CS276722B6

CS276722B6 - Thread brake for twisters, particularly for two-for-one twisters

Info

Publication number: CS276722B6
Application number: CS87969A
Authority: CS
Inventors: Johannes Ing Frentzel-Beyme; Heinz Stenmans
Original assignee: Palitex Project Co Gmbh
Priority date: 1986-02-19
Filing date: 1987-02-13
Publication date: 1992-08-12
Also published as: JPH0340129B2; GB2186600B; IN169156B; FR2594449B1; US4711081A; GB2186600A; IT1208229B; CS96987A3; FR2594449A1; GB8703660D0; DE3605193C1; IT8712401A0; JPS62199823A

Description

(57) Anotace :

.....Uvnitř trubicovitého brzdového pouzdra (6), které má na své horní straně (6a) vstupní otvor (E) pro nit ležící v jeho podélné středové ose, je v axiálním odstupu od vstupního otvoru (E) umístěn brzdový plošný prstenec (4), jehož kruhový otvor leží souose s podélnou osou brzdového pouzdra. Nad brzdovým plošným prstencem (4) je umístěno brzdové těleso (1), pohyblivé v axiálním a radiálním směru a spolupůsobící s ním, přičemž toto těleso má v podstatě kotoučovitý tvar s konvexně zakřivenými okraji. Brzdový plošný prstenec (4) má na své straně přivrácené brzdovému tělesu (1) směrem zevně dovnitř, odpadávající, axiálně symetricky přes celý axiální rozsah pohybu dosedací plochy brzdového tělesa (1) probíhající vodicí plochu (4a), přičemž poloměr vstupního otvoru (E) pro nit je menší nebo stejně velký jako je poloměr brzdového tělesa (1). S takovou brzdou nitě jé možné vést nezávisle na sobě dvě jednotlivé nitě brzdným ústrojím, které reaguje na nestejná napětí a které vždy brzdí silněji volnější nitě než napjatější nitě.

CS 276 722 B6

š

CS 276 722 B6

Vynález se týká brzdy nitě pro skácí stroje, obzvláště dvouzákrutové skácí stroje, s trubicovitým brzdovým pouzdrem, které je opatřeno na své horní straně vstupním otvorem ležícím v jeho podélné středové ose, s brzdovým plošným prstencem ležícím uvnitř brzdového tělesa v axiálním odstupu od vstupního otvoru pro nit, jehož kruhový otvor leží souose s podélnou středovou osou brzdového pouzdra, a s brzdovým tělesem umístěným nad brzdovým plošným prstencem a spolupůsobícím s ním, které je pohyblivé v axiálním a radiálním směru a má v podstatě kotoučovitý tvar s konvexně zakřivenými okraji.

Taková brzda nitě je známá a je kupříkladu popsána v německém patentovém spise č.

DE-PS 857 166.

U známé brzdy nitě leží brzdové těleso, radiálně omezované ve své možnosti pohybu, naplocho na brzdovém plošném prstenci se středovým otvorem. Při vzestupu napětí nitě je brzdové těleso nití vedenou mezi brzdovým tělesem a brzdovým plošným prstencem posouváno na stranu natolik, že přilehne k vnitřní stěně brzdového pouzdra a potom je jednostranně zdvíháno. Toto jednostranné zdvíhání brzdového tělesa vede k menšímu zatížení nitě a tak ke zmenšení celkového zatížení brzdy.

Známá brzda je vhodná pouze pro případy, u nichž buď jednotlivá nit, nebo již družená nit je přiváděna přes brzdu ke vřetení. Při přiváděni dvou jednotlivých niti, které jsou na sobě nezávislé a jsou navinuty na dvou oddělených cívkách, by u známé brzdy nitě brzdové těleso nereagovalo na úroveň napětí ani jedné z obou niti a brzdové těleso by vykazovalo indiferentní chování.

Je dále známa brzda nitě DE-OS 33 36 715, u níž je brzdové těleso ve tvaru koule, která dosedá na horní stranu kónicky upraveného brzdového plošného prstence. Také taková brzda nitě je málo vhodná pro přivádění dvou nití přicházejících s odlišným napětím. Ukázalo se, že u této brzdy nitě zůstává mezi brzdovým tělesem a brzdovým plošným prstencem vždy ta nit, která přichází napjatější, a zde získává brzdou ještě vyšší napětí. Nit přicházející s menším napětím, která také má sklon k tvorbě smyček, je napínána přibližně na úroveň brzdové síly vyvíjené kulovým brzdovým tělesem. Jeho větší délka nitě, která vyplývala z méně napjatého vstupu, je stahována pouze ve směru příchodu nitě. Přebytečná délka nitě může tvořit teprve s následujícími napjatějšími úseky nitě délkové vyrovnání. Pochod tak podléhá nahodilostem.

Ukázalo se, že vstup z jednoduše ovinutých křížových cívek do dvouzákrutových vřeten je u obou nití velmi silně postižen rozdílnou výši napětí.

Vynález si klade za úkol vytvořit brzdu nitě výše popsaného druhu, která je zlepšena natolik, že je vhodná pro přivádění dvou na sobě nezávislých jednotlivých nití a mimořádně citlivě reaguje na nestejná napětí v obou nitích, přičemž při rozdílné úrovni napětí je vždy napjatější nit méně brzděna, než je volnější nit.

Tento úkol je podle vynálezu řešen brzdou nitě pro skácí stroje, obzvláště dvouzákrutové skácí stroje s trubicovitým brzdovým pouzdrem, které je opatřeno na své horní straně vstupním otvorem ležícím v jeho podélné středové ose, s brzdovým plošným prstencem ležícím uvnitř brzdového tělesa v axiálním odstupu od vstupního otvoru pro nit, jehož kruhový otvor leží souose s podélnou středovou osou brzdového pouzdra, a s brzdovým tělesem umístěným nad brzdovým plošným prstencem a spolupůsobícím s tímto prstencem, které je pohyblivé v axiálním a radiálním směru a má v podstatě kotoučovitý tvar s konvexně zakřivenými okraji, jejíž podstatou podle vynálezu je, že brzdový plošný prstenec má na své straně přivrácené k brzdovému tělesu směrem zevně dovnitř spadávající, axiálně symetricky po celém axiálním rozsahu pohybu dosedacích ploch brzdového tělesa probíhající vodicí plochu.

Poloměr vstupního otvoru pro nit je s výhodou menší nebo stejně velký jako maximální poloměr brzdového tělesa.

Podle dalšího znaku vynálezu může být vodicí plocha kónicky upravená. Podle jiného provedení může být konkávně nebo konvexně zakřivená. Při kónickém upravení má s výhodou

CS 276 722 B6 kužel vytvářející kónickou vodicí plochu úhel otevření od 60° do 120°.

Podle dalšího znaku vynálezu je poměr rozdílu mezi maximálním poloměrem brzdového tělesa a minimálním poloměrem vstupního otvoru pro nit k axiální vzdálenosti střední roviny brzdového tělesa od střední roviny vstupního otvoru pro nit v rozmezí od 0,15 do 1,0.

Podle jiného znaku vynálezu je rozdíl mezi maximálním poloměrem brzdového tělesa a vnitřním poloměrem pouzdra 10 až 50-násobek průměru nitě.

S výhodou odpovídá axiální vzdálenost mezi horní stranou brzdového tělesa a dolním okrajem vstupního otvoru pro nit 10 až 50-násobku průměru nitě.

Podle dalšího znaku vynálezu poloměr zakřivení zakřivených okrajů brzdového tělesa odpovídá 10 až 50-násobku průměru nitě.

Maximální průměr brzdového tělesa je s výhodou přibližně 3 až 5krát tak velký, jako je tlouštka v axiálním směru.

Podle výhodného provedení je plošný prstenec uložen na horní čelní ploše pístu, posuvně vedeného v brzdovém pouzdře a je účinkem podtlaku působícího na jeho dolní čelní plochu proti síle pružiny pohyblivý o předem určenou dráhu směrem od vstupního otvoru pro nit. Brzdové těleso je v tomto případě s výhodou spojeno přes spojovací prvek prostrčený vstupním otvorem pro-nit s přídržným knoflíkem, volně pohyblivým a uloženým nad vstupním otvorem pro nit, jehož průměr je větší než průměr vstupního otvoru pro nit a který je na svém vnějším okraji opatřen nejméně dvěma vybráními pro provlečení nitě.

Podle obměněného provedení může být v brzdovém pouzdře uložena radiálně vně brzdového plošného prstence a vedení pro píst opěrná plocha přivrácená brzdovému tělesu, na níž dosedá brzdové těleso při spuštěném pístu opěrným límcem, přičemž v opěrné ploše jsou vytvořena nejméně dvě vybráni, která při spuštěném pístu tvoří obchozí otvory pro provlečení nitě mezi brzdovým tělesem a opěrnou plochou.

Podle další obměny vynálezu je v brzdovém pouzdře radiálně uvnitř a pod brzdovým plošným prstencem uložena pevná prstencovltá opěra, na níž doléhá brzdové těleso při spuštěném pistu svým spodním povrchem, přičemž v prstencovité opěře jsou vytvořena nejméně dvě vybrání, která při spuštěném pístu tvoří obchozí otvory pro provlečení nitě mezi brzdovým tělesem a opěrou.

Podle dalšího znaku vynálezu je brzdové těleso opatřeno axiálním a středovým otvorem pro provlečení nitě, který je přes směrem ven vedenou štěrbinu spojen s vnější stranou brzdového tělesa. Štěrbina je s výhodou vedena spirálovitě směrem ven.

U brzdy nitě podle vynálezu je brzdové těleso oběma nitěmi, které jsou vedeny mezi brzdovým tělesem a brzdovým plošným prstencem, a které brzdové těleso otáčejí soustředně směrem zevně, posouváno do pohybů, probíhajících výkyvné vůči jeho podélné ose a otáčivých okolo jeho podélné osy.,Napjatější nit přitom posouvá brzdově těleso napříč vůči jeho podélné ose, takže její úhel ovinutí se vcelku zmenšuje. Posouváním brzdového tělesa napříč vůči podélné ose je však úhel ovinutí volnější nitě vcelku zvětšován. To má za následek, že volnější nit je silněji brzděna než napjatější nit.

Kromě toho uvádí napjatější nit brzdové těleso do otáčivého pohybu, obzvláště tehdy, když její napětí příliš silně stoupne. Tímto otáčivým pohybem je možný přírůstek napětí napjatější nitě omezen.

Pro tvarováni a umístění brzdového tělesa uvnitř brzdového pouzdra a pro tvarování vodicí plochy brzdového plošného prstence se ukázalo jako výhodné, je-li základní provedení, vyjadřující podstatu vynálezu, opatřeno znaky a obměnami uvedenými výše. Jak je dále vysvětleno na příkladech provedení, není u brzdy nitě podle vynálezu brzdové těleso volně zdvíháno, ale je ve všech polohách vedeno vodicí plochou. Nemůže proto dojít ke vzniku nedefinovaného stavu.

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popise na příkladech provedení s odvoláním ϊ

CS 276 722 B6 na připojené výkresy, kde na obr. 1 je svislý řez brzdou nitě během navlékacího pochodu, na obr. 2 je pohled shora na brzdu nitě z obr. 1, na obr. 3 je svislý řez částí brzdy nitě z obr. 1 během brzdicího pochodu, na obr. 4 je řez analogický jako na obr. 1, ale druhým provedením brzdy nitě během navlékacího pochodu, na obr. 5 je řez brzdou z obr. 4 během brzdicího pochodu, na obr. 6 je řez analogický jako na obr. 1, avšak třetím provedením brzdy nitě podle vynálezu, a to během navlékacího pochodu, na obr. 7 je řez brzdou nitě z obr. 6 během brzdicího pochodu, na obr. 8 je svislý řez čtvrtým provedením brzdy nitě se dvěma nitěmi přiváděnými se stejným napětím, na obr. 9 je řez brzdou nitě z obr. 8 při rozdílném napětí nitě, na obr. 10 je perspektivní pohled na brzdové těleso pro brzdu nitě podle obr. 8 a 9 a na obr. 11 je schematické znázornění horní oblasti brzdy nitě podle obr. 1 až 10 pro vysvětlení geometrických vztahů.

U nilové brzdy znázorněné na obr. 1 až 3 je na horním konci dutého vřetena _8 znázorněn nasazovací díl T_ cívky znázorněné pouze na obr. 3, na němž je našroubováno trubicovité brzdové pouzdro 6_, na jehož horní straně 6a leží vstupní otvor £ nitě. V brzdovém pouzdře 6 je posuvně veden píst 2, jehož dolní čelni plocha se opírá přes šroubovicovitě vinutou tlačnou pružinu 5 na horní straně nasazovacího dílu Na horní čelní ploše pístu 3 je uložen brzdový plošný prstenec 4_, obsahující směrem dovnitř spadávající kónickou horní plochu 4a.

V prostoru mezi brzdovým plošným prstencem 4_ a horní stranou 6a brzdového pouzdra 6 se nachází brzdové těleso 2, upravené ve tvaru kotouče se zaoblenými okraji, spojené pomocí spojovacího dílu 2a, procházejícího vstupním otvorem Ji pro nit s přídržným knoflíkem 2 nad brzdovým pouzdrem 6_. Jak je níže vysvětleno s poukazem na obr. 11, je maximální průměr brzdového tělesa větši než je průměr vstupního otvoru pro nit E.· Průměr přídržného knoflíku 2 je také větší, než je průměr vstupního otvoru E.. Přídržný knoflík je však na svém obvodě opatřen dvěma vybráními 2b pro provléknutí nitě 2Na obr. 1 je znázorněn navlékací pochod. Pomocí neznázorněného injektoru je v dutém vřetení .8 vyvinut podtlak, na základě něhož je píst 1 tažen směrem dolů proti silovému působení pružiny 5. Brzdové těleso 1 se v tomto stavu zavěšuje prostřednictvím přídržného knoflíku 2 na horním okraji 6a brzdového pouzdra 6. a mezi kónickým povrchem 4a brzdového prstence 4_ a brzdovým tělesem 2 vzniká mezera. Jak je zřejmé z obr. 1, je možné v tomto stavu niíovou brzdu 2 volně provléknout. Po odpojení podtlaku je píst 2 s brzdovým plošným prstencem 2 tlačen pružinou 5_ směrem nahoru a brzdové těleso 2 dosedá na plošný brzdový prstenec 2 ^a tedy na nit 2·

Na provedení brzdy nitě znázorněném na obr. 4 a 5 jsou stejné části označeny stejnými vztahovými značkami.

V brzdovém pouzdře £ je umístěna vložka 15, na jejíž vnitřní straně je veden brzdový plošný prstenec 10 upravený jako píst, který se přes pružinu 5 opírá o nasazovací díl T_. Povrch 10a plodného brzdového prstence 10. spadající kónicky zevně směrem dovnitř, probíhá v tomto provedení až k vnitřní vodicí ploše vložky 15, která je opatřena prstencovitou opěrnou plochou 15a, přivrácenou horní straně 6a brzdového pouzdra £. Mezi brzdovým plošným prstencem 10 a horní stranou 6a brzdového pouzdra 2 j^e uloženo brzdové těleso 2, upravené ve tvaru kotouče se zakřivenými krajovými oblastmi a opatřené na svém okraji opěrným límcem 9a. Na obr. 4 je opět brzda nitě znázorněna během navlékacího pochodu, při němž je brzdový plošný prstenec 10 v důsledku podtlaku působícího dutým vřetenem Έ spuštěn. V tomto stavu brzdové těleso 2 neleží na povrchu 10a brzdového plošného prstence, ale opírá se opěrným límcem 9a o opěrnou plochu 15a. Tato opěrná plocha má dvě vybrání 16. z nichž je na obr. 4 znázorněno pouze jedno, kterými může být nit 2 vedena. Po odpojení podtlaku se zdvíhá brzdový plošný prstenec 10, až jeho horní vnější okraj leží ve výšce opěrné plochy 15a. Brzdové těleso 9 leží nyní, jako je znázorněno na obr. 5, na povrchu 10a brzdového plošného prstence 10 a tedy na niti A.

U brzdy nitě znázorněné na obr. 6 a 7 jsou opět stejné konstrukční díly označeny stejnými vztahovými značkami.

CS 276 722 B6

Na vnitřní straně brzdového pouzdra 6 je veden píst 12, který se svou spodní stranou opírá přes tlačnou pružinu 5 o nasazovací díl ^Na horní čelní ploše pístu ]_ je uložen brzdný plošný prstenec 13 s brzdnou plochou 13a. Radiálně uvnitř brzdového plošného prstence 13 je na nasazovacím dílu 7_ uložena opěra 14 prostupující zezdola pístem 12,· V poloze pistu 12, spuštěné působením podtlaku a znázorněné na obr. 6, vyčnívá opěra 14 směrem nahoru z brzdového plošného prstence 13 a kotoučovitý brzdový plošný prstenec 11 přiléhá k opěře 14. Prstencovitá opěra 14 je opatřena dvěma vybráními 14a, takže v této poloze může být nit A navlékána mezi brzdovou plochou 13a a brzdovým tělesem 11 vybráním 14a. Obr. 7 ukazuje brzdu nitě podle obr. 6 v pracovní poloze, v níž je píst 12 pružinou 2 tlačen nahoru, takže se brzdové těleso 11 zdvíhá z opěry 14 a přilehne k povrchu 13a brzdového plošného prstence 13 a tedy dosedne na nit A. Při provedení podle obr. 8 až 10 není uvnitř brzdového pouzdra £ nasazeného na horním konci dutého vřetena 2 ^na nasazovací díl 17 umístěn žádný píst, ale nasazovací díl 17 tvoří sám brzdový plošný prstenec s brzdovou plochou 17a spadající zevně směrem dovnitř. Kotoučovité brzdové těleso 18 ležící mezi brzdovou plochou 17a a horní stranou 6a brzdového pouzdra 6 je blíže znázorněno na obr. 10. Má axiální středový otvor 19 pro provléknutí nitě, který je přes spirálovitou a směrem ven vedenou štěrbinu 20 spojen s vnější stranou brzdového tělesa 18. Obě na sobě nezávisle přiváděné nitě A a 2 jsou jako obvykle navlékány středovým otvorem 19 brzdového tělesa £2. Při rozběhu skacího pochodu a tedy i při napínání nití vybíhají nitě ze středového otvoru brzdového tělesa 18, aby vstupovaly mezi brzdové těleso 18 a brzdovou plochu 17a.

Na obr. 8 a 9 je znázorněno chování brzdy nitě při stejném nebo rozdílném napětí nitě. Obr. 8 ukazuje polohu brzdového tělesa 18 při přibližně stejném tahovém napětí obou přiváděných nití A a B, Na obr. 9 má nit A větší napětí než nit B.· T° ^{ma za} následek, že brzdové těleso 18 je posouváno ve směru šipky 7. radiálně ke straně, což vede k tomu, že se pro nit B zvětšuje úhel ovinutí a nit tak dostává větší brzdový účinek.

Je samozřejmé, že všechny brzdy znázorněné na obr. 1 až 10 jsou uvažovány pro brzdění dvou nezávisle na sobě přiváděných nití.

Ξ pomocí obr. 11 budou vysvětleny geometrické vztahy, které platí s výhodou pro brzdy nitě znázorněné na obr. 1 až 10. Na obr. 11 jsou použity vztahové značky z obr. 1. Samozřejmě platí uvedená pozorování pro všechny znázorněné formy provedení. Brzdové pouzdro £ má na své horní Straně 6a vstupní otvor £ pro nit se zaoblenými okraji a minimálním poloměrem otevření j?. Vnitřní prostor brzdového pouzdra 6 je v horní části upraven do tvaru kruhu s vnitřním poloměrem]) a v dolní části do tvaru směrem zevně dovnitř spadající kónické brzdové plochy 4a, přičemž kónická plocha je vytvářena kuželem s úhlem otevření . Uvnitř brzdového pouzdra je uloženo brzdové těleso 1 s tlouštkou 2 v axiálním směru a s maximálním poloměrem JT. Okrajové oblasti la brzdového tělesa £ mají poloměr zakřivení _t. Vzdálenost střední roviny brzdového tělesa £ od střední roviny vstupního otvoru 2 Ρ^Γθ nit činí zatímco vzdálenost horní strany brzdového tělesa £ od dolní hrany vstupního otvoru 2 pro nit má hodnotu JT.

Úhel ovinutí mezi nití A a brzdovým tělesem £ se skládá v podstatě ze dvou částí, a to úhlu X odpovídajícího polovině úhlu otevření f a z úhlu B definovaného vztahem s

To znamená, že úhel ovinutí je jednak nezávislý na úhlu otevření kužele,a jednak je roven poměru rozdílu maximálního poloměru 2 brzdového tělesa £ a minimálního poloměru r. vstupního otvoru 2 k axiální vzdálenosti s střední roviny brzdového tělesa £ od středni roviny vstupního otvoru E. pro nit.

Teoretické hraniční hodnoty pro úhly <í a β jsou vždy 90°, které v praxi nejsou dosahovány.

v

CS 276 722 B6

Ukázalo se, že úhel otevření ý·⁷ určující úhel <b má s výhodou ležet v oblasti mezi 60° a 120°, zatímco výše uvedený poměr určující úhel B leží s výhodou mezi 0,15 a 1,0. Tím se pro úhel Z získá rozsah hodnot mezi 30° a 60° a pro úhel β mezi 9° a 45°.

Rozdíl R-S mezi maximálním poloměrem brzdového tělesa £ a vnitřním poloměrem pouzdra 6, ale i axiální vzdálenost T mezi horní stranou brzdového tělesa £ a dolním okrajem vstupního otvoru JE pro nit a poloměr zakřivení £ zakřivených okrajů brzdového tělesa £ jsou přizpůsobeny průměru použitých nití a mají odpovídat přibližně 10 až 50-násobku průměru nitě.

Maximální průměr brzdového tělesa £, tedy hodnota 2R má tedy být přibližně 3 až 5-krát tak velký, jako je tlouštka £ brzdového tělesa £ v axiálním směru.

Samozřejmě by mohly u všech forem provedení brzd nitě být použity místo kónické vodicí plochy 4a zakřivené plochy nebo například konkávní nebo konvexní plochy, symetrické vůči střední rovině. Platí potom analogické vztahy.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Brzda nitě pro skácí stroje, obzvláště dvouzákrutové skácí stroje s trubicovitým brzdovým pouzdrem, které je opatřeno na své horní straně vstupním otvorem ležícím v jeho podélné středové ose, s brzdovým plošným prstencem ležícím uvnitř brzdového tělesa v axiálním odstupu od vstupního otvoru pro nit, jehož kruhový otvor leží souose s podélnou středovou osou brzdového pouzdra, a s brzdovým tělesem umístěným nad brzdovým plošným prstencem, a spolupůsobícím s tímto prstencem, které je pohyblivé v axiálním a radiálním směru a má v podstatě kotoučovitý tvar s konvexně' zakřivenými okraji, vyznačující se tím, že brzdový plošný prstenec (4, 10, 13, 17) má na své straně přivrácené k brzdovému tělesu (1, 9, 11, 18) směrem zevně dovnitř spadávající, axiálně symetricky po celém axiálním rozsahu pohybu dosedacích ploch brzdového tělesa probíhající vodicí plochu (4a, 10a, 13a, 17a).

2. Brzda nitě podle bodu 1, vyznačující se tím, že brzdové těleso (1, 9, 11, 18) má maximální poloměr (R) stejně velký nebo větší než je poloměr (r) vstupního otvoru pro nit.

3. Brzda nitě podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vodicí plocha (4a, 10a, 13a,

17a) je kónicky upravená.

4. Brzda nitě podle bodů 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vodicí plocha (4a, 10a, 13a,

17a) je konkávně nebo konvexně zakřivená.

5. Brzda nitě podle bodu 3, vyznačující se tím, že kužel vytvářející kónickou vodicí plochu (4a, 10a, 13a, 17a) má úhel otevření ( ý ) od 60° do 120°.

6. Brzda nitě podle kteréhokoli z bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že poměr rozdílu mezi maximálním poloměrem (R) brzdového tělesa (1, 9, 11, 18) a minimálním poloměrem (r) vstupního otvoru pro nit k axiální vzdálenosti (s) střední roviny brzdového tělesa od střední roviny vstupního otvoru pro nit je v rozmezí od 0,15 do 1,0.

7. Brzda nitě podle kteréhokoli z bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že rozdíl mezi maximálním poloměrem (R) brzdového tělesa (1, 9, 11, 18) a vnitřním poloměrem (S) pouzdra (6) odpovídá 10 až 50-násobku průměru nitě.

8. Brzda nitě podle kteréhokoli z bodů 1 až 7, vyznačující se tím, že brzdové těleso (1,

9, 11, 18) má svou horní stranu v takové vzdálenosti (T) od dolního okraje vstupního otvoru (E) pro nit, která odpovídá 10 až 50-násobku průměru nitě.

9. Brzda nitě podle kteréhokoli z bodů 1 až 8, vyznačující se tím, že brzdové těleso (1,

9, 11, 18) má zakřivené okraje (la) s poloměrem zakřivení odpovídajícím 10 až 50-násobku průměru nitě.

CS 276 722 B6

10. Brzda nitě padle kteréhokoli z bodů 1 až 9, vyznačující se tím, že maximální průměr (22) brzdového tělesa (1, 9, 11, 18) je 3 až Skrát tak velký, jako jeho tlouštka (D) v axiálním směru.

11. Brzda nitě podle kteréhokoli z bodů 1 až 10, vyznačující se tím, že brzdový plošný prstenec (4, 10, 13) je uložen na horní čelní ploše pístu (3, 12) posuvně vedeného v brzdovém pouzdře (6) a majícího spodní stranu vystavenou dutině dutého vřetena (8) spojené se zdrojem podtlaku, přičemž píst je na spodní straně pružně opřen o pružinu (5).

12. Brzda nitě podle bodu 11, vyznačující se tím, že brzdové těleso'je spojeno přes spojovací prvek (2a) prostrčený vstupním otvorem pro nit s přídržným knoflíkem (2), volně pohyblivým a uloženým nad vstupním otvorem pro nit, jehož průměr je větší než průměr vstupního otvoru pro nit a který je na svém vnějším okraji opatřen nejméně dvěma vybráními (2b) pro provlečení nitě (A).

13. Brzda nitě podle nároku 11, vyznačující se tím, že v brzdovém pouzdře (6) je uložena radiálně vně brzdového plošného prstence (10) a vedení pro píst opěrná plocha (15a) přivrácená brzdovému tělesu (9), na níž dosedá brzdové těleso (9) při spuštěném pístu opěrným lícem (9a), přičemž v opěrné ploše (15a) jsou vytvořena nejméně dvě vybrání (16), která při spuštěném pístu (10) tvoří otvory pro provlečení nitě (A) mezi brzdovým tělesem (9) a opěrnou plochou (15a).

14. Brzda nitě podle bodu 11, vyznačující se tím, že v brzdovém pouzdře (6) je radiálně uvnitř a pod brzdovým plošným prstencem (13) uložena pevná prstencovitá opěra (14), na níž doléhá brzdové těleso (11) při spuštěném pístu (12) svým spodním povrchem, přičemž v prstencovité opěře (14) jsou vytvořena nejméně dvě vybrání (14a), která při spuštěném pístu (12) tvoří otvory pro provlečení nitě (A) mezi brzdovým tělesem (11) a operou (14).

15. Brzda nitě podle kteréhokoli z bodů 1 až 10, vyznačující se tím, že brzdové těleso (18) je opatřeno axiálním a středovým otvorem (19) pro provlečení nitě (A, B), který je přes směrem ven vedenou štěrbinu (20) spojen s vnější stranou brzdového tělesa (18).

16. Brzda nitě podle bodu 15, vyznačující se tím, že štěrbina (20) je vedena spirálovitě