CS239668B1 - Buching yarn with staple fibre and its method of manufacture - Google Patents

Description

Vynález se týká svazkové příze ae staplovýml vlákny, obsahující přádním zákrutem zakrucované a vzájemné seskané vlákenné stužky ze staplových vláken, kombinované případně ae svazkem filamentárních nití. Předmětem vynálezu je i způsob výroby takové svazkové příze.

Charakteristickým rysem svazkové příýe je mdlo zakroucené jádro, které je staženo obalovými vlákny. Pro vznik svazkové příze je nutné, aby na povrchu jádra, v místě, kde je intenzívně zakručováno nepravým zákrutem, existovala delší vlákna nebo jejich Části, která jsou zakroucena podstatně méně nebo jsou kolem jádra ovinuta do opačného směru.

Tato vlákna nebo jejich části lze souhrnně nazývat volnými konci. Při anulaci nepravého zákrutu jádra, které je doprovázeno i zvětšováním délky jádra, se volné konce pevněji navíjejí na jádro tím, Že stáhnou a zpevní a současně dojde i ke zvlnění jádra·

Tvorba svazkové příze vyžaduje následné operace, odlišné od způsobu tvorby monotónně kroucené příze:

Jádro ze stužky vláken se zakrucuje nepravým zákrutem, vyčleňují se volné konce vláken, kinematicky se napojí tyto vyčleňující se volné konce к povrchu jádra sakrucovaného nepravým zákrutem, načež se volné konce vláken převinou a utáhnou kolem jádra, jako důsledek anulace nepravých zákrutů udělených jádru·

Volné konce vláken je možno vytvářet přivedením ojednocených vláken ze samostatného pramene vláken na povrch zakrouceného jádra· U jiného základního způsobu jsou volné konce vytvářeny z úseků vláken, které jsou zbývající částí zakotveny v zakrucovaném jádru.

V tomto případě je mošno dále dělit způsob vytváření volných konců na uvolňování úseků vláken z povrchu zakrucované stužky a na způsob, který znemožňuje zakroucení uvolněných úseků vláken do stužky.

Ze způsobu tvorby volných konců plyne i konkrétní struktura svazkové příze, její přednosti i nedostatky· Způsob .tvorby volných konců do značné míry ovlivňuje i použité strojní zařízení e jeho provozní vlastnosti·

V případě, kdy jsou volné konce vytvářeny celými vlákny přiváděnými nezávisle na zakrucovanou stužku vláken, je možno typickou strukturu takto vzniklé svazkové příze charakterizovat jako přízi s málo zakrouceným jádrem ovinutým obalovými vlákny, které leží celou svojí délkou na povrchu zakrouceného jádra· Tato struktura je velmi citlivá na otěr a při praktické realizaci způsobu výroby takové příze je zachytávání obalových vláken na zakrucovanou stužku velmi nepravidelné a tím vzniká i značná nerovnoměrnost v pevnosti příze.

V druhém případě, kdy volné konce tvoří části některých vláken, které jsou zbývající částí zakotveny v jádru, lze na tom založenou strukturu svazkové příze charakterizovat jako málo zakroucené jádro, ovinuté volnými konci vláken, přičemž zbývající části těchto vláken jsou součástí jádra příze·

Vě srovnání s předchozím případem je struktura příze néně choulostivá na otěr a je možné i v provozních podmínkách dosáhnout podstatně lepší rovnoměrnosti produkované příze·

Jedním ze známých způsobů se tvoří volné konce uvolněním volných konců vláken zakrucované stužky vláken, který má nucené sníženou hustotu nepravých zákrutů· Základním ryse· tohoto způsobu je dvojí výrazně odlišná hustota nepravých zákrutů v úseku mezi zákrutovým trojúhelníkem a úsekem maximální hustoty nepravých zákrutů· V úseku blíže к zákrutovému trojúhelníku je hustota zákrutů v zakrucované stužce vláken výrazně nižší a to umožňuje uvolnění volných konců vláken se zakrucované stužky za zmíněným zákrutovým trojúhelníkem·

Snížení hustoty zákrutů v zakrucované stužce za zákrutovým trojúhelníkem je možno realizovat mechanickou brzdou zákrutů, bránící zpětnému promítání zákrutů к zákrutovému

239666 trojúhelníku, nebo tím, že před zákrutotvorný orgán pro nepravý zákrut je zařazen ještě druhý zákrutotvorný orgán, udělující zakručováné stužce napři zákrut opačného smyslu, než p^vý zákrutotvorný orgán a působící s menší intenzitou·

V reálných provozních podmínkách má přiváděná stužka vláken výrazně proměnné vlastnosti. Mění se počet vláken v jejím průřezu na jednotku délky, mění se i jejich uspořádání, jakož i jejich fyzikálně mechanické vlastnosti.

Na tyto změny by nutně měl reagovat celý systém udělující a omezující hustotu zákrutů příslušnou kompenzací, aby hustota jádra příze byla v její délce a v čase neproměnná.

S ohledem na sériové řazení orgánů pro nepravý zákrut a orgánu omezujícího zákrut, jak je popsáno výše, je jen velmi obtížné udržet provozní stabilitu, nebot na seřízení těchto prvků jsou kladeny mimořádně velké nároky·

Jde o to, že nadměrné snižování počtu zákrutů v úseku 8 omezenou hustotou zákrutů a v tomto případu jedině vhodném pro uvolňování volných konců vláken, má za následek snížení pevnosti tohoto úseku a zvýšení počtu provozních přetrhů. Naopak zvýšení počtu zákrutů v tomto úseku vede к obtížnějšímu uvolňování volných konců a · tím к podstatnému zhoršení kvality příze jako finálnímu výrobku·

Nevýhody přízí, vytvořených popsanými způsoby, zejména jejich nestejnoměrnost a malá pevnost, se odstraňují u svazkové příze podle vynálezu, která obsahuje alespoň dvě přádním zákrutem zakrucované a vzájemně seskané stužky vláken, tvořící pak jádro příze, s tím, že každá stužka vláken je samostatné ovinuta několika oviny z nejbližších úseků staplových vláken, zakotvených a odchýlených z této vlákenné stužky, přičemž obě seskané vlákenné 8tužky jsou společně ovinuty zbývajícími úseky odchýlených vláken z obou stužek.

Příze podle vynálezu je charakteristická dobrou odolností proti otěru, rovnoměrnou hustotou jádra a pevností v podélném směru.

Stabilita spřádního procesu je velmi důležitou podmínkou, která u popsaných způsobů předení není spolehlivě dodržována. Odstranění této nevýhody je provedeno způsobem výroby skané příze podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že z ploché vlákemié stužky v průtahovém ústrojí odchýlená 8teplová vlákna se působením vnějších sil odchylují stranou od podélného směru pohybu zakrucované vlákenné stužky, přičemž při tomto probíhajícím zakrucování se na zakrucovanou vlákennou stužku navíjejí jí nejbližší úseky odchýlených staplových vláken v postupných ovinech až ke skácímu bodu, od něhož se na oba seskáváné a zakrucované vlákenné útvary navíjejí zbývající úseky odchýlených staplových vláken z alespoň jedné stužky vláken, načež po průchodu takto vzniklého přízového útvaru zákrutotvornou zónou a při anulaci nepravého přádního a skacího zákrutu se jednotlivé oviny z odchýlených staplových vláken současně utahují jednak kolem vlákenných stužek uvnitř přízového útvaru a jednak kolem celého přízového útvaru.

Vedle stability spřádního procesu přináší způsob výroby svazkové příze podle vynálezu i snížení nároků na strojní vybavení, snižuje se spotřeba tlakového vzduchu pro udělování nepravých zákrutů a neexistuje u něj rozlaďování a nastavení jednotlivých konstrukčních prvků, nebol ty se nemohou vzájemně ovlivňovat.

Další výhody a účinky jsou patrny z následujícího popisu způsobu výroby příze a struktury příte podle vynálezu za použití výkresů, kde značí obr. 1 schematické znázornění dvou zakrucováných a seskáváných stužek vláken s vyznačením oblasti pro uvolňování volných konců vláken a oblasti, kde jsou uvolněné volné konce vychylovány stranou od podélného pohybu zakrucovaných a seskávaných vláken, obr. 2 pohled na hotovou svazkovou přízi s vyznačením průběhu ovinu volného konce jednoho vlákna uvolněného a vychýleného ze stužky.

Svazková příze X je podle vynálezu vytvořena alespoň ze dvou přádním zákrute zakroucených a seskaných stužek 4, ^'vláken, které tvoří jádro svazkové příze X* Každá, přádnín zákrutem zakroucená stužka 2, 2 *, je samostatně ovinuta několika oviny £, 3 \, z odchýlených vláken 4, . 4·

Zbývvjící úseky odchýlených vláken i, 2' jsou 3ovinuty v posledních ovinech £, Σ* kolem obou zakroucených a seskaných stužek 4,. 4*·

Svazková příze X může být vytvořena i tak, že několika samostanými oviny3X je ovinuta jen například jedna stužka i, a to z vláken £, které jsou z ní odchýleny, zatím co druhá stužka X ovinutá není, přičemž.po seskání obou stužek X, 4' jsou pak obě seskané stužky 4, 4' ovinuty zbývajícími úseky těchto odchýlených vláken í ze stužky 2.

Svazková příze X podle vynálezu může být dále moddfikována a to tak, že sestává ze zakroucené stužky 4 vláken, která je ovinuta několika oviny 1 z jí nejbližších úseků vláken A, zakotvených. a odchýlených z této stužky 4·

Dále tato svazková příze X obsahuje svazek fieamentámích nití, který jé seskán se zmíněnou zakroucenou stužkou .2, vláken, přičemž . oba svazkové útvary jsou3 pak společně ovinuty zbývajícími úseky odchýlených vláken .4 ze zakroucené stužky X·

Způsob výroby svazkové příze X se strukturou podle obr· 2 je prováděn následovně:

Z nezrtázornéného zásobníku pramene vláken se pramen vláken přivede do průtažného ústrojí, kde se pramen podrobí silnému průtahu. Pramen vláken se silně zředí .a vytváří se z něj plochá stužka· Během protahování pramene se pramen vláken z průtažného ústrojí rozštěpí alespoň do dvou . plochých stužek 6, 6^Z.

Před dosažením. poslední stiskové linie £ průtažného ústrojí, např. stiskové linie . dvou vedle sebe uspořádaných neznázornéných dvojic poháněných válečků,. se z alespoň jedné ploché stužky 4 uvolňuj jí a odešlu;) í některá vlákna od hlavního směru toku této ploché stužky 4*

Oddchy-o ^v<áin:í vláken se děje např· přirozným ventilačním účinkem zmíněných dvooic poháněních válečků průtažného ústrojí nebo působením jiných .vnějěích sil, jako'elektrostatickým polem, . působením podtlaku, ofukováním nebo mechanicky apod.

Tímto způsobem vzniklá odchýlená vlákna 4, resp. 4, zůstávají . svými zadními konci nadále zakotvena v hlavním svazku vláken, plochých stužek 4, 4' * Přední volné konce odchýlených vláken 4, 4' se . v dalším procesu výroby svazkové příze χ udržují působením vnějších sil dochýleny od zakrucovaných stužek 4, 2·'·

Oddálená vlákna 4, 4' jsou od zakrucovaných stužek 4, 4' vychylována např. . pod ostrým úhlem, přičemž úhel jejich vyccýlení se volí podle tuhosti sťaplových vlákenv pramenu vláken. Pod tímto zvoleným úhlem vychýlení se pak také odchýlená vlákna 4, 4 navíjejí na zakrucované stužky 2, 2'. jak je vysvětleno dále.

Proces . tvorby svazkové příze 2 po odchýlení některých vláken 4, . z® stužky 4, .Lpokračuje pak seskávátaím obou stužek 4, í'· Přitom stužky 4, 4' přecházej v zakrucované stužky 4, . 4*, které se zakrucuj podle známých vztahů platících pro' zákrutové trojúhelníky.

Jednotlivé po8tupuuící průřezy zakrucovaných stužek 4, 4' a jednátlivá v nich'obsažená vlákna, rotují kolem své podélné osy určitou úhlovou rychlostí a v poddtatě se zakrucují přádním zákrutem. Při této .rotaci začnou zakrucované stužky 4, 4 na sebe navvjet pod ostrým úhlem odchýlená vlákně 4» 4' a to jejich nejbližěí úseky, ' to zn. od místa jejich zakotvení v zakrucované stužce 2., 21«

Naavjení odchýlených vláken 4, 4 je podporováno dále tím, že tato .odchýlená vlákna 4, 4' jsou nadále pod působením zmíněných vnějěích sil, která odchýlená vlákna 4, 4Í napínají

239666 a odklánějí stranou. Toto navíjení odchýlených vláken 4* na jednotlivé zakrucované stužky 2₁ 2 * probíhá až ke skácí mu bodu jj pro obě zakrucované stužky £, 2 . Od tohoto skacího bodu £1 si obě seskávané stužky 2/ na sebe navinou několik posledních ovinů 5/ ze zbývajících volných úseků odchýlených vláken Д, 4*.

Takto vzniklá svazková příze χ prochází zákrutotvornou zónou £, kde se na přízi χ působí některým se známých orgánů pro vytváření nepravého zákrutu, pneumaticky nebo mechanicky.

Za touto zákrutotvornou zónou £ dochází u příze χ к anulaci nepravého přádního zákrutu, který byl udělen jednotlivým stužkám 2., 2' vláken а к anulaci skacího zákrutu, který byl udělen oběma stužkám .2, 2j_.

Přitom se však jednotlivé oviny J, začnou utahovat kolem jednotlivých zakroucených stužek £*. Taktéž oviny X, ovíjející obě seskané a zakroucené stužky 2, se při anulaci nepravého skacího zákrutu začnou utahovat. Tím se zpevní a utáhne jádro svazkové příze X·

Claims (9)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Svazková příze se staplovými vlákny, obsahující alespoň dva přádním zákrutem zakrucované á vzájemně seskané vlákenné útvary zejména vlákenné stužky, tvořící jádro příze, vyznačující se tím, že alespoň jedna ze stužek (2, 2*) je samostatně ovinuta několika oviny (3, 3*) jí nejbližších úseků vláken (4, 4*) zakotvených a odchýlených z této stužky (2, 2*), přičemž obě seskané stužky (2, 2 ') jsou společně ovinuty zbývajícími úseky (5, 5*) odchýlených vláken (4, 4*).
2. 2. Svazková příze podle bodu 1, vyznačující se tím, že několika oviny (3, 3) z vnitřních úseků vláken (4, 4*), odchýlených ze stužek (2, 2*), je ovinuta jen jedna stužka (2, 2*), přičemž obě seskané stužky (2, 2') jsou ovinuty zbývajícími úseky (5, 5*) odchýlených vláken ze stužky (2, 2*) s odchýlenými vlákny (4, 4*).
3. 3· Svazková příze podle bodu 1, vyznačující se tím, že vnitřní staplová vlákna v seskaných stužkách (2, 2*) mají nulový a nebo jen zbytkový vnitřní zákrut.
4. 4. Svazková příze podle bodu 1 a 2, vyznačující se tím, že zakroucená stužka (2, 2'} ovinutá několika oviny (3, 3') jí nejbližěích úseků vláken (4, 4*) zakotvených a odchýlených z této stužky (2, 2*) je seskaná se svazkem filamentárních nití, přičemž oba svazkové útvary jsou společně ovinuty zbývajícími úseky (5., 5*) odchýlených vláken (4, 4*) ze stužky (2, 2').
5. 5. Způsob výroby svazkové příze podle bodu 1, získané po průtahu pramene staplových vláken v průtahovém ústrojí s průtahovými válečky, před jejichž poslední stiskovou linií se z protahované ploché stužky odchylují některá staplová vlákna od hlavního směru toku této stužky,. která se potom prostřednictvím orgánu pro nepravý zákrut zakrucují přádním zákrutem a stužka se seskává s druhým vlákenným útvaru tvořeným paralelní plochou stužky se staplovými vlákny nebo z filamentárními nitěmi,₃ vyznačující se tím, že z ploché vlákenné stužky v průtahovém ústrojí odchýlená staplová vlákna se působením vnějších sil odchylují stranou od podélného směru pohybu zakrucované vlákenné stužky, přičemž při tomto probíhajícím zakrucování se na zakrucovanou vlákennou stužku navíjejí jí nejbližší úseky odchýlených staplových vláken v postupných ovinech až ke skacímu bodu, od něhož se na oba seskávané a zakrucované vlákenné útvary navíjejí zbývající úseky odchýlených staplových vláken z alespoň jedné stužky vláken, načež po průchodu takto vzniklého přízového útvaru zákrutotvornou zónou a při anulaci nepravého přádního a skacího zákrutu se jednotlivé oviny

   239668 6 z odchýlených staplových vláken současné utahuj jednak kolen vlákenných stužek uvnitř přízového útvaru a jednak kolem celého přízového útvaru· ,
6. 6. Způsob podle bodu 5, vyznnčující se tím, že při průtahu pramene se pramen v průtahovém ústrojí štěpí alespoň do dvou stužek, přičemž každá stužka se dále protahuje.a podrobuje působení vnějších sil, které z ní odchý-í některá staplová vlákna stranou od směru hlavního toku staplových vláken ve stužce.
7. 7. Způsob podle bodů 5 a 6, vyžnečuuící se tím,.že některá staplová vlákna se odchylují ze stužky v úseku před skaním a při seakávání stužek působením proudu vzduchu, elektrostatického pole, případně proudu tekutiny.
8. 8. Způsob podle bodů 1 až 7, se tím, že odchýlené koňce staplových vláken se při navíjení na zakrucované a seskávané stužky navííejí pod ostrým úhlem.
9. 9. Způsob podle bodu 5, vyžne č^ící se tím, že odchýlená staplová vlákna se na zakrucované stužce v ' opačném smyslu, než je зщтз1 stoupání zákrutů zakrucovaných stužek.