o vodním obsahu vhodném pro spalovací režim Dieselová motoru. Dále se vynález týká způsobu tvorby topného paliva s obsahem vody.

Dosavadní stav techniky

Všeobecně je známo, že je možno redukovat složky NOx ve výfukovém plynu a odstranit klepání motoru snížením spalovací teploty uvnitř válců Dieselová motoru tím, že je přiváděno palivo obsahující emulzi topného oleje a vody.

Navrženy byly rovněž různé způsoby a zařízení jakož i zařízení pro tvorbu emulze palivového oleje a vody.

Nicméně tradiční zařízení pro tvorbu emulze byly především zaměřeny na to, jak vytvořit emulzi, která je pokud možno homogenní a velikost částic je tak malá jak jen možno. Z toho důvodu bylo obecně obtížné snadno a rychle měnit vodní obsah emulze.

Ze shora uvedených důvodů nebyl ještě prakticky měněn vodní obsah paliva podle režimu motorové zátěže v zařízení pro dodávání emulzního paliva, bylo-li takové zařízení použito k vytváření emulze.

Problémy řešené vynálezem jsou jak následuje : když je motor v činnosti, zatímco vodní obsah emulzního paliva je udržován konstantní bez ohledu na zátěž motoru, existuje náhle problém, že ačkoliv je možno složky NOx ve výfukovém plynu redukovat v průběhu vysoké rychlosti a velké zátěže, například, spalovací teplota drasticky klesne a zvýší se obsah nežádoucích složek HC a CO ve výfukovém plynu, a uaopak je tomu při nízké rychlosti po dobu chodu s malou zátěží.

Emulzi tvořící přístroj používaný jako obvyklý přístroj k dodávání emulzního paliva do Dieselová motoru je složité konstrukce a je velmi obtížné uskutečnit její zjednodušení.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je zařízení pro dodávání emulze palivového oleje a vody do Dieselová motoru, jehož podstatou je, že obsahuje detekční prostředky spalovacího parametru pro detekci nejméně jednoho spalovacího parametru přidruženého spalovacímu režimu toíhdfc© prostředky pro posouzení a regulaci množství vody pro stanovení obsahu vody v emulzním palivu v závislosti na výstupu detekčního prostředku spalovacího parametru a emulzi tvořící prostředek pro vytvoření emulzního paliva s vodním obsahem určeným prostředky pro posouzení a regulaci vodního obsahu.

Dalším vynálezem je způsob vytváření olejové emulze s obsahem vody pro Dieselův motor, kde je v předem stanovených dávkách vstřikována voda do oleje Dieselu obsaženém ve vstupní komoře mezi čerpadlem vstřikujícím palivo a tryskou vstřikující palivo do válce Dieselová motoru, přičemž olej dodávaný čerpadlem je veden pod vysokým tlakem do .vstupní komory, zatím co směs oleje s vodou je přiváděna do palivové vstřikovací trysky.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 je blokové schéma znázorňující sestavu zařízení k dodávání palivové emulze podle vynálezu.

Obr. 2 je postupový diagram znázorňující první provedení regulace obsahu vody v emulzi.

Obr. 3 je postupový diagram znázorňující první provedení regulace obsahu vody v emulzi.

Obr. 4 je diagram znázorňující sestavu hodnot pro poměr obsahu vody a emulze.

Obr. 5 je dílčí pohled na provedené zařízení k vytvoření emulze.

Obr. 6 je pohled zdola na část A v Obr. 5.

Obr. 7 je půdorys části B v Obr. 5.

Obr. 8 je pohled ze strany na část B v Obr. 5.

Obr. 9 je schematický pohled na znázorněné provedení zařízení dodávající emulzní palivo.

Obr. 10 je dílčí pohled na zařízení pro tvorbu emulze podle Obr. 9.

Obr. 11 je schematický .dílčí pohled na měřící jednotku znázorněnou v Obr. 9.

Obr. 12 je vysvětlující pohled použitelný k vysvětlení funkce měřící jednotky znázorněné v Obr. 9.

Obr. 13 je vysvětlující pohled výhodný k vysvětlení funkce měřící jednotky znázorněné v Obr. 9.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 je blokové schéma zařízení k dodávání palivové emulze podle předloženého vynálezu.

V Obr. 1 je zařízení k dodávání palivové emulze sestavené jako celek označeno vztahovou značkou 10. Vztahová značka £ představuje Dieselův motor a značka 2 je obvod pro posouzení a regulaci obsahu dodávané vody. Toto provede ní používá pro regulační obvod číslicový počítač známého ty pu vybavený pamětí s přímým výběrem, permanentní pamětí, zá kladní jednotkou a podobně. Výstupní signál dále uvedeného čidla £ spalovacího parametru k detekci parametrů přidružených ke spalovacímu režimu motoru je zahrnut do množství př váděné vody obvodu £ pro posouzení a regulaci. Výstup obvodu 2 pro posouzení a regulaci množství přiváděné vody je spojen s regulátorem £ množství napájecí vody pro vstřikovací hubici vody ventilu, atd., emulzi tvořícího přístroje 5 tak, že je regulován obsah vody v emulzním palivu.

Čidlo 2 palivového parametru může být například, tlakové čidlo pro detekci spalovacího tlaku uvnitř válce, čidlo klepání pro detekci klepání motoru, čidlo koncentrace plynu pro detekci koncentrace složek ve výfukovém plynu jako NO», HC, CO, atd., teplotní čidlo výfukového plynu pro detekci teploty výfukového plynu, čidlo kroutícího momentu pro detekci kroutícího momentu na výstupu motoru, průtokoměr k měření průtoku palivového oleje v olejovém vedení pro zjištění funkce motoru, přetlakové čidlo pro detekci zvýšeného tlaku přetlakového turbodmychadla a měřič počtu obrátek pro detekci počtu otáček motoru jak bude dále popsáno, a dále je použito dvou nebo více čidel v kombinaci nebo ve společném propojení.

Posuzovací a regulační obvod 2 obsahu dodávané vody ukládá do paměti zaznamenanou hodnotu obsahu vody v emulzi v souladu s výstupním údajem každého spalovacího parametru použitého v permanentní paměti nebo v paměti s přímým výběrem ve tvaru tabulky číselních dat, například, určuje obsah vody v emulzním palivu v závislosti na spalovacích parametrech, vypočítá množství vody, které je třeba přidat do paliva (obsah vodní dávky), aby se získal určený obsah vody a přivádí předem určený obsah vody do později uvedeného emulzi tvořícího přístroje.

Obr. 2 a 3 jsou postupové diagramy provedení regulace za použití tlakového čidla pro detekci spalovacího tlaku uvnitř válců motoru. V tomto provedení je použito piezoelektrického čidla (polovodičový tenzometr) jako tlakového čidla a rovněž je použito čidlo klikového úhlu pro detekci úhlu kliky motoru za účelem zvýšení citlivosti a přesnosti regulace. Tento postup je prováděn po předem určeném úhlu pootočení (například po stupních pootočení hřídele kliky) posuzovacím a regulačním obvodem 2 dávkovaného obsahu vody.

Jakmile je předepsaný postup podle Obr. 2 zahájen, čidlo klikového úhlu zakóduje úhel pootočení CA klikové hří§ři kroku 110 _w .

ele,ya zda^-Zdvih určitého válce (například prvního válce) je nebo není v blízkosti horní úvratě kompresního zdvihu (v rozsahu 5° před horní úvratí BTDC až 25° po horní úvrati ATDC v tomto provedení) je posouzeno podle úhlu pootočení CA klikové hřídele při kroku 120. ^{Když úhel} P°^otočení klikové hřídele spadá do shora uvedeného rozmezí, přechází předepsaný postup na krok 130, kde vnitřní tlak Pc válce je zakódován tlakovým čidlem a jeho hodnota je uložena do paměti s přímým výběrem posuzovacím a regulačním obvodem přiváděného obsahu vody při kroku 140. Tímto způsobem je vnitřní tlak válce v blízkosti horní úvratě kompresního zdvihu uložen do paměti s přímým přístupem RAM posuzovacího a regulačního obvodu £ přivedeného obsahu vody pro každý předem určený úhel pootočení klikové hřídele (ve stupních v tomto provedení).

Při následujícím kroku 150, je určeno zda dosáhne nebo nedosáhne úhel otočení klikové hřídele předepsanou hodnotu (ATDC 25° v tomto provedení), a jestliže dosáhne,je vypočten maximální tlak Pc/deMAX a maximální hodnota dPc/deMAX poměru přírůstku dPc/de se zřetelem na úhel otočení klikové hřídele ze sady dat vnitřního tlaku Pc válce uložené v paměti PAM (krok 160).

Při následujícím kroku 170, obsah vody paliva je nastaven podle dat obsahu vody emulze uložených v permanentní paměti ROM, například posuzovacího a regulačního obvodu £ množství přiváděné vody a podle maximálního tlaku PcMAX uvnitř válce. V tomto provedení je obsah vody emulzního paliva sestaven následujícím způsobem.

PcMAX (kg/cm^)

Q -	PcMAX -	40
40 -	PcMAX -	45
45 -	PcMAX -	50
50	PcMAX _	55
55	PcMAX -	60
60	PcMAX

obsah vody (%)

O minimum 25

Jinými slovy obsah vody paliva je zvýšen v závislosti na tlaku protože čím vyšší maximální tlak uvnitř válce, tím vyšší se stává koncentrace složek NOx ve výfukovém plynu. V tomto provedení není přidána voda do paliva, když je maximální spalovací tlak nižší než 40 kg/cm , aby se zamezilo zvýšit koncentraci složek HC a CO ve výfukovém plynu následkem poklesu spalovací teploty. Podobně maximální obsah vody nebo emulzního paliva je nastaven při nejméně 25% v tomto provedení za účelem zamezení poklesu hnacího výkonu motoru.

Shora popsané nastavení hodnoty obsahu vody je pouze iluzivní. V praxi se proto preferuje určení nastavit hodnotu experimentálně podle vlastností použitého motoru.

Po určení obsahu vody (%) emulzního paliva při kroku 170 v Obr. 2 jak shora popsáno, je určen obsah přidané vody (obsah přivedené vody (1/min) ) při kroku 180 z dodaného množství paliva (1/min) motoru a z nastavené hodnoty obsahu vody (%) shora popsané.

Dále jsou uskutečněny v tomto provedení kroky 190 a 200 v Obr. 3 tak, že je regulován obsah přiváděné vody v závislosti na procentuálním zvýšení maximální hodnoty dPc/ deMAX vnitřního tlaku válce. Jinými slovy je při kroku 190 určeno zda je nebo není vypočtená hodnota dPc/deMAX na kroku 160 v Obr. 2 nad předepsanou hodnotou (například 10 kg/cm .stupen) a když dPc/deMAX je nad předepsanou hodnotou, je uskutečněn posudek, že dochází k nadměrnému spalování a kromě toho, tvoření NOx je větší než v normálním případě.

Z toho důvodu vypočtený obsah přiváděné vody na kroku 180 je zvýšen na předepsaný poměr (asi o 5% v tomto provedení) na kroku 200. Když jsou skončeny shora popsané operace, je vyslán signál k přivedení vody do zařízení tvorby emulze, později uvedeného, a je přiveden předepsaný obsah vody.

V tomto provedení je obsah vody paliva dodávaného do všech válců nastaven podle maximální hodnoty vnitřního tlaku spefického válce. Nicméně v zařízení k dodávání emulzního paliva způsobilého k individuálnímu nastavení obsahu vody palivové emulze pro každý válec, je rovněž možná detekce maximálního spalovacího tlaku pro každý válec a regulace obsahu vody pro každý válec podle maximálního spalovacího tlaku.

V tomto provedení je zlepšena regulace přesnosti a citlivosti korekcí přiváděného obsahu vody podle procentuálního zvýšení vnitřního tlaku válce, ale tato korekce není vždy nutně závislá na aplikaci a druhu použitého motoru.

Dále je možno zjistit výstupní kroutící moment motoru a počet jeho otáček a určit obsah vody emulzního paliva v závislosti na těchto veličinách na místo použití tlakového čidla k detekci vnitřního tlaku válce. Obr. 4 ukazuje nastavení hodnoty obsahu vody. V tomto případě je možno výstupní kroutící moment motoru přímo určit detekcí úhlu pootočení výstupní hřídele motoru nebo může být nepřímo určen podle otevření škrtícího ventilu nebo podle obsahu vstřikovaného paliva.

Mimo to je možno regulaci vody provádět použitím známého čidla klepání vibračního detekčního typu, který se připevní na blok motorového válce.

V tomto případě je hodnota nastavení obsahu vody emulzního paliva dolpněna v předepsaném intervalu ( například několika vteřin) za chodu motoru. Když je zjištěno klepání motoru v předem stanované shora popsané periodě (například 6 až 8KHz), je dosaženo nového nastavení hodnoty obsahu vody zvýšením stávajícího obsahu vody o předem určené množství (například 5%), a zvyšování obsahu se neuskuteční, jakmile se neprojeví klepání motoru. Když klepání motoru nenastane v předem určené době (například asi jedné minuty), je postupováno tak, že nastavený obsah vody je snížen o předem určenou hodnotu (například 5%). Nadměrnému spalování v motoru může být zabráněno a množství emise NOx lze redukovat detekcí motorového klepání a zvýšením obsahu vody jak shora popsáno. Kromě toho v tomto případě je možno použít uspořádání, při kterém je stanovena ochranná hodnota (například s

asi 25% nebo více) pro nastavenou hodnotu obsahu vody tak, že když dosáhne nastavená hodnota obsahu vody tuto ochrannou hodnotu, je další zvyšování obsahujvody zastaveno a současně je vyslán poplach obsluze a podobně.

Když je možno nastavit obsah vody jednotlivě pro každý válec, je možno zjistit válec kde klepání vzniká, podle úhlu kliky, při níž klepání nastává a zvýšit obsah vody v palivu pouze v tomto válci společným využitím čidla úhlu kliky a čidla klepání.

Podobnou regulaci lze rovněž realizovat použitím čidla koncentrace plynu pro detekci jenom specifických složek jako NOx, CO, HC, atd., va výfukovém plynu a teplotního čidla pro detekci výfukové teploty motoru.

Koncentrace slložek ve výfukovém plynu jako je NOx, HC, CO, atd., jsou například detekovány použitím nedisperzního infračerveného analyzátoru jako čidla koncentrace plynu. V tomto případě koncentrace složky NOx a koncentrace složky HC nebo CO ve výfukovém plynu jsou detekovány v předepsaném intervalu a nastavená hodnota obsahu vody je zvýšena o předepsané procento (například 5%) ze stávající hodnoty, když koncentrace NOx přesáhne předepsanou hodnotu (například 950 ppm). Když koncentrace složky HC nebo CO přesáhne předpsanou hodnotu, je naopak nastavená hodnota obsahu vody snížena o předem stanovené procento (například 5%).

Když jak složka NOx tak HC nebo CO jsou pod předepsanými koncentracemi, zůstane nastavená hodnota obsahu vody nezměněna. Podle stop-signálu Diesel motoru, přičemž stop-signál vstřikování vody vysílá posuzovací a regulační obvod 2: obsahu vody k regulátoru £ obsahu vody, a Diesel motor zůstane v Chodu jen se svým palivem po předepsanou periodu (asi 1 minutu) vymezenou neznázorněným časovým spínačem. Jakmile je tato operace provedena, je možno snížit emisní množství složky NOx a zamezit zvýšení emisního množství složky HC nebo CO způsobené nadměrným množstvím přivedené vody.

Příklad čidla k měření výhradně NOx je výfukové NOx čidlo Tokuyama Soda K.K., které používá principu měření oxidu polovodičové soustavy. Je-li regulován obsah vody paliva na základě výfukové teploty za použití teplotního čidla jako termočlánek nebo thermistor typu NTC namísto čidla koncentrace plynu, je teplota výfuku motoru detekována po každé předepsané době, a nastavená hodnota obsahu vody je zvýšena o předem určené procento (například 5%), jestliže výfuková teplota dosáhne zvýšené úrovně NOx (například vysoký rozsah teploty nad asi 390° C), takže se sníží spalovací teplota. Dosahne-li výfuková teplota zvýšené úrovně HC/CO (teplot ní rozsah například nižší než asi 340°C), je snížena nastavená hodnota obsahu vody o předem určené procento (například 5%) tak, aby se naopak zvýšila spalovací teplota. Nastavená hodnota obsahu vody se nemění mimo shora uvedené teplotní rozsahy. Pokud se týká stop-signálu Diesel motoru, vysílá stop-signál vstřikování vody posuzovací a regulační obvod 2 obsahu vody do regulátoru £ obsahu vody, a Diesl motor je v chodu pouze se svým palivem po určenou periodu (asi 1 minuty) vymezenou neznázorněným časovým spínačem. Tímto způsobem je udržována spalovací teplota uvnitř válců ve vhodném rozsahu, ve kterém je zmenšené vytváření složek NOx a HC nebo CO. V těchto případech není také možné stanovit dříve zmíněnou ochranou hodnotu pro nastavenou hodnotu obsahu vody a vy volat poplach, když je dosažena horní mez nastavené hodnoty obsahu vody.

Provední zařízení tvorby emulze podle předloženého vynálezu bude dále vysvětleno se zřetelem k připojeným Obr. 5 až 8.

V Obr. 5 je podélný dílčí pohled na zařízení 30 tvorby emulze. Jak znázorňuje Obr. 5 je vybaveno toto zařízení válcovým čerpadlovým pláštěm 31, který je v axiálním směru rozdělen do tří jednotek a sice sací část A, čerpací část B a motorovou část C, jež jsou spolu spojeny svorníky v axiálním směru.

ΙΟ

Obr. 6 je pohled zdola na část A v Obr. 5, Obr. 7 je půdorys čerpadlové části B v Obr. 5 a Obr. 8 je pohled ze strany na čerpadlovou část B v Obr. 5. Jak znázorněno v Obr. 5 až 8, je uvnitř čerpadlové části B definována válcová čerpadlová komora 33,uvnitř které je uloženo radiální oběžné kolo 35 a elektrický motor 50 připevněný k motorové části C pro otáčivý pohon oběžného kola 35.

Válcová vstupní komora 35 zařízení 30 tvorby emulze tvořící sací komoru pro oběžné kolo 35 je definována koaxiálně s tímto kolem uvnitř sací části A jak patrno z Obr. 5.

Jak znázorňují Obr. 5 a 6, přívodní olejové potrubí 38 a recyklační přívodní potrubí 39 jsou připojeny k hornímu povrchu vstupní komory 37 v tangenciálním směru se zřetelem k řezu vstupní komorou 37. Tekutina vtékající do vstupní komory 37 tangenciálním směrem z přívodního olejového potrubí 38 a recyklačního napájecího potrubí 39 tvoří vířivý proud uvnitř sací komory, přičemž se točí tímtéž směrem jako se otáčí radiální otočné kolo. Na horní části vstupní komory 37 v její ose je umístěn vodní vstřikovací ventil 40, který je elektromagneticky otevírán a zavírán.

V čerpadlové komoře 33 je vytvořen povrch 34 válcové stěny. Tento povrch 34 válcové stěny je prodloužen o malé' světlé vybrání v radiálním směru se zřetelem k vnějšímu obvodu radiálního oběžného kola 35 a jeho výška je v podpodstatě v axiálním směru rovna tlouštce radiálního oběžného kola 35 v axiálním směru.

Jak znázorňují Obr. 7 a 8 je na povrchu 34 stěny vytvořena drážka 41 vějířovitého průřezu orientovaná do středu čerpadlové komory 33. Středový úhel 47 této drážky 41 je v rozmezí 45° až 120°, ale s výhodou je asi 60°.

Výtokový otvor 43 k výtokovému potrubí 36 emulze je tak umístěn, že se otvírá ke koncové části vějířovité drážky 41 na straně jejího dolního odtoku podél směru rotace oběžného kola 35. Výtokový otvor 43 je připojen k výtokovému potrubí 36 emulze pomocí odtokové trubky 44, která je vedena rovnoběžně s osou. Odtoková trubka 44 je vytvořena v čerpadlové části B pláště 31 vrtačkou nebo podobně. Průměr odtokové trubky 44 je menší než šířka vějířovité drážky 41 v jejím radiálním směru a trubka 44 je umístěna pokud možno v těsné blízkosti koncové části drážky 41. Odtoková drážka 44 může mít v průřezu eliptický tvar, aby se mohl zvětšit její odtokový průřez. Povrch plochého dna 46 nebo drážky 41 je skloněn ke středu čerpadlové koomory, a výška drážky je rovna tlouštce oběžného kola 35 v axiálním směru u místa polohy výtokového otvoru 43 odtokové trubky 44.

Na straně výtokového otvoru 43 drážky 41 definuje válcový povrch 34 z druhé strany poloválcovou ukončující stě nu 42 takovým způsobem, že zakrývá polovinu výtokového otvoru 43 v jeho otevřeném tvaru.

Vytékající emulze z oběžného kola 35 naráží na tu to koncovou stěnu 42, mění svůj směr v axiální směr a vytéká odtokovou trubkou 44 z výtokového otvoru 43.

Ačkoliv ukončující stěna 42 je vytvořena v poloválcovém tvaru tak, aby zakryla polovinu výtokového otvoru 43, může se skládat z válcového povrchu obepínajícího čtvrtinu výtokového otvoru 43 a z plochého povrchu radiálního směru, jenž je s ním ve styku. V takovém případě je výhodné, aby výtokový otvor 43 byl utvořen pokud možno blízko středu čerpadlové komory 33, takže koncová část nebo válcový povrch ukončující stěny 42 tvoří nožový břit 49. Tímto nožovým břitem 49 je odříznuta emulze vytékající z radiálního oběžného kola 35 na jeho obvodu a podstatné množství emulze teče do výtokového otvoru 43.

Radiální oběžné kolo 35 je diskovitého tvaru jak patrno z Obr. 5 a je opatřeno radiálním krycím diskem 57 na straně motoru £0. Na krycím disku 57 je upevněn větší počet lopatek 52 oběžného kola.

Je-li zařízení podle vynálezu použito pro Diesel motor, je odváděči potrubí palivového čerpadla motoru připo12 jeno k olejovému vstřikovacímu potrubí 38 a voda o vysokém tlaku je dodávána napájecím obvodem vody vysokotlakým čerpadlem do vstřikovacího ventilu 40 vody. Napájecí potrubí palivového vstřikovací pumpy je spojeno s výstupem odtokového potrubí 36 emulze a recyklační palivové potrubí od palivové vstřikovací pumpy je spojeno s recyklačním vstřikovacím potrubím 39.

Radiální oběžné kolo 35 je poháněno například motorem 50 a otáčí se s výhodou 3,000 otáčkami za minutu. Olej je vstřikován palivovou pumpou do vstupní komory 37 tangenciálním směrem pod tlakem například 1 až 3 bary. Voda je stla čena na 10 až 15 barů například vysokotlakou pumpou, která je elektricky nebo mechanicky poháněna motorem. Tlak je snížen na 5 až 7 barů tlakovým redukčním ventilem a je vstřikován do vstupní komory 37, přičemž je přerušovaně řízen vstřikovacím ventilem £0, který je ovládán elekromagneticky. Emulze vytékající z radiálního oběžného kola 35 teče do drážky 41, potom je zachycena ukončující stěnou 42 a odtéká odtokovou trubkou 44 výtokového potrubí 36 emulze v axiálním směru. Současně je odříznuta emulze od emulzní části uvnitř radiál ního oběžného kola 35 ostrým břitem 49. Přebytečné palivo recyklující z palivové vstřikovací pumpy je vráceno do vstupní komory 37 recyklačním vstřikovacím potrubím 39, kde je smícháno opět s novým olejem a čerstvě vstřikovanou vodou. Dodávání nového oleje a vody je provedeno při takové regulaci, že je celý recyklační obvod vždy úplně doplňován pokud možno bez bulin vznikajících při recyklování.

Vstřikovací ventil 40 vody může ovládat množství vody přiváděné do vstupní komory 37, nebot jeho interval otevření a zavření je měnitelný. Posuzovací a regulační obvod 2^ pro přivádění vody jak již bylo popsáno nastavuje obsah vody emulze podle spalovacího režimu ve válci, vypočítá požadované množství přiváděné vody z množství palivového oleje dodávaného palivovou pumpou do zařízení tvorby emulze a z nastaveného obsahu vody, a přivádí požadované množství vody regulací intervalu otevření a zavření vstřikovacího ventilu 40 vody.

Ačkoliv v tomto provedení zařízení tvorby emulze obsahuje radiální oběžné kolo 35, je rovněž možno použít soustavu, ve které výstup vstupní komory 37 je přímo spojen s výtokovým potrubím 36 emulze aniž je třeba radiální oběžné kolo. V tomto případě není tvar vstupní komory 37 válcový, avšak výhodně tak zvaného hruškovitého tvaru, jehož průměr se postupně zvětšuje od shora dolů, doáhne maximálního rozměru a potom se postupně zmešuje až se spojí s výtokovým potrubím 36.

Experimenty provedené přihlašovatelem odhalily, že lze vytvořit vysoce jemnou a homogenní emulzi vodních částic, když je rozdíl tlaku mezi tlakem přiváděné vody do vstři kovacího ventilu 40 vody a tlakem oleje dodávaného do vstupní komory 37 (tlak vody - tlak oleje) nejméně 0.5 barů nezávisle na existenci radiálního oběžného kola, jestliže je normální průměr trysky (asi 0.5 mm) použit pro vstřikovací ventil 40 vody, přičemž je možno drasticky snížit korozi v porovnání s obvyklou emulzí oleje s vodou.

Příklad korozního testu znázorňuje následující výsledky testu emulze Diesel oleje a vody provedené zařízením tvorby emulze podle různých podmínek.

1. Korozní test :

Každý ze vzorků A až J uvedneých dále byl umístěn v nádobě o průměru 10 mm, výšce 35 mm a vnitřním obsahu 5 ml, přičemž byly ponořena do emulze jehla pro vstřikování paliva do ventilu. Jelikož emulze byla oddělena v horní vrstvě, ve které převažoval Diesel olej a dolní vrstvě, ve které převažovala vody, když byla emulze ponechána v klidu, byla jehla ponořena tak hluboko až přišla do styku s oběma těmito vrstvami .

2. Vzorky :

A : samotná servisní voda

B : samotný olej Diesel

C : emulze (obsah vody = 15% ; připravená zařízením znázorněném v Obr. 5 tak, že tlakový rozdíl oleje a vody je 0.5 baru)

D : emulze (připravená stejně jako shora, ale s tlakovým rozdílem oleje a vody 1.5 barů)

E : emulze (připravená stejně jako shora, ale s tlakovým rozdílem oleje a vody 3 bary)

F : emulze (připravená stejně jako shora, ale s tlakovým rozdílem oleje a vody 10 barů) ^! /

G : emulze (obsah vody = 15%, připravené zařízením znázorněným v Obr. 5 s hruškovitým tvarem vstupní ko mory 37 s tlakovým rozdílem oleje a vody 3 bary)

H. : emulze (osah vody = 15% připravené zařízením ne obsahujícím radiální oběžné kolo, ale s hruškovitým tvarem sací komory a tlakovým rozdílem oleje a vody 3 bary)

I : emulze (obsah vody = 15% připravené zařízením ne obsahujícím radiální oběžné kolo, ale válcovitou sací komoru a tlakový rozdíl oleje a vody 3 bary)

J : emulze ( obsah vody = 15% připravené zařízením znázorněným v Obr. 5 s tlakovým rozdílem oleje a vody 0.2 bary)

3. výsledky testu :

Vzorek

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

Výsledky pozorování změna barvy (černá) vzniká o jeden den později změna barvy (černá) vzniká po 120 dnech později změna barvy (černá) vzniká při dílčím styku s dolní vrstvou po 35 dnech později změna barvy (černá) vzniká při dílčím styku s dolní vrstvou po 90 dnech později změna barvy (černá) vzniká při dílčím styku s dolní vrstvou po 120 dnech později změna barvy (černá) vzniká při dílčím styku s dolní vrstvou po 120 dnech později změna barvy (černá) vzniká při dílčím styku s dolní vrstvou po 140 dnech později změna barvy (černá) vzniká při dílčím styku s dolní vrstvou po 50 dnech později změna barvy (černá) vzniká při dílčím styku s dolní vrstvou po 45 dnech později změna barvy (černá) vzniká při dílčím styku s dolní vrstvou po 7 dnech později

Emulze připravené tak jak shora popsáno s tlakovým rozdílem nejméoně 0.5 barů vykazují v korozním testu dobré výsledky.

Pokud by tlakový rozdíl oleje a vody byl 0.5 barů, mohlo by se obdobně dobrých výsledků docílit v rozsahu velikosti trysek od 0.1 až 2 mm průměru při podobných zkouškách bez ohledu na rozprašovací charakter závisející na konstrukci trysky, průměru trysky a rychlosti proudu.

Dále bude vysvětleno další provedení zařízení podle vynálezu k napájení emulzního paliva se zřetelem k Obr. 9 až 12.

Obr. 9 je schematický pohled na zařízení k napájení emulzního paliva jako celku. V předchozím provedení je zařízení tvorby emulze vsunuto mezi čepadlo paliva a vstřikovací pumpu, přičemž jedna sada zařízení tvorby emulze přivádí palivo do všech válců. V tomto provedení nicméně je vložen mezi ; vstřikovací čerpadlo paliva a každou ze vstřikovacích trysek paliva do válců větší počet emulzi tvořících zařízení 100, z nichž každé je přizpůsobeno jednotlivé vstřikovací trysce 102 paliva příslušného válce.

V Obr. 9 je označeno vztahovou značkou 10 vstřikovací čerpadlo paliva a vztahovou značkou 106 jednotka k měření vstřikované vody, která bude popsána později. Emulzi tvořící zařízení 100 v tomto provedení je možno připojit k dílčímu palivovému vstupu vstřikovací trysky 102 paliva aniž by tuto obvyklou trysku bylo třeba upravit. Jak je zřejmé z Obr. 9 je funkcí emulzi tvořícího zařízení 100 směšovat vysokotlaké palivo dodávané vstřikovacím čerpadlem 104 paliva do vstřikovací trysky 102 paliva s vysokotlakou vodou dodávanou z odměřovací jednotky 106, přičemž je vytvářena emulze palivového oleje a vody, která je vstřikována do válce příslušnou vstřikovací tryskou.

Obr. 10 je podélný dílčí pohled na emulzi tvořící zařízení 100. Emulzi tvořící Zařízení 100 obsahuje tlaku odolný kryt 111 způsobilý odolávat vstřikovacímu tlaku paliva a vstupní komoru jako vířící komoru 112, která odpovídá vstupní komoře 37 předchozího provedení a je situována uvnitř krytu 111. Vířící komora 112 je symetrického rotačního tvaru, tak zvaně hruškovitého tvaru, jejíž průměr kuželovité trysky se postupně zmenšuje od horní části přes zvětšenou průměrnou část v tomto provedení. Dolní tryskový výstup 114 vířící trysky 112 se otvírá přes ostrou hranu 114a do otvoru 113 se závitem o průměru, který podstatně přesahuje průměr tryskového výstupu 114. Palivový vstup vstřikovací trysky 102 je pevně zašroubován do závitu otvoru 113 tak, že emulzní palivo vystupující z vířící komory 112 je dodáno do vstřikovací trysky 102. Vířívá komora 112 je obklopena v blízkosti jejíhoho zvětšeného průměru prstencovitým kanálem 115. Průchod 117 vytvořený uvnitř krytu 111 a připojený k palivovému vstři kovacímu čerpadlu 104 je tangenciálně odbočen z prstencovitého kanálu 115. Rovnoměrně po obvodu vířivé komory 112 jsou rozmístěna ústí 116 vycházející ze stěny vířivé komory 112 tangenciálním směrem v blízkosti zvětšeného průměru této komory. V modifikovaném provedení (neznázorněno) lze prstencovitý kanál 115 vynechat. V takovém provedení by byl průchod 117 přímo otevřen do vířivé komory 112 přibližně v tangenciálním směru k povrchu její stěny přes ostrou hranu.

Nevratný ventil ve tvaru talířového ventilu 118 je normálně předpružen v zavíracím směru ventilu pružinou 118. Vodní vstřikovací průchod 120 je vodní trubkou připojen k odměřovací jednotce 106. Když tlak vody dodávané odměřovací jednotkou 106 do vstupního průchodu 120 přesáhne předem určenou hodnotu (například 30 barů) je talířový ventil 118 stlačen vodním tlakem a otevře ventil proti tahu pružiny 118, takže do vodního vstřikovacího průchodu 120 vířivé komory 112 je vstříknuta voda. Talířový ventil 118 má ventilovou hlavu takového tvaru, že voda může být rozprášena rovnoměrně ve tvaru deštníku dovnitř vířivé komory 112.

V tomto provedení je uskutečňováno vstřikování vody do vířivé komory 112 v mezilehlém okamžiku mezi dvěma po sobě následujícími intervaly dodávky vysokotlakého paliva a intervaly vstřikovaného paliva příslušnou palivo vstřikující tryskou 102 do válce (v okamžiku po 360° v závislosti na úhlu kliky například po dokončení vstřiku paliva u čtyřdobého motoru) a v takovém okamžiku, při kterém klesne tlak paliva uvnitř vířivé komory 112 například na 3 až 10 barů a je zavřena palivo vstřikující tryska 102. Voda je do vířivé komory 112 vstřikována v dávkovaném množství pod tlakem například 35 barů. Zvýšení tlaku vznikající vstřikem vody do vířivé komory 112 je příliš malé, aby otevřelo vstřikovací trysku 112.

Palivo přemístěné vstřikovanou vodou je vráceno palivovým vstři kovacím čerpadlem 104 prostřednictvím odlehčovacího ventilu (neznázorněn, ale obvykle se vyskytující u vstřikovacích čerpadel ke zklidnění tlaku olejových napájecích vedení na konci vstřikovacích intervalů) a shromažďuje se ve specielní nádobě (neznázorněné). Obsah vstřikované vody je třikrát menší než obsah paliva vyskytujícího se v napájecím vedení a ve vířivé komoře, takže do vstřikovacího čerpadla se nemůže dostat žádná voda.

Když nadejde čas vstřiku paliva po vstřiknutí vody do vířivé komory 112, je do této komory přivedeno vysokotlaké palivo z palivového vstřikovacího čerpadla 104 a proudí do palivové vstřikovací trysky 102 z tryskového výstupu 114 pod vířivou komorou 112. Jelikož je palivo vstřiknuto do vířivé komory 112 tangenciálním směrem, je přinucen obsah vířivé komory 112 k točení vysokou rychlostí v průběhu napájecího intervalu vysokotlakým palivem. Vstřikovací tryska se otevře pod vysokým tlakem paliva a uvnitř vířivé komory 112 se vytvoří silný vířivý proud po dobu vstřiku vstřikovací tryskou kdy z vířivéjkomory 112 vytéká emulze do otevřené palivové vstřikovací trysky 102. Po dobu výtoku vířivé emulze se snižuje tlak v proudu v kuželovité části vířivé komory 112.

Tlak v proudu se znovu zvyšuje teprve až projde přes ostrou odřezávací hranu 114a vlivem náhlého rozšíření průřezu proudu v otvoru 113 na vstupu do vstřikovací trysky. Následkem těchto situací je uskutečněno rozprášení vodních částic do jemných partikulí před vířftou komorou 112 a jejich rovnoměrné smíšení s palivem. Stejnoměrná emulze palivového oleje a vody je z výstupu trysky přivedena do palivové vstřikovací trysky 102 a vstřiknuta do odpovídajícího válce z palivové vstřikovací trysky 102.

Jelikož je vodní vstřikovací tryska projektována s talířovým ventilem se zvětšeným ventilovým diskem, těsní ventily 118 působením vysokého tlaku vstřikovaného paliva tak, že je možno vratnou pružinu ventilu navrhnout pro malý tah.

Podle předchozího popisu funkce zařízení 100 tvorby emulze je přinucen obsah vířivé komory k rotaci následkem tangenciálního vstupu tlakového oleje jen po dobu intervalů dodávání vysokotlakého oleje, řízeného palivovým vstřikovacím čerpadlem, přičemž se točení zpomaluje v časovém intervalu mezi dvěma následovnými intervaly přivádění vysokotlakého oleje pod značně sníženým středním tlakem. V každém z těchto časových intervalů je vstřikována voda při sníženém tlaku tak, že se intervaly dodávání vody a intervaly dodávání oleje navzájem střídají. Emulze vody v oleji je vytvořena vstřiknutím vody do vířivé komory a je ukončena vířivým výtokem v průběhu plnění vstřikovací trysky vysokotlakým olejem dodávaným vstřikovacím čerpadlem paliva. V jiném provedení než je na Obr. 5 , není třeba žádné recirkulace vytvořené emulze ve vířivé komoře, přičemž je v zásadě umožněno individuální nastavení vodního obsahu paliva vstřikovaného do válce v každé ze vstřikovacích period.

Následovně bude vysvětlena odměřovací jednotka 106 na Obr. 9 k přivádění vysokotlaké vody do zařízení tvorby emulze do každého válce. Jak shora popsáno obdrží odměřovací jednotka 106 signál k přivedení vodního obsahu podle spalovacího režimu motoru od posuzovacího a regulačního obvodu 2 dávky vody a dodá předem určené množství vody do emulzi tvořícího zařízení 100 každému válci v předem stanovené době.

V tomto provedení je do odměřovací jednotky 106 začleněna neznázorněné čerpadlo vysokotlaké vody, které je poháněno výstupní hřídelí motoru, nasaje vodu z vodní nádržky 108 a dodá ji do každého přístroje tvorby emulze za tlaku například asi 35 barů. Vestavěné čerpadlo vysokotlaké vody má dostatečnou kapacitu mnohem vyšší než maximální množství vstři kované vody (například trojnásobné maximální dávkovaného množství), přičemž přebytečná voda je výhodně vrácena do vodní nádržky 108 z výstupu vysokotlakého vodního čerpadla recyklační na výkresech neznázorněnou trubkou.

Obr. 11 až 13 jsou schematické pohledy znázorňující konstrukci a podstatu funkce odměřovací jednotky 106.

Jak patrno z Obr. 11 odměřovací jednotka 106 obsahuje válcový vnější kryt 121, vnitřní pouzdro 123 vlisované a upevněné v tomto vnějším krytu 121 a rotor 125 otáčející se uvnitř pouzdra 123. Ve vnějším krytu 121 je vytvořen vstupní kanálek 121a vody z vysokotlakého vodního čerpadla a výpustní kanálky 121c, 121d vody (polohy kanálků pro dvouválcový motor jsou znázorněny v Obr. 11 až 13) pro emulzi tvořícího zařízení 100 pro každý válec. Vnitřní pouzdro 123 je opatřeno vodními vstupními kanálky 123a, 123b spojující průchod 121d přívodu vody vytvořený mezi vnitřním pouzdrem 123 a vnějším krytem s výpustními kanálky 123c, 123d spojující s výpustními kanálky 121c, 12ld vnějšího pouzdra 127. Rotor 125 je opatřen ve svém středu vrtáním 125a a kanálky 125c,

125d připojené k vrtání 125a v radiálním směru. Kanálek 125c střídavě je ve styku s kanálky 123a, 123c vnitřního pouzdra když se otáčí rotor 125, zatímco kanálek 125d je střídavě ve styku s kanálky 123b, 123d vnitřního pouzdra, když se otáčí rotor 125.

Kanálky 123a, 123c, 123b, 123d a 125c, 125d rotoru jsou nastaveny do poloh, které jsou vzájemně symetrické při 180° .

Rotor 125 je poháněn synchronicky rychlostí 1/2 klikové hřídele klikovou hřídelí pomocí ozubeného pásu nebo jinak.

Uvnitř vrtání 125a rotoru 125 je posuvně uložen píst 127 a nastavitelná narážky 129, jejíž polohu lze nastavit z vnějšku otáčením vačky 110. Uvnitř vrtání 125a je na konci proti pohyblivé narážce 129 vytvořena stabilní zarážka 125e .

V tomto provedení, když se otáčí rotor 125, přichází jeho kanálek 125c střídavě do styku s kanálky 123a, 123c a kanálek 125d rotoru je střídavě spojován s kanálky 123b, 123d vnitřního pouzdra tak, že píst 127 se pohybuje sem a tam uvnitř vrtání 125a a střídavě vypouští vysokotlakou vodu z výstupních kanálků 123c (121c) a 123d (121d).

V následujícím popise bude vysvětlena funkce podle

Obr. 12 a 13.

Nejprve, když se otočí rotor 125 a kanálek 125c přijde do styku s kanálkem 123a vnitřního pouzdra jak je zřejmé z Obr. 12, protéká voda z vysokotlakého čerpadla z kanálku 123a do vrtání 125a po levé straně pístu 127 na výkrese.

Z toho důvodu je píst 127 posunut doprava. Při této poloze je kanálek 125c vyskytující se napravo pístu 127 ve styku s výpustným kanálkem 123d vnitřního pouzdra 123. Následkem toho při pohybu pístu 127 doprava je voda uvnitř vrtání 125a vpravo od pístu 127 vytlačována pístem z kanálku 123d a odtéká ven. Vytékající voda kanálkem 123d je přivedena do jednoho z přístrojů tvorby emulze a napájecí tlak této vody je v podstatě roven vypouštěcímu tlaku (asi 35 barů) vody působící na píst 127 z levé strany, to je výpustný tlak (asi 35 barů) vysokotlakého vodního čerpadla. Vypouštění vody z kanálku 123d se zastaví, jakmile píst 127 pohybující se doprava narazí na stabilní zarážku 125e rotoru 125. Potom se píst 125 otáčí dále až do polohy znázorněné v Obr. 13, kanálek 125d je ve styku s výpustným kanálkem 123b vnitřního pouzdra 123 a kanálek 125c je ve styku s výpustným kanálkem 123c. Vzhledem k tomu proudí vysokotlaká voda na pravou stranu pístu 127 z kanálku 123b opačnou cestou jak v Obr. 12 a tlačí píst 127 doleva. Následkem toho voda uvnitř vrtání 125a po levé straně pístu 127 je vypuštěna kanálkem 123c do jiného emulzi tvořícího přístroje. Také v tomto případě vytékání vody kanálkem 123c se zastaví, když píst 127 narazí na posunuvatelnou narážku 129. Píst 127 se tímto způsobem pohybuje sem a tam mezi stabilní zarážkou 125e a posunovatelnou narážkou 129 a dodává vodu v příslušném množství ve své úvrati do emulzi tvořícího přístroje každého válce.

Jak shora popsáno je obsah vody dodávaný do každého emulzi tvořícího přístroje určován úvrati recipročního pohybu pístu 127 odměřovací jednotky 106, což je mezera mezi stabilní zarážkou 125e a posunovatelnou narážkou 129. V tom22 to provedení je možno polohu nastavitelné narážky 129 nastavit z vnějšku otáčením vačky 110. Z toho důvodu je vhodné, aby byl k disposici ovladač jako je krokovací motor a vačka 110 mohla být otočena podle nastaveného obsahu dávkované vody polsuzovacím a regulačním obvodem 2 dávkování vody, čímž je možno regulovat obsah vody dodávané do zařízení tvorby emulze pro každý válec a nastavit vodní obsah emulzního paliva v závislosti na spalovacím režimu motoru.

Obr. 12 a 13 mimochodem znázorňují polohu vačky, kdy je zdvih maximální (maximální obsah vodní dávky) a Obr. 11 znázorňuje plohu vačky kdy je zdvih nulový (voda není dodána).

Ačkoliv Obr. 11 až 13 vysvětlují činnost odměřovací jednotky pro dvouválcový motor, je možno odměřovací jednotku snadno přizpůsobit 4-, 6-, 8- a 12-ti válcovým motorům změnou počtu kanálů rotoru 125 a vnitřího pouzdra 123. V případě šestiválcového motoru je například k disposici šest kanálků v úhlech po 60°na ose otáčení rotoru.

Na druhé straně i když nastavení polohy vačky odměřovací jednotky je preferováno elektronickou regulací krokového motoru nebo jiného ovládacího elementu, je také možné regulovat polohu vačky mechanicky v závislosti na seřízení palivového vstřikovacího čerpadla 104 použitím vazby mezi vačkou a regulační tyčkou palivového vstřikovacího čerpadla jak je znázorněno čárkovaně v Obr. 9.

V předchozím provedení je časové dávkování vody do emulzi tvořícího zařízení každého válce nastavováno podle předem určeného úhlu kliky synchronizovaným pohonem rotoru 125 s klikovou hřídelí použitím odměřovací jednotky. Když je obsah vody emulzního paliva jednotlivě měněn v závislosti na spalovacím režimu každého válce, je dodávána voda vysokotlakým čerpadlem jednotlivě do každého emulzi tvořícího přístroje (vířivá komora 112 znázorněná v Obr. 10) pomocí elektromagneticky ovládané vačky přidělené každému válci bez použití odměřovací jednotky. Například je možno jednotlivě měnit vodní obsah palivové emulze přiváděné do každého válce detekcí spalovacího tlaku v každém válci tlakovým čidlem, aby byla určena vodní dávka jak již bylo popsáno, přičemž je vyslán signál o zjištěném obsahu dodávané vody do elektromagnetického regulátoru, který reguluje dobu otevření a zavření řízením přiděleného solenoidu.

Účinky vynálezu :

Zařízením dodávání emulzního paliva podle vynálezu je možno do každého válce přivádět emulzní palivo o vhodném obsahu vody v závislosti na spalovacím režimu motoru. Z toho důvodu spalovací teplotu uvnitř každého válce lze vždy udržovat ve vhodném rozmezí a množství emisí NOx, HC, CO, a podobně ve výfukových plynech je možno účinně redukovat.

,/1(/7 - 24 -

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Zařízení pro dodávání emulzeKladivového oleje a vody^ do Dieselová motoru, vyznačujícího se tím, že obsahuje detekční prostředky (3) spalovacího parametru pro detekci nejméně jednoho spalovacího parametru přidruženého spalovacímu režimu tohoto motoru, prostředky (2, 4) pro posouzení a regulaci množství vody k stanovení obsahu vody v emulzním palivu v závislosti na výstupu detekčního prostředku spalovacího parametru, a emulzi tvořící prostředek (5) k vytvoření emulzního paliva s vodním obsahem určeným prostředky pro posouzení a regulaci vodního obsahu.
2. Zařízení pro dodávání emulzního paliva podle nároku 1,vyznačující se tím, že emulzi tvořící prostředky (5) regulují obsah vody vytékající emulze z emulzního výstupu měněním intervalu mezi otevřením a zavřením vodní vstřikovací trysky v závislosti na obsahu vody určeném posuzovacími a regulačními prostředky (2, 4) obsahu vody a regulující obsah vody vstřikované do vstupní komory palivového oleje emulzi tvořících prostředků (5).
3. Zařízení pro dodávání emulzního paliva podle nároku 1,vyznačující se tím, že spalovací parametry detekované prostředky (3) spalovacího parametru obsahují nejméně jeden spalovací tlak ve válci, existenci klepání, teplotu výfukového plynu motoru, koncentraci specifické složky ve výfukovém plynu, počet otáček motoru a výstupní kroutící moment motoru.
4. Zařízení pro dodávání emulzního paliva podle nároku 3,vyznačující se tím, že detekční prostředky (3) spalovacího parametru detekují spalovací parametry každého z válců motoru, a posuzovací a regulační prostředky (2, 4) obsahu vody nastaví obsah vody emulzního pali- 25 va pro každý válec a dodají vodu v množství odpovídajícím obsahu vody do vstřikovací trysky každého z válců.
5. Zařízení pro dodávání emulzního paliva podle nároku 2, vyznačující se tím, že tlak vstřikované vody přivedené do vodní vstřikovací trysky je vyšší o nejméně 0.5 barů než tlak palivového oleje dodaného do vstupní komory.
6. Zařízení tvorby emulze oleje s vodou, vyznačující se tím, že obsahuje vstupní komoru (37) rotačního symetrického tvaru, vstupní přívod (38) oleje v tangenciálním směru do vstupní komory, vstřikovací ventil (40) vody umístěný ve směru osy na jednom z konců vstupní komory, ovládaný elektricky řízeným otvíráním a zavíráním, a vstřikující vodu do vstupní komory, čerpadlovou komoru (33) vytvořenou na druhém konci vstupní komory (37) v axiálním směru, radiální oběžné kolo (35) upevněné koaxiálně na ose vstupní komory(37) uvnitř čerpadlové komory (38) a uváděné do rotace poháněcím zdrojem, s drážkou (41) vytvořenou na povrchu (34) stěny čerpadlové komory (33) podél vnějšího obvodu čerpadlového oběžného kola (35), emulzní výstupní otvor (44) v rovnoběžném směru s osou rotace čerpadlového oběžného kola (35) v koncové části drážky (41) po proudu ve směru otáčení oběžného kola (35), a ukončující stěnu (42) k zachycení emulzního proudu drážkou (41) ve směru otáčení oběžného kola (35).
7. Zařízení tvorby emulze oleje s vodou, vyznačující se tím, že obsahuje vstupní komoru (112) symetrického rotačního tvaru umístěnou u vstupu vstřikovací drážky (102) paliva do každého z válců Dieselová motoru, vstupní průchod (117) oleje spojený s olejovým výstupem palivového vstřikovacího čerpadla (104) Dieselová motoru, který je proveden v tangenciálním směru do vstupní komory, vstupní trysky (118, 118a) umístěné na jednom z konců vstupní komory (112) v axiálním směru, a emulzní výstupní průchod (114) vytvořený na druhém konci vstupní komory v axiálním směru, a připojující vstupní komoru se vstupem palivové vstři kovací trysky.
8. Zařízení tvorby emulze oleje s vodou podle nároku 7,vyznačující se tím, že vstupní komora (112) je vířivou komorou, ve které vířivě rotuje voda s palivovým olejem, jež jsou přiváděny pod vysokým tlakem.
9. Způsob tvorby emulze oleje s vodou u Dieselová motoru, vyznačující se tím, že je vstřikována voda v předem určeném množství dávky do Dieselová oleje mezi palivovým vstřikovacím čerpadlem (104) a palivovou vstřikovací tryskou (102) válce Dieselová motoru do vstupní komory (112), přičemž je Dieselův olej přivedený z palivového čerpadla pod vysokým tlakem zaveden do vstupní komory, zatímco do palivové vstřikovací trysky (102) je dodána směs oleje s vodou.