CS242865B2 - Identifier with data carrier in of a card - Google Patents

Description

Vynález se týká indetifikátoru s nosičem dat ve formě karty, opatřeného čtecími hlavami, posuvnými vůči nosiči dat podél záznamových stop s rovnoběžně uspořádanou identifikační stopou, taktovací stopou a protokolovou stopou.

Známé identifikátory jsou opatřeny členy pro měření fyzikálních hodnot nosiče dat a pro jejich převod v charakteristické znaky, které se zanesou na nosiče dat. Nosiče dat ve formě karet se vkládají do identifikátoru, aby byl umožněn odběr zboží nebo provedení služeb, popřípadě pro identifikaci osoby vlastnící nosič dat za účelem umožnění vstupu na určité území nebo do určité budovy.

Nos^iče dat motou bý^{t p}rovedeny*i jako še^kov^{é k}art^{y p}ro ^použití v automatech na výdej peněz. Kartové nosiče dat mají použití i jako strojně kontrolovatelné legitimace nebo pasy.

Ve všech těchto případech je důležité, aby bylo znemožněno zfalšování nebo padělání, a to i tehdy, zmocní-li se nepovolané osoby čistých karet, neopatřených speciálními identifikačními znaky. Také musí být padělatelům znemožněno zhotovení duplikátů napodobením popsaných nosičů dat.

Pro zabezpečení takových nosičů dat je známo na čistou kartu umisťovat řadu paměťových míst a na ně ukládat informace. To znamená, že na každém čistém nosiči dat jsou pevně uloženy určité informace, které tvoří například identifikační číslo nosiče dat.

Nosič dat má dále magnetickou stopu pro záznam měnitelné informace. Popsání magnetické stopy měnitelnou informací se provádí při vydání nosiče dat oprávněné osobě. Měnitelná informace sestává u strojně kontrolovatelné . šekové karty například z čísla účtu majitele, z data vydání, ze stavu účtu a podobně.

Přídavně k měnitelné informaci se zaznamenávají na magnetickou stopu charakteristické znaky, které odpovídají identifikačním datům příslušného čistého nosiče dat. Při každé identifikaci nosiče dat v identifikátoru zjistí se identifikační data čistého nosiče dat a tato se srovnají s charakteristickými znaky zaznamenanými na magnetické stopě.

Jen při shodě obou se nosič dat uzná za pravý. To má tu výhodu, že neoprávněné osoby disponující čistými nosiči dat nemohou na jejich informační stopu zaznamenat jakákoliv data, aby nosiče dat byly identifikátorem · přijaty jako pravé, ale je nutné, aby na magnetické stopě byla zaznamenána taková charakteristická data, která odpovídají charakteristikem hodnotám příslušného čistého nosiče dat.

Ježto jsou tyto charakteristické hodnoty od nosiče dat k nosiči dat jiné, ztíží se padělání nosiče dat. Je však možné padělání pomocí duplikace, tím, že se čistý nosič dat opatří těmitéž fyzikálními charakteristickými znaky, které vykazuje exemplář originálu nosiče dat, který má padělatel k dispozici.

V tomto případě mohou být informace zaznamenané na magnetické stopě originálního nosiče dat převzaty beze změny na magnetickou stopu padělaného nosiče dat.

Kriteriem pravosti jsou u známých nosičů dat, označovaných jako bezpečné proti padělání, symboly, značky, vložky a podobně, které se umisťují na materiál nosiče dat nebo do něho. Dále je možné vyhodnocovat zvláštnosti suroviny, z níž je nosič dat zhotoven, které jsou zjistitelné měřicí technikou, jako například ražby, tloušťky vrstev, rozměry nosiče dat a tak dále. Všechny tyto znaky jsou zjistitelné měřicí technikou.

Mohou být padělateli odkryty, popřípadě vyšetřeny. Protože zjistitelná značkování mohou být analyzována a analyzovaná značkování jsou reprodukovatelná, je zhotovování duplikátů pro zkušené padělatele poměrně snadné.

Tyto nevýhody jsou odstraněny u identifikátoru s nosičem dat ve formě karty podle vynálezu tím, že nad identifikační stopou je uspořádána první snímací hlava, elektricky spojená s datovým vstupem paměti minimální hodnoty a s datovým vstupem paměti maximální hodnoty, výstup paměti minimální hodnoty je spojen s prvním vstupem děliče, s jehož druhým vstupem je spojen výstup paměti maximální hodnoty a jehož výstup je spojen s datovým vstupem prvního hradlového obvodu, jehož výstup je spojen přes druhý registr s druhým vstupem prvního komparátoru, jehož výstup je přes první čítač spojen se vstupem prahového obvodu pro potvrzení překročení zadaného počtu shod mezi změřenými a zaznamenanými daty, nad taktovací stopou je uspořádána druhá snímací hlava, která je elektricky spojena přes generátor impulsů s řídicím vstupem paměti minimální hodnoty a s řídicím vstupem paměti maximální hodnoty, přičemž výstup generátoru impulsů je dále přes druhý čítač připojen k prvnímu vstupu druhého komparátoru, jehož druhý vstup je připojen k selektoru poloh nebo k paměti poloh a jehož výstup je spojen s řídicím vstupem prvního hradlového obvodu, a nad protokolovou stopou je uspřoádána třetí snímací hlava, která je elektricky spojena přes první registr s prvním vstupem prvního komparátoru.

U výhodného provedení identifikátoru podle vynálezu je vstup selektoru poloh spojen s třetí snímací hlavou a se vstupem selektoru charakteristických dat, jehož výstup je spojen se vstupem prvního registru.

U dalšího výhodného provedení identifikátoru podle vynálezu je výstup druhého registru spojen s datovým vstupem druhého hradlového obvodu, jehož řídicí vstup je spojen s výstupem prahového obvodu a jehož výstup je spojen se záznamovou hlavou nad protokolovou stopou.

U ještě jiného provedení identifikátoru podle vynálezu je druhý registr připojen k druhému vstupu prvního komparátoru přes přeřaďovač.

Konečně u dalšího výhodného provedení identifikátoru podle vynálezu jsou charakteristická data protokolové stopy a taktovací značky taktovací stopy vyznačeny opticky a druhá snímací hlava a třetí snímací hlava jsou vytvořeny jako optické snímací členy, přičemž první snímací hlava může být s výhodou uzpůsobena pro snímání vícebarevných struktur.

Identifikátor s nosičem dat podle vynálezu vylučuje prakticky jakékoliv padělání. Je přitom využito toho, že nosiče dat jsou alespoň v oblasti snímané stopy opatřeny plošným geomertickým vzorem, jehož čáry, popřípadě plochy se u jednotlivých nosičů dat odlišují co do Šířek a/nebo hustoty a/nebo vzájemného přiřazení, že se provádí dráhově omezené nebo bodové snímání geometrického vzoru na zvolených místech a že se používají alespoň některé zvolené výsledky snímání jako charakteristické hodnoty.

Geometrické vzory složené z překrývajících se čar, které mohou mít popřípadě různou barvu, se u jednotlivých nosičů dat liší, pozoruje-li je pozorně. Praktická měření na bankovnách a na takzvaných šekových eurokartách ukázala, že například měření kontrastu na přesně definovaných místech nosičů dat, které mají být navzájem stejné, vedou vždy k rozdílným výsledkům.

To spočívá v tom, že u jemných a těsně u sebe ležících čar vzoru pozadí se u jednotlivých nosičů dat liší tloušťky čar a barevná hustota a rovněž polohy zaujímané čarami tištěného obrazu na nosiči dat.

Ukázalo se prakticky neproveditelné potisknout' nosiče dat s takovou přesností a stejnoměrností, aby při přesném vyšetření měřením nosičů dat nemohly být shledány žádné rozdíly. Může být proto právem tvrzeno, že všechny nosiče dat, jako bankovky, šekové karty a tak dále, jsou při přesnějším pozorování rozdílné, takže neexistují dva nosiče dat, jejichž geometrické vzory na pozadí by byly přesně stejné.

Tohoto rozdílu je využito u vynálezu pro identifikaci, popřípadě individuální charakteri242865 zování nosičů dat. Zejména u vícebarevného geometrického vzoru, u něhož se jednotlivé barevné složky nanášejí při různých potiskovacích pochodech, projevují'se stran vzájemného přiřazení různobarevných čar jemné rozdíly.

Ale i polohy Čar jednobarevného vzoru, vztažené k okraji karty, se u různých karet liší. Totéž platí pro tloušťky čar, které se u různých exemplářů liší, když je pozorujeme na zcela určitých místech.

Vynález tedy využívá skutečnosti, že moderními měřicími metodami je možné měření na přesně definovaných místech nosiče dat, přičemž se získávají měřicí výsledky reprodukovatelné s přesností, která je podstatně větší než přesnost, s níž může být vytvořen tištěný vzor nejlepšími známými tiskařskými způsoby.

Tak například byly podniknuty pokusy kontrolovat bankovky měřením kontrastu vzoru jejich pozadí. Tyto pokusy však ztroskotaly z důvodu rozptylu tištěného vzoru u různých bankovek. Tohoto rozptylu u jednotlivých exemplářů využívá vynález, aby převedl individuální znaky samotného tištěného vzoru na charakteristická data, která se přídavně vyznačí na nosiči dat.

Vyznačená charakteristická data představují tedy individuální charakteristiku příslušného tištěného vzoru. Padělatelé, kteří mají k dispozici čisté nosiče dat, mohou se pokusit přenést charakteristická data originálního nosiče dat na čistý nosič dat.

Při strojní identifikaci napodobeného nosiče dat bude však tento okamžitě rozpoznán jako padělek, poněvadž jeho tištěný vzor není totožný v potřebné přesnosti se vzorem originálního nosiče dat.

U geometrických vzorů nemusí se nutně jednat o vzor pozadí sestávající z mnoha linek a čar, ale geometrickým vzorem může být libovolný potisk na čistém nosiči dat. Geometrický vzor nemusí být též nutně opticky viditelný, ale může se též jednat o vzor z dielektrických nebo magnetických čar a podobně.

Tím, že identifikátor podle vynálezu při snímání na zvolených místech na omezené dráze zjišťuje maximální a minimální hodnotu výsledku snímání a z nich vytváří podíl, dosahuje se toho, že není nutno omezovat se na úzká pásma v měřicích aparaturách, co'se týče hustoty energie vysílané při měření a citlivosti snímačů.

Vytvářením podílu se dosahuje prakticky měření kontrastu na omezené měřicí dráze. Na této měřicí dráze se zjišťuje existující kontrast tím, že se zjišťuje nejjasnější místo a nejtmavší místo a z naměřených hodnot na obou místech se vytvoří v děliči podíl. Při tomto měření podílu se například vyloučí vliv světelného zdroje, jehož energie se vlivem stáří nebo znečištění mění.

Vynález umožňuje aktualizovat nosič dat podle míry jeho stupně stáří, popřípadě znečištění, poněvadž charakteristická data původně na nosič dat zapsané se na nosič dat mohou znovu zapsat, takže nosič dat při nejbližší identifikaci nebude odmítnut.

Také vliv měřicího přístroje na přesnost výsledku měření je vynálezem značnou měrou eliminován.

Příklady provedení identifikátoru podle vynálezu jsou zobrazeny na výkresech, na nichž znázorňuje obr. 1 blokové schéma prvního příkladu provedení identifikátoru, u něhož je na nosiči dat jedna magnetická stopa jako protokolová a obr. 2 schéma druhého příkladu provedení identifikátoru, u něhož je na nosiči dat protokolová stopa s čitelnými písemnými znaky.

U prvního provedení identifikátoru je na obr. 1 znázorněn nosič 10 dat, použitelný například jako šeková karta nebo legitimace. Na nosiči 10 dat jsou nakresleny pouze ty části, které mají s ohledem na identifikační systém význam.

Zbylý potisk, popřípadě snímací stopy nejsou znázorněny. Nosič dat 10 sestává z pevného a tvarově stabilního mattriálu, například z vrstveného papíru a umělé hmoty nebo pouze z umělé hmoty. Je potištěn, potisk ne^:í v uvedeném případu jako celek znázorněn.

Znázorněna je pouze část podtiskového vzoru, který je na nosiči 10 dat natištěn jako geonmerický vzor 12. Gemetrický vzor 12 se skládá z četných čárek a linií, které maaí pravidelný nebo libovolný průběh a jsou přeloženy přes sebe. Je výhodné, ' jsou-li linie různobarevné, přčeemž jrdnóslivé barevné složky jsou tištěny oddělenými tsskovými postupy.

Geodetickým vzorem ¹ 12 prochází idmnifikační stopa 13, která však v tisku nosiče 10 dat není viditenná. U idmtifkkační stopy 13 se jedná o úzký proužek nebo lěnku ř^rsbíhhtící v podélném směru nosiče · 10 dat.

Nad identifikační stopou 13 se nachází v idrnnifi^kátsi- první snímací hlava 14. První snímací hlava · 14 má zdroj světla zaměřen na nosič · 10 dat a světelný přijímač rovněž zaměřený na nosič · 10 dat, přčeemž tento přijímá svěělo odražené od nosiče' 10 dat z pokud možno malé bodové ohlassi a přeměňuje je na elektrický signál.

Pafalelně s i^de^n^tLfk^c^ční stopou ' 13 probíhá maagneická taktovací stopa 15., na níž se nachází maageeické taktovací značky .16, které sznatu-í mi^íta, která maaí byt snímána na identfikaační stopě' .13. .

Paralelně s idrnnifiktčeí stopou 13 a taktovací stopou ' 15 probíhá maagneická protokolová stopa' 17, na níž se zaznamenával údaje vyhodnocovacích míst. Na obr. 1 je příklad údajů zaznamenaných na protokolové stopě .17.

U tohoto příkaadu přísluší snímanému místu ol hodnota 9. Hodnota pro snímání místo 04 je 4, pro 05 je 2 a~tak dále. data' 18 se snímma! eetnnrickmu třetí snímací hlavou 19, která se pohybuje podél protokolové stopy ' 17.

Druhá snímací hlava 20 se pohybuje podél taktovací stopy .15. V ní vytvářejí meanerické taktovací značky ' 16 taktovací signály. Prvgí, třetí a druhá snímací hlava 14, ' 19 a 20 se p^i^h^y^^^Újí synchronně a vůči sobě paralelně v podélném směru nosiče 10 dat.

Druhá snímací hlava '20 je připojena na generátor 21 impulsů, na jehož výstupu se vytváří vždy impuls předurčené délky, když druhá snímací hlava 20 míjí taktovací značky 16. Vý- .

stupni signál genee*átoru 21 impulsů řídí paměť. 22 оглхоО^! hodnoty a paměť ' 2 3 mmaimmání hodnoty.

Na vstupy pameti 22 minimální hodnoty a paiměi' 23 metimeřní hodnoty se přivádí signál první snímací hlavy .14. P ©ohyb ^11 se první snímací hlava 14 podél Ldrneifiktčeí stopy 13, dochází . během doby, po kterou na výstupu generátoru .21 impulsů trvají taktovací impulsy 24, vždy k vyhodnocení snímaného místa na fdrnnifikačeí stopě 13.

Paměť 22 einieeání hodnoty si zapammauje minimální signál, který se vyskytuje na první snímací hlavě 14 během taktov^ího impulsu 2.4, který odpovídá nejecmněj Šímu místu, které následuje na snímaném úseku během taktovací značky , paměť. 23 metimeání hodnoty sL pammauje mmaimmání signál, který se objeví na první snímací hlavě 14 během trvání taktovacího impulsu 24. Tento signál odpovídá ne j^^^j^mu místu snímaného úseku.

Výstupy paiměi 22 minimální hodnoty a paiměí 23 meaimeřní hodnoty jsou spojeny se vstupy děliče .25, který vytváří chaaaaieriitCcks- hodnotu uvedeného snímaného úseku. ChhtatterifSická hodnota sestává z podílu eeaieeřní a minimální hodnoty.

Vystup děliče 25 je spojen přes první hradlový obvod 26 se vstupem druhého registru 27. Do druhého registru 2 7 se vkládaj změřené hodnoty ze snímaných míst označených taktovacími značkami 16 na idmnifíkační stopě 13.

V uvedeném případě se nevyhodnotí všechna snímaná místa identifikační stopy 13, ale jen ta místa, jejichž data jsou zaznamenána na protokolové stopě 17. v Uvedeném příkladě jsou to místa 01, 04, 06, 09, 12 atd.

Počet taktovacích impulsů 24 dodávaných generátorem 21 impulsů je počítán druhým čítačem 28. Výstup druhého čítače 28 je připojen na jeden vstup druhého komparátoru 29, jehož jiný vstup je spojen s výstupem selektoru 30 poloh.

Selektor 30 poloh je připojen na třetí snímací hlavu 19 , která snímá protokolovou stopu 17. Z charakteristických dat 18 vybere údaje o místech, která mají být vyhodnocena 01, 04, 05. Odpovídá-li stav druhého čítače 28 číslu místa, které má být vyhodnoceno, dá druhý komparátor 29 řídicí impuls na první hradlový obvod 26, které sepne a dodá okamžitý výstupní signál děliči 25 do druhého registru 27.

Tímto způsobem se dostanou do druhého registru 27 změřené hodnoty těch míst, jejichž data jsou zaznamenána na protokolové stopě 17.

Ke třetí snímací hlavě 19 je dále připojen selektor Ji poloh, který oddělí data 9, 4, 2, 5, 8, 3 od údajů polohy 01, 04, 05, 06, 09, 12 a dodá čistá data do prvního registru 32.

Ke konci vyhodnocení nosiče 10 dat musí souhlasit data v druhém registru 27 obsahující změřené hodnoty z identifikační stopy 13 s daty v prvním registru 32, který obsahuje data odečtená z protokolové stopy 17.

Tento souhlas kontroluje první komparátor 33, ke kterému jsou připojeny výstupy druhého a prvního registru 2 7 a 32. Na výstup prvního komparátoru 33 je připojen první čitač 34, který počítá o jednu číslici dále tehdy, bylo-li dosaženo shody.

Výstup prvního čitače 34 je připojen na číslicový prahový obvod 35, který dodává výstupní signál, jestliže během snímání nosiče 10 dat je počet souhlasů mezi změřenými a zapsanými daty větší než určité číslo X. číslo X je menší než počet vyhodnocovaných měřicích míst, takže se toleruje určitý počet odchylek.

Po každém vyhodnocení se hodnoty, které vydá druhý registr 2 7, a které odpovídají skutečně naměřeným hodnotám na identifikační stopě 13, zaznamenávají na protokolovou stopu 17, byl-li nosič 10 dat uznán za pravý.

Jestliže se tedy na výstupu prahového obvodu 35 objeví signál, otevře se druhý hradlový obvod 36, pomocí něhož se dostane obsah druhého registru 27 na neznázorněnou záznamovou hlavu nacházející se nad protokolovou stopou 17.

Záznamová hlava smaže dosavadní obsah protokolové stopy 17 a zapíše obsah druhého registru 27 na protokolovou stopu 17. Tímto způsobem se dosáhne, že se tolerují změny kontrastu vyvolané v geometrickém vzoru 12 stárnutím tak, že jsou v protokolové stopě 17 zaznamenány.

U příkladu provedení identifikátoru znázorněného na obr. 2 není nosič 10 dat opatřen magnetickou stopou. Protokolová stopa 17 * obsahuje natištěná charakteristická data 18 *, zde číslice. Taktovací stopa 15 * má viditelné taktovací značky 16 *, které jsou snímány optickou druhou snímací hlavou 20*.

r ·

Identifikátor 11 obsahuje i v tomto případě paměř 22 minimální hodnoty a pamět 23 maximální hodnoty, na jejichž vstupy se přivádějí signály první snímací hlavy 14. Spouštění paměti 22 minimální hodnoty a paměti 23 maximální hodnoty se provádí stejným způsobem jako u předchozího příkladu provedení identifikátoru 11 pomocí generátorů 21 impulsů.

Výstupy paměti obvodů 22 minimální hodnoty a paměti 23 maximální hodnoty jsou připojeny na dělič 2.5, který je spojen přes první hradlový obvod 26 s druhým registrem 2 7.

Druhý čítač 28 počítá impuusy, které dodává gennrátor 21 impulsů a stav druhého čítače se vede na jeden vstup druhého 29. Jiný vstup druhého komppartoru 29 je spojen s paměěí 40 poloh, která v uvedeném případě obsahuje čísla 1, 4, 5, 6, 9, 12,

15...

značek 16 * a místa jim příslušející se vyhodnocují snímací číslo dosaženo, otevře druhý kcmmprátor £9

Jsou to čísla taktovac^h fikační stope .13. Je-li takové lový obvod 26 a hodnota naměřená v tomto snímacím místě se dodá do druhého registru' 27.

na idenOiprvoí hradProtokolová stopa 17* obsahuje charartteistická data 18 * ve formě číslic určených k vyhcdnocení. C^aarakteistická data 1'8 * však nejsou udána ve správném sledu, ale jsou vzájmně zaměněna. Na obr. 2 oznac^í čáry 41, která charirtteistická data ' 18 * pat.ří ke kterým taktovauím značkám 16 *.

Chaαiαteeistická data 18 * jsou čtena třetí snímací hlavou ' 19 *, která je provedena jako čtečka znaků, a ukládaaí se do prvního registru 32. Při správném sdělení dat na ident^^ační stopě 13 mmaí data v druhém registru 2 7 vlivem záměny na protokolové stopě' ¹ 17 ,* jňné pořadí než data v prvním registru 32.

Proto je k druhému registru ' 2 7 připojen přeřazovač' 42, který provede přeřazení dat, popřípadě změnu pořadí dat. Přeřazovač 42 je připojen na vstup prvního komppaátoru 33, jehož

j:Lný vstup	je spojen s výstupem prvního registru *32.
Prvn:í	čítač 34 počítá počet míst, na nichž byl zjištěn souhlas mezi namířenými a přečte-
nými daty.	Jestliže tento počet převyšuje přednastavený počet X, vydá prahový obvod ' 35

výstupní signál, který uzná nosič *10 * dat za pravý.

U příkaadu podle obr. 2 zůstává měřicí protokol obsažený v protokolové stopě' 1'7 * konstantní, protože data na protokolové stopě 1'7 * nelze vymazat.

Claims (6)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Ideenifikátor s nosičem dat ve formě karty, opatřený čtecími hl^avam., posuvnými vůči nosiči dat podél záznamových stop s rovnoběžně uspořádanou idrnnifkktčoí stopou, taktovací stopou a protokolovou stopou, vyznařčujcí se tím, že nad idennifikační stopou /13/ je uspořádána první snímací hlava /14/, elektricky spojená s datovým vstupem pa^ěěi /22/ minimální , hodnoty a s datovým vstupem poměř /2 3/ maaimální hodnoty, výstup poměř /22/ minimální hodnoty je spojen s prvním vstupem děliče /25/, s jehož druhým vstupem je spojen výstup pai^ěěi /23/ ěěa:iěělní hodnoty a jehož výstup je spojen s datovým vstupem prvního hradlového obvodu /26/, jehož výstup je spojen přes druhý registr /27/ s druhým vstupem prvního /33/, jehož výstup je přes první čítač /34/ spojen se vstupem prahového obvodu /35/ pro potvrzení překročení zadaného počtu shod mezi změřroýěi a zaznamenanými daty, nad taktovací stopou /15/ je uspořádána druhá snímací hlava /20/, která je elektricky spojena přes geneeátor /21/ impulsů s ří^dicm vstupem poměř /22/ minimální hodnoty a s řídicím vstupem poměř /23/ mmai^mánl hodnoty, přčřemž výstup generátoru /21/ impulsů je dále přes druhý čítač /28/ připojen k prvnímu vstupu druhého koěěpaátoru /29/, jehož druhý vstup je připojen k ielektcrj /30/ poloh nebo k poměř /40/ poloh a jehož výstup je spojen s řídicím vstupem prvního hradlového obvodu /26/, a nad protokolovou stopou /17/ je uspořádána třetí snímací hlava /19/, která je elektricky spojena přes první í»^í_>s:í /32/ s prvním vstupem prvního koěěprátoru /33/.
2. 2. Ideenifikátor podle bodu 1, vyznač^ící se tím, že vstup selektoru /30/ poloh je spojen s třetí snímací hlt^i^ou /19/ a se vstupem selek-toru /31/ caaraakeristickýca dat, jehož výstup je spojen se vstupem prvního registru /32/.
3. 3. identifikátor podle bodu 1, vyznačující se tím, že výstup druhého registru /27/ je spojen s datovým vstupem druhého hradlového obvodu /36/, jehož řídicí vstup jespojen s výstupem prahového obvodu /35/ a jehož výstup je spojen se záznamovou hlavou nad protokolovou stopou /17/.
4. 4. Identifikátor podle bodu 1, vyznačující se tím, že druhý registr /27/ je připojen k druhému vstupu prvního komparátoru /33/ přes přeřaúovač /42/.
5. 5. Identifikátor podle bodu 1, vyznačující se tím, že charakteristická data /18/ protokolové stopy /17/ a taktovací značky /16/ taktovací stopy /15/ jsou vyznačeny opticky a druhá snímací hlava /20/ a třetí snímací hlava /19/ jsou vytvořeny jako optické snímací členy.
6. 6. Identifikátor podle bodu 5, vyznačující se tím, že první snímací hlava /14/ je uzpůsobena pro snímání vícebarevných struktur.