CS231234B1 - Způsob přípravy organokřemičitých esterů - Google Patents

Abstract

Způsob přípravy organokřemičitých esterů obecného vzorce kde R. až R. značí alkyl skupinu s 8 až 14 atomy uhlíku a x je 1 až 3» takže se nechá reagovat fenylentrichlorsilan, dian a jednomocné alkoholy, po skončené reakci se sníží obsah chlorovodíku, pak se přidá hydroxid sodný a oddestilují se těkavé podíly. Získané estery lze použít pro přípravu olejů, hydraulických kapalin, plastických maziv, popřípadě jako změkčovadel.

Description

(54) Způsob přípravy organokřemičitých esterů

Způsob přípravy organokřemičitých esterů obecného vzorce ^CA

I⁶⁵

R.O-Si’ I

OR,

CH, ^6^H5

-0-C₆H₄-C-C₆H₄-0-Sí-OR,

CH,

OR, kde R. až R. značí alkyl skupinu s 8 až 14 atomy uhlíku a x je 1 až 3» takže se nechá reagovat fenylentrichlorsilan, dian a jednomocné alkoholy, po skončené reakci se sníží obsah chlorovodíku, pak se přidá hydroxid sodný a oddestilují se těkavé podíly.

Získané estery lze použít pro přípravu olejů, hydraulických kapalin, plastických maziv, popřípadě jako změkčovadel.

43,234

Vynález se týká způsobu přípravy organokřemičitých esterů z fenyltrichlorsilanu, bis p,p-hydroxyfenyl-2,2-propanu (dianu) a jednomocných alkoholů.

Problematika přípravy organokřemičitých sloučenin spadá obecně pod způsoby esterifikace halogensilanů. Podmínky reakcí alkaholů s chlorsilany jsou předmětem řady publikací (Organosilicon compounds, díl I, Academia, Praha 1965, Ladenburg Ber. 6, 376 /1983/. Přehled různých metod ésterifikace halogensilanů je uveden v Chem. Revs. 42.97 (1974).

Pro účely mazací techniky bylo vyzkoušeno mnoho typů olejů, od minerálních, přes estery organických alkoholů s mono- nebo dikarboxylovými kyselinami až po orgenokřemičité sloučeniny. Organokřemičité estery se připravují obvykle s použitím rozpouštědel a akceptorů chlorovodíku.

Jako akceptory bývají většinou používány aminy jako pyridin, anilin, trietylamin apod. Při jejich použití vzniká velké množství voluminosní soli, v důsledku čehož je třeba použít velké množství rozpouštědel, aby se umožnila míchatelnost směsi. Postup je z tohoto důvodu pro průmyslovou praxi nevyhovující. Proto byly hledány nové typy látek a výhodnější postupy jejich přípravy, například uvedené v čs. autorských osvědčeních č. 231 224, 228 443, 231 232 a jinde. Nyní bylo'nelezeno, že pro účely mazací techniky nevyhovují nové organokřemičité estery podle vynálezu, které nebyly dosud v literatuře popsány.

Způsob přípravy organokřemičitých esterů obecného vzorce ?6^H5

R,0 - Si

OR„

CH, ^C6^H4 ^{C C}6^K4

CH,

CA

I⁶⁵

Si I

OR, x

kde Rj až značí alkylskupinu s 8 až 14 atomy uhlíku a x je 1 až 3, spočívá podle vynálezu v tem, že se nechá reagovat fenyltrichlorsilan, dian a jednomocné alkoholy při teplotě 100 až 160 °C, přičemž po skončené reakci se sníží obsah chlorovodíku vytěsněním proudem dusíku, pak se přidá roztok hydroxidu sodného v použitém alkoholu a oddestílují se těkavé podíly. Získané estery mají dostatečně vysoké viskozity a přitom nízkou teplotu tuhnutí. Lze je použít pro přípravu olejů, hydraulických kapalin, plastických maziv, popřípadě jako změkčovadlo.

Níže uvedený příklad ilustruje provedení způsobu podle vynálezu.

Příklad provedení

Claims (1)

1. Bo 2,5 1 Kellerovy baňky opatřené míchadlem, teploměrem, zpětným chladičem, připouštěcí nádobou, topnou lázní a odvodním potrubím s manometrem bylo předloženo 260 g 2-etylhexanolu a 228 g dianu, zahřáto na ,10 °C a za míchání a udržování teploty na 110 až 120 °C bylo během 1 hodiny připuštěno 422 g fenyltrichlorsilanu a pak ještě 260 g 2-etylhexanolu. Připouštění bylo řízeno podle tlaku unikajícího chlorovodíku. Pak byl ke dnu baňky zaveden trubičkou dusík a za míchání a zahřívání baňky na 120 °C byl proudem dusíku během 30 až 60 minut snížen obsah kyselosti v baňce až do čísla kyselosti 0,45.

   Pak bylo přidáno do baňky za míchání vypočtené množství nasyceného roztoku hydroxidu sodného v 2-etylhexanolu. Obsah baňky byl pak připuštěn do destilační vakuové aparatury a těkavé podíly oddestilovány při tlaku 2 600 Pa do teploty varu 255 °C. Po zchladnuti byl destilační zbytek přefiltrován přes papír. Bylo získáno 764 g čirého nažloutlého esteru s číslem kyselosti 0,02 mg KOH/g, n^⁵- 1,4909, teplotou vzplanutí 20, °C, teplotou hoření 235 °C, teplotou tuhnutí -52 °G.

   Viskozita při 200 °G byla 1,51 mm².s^-’

   150 °C 2,58

   100 °C 5,93 nm².s~'

   50 °C 25,42 mm².s”’

   -20 °C 3 653 w².s~¹

   Navlhavost esteru při 80% relativní vlhkostí při 20 °G za 90 h je velmi nízká a to 0,11 % hmot.

   Tímto způsobem připravený ester odpovídá dříve uvedenému obecnému vzorci, kde R, až R^ jsou stejné a značí alkyl s 8 atomy uhlíku a x = 1.

   pSedmEt vynálezu

   Způsob přípravy orgenokřemičitých esterů obecného vzorce

   C,H_r I^{6 J} CH, 1 °6^H5 1 R,0 - Si - 1 - 0 - G_rH. - C - 6 4 , c₆h₄ - 0 - Si - - <®₄ or₂ o — sc ^0K3 X

   kde fý až R^ značí alkyl skupinu s 8 až 14 atomy uhlíku a x je 1 až 3.

   vyznačený tím, že se nechá reagovat fenylentrichlorsilan, dian a jednomocné alkoholy pří teplotě 100 až 160 °C, po skončené reakci se sníží obsah chlorovodíku vytěsněním proudem dusíku, pak se přidá roztok hydroxidu sodného v použitém alkoholu a oddestilují se těkavé podíly.