CS227674B2 - Device for forced feed of thread to knitting mechanism - Google Patents

Description

Vynález se týká zařízení pro nucené pot^iáví^inl nití k pletacímu ústrojí pletacího stroje.

Myšlenka nuceiiéno podávání nřti k pletacímu stroji byla poprvé realizována v praxi asi před dvaceti lety. T^j^ito způsob přívodu niti byl využíván s úspěchem na pletacích strojích vyirásujících metrážní zboží. Před zavedením nuceného podávání byla nit odtahována z cívky jehlou pletacího stroje, touto jehlou také délkově odměřována a nakonec z ní byle vytvářena smyčka o. očko. Tato praxe měla za následek značné variace v napětí niti a v délkách řádků, což mělo negativní vliv na jakost vyráběného zboží. Poožití nuceného podávání niti zaručilo, že nit byla přiváděné k jehle v náležité délce a při optimálním napětí, takže jehle byla ponechána jen funkce tvorby smyčky e očka. Tím, že v každém Místě podáváni je zajištěna ttejroměrná dodávka určité délky niti k místu pletení, umooňuje nucené podávání plynulou výr-.bu hadic·/vého úpletu s očky nekcoísajícího tvaru a velikosti.

Nicméně pokusy aplikovat nucené podávání například ne strojích pro výrobu ponožek, podkolenek, plně tvarovaného nebo ujímaného ztoží, plošných s proužkových úpletů, zatím selhaly, Je známo například ponžtí okrouhlého pletacího stroje pro výrobu punčochového sortimentu, avšak v důsledku pooíží s uržením konstantního napětí niti, a tím, že dodávka niti kolísá od jednoho řádku k druhému, je velikost ponožek vycházzjících z jednoho a téhož stroje pokaždé jiná, i když stroj byl seřízen zkušerým mechanikem. Tento problém nabývá na závažneti, je-li pro výrobu ponožek stejného · čísla určená celá řada .strojů.

V praxi to potom znamená, že nominálně shodné ponožky vyráběné na jednom nebo na různých strojích vykazují délky lýtkové a/nebo chodidlové části lišící se navzájem o 25 mm, i více. Nuceného podávání bylo použito ve snaze o^s^“t tento problém, avšak změna v délce při pletení ponožky, a to zejména při vratném pletení při přechodu například mezi lýtkovou a - \ patní - částí, vyžaduje jisté mooifikace nuceného podávtaí, jmenooité ve zmíněných přechodových pafctiích.

Dosavadní snahy o provádění změny v nuceném podávián! spočívaly v některých případech na změně v napětí niti, založená na vyvolání mechanického, popřípadě elektromechanického pohybu, kterým- se dLt přivádí do nuceného podávání a z něho vyřazuje, čímž se změna v nuceném podávání synchronizuje se změnou stavu běžící niti. Tak například při pletení ponožky připadá fáze pohybu z nuceného podávání při hotovení lýtkové části do nuceného podávání ' při - výrobě patní čáalti přesně do fáze změny ve stavu stroje a niti v bodě - přechodu z jedné Části do druhé. Takováto synchronizační akce je však necitlivá vůči stavu běžící niti a protože se obvykle děje v průběhu změn prováděných obsluhovatelní stroje, doc]^i^:^:í při ní často -k přetrhům niti.

Byla také navržena zařízení, která na rozdíl od ústrojí řízených na základě napětí niti jsou řízena externím časovacím zařízením a která také synchronizují změnu v nasazení nuceného podávání se změnou ve - stavu běž jící niti, čímž v důsledku své meetenické funkce nežádoucí napětí způsobuje! nakonec přetrh.

Jedno z podobných dříve navržených zařízení pro nucené podávání zahrnuje otočně hnané kolo a volně otočné kolo, přičemž nit opásává část obvodu tohoto volně otočného kola. Při nepřítomnoti nuceného podávání pohání nit volně otočné kolo - pokud je to možné - přičemž dochází k jiséému prokluzu v důsledku setrvačnosti kola, která roste nabalováním nečistot a textilních odletků kolem jeho Hošících částí. Pro nasazení nuceného podávání je nutno uvést volně otočné kolo nebo váleček do - styku s poháněným, čímž dochází k sevření niti mezi oběma koly,takže nastane nucené podávání. Protože se však volně otočné kolo otáčí nižší obvodovou rychlostí než kolo hnané, a to z důvodů právě popsaných, jeho styk s hnaným kolem vyvolá náhlý vzrůst rychlosti, což se projeví často - zvýšeným napětím niti, ale i přetrhem. Mimoto muuí být nit udržována pod přísuuniýfa napětím při svém opásání kolem volně otočného kola, aby mohla tomuto kolu - vůbec pohon. Snahy přivést rychlost volně otočného kola na úroveň rychlosti kola hnaného zvýšením napětí - niti opáásjící volně otočné kolo způsobuuí, že napětí niti se dostává až- na samu hranici přetrhu, zejména jsou-li obě kola uvedena do vzájemného záběru. Dále potom změny, k nimž dochází například u strojů na proužkované zboží, zásadně znemožžíší- synchronizovat nasazení nuceného podávání se změnou ve stavu niti, aniž by došlo k přetrhu. Kromě toho takové zařízení k nucenému podávání vůbec nereaguje na chyby v niti, jako jsou uzlíky atp.

Je například známo zařízení pro zapínání nuceného podávání nití při zahajování pletacího procesu a jeho vypínání na konci pletacího procesu určené - pro okrouhlé - pletací stroje, u kterých se nit podává kontinuálně konstantní rychlostí v průběhu celého pletacího procesu. Táto zařízení je opatřeno nejméně jedním otočrým bubnem, s kterým je ve třecím záběru na části obvodu bubnu ohebný nekonečný poháněči řemínek, jehož šířka je menší než šířka -bubnu, a nišovým vodičem pro vedení nitě po dráze přesahuuící uvedenou část obvodu bubnu, přičemž nitový vodič je přemístitelný - ve směru osy bubnu pro vedení nitě z první axiální polohy na bubnu, které nit je vzdálena mimo styk s poháněcím řemínkem, do druhé axiální polohy, v které je nit sevřena mmzi poháněcím řemínkem a bubnem. Toto známé řešení je hlavně zaměřeno na to, aby při zapínání nuceného - podávání na začátku pletacího procesu a jeho vypínání na konci pletacího procesu bylo zajištěno oddalování vznikajících niťových smyček od podávacího bubnu a aby bylo znemožněno jejich nabalování na buben. Vzhledem k tomu, že u těchto strojů se během pletení napětí -nití -nemmní, je spouštění nuceného podávání ovládáno ručně, takže toto řešení nemůže být použito - u strojů,-u kterých se přívod nití během pletení mění.

Uppatnění nuceného podávání na strojích, u kterých se přívod nití během pletení musí mmnnt, přičemž napětí nitě musí být například na strojích pro výrobu tvarových úpletů, umožňuje zařízení podle vynálezu, které je opatřeno nejméně jedním otočným bubnem, s kterém je ve třecím záběru na Části obvodu bubnu ohebný nekonečný poháněči řemínek, jehož šířka je mmnší než šířka bubnu, a niíovým vodičem pro vedení nitě po dráze přesahující uvedenou Část obvodu bubnu, přičemž niíový vodič je přemíítitelrý ve sm^i^u osy bubnu pro vedení nitě: z první axiální polohy na bubnu, v které je nit vzdálena mimo styk s poháněcím řemínkem, do druhé axiální polohy, v které je nit sevřena mmzi poháněcím řemínkem a bubnem. Podstata vynálezu spočívá v tom, že k nitovému vodiči je přiřazeno programově řízené ovládací ústrojí pro přemísťování niťového vodiče ve směru osy bubnu.

V jednom výhodném provedení zařízení podle vynálezu je ovládací ústrojí nitového vodiče tvořeno vačkou spojenou s hřídelem moOoru, přičemž na její povrch dosedá svým koncem táhlo, ke kterému je připojen niťový vodič. Oládací ústrojí může být také opatřeno vačkovým bubnem, na který dosedá zdvihátko spojené prostřednictvím pákového ústrojí s táhlem niťového vodiče.

Doppoučiuje se také použití dvou programově řízených ovládacích elektromagietU. V jednom výhodném provedení jeden ovládací elektromagnet pro zvedání nitového vodiče do polohy nuceného podávání nitě je svislý elektromagnet, přičemž jádro je spojeno s horním koncem táhla nitového vodiče, zatímco druhý ovládací elektromagnet je vodorovný elektromagnet a jeho jádro je opatřeno výstupkem přemístitenným z odpružené vysunuté polohy pro podepření téhle zvednutého prvním elektromagnetem do polohy mimo dráhu táhla při nabuzeném druhém elektromagnetu, přičemž k táhlu je přiřazena pružina pro přemístění uvolněného táhla do spodní polohy, v které je nit vzdálena mimo styk s poháněcím. řemínkem.

Ve druhém výhodném provedení jeden ovládací elektromagnet pro zvedání nitového vodiče do polohy nuceného podávání nitě je sousoý s · táhlem nitového vodiče a horní část táhla tvoří jádro tohoto elektromagnetu, nad kterým je uspořádán permannntní mmgnet pro zajištění táhla s nitovým vodičem ve zvednuté poloze, přičemž tento permmnennní magnet je upevněn na spodní čelní straně jádra druhého ovládacího elektromagnetu pro zrušení účinku permanentního magnntu, přičemž k táhlu je přiřazena pružina pro přemístění uvolněného táhla do · spodní polohy, v které je nit vzdálena mimo styk s poháněcím řemínkem.

Předmět vynálezu je patrný z popisu a přiloženého výkresu, kde na obr. 1 je pohled . shora na podávači zařízení, na obr. 2 je pohled na toto zařízení ze strany označené rovinou λ-Α na obr. 1, na obr. 3 je perspektivní pohled na zařízení podle vynálezu.v příkladném provedení, na obr. 4 je pohled ze strany na dvě podávači zařízení . uspořádaná za sebou, na obr. 5 až 3 je schéma funkce podávacího zařízení v za sebou následujících pracovních fázích, na obr. 9 je schéma chodu zařízení při pletení oděvní toučásti, na obor. 10a je pohled ze . strany na druhé příkladné provedení zařízení podle vynálezu · při nuceném pocdávání» na obr. 10b je delail zařízení podle . obi-. 10a v pohledu ze strany při volném podávání, na obr. 11a je delší příkladné provedení zařízení podle vynálezu v pohledu ze strany, na obr. 11b je pohled zepředu na zařízení podle obr. 11a a na obr. 12 je detail dalšího příkladného provedení zařízení podle vynálezu.

Zařízení znázorněné na obr. 1 až 3 je opatřeno nosníkem 10 upevněným · na neznázorněném rámu·pletacího stroje. K nosníku 10. je připevněn vodič 12, v kterém je kluzně uloženo táhlo 14, které je pevně spojeno s nitovým vodičem £6. Hitový vodič £6. vykazuje Svooící ve vodorovné rovině ležících ramen £8, z nichž každé je opatřeno očkem 20. Pohyb táhla £4. ve svislé rovině omezený koncovými zařážkami na niťovém vodiči 16 spolupracujícími s vnitřními stěnami vodiče 12 táhla 14 vyvozuje pohyb . ramen 18 ve svislém směru.

Na nosníku 10 jsou dále otočně namontovány na neznázorněných konzolách dvě vodicí kladky 22 a buben 24 pro nucené podávání niti na konzole 24a.

Buben 24 pro nucené podávání niti zahrnuje dva kotouče 25 oddělené od sebe spojovacími členy 26 orienoovarými.axiálně vzhledem k řečerým kotoučUm. Tyto · spojovací členy 26 jsou uspořádány v určitých vzdálenostech od sebe okolo obvodu kotoučU .25, . takže vytvářejí přerušo váný válcový plášť opásaný, hnacím řemínkem 28 vedeným zmíněnými kladkami 22. šíře hnacího řemínku 28 je menší než vzdálenost mezi kotouči 25 a řemínek 28 je upraven tak, že je ve styku se svrchními částmi spojovacích členů 26. Řemínek 28 je poháněn konstantní rychlostí pomocí neznázorněné řemenice známého typu o proměnném průměru tak, že míJze udělovat proměnnou rychlost. Řemenice je obvyklým způsobem poháněna od pohonného zdroje pletacího stroje.

Nit odváděná z cívečnice prochází očkem 20a jednoho ramene 18. potom kolem obvodu bubnu 24. vstupuje do očka 20b v druhém ramenu 18 niťového vodiče 16 a nakonec postupuje k lůžku pletacího stroje.

Je-li niťový vodič 16 v horní poloze znázorněné na obr. 2, vedou .. jeho ramena 18 nit procházeeící očky 20a. 20b tak, že běží mezi spojovacími členy 26 a řemínkem 28 a je následkem toho nucené přiváděna.k pletacímu stroji·

Jestliže v opačném případě se niťový vodič 16 nalézá ve spodní poloze znázorněné na obr. 2 přerušovanou čarou, je nit procházeeící očky 20a a 20b vedena rameny 18 tak, že opásává obvod bubnu 24 mimo styk s hnacím řemínkem 28, není jím svírána a není v důsledku toho nucená podávána. ·

Jak je patrno z obr. 3, je táhlo 14 za účelem dosažení přerušovaného nuceného podávání ' niti libovolně vratně polhybivé ve svislém směru pomocí pákového ramene 30 s kterým je kloubově spojeno a které je uloženo výkyvné kolem Čepu tvoříoího součást nosníku ,10. T.ento kyvný pohyb je vyvozován táhlem 22. které je v neznázorněném vedení pohyblivé ve svislém směru pomocí vačky 36 upravené na vačkovém respektive zámkovém bubnu 38 a prostřednictvím zdvihátka 34 upraveného na konci řěčeného táhla 32. Pomocí napínací pružiny 40 je rapeno 30 udržováno ve styku s táhlem 22* Takto je nit nuceně podávána v intervalech určovaných polohou vačky 36 na bubnu 28.

v·

Rozumí se samosebou, že vynálezu lze vy.užžt při pletení punčoch a jiných kusů oděvu, ale i ve všech případech, kdy je zapotřebí přerušovaného nuceného podávání . niti.

Vyyálezu lze dále využít při pletení úpletu, které vyžaduje většího počtu nití přiváděných odlišrými rychlostmi.

Místo pohonného .zdroje pletacího stroje lze k pohonu řemenice s proměnným průměrem pouužt individuálního hnacího zdroje.

Místo pohonu od vačkového nebo zámkového bubnu pletacího stroje lze k ovládání niťového vodiče 16 pouužt elektronického logického obvodu.

Zatímco například při pletení punčochy na okrouhlém pletacím stroji může být délka řádku v lýtkové části stejná jako délka řádku v části chodidlové - což znamená, že množství niti.spotřebované na jednu otáčku stroje je v obou případech totožné - lze předpokládat, že obě délky řádku v obou jménováných partiích se budou od sebe lišit; v tomto případě bude nutno rychlost zařízení pro nucený přívod niti mě^t. Tento požadavek je vyvoláván okolnnssí, že je-li stroj nastaven na určitou rychlost přívodu pro pletení lýtkové části punčochy, budou řádky úpletu v jeho chodidlové části bu3 příliš volné, anebo naopak příliš napjaté, takže zde vzniká nebezpečí přetrhu.

Nuceného · podávání niti lze také v^^v^2^ž^’t na vícepřístroocvých strojích, kde každý přístroj je opatřen svým vlastním zařízením na nucený přívod. Všude tam, kde niti jsou přiváděny stejnou rycřhostí lze pro pohon podávácích zařízení použít společného řemínku.

Požadavek udělování řízení a proměnné rychlosti zařízení k nucenému podávání lze splnit několikerým způsobem; tzn. pohonem řemenice s proměnným průměrem bu3 přes převod od pohonu · stroje, anebo pomocí stennosměrného motoru ovládaného o sobě známými prostředky tak, že proměnné rychlosti se dosáhne přímo na základě délky pleteného kusu.

5>

r

U některých druhů úpletů nebo kusů oděvu existuje požadavek,různých délek řádků v jednom a témže díle kusu oděvu. Tak například u ponožkového lemu je zapotřebí jiné délky řádku než u zbývající partie lýtkového dílu· Za tohoto stavu věcí by rychlost zařízení pro nucený přívod niti mohla být řízena nahoře popsaným způsobem.

Obr. 4 ukazuje jedno provedení zařízení podle vynálezu, které např· umožňuje plést látkovou a chodidlovou část punčochy na okrouhlém pletacím stroje s odLlšiými. délkami řádku· Toto provedení zahrnuje dva bubny 26 pro nucené podávání, z nichž každý má svůj vlastní neznázorněný niťový vodič a vlastní hnací řemínek 28. Bubny jsou ovládány výše popsaným způsobem, přičemž nit opásává nejdříve jeden a potom druhý buben· Bubny pracují obyčejně střídavě, což znamená, že nit je sevřena řemínkem opásávajícím jeden buben, který jí následkem toho uděluje prvou rychlost, potom opásává část druhého bubnu volně, tj. bez účasti řemínku; požaddjeeli se potom změna rychlosti podávání, situace se obrátí, přičemž nit je nucené podávána druhým bubnem e volně vedena kolem prvně jmenovaného bubnu. V tomto případě mohou být oba niťové vodiče ovládány jediným spoleCrým prostředkem, například zdvihátkem 34· Jestliže je však zapotřebí ovládat oba bubny pro nucené podávání společně, tzn· nikoli střídavě, potom je nutno ·použžt individuálních prostředků, například pro každý buben zvláštního zdvihátka· .

Přestože na obr· 4 jsou znázorněny jen dva podávači bubny 24. je samozřejmě možné použít i několika·bubnů.

Nahoře popsaný hnací řemínek 28 může být poháněn konntantní rychlostí pomocí řemenice o proměnném průměru, která může být opět poháněna vratně pohyblivými zámkovými saněmi pletacího stroje, jak je popsáno výše·

Obr· 5 až 8 znázorňují, · schematickou formou funkci zařízení podle vynálezu, které vykazuje jediný buben 24 pro nucené podávání niti, poháněný kontinuálně ve sm^slu proti hodinovým ručičkám, jak je patrno z výkresu a to například od pohonu pletacího stroje nebo individuálním pohonem. U tohoto provedení jak je popsáno níže s odkazem na obr· 9 je nit svírána, a nucené podávána neznázorněiým řemínkem přibližně na 95 až 98 % vratné dráhy neznázorněných zámkových saní· Podle obr· 5 zahaaují sáně svou · vratnou dráhu zleva doprava, přičemž nit je sevřena řemínkem a nucené podávána viz úsek a·

Během této dráhy je potom udržováno nucené podávání viz úseky £· £ dráhy niti označené přerušovarými čarami, do té doby, než nit, jek jé naznačeno na obr· 6 úsekem a, se bezprostředně před svým předstihem dostává z nuceného podávťáií, přičemž její napětí je udržováno v úseku 44 známým způsobem, jak je vyznečeno · úsekem £ na obr· 6· Sáně zOiájí svůj vratný pohyb zprava doleva v úseku £ na obr· 6, potom se nucené podévíání obnoví, viz úsek a na obr · 7 a pokračuje v průběhu dalšího pohybu saní, jak znázorňuje úsek £ a c. na obr· 7 do té doby, než sáně na konci své dráhy dosáhnou předstihů v úsecích a a b na obr. 8· Nit ee opět vymaní z nuceného podávání těsně před tímto předstihem, přičemž napětí niti se opět udržuje v úseku 4_6) jakmile sáně zahájí svůj pohyb zleva doprava, viz úsek c na obr· 8·

Jak je z výše uvedeného patrno, spočívá značná výhoda v tom, že n.it lze udržet ve stavu nuceného podávání prakticky během · celé dráhy vratného pohybu sanit·

Dřívější pokusy uplatnit nucené podávání na pletacích strojích s vratně pohyblivými zámkovými saněmi selhaly v prvé řadě proto,·že existoval názor, že je nutno aplikovat nucené podávání po celou dobu vratného pohybu zámkových saní, včetně obrátkových bodů na koncích jejich dráhy· Snaha měnnt rychlost nuceného podávání podle změn ve stavu podávání · niti, jakmile zámkové sáně dosáhly koncových bodů své dráhy, vyzněly naprázdno a měly naopak za následek přetrh niti.

Zrušení nuceného podávání právě v okamžiku, než zámkové sáně dosáhnou koncových bodů své dráhy, a jeho opětné nastolení bezprostředně po obrátce směru řeší tento problém, přičemž se plně využívá všech výhod nuceného podtávíání· б

Obr· 9 znázorňuje schematicky použití pohonu, u kterého zařízení podle vynálezu zahrnuje dva bubny 24 pro nucené podávání zapojené v sérii a pracující střídavě. Z obrázku je patrno, Ženit prochází nejdříve kolem jednoho bubnu v jednom směru a potom kolem druhého bubnu v opačném směru, přičemž jediný řemínek 28 vytváří uzavřenou smyčku a opásává oba podávači bubny 24. Řemínek 28 je poháněn řemenicí 27. která mu uděluje proměnnou rychlost a která je opět poháněna od schematicky znázorněných zámkových sání 31. Podle obr. 9 vykonávají zámkové sáně např. pohyb doprava, viz Šipku A, takže řemínek obíhá ve smyslu proti hodinovým ručičkám. V tomto případě přitlaČuje řemínek nit к pravostrannému bubnu 24. zatímco na levostranném bubnu 24 je nit mimo styk s řemínkem.

Nit běží proto ve směru vyznačeném Šipkou B. Jestliže sáně vykonávají pohyb doleva, viz šipku C, a pohánějí řemínek 28 ve smyslu hodinových ručiček, pohání řemínek nit kolem levostranněho bubnu 24. přičemž nit opásává pravostranný buben 24 volně, avšak běží týmž směrem, jak je naznačeno šipkou B. U tohoto provedení jsou neznázorněné niťové vodiče pro bubny 24 uváděny v chod společným mechanismem a jejich přepínání je ovládáno naříklad pomocí mikrospínačů spouštěných zámkovými saněmi vždy v koncovém bodě jejich dráhy.

když niťové vodiče jsou podle předchozího popisu ovládány například vačkovým zdvihátkem, lze к tomu účelu použít jakýchkoliv vhodných prostředků. Tak například podle obr. 2 je použito elektromagnetu, 29 který je upraven pro zvedání a spouštění táhla {4 a tím i pro udělování pohybu niťovému vodiči 16. V případech, kdy střídání volného s nuceným podáváním je prováděno změnou stavu stroje a niti popřípadě na základě signálu ze zařízení, které tento stav řídí, je třeba instalovat vhodné zpožáovací zařízení, kterým se umožňuje stroji i niti dokončit změnu stavu před zahájením nuceného pddávání.

Obr. 10 až 12 znázorňují čtyři způsoby ovládání niťového vodiče za účelem uvedení niti do stavu nuceného podávání ze stavu volného podávání a naopak.

Podle obr. 10a je táhlo ovládáno dvěma elektromagnety 50 a 52. Prvý je orientován svisle a má kotvu 54 situovanou souose s táhlem 14. které také ovládá. Elektromagnet 52 je orientován horizontálně a má kotvu 56 výsuvnou do polohy znázorněné na obr. 10a pomocí pddojného členu, například pružiny 55. Kotva 56 je na volném konci opatřena výstupkem 60 menšího průměru než je průměr tělesa kotvy; o tento výstupek se táhlo 14 opírá při nuceném podávání niti. Pro dosažení této polohy uděluje elektromagnet 50 své kotvě 54 kmitavý pohyb o poměrně vysoké frekvenci, takže i táhlo 14 se pohybuje tímto způsobem. Tím je umožněn kotvě 56 pohyb doprava, jak je patrno z obrázku a to pomocí pružiny 55. přičemž výstupek 60 podpírá táhlo 14 v případě, že elektromagnet 50 není vybuzen. Nucené podávání se zruší tak, Že při.svém kmitavém pohybu vtáhne elektromagnet 52 svou kotvu 56 doleva, takže táhlo 14 padá dolů a vyvádí nit ze stavu nuceného podávání.

Výhoda tohoto uspořádání záleží v tom, že energie je zapotřebí pouze při změně nuceného podávání na volné a naopak.

Obr. 11a a lib znázorňují podávači zařízení, u kterého pobyb táhla 14 a v důsledku toho i pohyb niťového vodiče 16 je ovládán vačkou 62. které je udělován rotační pohyb vhodně zpřevodovaným motořem 64. Táhlo je uváděno směrem dolů do styku s vačkou 62 buž vlastní tíhou, nebo nucené pomocí pružiny 66. Vačka může být vhodně uložena přímo na rotorovém hřídeli motoru 64.

Poslední obr. 12 ukazuje permanentní magnet 68 namontovaný přímo na táhle £4. Táhlo je taženo dolů souosou pružinou 70 a funguje jako kotva cívky 72 navinuté souose kolem koncové části táhla 14. Je-li cívka nakrátko nabuzena, táhlo se zvedne a jeho koncová část 73 přijde do styku s permanentním magnetem 68.

V této poloze je nit uvedena do stavu nuceného podávání a přestože cívka 72 je pouze krátkodobě buzena, přitahuje permanentní magnet 68 táhlo 14 a drží je v horní poloze. Změně tohoto stavu se provádí mžikovým nabuzením elektromagnetu 74 napojeného na permanentní magnet 68. Elektromagnet 74 je totiž navinut tak, že při nabuzení zruší účinek permanentního magnetu 68, čímž uvolní táhlo 14 a způsobí jeho návrat do výchoží polohy pomocí pružiny 70.

Také lze pro tento účel použít zařízení, jako jsou samoblokovací elektromagnety, u kterých je elektromagnetu užito jako mechanického zámku pro aretaci pákového systému v příslušné poloze. Také v tomto případě je energie zapotřebí pouze pro okamžité blokování a opětné uvolňování systému.

Ve všech těchto případech se pohonný člen, tzn. motor nebo elektromagnet, zapíná popřípadě spouští pomocí signálů například od mikrospínačů ovládaných zámkovými saněmi nebo od logického obvodu, který počítá pletené řádky a vydává signály při dosažení předvolených číselných hodnot.

Claims (6)

1. Zařízení pro nucené podávání nití к pletacímu ústrojí pletacího stroje opatřené nejméně jedním otočným bubnem, s kterým je ve třecím záběru na části obvodu bubnu ohebný nekonečný poháněči řemínek, jehož šířka je menší než šířka bubnu, a niťovým vodičem pro vedení nitě po dráze přesahující uvedenou Část obvodu bubnu, přičemž niťový vodič je přemístitelný ve směru osy bubnu pro vedení nitě z první axiální polohy na bubnu, v které je nit vzdálena miqio styk s poháněcím řemínkem, do druhé axiální polohy, v které je nit sevřena mezi poháněcím řemínkem a bubnem, vyznačené tím, že к niťovému vodiči (16) je přiřazeno programově řízené ovládací ústrojí pro přemísťování niťového vodiče (16) ve směru osy bubnu (24).

2. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že ovládací ústrojí niťového vodiče (16je tvořeno vačkou (62) spojenou s hřídelem motoru (64), na jejíž povrch dosedá svým koncem táhlo (14), к němuž je připevněn niťový vodič (16).

3. Zařízení £odle bodu 1, vyznačené tím, že ovládací ústrojí niťového vodiče (16) je opatřeno vačkovým bubnem (38), na který dosedá zdvihátko (34) spojené prostřednictvím pákového ústrojí s táhlem (14) niťového vodiče (16).

4. Zařízení podle bodu 1, vyznačené tím, že ovládací ústrojí niťového vodiče (16) Je .patřeno dvěma programově řízenými ovládacími elektromagnety (50, 52; 72, 74).

5. Zařízení podle bodu 4, vyznačené tím, že jeden ovládací elektromagnet (50) pro zvedání niťového vodiče (16) do polohy nuceného podávání nitě je svislý elektromagnet, jehož jádro (54) je spojeno s horním koncem táhla (14) nitového vodiče (16), zatímco druhý ovládací elektromagnet (52) je vodorovný elektromagnet a jeho jádro (56) je opatřeno výstupkem (6C) přemístitelným z odpružené vysunuté polohy pro podepření táhla (14) zvednutér prvním elekitromagnetem (50) do polohy mimo dráhu táhla (14) při nabuzeném druhém elektrumagnetu ^; 52'·, přičemž к táhlu (14) je přiřazená pružina pro přemístění uvolněného tihlř. (14? do spodní polohy, v které je nit vzdálena mimo styk s poháněcím řemínkem (28).

6. Zařízení podle bodu 4, vyznačené tím, že jeden ovládací elektromagnet (72) pro zvedání niťového vodiče (16) do polohy nuceného podávání nitě je souosý s táhlem (14) niťového vodiče (16) a horní část táhla (14) tvoří jádro tohoto elektromagnetu (72), nad nímž je uspořádán permanentní magnet (68) pro zajištění táhla (14) s niťovým vodičem (16) ve zvednuté poloze, přičemž tento permanentní magnet (68) Je upevněn na spodní čelní straně jádra druhého ovládacího elektromagnetu (74) pro zrušení účinku permanentního magnetu (68), přičemž к táhlu (14) je přiřazena pružina (70) pro přemístění uvolněného táhla (14) do spodní polohy, v které je nit vzdálena mimo styk s poháněcím řemínkem (28).