CS264316B2 - Fluid substance available container - Google Patents

Description

Vynález se týká pohotovostního obalu na tekuté látky, sestávajícího z rovinné tuhé stěny připojené к rovinné stěně.

Pro balení jedné dávky tekuté nebo pastovité látky bylo již vyřešeno mnoho obalů a nádobek, které mají různé nevýhody, zejména při vydávání obsahu. Jedním ze základních typů těchto obalů jsou kelímky a misky různých tvarů, vyrobené zejména z plastu nebo jiného materiálu, laminovaného plastem a opatřené víčkem ze stejného materiálu nebo z kovové fólie. Druhým základním typem těchto obalů jsou sáčkové obaly z plastové fólie nebo z vrstvených materiálů.

Kelímky a misky se používají nejčastěji pro balení krémů, jogurtů, rosolů, salátů nebo podobných potravin pastovité nebo polotekuté až tekuté konzistence. Kelímky jsou uzavřeny víčkem, které je к okraji kelímku připojeno svým okrajem na obvodu. Při otevírání tohoto typu obalů je třeba odstranit víčko, což se zpravidla děje silovým působením na jeho okraj ve směru od kelímku, zatímco kelímek se přitom musí držet druhou rukou. Při pevném spojení víčka s kelímkem je třeba působit poměrně značnou silou ve dvou vzájemně opačných směrech a přitom často dojde к poškození víčka nebo к jeho náhlému odtržení s následným rozlitím nebo rozstřiknutím obsahu.

Druhý základní typ těchto obalů ve formě sáčků z plastové fólie nebo z vrstveného materiálu se nejčastěji používá pro balení mléka, hořčice, krémových sýrů a jiných látek a ta< é potřeb osobní hygieny, například šamponů, barev, mastí a podobně. Tento obal se otevírá odstřižením rohu nebo jedné strany, popřípadě roztržením, přičemž zejména počáteční natržení těchto obalů činí největší potíže, protože požadovaná pevnost materiálu obalu se nepříznivě projeví na natrhávacíni okraji v potřebě vyvinutí značné síly, která má po natržení za následek nechtěné vytlačení části obsahu.

Jiný známý obal na jedno použití (US-PS 3 986 640) sestává z jednoho listu pružného materiálu a z jednoho listu poměrně tuhého materiálu, přilepeného z jedné strany к tvarovanému pružnému listu- Oba listy jsou vytvořeny z plastu nebo jiného materiálu, plášřovaného plastem nebo jiným nepropustným materiálem. V tuhém listu jsou při výrobě vytlačeny rýhy, zeslabující materiál listu, podél nichž list při ohýbání praskne. Rýhy jsou zpravidla přímé nebo jsou sestaveny do různých obrazců, aby při prasknutí vznikl nejméně jeden otvor a jazýček. Při otevírání se tento obal ohýbá do tvaru písmene V a rýhy se nacházejí ve vrcholu tohoto přehnutého obalu. V tuhém přehnutém listu tak po prasknutí materiálu v místech rýh vzniknou otvory a obsah obalu se vytlačí dalším ohýbáním obalu, při kterém se stlačuje a zplošEuje tvarovaná pružná část obalu.

I když tato konstrukce obalu bylá a stále ještě je komerčně úspěšná především z toho důvodu, že obal je možno otevírat jen jednou rukou, je možno ji ještě dále zdokonalovat, aby lépe vyhovovala požadavkům uživatelů. Tuhá polovina má být vyráběna z houževnaté a přitom současně nepropustné hmoty, zejména z plastu, nebo může být vyráběna z levnější hmoty s větší propustností, kterou je však třeba laminovat na povrchu nepropustnou vrstvou, která by zamezila unikání a odpařování obsahu a také ztrátě vůně obsažené látky. Je také třeba zamezit korozivním nebo jiným nepříznivým účinkům obsahu na materiál obalu, což se zpravidla děje opatřením vnitřní plochy obalu vrstvičkou hmoty, odolávající těmto nepříznivým vlivům. Příkladnými agresivními látkami jsou tekutiny s obsahem jodu, které musí být dokonale uzavřeny, aby se nezkracovala jejich životnost, a které však napadají většinu materiálů, používaných pro balicí fólie. Zkoušky ukázaly, že vhodným materiálem pro základní vrstvu obalu je polystyrén, který je laminován vrstvičkou saranu. Tento vrstvený materiál je dostatečně tuhý a houževnatý a přitom současně nepropustný, přičemž odolává působení obsahu obalu. Nevýhodou tohoto materiálu je však přílišná houževnatost pro použití к hotovení obalů US-PS 3 986 640, takže při ohnutí obalu sice praskne základní vrstva, ale nepropustná vrstva zůstane neporušená a zabraňuje vytékání obsahu.

Dalším nedostatkem tohoto druhu obalu je vytékání obsahu v celé délce trhliny, která bývá zpravidla značně velká, takže vytékající tekutá látka se obtížně usměrňuje do požadovaného místa použití.

Úkolem vynálezu je proto dále zdokonalit tento známý druh obalů, aby při otevírání docházelo spolehlivě к otevření v požadovaném, pokud možno omezeném místě plochy obalu, a aby obal spolehlivě praskl v celé tloušťce svého vrstveného materiálu. Obal by měl být přitom natolik pevný, aby odolával i působení tlaku.

Tento úkol je vyřešen pohotovostním obalem podle vynálezu, sestávajícím z rovinné tuhé stěny a z pružné tvarované stěny, připojené na svém obvodu к tuhé stěně, přičemž rovinná tuhá stěna je opatřena ohybovou čarou; podstata vynálezu spočívá v tom, že rovinná tuhá stěna je opatřena v oblasti své ohybové čáry nejméně jedním prolisem ve formě výstupku, vystupujícím z vnější plochy tuhé stěny a majícím svůj nejvyšší bod v rovině kolmé na tuhou stěnu a procházející ohybovou čarou.

Podle výhodného konkrétního provedení vynálezu je rovinná tuhá stená ohebná podél ohybové čáry do tvaru V kolem osy, procházející ohybovou čarou, а к její rubové straně je připojena pružná tvarovaná stěna ve formě vaničky, opatřené ve své spodní části prohlubní profilu V, přičemž výstupek tuhé stěny se plynule zvyšuje ke svému nejvyššímu bodu.

Tuhá stěna je opatřena na své vnitřní straně v oblasti pod výstupkem absorpčním materiálem, zejména houbou, umístěným pod ohybovou čarou, přičemž abrospční materiál je opatřen ve své střední části zvýšenou středovou částí, stlačenou uvnitř obalu.

Výstupek tuhé stěny má podle jiného výhodného provedení vynálezu tvar čtyřbokého jehlanu, majícího různě dlouhé nebo stejně dlouhé diagonály svých základen, přičemž kratší z diagonál leží v ohybové čáře. Tuhá stěna může být také podle jiných konkrétních provedení vynálezu opatřena řadou jehlanovítých výstupků nebo polokulovým výstupkem, kuželovým výstupkem, popřípadě komole kuželovým výstupkem, přičemž ohybová čára tuhé stěny prochází ve všech těchto případech nejvyšším bodem vystupujícího útvaru.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu probíhá ohybová čára po větší části šířky tuhé stěny a je na svých obou koncích zakončena rozbíhajícími se dílčími ohybovými čarami, které jsou uspořádány do tvaru V.

Tuhá stěna obalu podle vynálezu je v jiném případě opatřena v oblasti své ohybové čáry podlouhlým výstupkem s trojúhelníkovým průřezem, jehož hřebenem prochází ohybová čára.

Tvarovaná ohebná stěna má válcový tvar a je zakončena na obou svých čelech půlkulovými čely.

Pohotovostní obal podle vynálezu je možno otevírat jednou rukou jednoduše tak, že se dvě příčné protilehlé strany uchopí mezi palec a ukazováček nebo i další prsty a tlakem prstů к sobě se obal začne prohýbat do tvaru V a po určitém ohybu praskne vrchol výstupku v oblasti ohybové čáry a obal se tak otevře. Při dalším ohýbání se na sebe přitlačují obě poloviny pružné tvarované stěny, které se postupné stlačují a vytlačují tak obsah obalu otvorem ven.

Vytvořením výstupků na tuhé stěně obalu se podstatně zvyšuje tuhost materiálu rovinné stěny obalu, přičemž opatřením stěny výstupkem se posouvá bod prvního lomu nebo porušení materiálu tuhé stěny směrem od roviny tuhé stěny na vnější stranu ohybového úhlu, takže při ohýbání rovinné tuhé stěny obalu kolem osy, procházející ohybovou čarou, je vrchol výstupku vzdálen od osy ohýbání a vznikají v něm podstatně větší tahové síly než ve vlastní ohybové čáře, takže к prvnímu porušení materiálu stěny dojde spolehlivě právě ve vrcholu výstupku, od kterého se potom trhlina šíří po površkách výstupku к ohybové čáře.

Výstupek rovinné tuhé stěny ve tvaru jehlanu nebo kuželu má také tu výhodu, že zvýšené tahové namáhání je nejvíce soustředěno do jediného bodu, takže při plastické deformaci materiálu a jeho namáhání soustředěnými tahovými silami snadno dojde к porušení i pevného a houževnatého materiálu, popřípadě kombinace nosného materiálu a nepropustné fólie nebo povlakové vrstvy, kterou je nutno použít pro skladování některých druhů agresivních látek. Protržení obalu v jednom místě vytváří poměrně malý výtokový otvor, takže vytékající obsah je možno přesně usměrnit na požadované místo. Velikost otvoru je možno podle potřeby upravit dalším ohýbáním obalu, kterým se otvor rozšiřuje podél površek nebo jiných povrchových křivek směrem к ohybové čáře a popřípadě i dále podél ohybové čáry.

Je-li tuhá stěna opatřena řadou výstupků, vznikne při ohýbání obalu několik otvorů, které se při dalším ohýbání propojí do jediného podlouhlého otvoru. U jednoho z výhodných provedení obalu podle vynálezu je rubová strana tuhé stěny opatřena v oblasti ohybové čáry pórovitým pružným materiálem, například houbičkou, takže při prasknutí obalu a vytvoření podlouhlého otvoru se porvitý materiál objeví v tomto otvoru a zamezí náhlému výtoku obsahu. Toto provedení obalu podle vynálezu je výhodné pro látky s malou viskozitou, které tak nemohou rychle a nekontrolované vytéci, přičemž toto řešení má navíc tu výhodu, že houbovitou látku, uzavírající výtokový otvor a částečně z něj vystupující, je možno využít jako štětce nebo nanášecí houbičky pro nanášení tekutiny na podklad nebo pro potírání předmětů, popřípadě částí těla například léčebnými prostředky, zejména jodovou tinkturou.

Pohotovostní obal podle vynálezu může obsahovat tekuté látky pod tlakem 60 až 140 kPa. Pružná strana obalu v tomto případě je udržována ve vypouklém tvaru, zatímco tuhá strana zůstává rovinná, obal se v tomto případě zpravidla plní při nulovém přetlaku a při nízké teplotě od -7 °C do -12 °C, přičemž po zahřátí obalu i obsahu na normální teplotu okolí se uvnitř obalu zvýší přetlak a po otevření obalu malým otvorem vytéká obsah tenkým pramínkem.

Tuhá stěna pohotovostního obalu má po přehnutí do tvaru písmene v snahu se narovnávat do původního rovinného tvaru nebo alespoň do tvaru V s větším vrcholovým úhlem# takže po uvolnění tlaku prstů na okraje obalu se tuhá stěna alespoň částečně vrátí zpět к původnímu tvaru a zastaví se výtok tekuté látky zejména pomocí houbovitého materiálu v otvoru, takže otevřený obal je možno odložit pro pozdější použití a obsah přitom dále nevytéká ani neodkapává.

Příklady provedení pohotovostního obalu podle vynálezu, určeného pro skladování tekutých látek, jsou zobrazeny na výkresech, kde obr. 1 znázorňuje boční pohled na první příkladné provedení pohotovostního obalu ve stavu před otevřením, na obr. 2 je půdorysný pohled na obal ze strany jeho tuhé stěny, na obr. 2A je boční pohled na část pohotovostního obalu, zobrazující oblast kolem středové ohybové čáry a středního jehlanovitého výstupku, na obr. 2B je axonometrický pohled na tuhou stěnu obalu po jejím přehnutí do tvaru písmene V a po prasknutí materiálu stěny v oblasti středového jehlanovitého výstupku a na obr. 2C je axonometrický pohled na jiné příkladné provedení tuhé stěny obalu, která je opatřena ohybovou vytlačenou čarou jen na povrchu jehlanovitého výstupku. Obr. 3 znázorňuje axonometrický pohled na pohotovostní obal z obr. 1, obr. 4 znázorňuje boční pohled na obal z obr. 1, přehnutý do tvaru písmene V a otevřený v místě středového výstupku, přičemž takto vzniklým otvorem může obsah vytékat ve formě naznačeného pramínku, na obr. 5 je axonometrický pohled na obal z obr. 1, přehnutý do tvaru V podle obr. 4, a otevřený v oblasti středového výstupku, obr. 6 znázorňuje pohled na tuhou stěnu obalu, opatřenou v oblasti ohybové čáry řadou jehlanovitých výstupků, na obr. 7A je axonometrický pohled na jiné příkladné provedení tuhé stěny obalu, opatřené v ohybové čáře půlkulovým výstupkem, na obr. 7B je další alternativní provedení tuhé stěny obalu v axonometrickém pohledu, přičemž jehlanovitý výstupek je uložen delší diagonálou své základny v ose ohybové čáry, na obr. 7C je axonometrický pohled na jiný typ středového výstupku, vytvořeného ve tvaru kuželu, na obr. 7d je v axonometrickém pohledu znázorněn komole kuželový výstupek a na obr. 7E je axonometrický pohled na jehlanovitý výstupek tuhé stěny, mající tvar jehlanu se stejnou délkou stran základny. Obr. 8 znázorňuje boční pohled na pohotovostní obal, opatřený vnitřním aplikátorem tekuté látky, tvořeným houbovitou hmotou, na obr. 9 je boční pohled na přehnutý a otevřený obal z obr. 8, kdy část houbovitého materiálu vystupuje ze vzniklého otvoru, obr. 10 znázorňuje půdorysný pohled na tuhou stěnu obalu, opatřenou ohybovou čarou jen v části své šířky a zakončenou dvěma dílčími lomovými čarami, uspořádanými do tvaru písmena V, obr. 11 znázorňuje půdorysný pohled na jiné příkladné vytvoření tuhé stěny obalu, opatřené v oblasti své středové ohybové čáry podlouhlým výstupkem, obr. 12 znázorňuje axonometrický pohled na další alternativní příkladné provedení obalu, jehož pružná stěna je vytvořena ve tvaru válce s půlkulovými čelními stěnami, a na obr. 13 je půdorysný pohled na pohotovostní obal z obr. 12, vedený ve směru na neotevřenou tuhou stěnu.

Pohotovostní pbal 10 pro uchovávání jedné tekuté látky sestává podle vynálezu z rovinné tuhé stěny 12 z poměrně tuhého a houževnatého materiálu a z tvarované pružné stěny 18 ve formě tvarované vaničky připojené svým okrajem к okrajové části rovinné tuhé stěny .12· Rovinná tuhá stěna 12 je opatřena na své vnitřní ploše 16 nanesenou nebo nalepenou těsnou nepropustnou vrstvou 14, vytvářející s materiálem rovinné tuhé stěny 12 jeden laminovaný celek. Styčná plocha rovinné tuhé stěny 12, popřípadě její těsné nepropustné vrstvy 14 je těsně spojena s okrajem tvarované pružné stěny 18 některým ze známých spojovacích postupů, zejména lepením nebo svařením působením tepla. Vhodným materiálem pro rovinnou tuhou stěnu 12 je například polystyrén, který je výhodně povrstven saranem, tvořícím nepropustnou vrstvu 21' ^a tvarovaná pružná stěna 18 je s výhodou vytvořena z plastové fólie, používané i pro jiné druhy obalů. Zvláště výhodný materiál sestává z polyetylénové fólie, opatřené po obou stranách povlakem saranu a tvořící nepropustnou vrstvu, která je nanesena na vrstvu polystyrénu nebo polyesteru, tvořící tuhou stěnu 12.

Z obr. 1 je zřejmé, že v pohotovostním obalu 10 podle vynálezu je mezi tvarovanou pružnou stěnou 18 a tuhou stěnou 12 s nepropustnou vrstvou 14 vytvořen uzavřený skladovací prostor 22, ve kterém je tekutá látka uložena a ze kterého je po otevření obalu 10 vydávána.

Tuhá stěna 12 pohotovostního obalu 10 je opatřena ohybovou čarou 24, která je v příkladech na obr. 2 a 3 vytvořena rýhou, vytlačenou do vnějšího povrchu tuhé stěny 12 na straně, odvrácené od skladovacího prostoru 22. Jak již bylo řečeno, ohybová čára 24 se nemusí omezovat jen na přímkový tvar, pod tímto pojmem se rozumí také některé křivky, popřípadě i obrazce sestavené z úseček nebo křivkových úseků, přičemž do tohoto pojmu jsou pro jednoduchost popisu zahrnuty i jiné úpravy, které snižují ohybovou tuhost materiálu ve zvolené oblasti, například zářezy, řada důlků nebo prohlubní, přerušovaná rýha a podobně.

Podél ohybové čáry 24 je v tuhé stěně 12 vytvarován zejména při její výrobě výstupek 26, vystupující z tuhé stěny 12 směrem od skladovacího prostoru 22 a ležící v ohybové čáře 24. Tento výstupek má v příkladném provedení podle obr. 2 a 3 tvar protáhlého jehlanu, jehož základna má úhlopříčky o nestejné délce, přičemž kratší úhlopříčka leží v prodloužení ohybové čáry 24 se zeslabeným materiálem. Řešení není omezeno na určité rozměry, avšak při dosud uskutečněných pokusech bylo zjištěno, že výhodná výška jehlanovitého výstupku 26 nad.vnějším povrchem tuhé stěny 12 je 1,59 mm, je-li tloušťka materiálu tuhé stěny 22 v rozsahu 0,254 až 0,305 mm.

Jak je zřejmé u předchozího popisu a zejména z obr. 2A, 2B, 4 a 5, působí ohybová čára 24 v místech zeslabeného materiálu jako vodítko pro kontrolované zlomení tuhé stěny 12 obalu 10 při jeho ohnutí do tvaru písmene V kolem osy, ležící v podstatě v ose zlomu podél ohybové čáry 24. Při ohýbání tuhé stěny 12 do tvaru písmene V dochází к soustředění tahového namáhání do vrcholu 28 jehlanovitého výstupku 26 tuhé stěny 12, přičemž zvýšení tahového napětí ramenem sil, vyplývajícím ze vzdálenosti vrcholu 28 výstupku 26 od osy, kolem níž probíhá ohýbání tuhé stěny 12. Tato osa leží na vnitřním povrchu tuhé stěny 12, takže rameno sil je podstatně větší pro vrchol 28 výstupku 26 než pro dno rýhy ve vnější ploše tuhé stěny, ve kterém pokračuje zlom materiálu tuhé stěny 12 při dalším ohýbání, takže porušení materiálu obalu 10 se vyskytne nejprve ve vrcholu 28 výstupku 26. Bylo zjištěno, zvýšení tahového namáhání materiálu je ve vrcholu 28 výstupku 26 dostatečné i pro spolehlivé porušení nepropustné vrstvy 14, takže v oblasti výstupku 26 vznikne v obalu 10 otvor 30 (obr. 4, 5), kterým může tekutá látka z obalu 10 vytékat.

Současně s porušením materiálu tuhé stěny 12 v místě vrcholu 28 výstupku 26 se poruší materiál také v ohybové čáře 24 probíhající po povrchu výstupku 26 a po povrchu tuhé stěny

12. Je-li tuhá stěna 12 vyrobena z vrstveného materiálu, laminovaného na vnitřní straně nepropustunou vrstvou 14, která je velmi houževnatá a ohebná, dojde při ohnutí obalu 10 pouze к přelomení vnější tuhé stěny 12, ale vnitřní nepropustná vrstva 14 2Ůstane celistvá v oblasti mimo výstupek 26, takže potom tvoří kloubový spoj mezi oběma zlomenými částmi tuhé stěny 12, které tak tvoří dvě poloviny 12A, 12B tuhé stěny 12. Obě polovipy 12a, 12B tuhé stěny 12 jsou při dalším ohýbání obalu 10 stlačovány к sobě do přibližné rovnoběžné a překrývající se polohy, ve které se jejich volné příčné okraje přibližují co nejvíce к sobě, přičemž při tomto pohybu obě poloviny 12a, 12b mezi sebou stlačují tvarovanou pružnou stěnu Π), která se tlakem zplošťuje a obsah obalu 10 se tak vytlačuje otvorem 30 ven. Protože nepropustná vrstva 14 v místě ohybové čáry 24 mimo jehlanovitý výstupek 26 nepraskla a zůstává celistvou, je výtokový otvor 30 jediným otvorem, kterým může tekutá látka z obalu 10 vytékat.

Z toho je zřejmé, že omezení otevření pohotovostního obalu 10 jen na poměrné malý výtokový otvor 30 umožňuje výtok tekuté látky úzkým a snadno směrovatelným pramínkem, přičemž rychlost výtoku je možno regulovat intenzitou stlačování obou polovin 12A, 12B tuhé stěny 12 к sobě; stlačováním je také možno výrazně zvýšit tlak v tekuté látce v obalu 10, takže je možno rychle vytlačovat i velmi viskozní látky.

V podstatě stejného účinku je možno dosáhnout vytvořením ohybové čáry 24 se zeslabeným materiálem pouze na povrchu výstupku 26 (obr. 2C). V jiném alternativním příkladném provedení může být ohybová čára 24 prodloužena za okraj plochy výstupku 26 na tuhou stěnu 12, kde je však ukončena ještě před okrajem obalu 10.

Po vytečení části nebo celého obsahu pohotovostního obalu 10 ze skladovacího prostoru 22 a po uvolnění silového působení na okraje nebo plochy obou polovin 12A, 12B tuhé stěny 12 mají obě poloviny 12A, 12B snahu se narovnat a vrátit do původního rovinného tvaru nebo alespoň zaujmout tvar písmena V s větším úhlem mezi oběma polovinami 12A, 12B tuhé stěny 12. Po již částečném vrácení obou polovin 12A, 12B do původního stavu se také uvolní tlak na tvarovanou ohebnou stěnu 18, která se také začne vracet do svého původního tvaru a tím ve výtokové^ otvoru 30 vzniká sání, které jednak zamezuje dalšímu vytékání tekuté látky z obalu 10 a jednak nasává tekutou látku z oblasti výtokového otvoru 30 dovnitř skladovacího prostoru 22, takže z obalu 10 již tekutá látka ani neodkapává. Je tedy zřejmé, že pohotovostní obal 10 podle vynálezu je výhodný i pro použití v takových případech, kdy se jeho obsah nevyprazdňuje najednou, ale v několika etapách, přičemž v přestávkách mezi vydáváním jednotlivých dávek nedochází к úniku tekuté látky a v případě potřeby je možno stejným způsobem pokračovat ve vytlačování další dávky látky.

Další příkladné provedení pohotovostního obalu 10 podle vynálezu je zobrazeno na obr. 6. Obměna spočívá v tom, že podél ohybové čáry 24 je uspořádána řada výstupků 26./ ve kterých dochází při ohybu obalu 10 к protržení nepropustné vrstvy 14 а к vytvoření řady výtokových otvorů .30 · /

Konstrukce tuhé stěny 12 s řadou výstupků 26 může být výhodná i v případě, kdy není potřebná nepropustná vrstva 14. Tato konstrukce je zvláště výhodná pro skladování látek s velmi malou viskozitou, například vody, štávy, alkoholu a jiných látek, protože obsažená tekutina vytéká velmi malými otvory 30 a zbývající tekutina nemůže tak malými výtokovými otvory odkapávat.

Výstupky 26 tuhé stěny 12 mohou mít i jiné tvary, jak je patrno z dalších příkladů provedení. Výstupek 40 z příkladu na obr. 7A má půlkulový tvar a ohybová čára 24 v místě zeslabeného materiálu probíhá po povrchu tuhé stěny 12 a pokračuje na povrchu výstupku 40 ve formě půlkružnice, přičemž prochází vrcholem půlkulového výstupku £0. výstupek 50 v příkladu na obr. 7B má rovněž tvar jehlanu jako v příkladu z obr. 1, rozdíl spočívá v tom, že ze dvou různě dlouhých úhlopříček základny jehlanovitého výstupku 50 leží v pokračování ohybové čáry 24 delší z nich.

Další možnosti příkladného provedení tvaru vystupujících útvarů tuhé stěny 12 jsou zobrazeny na obr. 7C až 7E. V příkladu na obr. 7C má výstupek 52 tvar kužele, jehož dvěma vzájemně protilehlými površkami je vedena ohybová čára 24, na obr. 7D má výstupek 54 tvar komolého kuželu, přičemž ohybová čára 24 prochází středem jeho horní základny, v příkladu na obr. 7E má výstupek 56 tvar pravidelného jehlanu se stejně dlouhými úhlopříčkami základny, přičemž ohybová Čára 24 probíhá po dvou vzájemně protilehlých hranách jehlanovitého výstupku 56.

Na obr. 8 a 9 je znázorněna další alternativní příkladné provedení pohotovostního obalu 10 podle vynálezu, ve kterém je ve skladovacím prostoru 22 uložen aplikátor ve formě pórovitého stlačitelného materiálu £5, zejména absorpčního a houbovitého, který umožňuje nanášení tekuté látky na požadované místo například potíráním podobně jako houbou. Pórovitý stlačitelný materiál 65 je opatřen zesílenou střední částí 66, která je v uzavřeném obalu 10 stlačena a po otevření obalu 10 se tato zesílená střední část 66 uvolní a vytlačí se vytvořeným výtokovým otvorem 30, ze kterého vystupuje jen tato část, zatímco zbývající část pórovitého stlačitelného materiálu 65 zůstává uvnitř obalu 10 a podobně jako knot nasává tekutou látku á dopravuje ji к vystupující části v otvoru 30.

Na obr. 10 je znázorněno další příkladné provedení pohotovostního obalu 10 podle vynálezu, u kterého je pórovitý stlačitelný materiál 70 například ve formě houby nebo jiného houbovitého materiálu uložen na vnitřní straně tuhé stěny 12 ve skladovacím prostoru 22 bezprostředně pod ohybovou čarou 72, tvořenou zeslabeným materiálem tuhé stěny 12; ohybová čára 72 je přímková a probíhá jen na části šířky tuhé stěny 12, přičemž oba její konce se rozvětvují do rozbíhavých ohybových čar 74, uspořádaných do tvaru V. Po ohnutí tuhé stěny 12 praskne její materiál podél ohybových čar 73, 74 a vznikne štěrbinový otvor, který je zevnitř uzavřen pórovitým stlačitelným materiálem 70, vyčnívajícím částečně ven a zůstávajícím z větší části uvnitř. Také v tomto případě může vyčnívající část houby sloužit podobně jako štětec к natírání, potírání nebo nanášení tekuté látky na povrch předmětů.

Konstrukce pohotovostního obalu 10 podle obť. 11 je podobná jako v příkladu na obr. 10 s tím rozdílem, že v oblasti střední části střední ohybové čáry 72 je vytvořen podlouhlý výstupek £0, který má trojúhelníkový příčný průřez a nahoře má přímý hřeben £2. Vytvořením tohoto podélného výstupku 82 se podstatně usnadňuje rozlomení tuhé stěny 12 a přerušení nepropustné vrstvy 14 na vnitřním povrchu tuhé stěny 12, takže pórovitý stlačitelný materiál 70, umístěný pod tímto podlouhlým výstupkem 82, může snadno vystoupit vytvořeným Štěrbinovým otvorem.

Další alternativa příkladného provedení pohotovostního bálu 100 podle vynálezu je zobrazena na obr. 12 a 13; pohotovostní obal 100 sestává z rovinné tuhé stěny 12, opatřené z vnitřní strany nepropustnou vrstvou 14 a na vnější straně ohybovou čarou 24, tvořenou zeslabeným materiálem tuhé stěny 12, a z tvarované pružné stěny 118, která však má v tomto příkladu tvar válce, zakončeného na obou koncích půlkulovými Čely 120. Tvarovaná pružná stěna 118 je vyrobena tvářením zejména z plastu a je připojena к tuhé stěně 12, přičemž materiál tvarované pružné stěny 118 a spoj s tuhou stěnou 12 mají být dostatečně pevné, aby bylo možno v pohotovostním obalu 10 skladovat obsah pod tlakem.

Tekuté látky mohou být skladovány pod tlakem také v ostatních příkladných provedeních pohotovostního obalu 10 podle vynálezu, protože opatření tuhé stěny 12 výstupkem 26, který násobí působící rozlamovací sílu, ke možno pohotovostní obal 10 vytvořit z pevné a houževnaté hmoty, která odolává vnitřnímu přetlaku, například z vinylu a saranu. V tomto pohotovostním obalu 10 je potom možno skladovat takové látky jako je holicí pěna, šlehačka vypěňovaná kysličníkem uhličitým nebo ledové polevy na pečivo.

Pohotovostní obaly 10, Ю0 podle vynálezu odolávají tlaku 70 až 140 kPa, který je postačující pro celou řadu různých možností obchodního využití.

Tekuté nebo pastovité látky mohou být vpravovány do pohotovostního obalu 10, 100 při nízkých teplotách, například v rozsahu od -12 °C do -7 °C, aby se snížil nebo zcela omezil tlak, působící na pohotovostní obal 10, 100 v průběhu plnění. Plní-li se však pohotovostní obal 10, 100 při nízkých teplotách, nelze pro jeho uzavření použít tepelného procesu, aby se tvarovaná pružná stěna 18, 118 připojila těsně a neprodyšně к tuhé stěně .12, popřípadě к nepropustné vrstvě 14. Podobně nelze použít svařovacího procesu, jestliže obsah obalu obsahuje hořlavý aerosolový hnací plyn pro vytlačování obsahu po otevření obalu 10., 100. V takových případech je třeba použít lepidel a tmelů nebo jiných svařovacích postupů, například ultrazvukových nebo vysokofrekvenčních.

Konkrétní tvar pohotovostního obalu 10, 100 podle vynálezu může být dále obměňován stejně jako tvar nebo rozmístění výstupků 26 tuhé stěny 12.

Claims (15)

1. PŘEDMĚT VYNALEZU

   1. Pohotovostní obal na tekuté látky, sestávající z rovinné tuhé stěny a z tvarované pružné stěny, připojené těsně к jedné straně rovinné tuhé stěny, přičemž mezi oběma stěnami je uzavřený skladovací prostor pro tekutou látku a rovinná tuhá stěna je opatřena ohybovou čarou, vytvořenou zejména zeslabeným materiálem tuhé stěny, vyznačující se tím, že rovinná tuhá stěna (12) je opatřena v oblasti své ohybové čáry (24) nejméně jedním prolisem ve formě výstupku (26, 40, 50, 52, 54, 56), který vystupuje z vnější plochy tuhé stěny (12) a který má svůj nejvyšší bod v rovině kolmé na tuhou stěnu (12) a procházející ohybovou čarou (24).
2. 2. Pohotovostní obal podle bodu 1, vyznačující se tím, že rovinná tuhá stěna (12) je ohebná podél ohybové čáry (24) do tvaru V kolem osy, procházející ohybovou čarou (24), а к její vnitřní straně je připojena tvarovaná pružná stěna (18) ve formě vaničky, opatřené ve své střední části příčnou prohlubní profilu V, přičemž výstupek (26, 40, 50, 52, 56) se plynule zvyšuje směrem od tuhé stěny (12) ke svému nejvyššímu bodu ve vrcholu (28), . kterým prochází ohybová čára (24).
3. 3. Pohotovostní obal podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že tuhá stěna (12) je opatřena na své vnitřní straně pod vnějším výstupkem (26, 40, 50, 52, 54, 56, 80) pórovitým stlačitelným materiálem (65, 70), zejména houbou, umístěným pod ohybovou čarou (24).
4. 4. Pohotovostní obal podle bodu 3, vyznačující se tím, že pórovitý stlačitelný materiál (65, 70) je opatřen ve své střední oblasti zesílenou střední částí (66), stlačenou uvnitř obalu (10).
5. 5. Pohotovostní obal podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že výstupek (26, 50, 56) tuhé stěny (12) má tvar čtyřbokého jehlanu.
6. 6. Pohotovostní obal podle bodu 5, vyznačující se tím, že jehlanovitý výstupek (26) tuhé stěny (12) má základnu s různými délkami diagonál, z nichž kratší diagonála leží v ohybové čáře (24).
7. 7. Pohotovostní obal podle bodu 5, vyznačující se tím, že jehlanovitý výstupek (50) tuhé stěny (12) má základnu s různými délkami diagonál, z nichž delší diagonála leží v ohybové čáře (24).
8. 8. Pohotovostní obal podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že tuhá stěna (12) je opatřena v oblasti své ohybové čáry (24) řadou výstupků (26) jehlanovitého tvaru.
9. 9. Pohotovostní obal podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že tuhá stěna (12) je opatřena půlkulovým výstupkem (40) a ohybová čára (24) tuhé stěny (12) prochází jeho nejvýš ším bodem.
10. 10. Pohotovostní obal podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že tuhá stěna (12) je opatřena kuželovým výstupkem (52), jehož vrcholem a dvěma površkami prochází ohybová čára (24).
11. 11. Pohotovostní obal podle bodů 1 až 4, vyznačující se tím, že tuhá stěna je opatřena komole kuželovým výstupkem (54) a ohybová čára (24) je vedena dvěma jeho površkami a průměrem jeho horní základny.
12. 12. Pohotovostní obal podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že tuhá stěna (12) je opatřena jehlanovitým výstupkem (56) se čtvercovou základnou, jehož dvěma protilehlými bočními hranami prochází ohybová čára (24).
13. 13. Pohotovostní obal podle bodu 1, vyznačující se tím, že ohybová čára (72) probíhá v části šířky tuhé stěny (12) a oba její konce jsou rozvětveny do rozbíhavých ohybových čar (74) , uspořádaných do tvaru V.
14. 14. Pohotovostní obal podle bodu 13, vyznačující se tím, že tuhá stěna (12) je opatřena v oblasti střední části ohybové čáry (72) podlouhlým výstupkem (80) s průřezem ve tvaru trojúhelníka, jehož hřebenem (82) prochází ohybová čára (72).
15. 15. Pohotovostní obal podle bodu 1, vyznačující se tím, že к tuhé stěně (12) obalu (100) je svou obvodovu částí připojena tvarovaná pružná stěna (118) válcového tvaru, zakončená na obou koncích půlkulovými čely (120).