CS261209B2 - Transmission chain - Google Patents

Description

Vynález se týká transmisního řetězu pro opásaný převod kuželovitými kotouči, který obsahuje větší počet propojených článků, z nichž každý obsahuje dva závěsné čepy, které jsou umístěny napříč roviny článku a probíhají otvory článku, a jejichž koncové povrchy spolupracují jako třecí povrchy s kuželovitými plochami, a jejichž podélné strany tvoří povrchy pro valivý styk a mají poloměr křivosti odlišný od poloměru křivosti spolupracujícího povrchu pro valivý styk.

Tento transmisní řetěz, který je již značným zlepšením dřívějšího stavu techniky se zvlášť dobře hodí pro vyšší výkony až například tisíc kilowatů a více. I když i při použití pro menší výkony je účinnost převodu důležitým činitelem, stává se tato účinnost důležitější, když se mají převádět větší výkony, jelikož každé zlepšení účinnosti, ať je sebemenší, vede к významnému snížení tepla, vyvíjeného v převodu. Tak například má-li být přenášen výkon přibližně 2 000 kw vede zlepšení účinnosti o 0,5 % ke snížení vyvíjeného tepla o 10 kW.

Účelem vynálezu je vytvořit opatření, kterými lze dosáhnout význačného zlepšení převodu shora uvedeného druhu.

První faktorem, který vede ke ztrátám, je pohyb závěsných čepů vůči povrchům otvorů článků, se kterými spolupracují. Takový pohyb nastává, když články vstoupí mezi kuželovité kotouče a když je opouštějí. Bylo by žádoucí, aby nastával čistý valivý pohyb spolupracujících povrchů čepů a článků vůči sobě navzájem; pouze v tomto případě se vyvíjí velmi málo tepla. Když však čepy klouzají vůči povrchům článků, dochází ke ztrátám třením, které vedou к poklesu účinnosti a v důsledku toho к vyvíjení tepla. Povaha valivého pohybu prvního zakřiveného tělesa přes méně zakřivenou rovinu druhého tělesa znamená, že v každé z koncových poloh prvního tělesa musí být pokaždé nějaká mezera mezi oběma tělesy v protilehlé druhé koncové poloze. U transmisního řetězu podle shora uvedeného dřívějšího stavu techniky tomu tak není a vede to ke skutečnosti, že spolupracující povrchy obou částí se nepohybují po sobě v pohybu čistě valivém, avšak také vůči sobě klouzají; je zřejmé, že takový kluzný pohyb by měl být co nejvíce omezen.

Známý transmisní řetěz používá článků, jejichž otvory mají přímá omezení; když přechody mezi rohy otvorů mají malý poloměr zakřivení, dochází к významnému soustředění mechanických namáhání v těchto přechodech, což rychle vede к prasklinám v důsledku únavy. S výhodou mají články a čepy přechody a zaoblené části s velkým poloměrem křivosti. Avšak to má za následek, že ustálení polohy čepů ve směru kolmém ke směru pohybu řetězu nastává v bodech, které leží poměrně daleko od valivých povrchů otvorů článků, což vede ke skutečnosti, že vůle mezi články a čepy, která je potřebná pro valivý pohyb jednoho po druhém, se .

zvětší a to opět vede ke zvětšení vzdálenosti, na které uvedené součástky mohou vůči sobě klouzat. .

Vynález je založen na zjištění, že lze dosáhnout významného zlepšení, když ustálení závěsných čepů vůči článkům ve směru, ve kterém nastává valivý pohyb, vzniká v místě, které leží při pohledu v podélném směru článků velmi blízko к povrchu, po kterém součásti se přes sebe odvalují, takže vzájemné pohyby mohou být přesně řízeny.

Podle vynálezu se toho dosáhne tím, že styčná pásma ve stojatých stranách každého otvoru článku, spolupracující s příslušnými protilehle upravenými styčnými stranami závěsných čepů jsou kratší než stojaté strany uvedeného otvoru a jsou přesazeny v podélném směru článků vůči koncům uvedených stojatých nebo příčných stran. .

Toto opatření vede ke značně lepšímu ustálení závěsných čepů ve směru valivého pohybu; kluzný pohyb součástí vůči sobě navzájem je potřebný pouze na malém úseku. Tak ztráty, . které jsou spojeny s tímto kluzným pohybem, jsou příslušně menší a účinnost převodu vzrůstá.

U výhodného provedení leží styčné pásmo každé ze stojatých stran otvoru článku na vyčnívající části, která směřuje ke středu otvoru a lícuje do příslušného vybrání vytvořeného v podélné straně závěsného čepu s ním spolupracuje. .

Nejvíce namáhané části materiálu jsou přechody mezi zakřiveným okrajem vyčnívající částí к jejímu hornímu a dolnímu okraji; v důsledku shora uvedených opatření je zde dostatečné množství materiálu, aby se zabránilo přetížení materiálu článku.

Okraj vyčnívající části je s výhodou válcově zakřivený.

Je dále výhodné, když tangenciální roviny vedené к vyčnívajícím okrajům jejich průsečíky s podélnou středovou čarou článku svírají s touto čarou úhel menší než 90° a tangenciální roviny vedené к jejich koncům umístěné uvnitř jsou kolmé к podélné středové čáře.

U tohoto provedení je článek nesouměrný vůči jeho podélné středové čáře a při provozu během pohybu článků mezi kotouči působí na články síla směřující к ose kotoučů; tato síla je opačná к odstředivé síle, která také působí na články, což vede к hladšímu Chodu, menšímu zatížení a menším ztrátám.

U řetězu shora uvedeného druhu jsou spolupracující povrchy tvořeny jednak-povrchem závěsných čepů a jednak protilehlými proužkovitými povrchy hran otvorů v tenkých článcích. Když se takového řetězu užije pro přenos velkého výkonu, dochází к velmi vysokým povrchovým tlakům s tou možností, že se hydrodynamické mazání, normálně přítomné mezi spolupracujícími povrchy přeruší, jelikož olej může unikat ve směru do strany. To vede také ke zvýšenému opotřebení. Toto opotřebení se ještě více zvětší, když články nejsou přesně kolmé к podélnému směru závěsných čepů, což vede к zatížení okraje, když ostrá hrana článku dosedne na povrch čepu.

Účelem vynálezu je odstranit tuto nevýhodu jednoduchými pomůckami. Podle vynálezu je mezi každý závěsný čep na jedné straně a mezi protilehle umístěné strany přilehlých článků na druhé straně, zařazen mezilehlý člen, přičemž první podélná strana mezilehlého členu je spřažena s příčnou stranou otvoru článku a protilehlá druhá podélná strana tvoří povrch pro valivý styk, spolupracující se styčnou plochou závěsného čepu.

I když se podrží levná konstrukce řetězu s identickými články z plechového materiálu, které mohou zachytit velká zatížení, dosáhne se té důležité výhody, že jednotlivé styčné povrchy, pomocí nichž se přenášejí síly mezi sousedními články na jedné straně a bočním povrchem závěsného čepu na druhé straně, jsou nyní nahraženy omezeným počtem sousedních valivých ploch s povrchem značně větším, vytvořeným stranami mezilehlých členů směřujícími к závěsným čepům článků. Tyto mezilehlé členy se nepohybují vůči článkům, na nichž jsou podpírány, takže, valivý pohyb závěsných čepů nastává výlučně mezi podélnými povrchy čepů a povrchem mezilehlých členu směřujícím ke středu otvoru článku. Tato situace se velmi podobá situaci, která vzniká mezi povrchy zubů ozubených kol, ve kterých, jak je o sobě známo, je-li přítomno dostatečné množství maziva, je dáno hydrodynamické mazání, které vede к velmi malému.opotřebení. Není zde také žádné zatížení na hranách.

Povrchy, které se přes sebe převalí, působí jakýmsi čerpacím účinkem na olej v převodu; když se povrchy pohybují od sebe, naplní se prostor takto vytvořený olejem, který zaručuje znamenité mazání.

S výhodou jsou mezilehlé členy v příslušných otvorech, článků po obou stranách uzavřeny čelním úsekem závěsného čepu se zúženým středovým úsekem.

Vybrání v závěsném čepu, jsou s výhodou vytvořena s rovnoběžnými stěnami a přechody к čelním částem, jež jsou souměrné jak vůči podélné tak i příčné středové rovině závěsného čepu.

Obě čelní části závěsného čepu leží s výhodou na kružnici opsané kolem tohoto čepu.

Dále je možné provedení, u něhož v každé ze stojatých stran otvoru článku je upraveno vybrání pro vřazení mezilehlého členu o průřezu tvaru U, přičemž krátká ramena mezilehlého členu uzavírají podélnou stranu pro valivý styk se styčnou plochou na mezilehlém členu.

Podle dalšího provedení je každý mezilehlý člen držen nepohylivě na článcích nejméně jedním žebrem, vyčnívajícím ze zadní strany mezilehlého členu ke článkům.

U popsaného řetězu je třeba pečovat o to, aby se články nemohly pohybovat přes závěsné čepy v jejich podélném směru.

Je možné toho dosáhnout tím, že se poblíže konců závěsných čepů umístí v drážkách pružné svěry, které blokují články proti pohybu do strany.

Avšak potřebné drážky v závěsném čepu zeslabují čepy a mohou vést к prasklinám únavou. Kromě toho tyto drážky komplikují výrobu závěsných čepů.

Další nevýhodou je, že přítomnost blokovacích svěř zmenšuje minimální vzdálenost mezi koncem závěsného čepu a prvním článkem; při provozu působí na čepy ohybové dvojice sil a takový ohybový moment bude tím větší, čím je větší uvedená minimální vzdálenost, takže je výhodné, aby tato vzdálenost byla co nejmenší.

Podle vynálezu lze blokovací svěry a tím také drážky pro jejich uložení odstranit tím způsobem, že ta část první podélné strany mezilehlých členů, která je spřažena s příčnou stranou článků, je zakončena v odstupu od obou konců mezilehlého členu za vytvoření uzavírací části, která přesahuje alespoň část styčného povrchu mezi příčnou stranou otvoru článků a mezilehlým členem a každý závěsný člen společně se spolupracujícím mezilehlým členem je zajištěn proti relativnímu posunutí v podélném směru.

Malá změna ve tvaru mezilehlých členů, která nemá žádný větší vliv na cenu řetězu, vede jednoduchým způsobem к dobrému obklopení článků na.mezilehlých členech; když mezilehlý člen se nemůže pohybovat v podélném směru závěsného čepu, se kterým spolupracuje, jsou články také zablokovány vůči závěsným čepům.

Dále je možné provedení, u kterého je mezi oběma konci mezilehlých členů upravena jedna nebo několik uzavíracích částí, přesahujících alespoň část styčného povrchu.

Malá změna ve tvaru mezilehlých členů, která nemá žádný větší vliv na cenu řetězu, vede jednoduchým způsobem к dobrému obklopení článků na mezilehlých členech; když mezilehlý člen se nemůže pohybovat v podélném směru závěsného čepu, se kterým spolupracuje, jsou články také zablokovány vůči závěsným čepům.

Dále je možné provedení, u kterého je mezi oběma konci mezilehlých členů upravena jedna nebo několik uzavíracích částí, přesahujících alespoň část styčného povrchu.

Toto opatření umožňuje rozdělit články jednoduchým způsobem do dvou nebo několika skupin; takové rozdělení do skupin je o sobě již známo ze shora uvedených spisů.

Podle vynálezu může být účinnost převodu opatřeného řetězem podle vynálezu dále žvýŠena snížením třecích ztrát tím, Že závěsné čepy jsou opatřeny čelními plochami, které jsou zakřiveny ve směru příčném ke směru pohybu řetězu.

S výhodou jsou obě čelní plochy závěsných čepů zakřiveny nebo skoseny alespoň v blízkosti podélných stran, závěsných čepů.

To vede ke snížení ztrát, které nastávají, když závěsné čepy vstupují mezi kotouče nepatrně klouzavým pohybem v důsledku skutečnosti, že příslušné konce závěsných čepů nevstupují do styku s povrchem kotouče ve stejném okamžiku. ·

V důsledku shora uvedených opatření se účinnost transmisního řetězu podle vynálezu rovná účinnosti dobré převodové skříně.

Vynález bude nyní vysvětlen v souvislosti $ výkresy, kde znázorňuje:

Obr.	la pohled ze strany na článek použitý v transmisním řetězu podle vynálezu.
Obr.	lb je průřez takovým článkem podle obr. la.
Obr.	2a je pohled ze strany na závěsný čep použitý pro článek řetězu podle obr. la.
Obr.	2b je čelní pohled na závěsný čep podle obr. 2a.

Obr. 3a znázorňuje kombinaci většího počtu článků a závěsných čepů pro vytvoření části transmisního řetězu podle vynálezu.

Obr. 3b znázorňuje příslušný pohled ze strany na závěsné čepy s pružnými svěrami nasazenými na konec závěsných čepů.

Obr. 4 je pohled shora na část úplného transmisního řetězu podle vynálezu.

Obr. 5a a obr. 5b znázorňují odvalování příslušných povrchů čepu a článku, které navzájem spolupracují.

Obr. 6 je pohled ze strany na jiné provedení článku a na dva zvětšené čepy s ním spolupracující.

Obr. je článek	7 je pohled ze strany na další provedení článku a závěsného čepu, u kterého vytvořen s vybráními a závěsný čep s výčnělky.
Obr.	8a je pohled ze strany na výhodné provedení závěsného čepu podle vynálezu.
Obr.	8b je pohled shora na další výhodné provedení závěsného čepu podle vynálezu.
Obr. členy.	9 je další provedení kombinace sestávající z článku ze závěsnými čepy s mezilehlými

Obr.	10 je šikmý průmět mezilehlého členu použitého u řetězu podle obr. 9.

Obr. 11 je pohled ze strany na několik článků a závěsných čepů s mezilehlými členy, které jsou navzájem spojeny do řetězu.

Obr. 12 znázorňuje pohled na článek se dvěma závěsnými čepy a mezilehlými členy u pozměněného provedení.

Obr. 13 znázorňuje šikmý průmět mezilehlého článku u řetězu podle obr. 12.

Obr. 14 je šikmý průmět dále pozměněného mezilehlého článku.

Obr. 15 znázorňuje podélný řez závěsným čepem s mezilehlým členem podle obr. 14 a s články na nich po skupinách upravenými.

Transmisní řetěz podle vynálezu je zejména určen к použití v opásaném převodu s kuželovitými kotouči. (J převodu tohoto druhu jsou pokaždé dva závěsné čepy uloženy v jednom článku a jejich boční povrchy spolupracují se stojatými okraji otvorů v článcích a jejich konce jsou sevřeny mezi kuželovitými kotouči, když řetěz se dostane mezi ně. U řetězu tohoto druhu je výkon přenášen tahem.

transmisního řetězu tohoto druhu jsou sevřeny mezi kuželovými ně, pak poloha koncových ploch závěsných čepů vůči kuželovitým probíhaného oblouku prakticky nedozná změny, zatímco poloha článků samozřejmě změní; to znamená, že boční povrchy závěsných čepů

Když závěsné Čepy kotouči po vstupu mezi kotoučům při opisování vůči závěsným čepům se a stojaté popřípadě příčné okraje otvorů se pohybují vůči sobě navzájem a tento pohyb s výhodou má být čistě valivý pohyb, aby se ztráty snížily na minimum. Aby však byl možný čistě valivý pohyb, musela by být nutně vůle ve směru valivých povrchů, avšak taková vůle také dává povrchům závěsných čepů možnost vzájemného klouzání a v praxi bylo zjištěno, že je to zdrojem vyvíjení tepla a ztrát. Tento vynález se zabývá kroky, kterými se ztráty vznikající v převodu opatřeném druhém řetězu podle vynálezu uvádějí na nejmenŠÍ míru, aby účinnost převodu byla co nejvyšší.

Nyní budou popsány různé konfigurace článků a závěsných čepů, kterými se dosáhne tohoto účinku.

Obr. 1 až 6 se týkají provedení, u nichž, vyjádřeno obecně, jsou otvory článků opatřeny výstupky probíhajícími směrem ke středu a postranními povrchy závěsných čepů jsou vytvořeny s příslušnými vybráními.

Obr. 7 se týká provedení, u kterého jsou stojaté okraje otvorů článků vytvořeny s vybráními a závěsné čepy mají vyčnívající výstupky.

Obr. la znázorňuje článek £, sestávající ze stojiny £ a z otvoru £. Otvor _3 je omezen dvěma podélnými okraji 4a, 4b a stojatými stranami 5a, 5b. Každá stojatá strana 5a, 5b je konstruována s vyčnívajícím okrajem 6a, 6b směřujícím ke středu otvoru £ a přecházejícím do podélných okrajů 4a, 4b pomocí konců 7a, 7b. Nejkrajnější styčné pásmo nebo okraj 8a a 8b okraje 6a, 6b je válcovitě zakřiveno napříč roviny výkresu s takovým tvarem, že tangenciální rovina £ (znázorněná pouze v případě levého okraje 6a), vedená průsečíkem 11 s podélnou středovou čárou £0, svírá ostrý úhel alfa s touto středovou čarou £0, zatímco tangenciální rovina 12 к dolnímu konci 13 okraje (znázorněná pouze v případě pravého okraje 6b) svírá pravý úhel se středovou čarou 10.

Závěsný čep spolupracující s články tohoto tvaru je znázorněn v nárysu v obr. 2a a v pohledu zpředu v obr. 2b. Závěsný čep je označen vztahovou značkou 15 a při pohledu zpředu obsahuje dvě čelní části 16a, 16b, které zakřivenými přechody 17 přecházejí do rovnoběžných podélných styčných stran 18a, 18b. Jak je znázorněno zejména na obr. 2b, je článek v průřezu souměrný vůči středovému bodu 19 a čelní části 16a, 16b spadají na kruh nebo dovnitř kruhu, jehož středový bod splývá s bodem 19. Čelní strany 21a, 21b jsou znázorněny jako ploché čelní strany v obr. 2a, 2b, avšak níže bude podrobně popsána jiná možná konfigurace těchto čelních stran.

Poblíže čelních stran 21a, 21b jsou vytvořeny přechodové úseky 17 se štěrbinami 22 pro uložení pružinových svěř, jak to bude uvedeno níže.

Obr. 3a je pohled se strany na větší počet závěsných čepů 15a - 15d společně se spolupracujícími Články la - le. Obr. 3b je podobný pohled ze strany, avšak s nasazenými pružinovými svěrami 23. Tyto svěry 23 mají poněkud zakřivenou konstrukci a se štěrbinami lícují tak, že přitlačují články к sobě navzájem.

Toto vyobrazení znázorňuje také ploché podložky 23a vložené mezi pružinové svěrky a různé články. .

Obr. 4 je pohled shora na část transmisního řetězu konstruovaného se články a závěsnými čepy znázorněnými na obr. 1 a 2.

Je třeba poznamenat, že pro přehlednost jsou články znázorněny ve vzájemném odstupu v příčném směru řetězu. Ve skutečnosti avšak na sebe dosedají a mohou být pružinovými členy rozděleny do dvou skupin.

Kromě toho nemusí všechny články mít stejnou tloušťku; například odlišná tloušťka článku muže být upravena pro skupinu tří vrstev za předpokladu, že celková konstrukce je souměrná. Každý ze závěsných čepů 15a - 15g je poblíže koncových stěn opatřen pružnou svěrou 23, z nichž některé jsou znázorněny na výkresu. Články jsou rozloženy kolem závěsných čepů v pravidelném obrazci následujícím způsobem:

Články lf, lg první řady, umístěné poblíže spodních konců závěsných čepů, obsahují jednak oba závěsné čepy 15c, 15b a jednak 15f, 15g. Ve druhé řadě článků, které jsou přesazeny od článku první řady, obsahuje článek lh závěsné čepy 15a a 15b, článek li obsahuje závěsné čepy 15d, 15e a článek 1j závěsné čepy 15g a 15h. Pak následují dvě řady příslušně orientovaných článků, z nichž články lk a 11 obsahují závěsné čepy 15b a 15c a články lm a ln obsahují závěsné čepy 15e a 15f. Pak následuje řada článků lo, lp a lq orientovaných tak, že odpovídají článkům lh, li 1j; články lr - lu v řadách dále umístěných jsou zase orientovány v souhlasu s články lf a lg první řady.

Obr. 5a, 5b znázorňují odvalování spolupracujících povrchů článků a závěsných čepů.

V každém případě je znázorněn závěsný čep a část článku. Článek je označen vztahovou značkou lv a závěsný čep vztahovou značkou 15i; předpokládá se, že se článek pohybuje vůči závěsnému čepu ve směru šipky 25. Příznivá činnost závisí na tom, aby spolupracující součásti byly dobře drženy pohromadě v příčném směru závěsného čepu, aby se zabránilo nekontrolovatelnému klouzání těchto součástí vůči sobě navzájem.

Obr. 5a znázorňuje situaci před vstupem mezi kuželovité kotouče; střed 19a závěsného čepu 15i není ještě sevřen mezi těmito kotouči. Relativní polohy závěsného čepu a článku jsou takové, jak je znázorněno v obr. 5a: spodní roh 13c vyčnívající části 6c spočívá na spodním okraji ploché strany 18c závěsného čepu, jelikož rovina tangenciální к tomuto rohu 13c je kolmá к podélné ose článku, jak již bylo vysvětleno v souvislosti s obr. la.

Situace znázorněná na obr. 5b postupně nastane, když závěsný čep byl sevřen mezi kuželovitými kotouči. Spolupracující styčné povrchy článku a závěsného čepu provedly a dokončily řízený valivý a klouzavý pohyb vůči sobě navzájem; horní roh 12d vyčnívající části 6c nyní spočívá na horním konci povrchu 18c. Tento kombinovaný pohyb nastává úhlovým otáčením odpovídajícím přibližně jedné rozteči řetězu. Při opouštění kuželovitých kotoučů nastávají relativní pohyby mezi článkem a závěsným čepem v opačném směru.

Ze shora uvedeného je zřejmé, že konfigurace podle vynálezu vede к tomu, že závěsný čep je velmi uspokojivě veden ve vyčnívající části článku a to zabraňuje nekontrolovanému klouzání styčných povrchů jeden po druhém a umožňuje kombinovaný odvalovací a klouzavý pohyb.

V situaci znázorněné na obr. 5b působí závěsné čepy na články'silou směřující dovnitř a opačnou к odstředivé síle působící na články. To má příznivý vliv na tření a opotřebení mezi článkem, popřípadě závěsným čepem.

Obr. 6 je pohled ze strany na jiné možné provedení článku a závěsného čepu. Podle tohoto provedení je článek 30 vytvořen s otvorem 31 s rovnoběžnými podélnými okraji 32a, 32b a stojatými popřípadě příčnými okraji 33a, 33b. Vyčnívající části 35a, 35b, které jsou například souměrně vůči středové čáře 34 článku, vycházejí zaoblenými přechody od stojatých okrajů. Výčnělky 35a, 35b mají rovná okrajová popřípadě styčné plochy 36a. Boční styčné strany 38a, 38b závěsných čepů 37 jsou válcově zakřiveny; jak je znázorněno na vyobrazení, každý ze závěsných čepů je souměrný vůči podélné střední rovině 39, avšak nesouměrný vůči příčné středové rovině; za účelem toho je obdržet síly kolmé к rovině styku mezi závěsným čepem a článkem v každé poloze.

Obr. 7 je pohled ze strany na provedení, u kterého je článek vytvořen s vybráními a čep s vyčnívajícími částmi. Článek 42 má otvor 43 se zakřivenými podélnými stranami 44a, 44b a stojatými příčnými stranami 45a, 45b, jejichž střední část 46a, 46b je zahloubena s rovnou hranou. Článek 42 spolupracuje se závěsnými čepy 47, jejichž boční strany jsou opatřeny vyčnívající částí 48a, 48b, která je válcově zakřivena souměrně vůči podélné rovině 42 závěsného Čepu. Závěsný čep je nesouměrný vůči jeho příčné rovině 50 a účelem tohoto opatření opět je vytvořit síly kolmé ke styčné rovině.

V rámci předmětu vynálezu, tj. za účelem zlepšení účinnosti převodu opatřeného řetězem podle vynálezu, vynález také navrhuje řadu opatření, která budou vysvětlena v souvislosti s obr. 8a a 8b.

Vysvětlení těchto opatření: když závěsný čep transmisního řetězu uvažovaného druhu vstoupí mezi dva kuželovité kotouče, působí na závěsný čep síly, které mimo jiné vedou к jeho ohnutí ve směru ke středu kuželovitých kotoučů. Jestliže koncové strany závěsného čepu jsou provedeny ploché, bude toto ohnutí mít ten účinek, že závěsný čep nemůže již nést po svém celém povrchu za všech zátěžových podmínek, takže zatížení hrany je nevyhnutelné, což je ovšem nepříznivé a vede к opotřebení. Vynález tomu čelí. Obr. 8a znázorňuje provedení, u kterého je závěsný čep 52 opatřen čelními jolochami 53, které jsou válcovitě zakřiveny poněkud napříč podélné osy závěsného čepu. Tímto způsobem lze zabránit zatížení hrany.

Jiným zdrojem ztrát je případ, že závěsné čepy vstoupí mezi kuželovité kotouče v přesazeném vztahu v podélném směru závěsného čepu. To vede к tomu, že nejdříve jedna čelní plocha závěsného čepu a potom druhá jeho čelní plocha vstoupí do styku s kuželovitým povrchem příslušného kotouče. V počáteční fázi tohoto pohybu může přechod mezi čelní plochou závěsného čepu a podélnou stranou tohoto čepu škrábat podél kuželovitého povrchu. Zde opět nastává tření a opotřebení a zřejmě je zapotřebí se pokusti tomu zabránit. Obr. 8b je pohled shora na závěsný čep 61, u kterého jsou přechody mezi postranními plochami 62 závěsného čepu a Čelními plochami 63 závěsného čepu skoseny, jak je znázorněno v místě 64.

U shora popsaných provedení jsou spolupracující povrchy s valivým stykem vytvořeny jednak povrchovými úseky závěsných čepů a jednak protilehle umístěnými proužkovými styčnými povrchy vytvořenými okraji článku. Při těžkém zatížení je výsledek ten, že olej použitý к mazání řetězu (řetězy běží úplně v olejové lázni nebo jsou mazány tlakem), je tlačen směrem od spolupracujících povrchů, takže nedochází к žádnému mazání; je zde také možné zatížení hrany, jestliže styčný povrch článku není přesně kolmý к podélnému směru závěsného čepu.

Tyto problémy jsou rozřešeny užitím mezilehlých členů, vložených mezi články a závěsné čepy a zablokovaných proti příčnému pohybu vůči článkům.

Obr. 9 znázorňuje kombinaci jediného řetězového Článku podle vynálezu se dvěma přiřazenými závěsnými čepy. Článek je označen jako jednotka vztahovou značkou 100 a sestává ze dvou podélných stojin 102a , 102b z čelních stojin 103a, 103b a jediného středového otvoru 104. Otvor 104 je ohraničen dvěma podélnými okraji 105a, 105b a stojatými okraji 106a.

V každém z okrajů 106a je vybrání 106b pro zavedení příslušného žebra na mezilehlém článku 108.

Takový mezilehlý člen přesahuje několik článků umístěných vedle sebe v příčném směru řetězu, jak bude podrobněji popsáno níže.

Obr. 10 znázorňuje uvedený mezilehlý člen 108 v šikmém průmětu. Na jedné straně má v podstatě plochou podélnou stranou 109, která tvoří povrch pro valivý styk a spolupracuje se závěsnými čepy uloženými v článku; na druhé ploché straně 110a je vytvořeno žebro 110b.

Konfigurace je taková, že mezilehlé členy 108 jsou nepohyblivě drženy na stojatých stranách 106a přilehlých článků.

Obr. 11 je pohled ze strany na větší počet závěsných čepů 115a až 115b společně s články 100a až lOOe s nimi spolupracujícími.

Z tohoto vyobrazení je patrno, jak mezilehlé členy 108 pro valivý styk s žebry 110b jsou nepohyblivě na stranách 106a otvorů článku ve vybráních 106b, přičemž valivý pohyb nastává mezi podélnými povrchy závěsných čepů a styčnými povrchy 109 mezilehlých členů. Výsledná situace je srovnatelná s tou situací, která nastává, když boky zubů dvou ozubených kol se přes sebe odvalují a okolnosti, při nichž mazání nastává mezi povrchy po sobě odvalujícími, jsou takové, že umožňují žádané elastohydrodynamické mazání spojené se zanedbatelným opotřebením a s velmi vysokou účinností.

Obr. 12 znázorňuje provedení s články 140, kde mezilehlé členy pro valivý styk uložené ve stojatých stranách otvorů 141 článku a označené vztahovými značkami 142, 143, mají ' průřez tvaru U (viz obr. 8) s poměrně dlouhou styčnou plochou 144 a krátkými rameny 145, 146. Mezilehlé členy 142, 143 spolupracují se závěsnými čepy 147, 148, z nichž každý má válcovitě zakřivené valivé podélné strany 149, které přecházejí do užších čelních částí 150. Stejně jako v případě shora popsaného provedení zajišťuje tvar valivého mezilehlého členu a spolupracující styčné strany závěsného čepu dobré mazání čepů, což vede к vyšší účinnosti převodu sestrojeného s takovým řetězem.

U shora uvedených provedení jsou články drženy na mezilehlých členech svěracími pružinami, přičemž mezi čepy a články jsou podložky. Je možné dát uvedeným členům takový tvar, že pružné svěry mohou být vynechány.

Obr. 14 je šikmý průmět takto vytvořeného mezičlenu. Na jedné straně má v podstatě rovinnou styčnou plochu 210, která tvoří odvalovací povrch spolupracující se závěsnými čepy umístěnými v článku, a na druhé straně má styčný povrch 211 se žebrem 208; tato konfigurace je taková, že síly působící na styčnou plochu 210 drží mezilehlé členy 209 nepohyblivě.

Podle vynálezu vyčnívají uzavírací části ze styčného povrchu 211 mezilehlého členu 209 a z článků s ním spolupracujících, a to alespoň na obou koncích mezilehlého členu; ty části, které jsou umístěny v blízkosti obou konců, jsou označeny vztahovými značkami 212a a 212b. Výkresy znázorňují provedení, u kterého je uprostřed mezilehlého členu 209 vytvořena třetí uzavírací část 212c. Články jsou uzavřeny nebo obklopeny podélnými okraji 206a, 206b mezi těmito uzavíracími částmi, totiž 212a, 212c na jedné straně a 212c, 212b na druhé straně, takže se nemohou pohybovat v podélném směru mezilehlého členu 209.

Aby se zabránilo posunutí mezilehlého členu v podélném směru vůči závěsným čepům s ním spolupracujícím, je každý mezilehlý člen 209 dále opatřen blokovací částí vyčnívající z povrchu 210 spolupracujícího se závěsným čepem, přičemž uvedená část lícuje do příslušného vybrání 219a, 219b vytvořeného v polohách 218a, 218b pro valivý styk u každého závěsného čepu. Místo takové blokovací části vytvořené v jednom celku s mezilehlým členem je možné užít oddělené vložky.

Obr. 15 je podélný řez závěsným čepem 215 s mezilehlým členem 209, který s ním spolupracuje a dosedá na podélnou stranu 218b závěsného čepu 215; strana 218a bude ovšem také spolupracovat s mezilehlým členem tohoto druhu pro doplnění řetězu. Články 201, z nichž je znázorněna pouze část, jsou rozděleny do dvou skupin 220a, 220b, jež jsou uzavřeny jednak mezi uzavíracími částmi 212a, 212c a jednak mezi uzavíracími částmi 212c, 212b; rozdělení do skupin tohoto druhu má určité výhody a může být provedeno velmi snadno opatřeními podle vynálezu bez nutnosti použití mezilehlých členů. Je-li žádáno rozdělení do více než dvou skupin, potom na mezilehlých Členech lze provést příslušně více uzavíracích částí.

V důsledku nepřítomnosti pružných svěř může být vzdálenost mezi vnějšími články sestavy a přilehlým čelním povrchem závěsného čepu menší, což vede к menšímu namáhání čepu ohybem; nepřítomnost přijímacích drážek pro pružné svěry pochopitelně zvětšuje pevnost a zejména odpor závěsných čepů proti zlomu únavou. Sestavení řetězu je zjednodušeno, jelikož sestavy článků a mezilehlých členů mohou být kombinovány do soudržných jednotek předem.

I když je podstatné, aby jeden článek pokaždé spolupracoval se dvěma závěsnými čepy, není důležité, aby v článku byl vytvořen pouze jediný otvor; článek může mít můstek, kterým je jediný otvor ve shora uvedeném provedení rozdělen na dva oddělené otvory. .

Opatření navržená podle vynálezu, zejména zvláštní konfigurace spolupracujících povrchů závěsných čepů a článků, mají ten účinek, že převod vytovřený podle vynálezu má účinnost, která se blíží účinnosti dobrého převodu ozubenými koly; převody tohoto druhu mohou být konstruovány pro přenášení velmi značných výkonů bez tak velkého vyvíjení tepla, které by vedlo к problémům ve spojení s chlazením a rozptylováním tepla; teplo vytvořené při provozu může být snadno rozptýleno právě tak jako v obvyklých převodech. Kromě toho mohou být transmisní řetězy podle vynálezu konstruovány, tak, že přetínají velmi malý průměr, čili mohou být vedeny kolem velmi nepatrného poloměru, což znamená, že lze dosáhnout velmi širokého rozpětí převodových poměrů, přičemž maximální převodový poměr může být nejméně šestkrát větší než minimální.

Tyto velké vzestupné nebo sestupné převodové poměry způsobují ve spojení s mimořádně vysokou účinností, že převod je zvlášř dobře vhodný pro užití v motorových vozidlech.

Claims (14)

1. Transmisní řetěz pro opásaný převod kuželovitými kotouči, obsahující větší počet propojených článků, z nichž každý obsahuje dva závěsné čepy, které jsou umístěny napříč roviny článku a probíhají otvory článku a jejichž koncové povrchy spolupracují jako třecí povrchy s kuželovitými povrchy, a jejichž podélné strany tvoří styčné povrchy pro valivý styk a mají poloměr křivosti odlišný od poloměru křivosti spolupracujícího povrchu pro valivý styk, vyznačující se tím, že styčná pásma (8a, 8b, 36a, 36b, 46a, 46b, 108, 144) ve stojatých stranách (5a, 5b, 33a, 33b, 45a, 45b, 106) každého otvoru (3, 31, 34, 104, 141) článku (1, 30, 42, 140), spolupracující s příslušnými protilehle upravenými styčnými stranami (18a, 18b, 38a, 38b, 118b, 141) závěsných čepů (15, 37, 150) jsou kratší než stojaté strany (5a, 5b, 33a, 33b, 45a, 45b, 106a) uvedeného otvoru a jsou přesazeny v podélném směru článků vůči koncům (7a, 7b) uvedených stojatých nebo příčných stran.

2. Transmisní řetěz podle bodu 1, vyznačující se tím, že styčné pásmo (8a, 8b, 36a, 36b, 108) každé ze stojatých stran (5a, 5b, 32a, 32b, 106b) otvoru (3) článku leží na vyčnívající části (6a, 6b, 35a, 35b, 108) , která směřuje ke středu otvoru (3, 31, 104) a lícuje do příslušného vybrání vytvořeného v podélné straně závěsného čepu (15, 37, 115).

G .

3. Transmisní řetěz podle bodu 2, vyznačující se tím, že kraj vyčnívající části (6a, 6b, 108) je válcově zakřiven.

4. Transmisní řetěz podle bodu 2, vyznačující se tím, že.tangenciální roviny (9) vedené к vyčnívajícím okrajům (6a, 6b) jejich průsečíky s podélnou středovou čarou (10) článku (1) svírají s touto čarou úhel (alfa) menší než 90° a tangenciální roviny (12) vedené к jejich koncům (13) umístěné uvnitř jsou kolmé к podélné středové čáře (10).

5. Transmisní řetěz podle bodu 1 až 4, vyznačující se tím, že mezi každý závěsný čep (115, 147, 215) na jedné straně a mezi protilehle umístěné strany (106a) přilehlých článků (100, 140, 201) na druhé straně, je zařazen mezilehlý člen (108, 142, 143, 209), přičemž první podélná strana (110a, 211) mezilehlého členu je spřažena s příčnou stranou otvoru článku a protilehlá druhá podélná strana (109, 210) tvoří povrch pro valivý styk, spolupracující se styčnou plochou (118a, 118b, 149, 218a, 218b) závěsného čepu (115, 147, 215).

6. Transmisní řetěz podle bodu 5, vyznačující se tím, že mezilehlé členy (108) v příslušných otvorech (104) článku jsou uzavřeny na obou stranách čelních částí (16a, 16b) závěsného čepu (115) se zúženým středovým úsekem.

7. Transmisní řetěz podle bodu 6, vyznačující se tím, že vybrání v závěsném čepu (115) jsou vytvořena s rovnoběžnými stěnami (18a, 18b) a přechody к čelním částem (16a, 16b), jež jsou souměrné jak vůči podélné tak i příčné středové rovině závěsného čepu (115).

8. Transmisní řetěz podle bodů 6 až 8, vyznačující se tím, že obě čelní části (16a, 16b) závěsného čepu (115) leží na kružnici opsané kolem tohoto čepu (115).

9. Transmisní řetěz podle bodu 5, vyznačující se tím, že v každé ze stojatých stran (142, 143) otvoru (141) článku (140) je upraveno vybrání pro vřazení mezilehlého členu (142, 143) o průřezu tvaru U, přičemž krátká ramena (145, 146) mezilehlého členu (142,

143) uzavírají podélnou stranu (149) pro valivý styk se styčnou plochou (144) na mezilehlém členu (142, 143).

10. Transmisní řetěz podle bodu 5 až 9, vyznačující se tím, že každý mezilehlý člen (108) je držen nepohyblivě na článcích (100) nejméně jedním žebrem (110b), vyčnívajícím ze zadní strany (110a) mezilehlého členu ke článkům (100).

11. Transmisní řetěz podle bodů 5 až 10, vyznačující se tím, že ta část první podélné strany (211) mezilehlých členů (209), která je spřežena s příčnou stranou článků, je zakončena v odstupu od obou konců mezilehlého členu (209) za vytvoření uzavírací části (212a, 212b), která přesahuje alespoň část styčného povrchu (211) mezi příčnou stranou otvoru článků a mezilehlým členem (209) a každý závěsný člen (215) společně se spolupracujícím mezilehlým členem (209) je zajištěn proti relativnímu posunutí v podélném směru.

12. Transmisní řetěz podle bodu 11, vyznačující se tím, že mezi oběma konci mezilehlých členů (209) je upravena jedna nebo několik uzavíracích částí (212c), přesahujících alespoň část styčného povrchu (211) .

13. Transmisní řetěz podle bodů 1 až 12, vyznačující se tím, že závěsné čepy jsou opatřeny čelními plochami (53), které jsou nakřiveny ve směru příčném ke směru pohybu řetězu. .

14. Transmisní řetěz podle bodů 1 až 13, vyznačující se tím, že obě čelní plochy (63) závěsných čepů jsou zakřiveny nebo skoseny alespoň v blízkosti podélných stran (62) závěsných čepů (61) v místě (64).