CS231234B1

CS231234B1 - Způsob přípravy organokřemičitých esterů

Info

Publication number: CS231234B1
Application number: CS843882A
Authority: CS
Inventors: Miroslav Sasin
Original assignee: Miroslav Sasin
Priority date: 1982-11-25
Filing date: 1982-11-25
Publication date: 1984-10-15

Abstract

Způsob přípravy organokřemičitých esterů obecného vzorce kde R. až R. značí alkyl skupinu s 8 až 14 atomy uhlíku a x je 1 až 3» takže se nechá reagovat fenylentrichlorsilan, dian a jednomocné alkoholy, po skončené reakci se sníží obsah chlorovodíku, pak se přidá hydroxid sodný a oddestilují se těkavé podíly. Získané estery lze použít pro přípravu olejů, hydraulických kapalin, plastických maziv, popřípadě jako změkčovadel.

Description

(54) Způsob přípravy organokřemičitých esterů

Způsob přípravy organokřemičitých esterů obecného vzorce ^CA

I⁶⁵

R.O-Si’ I

OR,

CH, ^6^H5

-0-C₆H₄-C-C₆H₄-0-Sí-OR,

CH,

OR, kde R. až R. značí alkyl skupinu s 8 až 14 atomy uhlíku a x je 1 až 3» takže se nechá reagovat fenylentrichlorsilan, dian a jednomocné alkoholy, po skončené reakci se sníží obsah chlorovodíku, pak se přidá hydroxid sodný a oddestilují se těkavé podíly.

Získané estery lze použít pro přípravu olejů, hydraulických kapalin, plastických maziv, popřípadě jako změkčovadel.

43,234

Vynález se týká způsobu přípravy organokřemičitých esterů z fenyltrichlorsilanu, bis p,p-hydroxyfenyl-2,2-propanu (dianu) a jednomocných alkoholů.

Problematika přípravy organokřemičitých sloučenin spadá obecně pod způsoby esterifikace halogensilanů. Podmínky reakcí alkaholů s chlorsilany jsou předmětem řady publikací (Organosilicon compounds, díl I, Academia, Praha 1965, Ladenburg Ber. 6, 376 /1983/. Přehled různých metod ésterifikace halogensilanů je uveden v Chem. Revs. 42.97 (1974).

Pro účely mazací techniky bylo vyzkoušeno mnoho typů olejů, od minerálních, přes estery organických alkoholů s mono- nebo dikarboxylovými kyselinami až po orgenokřemičité sloučeniny. Organokřemičité estery se připravují obvykle s použitím rozpouštědel a akceptorů chlorovodíku.

Jako akceptory bývají většinou používány aminy jako pyridin, anilin, trietylamin apod. Při jejich použití vzniká velké množství voluminosní soli, v důsledku čehož je třeba použít velké množství rozpouštědel, aby se umožnila míchatelnost směsi. Postup je z tohoto důvodu pro průmyslovou praxi nevyhovující. Proto byly hledány nové typy látek a výhodnější postupy jejich přípravy, například uvedené v čs. autorských osvědčeních č. 231 224, 228 443, 231 232 a jinde. Nyní bylo'nelezeno, že pro účely mazací techniky nevyhovují nové organokřemičité estery podle vynálezu, které nebyly dosud v literatuře popsány.

Způsob přípravy organokřemičitých esterů obecného vzorce ?6^H5

R,0 - Si

OR„

CH, ^C6^H4 ^C ^C6^K4

CH,

CA

I⁶⁵

Si I

OR, x

kde Rj až značí alkylskupinu s 8 až 14 atomy uhlíku a x je 1 až 3, spočívá podle vynálezu v tem, že se nechá reagovat fenyltrichlorsilan, dian a jednomocné alkoholy při teplotě 100 až 160 °C, přičemž po skončené reakci se sníží obsah chlorovodíku vytěsněním proudem dusíku, pak se přidá roztok hydroxidu sodného v použitém alkoholu a oddestílují se těkavé podíly. Získané estery mají dostatečně vysoké viskozity a přitom nízkou teplotu tuhnutí. Lze je použít pro přípravu olejů, hydraulických kapalin, plastických maziv, popřípadě jako změkčovadlo.

Níže uvedený příklad ilustruje provedení způsobu podle vynálezu.

Příklad provedení

Claims

Bo 2,5 1 Kellerovy baňky opatřené míchadlem, teploměrem, zpětným chladičem, připouštěcí nádobou, topnou lázní a odvodním potrubím s manometrem bylo předloženo 260 g 2-etylhexanolu a 228 g dianu, zahřáto na ,10 °C a za míchání a udržování teploty na 110 až 120 °C bylo během 1 hodiny připuštěno 422 g fenyltrichlorsilanu a pak ještě 260 g 2-etylhexanolu. Připouštění bylo řízeno podle tlaku unikajícího chlorovodíku. Pak byl ke dnu baňky zaveden trubičkou dusík a za míchání a zahřívání baňky na 120 °C byl proudem dusíku během 30 až 60 minut snížen obsah kyselosti v baňce až do čísla kyselosti 0,45.

Pak bylo přidáno do baňky za míchání vypočtené množství nasyceného roztoku hydroxidu sodného v 2-etylhexanolu. Obsah baňky byl pak připuštěn do destilační vakuové aparatury a těkavé podíly oddestilovány při tlaku 2 600 Pa do teploty varu 255 °C. Po zchladnuti byl destilační zbytek přefiltrován přes papír. Bylo získáno 764 g čirého nažloutlého esteru s číslem kyselosti 0,02 mg KOH/g, n^⁵- 1,4909, teplotou vzplanutí 20, °C, teplotou hoření 235 °C, teplotou tuhnutí -52 °G.

Viskozita při 200 °G byla 1,51 mm².s^-’

150 °C 2,58

100 °C 5,93 nm².s~'

50 °C 25,42 mm².s”’

-20 °C 3 653 w².s~¹

Navlhavost esteru při 80% relativní vlhkostí při 20 °G za 90 h je velmi nízká a to 0,11 % hmot.

Tímto způsobem připravený ester odpovídá dříve uvedenému obecnému vzorci, kde R, až R^ jsou stejné a značí alkyl s 8 atomy uhlíku a x = 1.

pSedmEt vynálezu

Způsob přípravy orgenokřemičitých esterů obecného vzorce

C,H_r I^{6 J} CH, 1 °6^H5 1 R,0 - Si - 1 - 0 - G_rH. - C - 6 4 , c₆h₄ - 0 - Si - - <®₄ or₂ o — sc ^0K3 X

kde fý až R^ značí alkyl skupinu s 8 až 14 atomy uhlíku a x je 1 až 3.

vyznačený tím, že se nechá reagovat fenylentrichlorsilan, dian a jednomocné alkoholy pří teplotě 100 až 160 °C, po skončené reakci se sníží obsah chlorovodíku vytěsněním proudem dusíku, pak se přidá roztok hydroxidu sodného v použitém alkoholu a oddestilují se těkavé podíly.