CZ103596A3

CZ103596A3 - Hybrid thread, process for producing thereof and use

Info

Publication number: CZ103596A3
Application number: CZ961035A
Authority: CZ
Inventors: Henning Ing Bak; Bent Ing Lichscheidt; Hans Ing Knudsen
Original assignee: Hoechst Ag
Priority date: 1995-04-10
Filing date: 1996-04-09
Publication date: 1997-08-13
Also published as: DK0737763T3; DE59606243D1; ATE198361T1; TW393531B; JPH08284035A; ES2152448T3; KR960037896A; CA2173705A1; MX9601330A; NO961400D0; EP0737763A3; US5792555A; AU711934B2; DE19513506A1; NO961400L; BR9601296A; AU5052796A; EP0737763B1; EP0737763A2; PL313680A1

Description

Oblast techniky

Vynález se týká hybridní nitě, obsahující výztužná nekonečná vlákna a termoplastická základní nekonečná vlákna, a z nich vyrobených, trvale přetvořitelných textilních útvarů, například způsobilých hlubokého tažení. Dále se vynález týká termoplastových tvarových. .. těles, vyztužených skleněnými vlákny, vyrobených přetvořením’ textilních ploch podle vynálezu,· které, vykazují'řízené nastavitelně vysokovou pevnost v -jednom nebo: více'směrech na základě jedno- nebo vícesněrně uložených, v podstatě dloužených výztužných vláken.

Dosavadní stav techniky

Jsou známé hybridní nitě z--netavítelriých (např.¹ skleněná nebo uhlíková vlákna) a tavitelných (nápř. poylesterová vlákna). Například popisují patentové přihlášky ÉP-A-0 156 599, EP-A-0 156 600, EP-A-0'· 351 201' a EP-A-0 '378 '381 a japonský spis- JP-A-04/353 201 a ÉP-A-0 378 381 a japonský spis

JP-A-04/353 525'hybridní nitě ž netavitelných vláken, např. skleněných vlákén ,' a”’' termoplastických,· např. polyesterových vláken. Také spisy EP-A-0 551 832 a DE-A-2 920 513 popisují směsné nitě, které jsou však pojeny, ale před tím jsou přítomné jako hybridní nit. ¹ .....

'- ' ' ^: \ -*·¹ · ’' ’ 7. ........ /,/.':'· ^; '·*· : ;- · - Je také známo-vytvářet’ plošné_?textilní útvařy z hybridních nití, obsahujících vysokotavitelnou ňěbo rietávitelnou filamentóvou složku’'‘a tórmóplastovou nebo nízkotavitelnou filamentóvou složku, které se ohřevem nad bod tání termoplástičké nížkótavitelné složky nitě mohou převádět na tuhe-teřmóplaštové desky vyztužené vlákny, tak zvané organické plechy.

V Chemiěfásern/Textiltechnik 39./91.(roč. 1989),

I

-2str.T 185 az T 187, T224 a T236 až T240'jsou popsány různé způsoby výroby termoplastových polotovarů vyztužených vlákny. Je zde popsána jako elegantní způsob výroba, pří které se vychází ž plošných..textilních materiálů z hybridních nití, která má výhodu v tom, že směšovací poměr výztužných a základních vláken se dá velmi přesně nastavit a textilní materiály se dají.v důsledku jejich schopnosti nařasení dobře vkládat do lisovacích forem (Chemiefaser/Textiltechnik 39./91.,roč..1989, str.T186).

, ·. . .r .. · ’ ’ · . ’ ' ‘ ‘

Jak vyplývá se str.T238/T239 této publikace, vznikají ovšem problémy při dvourozměrném přetváření textilních materiálů. Jelikož .tažnost výztužných nití je -zpravidla zanedbatelně malá, mohou být textilní plochy·.·'že známých hybridních nití přetvářeny pouze na základě jejichvazby. Této přetvóřitelnosti.jsou však zpravidla kladený meze, má.-li se zabrá' <ΐι nit tvorbě záhybů (T233), což· je zkušenost potvrzená počítačovou simulací. Východisko, ' spočívající v lisování textilií z výztužných·,.a· základních nití ve formách, má tu nevýhodu, že ,dochází k i částečnému pěchování, . což,vede k přesouváni a/nebo zkadeření výztužných nití, spojenému s poklesem výztužného účinku.

• ./.•k

Další- možnost, popsaná ná' str;T239/T240, vyrábět trojrozměrně přetvořené-tvarové > výrobky s něpřesunutými výztužnými nitěmi,·’· spočívá ve výrobě, trojrozměrně tkaných předvýrobků',’«což ýede/fcé* značným nárokům“ná ‘střojní vybavení, a to jak při výřobé'předvýrobků, tak i při impregnaci nebó^;póvřstvění' termoplastu.

•V;/·.·'· ·’· “.·. · v

Zásadně odlišná cesta, jak vyrábět tvarové výrobky z termoplastů, spočívá v tom, že se vyrobí textilní plocha, sestávající v podstatě pouze z výztužných nití, která se jako celek nebo ve'formě⁷ menších úseků vkládájí ^:do forem nebo na formy, impregnují semátriční'pryskyřicí'/ roztavenou nebo rozpuštěnou v'rozpouštědle • 1 ř / V nebo dispergačním' činidle nebo

-3ς I j, · ‘ dispergovanou,'a pryskyřice se vytvrdí ochlazením nebo odpařením rozpouštědla nebo dispergačního činidla. Tento způsob také může být obměněn tak, že výztužná textilie.se před vkládáním do formy nebo naformu impregnuje a/nebo se výztužná textilie a termoplastická matriční pryskyřice lisuje pod tlakem v,uzavřených formách na požadovaný tvar, přičemž se volí. pracovní teplota, při níž matriční pryskyřice teče a výztužná vlákna uzavře bez mezer.

Výztužné .textilie pro tuto technologii jsou známé , ‘ ' Ί i-» .** . . ' · například*u néméckého' užitného vzorů'8 5/21'108. Zde- popsaný materiál sestává.z ná]sobě ležících vrstev podélných a příčných nití, které 'gšóů‘vzájemně spojený přídavnými podélnými nitěmi z- termoplastického,.’? materiálu. Podobný výztužný technický materiál je známý-z patentového spisu EP-A-0 144 939; Tato’textilní'.-výztuž - sestává z ósnovních a útkových nití , ktere^jsou ovinuty;·nitěmi, zytermoplastického materiálu, které vyvolávají ohřevem svaření výztužných nití.

Další výztužný textilní materiál je..‘znám z evropského’ patentového spisu ĚP-Á-0 268 838. Také’ tento materiál sestává z vrstvy podélných· nití -a vrstvy, příčných nití’, které . ·· . * nejsou vzajemne setkaný, přičemž každá-· z vrstev niti-ma mít podstatně vyšší schopnost smršťování neždřůhá. U materiálu známého z tohoto spisu dochází k soudržnosti pomocnými nitěmi,’které vrstvyvýztužných'nití neslepují, ale fixují je vzájemně k sobě“vGÍhě {kišuvriě; ·'·

Pro zlepšení přetvořitelnosti výztužných vložek slouží způsob známý-z’německého spisů DE-A-4 042 063. V tomto • · -· , - · ..v ..····.·„ .

způsobu jsou ' do podélné 'přetvóřiťelhéhó- plošného'útvaru, vytvořeného jako textilní .. výztuž, zapracovávány pomocné ni- ·',· » *' ' ·μ tě, smršťující še .teplem. Ohřátím - se vývólává smrštění

- ¹' ; * * . ^· t j ··' ·.· .i * a textilní materiál sé poněkud stáhne, takže se výztužné nitě zvlní , nebo se drží ve volném ovinutí.

-41 '*

..Z . německého, spisu_j DE7A-3 - 408 - 769 je znám způsob výroby tvarových, těles -z termoplastického materiálu vyztužených vláknypři, kterém se,používají textilní tkaniny, sestávající z výztužných.* . vláken orientovaných převážně jednosměrně a ze základní hmoty vytvořené 2 termoplastických nití nebo vláken. Tyto polotovary jsou při jejich konečném tvarování přetvářeny ohřívatelnými profilovými. ₄t^rY^sK^alI1if přičemž se prakticky.všechna termoplastická vlákna.roztaví.

Je rovněž '^:známo použití polotovaru ve formě vrstvy, pro výřobu \termdpláštóvýčři''- tvarových ýýřbbků vyztužených vlákny, a to·ze spisů EP-A-c/369 395. Tento materiál sestává 2 teřmoplastóvé' vrstvy, db riíž je'vsazeno množství rovnoběžných - výztůžhýchh nití'/’', umístěných á:se vzájemnými odstupy, s velmi malou tažností, které vykazují v pravidelných vzdálenostech vychýlení, která tvoří zásobu nitě. Při přetvoření těchto vrstvovitých polotovarů-jsou-vychýlení výztužných nití narovnávána/ čímž je. zabráněno¹ přetržení?

Z výrobně technického hlediska jsou nejvýhodnější takové . polotovary,·. .' kťérě’' niá.j',í.'i’textilní povahu, t.j. jsou schopné nařasení a Obsahují jak výztužná vlákna, tak i základní materiál'. Obzvláště výhodné by přitom byly takové materiály, ' které^f'vykážúj'í . přesně' stanovený' hmotnostní poměr výztužných vláken k základnímu materiálu. Dosud známé polotovary schopné nařasení, které, vykazují definovaný poměr výztužných vláken a základního'materiálu,mohou být sice vkládány do lisovacích forem a 'lisovány na tvarové výrobky, avšak často již nemají po přetvoření vzhledem k pěchování při lisování ideální uspořádání a protažení'výztužhýčli vláken. ·. “ ··.··'.

< -ť <

Výztužné vložky, jako například výztužné vložky známé ze spisu DE-A-4 042 063, jsou sice trojrozměrně přetvořitelné, například hlubokým tažením, přičemž může být zpravidla dosaženo požadovaného uspořádání a protažení výztužných vlá54 ' t'· . , ,·.(.· · ' :

r * ‘, ken, avšak muší'být vsazovány v přídavném pracovním pochodu do základního materiálu.

Hlubokotažné pólótovarý vyztužené vlákny, jaké jsou známé ze spisu EP-A-0 369 395,'se dají vzhledem ke složitému vlnovitému uspořádání výztužných nití vyrábět jen obtížně.

* i > iť 4 '

Podstata vynálezu _r

Nyní bylo zjištěno, že je možné ve značné míře překonat nedostatky stavu techniky, a to plošným polotovarem majícím textilní' póvahu/'který je trvale přětvoritelný, například schopný hlubokého tažení a přitom obsahuje jak výztužná vlákna, tak i základní (matriční) materiál .v definovaném * hmotnostním-poměru. Takový-polotovar se dá vyrábět tkaním, pletením, nebo také křížovým ukládáním^ť nebo 'jinými známými způsoby pro výrobu plošných textilií ’ ňa známých strojích* vychazi-li se z hybridní nitě.,.,která, je předmětem vynálezu.

Vě smyslu vynálezu a v následujícím popisu se pod pojmem -.vlákna, vlákenné materiály, vláknové složky á z nich odvozených názvů rozumí také'nekonečná vlákna (filamenty), filamentové materiály, filamentové složky a z nich odvozené pojmy. Pod označením vláknové nebo filamentové složky sé rozumí hikóli⁵ chemické složky vláken nebo filamentů (nekonečných-vláken), ale vláknové nebo filamentové složky hybridních niti, polotovarů’a termoplastových tvarových těles vyztužených vlákny,' .

I *

Hýbridní niť podle vynálezusestává ze dvou skupin nekonečných- vláken, - přičemž jedná' skupina je vytvořena ž jednoho nebo více druhů výztužných nekonečných vláken (nekonečná vlákna A) a druhá skupina je vytvořena z jednoho nebo více druhů základních nekonečných vláken (nekonečná vlákna B), a vyznačuje se tím', že ·nekonečná^vlákna (A) první skupiny mají počáteční modul přeš - '600 cN/tex,'-š výhodou 800 až 25000 cN/těx, žějměna 2000 až '20000 cN/tex/ nejvyšší sílu ’ ι:} - ·' : : s í. .

-6- ’ v tahu, vztaženou na jemnost, přes 60' čN/tex, s výhodou 80 až 220 cN/tex; zejména 100' až 200 cN/téx/a největší, protaženi tahovou silou .' 0,01 až 20%, s výhodou 0,1 až 7,0%, zejména 1,0 až 5,0%, nekonečná vlákna (B) druhé skupiny jsou termoplastová nekonečná vlákna, která mají teplotu tání o nejméně 10°C, s výhodou o 20 až 100°C a zejména 30 až 70°C. pod teplotou tání nekonečných vláken (A), přičemž nekonečná vlákna. (Á) -mají stupeň zkadeření 5,až 60%, s výhodou 12 až 50% a zejména 18 až 36%.

Účelně”' jsou nekonečná. vlákna vzájemné · spojena vířením.' To má 'výhodu v tom, že se hybridní nit vzhledem ke zlepšenému ni potvornému, ^záběrů snázezpracovává na obvyklých strojích na plošné útvary,, např; tkaním nébó'pletením', a že při výrobě 'termóplastových' tvarovaných výrobků vyztužených vlákny z·plošného textilního materiálu vyplývají z vnitřního l . · ' smísení výztužných, vláken a. vláken základního materiálu velmi - krátké'dráhy' : tečení roztaveného základního materiálu a výborné zasazení výztužných nekonečných vláken do základní termoplastové hmoty bez mezer. Účelně je míra spojení svířením při délce'otevření, měřené'přistroj'eiií'ňa jehlovou zkoušku ITÉMAT (podle spisů'US-A-2 985'995) <200’ mm š'výhodou v rozmezí od 5‘dčrlOO 'írim,: Zejména v rozmezí 10 až 30 mm.

Vlákna ‘druhu (Aj vykazují zkadeření, t.j. tvoří sled meňšíchť nebó’větších¹ obloučků. Pod pojmem zkadeření ve s . . ... . ' smyslu vynálezu se rozumí, neprotazený*-vlnovítý průběh nekonečných'vláken (A)'v hybridní niti, který sé charakteristicky vyznačuje tím, že délka nekonečných vláken (A) je větší, než je délka nitě, v níž jsou obsažena.

ΐ e ' k'/ ; . · · ···;

Hybridní nit podle vynálezu má účelně celkový titr 100 až 24000 dtěx‘, š výhodou' 150 až Í8000 dtex, zejména 200 až 10000 dtex.

' ( . i i· .: . ; '· ' - · . · - · Podíl¹’ měně Smrštivých' nekonečných vláken (A) činí

-7- , tí.

. '* _Λ · · ,·>.». . .

, r · . . , . ί 4 W « ν ’ , . ,

20a až 90, s výhodou 35 až 85, zejména 45 až .75 hmotn.%, podíl nekonečných vláken (B)-10 až 80, s výhodou 15 až 45, zejména 25 až 55 hmotn.%, přičemž podíl dalších vláknových složek činí’ 0 až* 70 , s výhodou Ó* až 50 a zejména 0 až 30 hmotn.% hybridní nitě'podle vynálezu.

Podíl termoplastových vláken (B), jejichž teplota tání je nejméně o .10°C nižší, než_;je teplota tání málo smrštivýclrvláken, činí. 10 áž,8Q, s výhodou 15 áž 45 a zejména 20 až 40 hmotn.% hybridní_vnitě podle vynálezu.

. A . · $ ,' ‘ ’ ý · ·'. t · . . · » ij _ ’ ^% ' · y ,'·*·/*

Š“'· výhodou. mají ’ »hékonečná vlákna - (A) , která tvoří v konečném produktu, t.j. trojrozměrném termoplastovém těle- t se ,‘výztužéném^,r vlákny, maximální smrštění suchým teplem pod 3%.y Tato- nekóriéčhá 'vlákna (A)' 'mají účelně-počáteční modul nad 600 cN/tex, s výhodou 800 až 25000 cN/tex a zejména 2000 až 20000 cN/tex, nejvyšší tahovou sílu vztaženou ha jemnost nad 60y eN/ťěx, ’ s výhodou? SO- až'.. ’220 cN/tex, zejména 100 až 200 cN/tex a nejvyšší protaženi tahovou ;silou 0',01 až 20%, s výhodou .0,1 až 7','0% a, zejména lý0-‘až 5%.

V zájmu ^; typicky textilní povahy s dobrou nařasitelností mají nekonečná,,vlákna (A) s nižší smrštítelností jedničný’ tiťr Ód 0,1 do 20 dtex, s výhodou 0,4 až 16 dtex * „ ; t f . · - · > ' a Zejména’0,8'až 10 dtex. V případech , v ^:ňich nařasitelnost nehraje žádnou podstatnou roli, mohou být použita také výztužná nekonečná vlákna s většími jedničnými titry než 20 dtex.

Méně smrštivá ’ nekonečná<»vlákná‘(Á) jsou buď anorgaI nická nekonečná vlákna, nebo nekonečná vlákna z tak zvaných vysoce výkonných’pólyměrů nebo předem smrštěná a/nebo fixovaná organická· nekonečná vlákna z jiných organických polyme' · -i «’ ’ v rů,vhodných pro výrobu nekonečných, vláken s vysokou pevností .· ' ' ·’ '··'<

-8Příklady anorganických nekonečných vláken jsou skleněná nekonečná vlákna, uhlíková nekonečná vlákna, nekonečná

... ’ vlákna z kovů nebo kovových slitin, jako z oceli, hliníku nebo wolframu, nekovů jako boru, nebo oxidů, karbidů nebo nitridů kovů nebo nekovů, jako oxidu hlinitého, oxidu zikronu, nitridu boru, karbidu boru nebo--. karbidu-křemíku; keramická nekonečná vlákna; _j „ s trus kovánebo - křemenná nekonečná vlákna. S výhodou se použijí jako.anorganická nekonečná vlákna (A.) s nižší smrštivostí skleněná, keramická nebo uhlíková ..nekonečná vlákna, zejména skleněná nekonečná vlákna.

« ·* ' . -.4 ,>·*·/ ... .

• i v ';Í ' ^v· f · i , ' * t¹ . -Skleněná* 'někónéčná vlákna·; -použitá jako nekonečná vlákna (A) s nižší smrštivostí, mají s výhodou titr 0,15 až

3,5 dtex, zejména 0,25 až 1,25 dtex.• Nekonečna»vlákna· z vysoce' výkonných '-polymerů--ve smyslu vynálezu jsou nekonečná ' vlákna.: z polymerů*,'.'která poskytují bez dloužení nebo pouze s malým dloužením,· popřípadě po tepelném;: zpracování. zařazeném — za zvlákňováním, nekonečná vlákna s---velmi vysokým počátečním modulem a s vysokou pevností v' přetržení(=nejvyšší silou v tahu vztaženou na jem«* ' A.. · 4 '/ ' i * ι . . \ „ · nost)i Taková'nekonečná vklákna jsóu' podrobně popsána v Ullmannově encyklopedii průmyslové chemie, 5.vydání (1989), sv.Ai3, str.l až 21, jakož i sv;21, str.449 až 456. Sestávají kupříkladu ^:z tekutokrystaličkých polyesterů (LPC), póly- (bis'polý-(bis-běnzimidažo-běrižófenánthrólinuj“(BBB), poly-(amid-imi&ú)'^k(-PÁÍ·)'polybehžiihidážolú' (PBi), po!y-(pfenylenbenzo-bisoxazolu) (PBO), póly-(^:p-fenylěnbenzo-bisthiazolů) (PBT), ^j'pÓlyethérketonu (PEK), polýetheretherketonu (PEĚK),-' polyetheretheřketonketonu - (PEEKK), polyetherimidů (PEI), polyethersulfonu (PESU); polyimidů (PI), aramidů jako póly- (m-fenyieň-isoftalamiduj (PMIAj^póly-fm-fenylen-tereftalamidu) (PMTA), poly-(p-fenylen-isoftalamidu (PPIA), poly-(p-fhenylen-pyromellitimidu)' (PPPI), poly-(p-fenylenu) (PPP), póly-(fenylensulfídú)(PPS), póly-(p-feríylen-tereftalamiduj (PPTA) nebo polýsůlforiu (PŠúj.......'

-9S výhodou jsou nekonečná vlákna (A) předen smrštěná a/nebo fixovaná aramidová, polyesterová, polyakrylonitrilová, polypropylenová nekonečná vlákna,. nekonečná vlákna z PEK, PEEK nebo polyoxymethylenu, zejména předem smrštěná a/nebo. fixovaná aramidová nebo vysokomodulová polyesterová

-t i* * u * . ♦ .

nekonečná vlákna.

^J4 ¹ .. . . ... ... ,

......< Nekonečná ...vlákna (B) mají počáteční modul před 200 cN/tex, s výhodou 220 až 650 cN/tex, zejména 300 až 500 cN/tex, nej vyšší tažnou sílu .. vztaženou na jemnost 12 cN/tex, s výhodou/40· až^f‘70 - cN/tex, zejména 40 až 65 cN/tex. a protažení, něj vyšší tážnou silou>2Ď;áž ;50%y. š^!‘.výhodou 15 až 45% a nejvýhodnějí<20 až 35%; ,6 ·ζτ '· -.,-..

' ' * * Ju ^ť , ' '* . ,·> > .r ·’; p ··> t ’ ·, .Podlé/požadované/óhébňpsti (schopnosti nařasení) polotovaru mají jedničný titr.0,5 až 25 dtex, s výhodnou 0,7 až 15 dťěx a zejména 0,8 až 10 dtex.

Nekonečná vlákna (B) jsou syntetická organická nekonečná vlákna. Pokud mají vůči nekonečným-vláknům (A) požadovaný výše uveděriý >rozdíl tépiotý^{: :Á}tání''nejméně 10°C, s výhodorf 20 áž’ iÓÓ°e> -'zejméná ' 30’až*/*-70%,.mohou’'být vytvořena z výše uvedených. výšOcevýkonných polyméřů. Jako příklad lze uvést nekonečná vlákna (B) z poyetherimidu (ΡΕΪ), když jsou nekonečná vlákna-(A)-například ze skla.

J, . ' ' ’ 'Jako polymerní materiál, z něhož sestávají nekonečná vlákna '(B) '/ připadají v úvahu také jíně'zVlákňovatelné polymery, jako např. vinylové polymery jako polyolefiny, polyvinyléster, polyvinylether, polyacryl-'ůnd ' methakryláty,'•polývinylaromáty > ' póíývihýlhalogenidy jakož i nejřůznější ' kópólymerý, blokové-* 'und roubované polymery, tekutokrystalíčké^ - pólýmétý’^A; nebo ‘ také směsi polýmétů. Obzvláštními zástupci.'těchto- skupin’’jsou polyethylen; pólyΓ I , . , _v ,. Λ propýlen, polybůten, polypenteri, - polyvinylchlorid, póly-10methylmethakrylát, póly-(meth)akrylonitrii, popř. módifikovany polystyren, nebo vicefázové plastické hmoty, jako ABS.

J ’ * ·’ * ·

Dále přicházejí v úvahu,.polyadiční, polykondenzační, polyoxidační nebo cyklizační polymery. Obzvláštní zástupci těchto skupin jsou polyamidy, polyuretany, polymočoviny, polyimidy, polyester, polyether, polyhydantoiny, ,.polyfenylenoxid, •Ij·. * ' ' · polyfenylensulfid, polysulfony, polykarbonáty, jakož i směsné formy, jejich směsi a jejich kombinace mezi sebou a jinými polymery ...nebo . předstupni · polymerů,kupř. polyamid-6, polyamid-6 ,.6; ^: ·. ;· : . ·. , polyethylenterefalát. , oder bisfenol-A-polykarbčnát. ·.: ·.·. . .··..,«-·· ***’· r. ·' · , i. : ' ' .

. · ' κ .S výhodou jsou nekonečná ’ vlákna (B).’dloužená (protahovaná) .polyesterová, polyamidová nebo polyetherimidová nekonečná- vlákna. Obzvláště výhodná jako nekonečná vlákna (B) jsóú pólyěsteř-POY/nekonečná vlákna aůzejména poiyethylentereftalátová nekonečná vlákna.

'f

Obzvláště^ výhodné' jej jšou-íi nekonečná vlákna (B) současně těíiioplastová., nekonečná’'; vlákna ‘‘ ( základní nekonečná vlákna), jejichž ?· teplota,.'tání jě, nejméně 10?C' poď teplotou⁴tání výztužných nekonečných vláken (A)· hybridní nitě podle vynálezů.··'·*/.·. 7 -1‘7 ’ X*,»,/ , ·’^!l V. mnohých případech je požadováno přetvořéná 'ťeřmóplastová tvarová tělešá,' aby trojrozměrně vyrobená z hybridních nití podle vynálezu přes plošné polotovary, obsahovala pomocné a přísadové látky, jako například plniva, stabilizátory, matóvačí ^prostředky á barevné 'pigmenty.' V těchto případečh je účelné,*' aby nejméně jeden¹z''druhů někonečhyčh' vláken obsahoval’'•/•přídavně'·· takové' pomocně a‘ přísadově látky v množství až 40 hmótn;%, s výhodou až 20 Hmotn.%, zejména az 12 hmotn.% hmotnosti'vláknových složek.

S výhodou obsahuje část tvořená termoplastovými vlákny 7' jéj'ičhž^: teplota tání leží o nejměhě 1Ó°C níže, než je

; .(-11teplota tání výztužných vláken (A), t.j. základních vláken, přídavné pomocné a přísadové látky v množství až 40 hmotn..% , .„„s výhodou až 20 hmotn„ zejména až 12 hmotn.% hmotnosti vláknových složek. Výhodné přísady, které mohou být obsaženy v části tvořenými termoplastovými vlákny, jsou plniva,_; stabilizátory a/nebo pigmenty, ,.,,-ί

Konečné . .výrobky, které se.vyrábějí z hybridní nitě podle vynálezu, jsou_;íi termoplastová tvarová, tělesa vyztužená vlákny.7 Ta. se vyrábějí .z ' hybridní nitě přes plošné textilní útvary (polotovar), které jsou trojrozměrně trvale přetvořitelňéý^;jelikdž jsou v nich obsažená výztužná nekonečná vlákna ^přítomná- ve ‘žkádeřěriém stavu: ‘ Z'),·'/V·*

Předmětem vynálezu jsou také·textilní plošné útvary (polotovary). ,·*-‘sestávající .Že-'·. složky- výše /'popsané hybridní nitě podlévýnálezu, která . výrazně ovlivňuje jejich-smrštivost, nebo které ^;tákóvóu~složku/·'obsahují; 'Plošné útvary podle .vynálezu .mohou'.obsahovat tkaniny nebo úplety, sťábilizováné téxtilié s ukládaných^„vláken nebo popřípadě pojená vířená rouna. S výhodou je plošný útvar úplet nebo stabilizovaná- téxtilié'^s jednosměrně nebo vícesměrně ukládanými vlákny ,6zejména ale tkanina.

V principu mohou tkané plošné'útvary obsahovat všechny známé' tkariintívé ‘struktury, jákď pláthóvoú vazbu, například ripsovóu vazbu,- ⁴panamáňvazbů/' vážbů' ječmeririéhó' zrna (Gerstenkornbiriduň^j nebo ‘zdárilivoú’’''per linkovou vazbu, . keprovou vazbu a'jej ich'různé odvožené' formy,'-ž nichž jsou jmenováriy^pdužé^formbú příkladu? 'střomečkový képr, plochý kepr, propletený képr> -mřížkový kepř, křížový kepr, hrotový kepr, •i j , - '.· ' -i klikatý kepr, stínový kepr nebo. stínově-křížový kepr, nebo atlášová vazba s'neprovázáními různé 'délky (označení vazeb je uvedeno podle DIN 61101). Hustota každé tkaniny se řídí podle použití, pro něž je materiál určen á činí podle titru nitě použité pro^výrobu' v rozmezí od Í0^ť,do^;-'60 nití/cm osnovy

-12a útku. Uvnitř tohoto rozsahu mohou být hustoty vrstev tkaniny různé a s výhodou stejné.

.» - , . ( ,_Λ , ' ’ · .' ’ ' j3'

V dalším výhodném provedení textilních materiálů podle vynálezu jsou textilní plošné výrobky pletené. Úplety mohou být osnovní nebo zátažné, přičemž,vazby mohou být kličkami nebo vypouštěními obměňovány v široké míře (srov.DIN 62050 a 62056). ' . .. .. Pletený textilní materiál podle vynálezu může mít oboulícní, obourubní nebo jednolícní strukturu oček a jejich známé varianty, jakož i žakárová vzorování. Oboulícní struktura oček zahrnuje také jeho varianty, jako krytá, s vrtaným efektem,, žebrová;¹ rozsazehá, vlna, chyt nebo.(nopová -vazba, «·· jakož i interloková' , oboulícní křížem.· Obourubní struktura ' oček obsahuje kupříkladu také její varianty jáko krytá; podkládaná, s vrtaným ,efektem',,1 plyš, „yýplněk, chyt nebo nopová vazba. . - · .

•i

Vazby; tkanin nebo úpletových· oček šě volí podle zamýšleného účelu použití textilního materiálu podle vynálezu, přičemž rozhodující jsou čistě technická hlediska a přičemž příležitostně může,.být. brán· zřetel ,také,.pří,dávně na dekorační hlediska . · - ·⁽'>><· * · · ^; ‘ 7 · ^ '

Jak jíž'bylo uvedeno, vyznáčují- šě tyto ¹ plošné' útvary podle vynálezů· velmi;dobrou trvalou přetvořitelností, zejména hluboko ta žností, pokud jsou v nich obsažená výztužná nekonečná vlákna přítomná ve zkadeřeném stavu. Ξ výhodou jsou výztužná“' nekonečná’ vlákna hybridní nitě', v' textilním útvaru obsažené, zkadeřena o 5 až 60%, s výhodou 12 až 48% a zejména 18 až 3 6%. · ’ ‘ • ;í tj'

Předmětem vynálezů jsou také'tvarově' díly vyztužené vlákny, sestávající z· 20 až 90> s výhodou 35 áž 85 á zejména 45 až 75 %. hmotnosti' plošného výztužného materiálů ' z méně

Ú Λ · v V·. . '· .. *·,. » <1 ¢1.. -13smrštivých nekonečných vláken (A), který je, zasazen do 10 až 80, s výhodou 15'až 45 a zejména 25 'až 55 % hmotnosti termoplastové základní hmoty, 0 až 70, ^s výhodou 0 až 50 a zejména 0 až 30 % hmotnosti-dalších vláknových složek a přídavné pomocné látky a přísady v množství až 40 hmotn.%, s výhodou až 20 hmotn.% a zejména až 12 hmotn.% hmotnosti vláknových., složek-a základní hmoty.

Plošné výztužné materiály, .které jsou zasazeny do termoplastické.: základní . hmoty, mohou sestávat ze souborů rovnoběžných*nekonečných vláken, ktěrá/jsóu- uložena-jednosměrně nebo např.'v nad sebou ležících vrstvách vícesměrhě a uspořádaných -v.podstatě s protažením. Mohdu však sestávat z tkanin nebo, úpletů ý.s ''úýhddo.ú.. však tkanin.

Tvarový díl podle vynálezu, vyztužený vlákny, obsahuje- podle požadáVRů případu použiti jako pomocné nebo přísadové látky plniva, stabilizátory a/nebo pigmenty. Charakteristickým znakem těchto tvarových dílů je, že jsou zkadeřena přetvářením textilního‘ plošného . útvaru Z’^;:'^;' výše uvedené hybridní nitě, v níž jsou výztužná nekonečná vlákna zkadeřena/ při teplotě ležící nád/tepldtou^;' tání⁷-'teřmoplástových nekonečných vláken a' pod teplotou tání< výztužných nekonečných vláken'(Á). Přitonr má význam- také to, že jsou vyráběna tažným-přetvářením, při kterém jsou výztužná nekonečná vlákna, která jsou v polotovaru zkadeřená, alespoň v oblasti přetvářéných částí-natahována a vyrovnávána-dd přímého směru.

-Teplota tání nekonečných 'vlákán použitých pro výrobu hybridní ’ niťé^ypódle^: vyháležů'byla' ^fúrčěháí’v‘diferenciálním skanováčím kálóřímetru (DSC)' při' rychlosti’ ohřevu'10°Č/min. Pro určení smrštění¹'''suchým’ teplem⁷'a’teploty maximálního smrštění použitých nekonečných vláken'suchým teplem bylo nekonecne¹vlákno zatíženo'napětím 0,0018 cN/dtex a byl zaznamenán diagram ''závislosti smrštění na teplotě. Ze získaného průběhu-křivky se mohou získat obě hodnoty.

I

- -14' · ·

Pro určení maximální smrštivé síly byla kontinuálně zaznamenána křivka závislosti smršťovací síly na teplotě s rychlostí ohřevu. ló°c/min as rychlostí vstupu a výstupu nekonečného vlákna do pece a z pece. Z průběhu křivky se dají získat obě požadované hodnoty.

Určení délky otevření jako-míry pro stupeň svíření se provedlo podle ,. ...principu- zkopšky jehlou (Ho ok drop test)/ popsaným v patentovém spisu USA č.2 985 995·.při-použití zkušebního zařízení,ITEMAT.'

Dalším'předmětem vynálezu je způsob výroby hybridní * · . · i > ί Ϊ , , ± nitě, - pódl-e vynalezu, který se vyznačuje tím, že se první skupina nekonečných vláken (A) a druhá skupina nekonečných vláken (B) sdružují svířením ve vířícím zařízení nebo zařízení na tvarování'foukáním,, do kterého jsoU'alespoň nekonečná vlákna '(A) přiváděna? s< přebytkovým¹· plněním (.-přeplňováním) až 60%, přičemž:· póůžifeéřyněkonžsě-ná^Mlcna*'(Aj první'skupiny mají počáteční ..modul -přes 600 cN/tex, š' výhodou 800 až 25000 ČN/téx,' ^! zej měň a ;/,2Á>.0G až 20000 cN/tex, nejvyšší sílu’ v tahu vztaženou na., jemnost přes. 60, cN/tex, s výhodou 80 až 220 cN/tex,. zejména_x 100 až 200'cN/tex,. a protažení nejvyšší protažení'tahovousilou 0,01 až 20%/ 's'výhodou 0,1 až 7,0%, zejména 1,0 až 5%, přičemž nekonečná vlákna (B) druhé skupiny jsou termoplastová nekonečná vlákna mající teplotu tání ležící nejméně 10°C, s výhodou-20'až 100°C a zejména 30 až 70°C pod teplotou' tání«nekonečných.vláken (A). Ú ·- *

M,.

í^'»·

Alternativně -mohou být nekonečna vlákna (A), která majízkadeření 5'áž '60%; -se· výhodou 12 až 50%, zejména 18 až 36%', sVířovány s přebytkovým plněním (přeplňováním) nebo bez přebytkového plnění, nebo mohou nekonečná vlákna (A), která , . I <b ‘ · . . „ . ·?· r.-_t ·» · -. · _Λ ,» .{; i r ;?,·!’ nemají ‘žádné zkadeření, sdružována ' vířením s nekonečnými vlákny (B).

Λ Γ·/* , ,· V · f ~ » f

-f . | 4^ » . ,h. υ,.·, -.^.Přebytkové, plnění '‘(přeplňování·), {.nekonečných vláken (A) znamená, že se do zařízení pro sdružování vířením za časovouu jednotku přivádí. větší, délka, . nekonečných vláken (A) než nekonečných, yláken; (B).... _; . >. . < -i j i , i . j - -.¹ - —

Svířeníije. s .výhodou nastaveno_řtak; že,stupen svíření délky otevření je. pod,. 200 mm, s výhpdouod ¹ 5 do 100 mm a zejména-od; 10 do’. 30'mm. ,, ¹ ·». .. 'i_fr * ,·.··,«., - I .· , .. , J r , ‘Vynález setaké vztahuje·,na postupy potřebné k tomu, ··.»< . .. ,!< · ,, ' '-·*. . , aby i?, se ž'hybridní ^uni'tě podle výhálězu*'vytvořilo termoplastové tvarové těleso, vyztužené vlákny. .

» ^J r > « ' , ⁴

První, zipěstupú. ..jp.· · způsob -výroby·.·· textilního plošného, útvaru (polotovaru) tkeinim, pletením, kladením, nebo'vířeným ukládáním hybridní'·' popřípadě společně s jinými nitěmi,··» přiěc-mř';'pČuž.itá..hybridní?hití podle vynálezu má výšé· uvedené-žíidky ia,,;';při,'óei7Ěv,.podíd'íÍ.hybridní nitě je zvolen., tak; .že;.·významně:.-.«trvalou přetvořitelnost plošného útvaru. 3 ·. .‘výhodou se přitom mou žívá..tolik hybridní nitě podle vyňálířzú,’ žé'· pódií''hybridní nitě na čéíkovém množství setkané, spletené, kladené nebo vířivě ukládané příze činí 30 až 100 hmotn.%, s výhodou 50 až‘ 100 hmotn,%, zejména 70 až 100 hmotn.%. ' · i ’' ' ‘ · '· . , i t - . · · -··

Z výhodou .se provádí . výroba·- '^plošného útvaru tkaním s hustotou-nitě '4' až -20 hítí/cm.· nebo' jednosměrným nebo vícesměrríýiři ’ ukládáním-''hybridňicb · nití a stabilizací kladené textilie *'-hapříc poióženými·. .' pojícími (vaznými) nitěmi nebo

J Ϊ · ’ '* ' místním-'.nebe, plnpplošným pojením.·;

• » ' -I ,*

V¹ ... Λ, 1

Obzvláště výhodné a účelné je, použije-li se hybridní nit, u níž je stupeň zkadeření'nekonečných vláken (A) nasta' · .1» 1 ' ’ ' i . . ' ,·,· , .· 1“ , ’ ven tak, žé’přibližně odpovídá’ roztaženi;'k němuž dochází při zprafcování.

-16Poslední krok zpracování hybridní nitě podle vynálezu spočívá ve způsobu výroby tvarového dílu vyztuženého vlákny, sestávajícího z 20 až .90, s výhodou 35 až 85 a zejména 45 až 75 hmotn.% s výhodou plošného.výztužného materiálu z nekonečných vláken (A),.který je zabudován do 10 až 80, s výho-. dou 15 až 45 a zejména 25 až 55 hmotn.% teřmoplastóvé základní hmoty/ jakož i 0 až 70, s výhodou 0 až 50 a zejména 0 až 30 % hmotnosti dalších vláknových složek a přídavně pomocných látek a přísad v množství až 40 hmotn.%, s výhodou až 20 hmotn.% a¹zejména až 12 hmotn.% hmotnosti vláknových složek a základní hmoty/ přetvářením ^:výše popsaného textilního plošného, trvalé- přetvoříteInéhc/útvar'podle vynálezu, z hybridní nitě -podle vynálezu při teplotě, která -leží nad teplotou tání termoplaštovýcirnekonečných vláken (B) a teplotou tání-výztužných-nekonečných vláken (A).

Příklady provedení vynálezu ⁷

Následující příklady provedení ukazují výrobu hybridní nitě polotovarů I a II podle vynálezu'a těrmoplastového tvarového tělesa vyztuženého vlákny- podle vynálezu.' PŘÍKLAD 1 ·- ·ύ^{: :} ' ¹

Multifilaméntová'skleněná ηϊΐ/Ζ x 680 dtex a multifilamentová niť' ž ' 'pólyethylěntereftalátu-POY titru 5xdtex 300f64 (=1500 dtex) se·· společně- přivádějí ke svířovací trysky, /'níž jsou proudem tlakového vzduchu svířeny. Přitom je skleněná nit přiváděna ke svířovací trysce s o 25% vyšší rychlostí, než polyethyáenťerflalátová niť (25% přebytkové plnění)

Polyesterová nit má ťěplotu tání'250°č. Získaná svířená hybřidni nit má celkový titr'3200'dťex, a délka otevření, meřená přístrojem ITEMAT,.činí 19 mm.

PŘIKLAD 2 -'7 ' í ' ' ' ' ' - ’

Multifilaměhrová vyšokomódúlová aramidová' nit titru 220f200

-17dtex se‘zkadeřením 35% a mulťífilamentová nit z polyethylentereftalátu .titřu 2xdtex ’lllfl28 sé společně přivádějí ke svířovací trysky, v níž *. jsou .proudem-, tlakového vzduchu svířený. Přitom se aramidová nit a polyethylentereftalátová nit přivádějí do svířovací trysky s přibližně stejnou rychlostí. Polyesterová nit má teplotu tání 25O°C. Získaná svířená hybridní nit má celkový titr 630 dtex a délka otevření, měřená na přístroji ITEMAT, činí 21 mm.

PŘÍKLAD 3 , < ! ' ' i...''i·

Z hybridní nitě vyrobené podle příkladu 1 se utká tkanina s plátnovou vazbou/ Hustota nitě činí v osnově 7,4 a v útku 8 ,-2‘ nití ná cm.· ílaio tkanina (polotovar) má dobrou přetvořitělnost. Možné zvětšení plochy při přetváření je přibližně ' 30%. Tkanina s prakticky stejnými vlastnostmi se může získat hybridní nití vyrobenou podle příkladu 2.

PŘÍKLAD 4

Polotovar vyrobený podle příkladu 3 se táhne ve formě na výrobu blatníku a 3 minuty se zahřívá na 28Ó°C. Po ochlazení na přibližně 80°C může být šúřové blatníkové tvarové těleso vyjmuto z formy ‘na'hluboké' tažení. Získané termoplastové tvářové'těleso'má výbóřhóu pevnost Výztužná nekonečná-vlákna jsou v něm velmi rovnoměrně rozdělena a v rozsáhlé míře protažena.

Tvarové těleso se dokončí- óřézáhím, leštěním a lakováním.

jv&. unes všsnařitt

Claims

1. Hybridní nit, sestávající ze dvou skupin nekonečných vláken, přičemž jedna skupina je vytvořena z jednoho nebo více druhů výztužných nekonečných vláken (nekonečná vlákna A) a druhá skupina je vytvořena z jednoho nebo více druhů základních nekonečných vláken (nekonečná vlákna B), vyznačená tím, že nekonečná vlákna (A) první skupiny mají počáteční modul přes 600 cN/tex, s výhodou 800 až 25000 cN/tex, zejména 2000 až 20000 cN/tex, nejvysší sílu v tahu, vztaženou na jemnost, přes 60 cN/tex, s výhodou 80 až 220 cN/tex, zejména 100 až 200 cN/tex, a protažení nejvyšší tahovou silou 0,01 až 20%, s výhodou 0,1 až 7,0%, zejména 1,0 až 5,0%, nekonečná vlákna (B) druhé skupiny jsou termoplastová nekonečná vlákna, která mají teplotu tání o nejméně 10°C, s výhodou o 20 až 100°C a zejména 30 až 70°C pod teplotou tání nekonečných vláken (A), přičemž nekonečná vlákna (A) mají stupeň zkadeření 5 až 60%, s výhodou 12 až 50% a zejména 18 až 36%.

2. Hybridní nit podle nároku 1 vyznačená tím, že nekonečná vlákna hybridní nitě jsou vzájemné svířena.

3. Hybridní nit podle nároku 1 nebo 2 vyznačená tím, že má celkovou jemnost 100 až 25000 dtex, s výhodou 150 až 15000 dtex, zejména 200 až 10000 dtex.

4. Hybridní nit podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3 vyznačená tím, že podíl nekonečných vláken (A) činí 20 až 90 hmotn.%, s výhodou'35 až 85 hmotn.%, zejména 45 až 75 hmotn.%, podíl nekonečných vláken (B) činí 10 až 80 hmotn.%, s výhodou 15 až 45 hmotn.%, zejména 25 až 55 hmotn.% a podíl dalších vláknových složek činí 0 až 70 hmotn.%, s výhodou 0 až 50 hmotn.% a s výhodou 0 až 30 hmotn.% hybridní nitě.

-195. Hybridní nit podle nejméně jednoho z nároků 1 až

4 vyznačená tím, že nekonečná vlákna (A) mají počáteční modul přes 600 cN/tex, s výhodou 800 až 25000 cN/tex, zejména 2000 až 20000 cN/tex, nejvyšší sílu v tahu vztaženou na jemnost vyšší než 60 cN/tex, s výhodou 80 až 220 cN/tex, zejména 100 až 200 cN/tex a protažení nejvyšší tahovou silou 0,01 až 20%, s výhodou 0,1 až 7,0% a zejména 1,0 až 5,0%.

6. Hybridní nit podle nejméně jednoho z nároků 1 až

5 vyznačená tím, že nekonečná vlákna (A) mají maximální smrštění suchým teplem pod 3%.

7. Hybridní nit podle nejméně jednoho z nároků 1 až 7 vyznačená tím, že nekonečná vlákna (A) mají jemnost jednotlivého vlákna 0,1 až 20 dtex, s výhodou 0,4 až 16 dtex a zejména 0,8 až 10 dtex.

8. Hybridní nit podle nejméně jednoho z nároků 1 až

7 vyznačená tím, že nekonečná vlákna (A) jsou anorganická nekonečná vlákna, nekonečná vlákna z vysoce výkonných polymerů nebo předem smrštěná a/nebo fixovaná organická nekonečná vlákna.

9. Hybridní nit podle nejméně jednoho z nároků 1 až

8 vyznačená tím, že nekonečná vlákna (A) jsou kovová, skleněná, keramická nebo uhlíková nekonečná vlákna.

10. Hybridní nit podle nejméně jednoho z nároků 1 až

9 vyznačená tím, že nekonečná vlákna (A) jsou skleněná nekonečná vlákna.

11. Hybridní nit podle nejméně jednoho z nároků 1 až

10 vyznačená tím, že nekonečná vlákna (A) jsou předem smrštěná a/nebo fixovaná vysokomodulová nekonečná vlákna z aromatického polyamidu nebo vysokomodulová polyesterová nekonečná vlákna.

-2012. Hybridní nit podle nejméně jednoho z nároků 1 až

11 vyznačená tím, že nekonečná vlákna (B) jsou syntetická organická nekonečná vlákna.

13. Hybridní nit podle nejméně jednoho z nároků 1 až

12 vyznačená tím, že nekonečná vlákna (B) jsou polyesterová, polyamidová nebo poyletherimidová nekonečná vlákna.

14. Hybridní nit podle nejméně jednoho z nároků 1 až>

13 vyznačená tím, že nekonečná vlákna (B) jsou polyethylentereftalátová nekonečná vlákna.

15. Hybridní nit podle nejméně jednoho z nároků 1 až'

14 vyznačená tím, že nejméně jeden z druhů nekonečných vláken hybridní nitě přídavné obsahuje pomocné a přísadové látky v množství až 40 hmotn.%, s výhodou až 20 hmotn.%, zejména až 12 hmotn.% hmotnosti vláknových složek.

16. Způsob výroby hybridní nitě podle nejméně jednoho z nároků 1 až 15 vyznačený tím, že se první skupina nekonečných vláken (A) a druhá skupina nekonečných vláken (B) sdružují svířením ve vířícím zařízení nebo zařízení na tvarování foukáním, do kterého jsou alespoň nekonečná vlákna (A) přiváděna s přebytkovým plněním 5 až 60%, přičemž použitá nekonečná vlákna (A) první skupiny mají počáteční modul vyšší než 600 cN/tex, s výhodou 800 až 25000 cN/tex, zejména 2000 až 20000 cN/tex, nejvyšší sílu v tahu vztaženou na jemnost vyšší než 60 cN/tex, s výhodou 80 až 220 cN/tex, zejména 100 až 200 cN/tex, a nejvyšší tahovou silou 0,01 až 20%, s výhodou 0,1 až 7,0%, zejména 1,0 až 5%, přičemž nekonečná vlákna (B) druhé skupiny jsou termoplastová nekonečná vlákna mající teplotu tání ležící nejméně 10°C, s výhodou 20 až 100°C a zejména 30 až 70°C pod teplotou tání nekonečných vláken (A).

-2117. Způsob podle nároku 16 vyznačený tím, že přebytkové plnění nekonečných vláken (A) je nastaveno tak, že se v hybridní nití sdružené vířením nastavuje zkadeření od 5% do 60%, s výhodou od 12 do 50% a zejména 18 až 36%.

18. Způsob podle nároku 16 nebo 17 vyznačený tím, že svíření je nastaveno tak, že stupeň svíření odpovídá délce otevření, měřené jehlovou zkouškou, menší než 200 mm, s výhodou v rozmezí od 5 do 100 mm, zejména v rozmezí od 10 do 30 mm.

19. Použití hybridní nitě podle nejméně jednoho z nároků 1 až 15 v trvale přetvořitelném textilním plošném útvaru, sestávajícím z podílu hybridní nitě podle nároku 1, výrazně ovlivňujícího jeho přetvořitelnost, nebo takovou složku obsahujícím.

20. Použití podle nároku 19, při kterém je plošný útvar tvořen tkaninou, úpletem, stabilizovanou textilií z ukládaných vláken nebo popřípadě pojeným vířeným rounem.

21. Použití podle nároku 20, při kterém je plošný útvar stabilizovaná textilie z ukládaných vláken, s jednosměrným ukládáním.

22. Použití podle nejméně jednoho z nároků 19 až 21, při kterém jsou nekonečná vlákna (A) hybridní nitě v něm obsažená zkadeřena o 5 až 60%, s výhodou 12 až 50%, zejména o 18 až 36%.

23. Použití podle nejméně jednoho z nároků 19 až 21, při kterém činí podíl hybridní nitě na celkovém množství tkané, pletené, kladené nebo vírově ukládané nitě 30 až 100 hmotn.%, s výhodou 50 až 100 hmotn.%, zejména 70 až 100 hmotn.%.

-2224. Použití podle nároku 23 při kterém je tkaný plošný útvar utkán s hustotou nitě 4 až 20 nití/cm.

25. Použití podle nároku 24 při kterém je plošný útvar ve formě stabilizovaného útvaru, vytvořeného kladením, stabilizován příčně kladenými pojícími nitěmi.

26. Použití podle nároku 24 při kterém je plošný útvar ve formě stabilizovaného útvaru, vytvořeného kladením, stabilizován místním nebo plnoplošným pojením.

27. Použití podle nejméně jednoho z nároků 19 až 26, při kterém se v plošném útvaru použije hybridní nit, v níž je stupeň zkadeření nekonečných vláken (A) stanoven tak, že odpovídá roztažení, k němuž dochází při zpracování.

28. Použití hybridní nitě podle nejméně jednoho z nároků 1 až 15 v tvarovém dílu vyztuženém vlákny, sestávajícím z 20 až 90 hmotn.%, s výhodou 35 až 85 hmotn.% a zejména 45 až 75 hmotn.% plošného vláknitého materiálu z málo smrštivých nekonečných vláken, který je zasazen do 10 až 80 hmotn.%,, s výhodou 15 až 45 hmotn.% a zejména 25 až 55 hmotn.% termoplastové základní hmoty, jakož i 0 až 70 hmotn.%, s výhodou 0 až 50 hmotn.% a zejména 0 až 30 hmotn.% dalších vláknových složek a přídavně pomocných látek a přísad v množství až 40 hmotn.%, s výhodou až 20 hmotn.% a zejména až 12 hmotn.% hmotnosti vláknových složek a základní hmoty.

29. Použití podle nároku 28, při kterém tvarový díl, vyztužený vlákny obsahuje jako pomocné a přísadové látky plniva, stabilizátory a/nebo pigmenty.

30. Použití podle nároku 28 nebo 29, při kterém je tvarový díl vyztužený vlákny, vyroben přetvořením textilního

-23plošného útvaru podle nároku 19 při teplotě ležící nad teplotou tání termóplastových nekonečných vláken a pod teplotou tání výztužných nekonečných vláken (A).

31. Použití podle nejméně jednoho z nároků 28 až 30, při kterém je tvarový díl vyztužený vlákny vyroben tažným přetvářením.