CS236763B2 - Catalyst for processing of alpha-olefine polymere - Google Patents

Catalyst for processing of alpha-olefine polymere Download PDF

Info

Publication number
CS236763B2
CS236763B2 CS337479A CS337479A CS236763B2 CS 236763 B2 CS236763 B2 CS 236763B2 CS 337479 A CS337479 A CS 337479A CS 337479 A CS337479 A CS 337479A CS 236763 B2 CS236763 B2 CS 236763B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
solid product
reaction
hours
aluminum
reacting
Prior art date
Application number
CS337479A
Other languages
English (en)
Inventor
Akihiro Sato
Masami Tachibana
Kazutsune Kukuta
Original Assignee
Chiso Corp
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Chiso Corp filed Critical Chiso Corp
Publication of CS236763B2 publication Critical patent/CS236763B2/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C08ORGANIC MACROMOLECULAR COMPOUNDS; THEIR PREPARATION OR CHEMICAL WORKING-UP; COMPOSITIONS BASED THEREON
    • C08FMACROMOLECULAR COMPOUNDS OBTAINED BY REACTIONS ONLY INVOLVING CARBON-TO-CARBON UNSATURATED BONDS
    • C08F10/00Homopolymers and copolymers of unsaturated aliphatic hydrocarbons having only one carbon-to-carbon double bond

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Polymers & Plastics (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Transition And Organic Metals Composition Catalysts For Addition Polymerization (AREA)
  • Addition Polymer Or Copolymer, Post-Treatments, Or Chemical Modifications (AREA)

Description

Vynález se týká katalyzátoru pro- výrobu polymerů α-olefinů polymerlzací «-olefinů, zejména polymerů propylenu, který sestává [a] z pevného· produktu II připravítelného reakcí chloridu hlinitého- nebo· železitého< s hydroxidem, oxidem nebo uhličitanemhořečnatým nebo s podvojnou sloučeninou obsahující kteroukoli z těchto sloučenin nebo s hydrátem horečnaté sloučeniny, za vzniku pevného produktu I, a následnou reakcí tohoto pevného - produktu I s alespoň jedním donorem elektronů ze skupiny, - ' zahrnující například estery, a s alespoň jedním akceptorem elektronů ze skupiny zahrnující chlorid titaničitý a křemičitý, za vzniku pevného produktu II, a (b) z organohlinité sloučeniny.
Až dosud bylo- navrženo mnoho vynálezů používajících donorů elektronů jako· jedné ze složek katalyzátoru polymerace a-olefinů.
Například byly popsány katalyzátory - obsahující jako hlavní složku nosiče chlorid horečnatý (bezvodý), pevné látky s Mg—Cl-vazbou, uhličitan horečnatý, kysličníky nebo hydroxidy prvků skupiny II nebo skupiny VIII periodického systému - prvků atd. a jako jednu ze složek donor elektronů.
Na - - druhé straně autoři - - tohoto' vynálezu již dříve vyvinuli katalyzátory pro- polymerizaci ethylenu nebo α-olefinů, připravené reakcí halogenidu trojmocného kovu se sloučeninou dvojmocného- kovu za vzniku pevného produktu (I) se sloučeninou přechodného kovu, nanesenou různými způsoby na pevném produktu (I). Je to například
1) způsob, při kterém- se používá jako katalyzátoru pevného produktu získaného reakcí uvedeného pevného produktu (I) s polysiloxanem nebo donorem elektronů a potom dále reakcí získaného· materiálu se sloučeninou přechodného kovu (japonský vykládací spis č. 13 827/1977) patentová přihláška č. 50 994 (1974) (odpovídající USA patentovému spisu č. 3 987 233), a japonská patentová přihláška č. 127 750 (1977);
2) způsob, při kterém se používá jako složky katalyzátoru produktu získaného současným přidáním k uvedenému produktu (Ij polysiloxanu nebo donorů elektronů a sloučeniny přechodného kovu nebo přidáním komplexu polysiloxanu se sloučeninou přechodného kovu připravenou předem (japonské patentové přihlášky č. 21 246/1978, 21 247/1978 a 32 031/1978 atd.,) USA patentová přihláška podaná 21. 2. 1979 odpovídající zčásti dvěma předchozím;
3) způsob, při kterém produkt získaný reakcí pevného· produktu (I) se sloučeninou přechodného kovu a potom reakcí získaného materiálu s alkoholátem trojmocného- kovu a potom- reakcí získaného materiálu opět se sloučeninou přechodného- kovu [vyložená japonská patentová přihláška č. 19 790/1977 (patentová přihláška č. 96 427/ /1975, odpovídající USA patentovému spisu č. 4 076 922)] atd. byly již přihlášeny k patentování.
Autoři tohoto vynálezu provedli různé studie ke zlepšení těchto dřívějších vynálezů a výsledkem je zjištění, že účinnost katalyzátoru velice závisí na způsobu, jakým se uvedený pevný produkt (I) uvádí do- reakce s donorem elektronů a akceptorem elektronů. Autoři provedli v tomto směru další studie a jejich výsledkem je, že dobrých výtěžků lze docílit reakcí uvedeného donoru elektronů a uvedeného- akceptoru elektronů nejméně ve dvou oddělených dávkách.
Vynálezem je zdokonalený katalyzátor pro výrobu polymerů α-olefinů polymerizací -a-olefinů, zejména polymerů propylenu, sestávající z (a) pevného- produktu II připravitelného reakcí chloridu hlinitého nebo železitého- s hydroxidem, -oxidem nebo uhličitanem hořečnatým nebo s podvojnou sloučeninou obsahující kteroukoli z těchto sloučenin nebo s hydrátem horečnaté sloučeniny, za vzniku pevného produktu I, a následnou reakcí tohoto pevného produktu I s alespoň jedním donorem elektronů ze skupiny, zahrnující například estery, a alespoň s jedním akceptorem elektronů - ze skupiny zahrnující chlorid titaničitý a křemičitý, za vzniku pevného produktu II, a (b) z - organohlinité sloučeniny.
Podstata tohoto katalyzátoru - podle vynálezu spočívá v tom, že katalyzátor jako pevný produkt II obsahuje produkt připravitelný reakcí výše zmíněného pevného- produktu I s donory elektronů a/nebo s akceptory elektronů ve dvou oddělených dávkách a za použití chloridu titaničitého jako alespoň jednoho akceptoru elektronů.
Způsob výroby katalyzátoru používaného při způsobu polymerace podle vynálezu bude podrobně popsán.
Nejprve se uvádí do reakce halogenid trojmocného kovu, aby se získal pevný produkt (I).
Jako uvedeného- halogenidu trojmocného kovu se používá například chloridu hlinitého· (bezvodého), bromidu hlinitého· (bezvodého), chloridu železitého (bezvodého) atd. Jako uvedené sloučeniny dvojmocného- kovu, slouží pro ilustraci například hydroxidy, jako - jsou hydroxid - hořečnatý, - hydroxid vápenatý, hydroxid zinečnatý, hydroxid manganatý atd., kysličníky, například kysličník hořečnatý, kysličník vápenatý, kysličník zinečnatý, kysličník manganatý atd., podvojné kysličníky, obsahující dvojmocný kov, například MgAl2O4, Mg2SiO4, Mg6MnO8 atd., uhličitany nebo podvojné uhličitany, například uhličitan horečnatý, uhličitan manganatý, MgCO3. CaCO3 atd., hydráty halogenidů, například dihydrát chloridu cínatého, polyhydrát chloridu horečnatého (η - 1 ~ 6), hexahydrát chloridu nikelnatého, tetrahyd236763 rát chloridu manganatého, hexahydrát chloridu hořečnatodraselného atd., hydráty obsahující halogenid a hydroxid, například MgCl2 . nMg(OH)2 . mH2Ú (n == 1~3, m = = 1 — 6), atd., hydráty podvojných kysličníků, například 3 MgO . 2 SiO2;. 2 H2O, atd., hydráty podvojné sloučeniny uhličitanu a hydroxidu, například 3 MgCO2. Mg(OH)2. . 3 H2O, atd., hydráty podvojné sloučeniny hydroxidu a uhličitanu, obsahující dvojmocný kov, například MgAl2(OH)16CO3.4 H2O, atd., a podobné látky.
Pevný produkt (I) se připravuje následujícím způsobem:
Je výhodné mlít halogenid trojmocného kovu spolu se sloučeninou dvojmocného· kovu v kulovém mlýnu po· dobu 5 až 50 hodin nebo· ve vibračním mlýnu po dobu 1 až 10 hodin, aby se dostatečně promíchaly. Pokud se týká poměru při míchání, je obvykle dostačující 0,1 až 20 molů na 1 mol halogenidu trojmocného· kovu. Zejména výhodným rozmezím je 1 až 10 molů. Reakční teplota je obvykle v rozmezí od teploty místnosti (20 °'C) až do 500 °C, s výhodou 50 °C až 300 °C. Reakční doba je účelně v rozmezí od 30 minut do· 50 hodin. V případě nižších reakčních teplot se provádí reakce po dlouhou dobu, aby reakce dostatečně proběhla, takže nemůže zbývat nezreagovaný trojmocný kov. Takto získaný pevný produkt je označován jako· pevný produkt (I), který se potom uvádí do reakce a donorem elektronů (který bude uváděn zkratkou ED) a akceptorem1 elektronů (který bude uváděn zkratkou EA).
ED užívaný v této reakci se týká organických sloučenin obsahujících alespoň jeden atom kyslíku, dusíku, síry a fosforu, jako jsou například alkoholy, ethery, estery, aldehydy, karboxylové kyseliny, ketony, nitrily, isokyanáty, azosloučeniny, fosfiny, fosfity, fosfinity, thioethery, thioalkoholy, polysiloxany atd.
Pokud se týká konkrétních příkladů lze uvést pro ilustraci alkoholy, například methanol, ethanol, propanol, butanol, pentanol, hexanol, oktanol, fenol, kresol, xylenol, ethylfenol, naftol, kumylalkohol atd., ethery, například diethylether, di-n-propylether, di-n-butylether, diisoamyle-ther, di-n-pentylether, di-n-hexylether, di-n-oktylether, diisooktylether, monomethylether ethylenglykolu, difenylether, tetrahydrofuran atd., estery, například ethylácetát, mravenčan butylnatý, amylacetát, vinylbutyrát, vinylacetát, methylester kyseliny benzoové, ethylester kyseliny benzoové, propylester kyseliny benzoové, butylester kyseliny benzoové, oktylester kyseliny benzoové, 2-ethylhe-xylester kyseliny benzoové, methylester kyseliny toluylové, ethylester kyseliny toluylové, 2-ethylhexyIester kyseliny toluylové, methylester kyseliny anisové, ethylester kyseliny anisové, propylester kyseliny anisové, ethylester kyseliny skořicové, methylester kyseliny naftoové, ethylester kyseliny naftoové, propylester kyseliny naftoové, butylester kyseliny naftoové, 2-ethylhexylester kyseliny naftoové, ethylester kyseliny fenyloctové atd., aldehydy, například acetaldehyd, benzaldehyd atd., karboxylové kyseliny, například kyselina mravenčí, kyselina octov-á, kyselina propionová, kyselina máselná, kyselina šťavelová, kyselina jantarová, kyselina akrylová, kyselina maleinová, kyselina benzoová atd., ketony, například methylethylketon, methylisobutylketon, benzofenon atd., nitrily, jako· je acetonitril atd., aminy, například methylamin, diethylamin, tributylamin, triethanolamin, pyridin, anilin atd., isokyanáty, například fenylisokyanát, toluylisokyanát atd., azosloučeniny, například azobenzen atd. fosfiny, například ethylfosfin, triethylfosfin, tri-n-butylfosfin, tri-n-oktylfosfin, trifenylfosfin atd., fosfity, například dimethylfosfit, di-n-oktylfosfit, tri-n-butylfosfit, trifenylfosfit atd., fosfinity, například ethyldiethylfosfinit atd., thioethery, například diethylthioether, difenylthio-ether, methylfenylthioether, ethylensulfid, propylensulfid atd., thioalkoholy, například ethylthioalkohol, n-propylthioalkohol, thiofenol apod.
Dále·, pokud se týká polysiloxanů, lze používat polymerů siloxanu s řetězovou nebo kruhovou formou vyjádřenou obecným vzorcem (ve kterém Rj a R2 značí stejné nebo různé druhy substituentů a n značí celé číslo) a především takových, ve kterých R_t a R2 značí jeden nebo více atomů vodíku, zbytek uhlovodíkové skupiny, například alkylskupinu, arylskupinu atd., halogeny, alkoxyskupinu, aryloxyskupinu a skupiny karboxylové kyseliny, přičemž uvedené dvě nebo· více skupin je rozmístěno a kombinováno· v molekule v různých poměrech.
Pokud se týká konkrétních příkladů, kterých se obvykle s výhodou používá, jsou pro· ilustraci · uvedeny nižší polymery, například oktamethyltrislloxan, oktaethylcyklotetrasiloxan atd., polymery alkylsiloxanů, například dimethylpolysiloxan, ethylpolysiloxan, methylethylpolysiloxan atd., polymery arylsiloxanů, například hexafenylcyklotrlsiloxan, difenylpolysiloxan atd., polymery alkylarylsiloxanů, například difenyloktamethyltetrasiloxan, methylfenylpolysiloxan, apod.
Je rovněž možné používat tyto různé druhy polysiloxanů ve směsi. Dále je nezbytné, aby tyto polys-iloxany byly po· dobu reakce v kapalné fázi a je tudíž zapotřebí, aby po2$í6^í₽í3S lyailifWányii^íiiVPtnévbíyliybfel^PÍlJpýTOoS^iYM W. dMp?pUŠnnyg>(HBBOgpoĚtáb^í V.if§g)fa takových •<pp^^.ý:^^ljnř^<aD!^i/f)jW4 iM áIOOT&nWi^TA píHf®W 2gjsCó$oyýtfCiP -lQh 5oaží2 -угШй^щ2Jj jý 11>γ dobiavned .bydebla ../uJanovti·•výše. p^i^pbrjjflůí^íi EQi jp. qmošvAí .>RfppJvvfti.il j ;i νβ)ρ® Mř potilivě, ípípfi-vefipeijěŘRůž síuíwy?( .aníoekin jP,Pále, j-Di^lkud .spiitkíh-EA lUžvacíbo ,MW01 tQjtvypáíkgSBU, MS в!ЙМ®йй9^ Mqt 8$ШйеВ—))С 1 t^lkupin y?f Híi jpž/rVro аетЮЙЙМ tabulky.!,B^Q4^ul:j^ig..rj:ý.lK^fJíCtítl«(Eét®'«Jítí příklíh· důtujswiblWP íikwWji „dhlptlHiih^Uí nííýiii.(<WMWi|> ýhιd^ΐ!pJ'í^йQϊnic:ítý^и.r.Ч:ž{tΦ^ijd pínaríýíj .βΑΙοι-Ιώ í ι<?ίρ»ϊίγ,. ШоШ i 8. k.EWMHÝ) aM.Qrii^.íftqsfQgitgvftlQlp^io^fofoBflfiSilĎííiRft^y^T гцй( уапад|1Ш;; le^lPFďdbPpíiijQiwiič Π^t^Ilí^í^E^á^tý^^,,rμ^ЙlQriftLj]%^^¢ižaíýíýíLfl!^j)φ(^W^f
..rťylsoýftííbáč^ilwy.fJa^oBí^Q^ft^í^vpt r^c^i^vftiypvtf^^ĚpJ)4)Vft^tf4g-rp^fti5^..jíftft^M. p^UŽíWhleQicidiittáWWW-H-Pri .tilaoiv^EIo-n;<^WpiilSvvŽŽftofflgflH JVtáWBálР.ЗУЛЙР piTQduMW > i v ll ) tocc^c a, fe ¢00¾ ι p A j)-|®ifíWl jí jaiífPnrfftgfií, ^ΗΡΜΙΗΜΜάΦηθ-^ϊο d,ěgi!,; sQuvižžWŘtVjRf sjí.ifh ňů;,. i př iňeatžji ff·,.^^!^0!#) --g íJtfphtQ щаШ nich stupňů .jgia-g^'^Í^Ž^BéoojftOk'i^ftR/’tM^^flíí\fft přítomnosti,, x.n<ť^b^ír и <.[пйй&йРЯйОД:ЙЬ rgogEpOstěďla. i v. .swspwzi jiftQQnpp ^ÁttýRUptíeWn tmýálůírPíP^pí iMÝíiffl. Ošé&dita lového mlýna. í;-m
Při reakci uvedeného pevného produktu |I| sEDaEAw důležitým specifickým znakem tohoto vynálezu ^riftc p jeden. nebo obr “Ί_ a alespoň po· TecGJom sKA ve dvou nebo· více oddělených rid titantcítyti
EA. _ dení. pokud se týká pořadí reakčních stupňů. existu · í následující způsoby:
lat reagovat buď a a alespoň po· jednom ED dávkách la ještě použít chloI titanicitýýi jako ale^jpgň jeden uvedený .. Pro· konkrétní a reprezentativní prove:lh odan oniu.la menx <-Я κ |С πιό·ο1;^1 θν| f · JiTekS<p:ptfpfiíhE М)Ш:&)ЬИ JvdhSP ěft EAi n a. jpQ<í^яn^WP^eeí^fgtflnЙhflt^|g|Eift|Уfe jg&pyijRgEftdytfpJ %jí^í^:^(otcpff’^:k^!8i^:3i tňsns í ·;)· fřůal^<aěh^ifi^y^n^ft^oiJW<WetRbÍl4i tí?íi EAu a ,p:pt;opi.<eí$p.m' zístkljáP<Pha<fBfePfMUinEjf # EAír.i (;Ti C lz,p uHí! η !1 .i i .iq tj J ;· v / o > ',· oi , uni qí.i:«?. '··· z . í;3;) ;.)r^.^l^^Qe|JPfývnhR'íyí^lΐiЗdukriPчáJ}í Svítíc a řiEA^ii . p^Jt^t^Qm^ír^^dfěé^l^.xgí^íStfů^éib.jiQJ iHl—pl s ED; a EAjiJ-TjQlijlí πηνιιχί'π v oludolorn v on <4J .FipqevPpv^í^d^pnbiu©ieYii;i4i?QK-P№j4w¥u (<d'ic; s'i E:Pi. žVíSAír -jrT| j )¾] j-ia -..ypjgttýJivP pEftkcp < .
kAriéhQi waWáiáVibcSPfcWi· veoE 7n i □tr^yani
S-IvCSR W opgyjpélipn . * jýfi-l ďřmčto
a. i .potQmjHafecái ?W.i)&to fd erJKp feiPte. anEÁiíIfiíUd ívriiо · .nsxoiíeyloqlý.díomib fmizí .je-hrek.kCf 10Qvnt!i9· W Jpb(Jjipife]§0jafti diít&ulfe dft^ŠЫClадl^<^ι--ιZf^jiftSÁhí^£^^«a1tfí^ά¢Mгtf^У^(^řR^Ilf:йh bQOdyAhRPIi.íftiBCoí^řCib bGfIrjqsr.i ,ΓιΐΌ/Όίη!
7| mtJpenftfti—fo^WVJOM fcWdPte
а.лИе»хй<ю1о§ p^RŘjiAt^řiŠÁlAcft Spi aoH^f’Paýpe;?43sauábQ · )йг1,%Ч1СЯ Etyi Oři
EAzísjPWlkib oq yíyd ynsxoíteyloq oJ/J yc)>
-oq ydv pcleíEiqbx Šibni 9[ β ixVl onífiqnď v *
-olQlih ЧЙА^ЙвРЙМП^РреД&йн^М! i.WI.ilmgríSQEiS pptco91ydJWÍvá§$)iA-í $&£bbe№&№H&tP rJ^ifr tffiUMMíftSijEA,í^E-l^q 6 biíWOohui iorfiirise rgakfte ЛОЙЙ едийрпм яр?|1доь cftís VWW -š χ EAi abftlš^t)jfi^ftcciqviaj^<^>ifift -s ММЦмп v ijveJIoIirlLi vгiJi!ibloíг síýovboq v^ibyii . . · (Vý^gWiíRŠDSW K^e^«^l^gÍ?l^W^I^ťí1WdiWr^fTl ŮPí W9ífяfβtly|r|<^^^)&q gigdWWa6 СС ШЙМ® FlifWli&ŘP ;)^CWfeflflЙ¾eBBžfer.Йtfi Wůa y^aífWěifHší» dWEwn.r.O0> plikuje a nezlepšuje - uyf dqpÉ)μэоPeaý(ШFeí1liiУ1 JJfoEp |nS$qse týká buď reakce tohoto· PSíH.
Ш á íí J(O еЛЖВ Dj fl rĚ k&nPW/fiffla feí> ífi( $Á rP.Á í fit afhlíl í QftP i iWi?§$ to V jdqnjpěp^ y f ftg oWdWř/Aíj gpzpoy1(9™ pffPŘíyABÁi όΥί)?!?'? θίΜ% í11?ЙВ taHzy^pá^M^aiiSR^Mďtě^lq^qial^b^íli^r tjRk^Á^'SŮlRvqů^l^ýyJÍ|г^Jйf^i^¥ík|tfг^)|lícy^^Ц^PtíilJΊŮ)t/l ehd npeíM π Mfiw itfpM^oíftrPíBft П|5(1{Й9П tO‘tA„ i tf^WHk), )$ilL4<^Př|í$y; ладй k<W í¥MB taSWrxXe^fPthMfflSrP# vřPpITitVoř?[gp^]i'i^S^£^iCpHftp^f^f MŮWWcy, $ар$,7 O^adpig.rh^)W.raAa)ЦlhAWí^PWμřPl·výcWeň eЯнP^itfQj|RRадwiftiF5ШPt.№йδε tft .ладягРип wti Př íWrWz^{^-$tdso'i it>ř^^O.u!í o;-: ioiuoi rtomožlf;m doíž -ofyk^jSftqW lÁWfi^tyídEDoM ЧрЙЙНЙЬ biPíVp Š WžurdftP?>?í$'?·
Žij? - )O0W
WRIIk AP% « □ Whďišlli^ČhSqPg&dy^^W l(S?l ι.ιο:ί.)6'ί;Γ'χ· něbšvu obírá /toíj!] ůvoit?Í9lo -даМЙш?е'еЭД rBííW^s Y:
závislosti va každém real^ft^iff^-d^l^i^wJi ASft cwxftp^4WteflWvvvfCffiv&í2a®ž 2QP ^qgiэгwzf)?§JSfirояEfм))W/řg fí&$^*aš oOftjg&Yial W 11Э?/?^|1;аШ^?РЙЙЙ% P^^-$5jé4 ^.(.fpigutu^řjšziilfQ íSOI^ďr. sB?P,^ti1řAe5 ^ι$Ρ9'/Ρϋ$4ΡίΥχβ1ΡιΡΑ£θγΚν1&ΥίΙβ dĚqvJft^lад^ŘPi^ÍJi^ΐiϊ)lýt^^-·mď]voirlt .vtimteol .vlil Po · skončení reakce se zíisllftgd.niftdjífté еиШ í ž^^^ftWLrWWRag^nýjEti^j^cdio E$u ^P№Grqe^Rjmo§W?neWiq tfSMi ůRbfhfja·Ifítp!ps,ťúгдс^^Уа1уцr(Qfll0 ftrrJiířn dSW ifóPAPÍ íWWRí ,.-8^1(^.1^^ a^i s¾tR(^(^j^liSlI^^f^\Ý^ι q^^fJft^mq°^ιfePЙIlČrrfjtq· Двп ρpA[^^íed^JíY^^^™^s?|J^ltfíP^W^ŘС^iAвva,ft»^θ š-.Ýy.vtfOřWflMíSíAlMaib .radle /RrIe.í^A¾Q^wřяq^,йgdSy^^BtV)^ítУftι^oiйft)^lЯiWqvgctjift^rtiíeišíiďfftífřliS.siM^^i^g^i ofesfeifiR^c^i^g^Mb ní^^^1^BíP^i^Mt¾A’Wff^Г?Ť)O^V^í^s^ífβ^^^ií)β ?&((<$% Jíff^fffiWIxíŤíqiv .yratee t^l^i^ÍMi®o^^B<WfívodA«qvM i^/rfVí gjjýc>Vtf&Wn?&bv diii>^a4žfe^pq^7^a5qéBk’ífifiPl4^n&s%v^5ítW9ih .ěW^ís^yíc^WtíWflPHt ěWE^dP^n tq^.jh^^je-rAj^Vg^^ďlPtóPW τ^ΑΓ^η Vp¾a£я]qeaYý$í)íшŮoiAмЯ)gql^ARJyβfJWЯAlQ;rřϊэ . <VQ8gnlMVUtM#itfW (W “WSMiHi ttv lQ)tfi{eaM^)ftřlY^iÝ5ftíiÍÍP'P^pftti!M^Y»xY'?^í^SMp¥il9-£ -Oží .evoenm γπϋοκγζ! *imiE9lyíIi nй^iJlvS^ад^f^η^)t)lад-i-ťř^iβ^b^·Oqoιq tevOSina yniive
-eelyHíerv .ovoonoHe yvileevd 'leieoiyriíe .ěv упШегуЯ 'udeelyflk-) .evoiílBn угШегуЯ Ί91 ve kterém
R a R‘ značí jednotlivě uhlovodíkové zbytky, například alkylskupinu, arylskupiny, alkarylskupiny, cykloalkylskupiny atd., nebo· alkoxyskupiny,
X značí atom halogenu, například chloru, bromu a jódu a n a n‘ značí jednotlivě libovolné číslo, vyhovující podmínce, že 0 < n + n‘ · 3.
Pokud se týká konkrétních příkladů, lze jmenovat trialkylhliníky, například trimethylhliník, triethylhliník, tri-n-propylhliník, tri-n-butylhliník, triisobutyihliník, tri-n-hexylhliník, triisohexylhliník, tri-2-methylpentylhliník, trl-n-oktylhliník, tri-n-decylhliník atd., monohalogenidy diethylhliníku, například monochlorid diethylhliníku, monochlorid di-n-propylhliníku, monochlorid diisobutylhliníku, monofluorid diethylhliníku, monobromid diethylhliníku, monojodid diethylhliníku atd., hydridy alkylhliníku, například hydrid diethylhliníku, halogenidy alkylhliníku, například seskvichlorid methylhliníku, seskvichlorid ethylhliníku, dichlorid ethylhliníku, isobutylhliník atd., kromě toho lze použít rovněž alkoxyalkylhlíníky, například monoethoxydiethylhliník, diethoxymo.noethylhliník atd.
Poměr množství takového organohliníku, který má být kombinován s pevným produktem (II), je v rozmezí 50 až 5000 g organohlinité sloučeniny, vztaženo· na 100 pevného produktu (II), a pouhým vzájemným smícháním lze získat katalyzátor s aktivitou vhodnou pro. polymeraci a-olefinů, použitelný stejně jako u případů Ziegle-r-Nattova katalyzátoru.
Polymerační reakci lze provádět v uhlovodíkovém rozpouštědle, například n-hexanu, n-heptanu, n-oktanu, benzenu, toluenu apod., a kromě toho· je rovněž možné provádět reakci bez použití jakéhokoliv rozpouštědla, avšak ve zkapalněném monomeru a-olefinu, například ve zkapalněném propylenu, zkapalněném 1-butenu apod.
Polymerace se provádí při polymerační teplotě od teploty místnosti [20 °C) až do 200 °C za polymeračního tlaku od atmosférického tlaku (0,1013 MPa) až do 5,0 MPa, obvykle po dobu 5 minut až 10 hodin. Při polymeraci lze přidávat potřebné množství vodíku za účelem kontroly molekulové hmotnosti jako při obvyklém způsobu polymerace.
Pokud se týká α-olefinů používaných v tomto· vynálezu, jsou pro· ilustraci uvedeny monoolefiny s rovným řetězcem, například ethylen, propylen, 1-buten, 1-hexen, 1-o-kten, 1-decen atd., monoolefiny s větveným řetězcem, například 4-methyl-l-pe.nten, 2-methyl-l-penten, 3-methyM-buten atd., diolefiny, například butadien, isopren, chloropren, styren atd. Způsobem podle vynálezu je možné provádět nejen homopolymeraci těchto α-olefinů, avšak rovněž i kopolymeraci vzájemnou kombinací různých α-olefinů, například propylenu s ethylenem, 1-betenu s ethylenem, propylenu s 1-butenem atd.
První účinek dosažený způsobem polymerace podle vynálezu spočívá v tom, že se získávají vysoce krystalické polymery «-olefinů. Například podle výše uvedených vynálezů autorů tohoto· vynálezu byl obsah krystalického polypropylenu nerozpustného v n-hept.anu 75 až 96 %, zatímco· podle tohoto vynálezu se zvýšil asi na 92 až 97 %.
Druhý účinek tohoto vynálezu spočívá v tom, že je zejména zlepšena forma polymerů propylenu. Podle výše uvedených metod ve vynálezech vytvořených autory tohoto vynálezu částice polymerů ethylenu měly dobrou formu a jejich · sypná měrná hmotnost (BD) činila až 0,45, avšak částice polymerů propylenu měly špatnou formu a jejich BD bylo· jenom 0,08 až 0,18 a částice nebyly ještě jednotné. V případě tohoto vynálezu BD polymerů propylenu bylo· až 0,35 a rovněž byl zlepšen tvar částic téměř na kulovitou formu.
Třetí účinek tohoto vynálezu spočívá v tom, že výtěžek polymerů α-olefinů, vztažený na pevný produkt (II), je dostatečně vysoký a zejména v případě pclvmerace propylenu za obvyklých polymeračních podmínek činí až 5 x 103 ~ 2 x 10· g (polymer)/g (pevný produkt (II), a to i tehdy, když se vypustí odstraňování katalyzátoru zůstávajícího v získaném polymeru, tj. zbavování popele, polymery nejsou zbarveny a nebyl pozorován rovněž žádný nepříznivý vliv, například degradace fyzikálních vlastností polymerů, rezavění formy při tvarování polymerů atd.
Čtvrtý účinek tohoto vynálezu spočívá v tom, že se velice účinně využívá přechodných kovů a v případě obvyklé polymerace propylenu výtěžek polymeru dosahuje až 1 x 10'1 ~ 5 x 106 g (polymer)/g (atom přechodného kovu).
Tento vynález bude dále podrobněji ilustrován v příkladech provedení.
Příklady provedení
Příklad 1
1) Příprava pevných produktů (I) a (II) g bezvodého· chloridu hlinitého a 58 gramů hydroxidu horečnatého se uvádí do reakce společným mletím na vibračním mlýně při teplotě 180· °C po· dobu 10 hodin, a reakce probíhá za vývoje plynného chlorovodíku. Po· skončeném zahřívání byl získaný reakční produkt ochlazen proudem dusíku a získán pevný produkt (I).
100 g tohoto pevného produktu (I) a 20 gramů chloridu titaničitého jako EA bylo dáno do · vibračního1 mlýna a uvedeno do reakce za společného· mletí při teplotě 120 stupňů Celsia po dobu 5 hodin, potom byl nezreagovaný chlorid titaničitý odstraněn za sníženého tlaku, dále následovalo ochlazení získaného produktu.
Dále bylo· přidáno· 12,0 g komplexu chloridu titaničitého s kyselinou benzoovou jako' ED (molární poměr — 1 : 1, termín „molární poměr“ bude dále vynecháván), a reakce byla prováděna, mletím pomocí vibračního mlýna při teplotě 40 °C po· dobu 120 hodin, za získání pevného produktu (II). Obsah atomu titanu v 1 g pevného produktu (II) byl 19,5 mg.
2) Příprava polymeru polypropylenu
Do nerezového· ocelového reaktoru obsahu 1,5 litru, vymytého- dusíkem, byl umístěn litr n-hexanu, 480 mg triisobutylhliníku a 12 mg pevného produktu (II) získaného podle výše uvedeného odstavce 1) · a propylen byl polymerován se 75 ml vodíku za parciálního tlaku propylenu 1,28 MPa, při teplotě 60 °C poi dobu 5 hodin. Po skončené polymeraci bylo odstraněno rozpouštědlo odpařením, aby se získal polymer. Pět gramů tohoto polymeru bylo podrobeno extrakci 50 ml n-heptanu pomocí Soxhletova extraktoru při teplotě varu n-heptanu (98 °C). · Získaný produkt rozpustný v n-heptanu byl převeden v ataktický polypropylen a zbytek byl převeden v isotaktický polypropylen. Isotaktický index byl vyjádřen následujícím způsobem:
Isotaktický index = množství isotaktického polymeru__ celkové množství polymeru x 100
Získaný polymer měl BD 0,35 a měl mnohem lepší formu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce · 1 společně s výsledky z dalších příkladů.
Příklad · 2
Do kulového- mlýna objemu 785 ml a průměru · 100 mm (vyrobeného· ze SUS 304), obsahujícího 80 nerezových ocelových kuliček o průměru 10 mm, bylo· dáno 20 g pevného produktu · (I) získaného v příkladu 1, 3 g chloridu křemičitého jako EAt a 4,0 g ethylesteru kyseliny skořicové jako ED a reakce byla prováděna dále během mletí při teplotě 40 °C po· dobu 75 hodin. Po skončení reakce byly · nezreagované materiály odstraněny za sníženého tlaku a potom bylo· přidáno 80 g chloridu titaničitého jako- EA2 a · reakce byla prováděna dále během mletí při teplotě 80 °Č po· dobu 40 hodin. Po skončení reakce byl reakční produkt oddělen filtrací v suchém boxu vypláchnutém dusíkem, následoval trojnásobné promytí n-hexanem v dávkách po· 150 ml a potom sušení, aby se získal pevný produkt (II).
S použitím tohoto pevného produktu (II), polypropylen byl polymerován jako· v příkladu 1. Výsledky jsou uvedeny v tabulce
1.
Příklad 3
Komplex získaný reakcí 3 g chloridu hlinitého s 1,7 g dimethylpolysiloxanu jako EDj za míchání byl dán · do kulového mlýna a. dále bylo přidáno 20 g pevného produktu (I), stejného jako· v příkladu 1, a reakce byla prováděna a během mletí při teplotě 30 °C po· dobu 48 hodin. Potom bylo· přidáno 8 g komplexu chloridu titaničitéhl jako EA2 s tetrahydrofuranem jako ED2 (1 : 2), a reakce byla prováděna během mletí při teplotě 50 °C po- dobu 60 hodin, aby se zís kal pevný produkt (II). Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.
Příkladů · g bezvodého· chloridu hlinitého· a 30 gramů kysličníku horečnatého bylo uváděno společně do reakce během mletí v kulovém mlýně při teplotě 120 °C po dobu 48 hodin, aby se získal pevný produkt (I).
g tohoto pevného produktu (I) a . 5 . g komplexu chloridu titaničitého jako EA s ethylesterem kyseliny · fenyloctové jako ED (1 : 1) bylo uváděno společně do reakce během mletí ve vibračním mlýně při teplotě místnosti (20 °C) po dobu 30 minut. Získaný produkt byl suspendován v roztoku 180 g chloridu titaničitého v 50 ml · n-heptanu a reakce byla prováděna při teplotě 100 cq po dobu 4 hodin. Po skončení reakce byl reakční produkt oddělen filtrací v· suchém boxu, následovanou trojnásobným promytím po· 150 ml · n-hexanu a potom sušením a získán pevný produkt (II).
S použitím pevného produktu (II) byl polypropylen polymerován jako· v příkladu 1. Výsledky jsou uvedeny v příkladu 1.
P ř í k 1 a d 5 g materiálu získaného zahříváním 60 gramů chloridu hlinitého (bezvodého·) a 20 gramů hydrotalcitu [MgtAl2(OH)16CO3 . . 4Η·20] při teplotě 100 °C po· dobu 2 hodin bylo· mleto· a uváděno v reakci pomocí vibračního· mlýnu při teplotě 250 °C po- dobu 1 hodiny, aby se získal pevný produkt (I).
ml methylhydrogenpolysiloxanu jako EDi a 50 g výše uvedeného pevného; produktu (I) bylo přidáno do 200 ml n-hexanu a uváděno· v reakci při teplotě 40 °C po· dobu 1 hodiny, následovala izolace fitrací, promytím n-hexanem a sušením. Dvacet g tohoto suchého pevného produktu, 3 g methylesteru kyseliny toluylové jako ED2 a 6 g chloridu titaničitého jako EA bylo- dáno do kulového mlýna a mleto a ponechánoreagovat při teplotě 80 °C po dobu 20 hodin, a nezreagované materiály byly potom odstraněny za sníženého tlaku při teplotě 80 °C po· dobu 2 · hodin za vzniku pevného produktu (I).
S použitím tohoto pevného produktu (II), polypropylen byl polymerován jako v příkladu 1. Výsledky jsou uvedeny v tabulce
I.
Příklad 6 g chloridu železitého (bezvodého) a 70 g kysličníku hořečnatohlinitého (MgAlyO.) bylo uváděno v reakci ve vibračním mlýně při teplotě 320 cc po dobu 5 hodin, aby se získal pevný produkt (I).
K suspenzi 20 g tohoto pevného produktu (I) ve 180 ml toluenu bylo přidáno- 10 g ethanolu jako EDt a reakce byla prováděna při teplotě 30 °C po dobu jedné hodiny. Potom bylo- přidáno- 150 ml toluenu a děkantáce byla opakována dvakrát, aby bylo získáno celkové množství 180 ml. Jako- ,ED2 bylo- přidáno· 8 g benzofenonu a reakce byla prováděna při teplotě 60 cc po dobu 30 minut, následovala dekantace, přidání 150 mililitrů toluenu, dekantace a získání celkového množství 60 ml. Potom bylo- přidáno 100 ml chloridu titaničitého jako EA a 20 ml n-butyletheru. jako- El'h a reakce byla prováděna při teplotě 130 CC po doku jedné hodiny, následovala izolace pomocí filtrace, promytí n-hexanem a vysušení, aby se získal pevný produkt (II).
S použitím tohoto pevného produktu (II), propylen byl polymerován jako v příkladu 1. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.
Příklad 7 g chloridu hlinitého (bezvodého) a 65 gramů chloridu horečnatého- (hexahydrátu) (MgCl2 · 6 H>) bylo uváděno v reakci společně - za mletí ve vibračním mlýně při teplotě 80 °C po dobu 20 hodin, aby se získal pevný produkt (I).
Ke 20 g tohoto pevného· produktu (I) byly přidány 3 g n-butyletheru (EDJ a. reakce byla prováděna ve vibračním mlýně při teplotě 40 °C po- dobu 30 minut a potem byly přidány 2 g kyseliny benzoové (ED2) k další reakci ve vibračním mlýně při teplotě 60 CC, po dobu 30 minut. Získaný reakční produkt byl suspendován do- tekuté směsi 120 g chloridu titaničitého a 30 ml n-hexanu a reakce byla prováděna při teplotě 75 stupňů Celsia po dobu 3 hodin. Po- dokončení reakce byly nezreagované materiály oddestilovány za sníženého tlaku, aby se získal pevný produkt (II).
S použitím tohoto pevného produktu (II) propylen byl polymerován jako- v příkladu 1. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.
Srovnávací příklad 1
Příklad 1 byl opakován s tím rozdílem, že pevný produkt (I) byl uváděn do reakce s chloridem titaničitým ne ve dvou oddělených dávkách jako v příkladu 1, ale najednou.
100 g pevného produktu (I) získaného- v příkladu 1, 20 g chloridu titaničitého- a 12 gramů komplexu chloridu titaničitého s ethylesterem kyseliny benzoové (1 : 1), bylo spolu smícháno a mleto a uváděno do reakce ve vibračním mlýně při teplotě 120 °C po dobu 5 hodin a dále ponecháno reagovat za mletí při teplotě 40 °C po dobu 120 hodin, následovalo odstranění nezreagovaného chloridu titaničitého za sníženého tlaku, aby se získal pevný produkt (II). S použitím pevného produktu (II) propylen byl polymerován jako v příkladu 1. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1. Jak je vidět z tabulky, kterýkoliv z výtěžků polymeru, isotaktický index a BD byly horší ve srovnání s příkladem 1.
Srovnávací příklad 2
Příklad 6 byl 1 opakován s tím rozdílem, že byl přidán pevný produkt (I) a uváděn v reakci se třemi druhy ED, nikoliv ve třech oddělených dávkách jako v příkladu 6, nýbrž najednou.
K supenzi téhož pevného- produktu (I) získaného v příkladu 6 ve 180 ml toluenu bylo současně přidáno 10 g ethanolu, 8 g benzofenonu, 100 ml chloridu titaničitého a 20 rnl di-n-butyleiheru a reakce byla prováděna při teplotě 30 °C po dobu jedné hodiny, dále při teplotě 60 °C po- dobu 30 minut a potom při 130 °C po dobu jedné hodiny; následovala izolace pomocí filtrace, promytí n-hexaanem a sušení, aby se získal pevný produkt (II).
Propylen byl polymerován jako v přikladu 6 s tím rozdílem, že bylo použito- tohoto pevného produktu (II). Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1. Jak je z tabulky zřejmé, výsledky v tomto případě byly rovněž mnohem horší než v příkladu 6.
Příklad 8
S použitím pevného- produktu (II) získaného podle příkladu 1 byla provedena kopolymerace prepylen-ethylen.
mg tohoto- pevného- produktu (II) získaného podle příkladu 1, 420 mg triethylhliníku a 20 ml vodíku bvlo uvedeno- do polymerační nádoby a polymerace byla prováděna při teplotě 60 C po dobu 4 hodin, přičemž ethylen byl přidáván 8x, v intervalech po 30 minutách, vždy v množství 10 g ethylenu a za parciálního- tlaku propylenu
1,08 MPa. Po reakci byly prováděny stejné operace jako v příkladu 1, aby se získal kopolymer propylen-ethylen. Výtěžek polymeru na 1 g pevného produktu (II) byl 20, 800 g (polymeru) a isotaktický index byl 92,0.
Příklad 9
Kopolymerace propylen-1-buten byla prováděna jako· v příkladu 8, s tím rozdílem, že ethylen byl nahrazen 20 g 1-butenu. Výtěžek polymeru na 1 g pevného produktu (II) byl 20 300 g (polymeru). Isotaktický index byl 91,0.
Příklad 10
S použitím pevného produktu (II) získaného podle příkladu 2 byl polymerován ethylen.
S použitím 8 mg pevného produktu (II) získaného podle příkladu 2 a 480 mg triisobutylhliníku byla prováděna polymerační reakce při teplotě 85 °C po dobu 5 hodin za parciálního tlaku vodíku 0,50 MPa a parciálního tlaku ethylenu 0,50 MPa. Po· skončení reakce byl získán polymer jako v příkladu 1. Výtěžek polymeru bvl 18 800 g (polymer )/g [pevného· produktu (II)].
BD: 0,40,MI:6,5.
Příklad 11
S použitím pevného produktu (II) získaného podle příkladu 3 byl polymerován 1-buten.
S použitím 20 g pevného produktu (II), získaného podle příkladu 3 s 380 mg triethylhllníku, 480 g 1-butenu bylo· kontinuálně přidáváno při teplotě 70 °C po· dobu 4 hodin a potom· byla dále reakce prováděna po dobu 2 hodin. Po· skončení reakce bylo rozpouštědlo oddestilováno a získáno 2,73 gramu polybutenu. Výtěžek polymeru byl 13 650 g (polymer)/g [pevný produkt (II)].
Příklad 12
133 g chloridu hlinitého (bezvodého) a 40 g kysličníku horečnatého bylo mleto v kulovém mlýnu po· dobu 24 hodin a potom· zahříváno při teplotě 120 °C po dobu 2 hodin, následovalo· ochlazení a další mletí po dobu 10 hodin, aby se získal pevný produkt (I)· g tohoto pevného· produktu (I) a reakční produkt získaný předem mícháním a reakcí 12 g ethylesteru kyseliny benzoové (ED) se 4,5 g chloridu křemičitého (EA) při teplotě místnosti (20 °C) bylo mleto· a ponecháno reagovat v kulovém mlýně při teplotě 35 °C po· dobu 48 hodin. 20 g získaného· prášku bylo· suspendováno ve 180 g chloridu titaničitého (EA2) a reakce byla provedena při teplotě 80 °C po· dobu 2 hodin; následovalo· odstranění supernatantní tekutiny dekantací, další přídavek 180 g chloridu titaničitého, reakce pří teplotě 80 stupních Celsia po· dobu 1 hodiny a odstranění supernatantní tekutiny dekantací. Přidání 150 ml n-hexanu a odstranění dekantací bylo dvakrát opakováno, následovala izolace filtrací v suchém boxu a vysušení, aby se získal pevný produkt (II).
S použitím tohoto· pevného produktu (II) byl polymerován propylen jako v příkladu 1. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.
Příklad 13 g pevného· produktu (I) získaného stejným postupem· jako· v příkladu 12 2 g kumylalkoholu (ED.) a 5 g ethylesteru kyseliny benzoové (ED2) bylo mleto· a ponecháno reagovat v kulovém mlýně při teplotě 40 °C po dobu 48 hodin, pak bylo· přidáno 9 g · chloridu křemičitého· (EAJ a dále bylo mleto a reakce byla prováděna po dobu 24 hodin, aby se získal prášek. 20 g tohoto prášku bylo potom suspendováno ve 240 g chloridu titaničitého (EA2) a uváděno do reakce při teplotě 100 °C po dobu 2 1юdin, následovalo odstranění supernatantu dekantací. Bylo· přidáno* 150 ml n-hexanu a odstranění supernatantu bylo opakováno dvakrát, následovala izolace filtrací a. vysušení, aby se získal pevný produkt (II).
S použitím tohoto pevného· produktu (II) propylen byl polymerován jako v příkladu 1. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.
Příklad. 14 g pevného· produktu (I) získaného* stejným způsobem jako v příkladu 12 a 12 g methylesteru kyseliny benzoové (ED) bylo mleto a uváděno* v reakci v kulovém mlýně při teplotě 30 °C po dobu 24 hodin a potom bylo přidáno 15 g chloridu křemičitého (EAjJ, dále byla reakce prováděna po· dobu 48 hodin, aby se získal prášek. Dvacet gramů tohoto prášku bylo suspendováno* ve 350 g chloridu titaničitého (EA2) a reakce byla prováděna při teplotě 80 °C po dobu 2 hodin, následovalo· odstranění supernatantu dekantací, přidání 200 ml tetrachlorethylenu a dekantace. Potom bylo přidáno 200 mililitrů n-hexanu a dekantace byla opakována dvakrát, následovala destilace n-hexanu za sníženého tlaku, aby se získal pevný produkt (II).
S použitím pevného produktu (II) byl propylen polymerován jako v příkladu 1. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.
Příklad 15 g pevného produktu (I) získaného stejným způsobem jako v příkladu 12 a 16 g isopropylesteru kyseliny benzoové (ED) bylo mleto a uváděno do· reakce v kulovém mlýně při teplotě 45 °C po· dobu 48 hodin.
Dvacet g získaného prášku bylo suspendováno ve 190 g chloridu titaničitého (EA) a reakce byla potom prováděna při teplotě 70 °C po- dobu 4 hodin, následovala izolace filtrací, aby se oddělila a odstranila reakční tekutina. Získaná pevná látka byla znovu suspendována ve 220 g chloridu titaničitého a. reakce byla potom prováděna při teplotě 90 °C po dobu jedné hodiny, následovalo odstranění reakční tekutiny dekantací. Bylo přidáno- 250 ml n-hexanu a dekantace byla dvakrát opakována, následovalo oddestilování n-hexanu za sníženého tlaku, aby se získal pevný produkt (II).
S použitím tohoto pevného produktu (II), propylen byl polymerován jako v příkladu
1. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.
Příklad 16
Dvanáct g pevného produktu (II) získaného podle příkladu 12 a 480 g triisobutylhliníku bylo suspendováno v 500 g zkapalněného propylenu v nepřítomnosti rozpouštědla a bylo uvedeno 90 ml vodíku. Polymerační reakce byla prováděna při polymerační teplotě 65 CC po dobu 3 hodin za tlaku 2,70 MPa. Po skončení polymerační reakce byl zbylý propylen odstraněn a získáno 158 g polymeru propylenu. Výtěžek polymeru na 1 g pevného produktu (II) byl 12 170 g a výtěžek polymeru na 1 g atomu titanu byl 0,69 x 106 g. Isotaktický index: 92,0, BD polymer u 0,30 a MFR: 4,8.
Příklad 1 Příklad 2 Příklad 3 Příklad 4 Příklad 5 Příklad 6 Příklad 7
Srovnávací příklad 1 Srovnávací příklad 2
Příklad 12
Příklad 13
Příklad 14
Příklad 15
Příklad 16
Tabulka 1
Obsah atomů Výtěžek polymeru g Isotaktic- BD MFR
titanu v pevném produktu (II) (mg/g) v g pevného produktu (II) v g atomů titanu ký index (g/cm3) (2,16 kg) (230 °C)
19,5 20 300 1,04 x 10« 96,0 0,35 7,5
20,5 21 400 1,04 x 10« 96,0 0,33 6,8
35,0 17 300 0,49 x 10G 96,5 0,35 4,9
16,8 17 200 1,02 x 10« 97,0 0,32 4,2
24,5 14 300 0,58 x 10G 96,0 0,30 3,8
22,3 11 300 0,50 x 10G 95,8 0,31 3,4
23,4 12 300 0,53 x 10G 95,2 0,30 4,8
20,2 2 540 0,13 x 106 85,0 0,08 4,1
25,0 1 050 0,04 x 106 75,0 0,06 4,5
19,0 14 500 0,76 x 10G 92,1 0,31 4,9
22,0 16 200 0,74 x 10« 93,0 0,32 4,8
16,0 13 300 0,53 x 10« 93,1 0,30 3,9
18,0 14 100 0,78 x 10« 92,1 0,30 4,1
19,0 13 170 0,69 x 10« 92,0 0,30 4,8
PŘEDMĚT VYNALEZU

Claims (1)

  1. Katalyzátor pro výrobu polymerů «-olefinů polymerizací «-olefinů, zejména polymerů propylenu, sestávající z (a) pevného produktu II připravitelného reakcí chloridu hlinitého nebo železitého s hydroxidem, oxidem nebo uhličitanem hořečnatým, nebo s podvojnou sloučeninou obsahující kteroukoli z těchto sloučenin, nebo s hydrátem horečnaté sloučeniny, za vzniku pevného produktu I, a následnou reakcí tohoto pevného produktu I s alespoň jedním donorem elektronů ze skupiny, za hrnující například estery, a s alespoň jedním akceptorem elektronů ze skupiny zahrnující chlorid titaničitý a křemičitý, za vzniku pevného produktu II, a (b) z organohlinité sloučeniny, vyznačující se tím, že jako pevný produkt II obsahům produkt připravitelný reakcí pevného produktu I s donory elektronů a/nebo s akceptory elektronů ve dvou oddělených dávkách a za použití chloridu titaničitého jako alespoň jednoho akceptoru elektronů.
CS337479A 1978-08-22 1979-05-16 Catalyst for processing of alpha-olefine polymere CS236763B2 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
JP53101960A JPS598363B2 (ja) 1978-08-22 1978-08-22 α−オレフイン重合体を製造する方法

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS236763B2 true CS236763B2 (en) 1985-05-15

Family

ID=14314425

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS337479A CS236763B2 (en) 1978-08-22 1979-05-16 Catalyst for processing of alpha-olefine polymere

Country Status (5)

Country Link
JP (1) JPS598363B2 (cs)
CS (1) CS236763B2 (cs)
DE (1) DE2918089C2 (cs)
FR (1) FR2434178B1 (cs)
GB (1) GB2028843B (cs)

Families Citing this family (4)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPS5534238A (en) * 1978-08-31 1980-03-10 Chisso Corp Preparation of alpha-olefin polymer
JPS56133303A (en) * 1980-03-22 1981-10-19 Chisso Corp Production of alpha-olefin polymer
US4618661A (en) * 1980-05-02 1986-10-21 Phillips Petroleum Company Supported high efficiency polyolefin catalyst component and methods of making and using the same
JPH0490371U (cs) * 1990-09-14 1992-08-06

Family Cites Families (5)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPS5213827B2 (cs) * 1974-05-08 1977-04-16
US3992322A (en) * 1975-04-11 1976-11-16 Universal Oil Products Company Preparation of polymerization catalyst systems
JPS5219790A (en) * 1975-08-08 1977-02-15 Chisso Corp Process for the preparation of ethylene polymer
US4175171A (en) * 1976-08-02 1979-11-20 Mitsui Toatsu Chemicals, Inc. Catalyst for polymerizing α-olefins
JPS5329295A (en) * 1976-08-31 1978-03-18 Chisso Corp Modifying method for ethylene polymerization catalyst component

Also Published As

Publication number Publication date
DE2918089C2 (de) 1984-09-13
FR2434178A1 (fr) 1980-03-21
JPS598363B2 (ja) 1984-02-24
GB2028843A (en) 1980-03-12
JPS5529543A (en) 1980-03-01
GB2028843B (en) 1983-04-27
DE2918089A1 (de) 1980-02-28
FR2434178B1 (fr) 1985-06-28

Similar Documents

Publication Publication Date Title
JPS588686B2 (ja) α↓−オレフイン重合体の製造方法
JP2502624B2 (ja) オレフイン重合用触媒成分
RU2375378C1 (ru) Компонент катализатора для полимеризации этилена, его получение и катализатор, содержащий этот компонент
CS231980B2 (en) Manufacturing process of a catalytic system for production poly-alfa-olefines
JPS6226321B2 (cs)
CN110023351A (zh) 采用内给电子体的组合制得的主催化剂组合物
JPS6352651B2 (cs)
JP2517623B2 (ja) オレフイン重合用触媒成分
CN102030845B (zh) 用于乙烯聚合反应的催化剂组分及其催化剂
US6228791B1 (en) Solid catalyst component and catalyst for olefin polymerization
US4259461A (en) Process for producing propylene-ethylene block copolymers
JPS5825362B2 (ja) α−オレフイン重合体の製造方法
JP2502106B2 (ja) オレフイン重合用触媒成分の製造法
CS236763B2 (en) Catalyst for processing of alpha-olefine polymere
CN112759678B (zh) 一种用于烯烃聚合的催化剂组分及其制备方法和催化剂及烯烃聚合方法
CN107344978B (zh) 用于烯烃聚合的催化剂组分、催化剂体系及其应用
CN102040692A (zh) 高等规聚丁烯-1聚合物及制备方法
JPS6352650B2 (cs)
CN107344976B (zh) 用于烯烃聚合的催化剂组分、催化剂体系及其应用
CN112661882B (zh) 一种环己烯-1,2-二甲酸酯类化合物的应用
CN112661881B (zh) 一种烯烃聚合催化剂组分、催化剂体系及烯烃聚合方法
KR860001170B1 (ko) α-올레핀 중합체의 제조방법
EP0565173A1 (en) Process for preparing polyolefins with broad molecular-weight distribution
CN109679004B (zh) 用于烯烃聚合的催化剂组分及催化剂体系和预聚合催化剂体系及烯烃聚合方法
CN113929799B (zh) 烯烃聚合用催化剂组分、催化剂体系和应用