CS229876B1 - Způsob výroby pergamenů - Google Patents

Abstract

Vynález se týká zdokonalené výroby psacích a vazebních pergamenů, zejména pro opravy starých historických vazeb a foliantů. Účelem vynálezu je připravit pergameny, které 3e ani po navlhčení škrobem při vazbách nekroutí a následně netuhnou. Uvedeného účelu se dosahuje podle vynálezu tím, že se holina ovčin, kozin, jehně- tin nebo teletin před plněním bělicí směsi, » které případně obsahuje barevnou příměs, začinuje po dobu jedné a půl až dvou a půl hodiny 0,5 až 1,0% formaldehydem.

Description

(54) Způsob výroby pergamenů

Vynález se týká zdokonalené výroby psacích a vazebních pergamenů, zejména pro opravy starých historických vazeb a foliantů.

Účelem vynálezu je připravit pergameny, které 3e ani po navlhčení škrobem při vazbách nekroutí a následně netuhnou.

Uvedeného účelu se dosahuje podle vynálezu tím, že se holina ovčin, kozin, jehnětin nebo teletin před plněním bělicí směsi, » které případně obsahuje barevnou příměs, začinuje po dobu jedné a půl až dvou a půl hodiny 0,5 až 1,0% formaldehydem.

*

Vynález se zabývá způsoben výroby pergamenů z gletované a vypraná holiny ovčin, kozin a jehnětin, popřípadě teletin, které se plní bělicí směsí, jejíž základ tvoří plavené křída, rostlinné slizy a tuky.

Jak známo, je pergamen zvířecí kůže, usuěené za nízké teploty, které se používalo jako podložky k psaní a pro technické účely, jako jsou například vazby knih. Vyrábí se ponejvíce z ovčin, kozin a jehnětin, méně častěji z oslin, teletin nebo vepřovic. Již v historifckých dobách se pergameny vyráběly převážně tak, že surové kůže byly máčeny e dlouhodobě louženy ve vápenném louhu, načež se jejich rub opracovával na špalku kosou. Po následujícím důkladném vyprání ve vodě byla holina mořena ve slepičím trusu. Potom se prpvádělo nové čištění rubu i líce, holině byla napnuta na dřevěný rám a postupně byla do rUbu 1 líce vtírána plnicí křídová bělicí směs. Líc i rub byl přebruěovén pemzou. Jednalo se o velmi pracnou a dlouhodobou záležitost, které se v moderní době nemůže již nikdo, právě s ohledem na časovou náročnost, věnovat.

Protože však i moderní doba vyžaduje určité, byl ometené množství tohoto materiálu, byla v pozdějších letech vyvinuta výroba pergamenů pro vazební účely a restauraci sterých historických vazeb a foliantů. Při této výrobě se dosahovalo odvodnění surové holiny máčením v acetonových lázních. Pergamen takto vyrobený je sice krásně bílý, avšak při lepení škrobem na knižní desky dochází k jeho částečnému žloutnutí, způsobovanému vlhkostí; 1 po následujícím vysušení zůstával tužší. (Teyssler-Kotyškas Technický slovník naučný, X, str. 42, Borský a Šulc Praha, 1934; Rejman, L.: Slovník cizích slov, SPN Praha, 1966, str. 281).

♦

K odstranění uvedených nedostatků při výrobě pergamenu byl vypracován způsob výroby z gletované a vyprané holiny ovčin, kozin a jehnětin, popřípadě teletin, které se posléze plní bělicí směsí, jejíž základ tvoří plavená křída, rostlinné slizy a tuky, jehož podstata podle vynálezu spočívá v tom, že se holiny před tímto plněním zečiňují po dobu 1,5 až 2,5 hodiny v 0,5 a 1,0% formaldehydu.

Technický účinek podle vynálezu je dán tím, že pergameny takto vyrobené zůstávají i po navlhčení a usušení při knihařském zpracování škrobem v původním bílém zabarvení. Netuhnou a nekroutí se, čímž se prodlužuje životnost vazeb a pergamenových archiválií. Přitom umožňuje barevné úprava bělici lázně provádět proměnné efekty povrchového vzhledu líce pergamenů, zatímco u acetonového způsobu se dosehoval toliko čistý, bílý efekt. Nepodstatným není ani zvětšení ploěnosti pergamenů, zhruba o 4 až 6 procent a určité zkulturnění výrobního prostředí, neboí práce v prostředí acetonových výparů není právě nejpříjemnější.

Pro způsob podle vynálezu je typické, že je možno v zásadních a rozhodujících operacích celou přípravu pergamenů provádět v koželužském sudu. To platí nejen pro začlňování holiny formaldehydem, ele rovněž pro plnění bělicí směsí. Při začlňování se použije 0,5 až 1,0 hmotnostní procento formaldehydu, vztaženo na holinovou hmotnost. Holina v průběhu jeden a půlhodinového až dvě a půlhodinového působení lázně vyjme všechen obsah formaldehydu.

Pergameny, které byly v holinovém stavu začiňovény způsobem podle vynálezu formaldehydem, je možno při plnění bělicí směsí připravovat jak v čistě bílém stavu, tak také v zažloutlém nebo zahnědlém stavu, který je typický pro patinu pergamenů několik staletí starých. Tohoto stavu se při způsobu podle vynálezu dosahuje přídavkem některých barvicích látek do bělicí směsi.

Způsob podle vynálezu bude v dalším popisu osvětlen dvěma příklady provedení, z nichž první se týká výroby čistě bílého pergamenu a druhý pak pergamenu s tak zvanou antik úpravou.

Přikladl kusů teletin se rozmočí a vymízdří, načež se odchlupí, vylouži ve vápenném roztoku a znovu omízdři. Zvážené holina, takto připravené, má hmotnost 60 kg. V dalším průběhu se holina odvópňuje a moří v roztoku pankreatlckého enzymu na hodnotu pH 8. Následuje gletování na koželužském Špalku tupou kosou, aby došlo k odstranění pigmentáže a tuku z lícové strany holiny, načež se holina pere e vkládé do koželužského sudu, v němž se nachází voda s přídavkem 420 g formaldehydu. V tomto sudu se holina točí po dobu 2 a půl hodiny, v průběhu kteréžto doby vyjme z lázně veškerý formaldehyd.

Po začinění se holina vyhodí ze sudu ne kozu, nechá 16 hodin odležet, nečež se vypere, vyždímá a plni bělicí směsí, které obsahuje denaturovaný líh, plavenou křídu, glycerin, esterifikovaný kaliferní tuk a vodu, dále pak roztok rozvařeného lněného semene. Celkové množství bělicí směsi činí 26,5 hmotnostního procenta, vztaženo na vyždímanou Ijmotnost začiněné suroviny. Plnění se provádí v koželužském sudu po dobu 1 hodiny.

Potom se naplněný pergamen napíná na dřevěné rámy, na nichž se ponechá až do vysušení. Po vysušení se jednotlivé kusy pergamenu ořežou, vybrousí po obou stranách na koželužské brusce, okartáčují a vyžehlí ze teploty 50 °C při tlaku 20 kPe.

Příklad 2 kg ovčin bylo zpracováno analogickým postupem jako teletiny v příkladu 1, ovšem s tím rozdílem, že pro začinění bylo použito 1 hmotnostní procento formaldehydu ve vztahu na holinovou hmotnost ovčin, přičemž do plnicí směsi bylo přidáno šedé anilinové barvivo. Tím bylo u výsledného pergamenu dosaženo patiny, jako by se jednalo o pergamen několik století starý.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Způsob výroby pergamenů z gletované a vyprané holiny ovčin, kozin a jehnětin, popřípadě teletin, které se posléze plní bělící směsí, jejíž základ tvoří plavené křída, rostlinné slizy a tuky, vyznačující se tím, že se holiny před tímto plněním začiňují po dobu 1,5 až 2,5 hodiny v 0,5 až 1,0% formaldehydu.