CS283891A3 - Alginate-fiber cloth with improved absorption power, its use as a cover material for treating injuries and burns and process for preparing thereof - Google Patents

Description

Alginátová látka se zlepšenou absorpční mohutností, její použitíjako krycího materiálu pro ošetření ran a spálenin a způsob její z fv "o Γ výroby

Oblast techniky > i o < cjro χκ im cr~ -< m

N < t£>

O rc □c ca co

Vynález se týká alginátové látky. Zejména se pak týká kry-cího materiálu pro ošetření ran a spálenin z netkané látky nabázi alginátových vláken. Tento materiál má vysokou absorpčnímohutnost a dobrou integritu.

Dosavadní stav techniky 0 alginátových vláknech je již určitou dobu známo, že jsouužitečná při výrobě chirurgických obvazových materiálů. Tak na-příklad v GB 653 341 (který byl publikován v roce 1951) jsou po-psány chirurgické obvazové materiály vytvořené z vláken z alginá-tu vápenatého. I v této době již však bylo známo, že nevýhodouvláken z alginátu vápenatého je jejich relativní nerozpustnostve vodě nebo exsudátech vylučovaných z rány. Bonniksen v GB-A-653341 proto navrhl, aby byla část vápenatých iontů v alginátuvápenatém nahrazena kationty sodíku, poněvadž je známo, že algi-nát sodný je rozpustnější než alginát vápenatý. Tento postupse stal známým pod označením "konverze" alginátu vápenatéhona směsnou sůl kyseliny alginové.

Jsou známy různé typy krycích či obvazových materiálů vyro-bených z látek obsahujících alginátová vlákna. Tak napříkladchirurgický obvazový materiál Sorbsan je tvořen mykaným rounemvrstvených alginátových vláken a hemostatický obvazový materiálna rány Kaltostat je tvořen mykaným a vpichovaným rounem z algi-nátových vláken. V EP-A-0 344 913 je popsán obvazový materiál z alginátu,který má údajně takovou integritu, že je možno ho sejmout 2 ve formě jednoho kusu z rány, i když je nasycen krví nebo jinýmisolnými tekutinami. Uvádí se, že této vlastnosti je možno dosáh-nout i při tak nízké plošné hmotnosti, jako je 50 g/m2. Stručněje možno obvazový materiál na rány podle EP-A-0 344 913 charakte-rizovat jako netkanou látku z alginátových střížových vláken,přičemž tato látka v podstatě neobsahuje žádné adhesivní pojivoa jednotlivá vlákna nejsou na místech svého křížení v podstatěprotavena. Nicméně, při plošné hmotnosti nižší než 50 g/m2 jezapotřebí do materiálu zavádět vystužující vlákna, jako napříkladviskózové hedvábí. Požadová integrita se obvazovému materiálupodle EP-A-0 344 913 dodává tím, že se netkané rouno ze střížo-vých alginátových vláken podrobí hydraulickému proplétacímupostupu, který se přednostně provádí papírenským způsobem. V případě, že se má obvazového materiálu používat pro ošetře-ní ran, z nichž se uvolňuje velké množství exsudátu, je zapotřebí,aby tento materiál splňoval dva zásadní požadavky, kterými jsoudobrá integrita a vysoká absorpční mohutnost. Dobrá integritazajištuje, že je možno s obvazovým materiálem snadno manipulo-vat. Vysoká absorpční mohutnost zajištuje, dosažení vysokéhopříjmu exsudátu spolu s vyloučenými toxiny a jinými nežádoucímilátkami. Výrobek Sorbsan, popsaný výše, má sice dosti vysokou absorpčnímohutnost, ale jeví tendenci k desintegraci za vlhka, což způsobu-je potíže s manipulací jak při aplikaci na ránu, tak při snímáníz rány.

Obvazový materiál podle EP-A-0 344 913 má sice zcela jistědobrou integritu (viz například výsledky zkoušení pevnosti rounaza sucha a za mokra uvedené v tabulce III EP-A-0 344 913) , jehoabsorpční mohutnost, měřená pomocí příjmu séra v g/cm2, činívšak přinejlepším pouze přibližně 50 % hodnoty dosažené u obvazo-vého materiálu podle dosavadního stavu techniky, jehož příklademje Kaltostat, což je mykané a vpichované rouno (viz výsledkypříjmu séra uvedené v příkladech 13 a C3 v tabulce III EP-A--0-344 913). Jako příklad alginátové látky vyrobené podle ΕΡ-Α-0 344 913 je obchodně dostupný výrobek Tegagel.

Podstata vynálezu

Nyní se zjistilo, že je možno vyrobit netkanou látku zalginátových vláken, kterou lze zpracovat na obvazový materiálpro ošetření ran nebo spálenin, jehož integrita je srovnatelnás integritou obchodně dostupného obvazového materiálu Kaltostat,ale který má absorpční mohutnost solného roztoku přibližně o33 % vyšší než Kaltostat a alespoň o 40 % vyšší než Sorbsan.Navíc, na rozdíl od Sorbsanu zůstává obvazový materiál podlevynálezu neporušen i ve vlhkém stavu, čímž se minimalizují pro-blémy s jeho manipulací. Předpokládá se, že překvapivě zvýšená absorpční mohutnostlátky připravené způsobem podle vynálezu je způsobena její otevřenou strukturou. To má za následek podstatně vyšší kapilaritu,než je kapilarita, jíž lze dosáhnout u stlačenější látky, jakoje Sorbsan nebo u papírenským způsobem vyrobené alginátové látky,jako je Tegagel. Předpokládá se dále, že zvýšená kapilaritaje výhodná v tom, že umožňuje rychlý přístup hydrofilních láteka tedy zvýšený příjem exsudátu vylučovaného z rány, než je možnodosáhnout u látek, používaných při výrobě obvazových materiálůpodle dosavadního stavu techniky. Předmětem vynálezu je tedy látka z alginátových vláken,která se vyznačuje tím, že její absorpční mohutnost je vyššínež 25,0 g deionizované vody na gram látky, při měření zkušebnímetodou popsanou dále a znázorněnou na obr. 1.

Alternativním předmětem tohoto vynálezu je látka z alginá- tových vláken, která se vyznačuje tím, že její absorpční mohut- nost je vyšší než 19,0 g solného roztoku na 1 g látky při měření zkušební metodou popsanou dále a znázorněnou na obr. 1. 4 V přednostním provedení je alginátová látka podle vynálezutvořena netkanou látkou z alginátových střížových vláken. Při konvenčním postupu výroby vpichovaných materiálů, kte-rý se například používá při výrobě shora popsaného hemostatickéhoobvazového materiálu Kaltostat, se mykané a vrstvené rouno neborohož z alginátových vláken zpracovává vpichováním pomocí sou-stavy háčkových jehel tak, aby se vlákna v každé vrstvě proplet-la. Každá jehla je obvykle opatřena větším počtem háčků, obvykledeseti. Rohož či plst je tedy udržována v podstatě v spojenémstavu propletením vláken dané vrstvy s vlákny vrchní a spodnívrstvy. Při konvenčním postupu prochází alespoň jeden z háčkůna každé háčkové jehle jedním povrchem rohože, úplně pronikárůznými vrstvami této rohože a dříve než se vrací nazpět nadprvní povrch, proniká protilehlým povrchem. To má za následekvznik látky, která má v podstatě slisovaný či plochý vzhled,poněvadž přitom dochází k vysokému stupni propletení jednotli-vých vláken v její struktuře.

Je samozřejmé, že proniká-li všemi vrstvami rohože pouzejeden háček jehly, bude jím háček umístěný nejblíže špičce jehly.Tento háček je dále označován jako "první háček".

Nyní se v souvislosti s vynálezem zjistilo, že alginátovoulátku je možno účelně vyrobit modifikovaným postupem konvenčníhovpichování. Dalším aspektem tohoto vynálezu je proto způsobvýroby alginátové látky, který se vyznačuje tím, že se (1) alginátová vlákna zpracují na rohož a (2) vlákna v rohoži se propletou pomocí háčkových jehel,které (a) vstupují prvním povrchem rohože, (b) propichují rohož tak, že první háček proniká do hloub-ky odpovídající přibližně 60 až 99 % tlouštky rohože a (c) vystupují prvním povrchem rohože. 5 Důležitým znakem způsobu podle tohoto vynálezu tedy je,že první háček každé háčkové jehly během zpracování rohoží úplněneproniká. V důsledku toho je výsledná látka podstatně méněplochá či slisovaná než obvazové materiály Kaltostat a Sorbsana v suchém stavu má vzhled a omak, který se více blíží pracho-vému peří. Pro spolehlivé zajištění požadovaných vlastnostíalginátové látky je zapotřebí udržovat hloubku, do níž při vpi-chování rohože z alginátových vláken pronikne první háček, nej-lépe na hodnotě v rozmezí od 60 do 99 % tlouštky rohože. Před-nostně se jehly nastavují tak, aby první háček všech háčkovýchjehel pronikl do rohože až do hloubky od 65 do 85 % její tloušt-ky. V obzvláště výhodném provedení činí hloubka, do níž pronikneprvní háček každé jehly, přibližně 75 % tlouštky rohože. Předmětem vynálezu je dále alginátová látka, tvořená rohožíz alginátových vláken, v níž jsou vlákna propletena v tlouštceodpovídající 60 až 99 % tlouštky rohože, přednostně 65 až 85 %tlouštky rohože a nejvýhodněji asi 75 % tlouštky rohože. Ze sho-ra uvedeného popisu je zřejmé, že rozhodujícím faktorem určujícímkvalitu dokončené alginátové látky je hloubka, do níž pronikneprvní háček všech háčkových jehel, vrstvami rohože při jejímzpracování. Zjistilo se však, že kvalitu dokončené látky takéovlivňuje četnost vpichů, tj. počet jehel umístěných na jednot-kové ploše jehlové desky. V závislosti na požadované kvalitěvýsledné látky z alginátových vláken je tedy možno volit vhodnoučetnost vpichů z ohledem na nastavenou hloubku vpichu jeheldo rohože a naopak. Rovnováhy mezi těmito dvěma faktory je možnoobvykle dosáhnout metodou pokusu a omylu. U většiny aplikací je vhodná četnost vpichování v rozmezíod 10 000 do 40 000 vpichů na m2. Při typické konfiguraci semůže používat frekvence vpichů 26 000 na m2 .

Jako vhodné algináty pro použití při výrobě vláken podletohoto vynálezu je možno uvést jak algináty rozpustné ve vodě,tak algináty nerozpustné ve vodě. Přednostně se však používáalginátů rozpustných ve vodě. Obzvláště vhodným alginátem roz- 6 pustným ve vodě pro použití podle vynálezu je alginát sodný.Alginát sodný může však s výhodou obsahovat až 1,5 % hmotnost-ního vápenatých iontů. Jako příklady konkrétních produktů nabázi alginátu sodného, kterých je možno podle vynálezu použít,lze uvést výrobek Manucol DM, což je výrobek firmy Kelco Inter-national Limited a Protan LF 10/60, což je výrobek firmy ProtanLimited.

Alginátovou látku podle vynálezu je možno účelně vyrábětz vláken na bázi alginátu vápenatého nebo směsného alginátuvápenato-sodného. Přednostně se alginátová látka podle vynálezuvyrábí z vláken na bázi směsného alginátu vápenato-sodného,v němž je poměr vápenatých iontů k sodným iontům v rozmezí od40 : 60 do 90 : 10, výhodněji asi 80 : 20. Pro výrobu rouna,kterého se používá při shora popsaném způsobu výroby algináto-vé látky podle vynálezu, se může vhodně použít mykacího strojena bavlnu. Rouno je potom možno křížit například v Garnet-Bywa-terově blamíru, přičemž vznikne vrstvená rohož. Vpichování semůže účelně provádět v Garnet-Bywaterově jehlovém bezčlunkovémstavu, v němž jsou jehly nastaveny tak, aby propíchly vrstvyrohože z alginátových vláken do vhodné hloubky.

Počet vrstev v rohoží nemá rozhodující význam a obvyklebude záviset na plošné hmotnosti požadované látky.

Plošná hmotnost dané látky bude obvykle závislá na použití,tj. na tom, jaké ráný nebo spáleniny mají být za použití krycí-ho materiálů podle vynálézu ošetřeny. Tak například vhodná ploš-ná hmotnost látky určené pro ošetření středně exsudujících ran,leží v oblasti 120 g/m2. Podobně vhodná plošná hmotnost látkyurčené pro ošetření těžce exsudujících ran leží v oblasti240 g/m2. V důsledku toho bude rohož z alginátových vláken účel-ně obsazovat 5 až 300 vrstev, přednostně 15 až 55 vrstev a svýhodou 30 až 40 vrstev. Odhaduje se, že 1 m2 36-ti vrstvé látky,vyrobené způsobem podle vynálezu, má celkový specifický povrchvláken alespoň 50 m2. Není nutné, aby rohož obsahovala většípočet vrstev. Jestliže rohož nemá vrstevnatou strukturu, bude 7 její tloušťka a hustota, podobně jako rozměry vláken, určovatjejí plošnou hmotnost.

Je zřejmé, že jě možno dosáhnout plošné hmotnosti nižšínež 120 g/m2 a vyšší než 240 g/m2 například měněním počtu vrstevnebo tloušťky rohože nebo rozměrů vláken. Tak například plošnáhmotnost látky podle tohoto vynálezu bude účelně v rozmezí od80 do 1 000 g/m2, přednostně od 160 do 350 g/m2, například od160 do 200 g/m2 a vůbec nejvýhodněji bude činit asi 240 g/m2.

Dalším aspektem tohoto vynálezu je obvazový materiál proošetření ran, obsahující látku z alginátových vláken podle to-hoto vynálezu.

Obvazové materiály podle vynálezu obsahují netkanou látkuz alginátových střížových vláken.

Pod pojmem obvazový materiál nebo krycí materiál pro ošetření ran se rozumějí různé druhy chirurgických materiálů. Podoznačením rána se rozumí řezná rána, hnisající rána, bolák,puchýř, vyrážka nebo jakákoliv poškozená oblast pokožky. U látky vyrobené způsobem podle vynálezu byla zjištěnaretenční kapacita pro vodu, odpovídající třicetinásobku vlast-ní hmotnosti. Z ohledem na takto vysokou absorpční mohutnosta značnou schopnost zadržovat vodu, se může alginátové látkypodle vynálezu s výhodou používat také jako obvazového nebokrycího materiálu pro ošetření spálenin. Pro srovnání je možnouvést, že obchodně dostupný krycí materiál pro ošetření spále-nin Water-Jel, který je založen na vlně (výrobek firmy TrillingMedical Technologies, lne.), má podle vlastní firemní litera-tury retenční schopnost pro vodu odpovídající pouze třinácti-násobku vlastní hmotnosti. Výrobek Water-Jel je předmětem USpatentu č. 3 902 559.

Dalším aspektem tohoto vynálezu je tedy krycí materiálpro ošetření spálenin, obsahující látku z alginátových vlákenpodle tohoto vynálezu. 8

Krycí materiál pro ošetření spálenin podle tohoto vynálezupřednostně obsahuje netkanou látku z alginátových střížovýchvláken.

Pod pojmem spáleniny se kromě vlastních spálenin rozumějítaké opařeniny apod. Při ošetřování popálenin je zapotřebí udržovat poraněnémísto stále navlhčené, poněvadž se zjistilo, že nejúčinnějšímzpůsobem léčení popálenin je umožnit, aby chladná voda mohladlouhodobě pronikat k vrstvám pokožky, léžícím pod poškozenouoblastí. Krycí materiál podle vynálezu se při ošetření popále-nin proto aplikuje ve vlhkém stavu, přičemž je nasycen čistouvodou nebo přednostně solným roztokem. Vysoká absorpční mohut-nost látky podle vynálezu bude zajištovat, že v navlhčenémmateriálu pro ošetření popáleniny bude k dispozici značná záso-ba vody. Dobrá retenční schopnost látky podle vynálezu budenapomáhat prodlouženému uvolňování chladící vody do poškozenéoblasti. Další výhodou, kterou má látka podle vynálezu při po-užití k ošetřování popálenin je, že z ní při aplikaci na zakři-vený povrch, jako například na povrch lidského těla neodkapá-vá kapalina. Tato skutečnost kontrastuje s vlastnostmi konvenč-ních krycích materiálů pro popáleniny, jako je například chirurgická gáza nebo vata, které mají sklon k uvolňování vody odka-páváním.

Krycí materiál podle vynálézu, kterého se používá pro ošetření spálenin, se může dodávat v předem zvlhčeném stavu neboalternativně v suchém stavu spolu s instrukcemi, jak má býtmateriál před aplikací na poškozenou oblast v případě popáleninnavlhčen. Pokud se tento materiál dodává v předem navlhčenémstavu, bude s výhodou obsahovat obvyklé konzervační látky, jakonapříklad Metasol D3T (Merck), Parasept (methylparaben) (KalomaChemical) nebo Bromopol (2-brom-2-nitro-l,3-propandiol) (BootsLtd.), aby se zabránilo biologické degradaci složek látky neboaby se tato degradace zpomalila.

Krycí materiál podle vynálezu pro ošetření popálenin můžeza účelem zvýšení absorpční mohutnosti a retenční schopnostipro vodu s výhodou obsahovat přídavné gelotvorné složky, zejménabiogenní pryskyřice, jako je gellanová pryskyřice a karobovápryskyřice. Tím se může nejen zvýšit množství vody, které budek dispozici pro dodání na poškozené místo, ale podstatně setím i prodlouží délka jejího uvolňování.

Pro zvýšení účinnosti léčby popálenin může krycí materiálpodle vynálezu pro ošetření popálenin s výhodou obsahovat zná-má antimikrobiální činidla, která budou zabraňovat vzniku infek-ce na poškozeném místě nebo takovou infekci inhibovat. Jakovhodná antimikrobiální činidla je v této souvislosti možno uvéstsulfadiazin stříbra, soli zinku, metronidazol a chlorhexidin.

Obvazové nebo krycí materiály pro ošetření ran nebo popále-nin vyrobené z alginátové látky podle tohoto vynálezu mají svýhodou podobu obvyklých obvazových a krycích materiálů, kteréjsou dobře známy v tomto oboru. Jako příklady vhodných typůtěchto materiálů je možno uvést bandáže, náplasti, insulárnímateriály, polštářky různých typů, chirurgické houby a dřeny,ochraně materiály a takové předměty, jako jsou tampony, kterémohou být například napuštěny antifungálním činidlem, jako na-příklad mykonazolem pro léčení kandidální vaginitidy. Tyto ma-teriály je možno účelně vyrábět standardními metodami, kteréjsou v tomto oboru známé.

Obvazové a krycí materiály podle tohoto vynálezu se účelněbalí do hermeticky uzavřených a sterilizovaných obalů. Sterili-zace se provádí například ethylenoxidem nebo ozařováním gammazářením.

Vynález je blíže objasněn v následujících příkladech pro- vedení. Tyto příklady mají výhradně ilustrativní charakter a rozsah ochrany v žádném ohledu neomezují. - 10 - Příklady provedení vynálezu Příklad 1

Vlákno z alginátu vápenato-sodného, vyrobené způsobem po-psaným v preparativním příkladu 1 WO-A-90/01954 se zkadeří anastříhá na délku 50 mm. Přibližně 5 kg nastříhaného kabílkuse umístí do násypky připojené k textilnímu stroji a zásobav násypce se pravidelně doplňuje. Z násypky se uvádí přibližně280 g kabílku každých 105 s do mykacího stroje, v němž se vyrá-bí jemné česané alginátové rouno (pavučina). Blamír se nastavípřibližně na 10 záhybů za minutu, přičemž se v něm vyrábějívrstvy o šířce 66 cm. Vrstvené rouno se přivádí do standard-ního jehlového bezčlunkového stavu opatřeného jehlami 15x18x32x3csp (výrobek firmy Foster Needles). Jehly jsou nastaveny tak,aby první háček každé jehly vnikl do rouna až do hloubky odpo-vídající přibližně 75 % tlouštky rouna. Stroj pracuje s frek-vencí 156 zdvihů na minutu. Výsledné vpichované rouno se rozře-zává na odpovídající šířku v řezacím konvertoru a navíjí rych-lostí přibližně 0,7 m za minutu.

Zkušební postup

Zařízení použité pro stanovení absorpční mohutnosti jeznázorněno na obr. 1. Zařízení se skládá z vodní lázně 1^, obsa-hující vodný roztok soli o koncentraci 0,9 % hmotnostního nebodeionizovanou vodu, absorpčního proužku 2_, byrety váhy _4 shorní miskou a přepadu _5.

Tlouštka absorpčního proužku 2. v podstatě odpovídá tloušti- ce obvazového či krycího materiálu T_. Filtrační papír 8 má v podstatě stejné plošné rozměry jako obvazový či krycí materiál ale nemusí mít nutně stejnou tlouštíku. 11

Hladina solného roztoku nebo vody se vyrovná s hornímpovrchem misky váhy _4. Výtok kapaliny z byrety _3 se nastavípřibližně na hodnotu 1,5 ml za minutu. Potom se absorpční prou-žek 2 nasytí a umístí mezi lázeň 1. a váhu 4_ způsobem znázorně-ným na obr. 1. Váha £ se potom vyváží. Zvážený obvazový či krycímateriál 7_ a filtrační papír £ (zastřižený na odpovídající roz-měr) se potom umístí do zařízení způsobem znázorněným na obr. 1.Musí se dát pozor na to, aby okraj absorpčního proužku £, kterýje nejvíce vzdálen od vodní lázně £, nepřesahoval odpovídajícíokraj obvazového či krycího materiálu 1_ (viz obr. 1) .

Po 6 minutách se zaznamená hmotnost, kterou ukazuje váha£. Potom se odstraní obvazový či krycí materiál 7_ a filtračnípapír £ a zaznamená se zbytková hmotnost, kterou ukazuje váha 4.

Absorpční mohutnost se vypočítá z následující rovnice: hmotnost absor- celková bované kapaliny - hmotnost na váze hmotnost nasyceného+ filtračního papíru hmotnost krycíhoči obvazového materiáluv suchém stavu zbytková hmotnost na váze Výsledky

Shora uvedeným způsobem se stanoví hodnoty absorpční mo-hutnosti látky podle vynálezu a obchodně dostupného obvazovéhoa krycího materiálu Kaltostat pro roztok soli. Použije se 10vzorků látky podle vynálezu a 12 vzorků materiálu Kaltostata vypočítají se průměrné hodnoty absorpční mohutnosti. Naměřenévýsledky jsou uvedeny v tabulce I: 12

Tabulka I

Alginátová látka z příkladu 1

Hmotnost solného roz- toku v g na 1 g obva- zového či krycího ma- teriálu

Hmotnost obvazovéhoči krycího materiálu (g)

Hmotnost absorbova-ného solného roztoku (g) 0,4983 10,10 20,26 0,5237 11,00 21,00 0,4900 10,30 21,02 0,6130 13,40 21,85 0,5157 10,90 21,14 0,4900 9,80 20,00 0,6128 12,90 21,05 0,5400 11,70 21,67 0,5934 12,20 20,56 0,6300 13,20 20,95

Tabulka II Kaltostat Hmotnost obvazovéhoči krycího materiálu (g) Hmotnost absorbova-ného solného roztoku (g) Hmotnost solného roz·toku v g na 1 g obva·zového či krycího ma·teriálu 0,3282 4,729 14,41 0,2311 3,637 15,74 0,2573 3,886 15,19 0,3098 4,749 25,33 0,2466 4,120 16,71 0,2583 4,300 16,65 0,3107 5,110 15,45 0,3212 4,959 15,44 0,2784 4,420 15,88 0,2978 4,535 15,23 0,3106 5,000 16,10 0,3100 4,904 15,82 13 Z tabulky I je možno vypočítat, že průměrná hodnota absorpčnímohutnosti alginátové látky z příkladu 1 pro roztok soli je20,95 g solného roztoku na 1 g obvazového či krycího materiálu. Z tabulky II je možno vypočítat průměrnou hodnotu absorpčnímohutnosti obchodně dostupného obvazového či krycího materiáluKaltostat, která činí 15,75 g solného roztoku na 1 g obvazovéhoči krycího materiálu. Jinými slovy, alginátová látka podle příkla-du 1 má v průměru přibližně o 33 % vyšší absorpční mohutnostsolného roztoku než obchodně dostupný obvazový či krycí materiálKaltostat.

Za použití stejné zkušební metody se stanoví hodnoty absorpč-ní mohutnosti látky podle vynálezu a materiálu Kaltostat provodu. Dosáhne se těchto výsledků

Tabulka III

Alginátová látka z příkladu 1

Hmotnost obvazovéhoči krycího materiálu(g)

Hmotnost absorbova-né deionizované vody (g)

Hmotnost deionizovanévody v g na 1 g obva-zového či krycího ma-teriálu 0,5912 16,40 27,74 0,5345 17,10 31,99 0,4987 14,30 28,67 0,5113 13,82 27,03 0,6002 18,20 30,32 0,4580 12,60 27,51 0,5160 12,90 25,00 0,4328 13,50 31,19 0,4790 12,80 26,72 0,6869 17,90 28,15 14

Tabulka IV

Kaltostat

Hmotnost obvazovéhoči krycího materiálu (g)

Hmotnost absorbova-né ' deionizované vody (g)

Hmotnost deionizovanévody v g na 1 g obva-zového či krycího ma-teriálu 0,2638 5,54 20,99 0,2616 5,70 21,17 0,3259 6,37 19,56 0,2862 6,11 21,36 0,3486 7,35 21,09 0,2644 5,54 20,94 0,2861 6,11 21,37 0,2630 5,44 20,67 0,3546 7,15 20,15 Z tabulky III, uvedené shora, je možno vypočítat, že průměr-ná hodnota absorpční mohutnosti alginátové látky z příkladu 1pro deionizovanou vodu je 28,43 g deionizované vody na 1 g obva-zového či krycího materiálu. Průměrná hodnota absorpční mohutnostiobchodně dostupného obvazového či krycího materiálu Kaltostatpro deionizovanou vodu zjištěná výpočtem z tabulky IV je 20,81 gdeionizované vody na 1 g obvazového či krycího materίέΐμ. Z tohovyplývá, že alginátová látka podle příkladu 1 má v průměru o36 % vyšší absorpční mohutnost pro deionizovanou vodu než obchod-ně dostupný materiál Kaltostat.

Claims (11)

1. I

   1. Látka z alginátových vláken, vyznačuj ícíse t í m , že její absorpční mohutnosti je vyšší než 25,0 gdeionizované vody na g látky, při měření zkušební metodou uve-denou v tomto popisu a znázorněnou na obr. 1.
2. 2. Látka pódle nároku 1, vyznačující setím, že zahrnuje netkanou látku z alginátových střížovýchvláken.
3. 3. Netkaná látka z alginátových střížových vláken, vy-značující se tím, že její absorpční mohutnostje vyšší než 19,0 g solného roztoku ve vodě na g látky, přiměření zkušební metodou uvedenou v tomto popisu a znázorněnouna obr. 1.
4. 4. Látka podle kteréhokoliv z nároku 1 až 3, vyzna-čující se tím, že zahrnuje rohož z alginátovýchstřížových vláken, v níž jsou vlákna propletena v 60 až 99 %tlouštky rohože.
5. 5. Netkaná látka z alginátových střížových vláken, podlenároku 4, vyznačující se tím,že vláknajsou propletena v 65 až 85 % tlouštky rohože.
6. 6. Látka podle nároku 5, vyznačující setím, že vlákna jsou propletena přibližně v 75 % tlouštkyrohože.
7. 7. Látka podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6, vyzna-čující se tím, že zahrnuje vlákna ze směsného algi-nátu vápenato-sodného, v němž je poměr vápenatých kationtů k sodným kationtům v rozmezí od 40 : 60 do 90 : 10. II
8. 8. Látka podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7, vyzna-čující se tím, že její plošná hmotnost je přibližněv rozmezí do 160 do 350 g/m2.
9. 9. Krycí riebo obvazový materiál pro ošetření ran, vy-značující se tím, že zahrnuje látku z algináto-vých vláken podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8.
10. 10. Krycí nebo obvazový materiál pro ošetření popálenin,vyznačující se tím, že zahrnuje látku z algi-nátových vláken podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8 a popřípaděantimikrobiální činidlo.
11. 11. Způsob výroby alginátové látky, vyznačuj í -cí se tím, že se (1) alginátová vlákna zpracují na rohož a (2) vlákna v rohoži se propletou pomocí háčkových jehel, které a) vstupují prvním povrchem rohože, b) propichují rohož tak, že první háček proniká do hloubkyodpovídající přibližně 60 až 99 % tlouštky rohože a c) potom vystupují prvním povrchem rohože. MP-922-91-HO