CS277402B6

CS277402B6 - Apparatus for digital video signal processing

Info

Publication number: CS277402B6
Application number: CS852617A
Authority: CS
Inventors: Russel Tomas Fling; Donald Henry Willis; David Lowell Mcneely
Original assignee: Rca Licensing Corp
Priority date: 1984-04-12
Filing date: 1985-04-09
Publication date: 1993-03-17
Also published as: IT8520298A0; FI77345C; PT80285B; JPS60230791A; SE8501683L; HK25593A; US4602276A; SE454930B; PT80285A; FR2563068B1; ZA852653B; GB2157530B; DK163685D0; GB2157530A; AU579618B2; DD232388A5; SE8501683D0; KR850007356A; FI77345B; YU45983B

Description

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro zpracování obrazového signálu, obsahujícího zdroj číslicového obrazového signálu, jehož výstup je spojen se signálovým vstupem násobiče a zvláště zařízení pro řízení amplitudy zpracovávaného signálu. Vynález bude popsán v kontextu zpracování barvonosného signálu v televizním přijímači, ačkoliv není omezen na tuto aplikaci.

Dosavadní stav techniky

Barvonosná složka zahrnuje v časově následném formátu synchronizační impuls barvy následovaný barvonosnou obrazovou informací. Amplituda synchronizačního impulsu barvy a poměr amplitudy synchronizačního impulsu barvy k amplitudě obrazové informace jsou obecně pevně stanoveny úmluvou. Často se však velikost synchronizačního impulsu barvy a obrazového impulsu přijímaného signálu odchyluje od požadované úrovně v důsledku vadného vysílacího zařízení nebo přenosového média apod. Pro kompenzaci těchto odchylek a obnovení barvonosného signálu na jmenovitou úroveň zahrnují obvyklé přijímače obvody automatického řízení barvonosného signálu. Obvody automatického řízení barvonosného signálu porovnávají velikost synchronizačního impulsu s předem stanovenou referenční hodnotou a zesilují nebo zeslabují barvonosný signál, aby se získala konstantní amplituda synchronizačního signálu na požadované úrovni.

Stává se v důsledku nesprávné činnosti automatického řízení barvonosného signálu nebo rozdílových odchylek informace o synchronizačním signálu barvy, že obvod automatického řízení barvonosného signálu zvýší velikost barvonosného signálu nadměrně. Účinek tohoto jevu je reprodukce obrazů s nadměrně jasnými barvami. Aby se toto kompenzovalo, je zajištěn obvod hlídání přetížení barvonosného signálu, který monitoruje barvonosný signál z obvodu automatického řízení barvonosného signálu a zeslabuje barvonosný signál, když jeho velikost přesáhne předepsanou amplitudu. V obvyklých analogových přijímačích může být funkce hlídání přetížení barvonosného signálu provedena jednoduchým ziskem řízeným zesilovačem pro zajištění zeslabení signálu s diodou a dolní propustí pro zajištění detekce.

V přijímači, který zpracovává obrazové signály číslicově, to jest za použití dvojkové aritmetiky, předpokládá zesílení či zeslabení násobení a dvojkové násobiče jsou relativně velká nákladná zařízení a je vhodné se jim vyhnout. Dále neexistuje dvojkové zařízení, které provádí nelineární funkci odpovídající diodovému detektoru. A konečně nemusí být možné dostat se k barvonosnému signálu v bodě signálové dráhy, kde je to nejvhodnější pro provádění ochrany vůči přetížení barvonosného signálu.

Podstata vynálezu

V souladu s principy vynálezu obsahuje zařízení pro ,zpracování číslicového obrazového signálu násobič, který má vstupní port připojený ke zdroji číslicových obrazových signálů a řídicí vstupní svorku. Detektor generuje řídicí signál v odezvu na velikost číslicového obrazového signálu. Detektor zahrnuje nespojit lineární váhový prostředek, který zajišťuje první úroveň citlivosti pro velikosti signálu pod předem stanovenou hodnotou. Jsou také zajištěny prostředky pro připojení řídicího signálu k řídicí vstupní svorce násobiče.

Jedno příkladné provedení vynálezu je obvod kompenzace přetížení číslicového signálu. Obvod zahrnuje nespojitou lineární detekční funkci, která průměruje úroveň signálu v periodě snímku pro vytváření řídicího signálu. Řídicí signál je uspořádán pro změnu činitele zisku dříve existujícího obvodu násobiče signálu pracujícího na zpracovávaném signálu. V jednom příkladném provedení je obvod násobiče saturačni násobič barvonosného signálu. V tomto provedení detektor monitoruje výstupní signál saturačního násobiče a výstupní signál detektoru mění činitele zisku saturace. Detektor je proveden jako programovatelný, aby byl schopný přijímat uživatelem řízené změny saturačního činitele.

Detektor přetížení barvonosného signálu zahrnuje váhový obvod signálu a obvod průměrování signálu. Obvod průměrování signálu vytváří signál odpovídající průměru váhovaných signálů v periodě snímku. Průměr je pak přiveden jako řídicí signál přetížení. Váhový obvod je uspořádán pro větší váhování signálu o vyšší amplitudě než signálů o menší amplitudě. Tento obvod zahrnuje referenční generátor, který zajišťuje hodnotu signálu X_R a rozlišuje signál s menší amplitudou od signálu s větší amplitudou. Tato hodnota se odečítá od přiváděných signálových vzorků X_n a kladné rozdíly vytváření hodnot se přivádějí k prvnímu měřítkovému obvodu pro vzorků /32 - 31/ /X_n - X_R/p, kde /S2 - Sl/ je měřítko a /X_n - X_R/p označuje pouze kladné hodnoty měřítkovému obvodu, který vytváří signálové vzorky Sl, X_n, kde Sl je rovno druhému měřítku. Měřítkem opatřené vzorky jsou pak sčítány pro vytvoření signálových vzorků Y_n určených rovnicí

Y_n = Sl X_n + /S2 - Sl/ /X_n - X_R/p , přičemž tyto vzorky se přivádějí k průměrovacímu obvodu. Váhový obvod je programován měněním referenčních hodnot X_R.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude podrobněji popsán podle přiložených výkresů, kde na obr. 1 je blokové schéma části číslicového televizního přijímače, vyjadřující obvod řízení přetížení signálu ve dráze zpracování barvonosného signálu, obr. 2 a 5 jsou bloková schémata obvodů řízení přetížení signálů, které mohou být použity v obvodě podle obr. 1, obr. 3 je logické schéma nespojitého lineárního váhovacího obvodu, kterým může být nahrazen obvod řízení přetížení signálu z obr. 2, obr. 4 je grafické znázornění přenosové charakteristiky obvodu z obr. 3.

Příklad provedení vynálezu

Následující popis bude vycházet z předpokladu, že číslicové signály jsou v paralelním bitovém formátu dvojkového doplňku.

Široké spoje mezi prvky ve výkresech jsou paralelní bitové sběrnice pro příjem paralelních bitových vzorků a tenké propojovací čáry naznačují propojení jediným vedením. Prvky označené podobnými čísly v odlišných obrázcích provádějí podobné funkce.

Obr. 1 znázorňuje základní blok zpracování signálu číslicového televizního přijímače. V takovém přijímači se konvenční analogové televizní signály přijímají anténou 10 a přivádějí se ke konvenčnímu analogovému tuneru - mezifrekvenčnímu detektorovému obvodu 12. Obvod 12 zajišťuje úplný analogový obrazový signál v základním pásmu, který se přivádí k analogově číslicovému převodníku 20. Analogově číslicový převodník 20 vytváří číslicový ekvivalent analogového obrazového signálu například na četnosti čtyřnásobku kmitočtu pomocné nosné barvy. Číslicové vzorky obrazového signálu jsou přiváděny k hřebenovému filtru 22, který odděluje jasové a barvonosné složky úplného obrazového signálu.

Jasová složka se přivádí k obvodu 26 zpracování jasového signálu, který může například zahrnovat dolní propusti, zahrocovací obvody signálu, řízení kontrastů apod. Zpracovaný jasový signál z obvodu 26 zpracování jasového signálu se přivádí k maticovému obvodu 30, kde je kombinován se zpracovaným barvonosným signálem po vytvoření červeného signálu R, zeleného signálu G a modrého signálu B pro buzení obrazovky.

Barvonosná složka z hřebenového filtru 22 se přivádí k pásmové propusti 24., která odstraňuje nízkofrekvenční šum s křížovou chrominancí. Pásmovou propustí filtrovaný barvonosný signál se přivádí k obvodu automatického řízení barvonosného signálu - obvodu 28 automatického řízení barvonosného signálu, který upravuje amplitudu barvonosného signálu, aby udržel amplitudu synchronizačního signálu barvy konstantní. Alternativně pokud amplituda barvonosného signálu je menší než předem stanovená přijatelná úroveň, objeví se na výstupu obvodu 28 automatického řízení barvonosného signálu barvonosný signál o nulové hodnotě.

Barvonosný signál v obvodu 28 automatického řízení barvonosného signálu se přivádí k saturačnímu násobiči 34., kde jsou signálové vzorky opatřeny měřítkem pro nastavení intenzity barvy reprodukovaného obrazu podle volby pozorovatele. Výstupní vzorky ze saturačního násobiče 34 se přivádějí k obvodu 32 demodulace barev, který demoduluje barvonosný signál na například jeho o 90 stupňů fázové posunuté signály rozdílu barev /R - Y/ /B - Y/. Signály rozdílu barev se přivádějí k maticovému obvodu 30.. Je třeba si všimnout, že saturační násobič 34 a demodulátor 32 si mohou v obvodu svá místa vyměnit.

Většina prvků pro zpracování signálu v číslicovém přijímači pracuje za řízení centrální řídicí jednotky. Pro přehlednost je v obr. 1 tato řídicí jednotka znázorněna jako připojená pouze k saturačnímu násobiči .34. Řídicí jednotka v tomto případě přijímá signály řízení vstupní saturace uživatele a převádí je na formát přijatelný saturačnímu násobiči 34.

Na obr. 1 je také prvek řízení úrovně signálu nebo detektor přetížení barvonosného signálu připojený k výstupu saturačního násobiče 34.. Detektor 36 přetížení barvonosného signálu vytváří signál vztažený k průměrné hodnotě barvonosného signálu v intervalu půl snímku/snímku, kde tento průměrný signál se přivádí k řídicí jednotce 38.. Řídicí jednotka 38 reaguje na tuto průměrnou hodnotu a představuje měřítko saturace přiváděné k saturačnímu násobiči 34, aby udržoval průměrnou saturaci barev obrazu nebo intenzitu podle nastavení, jemuž dává pozorovatel přednost.

Alternativní uspořádání detektoru přetížení barvonosného signálu je indikováno blokem 40 nakresleným čárkovaně, kde barvonosný signál je monitorován před saturačním násobičem 34.. V tomto uspořádání detektor přetížení barvonosného signálu nemá tendenci pracovat proti změnám saturace převáděným uživatelem. V tomto a jiném uspořádání detektoru přetížení barvonosného signálu zahrnuje systém přetížení signálu násobič dříve existujícího signálu, například saturační násobič 34 pro minimalizaci přídavných částí požadovaných pro prováděni této funkce.

Výhodné je zapojit obvod detektoru 36 přetížení barvonosného signálu před saturační násobič 34, nebot detektor 36 může být navržen s pevnou detekční funkcí spíše než s programovatelnou funkcí, jak je tomu v případě detektoru 36 přetížení barvonosného signálu. Konstruktér televizního-přijímače nemusí mít přístup ke vstupní svorce saturačního. násobiče 34,. Například je-li televizní přijímač navrhován na základě obvodů zpracování číslicového televizního signálu Digit 2 000 VLSI bude mít konstruktér přístup pouze k výstupnímu signálu saturačního násobiče a nepřímo ke vstupu měřítka násobiče přes řídicí jednotku. V tomto případě je konstruktér přinucen provést funkci detektoru přetížení barvonosného signálu podle uspořádání s obvodem detektoru 36 přetížení .

Obr. 2 znázorňuje detektor 36 přetížení detailněji. Zde se předpokládá, že vstupním signálem saturačního násobiče 34 je nedemodulováný barvonosný signál. Tento signál je fázově a amplitudově modulovaná sinusovka a v důsledku toho velikost číslicového ekvivalentu tohoto signálu se bude měnit podle okamžité vzorkovací fáze. Předpokládá se také, že četnost vzorkování je čtyřnásobkem kmitočtu pomocné nosné barvy, což dává střídavé následné vzorky posunuté fázově o 90 %. Pro nastavení přetížení je sledovanou veličinou velikost nebo rozkmit špička barvonosného signálu a ne hodnota následných vzorků. Proto je nezbytné nejdříve detekovat velikost barvonosného signálu. Tato funkce se provádí detektorem 45 zapojeným k výstupnímu spoji násobiče 34. Detektor 45 může provádět funkci výpočtu odmocniny součtu mocnin následných párů sousedních vzorků pro určení velikosti. Alternativně to může být obvod, který odhaduje velikost atd. Také, protože celkovou funkcí je omezit maximální hodnoty barvonosného signálu, nemusí být nezbytné zahrnovat i nižší platné bity vzorku do výpočtu velikosti.

Vzorky velikosti se přivádějí k nespojitému lineárnímu váhovacímu obvodu 47. který má nespojitou lineární přenosovou funkci. Tato přenosová funkce je funkce se dvěma strmostmi a je navržena tak, aby váhovala více signály o větší amplitudě než signály •o menší amplitudě. Tvar přenosové funkce je hrubým ekvivalentem přenosové charakteristiky diody nebo přechodu báze - emitor tranzistoru typu používaného v analogových detektorech přetížení.

Váhované hodnoty velikosti z nespojitého lineárního váhovacího obvodu 47 se přivádějí ke střádači 49. který sečitá váhované hodnoty nebo který počítá kolikrát tyto hodnoty přesáhly předem stanovenou hodnotu v průběhu předem stanoveného časového intervalu, například periody půl snímku nebo snímku. Nastřádaná nebo integrovaná hodnota vytvářená střádačem 49 se přivádí jako jeden vstupní signál ke komparátoru 53.· Referenční hodnota přetížení z paměti 51 se přivádí jako druhý vstupní signál ke komparátoru 53. Jestliže nastřádaná hodnota přesáhne referenční hodnotu, komparátor 53 vydá signál řídicí jednotce'38 indikující, že násobící činitel přiváděný k saturačnímu násobiči 34 by se měl zmenšit. Komparátor 53 může být uspořádán tak, aby indikoval rozdílovou hodnotu samu o sobě jako indikaci požadované procentní změny násobícího činitele. Alternativně komparátor 53 může být uspořádán tak, aby indikoval pouze polaritu rozdílu. V tomto druhém případě je řídicí jednotka 38 naprogramována tak, aby zvětšila nebo snížila násobící činitel o pevnou velikost pokaždé, když komparátor 53 vydá tento signál.

Jestliže je řídicí jednotka 38 například mikroprocesor, bude zřejmě výhodné zahrnout paměť 51 a komparátor 53 do mikroprocesoru vhodným naprogramováním softwaru.

problému nedochází tam, kde násobič. Pro překonání tohoto

Systém může pracovat v rovnovážném stavu a uživatel se může pokusit zvýšit saturaci barvy reprodukovaného obrazu, to jest dochází k uživatelem řízenému zvýšení násobícího činitele saturace. Pokud se nic jiného nezměnilo, velikost signálu na výstupu saturačního násobiče 34 a detektoru 45 se zvýší stejně jako nastřádaná výstupní hodnota střádače 49. Tato druhá zvýšená hodnota bude mít tendenci způsobit, aby řídicí jednotka 38 pracovala proti uživatelem řízenému nárůstu saturace a ve svých účincích takto potlačovala řízení saturace. Jak bylo zmíněno dříve, k tomuto je vstup detektoru připojen před protikladného aspektu ochrany přetížení zařízení saturačního násobiče 34., přenosová funkce nespojitého lineárního váhovacího obvodu 47 se mění současně se změnami saturace řízenými uživatelem.

Pro větší nastavení saturace je nespojitý lineární váhovací obvod 47 naprogramován tak, aby méně reagoval na větší procenta přiváděných signálů a naopak.

Nespojitý lineární váhovací obvod 47 detektoru 36 je znázorněn na obr. 3 a jeho křivky odezvy jsou znázorněny na obr.4. Odezva je odezvou se dvěma strmostmi, zahrnující strmost nižší hodnoty, to jest od nuly k průsečíku strmostí, a strmost vyšší hodnoty pro vstupní hodnoty za kolenem. Hodnoty menší a větší strmosti mohou být například jedna polovina a čtyři a jedna polovina s kolenem ul.'ctěným na hodnotě X_R na první souřadnici. Hodnoty velikosti přivedeného barvonosného signálu z detektoru 45 z obr. 2, které jsou menší než hodnota X_n, se násobí činitelem čtyři a půl. Detektor jako takový je takto mnohem citlivější na signály o větší velikosti. Účinkem je zabránit tomu, aby se malé vysoce saturované oblasti obrazu jevily jako nepřirozeně intenzivní nebo živé.

Programovatelnost nespojitého lineárního váhovacího obvodu 47 je zajištěna měněním polohy nebo hodnoty kolena. Tato změna bude normálně doprovázena současnou změnou reference přetížení. Když se koleno pohybuje k nižší hodnotě X_RL, větší procento přivedené hodnoty je váhováno hodnotou odpovídají větší strmosti. Když je koleno posunuto směrem doprava k vyšší hodnotě X_RH , méně vzorků přivedeného signálu je dostatečně velikých, aby byly ovlivněny větší hodnotou strmosti.

Nechť je X_n rovno n-té velikosti vzorku přivedeného k nespojitému lineárnímu váhovacímu obvodu 47 a Y_n je n-tý váhovaný vzorek vytvářený nespojitým lineárním váhovacím obvodem 47 z obr. 2. Hodnota Y_n může být vyjádřena jako

Y_n = SI X_n + /32 - 31/ /X_n - X_R/p /1/ kde Sl a S2 představují hodnoty menší a větší strmosti přenosové funkce nespojitého lineárního váhovacího obvodu 47 a veličina /X_n - X_R/p je nenulová pouze pro kladné rozdíly X_n - X_R. Takto je výraz /S2 - Sl/ /X_n - X_R/p nulový pro záporné a nulové hodnoty X_n - X_R. Pro hodnotu kolena X_R platí, že referenční hodnota přetížení je R_r. Výstup 0_A střádače 49 může být představován sumou po dobu trvání snímku jako snímek

/2/ a výstup Co komparátoru 53 lze vyjádřit rozdílem

Co - 0_A - R_r /3/

Nechť nyní uživatel zvýší vstup uživatele k zisku saturace s činitelem M. To směřuje k tomu, že velikosti X_n pro tentýž •obrazový signál se zvětší MX vůči původní velikosti, to jest

Když je vstup uživatele zisku saturace změněn s činitelem M, řídicí jednotka 38 změní kolsno přenosové funkce na M-násobek původní hodnoty kolena X_R. Řídicí jednotka 38 z obr. 2 také změní referenční hodnotu přetížení na novou hodnotu R_r, která se rovná M-násobku původní referenční hodnoty R_R. Jestliže se tedy zisk násobiče změní, nové hodnoty Y_n, vytvářené obvodem 47 váhování signálu jsou dány

CS 277402 Β6 nebo

V i ^xn	= six_n' +	/S2 -	- Sl/	/^χη’	^xr'A>	/5/
	= SIMX_n +	/S2 -	- Sl/	/MX_n	- ^mxp/p	/6/
v ' *n	= MY_n					/7/

Hodnoty výstupu 0_A' střádače 49 se rovnají

/8/ a nové hodnoty výstupu Co' komparátoru 53 j sou Co' = 0_A' ” Rr' /9/ /10/ /11/ /12/

= MCo

Takto se smyčka bude stabilizovat na hodnotách velikosti M-krát vyšší, než na nichž byla stabilizována před tím, než se zvýšil saturační činitel.

Obr. 3 znázorňuje příkladný programovatelný nespojitý lineární váhovací obvod 47 mající přenosovou charakteristiku znázorněnou na obr. 4. V obvodě jsou hodnoty velikosti z detektoru 45 velikosti přiváděny ke vstupnímu portu 60. Tyto hodnoty jsou přiváděny jako menšence k obvodu odčítačky 61. Hodnoty kolena z řídicí jednotky 38 jsou přiváděny jako menšitele k obvodu odčítačky 61, které vytváří hodnoty /X_n - X_R/. Nejvyšší platný nebo znaménkový bit těchto rozdílů se přivádí k invertující vstupní svorce součinového obvodu 62 a bity zbývající hodnoty jsou přiváděny k neinvertujicím vstupním svorkám součinového obvodu 62. Poněvadž se předpokládalo, že zpracování má být prováděno s dvojkově se doplňujícími vzorky, je nejvyšší platný bit rozdílů ^xn - ^XR nula nebo logická nízká úroveň pro kladné rozdíly. Takto bude součinový obvod 62 propouštět pouze rozdíly /X_n - X_R/_p vetší než 0 a bude propouštět pouze nulovou hodnotu pro rozdíly menší než 0 nebo rovné 0. Součinový obvod 62 může být realizován soustavou dvou vstupních součinových obvodů, jeden pro každý hodnotový bit rozdílového vzorku. Každý ze skupiny součinových obvodů má invertující vstup připojen ke znaménkovému bitu rozdílového vzorku a příslušné neinvertující druhé vstupy připojené k příslušným hodnotovým bitům rozdílových vzorků.

Rozdílové hodnoty ze součinového obvodu 62 se přivádějí k obvodu násobiče 64., který násobí rozdíly rozdílem dvou strmostí S2 - Sl. Pokud se Sl rovná jedné polovině a S2 se rovná čtyřem a jedné polovině, Sl - S2 se rovná čtyřem, což jest násobek dvou. V tomto případě může být násobič 64 redukován na drátový dvojkový doleva posouvající prvek nevyžadující žádné obvodové součástky. Výstupní hodnoty násobiče 64 se přivádějí k jednomu vstupnímu portu součtového obvodu 65.

Vzorky velikosti na vstupním portu 60 jsou také přiváděny ke druhému obvodu násobiče 63.. Obvod násobiče 63 mění měřítko vzorků X_n velikosti činitelem Sl strmosti. Pokud se zvolí Sl rovné jedné polovině, umožňuje to realizaci obvodu 63 jednoúčelovým dvojkovým doprava posouvajícím prvkem, který také nevyžaduje žádné součástky.

Výstupní hodnoty z násobiče 63 se přivádějí ke druhému vstupnímu portu součtového obvodu 65. Součtový obvod 65 vytváří výstupní hodnoty rovné Y_n. Je zřejmé, že rovnice /1/ určující hodnoty Y_n popisuje přenosovou funkci obr. 4.

Pohybování kolenem nebo programování zařízení podle obr.3 nevyžaduje nic jiného než prostou změnu hodnoty kolene přivedenou k číslicové odčítačce 61. Řídicí jednotka 38 je programována soustavou parametrů odpovídajících hodnotě kolena saturační hodnotě a referenční hodnotě přetížení pro předem stanovený pracovní bod. Pokaždé, když uživatel změní saturační hodnotu, vypočítá řídicí jednotka 38 nové hodnoty kolena a reference přetížení úměrně změně saturace z v paměti uložené soustavy parametrů a přivede je do obvodu. Jakmile je požadovaná úroveň saturace ustavena, saturační hodnota přivedená k saturačnímu násobiči se změní na bázi obrázku nebo půlsnímku podle výstupní odezvy komparátoru. Je-li výstup komparátoru kladný nebo záporný, saturační násobič se automaticky sníží nebo případně zvýší řídicí jednotkou pro snížení výstupu komparátoru na 0.

Obr. 5 znázorňuje další příkladné provedení systému detektoru přetížení barvonosného signálu. Barvonosný signál, což může být nedemodulováný barvonosný signál nebo jeden z demodulováných signálů rozdílů barev, se přivádí ke vstupnímu portu 75 saturačního násobiče 76.. Kombinované signály řízení zisku saturace a řízení zisku detektoru přetížení barvonosného signálu se přivádějí ke vstupnímu portu řízení zisku násobiče 76 přes signálovou sběrnici 88. Barvonosný signál s řízeným ziskem z násobiče 76 se přivádí na sběrnici 89.. Uživatelem vytvářené signály řízení saturace se přivádějí k obvodům z obr. 5 přes sběrnici 83.. Hodnoty řízení saturace se přivádějí k prvnímu a druhému koeficientovému obvodu 80 a 81. Koeficientový obvod 80 generuje hodnoty kolena pro nespojitý lineární váhovací obvod 77. Koeficientový obvod 80 násobí saturační signál činitelem Κ_χ/ Max Sat, kde Kj je maximální použitelná hodnota kolena a Max Sat je maximální použitelná hodnota saturace. Takto, když je přivedená hodnota saturace rovna hodnotě Max Sat, hodnota kolena přivedená k obvodu 77 bude K^.

Všechny ostatní hodnoty kolena budou úměrné současně přivedené hodnotě saturace.

Výstupní barvonosný signál na sběrnici 89 se přivádí k signálovému vstupnímu portu váhovacího obvodu 77. Váhovací obvod 77 může být typu zobrazeného na obr. 3. Váhované barvonosné vzorky z nespojitého lineárního váhovacího obvodu 77 se přivádějí k prvnímu vstupnímu portu komparátoru 78.

Koeficientový obvod 81 generuje referenční hodnotu přetížení, která se přivádí ke druhému vstupnímu portu komparátoru 78. Koeficientový obvod 81 násobí hodnotu saturace činitelem K₂/ Max Sat, kde K₂ odpovídá referenční hodnotě přetížení, maximální referenční příslušné saturační hodnotě rovné Max Sat a přivedené hodnotě kolena K^. Koeficientový obvod 81 v odezvu na hodnotu saturace generuje referenční hodnoty přetížení úměrné současné hodnotě saturace.

Komparátor 78 vytváří dvouúrovňový výstupní signál mající nenulové, případně nulové, logické stavy pro váhované barvonosné vzorky větší, případně menší, než referenční hodnota přetížení. Komparátor 78 je taktován na vzorkovací četností hodinovým signálem os pro zajištění návratu k nulovému výstupnímu signálu po srovnání každého vzorku. Každý váhovaný barvonosný vzorek, který je větší než referenční hodnota, takto vytváří impuls na výstupní svorce komparátoru 78.

Výstupní impulsy z komparátoru 78 se přivádějí k obvodu čítače 79. který čítá počet impulsů objevujících se například v době jednoho snímku. Celkový počet výstupních impulsů objevujících se v probíhající snímkové periodě je uchováván v blokovacím obvodu 90 reagujícím na hodinový signál Vsync/2, který je synchronizován s vertikálním synchronizačním impulsem. Současně je čítač 79 vynulován pro přípravu čítání impulsů přetížení v následném snímku.

Saturační hodnoty na sběrnici 83 jsou opatřeny měřítkem v koeficientovém obvodu 82 činitelem K₃, který je rovný konstantě zesílení smyčky. Počet přetížení, uložený v blokovacím obvodu 90, se odečítá od měřítkem opatřené saturační hodnoty v číslicové odčítačce 84 a rozdíly jsou filtrovány dolní propustí 85. Dolní propust 85 má časovou konstantu alespoň tak dlouhou, jako je doba snímku. Signál z dolní propusti 85 je rozdělen zesílením smyčky K₃ v koeficientovém obvodu 86 a přiveden k omezovači 82/ který omezuje největší signálové vzorky na hodnotu Max Sat. Výstup omezovače 87 se přivádí jako zesílení vstupu k násobiči 76 přes sběrnici 88. Přitom je zřejmé, že všechny prvky umístěné na obr. 5 v rámečku 100 mohou být vytvořeny mikroprocesorem.

Claims

1. Zařízení pro zpracování číslicového obrazového signálu, obsahující zdroj číslicového obrazového signálu, jehož výstup je spojen se signálovým vstupem násobiče, vyznačující se tím, že násobič /34/ je spojen svým řídicím vstupem s prvním řídicím výstupem řídicí jednotky /38/ a svým signálním výstupem se signálovým vstupem detektoru /36/ přetížení obsahujícím nespojitý lineární váhovací obvod /47; 77/, připojený k signálovému vstupu detektoru /36/ přetížení.

2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že nespojitý lineární váhovací obvod /47/ sestává z odčítačky /61/, jejíž výstup je spojen se vstupem součinového členu /62/ a jejíž první vstup je připojen ke vstupu druhého násobiče /63/, jehož výstup je připojen k prvnímu vstupu sčítačky /65/, která je svým druhým vstupem připojena k výstupu prvního násobiče /64/, jehož vstup je připojen k výstupu součinového členu /62/, zatímco odčítačka /61/ je svým druhým vstupem připojena ke druhému výstupu řídicí jednotky /38/.

3. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že detektor /36/ přetížení zahrnuje střádač /49/, připojený svým signálním vstupem k signálnímu výstupu nespojitého lineárního váhovacího obvodu /47/, svým nulovacím vstupem s nulovacím vstupem řídicí jednotky /38/ a svým výstupem s prvním vstupem komparátoru /53/, který je spojen svým výstupem se signálovým vstupem řídicí jednotky /38/ a svým druhým vstupem s výstupem referenčního obvodu /51/ přetížení, jehož vstup je připojen k třetímu výstupu řídicí jednotky /38/.

4. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že detektor /36/ přetížení obsahuje komparátor /78/, spojený svým prvním vstupem s nespojitým lineárním váhovacím obvodem /77/, svým druhým vstupem s výstupem zdroje /81/ referenční hodnoty přetížení a svým výstupem se vstupem čítače /79/, jehož výstup je spojen se vstupem řídicí jednotky /38/.