CS227315B2 - Stabilizer composition for shaping polyvinyl chloride - Google Patents

Description

Vyná.ez se týká stebiliaátOTOvá směsí pro polyvinylchloridově tvářecí hody, které obsahují vápenatě a zineěnsté soli mastných kyselin jakož i parcCální estery polyold s mastnými kyselinami.

.» .

Při výrobě předmětů z polyvinylchloridu se v praxi používá jeko stabilizátorů převážně sloučenin olova, zinku nebo baria/kadmia· Tyto stabilizátory ne bázi těžkých kovů se v praxi vyznačují zcela uspokojivým účinkem; proti jejich pouuití jsou však určité výhrady, zejména z pracovně - - fyziologického hlediska. Z tohoto důvodu se výrobci jii dlouho snaží nataraddt obvykle používané stabilizátory ne bázi těžkých kovů jinými, proti nimž by bylo méně výhrad. V této ет^в^вИ již bylo natrženo, používat místo stabilizátorů na bázi těžkých kovů tfddl lehkých kovů alkalických zemin. Přitom se s výhodou používá vápenatých mýdel, které se popřípadě doplní vedlejšími stabilizátory, jeko jsou stearát - zinečnetý, iminosloučeniny a epoxidové sloučeniny.

Stabiiizuuící účinek soustavy na bázi vápenatého lýdla je oproti účinku sloučenin těžkých kovů poměrně mdlý» Tvarované předměty, které byly vyrobeny za pouužtí stabilizátorového systému na táži vápenatých mddl, se často vyznačuj tmavým zbarvením a maaí mmlou zbytkovou stablitu. Následkem toho je rozsah pouužtí takovýchto staiilZzttoгových soustav značně omezen.

V německém zveřejnovacím spisu DOS 26 42 509 se popisuje stabilizátořové kombbnace, která kromě stearátu vápenatého a/nebo stearátu zinečnatého obsahuje částečný ester penteerytritolu s mastnou kyselinou o 12 - až 22 atcmech uhlíku, voskovitý uhlovodík a/nebo volnou mostnou kyselinu o 12 až 22 atomech uhlíku, jakož i antitxidační činidlo.

Žádoucího účinku, jenž by byl stejný s účinkem stebilizátoro^ých soustav ne bázi sloučenin těžkých kovů, se však touto kombbnací nedosáhne.

V patentovém spisu USA č. 4 000 100 se popisuje p^\^žž!^:í tak zvaného neaktivovaného zeoutu A ve stablliáátoro5ých soustavách pro pryskyřičné hmoty ne bázi polyriLnylchltoidu. Tento vynález spočívá ne poznatku, že vprecováním určitých typů zeolitů obsahnuících vodu do stabilizáooroiých soustav je možno doocílt synargického zvýšení účinku, pokud jde o ochranu proti působení tepla a světla. Zeooity, navožené k tomuto účelu, zahrnuuí typy 3A, 4A a 5A. Mají se použít spolu s líbovolrými anorganickými, organokovovými nebo organickými stabilizátory, popřípadě složkami stabilizátorů.

Bylo proto úkolem vynálezu zlepšit stabilizování iolyvinylchlooidž pomooí kombbnací na bázi vápenatých a popřípadě zinečnetých m<dl tak, aby bez spolLžpoožžtí olovnatých, zinečnetých, barnatých nebo kademnatých sloučenin byla umožněna výroba světle pigmentovaných nebo bílých polyvinylchloridových předmětů s uspokojivou stabilitou. Podnětem k řešení tohoto úkolu stabilizátorovtž směsí podle vynálezu byl překvapivý poznatek, že volbou a kombinováním většiny určitých složek směsi včetně volby určitého hlinitokřeoičitanž sodného zetlLtovéht typu je možno dosáhnout požadoveného cíle.

Předmětem vynálezu je tedy stabilizátorové směs pro poly^ny lehl lidové- tvářecí hmoty, které obsáhnul vápenaté a zinečnaté soli mastných kyselin, jakož L parciální estery polyolů s mastnými kyselinami, kterážto směs se vyznačuje tím, že sestává ze

a) 4 až 100 hιno0not1áoíeh dílů syntetického, jemně krystalického, jemně práškového hlinitokřemičitenu sodného, obsetuuícího vázanou vodu v htnoonostním mooství 13 až 25 %, o složení - vztaženo na bezvodou podobu - 0,7 až 1,1 №20 · ^A12°3 · 1,3 až 2,4 SiO£,

b) 1 až 30 hmoonnotních dílů vápenaté soli matných kyselin o 2 až 22 atomech uhlíku,

c) 1 až 10 hmootnotních dílů zinečnaté soli matných tyšalin o 8 ež 22 atomech uhlíku,

d) 4 až 40 hmotnostních dílů parciálních esterů polyolů o 2 až 6 atomech uhlíku a 2 až hydroxylových skupinách s matnými kyselinami o 8 až 22 atomech uhlíku, které v m^o^iek^le průměrně obsáhlí alespoň jednu volnou hydro^xylovou skupinu, a

e) 2 až 20 hlDOtnottních dílů esterů thitglyktltvé kyseliny s polyoly o 2 až 6 hydroxylových skupinách a/nebo esterů thioglykolové kyseliny s jedn^ocným! alkoholy o 8 až 22 atomech uhlíku.

Při přípravě iolyvioylehl(r’idových tvářecích hmott, sáabilZtovanýeh sáebilZzáertovtž soOsí podle vynálezu se postupuje tak, že se do tvářecí hmoty na 100 hmoonoaaníeh dílů polyvinylchloridu vpracuje ‘

a) syntetický, jemně krystalický, jemně práškový hlioittkřeičiáao sodný v mnnožtví0,2 ež 5 hmoot^^o^l^i^^ch dílů, který obsahuje vázanou vodu v hmotno8áoí m^ož^í 13 až 15 * a má složení - vztaženo na bezvodou podobu - 0,7 až . 1,1 Νβ?Ο . AlgO^ . 1,3 ež 2,4 Si^,

b) vápenatá sůl mmatné tyseliny o 8 až 22 atomech uhlíku, v ^^oožs^^^:í 0,05 až 1,5 hmotnostního dílu,

c) zinečnaté sůl matné kyseliny o 8 ež 22 atomech uhlíku, v onotžtví 0,05 až 0,5 Ижо^nosního dílu,

d) p^i^<^c^i^^Lo:í estery polyolů o 2 až 6 atomech uhlíku a 2 až 6 ^^drox^^lových skupinách s matnými ^^8eL.:^l^t^mL o 8 až 22 atomech uhlíku, které v moletaile průměrně obsahují alespoň jednu volnou po^olovou hydroxylovou skupinu, v ιanotžtví 0,2 až 2,0 hιoo0áottní díly,

e) estery thioglykolové kyseliny s polyoly o 2 eí 6 hydroxylových skupinách a/nebo estery thioglykolové kyseliny s jeckiomocnými alkoholy o 8 ež 22 atomech uhlíku, v mnooetví. 0,1 až 10 hnoonnotaích dílů.

Hlinitokřeoičitan sodný, použitý jako složka a) ve stabllizétcrové směsi podle vynálezu, mé velikost čéstic s výhodou v rozmezí od 0,1 do 20 jim . Vhodně jím je syntetický krystalický hlinitokřeoičiten sodný, známý jako zeoHt typu NaA. Tyto zeolity, které se též označují jako zeoHty 4 A, mají v průměru účinný průměr pórů ⁴ . ^10-10 o. Použitý hlinitokřeoičitan sodný obsahuje vázanou vodu v hmoonostním mnnožtví 18 až 25 %·

Takovéto hli^niLoi^l^i^f^mLčii^É^ny sodné je možno vyrobí.t známými postupy. Wiodné způsoby syntézy jsou popsány mimo jiné i v německém zveřejnovecím spisu DOS 24 12 837.

Daeěí po(d!‘obbnlti, týkající se vlastností a výroby těchto hliniookřemičitanů sodných, jsou uvedeny například v těchto patentových spisech: německé zveřejňovací spisy DOS 26 51 485, 26 51 445, 26 51 436, 26 51 419, 26 51 420, 26 51 437 e v patentovém spisu USA č. 3 112 176.

Při výrobě je možno amoorní, jemně práškové hliniookřemičitany sodné, vzniklé vyrážením, převést zahříváním při teplotě v rozmezí od 50 do 200 °C do krystalického stavu. Pak se krystalický hlinitokřemičitah sodný odddlí filtrací od zbhrvaícího vodného roztoku a suší zpravidla při teplotě v rozmezí od 50 do 200 °C, až obsahuje vodu v mnnožtví od 13 do 25 hmoonnotních %. Krystalické produkty, prožívané podle vynálezu a popsané například v německém zveřejnovecím spisu DOS 24 12 837, maí velikost částic zejména v rozmezí od 0,1 do 50ýim. Pro provádění způsobu podle vynálezu se výhodně prožívá hlinHokřeoičitanů sodných o velikosti částic v rozmezí od 0,1 do 20 pm.

Schopnost těchto hlinHokřeoičitanů sodných vázat vápník, stanovená při teplotě 22 °C, činí alespoň 50 mg CaO/g bezvodé aktivní látky a může dosáhnout hodnot až asi 200 mg CaO/g aktivní látky. S výhodou je tato schopnost vázat vápník v rozmezí od 100 do 200 mg CaO/g aktivní látky a přUom obvykle nad 150 mg CaO/g. určování schopnnoti vázat vápník jsou uvedeny v cHovaném německém zveřejnovecím spisu DOS 24 12 837, jakož i v dalším popisu týkajícím se výroby vhodných hllnLilokřeoičitanLŮ sodných.

Jako složky a) stabillzé!ořové sO^í^í podle vynálezu je možno použít i hli^ni.t(^kd^e^m^čitanů sodných se zakulacenými rohy a hranami. K výrobě takovýchto zeoHtů se výhodně vychází z násady, jejíž mooérní složení je v rozmezí

2,5 až 6,0 Na₂0 . AlgOj . 0,5 až 5,0 SiOg . 60 až 200 HgO.

Teto násada se přivede ke krystalizaci obvyklým postupem. Děje se tak výhodně tím, že se násada zahřívá alespoň půl hodiny ze míchání při teplotě v rozmezí 70 až 120 °C s výhodou 80 až 95 °C. Krystalický produkt se izoluje jednoduše oddělením kapalné fáze, popřípadě se promyje vodou a vysuší.

Déle je možno jako složky a) stabilizátorové směsi podle vynálezu pbižít i takových jemně práškových, ve vodě nerozpustných hliniookřemičitanů sodných, které byly vysréženy a vykrystelovaly v přítomnosti vodorozpustných anorganických nebo organických dispergačních činidel. Jako vodorozpustná organické dispergační činidle jsou vhodné tensidy, netensidové aromatické sulfonové kyseliny a sloučeniny s komolexotvoriými schopnostmi vůči vápníku. Uvedená dispergační činidla je možno přidat do reakční smOsi libovolně před srážením nebo během něho; mohou se pouužt například rozpuštěná nebo se rozp^tit v roztoku hlinitinu a/nebo kreoičitenu.

HmoOnoltní ιnno0ítví dispergíčního činidle by mělo být alespoň 0,05 %, s výhodou 0,1 až 5 .. vztaženo ne celou násadu. K vylkystalovéní se vysrážený.produkt zahřívé 1/2 až 24 ho diny při teplotě v rozmezí 50 až 200 °C. Z velkého počtu použitelných dispergačních činidel je možno jako příklady uvést natriumliurrllétrsulfát, netriTmpooyekkrlát β sodné soli kyseliny 1 -hytoo^etan-l, 1 -dif osf onové.

Hlirn.tosilikéty sodné typu NaA, vhodné jako složka e) stabilizátorové směsi podle vynálezu, obsahuj vázanou vodu v hmoOnostním mnnoitví 13 až 25 , ; s výhodou se používá takových produktů, jejichž hmoOtootní obseh vody je v rozmezí 18 až 25

Vápenaté a zinečnaté soli mmstných kyselin, používané jako složky b) a c) stebilizátorové smmsi podle vynálezu, se odvozuj výhodně od mastných kyselin, jako je kyselina keprylová, kaprinová, laurová, imyistová, pelmitové a steerové. Používá se jak solí jednotlivých mastných kyselin, tak i solí směsí., mastných kyselin, jak se získávají zejména z přírodních tuků a olejů. Výhodně se používá vápenaté e zinečnaté soli kyseliny palmitové a stearové.

Parciální estery polyolů, tvořící složku d) stabilizátorové smmsi podle vynálezu, se vyráběj známým způsobem astarifiOací polyolů o 2 až 6 atomech uhlíku e 2 ež 6 hydroxylových skupinách s mastnými kyselinami o délce řetězce 8 až 25 atomů uhlíku, přičemž je možno pouuít obvyklých attaiif01ačdích katalyzátorů. Polyol a mastné kyselina se přioom necbsjí spolu reagovat v molárním poměru 1:1 až 1:(n-1), kde n znamená počet hydroxylových skupin polyolů.

S výhodou se reakčních složek používá v takovém mnnožtví, že vzniknou parciální estery s hydroxylovým číslem v rozmezí od 140 do 580, zejména od 170 do 540, které jsou obzvláště výhodné jako složka d) stabilizáoorové smmsi podle vynálezu.

Reakční produkt, kterým je vždy směs různých esterů, má mít číslo kyselosti menší než 15, zejména menší než 8. Viodnými polyolovými složkami jsou atylengllkol, propylenglykol-1,2, propylenglykoO-1,3, butylenglykoO-1,2, butylenglykoo-1,4, hexsadioo-1,6, neopentylglykol, glycerol, ery-trito!, m^enniLol e sOTbitol.

Obbzváště důležité polyolové složky mají 3 až 6 hydroxylových skupin e výhodně 3 nebo 4 hydroxylové skupiny. V této souulilostl je možno v rámci vyiálezu obzvláště výhodně použít glycerolu e pendeaeiltitoil. Jako vhodné' kyselinové složky je možno jako příklad uvést kyseliny kaprylovou, kaprlnovou, laurovou, my^^ovou, palmitovou, stearovou a behennou.

Je možno pouužt i syntetických mmatných kyselin uvedené délky řetězce, jako jsou kyseliny montanové, nebo nenasycených kyselin, jako jsou kyselina olejová, e kyselina linolenová, nebo i tub8tiluoтеdých mastných kyselin, zejména hydroxylovených kyselin jeko je kyselina 12-1^^00^ barová. Z praktických důvodů se většinou používá ramsí maatných kyselin, jek se získávej z přírodních tuků e olejů. Samozřejmě může složka d) sestávat i ze ^msi výše uvedených částečných esterů. Obbzlášl výhodnými sloučeninami ve smyslu složky d) mohou být částečně estery z polyolů se 3 až 6 hydroxylovými skupinami, s výhodou se 3 nebo 4 hydroxylovými skupinami, a uvedených mmstných kyselin, které průměrně obsahuj 2 až 3 volné hydroxylové skupiny.

Jeko složka e) přicházejí při jedoom provede ní vyiálezu v úvahu estery thioglykolové kyseliny s alifailkými polyoly o 2 až 6 hydroxylových skupinách. Výhodně tyto polyoly 2 až 36 atomů uhlíku, zejména 2 až 18 atomů uhlíku. Příklady polyolů se 2 ež 6 atomy uhlíku jsou atliadgllkol, propyleinglykol-1,2, propylenglykoO-1,3, ^^1!1^^^!-1,2, butlladgiykol- 1 , 4 , ^^:xf^j^d^io0-1,6, neopennylglykol, glyco^roi., trimetllolatjd, -τ^!-ι1ο1 propen, pmdajailtltol, amenni!! a μγΜΛοΙ.

Vodné jsou i zejména polyoly o vyšším počtu atomů uhlíku v uvedeném rozsahu, například polyoly,s 8 až 18 atomy uhlíku. Výhodnými polyoly jsou při jedom provedení polyoly se 2 ež 4 hydroxylovými skupinami a zde zejména !-ι1!^1ιΟο1, glorii e/nebo penntjerltitol.

Obzvláši výhodné jsou déle alfe,Mege-81kandioly a 8 až 18 atomy uhlíku, jako je 1,10-dakandíol, 1,12-dekandiol a 1,18-.oktadekandiol. Vhodné jsou déle dioly popřípadě polyoly, které je možno získat mezí jiným hydrolýzou epoxyelkeoolů s delším řetězcem.

Jde zde o polyoly s vicinálními hydroxylovými skupinami, které mohou nebo musejí být lázény ne koncích řetězce, jako jsou například ok€endio0—1,2, Ес^пО^О-^, tetredekandiol-1,2, -^βά^ΛηΟ^Ι·-^, směsi vicinélních alkan^-lů s hydroxylovými skupinami nevázanými na koncích řetězce,‘o délkách řetězce 12 nebo 14 atomů uhlíku, jakož i o délkách řetězce od II do 14, od 14 do 16 a od 15 do 18 atomů uhlíku. U esterů thioglykolově kyseUny, které pjřLcházeeí v úvahu, jde o produkty, které - se získají například tím, že . se polyol výše popsaného druhu nechá obvyklým způsobem reagovat s kyselinou thioglykolovou v moíéroím poměru 1:1 až 1:n, kde n znamená počet hydroxylových skupin polyolu.

Přitom mohou být všechny hydroxylové skupiny polyolu ester!fkovány kyselinou thioglykolovou. Výhodně se však podle vynálezu používá takových esterů kyseliny thioglykolově, které průměrně obsahy jí v molekule polyolu nanejvýš 3 zbytky kyseliny thioglykolově a s výhodou jeden nebo nanejvýš dva zbytky kyseliny thioglykolově. Jestliže se ve složce e) použije esterů thioglykolově kyseliny s jednomocnými alkoholy, sestává alkoholová složka těchto esterů z alifatického, primárního, sekundárního nebo terciárního alkoholu o 8 až 22 atomech uhlíku v přímém nebo rozvětveném řetězci. Jako příklady možrých alkoholových složek lze uvést o-oktanol, n-dodekanol, n-hexandekanol, n-oktandekanol a zejména 2-etylhexanoi.

Složka e) stabilizátořové směsi podle vynálezu sestává v ^jjatniodušším případě z určitého polyolového esteru thioglykolově kyseliny nebo esteru thioglykolově kyseliny .·· s jedoomocoým alkoholem. Je však možno . pouuít i libovolných kombinncí těchto skupin látek, přičemž jednotlivými složkami mohou opět být směsi látek.

Výhodně se do tvářecích hmot ne bázi polyvlLntlihl-riiu jako složka d) etaiilizéOorolé směsi podle vynálezu vracuje paciální ester penneeeytritolu s mastnými kyselinami o 8 až - 22 atomech uhlíku v molárním poměru penteerytaritol/mestná kyselina v rozmezí -d 1:1 do 1:2, a jako složka e) ester thi-glyC-lolě kyseliny s jednomicoým alkoholem o 8 až 18 atomech uhlíku, ^^o^ooe^ter thioglykolně tyselioy s alifaiCclými . dioly í 2 ež 6 atomech uhlíku nebo mololhiollykcOát glycerolu.

Stabilizátorové směs podle vynálezu může být o oí dekována dalšími známými Co-stabblizátory'a pomocnými látkami podle účelu, k němuž se staMizoované poltliotlihl-riiolé tvářecí hmoty maaí pouužt.

Takových známých přísad je možní piiužt v obvyklých onn-žsvích, nepříklad v hodnostním molžsví 0,1 až 20 dílů ne - 100 hrno-iio-tních dílů póly vlnylchl-rid-vé pryskyřičné hmoty.

•Píř stabilizování tvářecích hmot, které jsou určeny pro výrobu trub e profilů vytlačováním, je možní se steMizzálorovou směsí vracovat ne 100 hrno-tio-tních dílů /01^^^1^10ridu například 0,5 aš . 1 hrno-tio-tní díl parafinu o teplotě tání v rozmezí od 50 do 100 °C a/nebo volné mastné kyseliny o 8 ež 22 atomech uhlíku, přičemž jek- mastné kyseliny přicházejí v úvahu -pět výše jmenované látky.

Do polylioylchl-rid()lých tvářecích hmd, které jsou určeny pro výrobu dutých těles vytlačováním a - vyfukováním, je možno na 100 hmolnootních dílů póly viny lchloridu ještě vpracnat - například 0,5 až 5 hmolnootních dílů epoxidovaného sobového oleje a 0,1 až 8 hmotnostních - dílů lyeoCoшolelnU.ώroíhl esterového vosku. Jako vysokomo0eecUlání esterový vosk pMcházejí v úvahu mooiOérooí шСу a parafinové -xidáty, především však Comopexicí estery z

a) alifatikých, cykl-alifatických a/oebo aromatických iikari-xtlolých kyselin se 2 až 22 atomy uhlíku - v moleloile,

b) alifatických polyolů se 2 až 6 hydroxylovými skupinami v molekule a

c) alifatických monokarboxylových kyselin se 12 až 30 atomy uhlíku v molekule, u nichž molární poměr látek, uvedených v odstavcích a), b) e c), je přibližně (n-1) : n : [nm-2(n-1)], kde n znamená celé číslo od 2 do 11 a m znamená funkčnost polyolu. Tyto směsné estery mají hydroxylové číslo a číslo kyselosti v rozmezí od 0 do asi 15. Mohou se vyrobit známými postupy popsanými v německém patentovém spisu PS č. 19 07 766. S výhodou se používá komplexních esterů, vytvořených z kyseliny adipové, penteetytritolu a kyseliny steerové ve výše uvedeném molárním poměru, přičemž n znamená celé Číslo od 2 do 8.

Do pólyvinylchloridových tvářecích hmot pro výrobu fólií kelendrováním ηβ válcovací·’ stroji se ne 100 hmotnostních dílů pólyvinylehlořidu vpracuje například ještě 0,5 až 5 hmotnostních dílů epoxidovaného sójového oleje, 0,1 až 1 hmotnostní díl výše definovaného vysokomolekulárního esterového vosku a 0,2 ež 0,5 hmotnostního dílu alfa-fenyllndolu nebo benzoylstearoylmetanu jakožto кo-stabilizátory. Ostatně zde vyvolává 0,05 až 0,2 hmotnostního dílu vápenatých mýdel a 0,1 až 0,2 hmotnostního dílu zinečnatých mýdel ne 100 hmotnostních dílů pólyvlnylehloridu dokonale vyhovující stabilizaci.

Výhodným složením stebilizétorové směsi podle vynálezu je takové složení, při němž se do tvářecích hmot, které jsou určeny pro výrobu trub a profilů vytlačováním, vpracuje na 100 hmotnostních dílů polyvinylchloridu

a) 1 až 2 hmotnostní díly hlinitokřemičitenu sodného,

b) 0,8 ež 1,2 hmotnostního dílu vápenatých solí mastných kyselin,

c) 0,1 až 0,4 hmotnostního dílu zinečnatých solí mastných kyselin,

d) 0,3 až 0,5 hmotnostního dílu parciálního esteru penteerytritolu s mastnými kyselinami,

e) 0,2 ež 0,5 hmotnostního dílu esterů kyseliny thioglykolové a

f) 0,5 ež 1 hmotnostní díl parafinu a/nebo mastné kyseliny.

Stebilizétorové směsi podle vynálezu je možno získat jednoduchým mechanickým promícháním složek v obvyklých misičích. Při výrobě se získávají v podobě sypných, neprášících produktů.

Stabilizátorových směsí podle vynálezu se používá pro stabilizování polyvinylchlorldu nebo kopolymerů polyvinylchlorldu s převažujícím obsahem vlnylchloridu. Tyto polymery mohou být vyrobeny suspenzní nebo blokovou polymeraci; jejich hodnotě К může být v rozmezí 35 až 80. Stebilizétorové směsi podle vynálezu jsou vhodné pro stabilizování pryskyřičných směsí, které obsahují převážně takovéto polymery na bázi vlnylchloridu.

Pólyvinylehlořidové tvářecí hmoty, stabilizované stabilizátořovou soěsi podle vynálezu, se používají především ma výrobu trub a profilů vytlačováním, na výrobu dutých těles sloužících jako obal, a ne výrobu válcovaných fólií, jakož i к výrobě libovolně tvářených předmětů.

Zpracovatelské vlastnosti polyvinylchloridových tvářecích hmot, které byly stabilizovány stabilizátorovou směsí podle vynálezu, jsou zcela srovnatelné s vlastnostmi pólyvinylchloridových tvářecích hmot, stabilizovaných solemi těžkých kovů. To platí zejména pro původní barvu, původní stabilitu a zbytkovou stabilitu tvářecích hmot. Proto představuje sta* bilizátorová smě8 podle vynálezu rovnocennou náhradu ze až dosud používané stebilizétorové směsi na bázi těžkých kovů. Stabilizátorová směs podle vynálezu tím přináší značný pokrok například v oblasti fyziologie práce.

Dále je nejprve jako příklad popsána výroba vhodných hlinltokřeničlOMiŮ sodných

Výroba vhodných ЬИпЮоДОеп1£Иапп sodných vysráženého produktu přenese do krystalizační nádoby, kde zůstane 6 hodin při teplotě °C k vytarstolování, přičemž se míchá rychlostí 250 ot/min. Po odsátí matečného louhu suspenze krystalů a po promítni deminnrrlibovanou vodou, až oltélMjící pro^vcí voda pH přibližně 10, se zbytek na filtxu vysuší. Obsah vody se stanoví jednohodlnovým zahříDo nádoby o objemu 15 litrů se k roztoku hlinltanu přidá za intenzivního míchání roztok křemičitenu. Míchedlo, opia třené dispergačním kotoučem, se otáčí rychlostí 3 000 ot/nin.

Oba roztoky mají teplotu m!^1^1^otSi.. Exotermní reakcí vznikne jako primární produkt srážení hlinltoоřeilčltjn sodný, ^(Η'ί^ί podle rentgenové analýzy. Po l/mlnutovém míchání se suspen ze 90 ze má váním předsušeného produktu na teplotu 800 °C. Získaný hlinitoOřriiδitjn sodný, prom^ý až na hodnotu pH 10, popřípadě zneutrelizovaný a pak vysušený, se poté mele v kulovém mlýnu. Proložení zrnntoetl se stěnoví pomocí sedimentačních vah.

\

Schopnost ΚΙ^Ι^Ο^^^^ι^ vázat vápník se stanoví takto:

Κ 1 litru vodného roztoku, obsahujícího 0,549 g chloridu vápenatého CaClg (= 300 mg Cca/lltr = 30 °dH /něm. ťv^dooti/), jehož pH se upraví přidáním zředěného roztoku hydroxidu sodného na hodnotu 10, se přidá 1 g hlinio okřej mičitenů (vztaženo na jlumtiiiЫt). Pak se suspenze 15 minut intenzívně míchá při teplotě 22 °C (±2 °C). Po ocdfLltrování hlinltoOřemčitanu se stanoví zbytková tvrdost x finálu. Z ní se vypočte schopnost vázat vápník v mg CaO/g hlinitoOřriičitenů podle vztahu:

(30 - x) . 10

Pro^adíli se stanovení schopnou vázat vápník při vyšších teplotách, například při teplotě 60 °C, zjistí se vždy lepší hodnoty než při teplotě 22 °C.

Výrobní podmínky pro ШпЮоО^гШШп sodný A

Všechny procentové

Srážení

SuSeiní: Složení:

údaje jsou uvedeny v άπο^ο^η!^ procentech.

2,985 kg roztoku hlinltanu o složení

17,7 % NaO, 15,8 % AlgO-j, 66,6 % HgO,

0,15 kg hydroxidu sodného,

9,420 kg vody,

2,445 kg 25 8% roztoku křemičitanu sodného o - složení

NagO · 6,0 SiOg, čerstvě vyrobeného z obchodního - vodního skla a kyseliny křeimičté, snadno rozpustné v alkállích, 6 hodin při teplotě 90 °C 24 hodin při teplotě 100 °C

0,9 Νθ2θ . 1 Al₂°3 . 2,04 SiOg . 4,3 HgO (= 21,6 % HgO)

Stupeň krystali-zace: Schopnost vázat vápník:

plně krystalický

170 mg CaO/g aktivní látky.

Při určování rozložení . velikosti částic sedimentační analýzou se zjistí mijX.miání množ ství částic o velikosti v rozmezí od 3 do 6yum.

Hinitokřeničitan sodný A vykazuje v rentgenovém ohybovém diagramu tyto interferenční čáry:

Holoty Д, zjištěné se zářením Cu-K_a, v 10 m

12,4

8,6

7,0

4,1

3,68 (+)

3,38 (+)

3,26 (+)

2,96 (♦)

2,73 (+)

2,60 (+)

Je docela možné, že v rentgenovém ohybovém diagramu se vždy nevyskytují všechny tyto interferenční čáry, zejména tehdy, když hlieiOokřeíičiteey nejsou dokonale prokirytalované. Proto jsou hodnoty d nejdůležitější pro charakttrizací těchto typů, označeny (+).

Výrobní podmínky pro hlinU sodný B

Všechny procentové údaje jsou uvedeny v hmoonnotních procentech.

Srážení:	7,63 kg roztoku hlinitanu o složení 13,2 « ^0, 8,0 « AlgOp 78,8 % H£0 2,^7 kg ' roztoku křemičitanu sodného o složení 8,0 » Ne2O, 26,9 » SiO2, 65,1 « HgO
Složení násady (v molech): ^^seHzace: Sušení: Složeni vysušeného produktu: Tvar krystalů: Střední průměr částic: Schopnost vázat vápník:	3,24 Nb2O, 1,0 A12O3, 1,78 SiO2, 70,3 HgO 6 hodin při teplotě 90 °C 24 hodiny při teplotě 100 °C 0,99 Na20 . 1,00 A12Og . 1,83 SiO2 . 4,0 ^0 (= 20,9 « HgO) krychlový se silně zaoblenými rohy a hranami 5,4 172 mg CaO/g aktivní látky.

drobní podmínky pro hlini sodný C

Všechny pro «centové	údaje jsou uvedeny v hnolneltních procentech.
Srážení:	12,15 kg roztoku hlinitanu o složení 14,5« Ha20, 5,4« A12O3, 80,1 « H2O 237 kg roztoku křemičitanu sodného o složení 8,0 « Nž20, 26,9 « SiOg, 65,1 « HgO
Složení násady (v moeech): Kryysalizace: Sušení:	5,0 Na2O, 1,0 A12O3, 2,0 SiOg, 100 HgO 1 hodina při teplotě 90 °C rozprášení suspenze promytého produktu (o pH 10) při teplotě 295 °C; obsah tuhých pocdll v suspenzi 46 «
Složení vysušeného produktu: Tvar krystalů: Střední průměr částic: Schopnost vázat vápník:	0,96 Ns2O . 1 AlgO3 . 1,96 SiOg . 4 HgO krychlový se značně zaoblenými rohy a hranami, obsah vody 20,5 « 5,4/m 172 mg CaO/g aktivní látky

Příklady

V příkladech 1 až 3 ее popisuje zkousání účinku stabilizátorové směsi, projevujícího se statickou termoatebilitou zkušebních vzorků plastických kůží. Za tímto účelem se pólyvinylchloridové tvářecí hmoty, obsahující stabilizátorové směsi, zpracují na laboratorním válcovém stroji o rozměreeh 450 . 220 mm (fa Berstorff) při teplotě válců 170 °C a počtu otáček válců 12,5 ot/nin v souběhu po dobu 5 minut na zkušební vzorky kůže. Z těchto kůží o tloušťce přibližně 0,5 mn se nastříhají čtvercové vzorky o délce hrany 10 mm, které se pak v sušárně se 6 rotujícími lískaní (Heraeus FT 420 R) vystaví teplotě 180 °C. V pětiminutových Časových odstupech se vzorky ze sušárny vybírají a hodnotí se změna jejich barvy.

V dále uvedených tabulkách 2, 4 a 5 je v závislosti ne použité stabilizátorové směsi uvedena nejprve počáteční barva a pak doba, po níž byla zkouška následkem příliš značného zbarvená (zánik stability) ukončena.

Tabulka 1

Složka	Pólyvinylchloridová tvářecí hmota
A	В	c	D	E	F
suepenzní polyvinylehlorid (K « 65)	100	100	100	100	100	100
hlinitokřemičitan sodný1	2,0	2,0	2,0	-	-	-
stearát vápenatý	1,0	1,0	',0	1,0	bo	1,0
stearát zinečnatý	0,3	0,3	0,3	0,3	0,3	0,3
ester kyseliny stearové a penteerytritolem2^	0,3	-	0,3	0,3	0,3	0,3
voskový ester (typu cetylpalmitanu)	-	0,3	-	-	-	-
2-etylhexylthioglykolét	0,3	0,3	-	0,3	-	-
parafin, teplota tání 71 °C	0,75	0,75	0,75	0,75	0,75	0,75
syntetický zeolit NaA; Na2O : AlgO^ : SiOg	« 0,9	: 1 s 2,	.04;

obsah vody: 21,6 hmotnostního % maximální velikost částic: 3 až бдт

D molární poměr pentaerytrlt/kyselina stearová = 1 : 1,5; hydroxylové číslo 212 Příklad 1

Pólyvinylchloridové tvářecí hnoty A až F, jejichž složení je uvedeno v tabulce 1, se zkoušejí výše popsaným postupem.

U složení A jde o pólyvinylchloridovou tvářecí hmotu, stabilizovanou stabilizátorovpu směsí podle vynálezu, která je vhodná zejména pro výrobu trub a profilů vytlačováním. Tvářecí hmoty o složení В ež F představují srovnávací tvářecí hmoty, které se získají z předpisu A vypuštěním nebo výměnou jednotlivých složek.

Zjištěné hodnoty “statické termostability” jsou uvedeny v tabulce 2.

221315

Tabulka 2

Tvářecí hmota	Počáteční barva	Zádk stabblity (minuty)
A	bílá	135
B	bílá	105
C	načervenelá	120
D	bílá	45
E	načervenelá	45
F	načervenelá	30

Příklad 2

Polyvlnylchltrídtvá tvářecí hmoty G až L, jejich složení je uvedeno v tabulce 3, se zkoušení výše popsaným postupem.

U složení G jde o polyvinylchloridovou tvářecí hmotu,; stabiUzoovanou stabil-iátor^í^v^cu směaí podle vynálezu, která je vhodná pro výrobu obalového matteiálu, zejména pro výrobu lahví vytipováním e vyfukováním. Písmeny H až L jsou označeny srovnávací tvářecí' hmoty, které se získají z předpisu G vynecháním nebo výměnou jednotlivých složek.

Tabulka 3

Složka	Póly viny Ι^Ιμ^^Α tvářecí hmota
G	H	I	J	K	L
suspenzní polyvinylchlorid (K = 60)	100	100	100	100	100	100
hlinitokřemičitan sldný^	1.0	1,0	1,0	-	-	-
stearát vápenatý	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5
ester kyseliny stearové s pennaerytri- ^1еш2)	1,0		1,0	1,0	1,0	1,0
voskový ester (typu Cetylpalmitanu)	-	1,0.	-	-	-	- ,
2-ettlhexylthiogltktlát	0,3	0,3	-	0,3	-	-
epoxidovaný sojový olej^	4,0	4,0	4,0	4,0	4,0	4,0
kompleenní ester4)	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5	0,5
syntetický zeoUt NeAj ItegO : AlgOj	: SiO2	= 0,9 :	1 : 2,04

mollární poměr peuntserytrtol : kyselina stearová =1 : 1,5; hy<dro:xplové číslo 212 ³⁾ e^poxi^dové číslo ^{6,3 4)} mdlení ^poměr kyselina ad^^pová : ^pent,eee^rttⁱttl : kyselina stearová «6:7:16 hydroxylové číslo přibližně 2; číslo kyselosti přibližně 10.

Hodnoty statické termo8tability, zjištěné v této ředě pokusů, jsou uvedeny v tabulce 4.

Tabulka 4

Tvářecí hmota	Počáteční barva	Zánik stability (minuty)
G	bezbarvá	180
H	bezbarvá	150
I	nečervenelá	180
J	bezbarvá	105
К	nečervenelá	105
L	nečervenelá	60

Příklad 3

Tvářecí hmoty N až S se získají tím, že se do polyvinylchloridové tvářecí hmoty M o složení

100 hmotnostních dílů suspenzního pólyvlnylchlořidu (K = 60)

0,75 hmotnostního dílu steerátu vápenatého

0,25 hmotnostního dílu steerátu zlnečnatého

0,3 hmotnostního dílu esteru kyseliny stearové s penteerytrltolem (molární poměr pentaerytritol: kyselina stearová = 1 : 1,5; hydroxylové číslo 212)

0,3 hmotnostního dílu 2-etylhaxylthioglykolát

0,75 hmotnostního dílu parafinu, teplota tání 71 °C vpracují zeolity n) až s) v množství 1 hmotnostní díl ne 100 hmotnostních dílů pólyvlnylchl or Idu:

n) syntetický, neaktivovaný Na-zeolit typu NaA;

Na₂0 : Al₂0₃ : SiO₂ = 0,99 : 1 : 1,83; obsah vody: 20,9%; střední průměr částice: 5,4^/um;

o) syntetický, neaktivovaný Na-zeolit typu NaX;

Na₂0 : Al₂0₃ : Si0₂ «1:1: (2,4 až 2,6);

p) syntetický, neaktivovaný Na-zeolit typu NaX;

Na₂0 : A1₂O₃ : SiO₂ =1:1: 4,3;

q) syntetický, neaktivovaný K-zeolit typu KA;

K₂O : Al₂0₃ : SiO₂ =1:1:2;

r) syntetický, neaktivovaný Ca-zeolit typu CaA; vyrobený ze zeolitu uvedeného v odstavci n) výměnou iontů s chloridem vápenatým;

s) syntetický, neaktivovaný hlinitokřemičlten sodný; amorfní

Na₂O : A1₂O₃ : SiO₂ =

1:1:2.

Tivarovací hmota К se stabilizuje stabilizátor o vou smí^:í podle vynálezu. Tvářecí hmoty . M a P ež Q předstanují srovnávací složení, kteoá se získají vypuštěním nebo výměnou hlinitokřemičitanu sodného, uvedeného v odstavci n). Tvářecí hmoty M až S se zkoušejí uvedeným postupem ne svou statickou teomosstailitu. Výsledky při tom zjištění jsou uvedeny v tabulce 5. *

Tabulka 5

Tvářecí hmota	Ze.ooit	Počáteční barva	Zánik stability (minuty)
M	-	bílé	45
N	n) Na A	bílá	90
0	o) NaX	slabě žlutavá	45
P	p) Na X	bílé	45
Q	q) KA	bílá	60
R	r) CaA	bílé	60
S	s) Na amoofní	bílé	60

Příklad 4

V rychloběžném mííiěi se 100 hrnootnotních dílů suspenzního polyvinylchloridu (K = 65) zpracuje se 4,65 hrnoonnotního dílu stabilizátorové směsi o složení hmoonnotních dílů syntetického, neaktivovaného N8~'zeooitu · typu NaA; Na_o0 : A1?0^ : SiOp = 0,99 : 1 : 1.83; .

20,9 fcRO 4 2 3 2 e.„ hmoonnotních dílů stearétu vápenatého hmootnotní díly stearétu zineěnetého hmotnostní díly částečného esteru kyseliny tteersvé s pentaerytritolem (mooérní poměr i,5 : 1> hydroxylové číslo 212) hrnoOtootní díly 2-jtylhjχylthisglykslétu

7,5 hrnoonnotního dílu parafinu o teplotě tání 71 °C na tvářecí hmotu. Při zpracování této tvářecí hmoty se použžje běžného dvoušnekového vytlečovacího stroje CN 55 (výrobce: Cincinnnti - Mlecron, Vídeň). Tento vytlečovací stroj má níže uvedené technické parametry:

průměr šneku: účinné délka: uspořádání: směr otáčení šneků:

55/110 mm 1 050 mm koin.cké/hřebenovvté proti sobě, směrem vzhůru od sebe

Při výróbě polyvinylchloridových trubek o tloušťce stěny 5,3 mm a o vnějším průměru 110 mo se dodrž^í tyto podmínky:

válec:

vtok:

hlava:

hubice:

trn:

jádro: počat otáček motoru:

185/170/135 °C

140 °C 190/190 °C

200 °C

190 °C

140 °C

000 ot/min počet otáček šneků: zatížení motoru: zcela naplněná Šneky výroba:

ot/min až 45 «

157 kg/h

Získej se bílé až karamelově zbarvené trubky.

Příklad 5

Z níže uvedených složek se připraví stabilizáoorová směs:

hmoonootních dílů syntetického, neaktivovaného Naa_Ze0Oitu typu NaA;

NagO : AI2O3 : SiOg = 0,99 : 1 : 1,83, -20,9 hooonootního % HgO hmoonnotní díly stearátu vápenatého hmotnostní díly oktoétu zinečnatého hmoonnotních dílů esteru pennaaertritolu s kyselinou stearovou (mooérní poměr 1 : 1,5; hydroxylové - číslo 212) hmoonnotní díly 2-etylhexylthioglykoátu hmoonnotních dílů esteru kyseliny adipové s p^r^n^i^(^ir^tri.ooem a kyselinou stearovou (mooérní poměr 6:7 : 16; hydroxylové číslo přibližně 2; číslo k?8el.08lbl přibližně 10) hmoonnotních dílů epoxidovaného sobového oleje (epoxidové číslo 6,3).

V rychloběžném oísiči se zpracuje 92 hmoonnotních dílů suspenzního polyvinylchloridu (K = 60), 8 hmoOnc>otních dílů meetakylát-styrenové pryskyřice a 7 hrmOtc^^ích dílů výše uvedené stabilizátorové omOsi na sypnou suchou směs, z níž se pak v obvyklém vytlač ovacím a vyfukovecím stroji (průměr válce 40 mm, pomOrná délka šneku 20 D) vyrobí lahve o objemu přibližně 290 ml. Za konstantních podmínek zpracování se z této polyvinylchloridové tvářecí hmoty vyrobí lahve dobré průsvitnosti, hladkého e brilantního povrchu a vysoké rázové houževnatost.

Příklad 6

Z níže uvedených složek se vyrobí ttabilizáoorové směs:

hmoonnotních dílů syntetického, neaknlvnvaného Nazeooitu typu NaA;

N©gO : AlgO^·- : SiO2 = 0,91 : 1 : 1,83; 20 hmoonnotních % HgO hmoonnotních dílů ttearát^u vápenatého

5' hmoonnotních dílů stearát^u zinečnatého hrnnonnotních dílů stea^tu pen0aaeylritsiu (mooérní poměr 1,5 : 1) hoooi^c^ot^i^^ch dílů 2-nnllhnxylthiogllkolét ^^oor^^ot^i^^ch dílů esteru kyseliny edipové, pen08aeylrinsiu a kyseliny stearové (oooární poměr 6:7 : 16; hydroxylové číslo přibližně 2; čítlo kyselosti přibližně 10) , . 3 hmoot^^o^t^ní díly alfa-fenliindslu hmoonnotních dílů epoxidovaného sójového oleje (epoxidové číslo 6,3)

V rychloběžném mísiči se 100 hmoonnotních dílů suspenzního pollvioylchloridu (K = 60) a 7,35' hOhonootního dílu výše uvedené stabilizáSorsié smOsi zpracuje na zvářecí Tato tvářecí hmota se v laboratorním, vélcovecím stroji o rozměrech 450 . 220 mm (Fa Bestorff) při teplotě válců 170 °C a počtu otáček válců 12,5 ot/min - - v souběhu obvyklým způsobem změkčí a vyválcuje na průsvitnou fólii o moušlce přibližně 0,5 mm. Tato fólie mé hladký e brilantní povrch.

Příklad 7

V rychloběžném mísiči se 100 hmotnostních dílů suspenzního polyvinylchloridu (K = 65) zpracuje se 4,65 hmotnostního dílu stabilizáSorové směsi s složení hmoonootních dílů syntetického, neaktivovaného Naazzeoitu, typu NaA;

Ní^O : A12°3 ^{: Si0}2 = ^{0)99 : 1 :} 1,83, ²⁰,⁹ % ^H ₂° 'h□o·Onostních dílů steerátu vápenatého hmoOnostní díly steerátu zinečnatého h[DoSnootní díly⁴ částečného esteru glycerolu a kyseliny stearové (mc^érní poměr 1:1,5) hmoSnootní díl trimetyl propanu hmoSnostní díly etylénglykolmsnothisglyksátu

7,5 hmoonnotního dílu parafinu o teplotě tání 71 °C na tvářecí hmoo/u. Při zpracování této tvářecí hmoty se použije běžného dvoušnekového vytlačovacího stroje CM 55 (výrobce: Cincinnβti-Шlocrsn1 Vídeň). Tento vytlečovací stroj má tyto technické parametry:

průměr šneků: účinné délka: uspořádánn:	55/110 mm 1 050 mm kónické/hřebenové
směr otáčení:	proti sobě, směrem vzhůru od sebe

Při výrobě trubek z polyiri.nylchloridu o tloušťce stěny 5,3 mm a o vnějším průměru 110 mm se dodržují tyto podmínky:

válec:

vtok: hlava: hubice: trn: jádro: počet otáček moooru: počet otáček šneků: zatížení plně naplněné Šneky výroba:

185/170/135 °C

140 °C 190/190 °C

200 °C

190 °C

40 -°C

000 ot/min ot/min až 45 %

157 kg/h

Získají se bílé až karamelově zbarvené trubky.

Příklad 8

Z níže uvedených složek se vyrobí 8tjbilizé·Sorové kombbnace:

hmoonnotních dílů syntetického, neaktivovaného Nsezzooitu typu NaA; Neg0 : AlgOj : Si°2 = 0,99 : 1 : 1,83, 20,9 hmoon^c^o1^i^:ích % Hg° hmoSnootní díly stearétu vápenatého hmootootní díly o^toétu zinečnatého hmoonnotních dílů glycorolri-12-hyrrsxystoerétu hmo0nootní díly rekθn0do0-1110-bis thioglykolátu hmoor^^oi^i^^ch dílů esteru kyseliny edipové, pen0eooytrirslj a kyseliny stearové (moolémf poměr 6:7 16; hydroxylové číslo přibližně 2; číslo kyselosti přibližně 10) hmo0nootních dílů epoxidoveného sójového oleje (epoxidové číslo 6,3)

V rychloběžném mísiči se 92 hmo0nootních dílů suspenz^ho po^v^y^h^^^ (K = 60), hi^ncjotních dílů meesakylát-styrrenové pryskyřice a 7 hmoonootních dílů výše uvedené stabilizáoořové kombbnace zpracuje na sypnou suchou směs, z níž se pak v obvyklém vytlačovacím a vyfukovacím stroji (průměr válce 40 mm; poměrná délka šneku 20 D) vyrobí lahve o objemu přibližně 290 ml. Za konstantních podmínek zpracování se z této polyvinylchloridové tvářecí hmoty získají lahve o dobré průhlednosti, hladkém e brilantním povrchu a vysoké rázové houževnatosti.

Příklad 9

Z níže uvedených složek se vyrobí stebilizátorová směs:

hmotnostních dílů syntetického, neaktivovaného Na-zeolitu typu NaA;

Na₂O : A1₂O₃ : SiO₂ = 0,99 : 1 : 1,83; 20 hmotnostních % H₂O hmotnostních dílů steerátu vápenatého hmotnostních dílů steerátu zineČnetého hmotnostních dílů trimetylpropanlaurátu (molární poměr i : 1,5) hmotnostních dílů n-oktadecylthioglykoátu hmotnostních dílů esteru kyseliny edipové, pentaerytritolu a kyseliny stearové (molární poměr 6:7 : 16; hydroxylové číslo přibližně 2; číslo kyselosti přibližně 10) hmotnostní díly alfa-fenylindolu hmotnostních dílů epoxidovaného sójového oleje (epoxidové Číslo 6,3)

V rychloběžném mísiči se 100 hmotnostních dílů suspenzního polyvinylchlaridu (K = 60) a 7,35 hmotnostního dílu výěe uvedené stabilizátorové směsi zpracuje na tvářecí hmotu. Tato tvářecí hmota se v laboratorním válcovacím stroji o rozměrech 450 . 220 mm (výrobce fa Berstorff) při teplotě válců 170 °C a při počtu otáček válců 12,5 ot/min v souběhu obvyklým způsobem změjčí a vyvélcuje na průsvitnou fólii o tloušíce 0,5 mm. Tato fólie se vyznačuje hladkým a lesklým povrchem.

Claims (6)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Stabilizátorové směs pro polyvinylchloridové tvářecí hmoty, které obsahují vápenaté a zinečnaté soli mastných kyselin jakož i parciální estery polyolů s mastnými kyselinami, vyznačující se tím, že sestává ze

   4 až 100 hmotnostních dílů syntetického, jemně krystalického, jemně práškového hlinitokřemičitanu sodného, obsahujícího vázanou vodu v hmotnostním množství 13 až 25 %, o složení - vztaženo na bezvodou podobu - 0,7 až 1,1 Na₂O . AlgO^ . 1,3 až 2,4 SiO₂,

   1 až 30 hmotnostních dílů vápenaté soli mastných kyselin o 8 až 22 atomech uhlíku,

   1 až 10 hmotnostních dílů zinečneté soli mastných kyselin o 8 ež 22 atomech uhlíku,

   4 ež 40 hmotnostních dílů parciálních esterů polyolů o 2 až 6 atomech uhlíku e 2 ež

   6 hydroxylových skupinách s mastnými kyselinami o 8 až 22 atomech uhlíku, které v molekule průměrně obsahují alespoň jednu volnou polyolovou hydroxylovou skupinu,
2. 2 až 20 hmotnostních dílů esterů thioglykolové kyseliny s polyoly o 2 až 6 hydroxylových skupinách a/nebo esterů thioglykolové kyseliny s jednomocnými alkoholy o 8 ež 22 atomech uhlíku.·

   2. Stabilizátorové směs podle bodu 1, vyznačující se tím, že použitý hlinitokřemičitan sodný mé velikost částic v rozmezí od 0,1 do 20/im.
3. 3. Stabilizátorové směs podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím, že použitým hlinitokřemičitaném sodným je zeolit 4A obsahující vázanou vodu, s hmotnostním obsahem vody v rozmezí od 18 do 25 %.
4. 4. Stabilizátorová směs podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím, že použitými parciálními estery polyolů s mastnými kyselinami jsou parciální estery o hydroxylovém čísle v rozmezí od 140 do 580, s výhodou od 170 do 540, které mmaí číslo kyselosti zejména nižší než 15, účelně nižší než 8.
5. 5. Stabilizátorová směs podle bodů 1 až 4 , vyznnčující se tím, že esterem thioglykolové kyseliny jsou .thioglykolét rlifaticlých přímých nebo rozvětvených jednomocných alkoholů a/nebo mono- a/nebo di-thioglykoléty uvedených polyolů.
6. 6. Stabblizátorová smČs podle bodů 1 až 5, vyznnaující se tím, že jako parciální ester mmstné kyseliny a polyolů obsahuje piarciální ester p^r^nt^e^r^r^yi^iLtolu s mastnými kyselinami o 8 až 22 atomech uhlíku při molárním poměru pentaerytritol/mestná kyselina v rozmezí od 1:1 do 1:2 a jeko ester thioglykolové kyseliny obsahuje ester thioglykolové kyseliny s jednomocným alkoholem o 8 až 18 atomech uhlíku, monnoeser thiogylkolové kyseliny s alifatickými dioly o 2 až 6 atomech uhlíku nebo monnohioglykooét glycerolu.